Prohledat tento blog

středa 27. ledna 2016

Trampoty věrného poddaného

Napsal Schumacher




...Byl jsem věrným podaným jeho císařské výsosti. Neměl jsem to snadné. Mocnářství je prý shnilé, a že každý věrný Čech by měl pracovat pro národní myšlenku. Tak jsem si řekl, že něco dělám špatně. Začal jsem se  snažit o tu národní myšlenku. Jenže chytili mě četníci,  dostal jsem přes hubu a  u zemského soudu mi vysvětlili co všechno dělám špatně, že z boží vůle a vůle jeho císařské milosti mám být věrným poddaným a odsoudili mě za velezradu. A to jsem měl štěstí, že jen do vězení.

pondělí 25. ledna 2016

Milujte se a množte se čili Lemmingové


   Evropu obchází strašidlo islámu...

   Bývalo to kdysi strašidlo komunismu, ale ten už zmutoval do podivných poloh socialismů - multikulturního, genderového, zeleného. Jako čistá ideologie je nyní komunismus pro většinu myslících lidí zcela nestravitelný, jeho odvozené ideologie se stanou zastaralými a neakceptovatelnými teprve v budoucnosti - doufám, že  blízké.

   Těch, kteří vědí, jak vybruslit ze současné situace je, zdá se, spousta. Bohužel ne každý způsob se ukáže být použitelný, praktický život má jiné zákonitosti než sebe vznešenější myšlenky salonních inženýrů lidských duší.


čtvrtek 21. ledna 2016

Když to na některou přijde





   Došlo mi mailem. A protože se tu pořád řeší politika nebo technika, tak to vyvěsím tak, jak to došlo. Poslal mi to jeden známý ostravský tenorista - možná to není úplně původní, zato dokonale půvabné.

neděle 17. ledna 2016

Kam vítr, tam plášť

 


      Ráno obvykle poslouchám rádio. Pokud to vyjde, i zprávy. Ale i když to nevyjde, dostávám dostatečnou informaci o světě z "hudebního backgroundu". Nic nového, přesto potvrzení, že vše běží stejně jako včera, loni, před lety. 

Poslouchám ráno rádio už spoustu let. Před čtvrtstoletím tam byla většina písniček česká nebo v nejlepším ze zemí socialistického tábora, ba i sovětské se našly - třeba Alla Pugačeva. Nebo Alexandrovci. Ale Vysockij nebo Okudžava jako by neexistovali. Když se ozvala nějaká slavná kapela "západní provenience" tak to byl malý svátek. Západ jakoby neexistoval, jako by byl někde na Marsu.


středa 13. ledna 2016

Lidumilové




   V těchto dnech dostávají důchodci od vladařů čtyřicetikorunový příspěvek měsíčně k důchodu. Je to výsměch, švejkárna, Kocourkov, turecký hospodářství, ba i Zvonokosy, všecko dohromady. Socka rozesílá dopisy, kde vyčísluje kdo - kolik - za co. Marně jsem počítala, co jen ta dopisová akce stojí peněz - nedopočítala jsem se, tak vyhodím sumu - milión? Víc? Míň? Kdyby se někomu chtělo to počítat - důchodců (jen starobních) je cca dva a půl miliónu. To je dva a půl miliónu jenom adres například atd. atp. 
    Za měsíc budou důchodci dostávat další dopisy. Radostí se osypou - za 1200 stovek jednorázově. Opět stejný poštovní i pracovní kolotoč.

sobota 9. ledna 2016

Agent Smith

  Posledních několik dní to venku přestalo vypadat jako nepovedené jaro a teď to vypadá jako nepovedená zima. To, co se děje kolem nás mi připadá rovněž poněkud nepovedené. 
Tedy dost nepovedené. 


   Už téměř nikdo nemluví tak, jak mu zobák narostl.

Politicko-korektní způsob mluvy je stejně nepřirozený, jako "ptydepe" ve "Vyrozumění" Václava Havla. Když někdo vysloví myšlenku bez toho, aby ji prohnal politkorektním, genderovým, antirasistickým a bůhví jakými filtry, stává se automaticky renegátem. Dovolil si mnoho.
Jan Hus byl takový.
A Martin Luther.
Dokonce i Martin Luther King.
A taky Martin Konvička nebo Petr Robejšek.
Vůbec nezáleží na tom, jestli mají pravdu (ať už subjektivní nebo objektivní). Odchýlili se od "písma svatého" a měli by být, i bez koncilu, mediálně upáleni.

středa 6. ledna 2016

Poučná pohádka pro pana presidenta, případně překrásnou Popelku



   Na popeleční středu vyrazil starý popelník s popelnicí a dvěma malými popelníčky na procházku do popelnicových polí. Byl krásný den, slunce popelavě svítilo, z nebe padal jemný popílek  a tak se popelníčci  radostně popelili v čerstvě napadaném popílku. Popelářské auto bylo prozatím v nedohlednu a od zpopelnělého lesa doléhalo vrkání holuba popelavého.



   Náhle se objevili popeláři. Popelníku zpopelavěla tvář a než stačil říct popel, byl i s popelnicí a popelníčky vysypán do dosud prázdného vozu. Popelářského.


neděle 3. ledna 2016

Jedeme z kopce...

A zdá se, že nabíráme nebezpečnou rychlost.



   Česko je malý stát a kdekdo si na něj troufne. Tak to bylo, je a zdá se že i bude. Jenže Polsko zas tak malém není. A spolu s Maďarskem. Slovenskem (a námi) není zanedbatelnou částí EU. Před nedávnem tam proběhly demokratické volby a Poláci si svobodně zvolili své představitele. Nebyl tam žádný vojenský převrat nebo puč. Že se to té části Poláků, kteří PiS nevolili nelíbí je logické. Nicméně pořádat demonstrace pod heslem, že nastává "diktát většiny" je poněkud podivné. Demokracie (aspoň podle mnoha definic) totiž opravdu je diktát většiny. Neboli menšina se musí podřídit většině. Že se to menšině nelíbí? Tak ať se v následujících volbách stane většinou a bude všechno v pořádku. To je princip demokracie. 
Ale tyhle hrátky jsou v podstatě legální - čeští "nevoiliči" Miloše Zemana také hlasitě protestují, píší petice a pamflety, mají obrovský prostor v médiích. Pokud se nechovají jako zfanatizovaný dav a nametají na svého presidenta vaječné granáty (je i jejich, ať si vykřikují, co chtějí, volby byly svobodné a demokratické, dokonce přímé)  je všechno "v mezích norem". (Tedy až na ta média.)