Trampoty věrného poddaného

Napsal Schumacher

...Byl jsem věrným podaným jeho císařské výsosti. Neměl jsem to snadné. Mocnářství je prý shnilé, a že každý věrný Čech by měl pracovat pro národní myšlenku. Tak jsem si řekl, že něco dělám špatně. Začal jsem se  snažit o tu národní myšlenku. Jenže chytili mě četníci,  dostal jsem přes hubu a  u zemského soudu mi vysvětlili co všechno dělám špatně, že z boží vůle a vůle jeho císařské milosti mám být věrným poddaným a odsoudili mě za velezradu. A to jsem měl štěstí, že jen do vězení.

   Když mě pustili z vězení, začal jsem sloužit monarchii. Jenže pak byla nějaká sláva, všude nějaké prapory, hrála muzika. Tak jsem začal provolávat „Sláva monarchii, ať žije císařpán!“ Jenže chytili mě četníci, dostal jsem přes hubu a u zemského soudu mi vysvětlili co všechno dělám špatně, že už není monarchie, nýbrž republika, že nemáme císařpána, ale pana presidenta tatíčka Masaryka, a že nejsem poddaným, ale svobodným občanem. A odsoudili mě za pobuřování. Tak jsem si řekl, že něco dělám špatně a začal sloužit republice. 

   Jenže po čase najednou přijely tanky, vlály jiné prapory, nápisy s divným špičatým písmem, hrála ryčná muzika a zněly ryčné projevy. Zase si pro mě přišli, dostal jsem přes hubu, u lidového soudu mě seřvali co všechno dělám špatně a byl jsem rád, že jsem pod ochranou Říše jako podčlověk jsem převychováván v pracovním lágru. Tak jsem si řekl, že něco dělám špatně a začal jsem začal sloužit Říši a jejímu nadlidu, zdravit „Heil Hitler!“ a pomáhal budovat novou Evropu.

   Netrvalo dlouho a  začalo to dopadat jinak než jak mi říkali a byl nějaký randál a přijely jiné tanky a byla nějaká sláva  a všude zase jiné prapory a jiná muzika. Pak si pro mě přišli, dokonce ti samí, kteří mě sebrali před tím,  dostal jsem přes hubu, u lidového soudu mě seřvali co všechno dělám špatně, že  už není Říše a Protektorát, ale demokratická republika, že nemáme Vůdce ani Reichsprotektora, ale presidenta osvoboditele. Byl jsem rád, že jsem skončil jen ve vězení.

   Když mě pustili, koukám, všude nějaké nápisy a prapory. Jak jsem z toho byl celý zmatený, šel jsem do první hospody, opil jsem se a pak už si jen matně vzpomínám, že jsem provolával slávu demokratické republice a presidentu osvoboditeli. Tak mě zase chytli ti samí, kteří si teď říkali Bezpečnost, dostal jsem přes hubu a u soudu mi vysvětlili, že vykořisťovatelská buržoazie mezi tím byla poražena, že máme dělnickou republiku, vládu proletariátu, revoluční spravedlnost a že nemáme pana prezidenta, nýbrž soudruha prezidenta.  A co všechno dělám špatně a že budu převychován. Byl jsem rád, že jsem skončil jen v pracovním táboře.

   Tak jsem začal sloužit vládě proletariátu. Netrvalo dlouho a přišli si pro mě. Dostal jsem přes hubu a u soudu mi vysvětlili co všechno dělám špatně. Ze jsem se řídil špatnými příkazy, sloužil nějakému kultu nějaké osobnosti,  a že jsem se dopustil nějakých přehmatů či přechvatů nebo tak něco. A že teď máme socialismus, socialistickou zákonnost a že vládne všeholid. A byl jsem rád, že jsem skončil jen ve vězení.

   Když mě pustili, právě bylo nějaké jaro, říkali mi, že je nějaké obrození a že bych se měl zapojit a tak odčinit někdejší hříchy. Tak jsem se zapojil a začal sloužit tomu jaru. Jenže pak zas došlo k nějakým událostem ze kterých mi šla hlava kolem a zas přijely tanky. Netrvalo dlouho a přišli si pro mě. Dostal jsem přes hubu a u soudu mi vysvětlili, co všechno dělám špatně. Že tamto nebylo normální, že normální je něco jiného. A byl jsem rád, že po tom všem jsem na dlouho neskončil ve vězení, a byl jsem znormalizován.

   Když mě pustili, začal jsem sloužit socialistické republice a pomáhal budovat už rozvitý socialismus.  Jenže po nějaké době nějací lidé na náměstích začali zvonit klíči a nějaký rachotivý hlas pronášel něco o svobodě. No a pak si pro mě zase přišli. Jak jinak. U soudu mi vysvětlili co všechno dělám špatně. Že jsem sloužil starým strukturám a temným silám a špatnému systému, který i mě činil nesvobodným. Ale že už není socialismus nýbrž kapitalismus a že jsem svobodným občanem demokratického právního státu a že mám všelijaká lidská práva a svobody. A zavřeli mě do vězení.

   Když mě pustili, začal jsem sloužit tomu kapitalismu, lidským právům, svobodě, pravdě a lásce, multikulturalismu a pomáhat budovat novou Evropu. 

Mívám zlé sny a  čekám, kdy zas pro mě přijdou...