Prohledat tento blog

úterý 10. října 2017

Je to ještě čeština?

Hana Macková




   Do našeho jazyka proniká tolik nových slov, že pokud bychom se díky nějakému stroji času mohli potkat se svým dřívějším já, nedokázali bychom se sami se sebou domluvit a nestačili bychom se divit.


neděle 1. října 2017

Jen tak...

Pár nesouvislých poznámek k událostem kolem nás



Poslední kopretina




Zdá se, že požadavek "stejného metru" je nereálný. Tohle od vládců EU přece nemůžeme požadovat. Když se od "rozseparoveného " Srbska chtělo oddělit muslimské Kosovo, neváhala EU (a USA) použít i vojenskou sílu a "humanitární bombardování"  aby Kosovo dosáhlo svého cíle. Budiž. Klid tam stejně není. Pak by ovšem měla EU zasáhnout i v případě, že se chce separovat i Katalánsko. Tam se Madrid snaží dokonce zabránit referendu s otázkou, zda má Katalánsko zůstat jako součástí Španělska nebo existovat jako samostatný stát. A dělá to dost násilným způsobem srovnatelným s tehdejším úsilím Srbů.  Hlasování je přece aktem svobodné vůle lidí. A stále se tu mluví o demokracii. Problém je v tom, čemu říkáme demokracie. Tohle slovo už rozhodně neznamená "vládu lidu". 

   Jsem zvědav, jak zareaguje bruselská věrchuška na požadavek alespoň verbálního odsouzení postoje španělské vlády a případně zda bude ochotná na Španělsko uvalit nějaké hospodářské sankce, jak to s chutí provedla v případě ruské anexe Krymu, která byla potvrzena následným svobodným hlasováním jako vůle obyvatelstva, kterými vyhrožuje Polsku, Maďarsku i Česku. Naši europoslanci se kupodivu "pochlapili a budou prý žádat komisi EK o odsouzení akcí španělské vlády. 
   Ale ptám se - opravdu budou? Myslím, že o tom jenom tak žvaní a protestu se neodváží. Ona ta mzda, kterou dostávají z Bruselu je příliš příjemná na to, než aby riskovali, že o ni přijdou. A věřím, že takový Úřad jako je EU by určitě našel způsob, jak neposlušné poslance umravnit.


A  další problémy:

   Ve Francii pokračuje výjimečný stav, protože pokračují i teroristické akce islamistů. Zdá se, že výjimečný stav bude ve Francii i jinde brzy stavem běžným, zcela normálním.
  Tyhle vleklé a zvolna gradující problémy západního světa jsou pro nás, socialistické pohrobky bývalého východního bloku, kraje obývané občany druhé kategorie (jak se občas prořeknou činovníci "západu") poněkud nepochopitelné. Průměrné myšlení (pokud se to dá myšlením vůbec nazvat) je tady na východě mnohem západnější, než socialismus  či neokomunismus, který je praktikován na západ od nás.

   Přežraná společnost, bohatá tak, že už neví, co by měla chtít se rozhodla (čti: její věrchuška za ni rozhodla) že bude spasitelem Evropy - a světa. Vytrvalé vymývání mozků, které ona "západní společnost" tak halasně kritizuje v Severní Korei, Číně i Rusku běží v EU na plné pecky. A žádná pecka nevynechává. Tisk, TV, rozhlas i oficiální webové portály v širokém záběru chrlí propagandu multikulturalismu, globálního oteplování, podivných gender studií atd. 


Ostatně konečně...

   Tak němečtí gayové mohou nejen uzavírat manželství, ale i adoptovat děti. Nakonec proč by ne. Dětem bude jim lépe než v nějakém ústavu nebo dokonce v dětském gangu na ulici.

   Má to ale háček - dítě musí porodit žena. A nevím, jestli bude k dispozici dostatek vhodných dětí, protože v Německu je homosexualita vyšší, než v jiných zemích. Takže se může stát,že pro adopci budou k dispozici jen děti jiných etnik. Tedy i jinak vypadající. A podle některých zkušeností se v nich kolem puberty objeví "volání rodu"  a ony bez rozumného důvodu své pěstouny opustí a přidají se ke svému etniku. Takže se německý národ, tradičně pracovitý a disciplinovaný tak nějak naředí, což znamená, že se rozplizne v "evropských strukturách" a Němci přestanou být nebezpeční svým sousedům. Tenhle "naředěný národ" už totiž nebude schopen podlehnout volání nějakého novodobého Vůdce. A pokud ano, bude to vůdce se zcela jinými záměry, než vybudovat novou, "čtvrtou říši"... 



Zamrzlá nenávist

   Ale v Kotlince jsou takové problémy spíše velkou výjimkou. My máme ty svoje. Třeba to těžké dilema některých lidí, jestli má Jarek Nohavica přijmout avizované státní vyznamenání od nenáviděného presidenta.

  Menší část "všeho lidu", tzv. pražská kavárna a spol. totiž neuznává výsledky presidentských voleb a nesnese pomyšlení, že by president mohl vyznamenat někoho, kdo je všeobecně uznáván za hlas národa. Najednou je Jarek považován za člověka, který jen díky náhodě není v obecném opovržení za "kolaboraci" s STB. Spolupracoval leckdo, občas se na to přijde, ale po těch mnoha letech už na to víceméně nikdo nehledí. Byla jiná doba.

   Myslím, že jim spíše vadí, že oni sami zdaleka nemají tolik věhlasu jako onen písničkář. Nebo mu možná závidí to státní vyznamenání? Ale nejvíc jim vadí, že Nohavicu bude vyznamenávat  prostořeký Zeman a ne někdo z jejich pražské kavárny. Jejich hvězda už pohasla po smrti Václava Havla nebo vlastně nikdy nesvítila. Jaroslav Hutka, Karel Steigerwald nebo kandidát na presidenta textař a někdejší majitel sázkové kanceláře Fortuna Michal Horáček.* To psaní textů mu šlo moc dobře a obchodník je taky asi docela obstojný. Jaký je antropolog ovšem netuším.


*/  Pana Horáčka jsem viděl na začátku léta v Ostravě při sběru podpisů. Měl před obchodním centrem Fukušima (čti Nová Karolína) malý stánek s nějakými papíry a mládencem, který ty papíry  hlídal a půjčoval případným podporovatelům průpisky. Za cca čtvrt hodiny se ve stánku nezastavil nikdo. Pár lidí prošlo kolem, podívali se na papíry, které ležely na stolečku a šlo dál.
  Sám Horáček (nebo jeho dokonalý dvojník) se procházel na prostranství před megalomanským hangárem - a lidé si ho nevšímali. Možná jej ani nepoznali. Měl jsem nutkání to celé vyfotit, ale nakonec mi to nepřipadlo vhodné. 



Ale nastává nám podzim, příroda se barví do teplých tónů a jistotou zůstává, že přijde zima. 
Nevíme sice jaká, ale přijde. Sousedka už má, jak vidíte, na zimu  svůj plán...