Autor: Tomasz Mroczek
Přeložil: Pedro
 |
| Buddha a Ježíš (foto Shutterstock) |
První inspiraci poskytuje Nový zákon. Kanoničtí evangelisté se ani slůvkem nezmiňují o tom, co mladý Ježíš dělal mezi 12. a 30. rokem života. Naproti tomu podle východních zdrojů se měl mladý Ježíš připojit ke kupecké karavaně a odcestovat do oblasti kolem řeky Indus.
Doba v níž žil, je obdobím největšího rozvoje buddhismu v Indii a živé misijní činnosti. Někteří badatelé spatřují v programech tehdejších židovských sekt (kromě jiného u m.in. u essejců) inspiraci buddhismem.
Zarážející je také to, že mezi obyvateli odlehlých oblastí Asie od dávných dob kolovala vyprávění o Ježíšových putováních a činech. Církev je vždy "zařazovala mezi pohádky". Teprve od 19. století se cestovatelé navštěvující severní Indii a Tibet začali setkávat s důkazy a vědci začali zkoumat řadu zarážejících znaků kmenů Centrální (Střední) Asie.
První informace pocházely od ruského novináře a cestovatele Nikolaje Notoviče, který roku 1894 vydal knihu nazvanou "La Vie onnue de Jésus-Christ" (Neznámý život Ježíše Krista). Podává tam zprávu o svém cestování po Ladakhu a Kašmíru, během kterého ho v buddhistické gompě (klášteru) v Hemisu seznámili mniši se starodávnými svitky popisujícími život a činy buddhy Issy.
Ztotožňovali ho s Ježíšem Kristem a uznávali za jednoho z Buddhů. Je zajímavé, že příběh uvedený v buddhistickém "Issově životě" je velmi podobný tomu, jaký je vykládán v hodinách (křesťanského) náboženství. Hovoří se tam o egyptském zajetí národa Izraelitů, o jejich odvedení Mossou (Mojžíšem) a o narození dítěte v chudé rodině, jehož ústy promlouvá sám Bůh.
V tomto příběhu opouští Issa ve třinácti letech domov a připojuje se ke karavaně putující na východ, aby tam studoval učení velkých Buddhů. Po roce putování doráží do Sindu v povodí Indu. Poté putuje do svatých měst hinduismu, aby tam studoval Védy.
Brzy se dostává do konfliktu s bráhmíny, protože vyučuje také nižší kasty, což bylo zakázáno. Kněží a vojáci ho chtějí zabít, ale zavčasu varován uprchne do Tibetu. Tam několik let studuje buddhistické učení, potom putuje na západ a přitom vyučuje.
V třiceti letech se vrací do Palestiny. Tento příběh měli do Indie přivézt židovští kupci, kteří byli svědky ukřižování. "Issův život" byl sepsán v jazyku páli, starobylém jazyku buddhistů, a poté byl přeložen do tibetštiny. Originální svitky se měly nacházet v klášteře ve Lhase, jejich tibetský překlad se nachází v klášterní knihovně v Hemisu.
Přestože v dalších desítkách let byla zorganizována řada výprav, bylo napsáno několik knížek a natočen film, čímž byla ve velké míře potvrzena Notovičova překvapující odhalení, stále scházejí materiální důkazy a Ježíšovo putování Indií zůstává pouze hypotézou.
Celému příběhu přidávají mnoho kouzla kolující legendy a vysoce zajímavé kulturní paralely. Arabská kniha "Tariq al-Ahan" se zmiňuje o tom, že se Ježíš zastavil aby si omyl ruce a odpočinul si u rybníka nedaleko Kábulu. Pro připomínku této události se tam dodnes každoročně konají slavnosti a samotný rybník je nazýván "Issův rybník".
K přemýšlení nutí též dnešní název města. Kábul přece v biblických dobách existoval v Galileji, a jeden z národů obývajících Afghanistán i Pakistán – Paštunové, si zachoval mnoho obyčejů podobných židovským. Je to jeden ze ztracených kmenů Izraele?
 |
| Léh |
Podobná legenda – o Ježíšově odpočinku pod stromem u rybníka – koluje v Léhu, centru Ladakhu. Vydejme se tedy na cestu po Ježíšových stopách - potencionální trasou rekonstruovanou na základě knih a legend.
V oněch dobách bylo nejlehčí dostat se do Indie po stovky let známou karavanní cestou. Hedvábná stezka - i když ji tehdy takto ještě nikdo nenazýval - prožívala období rozkvětu a hedvábí z Číny bylo velmi módní v Římě. Putování začínalo v Antiochii nad Orontenesem (dnes Antakya v Turecku).
Město bylo založeno dynastií Seleukovců (kolem 300 př. n. l.) a v římských dobách bylo pokud se týká velikosti třetím v impériu (500 tisíc obyvatel) - po Římu a Alexandrii. Bylo také velmi důležité pro vývoj křesťanství – tady vznikla první žido-křesťanská obec po Jeruzalému a odtud se vydával sv. Pavel z Tarsu na své misijní cesty.
Dnes je toto město plné islámských pamětihodností, ale z období které nás zajímá pochází jeskyně - kostel sv. Petra. V ní je možné obdivovat byzantskou kapli, v níž měli kázat svatí Petr a Pavel.
Trasa zpočátku vedla římskou provincií Syrií (dnes východní Turecko), poté přes Tabríz, Teherán a Mešhed (Parthská říše). V Hératu (Afghánistán) Ježíš odbočil z kupecké trasy, aby se přes Kábul vydal do oblasti Sindh (dnes jihovýchodní provincie Pákistánu).
Toto území bylo obýváno kmeny Árjů, jež si podmanily Indii a zformovaly její náboženství a kulturu. Podle jiného podání se dostal přes Paňdžáb do země Mahávíry, autora džinismu a jeho vyznavačů na Káthijávárském poloostrově (Kathiawar - stát Gudžarát). Byl u nich velmi přátelsky přijat. Dále pak putoval na východ Indie, aby navštívil svatá města hinduismu. V té době už kázal a uzdravoval.
Trasa našeho putování však povede jinam, daleko na jihozápad Indického poloostrova, do státu Kérala.
Žije tam jedno z nejstarších světových křesťanských společenství, náležící k tzv. syrské malabarské ortodoxní církvi. Její vyznavači tvrdí, že byla založena apoštolem sv. Tomášem, který tam přicestoval, aby hlásal evangelium v tamější židovské kolonii.
Vracíme se k Ježíšovi a nezapomínáme, že se dostal do konfliktu s brahmíny ve svatých městech hinduismu (Puri - stát Orissa, Rajgir - Bihar, Váránasí - Uttarpradéš). Při útěku před nepřáteli se dostal na sever do Kapilavastu (dnes v Nepálu), místa kde se narodil Siddhártha Gautama neboli Buddha.
Potom se dostal do Lhasy v Tibetu, sídla Dalajlámy. Na zpáteční cestě putoval přes Léh, centrum oblasti Ladakh (stát Džammú a Kašmír). Podívejme se ještě do Hemisu, vzdáleného 45 km od Léhu, tam kde Notovič narazil na manuskripty o Issovi.
 |
| Hemis, klášter |
Hemis je díky velkému klášternímu komplexu, pocházejícímu ze 17. století (ve skutečnosti klášter existoval již před 11. stoletím - pozn. Pedro), považován za jeden z sedmi divů Indie. Je třeba se tam vypravit na přelomu června a července 2016. Tehdy se tam budou konat oslavy na počest Padmasambhavy, zakladatele kláštera, konané vždy jednou za 12 let.
Třídenní festival ozvláštňují barvité průvody tanečníků v maskách, ale hlavním bodem slavnosti bude rozvinutí svitku thangky - buddhistického ceremoniálního obrazu - největšího v celém Ladakhu. Je široký 12 m a výškou dosahuje do 4. poschodí.
Nikolaj Notovič se sem dostal právě o tomto svátku a popsal ho ve své zprávě. V současnosti podnikaví buddhističtí mniši provozují ještě restauraci, camping a Centrum duchovní regenerace. Jenom se během krátké návštěvy nepokoušejte vyptávat se na "Issův život". Mniši velmi neochotně prozrazují svá tajemství a všichni, kteří doposud spatřili tajemné svitky, potřebovali mnoho času, aby se vloudili do přízně hlavního mnicha.
Na zpáteční cestě se Ježíš vydal přes Rádžastán a Kábul do Persie. Tam ho zoroastričtí kněží - vyznavači svatého ohně - ponechali v poušti, aby ho sežrala divoká zvěř. Ježíš však přežil a vrátil se do Jeruzaléma.
Existuje ještě jiná verze Ježíšova putování. Podle islámu byl Ježíš (Issa) nejdůležitějším prorokem před Mohamedem. Muslimové uctívají Ježíše, i když popírají, že by byl Božím synem.
Muslimské "Hnutí Ahmadíja" (mesianismus) vycházející z učení Mirzy Gulám Ahmada, hlásá že Ježíš nezemřel na kříži. Byl zachráněn a vydal se do Kašmíru hledat "ztracené ovce Izraele" (deset ztracených kmenů Izraele), měl zde hlásat evangelium pod jménem Jus Asafa (Yousa Asaf, Youza Asouph, Ježíš Sjednotitel).
Vyučoval také v Bengálsku a Nepálu, zemřel ve stáří 106 let a jeho hrob se nalézá v Šrínagaru. Podobné názory hlásají i jiná náboženská hnutí, kromě jiných i mesianičtí Židé.
Šrínagar, "šťastné město krásy a vědy", je hlavním městem indického Kašmíru. Je to klenot Indie, jedno z nejkouzelnějších měst této země. Položené v překrásné scenerii u jezera Dál, obklopené masivními horami porostlými jehličnatými lesy.
Bylo založeno v 3. století před naším letopočtem císařem Ašókou, prvním buddhistickým vládcem Indie. Šrínagar má středověké staré město, velké mešity a překrásné plovoucí zahrady.
 |
| Šrínagar - obytné lodi na jezeře Dal |
Nás však zaujme Rozabal (Roza Bal – doslovně prorokův hrob") - nevelká, nezajímavá mešita ve čtvrti Khanyar, a v ní sarkofág starší prý více než 1 900 let. Toto místo je od nepaměti cílem putování muslimů, křesťanů i hinduistů.
Nápis v jazyce sharda na sarkofágu hlásá: "Zde odpočívá prorok Yuz-Azaf, zvaný Yusu, prorok dětí Izraele". Hrobka je židovským způsobem orientovaná od východu k západu, na kamenné desce je vytesán kříž a otisky chodidel.
Důlky, které jsou na nich jasně vidět, jsou podle názoru vědců stopami po hřebech a jejich uspořádání naznačuje, že levá noha byla přibita nad pravou. Otisk chodidel v kameni je užíván ve svatyních velkých asijských náboženství a označuje přítomnost božstva, trest ukřižováním pak nikdy nebyl v této části světa používán.
Šéf městského archivu, archeolog a indolog prof. dr F. M. Hassnain tvrdí, že vlastní historické dokumenty potvrzující Ježíšův pobyt v Kašmíru. Již mnoho let se snaží získat svolení k průzkumu hrobu, avšak úřady k tomu nedávají souhlas. Mají obavu ze zranění náboženských citů vyznavačů všech tří největších světových náboženství.
Tvrzení o Ježíšových cestách po léta vyvolává emoce a spory. Mají ale dnes ještě smysl? To, co je pro jedny podkopáváním základů víry, je pro druhé inspirací k zorganizování turistických zájezdů.
Zatím bezpečnostní důvody a značné vzdálenosti brzdí realizaci takových nápadů, ale programy již jsou hotové. Turistický byznys přece stejně jako každý jiný potřebuje novinky!
Proto také navrhuji nerozčilovat se kvůli narušování posvátnosti, ale postavit se k záležitosti ekumenicky. Přece je známo o společných kořenech judaismu, křesťanství a islámu. Všichni jsme "lidem Knihy", tedy Starého zákona.
A co víc, každé z velkých monoteistických náboženství svým způsobem potvrzuje Ježíšovu existenci a jeho univerzální poslání.
Zbývá jenom litovat, že výzva lásky a míru, kterou tehdy přinášel, nezanechala trvalé výsledky. Na trase se totiž nacházejí tak neklidné země jako Irák, Afghánistán, Pákistán, Kašmír (předmět sporu mezi Indií a Pákistánem) a Čínou okupovaný Tibet.
 |
| Největší thangka v klášteře Hemis |
 |
| Další thangka v Hemisu |
Zdroj: Onet 3. února 2012, 09:43
______________________________________________________________________________________
Prameny k problematice:
Neznámá Ježíšova léta:
http://en.wikipedia.org/wiki/Lost_years_of_Jesus
http://www.e-reading-lib.org/book.php?book=99725
http://www.youtube.com/watch?v=ysajwWvSL1o reportáž BBC
http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/6359-tydenni-special-historie-takova-o-jake-se-nesmi-hovorit-4/
http://www.hinduwisdom.info/Hinduisms_influence.htm
Deset ztracených kmenů:
http://www.czechfreepress.cz/blizky-vychod/spojeni-mezi-pastuny-a-ztracenymi-kmeny-izraelskymi.html
http://www.krestandnes.cz/article/ke-ztracenym-kmenum-izraele-se-hlasi-18-milionu-pastunu/21432.htm
http://cestovani.idnes.cz/kam-zmizely-ztracene-izraelske-kmeny-dwx-/kolem-sveta.aspx?c=A000827164259igsvet_bru
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10218003237-objevovani-pravdy/209382544020009-ztraceny-kmen-izraele-lembove/
http://worship.blog.cz/0610/ztraceny-izraelsky-kmen-slavi-navrat
Ladakh:
http://podroze.onet.pl/indie-kilka-dni-w-ladakhu/p6gp7 Fotografie - klikat na šipku napravo
Léh:
http://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%A9h
Hemis:
http://en.wikipedia.org/wiki/Hemis_Monastery
http://cs.wikipedia.org/wiki/Thangka
http://www.drukpa-hemis.org/
http://www.fotoatlas.cz/index.php?pg=gallery&gallery_id=1267
http://www.fotoatlas.cz/index.php?pg=gallery&gallery_id=1164
http://artax.karlin.mff.cuni.cz/~mkic6266/Ladakh-29-6-08/web/Hemis-festival.html
http://www.pohora.cz/indie/ladakh-na-kole-do-udoli-indu-klaster-hemis-jiri-jokl/
Šrínagar:
http://www.icesty.cz/srinagar-indicke-benatky/
http://en.wikipedia.org/wiki/Roza_Bal
Vliv hinduismu:
http://www.hinduwisdom.info/Hinduisms_influence.htm
Má pravdu šumař na střeše aneb Všechno je jinak?
http://zpravy.idnes.cz/jidas-je-vyvoleny-rika-jezis-v-nove-objevenem-textu-fh5-/zpr_archiv.aspx?c=A060406_085758_zajimavosti_nel
http://bnw-nwo.wz.cz/acharya/origin6.htm
Milí štamgasti, při generování článku myslím došlo k malému problému. Nevím jak vám, ale mně se nezobrazují jednotlivé řádky až do konce - vždy mi tam jedno až 2 písmena chybějí. Upozornil jsem na tento problém Kocoura. Pokud tento problém mají všichni, tak Kocour závadu opraví. K obsahu článku: Podle mě autor Tomasz Mroczek "seknul" - nebo mu "vyrobil" chybu korektor.
OdpovědětVymazatPrvní případ - v původním článku se nejdříve píše o návratu do Palestiny ve věku 20 let. Dál pak o tom, že není jasné kde Ježíš byl od svého 13. do 30. roku věku. Takže bych řekl, že tam správně patří číslovka 30.
A druhý případ - tam to vidím na omyl autora článku "ztuplovaný" zásahem korektora. Autor si zřejmě popletl informaci o tom, který z afghánských (a pákistánských) národů je pravděpodobně původem ztracený izraelský kmen. Nejde o Hazáry, tvořící v Afghánistánu 9 % obyvatelstva, ale o Paštuny (Afghánistán 42 %, Pákistán 15,42 %). A korektorovi se ti Hazárové zdáli divní (anebo zapůsobil jazykový korektor wordu, což se mi také několikrát stalo a následek je - pokud si toho člověk nevšimne - někdy velmi, ale skutečně velmi nepříjemný) a z Hazárů se stali Chazaři.
Na konec článku jsem přidal některé z odkazů, na které jsem během překládání a ověřování údajů narazil. A pro pořádek - autorem 1. a 3., zřejmě pak i 2. a 4. snímku v textu článku je Shutterstock. Fotografie s velkou thanghou, ukazovanou na slavnosti jenom jednou za 12 let, je převzata z oficiální stránky kláštera v Hemisu. A autorem poslední fotografie s menší thanghou je někdo z fakulty matfyz Univerzity Karlovy v Praze (artax.karlin).
Paráda. Jenom, že je to všechno prostě (re)konstrukce. Ale stejně. Zapomněl jsem si jít pro důchod! Pedro, Pedro, do roka a do dne. A jsem velice zklamán, že - ač jsem znám jako tvrdý a nelítostný korektor a pedantský úpravce textů - tady vidím krásné přepisy těch desítek názvů do Č, ke svému žalu tu nevidím ani jediný polonismus, takže nemám co vytknout, no hnus. Prostě Pedro je - omlouvám se, ale řeknu to naplno - inteligent. Howgh.
OdpovědětVymazatPředesílám, že dějiny náboženství nebo studium náboženských doktrin není mé pole. Četla jsem jen, a to dost dávno, La naissance du Christianisme od Alfreda Loisy (katolického kněze, který byl za svá studia o Novém zákoně papežem vyobcován z církve) a to v italském překladu Le origini del cristianesimo. Tudíž nemám k tématu žádné podstatné připomínky.
OdpovědětVymazatŘekla bych ale, že se v tomto případě jedná spíš o putující legendu kazatele než o skutečné kazatelovo putování. Chybí tam historický podklad, jde pravděpodobně o souzvuk jmen postavy legendy nebo sobě příbuzných legend, a ne o život jednoho a téhož reálného člověka.
V oněch dobách se ústní žánry, jako právě legenda, pohybovaly a šířily mnohem rychlejí než konkretní člověk.
Hazáři x Chazaři: tady může hrát roli, že je to z polštiny - co?
OdpovědětVymazatMMCh, nevíte, jak se vyslovuje pí Holland(ová)? Jestem glupy, przepraszam.
Tak Jakube pozor - s tím inteligentem bych si to vyprosil! Jak správně kdysi řekl soudruh Štrougal: S nějakými takovými inteligentami se nebudeme moc mazat!
OdpovědětVymazatTa Agnieszka Holland se po polsku čte s takovým přídechem - něco mezi H a Ch. Všeobecně Poláci vyslovují h - zejména na začátku slova - více jako ch. Třeba herbata (čaj) se vyslovuje spíše jako cherbata. Ale za své několikaleté práce s Poláky v polské stavební firmě jsem se setkal s tím, že třeba mechaniczny vyslovují vyloženě jako mehaniczny. Takže nějaké 100 % pravidlo zde neexistuje.
K "seknutým" řádkům:
OdpovědětVymazatFF OK
IE osekáno
CHROME taky OK.
OdpovědětVymazatAle co s tym?
Doufám, že vás vážení návštěvníci této útulny potěším, když vás upozorním na možnost stáhnout si z webu knihu jednoho z klasických autorů, kteří se zabývali tématem života Krista před jeho kazatelskou činností v Galilei.
OdpovědětVymazatKnihy o 18 neznámých letech života Kristova
http://en.wikipedia.org/wiki/Unknown_years_of_Jesus
Kniha ke stažení
Holger Kersten: Jesus Lived in India 1981
http://ebookbrowse.com/7618737-jesus-lived-in-india-pdf-d208058434
A dále na portálu knihkupectví on line Macrolibrarsi. it můžete najít seznam 215 knih, týkajících se sporných otázek kolem života Ježíše Krista a dalších biblických postav
http://www.macrolibrarsi.it/_gesu_vangeli_.php
A ještě dále na portálu Jesus 1 můžete najít další zajímavý materiál.
http://www.jesuschrist.it/Pages/it_gesu_la_sua_epoca_e_il_suo_ambiente.aspx?arg=24&rec=941
Když dáte do Googlu "Kristus v Indii" vypadne na vás taky dost česky psaných stránek, které se tímto tématem zabývají. Neboli: odkryl se tu náhodou vchod do labyrintu domněnek, skrytých pravd nebo naopak podvrhů?
OdpovědětVymazatJsem trochu (osobně, chodu útulny se to netýká) alergický na "alternativní pravdy". Z valné většiny to jsou jen pusté žvásty.
Ale kolem a kolem - SF je na tom "že snad možná" vlastně založená. [;>))
Domněnek, dobře míněných článků té či oné (příp. osobní) víry i podvrhů.
OdpovědětVymazatAlternativní dějiny bez křesťanství. To je pole!
Nicméně jednotlivá rozvětvující se vlákna se časem můžou nenápadně či nápadně náhle či pomalu sbližovat, splývat... aby nakonec byl výsledek podobný - obdobný - totožný jako v realitě. Kinoautomat!! Že?
StK,
OdpovědětVymazatesegesi biblica, česky biblická kritika je disciplina, která vzniká v 17. stol. a zabývá se celou řadou problémů spojených s textem bible. Věnovala se tomu studiu celá řada vědcú z nejrůznějších disciplin, počínaje archeologií, antropologií, historií až do, samozřejmě teologických studií o katolické doktrině.
Podívejte se na heslo ve Wikipedii.
Takže co k tomu můžeme dodat? My, ubozí laikové?
Dívám se na věc pohledem zjednodušujícím, Info:
OdpovědětVymazatProtože vím (mockrát jsem slyšel, četl) co všechno se dá najít v té nebo oné opeře/činohře/baletu tak mi řeči kritiků a teoretiků zase tak moc "netrhají játra" jak se říká. Jedni teoretici tvrdí to, jiní ono, pak se hádají, vzájemně obviňují buď z diletantství nebo z nerespektování "jasných symptomů" nebo "potlačování faktů".
A já, který na těch věcech dělám (dělal jsem) přesně vím, jak a proč je to tak a ne jinak - že vše je podřízeno emotivnímu účinku na diváka a elementární logice jednajících postav a příběhu. Znal jsem dirigenta*, který o právě studovaném kusu věděl víc, než většina odborné literatury. Bohužel mu to bylo k ničemu - neuměl strhnout orchestr ani "umravnit" zpěváky tak, aby dílo fungovalo. Jiní dirigenti** /režiséři/choreografové věděli tak stěží, kdo to napsal a kdy a proč věc vznikla - a udělali inscenaci, u které kritici slastně vzdychali a pak psali erudované kritiky a studie. A viděli tam vztahy a důvody, na které nikdo z inscenátorů ani nepomyslel. Víte přátelé, to je smůla nás, těch "černých vzadu". Vidíme to z druhé strany kulis... Bez iluzí o vlastní práci.
Velmi podobný je svět fotografie. Těch odborných debat o kompozici, vyvažováíní barev, technických mezích snímků, světle a desetitisících dalších věcí... A přitom je to záležitost základního estetického cítění, které člověk má nebo nemá, protože když se pravidla kompozice někde teoreticky naučí, bude je pak tupě dodržovat i tehdy, kdy se musí proto, aby obrázek "fungoval" potlačit, zapomenout. A zapomínají v tom svém svatém nadšení, že obrázek není technický záznam nějaké skutečnosti ani mazaný ornament, ale sdělení. Buď sdělení faktické (dokument), nebo sdělení pocitu. Ten skutečný "obrázek" vzniká až v okamžiku, kdy se na něj podívá daný divák. Když mi někdo z kolegů zkritizuje snímek a napíše, že mi "šumí ve stínech" tak obvykle odpovídám, že mě mrzí, že si toho všiml. Měl totiž být tak zaujat snímkem, sdělením, že by si něčeho takového vůbec všimnout neměl. Znamená to, že jsem fotil špatně, zbytečně.
Naštěstí (a rovněž bohužel) je tatáž fotka pro někoho fádní, v někom vzbudí nějakou asociaci a v jiném divákovi asociaci úplně opačnou. No a když nevzbudí nic, tak se pak koukáme na hranovou ostrost, šum, přepálená světla, slité stíny a na to, zda se nám kácí linie nebo jsou příliš vykompenzované.
===
A s tím "alternativním dějepisem" je to stejné, jako když několik lidí pozoruje vystoupení Davida Copperfielda. Jeden je přesvědčen, že viděl kouzlo, jiný uvažuje o podvodu a přemýšlí, jak to tem chlap udělal a ten poslední má jasno. "Měl to přece všechno v rukávu".
Já patřím do prostřední kategorie. Na tu první jsem už příliš starý a na tu poslední mám příliš mnoho úcty k práci druhých.
Odpusťte, StK,
OdpovědětVymazatale odmítám pokračovat v diskuzi o otázkách tak složitých a spletitých jako postava Krista v kanonickém znění Bible, v apokryfech, v jiných náboženských systémech jako islam nebo budhizmus.
- o počátcích křesťanství, v němž existovaly různé směry myšlení, které se nazývají konvenčně jako gnostické, a které byly církevní tradicí odvrženy.
- o styčných bodech mezi gnostickým křesťanstvím a budhizmem.
-o pokusech historiků rekonstruovat postavu Krista jako reálného člověka na základě jiných svědectví jako spisy latinských historiků - Josefa Flavia, Svetonia a Tacita, archeologických nálezů, gnostických evangelií.
Co o tom vím? Nic.
Takže nemůžu diskutovat jen na základě selského rozumu. Ten také musí nutně vycházet z alespoň elementární znalostí věcí.
Nejsem ani teolog, ani historik náboženských doktrin, a ani historik.
Pro Informaci:
OdpovědětVymazatKaždý tady diskutuje pokud chce a pokud má svůj názor. Třeba primitivní a hloupý jako je ten můj. Nebo velmi sofistikovaný a naprosto mylný. Já svůj nikomu nevnucuji a nenechám si vnucovat. Otázky víry jsou mi vlastně vzdálené - i když víra se dotýká každého člověka. Navíc - napsal jsem článek o vnější podobnosti Krista a Usámy bin Ládina - ne o tom, nakolik byl Kristus reálnou postavou. O téhle věci se mohou teologové, historici a filosofové bavit do nekonečna. Beze mne.
A to nechávám stranou hlavní heretické (kacířské) směry v ranném křesťanství (III - V stol.) se kterými se musely vypořádat 4 kocily.
OdpovědětVymazatA to všechno o podstatě Krista.
Třeba nám řekne něco dobrý strýček Pedro.
Ona biblická hermeneutika a textová kritika se nezabývá pocity a psychologizací, nýbrž jde spíše o archeologii. Takže na její závěry je úplně jiné spolehnutí než na např. kritiku filmovou. (Vzpomeňte, štamgasté, jak jsem kdysi na Šamanově blogu vystavil práci studenta evangelické teologie.)
OdpovědětVymazatFakta v článku jsou každopádně podivuhodná. Pokud by šlo o jednoho a téhož člověka, co to muselo být za zjevení? Kam přišel, samá úcta, začínal několikrát od nuly... možná že to přece jen bylo víc lidí a následně legend spojených v jedinou?
Kdo chce nahlédnout do zákulisí voleb nového papeže
OdpovědětVymazathttp://www.la7.tv/richplayer/?assetid=50320892&pmk=la7.tv
Víte, že Vatikánská banka IOR financovala protikomunistické hnutí v Polsku?
Kdo chce zhlédnout padesátiminutový dokumentární film o neznámých Ježíšových létech (v angličtině), může si klepnout na http://vod.pl/jezus-nieznane-lata,83824,w.html . Také bych se podíval, ke shlédnutí je ale nutno si stáhnout Microsoft Silverlight (to stáhnutí je přímo v tom odkazu nabízeno). Já takovéto věci přenechávám synovi, který je v problematice IT jako doma. Takže vyčkám do pátku, kdy se u nás zastaví. Kdo ze štamgastů přehrání toho filmu vyzkouší a případně nám sdělí své dojmy?
OdpovědětVymazatPapeže dnes nezvolili.
OdpovědětVymazathttp://www.cronacalive.it/conclave-prima-fumata-e-nera-il-video/
Mimo Polsko to vide je unavailable.
OdpovědětVymazatSorry.
Možná by se to video dalo najít někde jinde na webu, když na Wirtualní Polsce je je zablokované jenom pro polské uživatele.
OdpovědětVymazatNa you tube video è coperto da copyright.
OdpovědětVymazatAž přijdou na to, že jste přeložil článek bez autorizace, oj oj oj oj!
Četl jsem pojednání od relativně známého archeologa, který na několika příkladech dokazoval, že svět není starší než 6 000 let. Tudíž i archeologie potvrzuje biblické výpočty. Radiokarbonová analýza je nespolehlivá, rychlosti tvorby usazenin se mohou snadno změnit, atd.
OdpovědětVymazatCo k tomu dodat? Pro toho, kdo věří je všechno naprosto jasné a jednoduché. Tak to bylo Bohem stvořeno. Tečka.
"Archeolog", co "dokazuje", že svět (dejme tomu...) je starý přesně těch šest tisíciletí - se ihned a definitivně znemožní v celé odborné obci. Já jich totiž znám dost, a přes půl století - sám jsem to, víte, napřed studoval, než jsem to pak zaměnil za jiný obor FF. Překládám jim resumé, články atp., sleduju periodika, chodím na konference a přednášky, tlumočím zahr. kolegům, ap., nemluvě o explozi všeho loni a letos - soluňští bratří, že.
OdpovědětVymazatAle může-li roky být pravou rukou mého prezidenta Ten, Který Nepochází z Opice - pak...
Já bych dodala k diskuzi závěr II. kapitoly "Ježíšovo evangelium" z knihy fracouzského teologa a kněze Alfreda Loisy La Naissance du Christianisme, kapitoly, v níž hovoří o smrti Krista.
OdpovědětVymazat(Překládám rovnou z textu, abych nemusela ručně přepisovat původní text.)
"Skutečnost byla mnohem prostší, tragičtější a krutější. Ježíš byl souzen urychleným řízením a jeho poprava byla rychlá. Zemřel v mukách, a jediní svědkové jeho utrpení byli jeho kati." (str. 117)
A z počátku III. kapitoly, nazvané Ježíš Kristus: "... historie je daleka od poznání a určení podrobností Kristovy smrti, včetně těch nejdůležitějších jako den, a také měsíc, ale především rok... a ještě větší tajemství zahaluje okolnosti, za kterých vznikla v duchu učedníků víra ve vítězství... nad smrtí ztraceného Učitele a touha, vůle a pevné přesvědčení šířit dál tuto víru."... Ve skutečnosti, píše Loisy: "Kati, kteří sejmuli z kříže mrtvolu, pravděpodobně poté, co dobili umírajícího, podle židovského zákona, který nedovoloval veřejné vystavení popravených po západu slunce, ji vhodili do nějaké společné jámy, určené pro ty, co nebyli hodni důstojného pohřbení." (str. 132-133)
Zdůrazňuji, že Alfred Loisy byl teolog, profesor dějin náboženství, filolog. Po vyobcování papežem z církve, učil 23 léta dějiny náboženství na pařížské Collège de France (Wikipedie Alfred Loisy, nejpodrobnější je italská verze)
Loisy zastává názor, že legendy, vzniklé kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista v prvotních křesťanských komunitách, byly pak shrnuty po porovnání a jejich emendaci v pozdějších evangeliích. Jedním z důvodů k zrodu a pěstování těchto legend byly potřeby ritualizace, potřeby vytvořit bohoslužebné obřady.
Porovnejte toto holé realistické líčení s páteční Via Crucis, ritualizovanou římsko katolickou církví.
http://www.youtube.com/watch?v=M_iX7PAsq40
Papa Giovanni Paolo II Via Crucis 9 aprile 2004 (Jan Pavel II, Křížová cesta 9.dubna 2004)
A s realistickým, ale naplněným křesťanskými symboly, zobrazením M. Scorsese ve filmu Ultima tentazione di Cristo (někdo tu ten film nedávno připomenul).
http://www.youtube.com/watch?NR=1&v=sHJ6UOh10vc&feature=fvwp
Alfred Loisy: "Náboženská víra není v podstatě ničím jiným, než úsilím ducha, představivosti, inteligence, vůle tíhnoucím k rozlomení přírodních pout bytí, zdánlivě mechanických a předurčených osudem." (str. 141)
A co Vy na to, Kocoure?
Prosím, drobnost, jen pro jasné vyznění: emendace - zveřejnění, uveřejnění, vydání.
OdpovědětVymazatMa non e successo niente cosi terribile!
Sakra konečně bych si už toho legendárního Loisyho měl vzít do ruky. V češtině(?) nebo v čemkoliv jiném.
Jakube,
OdpovědětVymazatemendace je, achich ouvej, kalk z italštiny.
Emendazione = Modifica, correzione, cambiamento
Sabatini Coletti: Dizionario della Lingua Italiana
Amazon má na skladě Loisyho ve francouzštině, aangličtině, italštině.
OdpovědětVymazathttp://www.amazon.it/s/ref=sr_pg_1?rh=n%3A411663031%2Ck%3Aalfred+loisy&keywords=alfred+loisy&ie=UTF8&qid=1363174251
STK,
OdpovědětVymazatasi oceníte (pokud již neznáte) Pratchettovku "Strata" (solitér, není součástí Dicsoworldu, ani jiné série), kde budují svět tak, aby vypadal jako geologicky starý.
IMHO geologie je v těchto věcech asi v mnoha případech moc ortodoxní, když popírá např. vznik některých uhelných pánví krátkodobě trvajícími katastrofickými událostmi (jaké známe i z +- současnosti).
To je ale geniální prostý nápad! No Pratchett. Další blýskavá fazeta možností původu a vývoje našeho (našeho?) světa.
OdpovědětVymazatPedrovi dík za překlad a Tomaszi Mroczekovi za článek a důvod k zamyšlení.
OdpovědětVymazatNemyslím, že se po těch letech dostaneme někam dál, než k více či méně zajímavým hypotézám diskusím o nich. Čas plyne a stopy a důkazy prostě mizí. Na druhou stranu, věda ani zdaleka neřekla své poslední slovo, takže se třeba ještě nějakých překvapivých obratů a zvratů dočkáme. Jsem pro vždycky si vzpomenu na Werichovo a Voskovcovo: "Nikdy nic nemějme za definitivní..." či jak to bylo v té jejich úžasné písničce. A ta platí myslím si ze všeho nejvíc a domnívám se, že katolické či jakékoliv jiné dogmatické lpění na čemkoliv je poněkud mimo mísu.
...přičemž už samo "dogmatické lpění" na něčem je zbytečný pleonasmus.
OdpovědětVymazatCož je pleonasmus, milí studenti. Áno, áno.
Jakubovi S.:
OdpovědětVymazatOprava: ... domnívám se, že katolcký, či jakýkoliv jiný dogmatismus, ať už se týká čehokoliv, je poněkud mimo mísu.
Tak tóčno!
OdpovědětVymazatOvšem je sporné, zda typická dobová poprava nutně probíhala typicky ve všech případech. Život je pestrý... Loisy má asi pravdu, ale zcela určitě jen statisticky. A docela mě překvapuje, že přítomni popravě byli jen kati, to z jiných epoch neznám, vždyť i proto byla poprava vymyšlená tak, aby se umíralo dlouho, aby to vidělo co nejvíce lidí a zalekli se státní moci!
OdpovědětVymazatPřipomínám známý bonmot, že Ježíš ve skutečnosti vůbec nebyl a celé se to stalo někomu jinému téhož jména.