Dnes je prvního máje, připomínají noviny a blogy.
Co to vlastně slavíme?
 |
Opravdu staré kyvadlo. Foto StK
|
Někdo si připomíná, že 1.máj je mezinárodní dělnický svátek, který zavedla v r. 1889 1. Internacionála. A vzpomíná nostalgicky na oslavy prvního máje za socializmu, kdy pochodoval, ne vždycky dobrovolně, v průvodu před tribunou s místními představiteli, provolával jim slávu, mával mávátkem nebo dokonce nesl transparent. Kochal se pohledem na alegorické vozy, na tančící a zpívající lidové soubory, a pak si dal nakonec na posílení párek v rohlíku nebo opékaného buřta a sklenici piva.
Jiní, ti postarší, zas s poněkud nahořklou nostalgií bloudí myšlenkami v mládí a v duchu si přeříkávají známé Máchovy verše.
Moraváci si možná vzpomenou, že v předvečer prvního máje chodili sekat do lesa stromek, aby z něj pak udělali májku, ozdobenou květy, pentlemi a fáborky a pak ho postavili před oknem svého děvčete. Ale to bude asi málokdo.
30.dubna se pak pálily čarodějnice s košťaty, bylo to symbolické ukončeni “tmavé” části roku, očištění od všeho nepříznivého a temného, co se nahromadilo v zimě, a vítání příchodu léta.
Málokdo si to pamatuje a málokdo ví, že jde o tradice, staré několik tisíciletí, převzaté od starých Keltů. Konec dubna a počátek května byl obdobím tzv. Beltine, kdy nastupovala vláda světla, tepla, růstu, množení a tedy i lásky. Tehdy Keltové volili svého Zeleného krále, který si vybral pannu a učinil ji ženou.
Zbytky těchto pradávných tradic se zachovaly jak ve střední Evropě (Morava, Tyrolsko, Sasko, Švýcarsko), ale i v sevemí Itálii - v Alto Adige a Tridentsku, ale i v Lombardii.
První máj byl ale také ve středověku, za dob Karla Velikého svátkem boje a války.V květnu se konalo velké shromáždění ozbrojených pánů a jejich vojáků, v květnu se obvykle započínala velká vojenská tažení.
Ať slavíte, co chcete, přeji vám všem pěkný den.
Informace
Podíval jsem se před chvílí na sváteční TV zprávy a trochu mi to pozvedlo náladu: Na několika místech Kotlinky oslavili naši "prostí občané" 1. máj ve stylu retro - tak, jak bylo zvykem slavit onen den před rokem 1990 - a náramně se přitom bavili.
OdpovědětVymazatChvála Pánu: Češi jsou ještě pořád "smějíci se bestie"!
Aspoň někteří!
Opravdu, smějící se přiblblí nostalgici.
OdpovědětVymazathttp://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/asi-dva-tisice-prazanu-oslavily-s-kscm-svatek-prace-vyslechli-kritiku-na-adresu-vlady--1206731
Ale bez průvodu to není to.
Tady zas ex PCI bědují nad rozkladem strany.
Já měl na mysli spíše tyhle.
OdpovědětVymazatJo, tady se zas levicová mládež bavila na happeningu na piazza San Giovanni v Římě. Prý jich bylo 700 tisíc. (Podle mého se tam nemohli vejít.
OdpovědětVymazatMěli tam i portréty Che Gevary. Inu, revolucionáři.
http://www.ilmessaggero.it/foto/san_giovanni_dalla_piazza_al_palco_qui_la_festa/5-31401-274530.shtml
A v TV poslední tajemník PCI Occhetto lkal nad tím, že levice nemá ideály, velké cíle.
Nic proti oslavám ve stylu retro, já se ale přiznám, že shluky lidí obvykle nevyhledávám, spíš naopak, takže od té doby co není účast na prvomájových oslavách povinná, žije se mi podstatně lépe a doufám, že to tak vydrží i po volbách, které budou příští rok a to i přes to, že ledacos nasvědčuje tomu, že k návratu před listopad 1989 máme nakročeno víc než dobře a kolem na ulicích není pomalu k slyšení nic jiného, než Ruština, Ukrajinština a další hatmatilky ze zemí bývalého SSSR, jen jich je určitě víc než v roce 1968 a na rozdíl od tehdejších tanků, teď mají prachy a drzost a korumpujou a korumpujou a ti naši blbouni berou a berou...
OdpovědětVymazatJestli toho 1. Máje slavily s bolševiky jenom 2 tisíce občanů, tak je to v podstatě dobrá zpráva. Možná ty ostatní odradila ta zima, ale i tak je to dobře, aspoň víme, co na ně platí...
informaci:
Když bolševik skuhrá, je to obvykle důvod k radosti, tak jen ať jim to klukům vydrží, myslím ty důvody ke skuhrání :-)
Keltské a další tzv pohanské tradice mohou být nepochybně zajímavé. Asi bych ale nechtěl být v kůži té panny v případě, že si jí vybral Zelený král, který se jí z nějakého důvodu nelíbil, jiná doba jiný kraj, jiný mrav...
No a žít ve středověku a začínat v květnu vojenské tažení by se mi asi také nelíbilo, leda, že by šlo o to vyhnat z Evropy nějaké ty bolševiky a vozembouchy, to bych si dal určitě říci i dnes, to by byla dobrá májová oslava :-)
Draku,
OdpovědětVymazatpoznatky dnešní antropologické archeologie o Keltech a jejich kultuře pocházejí z vykopávek a nálezů artefaktů, svědectví anticko řeckých nebo latinských autorů, jako na př. Herodota anebo Césara anebo z etnografie, která zaznamenává, že v oblastech, dříve osídlených Kelty, se zachovaly stejné anebo podobné zvyky nebo obřady.
Podívejte se na Wikipedii na heslo Laténská kultura, anglická verze je bohatší.
Takže nevím, z jakého zdroje pochází ta zpráva o Zeleném králi, nakolik je dokreslená fantazií autora článku.
Možná že v současném folkloru přežívá i starogermánská kultura.
Ale zdálo se mi zajímavým postavit vedle sebe dnešní představy a oslavy 1. máje a zvyky pohanských předků.
Myslím, že by se Vám hlavně nelíbilo být keltským bojovníkem.Jak píše řecký historik Polybios, první šiky jejich vojska byly tvořeny nahými svalnatými, vysokými muži, ozdobenými jen zlatými náhrdelníky,kteří neohroženě šli proti římskému vojsku. Římeni se ale nelekli, a ten výkvět keltských hrdinů pobili.
informaci:
OdpovědětVymazatHrdinů bývají plné hřbitovy, a i to v tom případě, že z nich něco zbylo. Po ničem takovém opravdu ani v náznaku netoužím :-) Takže bych nechtěl být tím keltským bojovníkem. Keltové byli zajímaví, ale jak ukazují dějiny a z toho co po nich zbylo je slušně vidět, že štěstěna jim příliš nakloněná nebyla.
Na májových oslavách pohanských předků bylo závidění hodné snad jenom to, že je spolu s nimi neoslavovali bolševici. Jinak bych řekl, že můžeme být rádi, že žijeme v době, kdy se v Evropě, s výjimkou událostí na Balkáně, bez mála 68 let neválčilo, což je doba delší, než jsem vůbec na světě a jsem tomu docela rád. Budu ještě radši, přečká-li mne ten mír ještě aspoň o nějakou tu desítku let a to prosím pěkně aniž bych kvůli tomu musel umírat předčasně. Neválčilo se kupodivu i přes úpornou snahu to změnit k horšímu. Blbé je to, že ta snaha přetrvává dodnes a dík evropské předposranosti vůči některým jevům je paradoxně možné, že si to někdo vyloží jako slabost a po tom vypaseném lákavém a a v podstatě dost bezbranném soustíčku bezohledně chňapne... Nikde ale není psáno ani garantováno, že tentokrát se nám tu idiotskou pštrosí politiku a hlavně její neblahé následky podaří zdárně překonat a přežít, byť i za cenu obrovských ztrát, jako v té minulé válce. Poprvé je to smůla, nedbalost, podruhé ale blbost, samozřejmě trestuhodná. A my si o ten trest tak usilovně koledujeme...
Draku,
OdpovědětVymazatEvropani mají válčení a vzájemné hubení už v krvi. Podle antropologů začali se vraždit už před 30.000 lety, kdy homo sapiens, přišlý z Afriky, vytloukl homo neanderthalensis, co byl tenkrát usedlý v Evropě.
A od té doby začal nepřetržitý řetěz válek. My jsme tedy potomci těch, co byli silnější a vybili ty slabší.
Může se ten řetěz navždycky přerušit?
Zatím se to podařilo na pár desítek let. Ale mezi národnostmi nesoulad, někdy i nenávist vře pořád.
Ovšem ten "Máj - lásky čas" je poněkud v rozporu se "Svatba v máji - nevěsta na máry", tedy že sex v květnu znamená porod v únoru, což byla nejrizikovější doba.
OdpovědětVymazatNe všichni tvorové mají dobu březosti devět měsíců... [;>)
OdpovědětVymazatinformaci:
OdpovědětVymazatCo se agresivity týče, tak mnohé výzkumy víc než významně naznačují, že máme s našimi opičími příbuznými z říše zvířat mnohem více společného, nežli bychom chtěli připustit. Krvavé stopy v dějinách to potvrzují.
Homo? Budiž. Sapiens? O tom by se dalo úspěšně pochybovat, když už ano, tak ale jen v drtivé menšině.
Abych ale nebyl jen pesimistickým tak existují i poměrně slušně podložené hypotézy o tom, že ty dva zmiňované druhy spolu prostě splynuly.
Už na to dnes nevidím. Dobrou.
Ano, dnes už je nějakou dobu jisté, že většina z nás tady má keltské geny, a dokonce největší podíl mimo dnešní kmenová keltská území, a krátkou dobu už je prakticky jisté rovněž něco zcela převratného - že neandrtálci byli s to se - no, jak to říct... vyměňovat si vzájemně ve dvou genetické informace, a že to skutečně činili.
OdpovědětVymazatHergot, to budu říkat: Slečno, nechcete si se mnou vyměnit nějaké genetické informace - ? No, radši ne.
V přírodě spolu tlupy šimpanzů vycházejí navzájem poměrně v dobrém přesně do momentu, nežli lokální hustota osídlení šimpanzi stoupne nad určitou kritickou mez, kdy začnou cítit , že by mohli mít problém s obživou, pak se na sebe tlupy navzájem vrhnou a z části se vymlátí. Nějakou dobu zase pak koexistují v klidu a míru. Nepřipomínají vám lidské války náhodou aspoň trochu toto šimpanzí chování?
OdpovědětVymazatPoměrně nové a z tohoto hlediska velmi zajímavé je napadání lidských jedinců africkými šimpanzi. Jednak z toho lze usuzovat, že jsou o dost chytřejší, než se o nich běžně domníváme a také to cosi vypovídá o tom, že se někteří lidé v některých oblastech jeví okolí jako vyloženě přemnožení. Je na tom určitě dost pravdy vidí-li to tak i šimpanzi a nejenom já.
S tím hubením je to asi tak, jak píše informace. Bratr má teorii, (vystudovaný matematik), že člověk nemá žádného predátora, nikdo ho nehubí, tam musíme být predátory sami sobě, jinak bychom se přemnožili, jako že přemnožení jsme, ovšem zejména ti barevní, mohamedáni a černoši, doufám, že mě za tento příspěvek nikdo neoznačí za nacistku, to bych nechtěla.
OdpovědětVymazatKopretině:
OdpovědětVymazatProč by Vás měl někdo označovat za nacistku když to tak opravdu je? Ono to prostě tak je, ať už je to z blbosti, nebo pro peníze. Že se kupříkladu afričtí černoši množí rychleji nežli potkani, když je jim to humanitárními dodávkami a lékařskou péčí, dík naší soucitné zaslepené debilitě umožněno, tak se prostě množí. Oni při jejich tradicích, vzdělání a výchově nic jiného stejně neumí a kdybychom se do toho blbě nemíchali, tak by se jich dospělosti dožil jen zlomek, což by ale vzhledem k tempům množení bylo zcela na místě a v pořádku. A takových projevů zaslepené humanitární debility je po světě bohužel víc.
Jakubovi S.:
OdpovědětVymazatS těmi Kelty je to zajímavé, že by kvůli těm genům se mi například líbily písničky irské, skotské a některé další bez racionálního důvodu a naopak zase vysloveně lezlo na nervy to mohamedánské kvílení? Že by sklony k tomu, jaká hudba nás osloví nebo zase naopak mohly mít nějaké genetické predispozice? Nedivil bych se tomu. Hovoří-li cikánské děti, které byly vychovány v bílých slušných rodinách o tom, že čas od času cítí skoro neodolatelné nutkání začít se toulat, nebo něco ukrást, dost možná, že k množině genetických predispozic patří i to, jaká hudba se nám líbí a jaká zase ne...
Za nacistku ne. Ono je to složitější a tebou použité termíny nejsou přesné. Máš pravdu i nemáš. Pokusím se to zítra či pozítří vyjádřit jasněji. Přijel jsem z matičky, zápřah s potomkama, dost vyčerpaný.
OdpovědětVymazatKierkegaard: Žijeme dopředu, ale myslíme dozadu. (Tedy: většina lidí - pozn.překl.)
To Drak:
OdpovědětVymazatAsi ano, i když to možná bude složitější. Jsou určité "národní" melodiky, které jsou svázány s určitou kulturou. Třeba mi osobně se líbí nejen irská muzika, ale i klezmer, muzika židovská dokonce i indické zpěvy, rágy, které jsou pentatonické. Všechny jsou tak nějak "moje", necítím v nich cizinu. Což nemůžu říct třeba o hudbě ruské nebo lidové německé. Cikánské melodie jsou hezké, tklivé, mám je rád, ale vnímám je jako melodie CIZÍ. A arabská hudba je pro mě naprostá exotika. A to i moderní.
Ano, lidé ze třetího světa by se měli o sebe starat sami, respektive ano, jet tam, ale naučit je matematice, počítačům, jazykům, historii, zemědělství, průmyslu, aby byli schopni se o sebe postarat. Pouze pumpovat prachy, utrácet miliony na pomoc, situaci rozhodně neprospívá.
OdpovědětVymazatNeříkal něco takového Ježiš?
OdpovědětVymazatKopretina napsala:
OdpovědětVymazatTeď nevím, co myslíte STK. Ježíš toho řekl hodně a mluvil často v podobenstvích.
Neznámý autor: Když dáte člověku rybu, nakrmíte ho pro tento den. Když ho naučíte ryby chytat, nasytíte ho na celý život.
OdpovědětVymazatMyslel jsem, že je to Kristův výrok. Spletl jsem se. V Bibli to není. Pardon.
Jošua, ať už existoval či nikoliv, pronesl (tedy podle autorů Zvěstí, že) desítky inspirativních, výstražných, útěšných, všemožných sentencí a inspirativních návodů atd. Leč zrovně tohle ne, jakkoliv to je hrozně známé a bude mi to teď ležet v hlavě, kdo to první takto jasně formuloval.
OdpovědětVymazatA 21.05 na ČT24 je O RABOVACÍCH - PARDON, REVOLUČNÍCH - GARDÁCH!!
Tak to je svatá pravda!
OdpovědětVymazatAle dočetla jsem se také jiné přísloví, velice pravdivé
"Lepší je hrůzný konec, než-li hrůza bez konce".
A pan Křivan dotáhl moudrost, kterou si pobrukovaly děti v Německu. Pan Křivan je také Čech žijící v Německu, zásadový Evropan, nezkažen hnusnou a odpornou multikulti politickou korektností.
"Arabáči, to jsou sráci, čert je má už na pekáči". Že nakonec mají jenom děti odvahu říci pravdu, že je král nahý? Zatímco dospěláci se utápějí v politické korektnosti, multikultuře a ustupování invazivnímu islámu, tak děti mají odvahu mít zásadový postoj.
Pan Křivan je správný Evropan!
K té muzice:
OdpovědětVymazatStK:
Je to určitě zajímavý fenomén. Jsem přesvědčen, že nějakou, více či méně těsnou vazbu na geny to, co se nám líbí poslouchat a coz zase ne, mít bude. Bohužel, v dobách recese těžko můžeme počítat s tím, že by zrovna v tomhle se chtěl někdo bůh ví jak intensivně hrabat, přesněji řečeno cpát do toho peníze, takže musíme vyčkat buď na lepší časy, nebo na šťastnou náhodu, že se původně bude zkoumat něco jiného, ale shodou okolností se přijde zrovna třeba na tohle... V mém případě je ještě k tomu navrch poměrně složité si o tom povídat, protože co se hudby týče, jsem amatér a navíc k tomu nedostatečně poučený, takže já spíš dělím hudbu na 2 druhy, líbí a nelíbí. Je zajímavé, že řecká se mi docela líbí, někdy dokonce moc, zatímco turecká třeba ani trochu ne. Z té naší muziky v Evropě dostupné, mi třeba ale ani trochu neláká dechovka, ta mi spíš vyloženě leze na nervy, zatímco moravská cimbálovka mi zase nevadí a po pár litrech vína začíná být docela příjemná :-) Židovská muzika je také docela hezká, byť jsem určitě ani zdaleka neslyšel všechny její druhy. Některé melodie z Indie, Číny a Tibetu mi také nejsou proti mysli, ale které to jsou, to už nevím, jednak je to dávno a zase až tak moc mi to k nim netáhlo, spíš mi jen nevadily.
Třetí svět a přísloví:
Já, když se na to pečlivě rozpomenu, tak poprvé jsem toto přísloví o rybách, tedy ryby nedávat, ale naučit je lovit, zaslechl poprvé v devadesátých letech od jednoho Holanďana ve Švýcarsku, který nás do toho Švýcarska přijel školit. Nedlouho potom, co jsem ho slyšel od něj, jsem ho zaslechl ještě jednou, na severu Holandska ve Frísku, od jednoho pensionovaného universitního profesora. Holanďané, obzvláště pak ti z Fríska, kde jsou podmínky tvrdší, mají v sobě cosi sympatického, čehosi, co v sobě mají třeba Skoti, nebo obyvatelé horských oblastí obecně, takovou určitou tvrdost, odolnost, životaschopnost, touhu po svobodě a samostatnosti a v neposlední řadě schopnost obstát a zároveň s tím skoro nepřekonatelný odpor k parasitům a parasitování, závislosti ne čemkoliv, dotacím, škemrání o ně, úřednickému a justičnímu šimlu atd, atp... Mám hodně z toho v sobě a těžko se mi v tom eurosocialistickém dotačním čurbesu i jen dýchá, natož pak žije. Dokud ta unie nepadne finančně na držku, bude pořád hůř, protože po tom, že by dostali rozum, po tom není ani vidu ani slechu.
Problém je v tom Draku, že s tou EU padneme na držku i my.
OdpovědětVymazatCokoliv má člověk uloženo může být v předsmrtné křeči ukradeno - vždyť jsou to jenom čísla v bankovních očítačích - už ani "cenné papíry" čili bankovky to nejsou.
Když mi budou v bance tvrdit, že u nich nic nemám, nebude mi jak dokázat opak.
Kypr je vážné varování. Ne nadarmo teď běží velká desinformační kampaň, kde nám různí finanční experti (o kterých předtím nikdo nikdy neslyšel) vysvětlují, že tzv. investiční zlato dnes koupí jenom naprostý idiot. Že se "nedá jíst". A těmi několik Byte v bankovním počítači se nakrmím? Nebo si s nimi zatopím?
Asi jsem naprostý idiot. Koupím si kousek zlata - pro jistotu. Módně se o mu říká diverzifikace zdrojů. Dá se to na rozdíl od prostředků na kontě použít, i když banky krachnou.
StK:
OdpovědětVymazatOhledně té EU, se tu příliš rozepisovat nechci, je to neživotaschopný trubec a moloch, který je dávno za zenitem a je předurčen k zániku. K tomu zániku je předurčen především díky té jeho samolibé bezbřehé aroganci a pýše spojené s ignorováním přírodních, ekonomických a dalších zákonů. Život v oblasti zkreslené reality nikdy nebyl a nikdy nebude zadarmo a čím déle se odkládá zasloužená ťafka za něco takového, tím více ta ťafka pak bolí a hlavně tím horší a déle trvající má následky. Vzpomeňte si na Fištejnův článek: stagnace -> krize -> katarze -> změna paradigmatu
Zlato po ruce, není pro případ nouze to jediné, co by se mohlo hodit v případě, kdyby se ten evropský domeček z karet odporoučel. Hodit by se mohly a pravděpodobně hodí zbraně, střelivo, zásoby potravin, jídla, pití, rozličných osevů, kvalitní nářadí, ne ty náhražky z čínských nočníkových ocelí, trvanlivé boty, oblečení, atd, atp. I tak pravděpodobně budou ti ještě živí tak trochu závidět těm už mrtvým. Nicméně než tohle problematické stagnující rozpadající a rozkládající se živoření, tak to už ať raději spadne na hubu rovnou, dokud ještě máme nějakou energii a sílu se z toho hrabat. Na tom, že hrůzný konec je lepší, než hrůza bez konce je hodně pravdy, Kdo má mít neustále nervy na sledování toho pozvolného, samovolného a hlavně v podstatě zbytečného rozkladu a rozpadu?
Egypt, Sýrie atd. To je budoucí scénář, Draku:
OdpovědětVymazatBitva hladových psů o vliv i v nejnižších patrech. Patrně i s islámem.
Jistě, že mám "sadu na holé přežití", dokonce i zkušenost* - ale už mi začínají pomalu chybět fyzické síly. A jak praví jeden US film - tahle země pak nebude pro staré. Řekl bych, že už ani teď není pro staré. Zatím si pořád všichni myslí, že energií mládí lze snadno nahradit chybějící zkušenosti. Časem ale přijdou na to, že životaschopná lidská tlupa potřebuje i ty staříky, co už hodně zažili. Ale ti už budou mezitím mrtví.
*/ Když mi bylo cca 23, zkoušel jsem přežít v lese v horách jen s nožem a kusem drátu. Na začátku léta. Vydržel jsem pár dnů (myslím 9), pak mi začalo chybět "něco z mouky". Hlad. Zašel jsem do nejbližší Jednoty a nacpal se tam deseti rohlíky - prostě vzdal jsem to. Maliny a upytlačený zajíc na houbách (bez soli) není dobré jídlo. Kdyby se člověk nedostal k nějakým zásobám jídla a budovám a "konec civilizace" by nastal třeba na podzim, asi by to nepřežil.
A to jsem od mládí sběratel veškeré postkatastrofické SF literatury a filmů. (Malevil, Bídné roky, Muži pod ochranou, Blackout, Konec srpna v hotelu Ozon, Cesta atd.). Takže teorii docela zvládám. [;>)
Kdyby skončil celý ten civilisovaný humbuk, tak především nastanou ukrutné žízeň, hlad, chlad či vedra, protože bez té produktivity práce a bez těch energetických a dalších zdrojů, které nám poskytuje civilisace, nevyrobíme dost jídla a pití pro všechny a to, co zbyde bez toho civilisovaného humbuku rozhodně neuživí všechny, ale jen zlomek ze všech. Nežli by se počet "přeživších" dostal k číslu, které země za primitivnějších podmínek uživí, asi by to bylo pravé peklo na zemi. Myslím, že by se to dost podobalo zimě prvních osídlenců v severní Americe, kde jak se nedávno zjistilo docházelo ke kanibalismu, ale mnohem víc by to spíš připomínal blokádu Stalingradu, nebo by nastalo něco ještě horšího. Řekl bych, že katastrofické sci-fi jsou v podstatě optimistické povídečky ve srovnání s tím, co by asi nastalo doopravdy, kdyby civilisace zkolabovala celoplanetárně, nebo i jen na větší části planety. Na něco takového se asi nejde dost dobře připravit. Já hlavně pořád nechápu, proč se tak usilovně snažíme, aby to nakonec nastalo.
OdpovědětVymazatAno, EU kdysi byla spolkem, který měl dobrou myšlenku, ale co se z toho zvrhlo nyní? Multikulti politkorektnické levičácké společenství, potírající jiné než multikulti politkorektnické zrůdnosti. V Evropě však jsou lidé, kteří s touto politikou nesouhlasí, nenávidí multikulti politkorektnické zhovadilosti, nicméně potlačováni. Propalestinianismus, sypání milionů EURO palestinským Arabům, není to čistý kapitalismus, ale v ekonomice se vyskytuje spousta socialistických zásahů. To jsou hrozná fakta.
OdpovědětVymazatKopretině:
OdpovědětVymazatAno, dokud se to ještě jmenovalo EHS, tak to působilo navenek jakž takž snesitelně. Nyní navenek snesitelně působí v Evropě snad jen jeden stát, Švýcarsko. Možná tu jsou nějaké další výjimky, ale nevidím je a neslyším je. Ten zbytek ale většinou vypadá jako ožralý pacient po těžkém úderu něčím těžkým do hlavy, nebo jako člověk s těžkou amnézií a pokročilým Alzheimerem dohromady. Komické a tragické zároveň. Když vidím kupříkladu Ashtonku, zažívám cosi mezi těžkou skepsí a depresí a agresivitou zároveň. Nedokážu se na ty ujeté trockisty, maoisty a zelené šílence dívat příliš dlouho v kuse, aniž bych při tom trpěl jako zvíře. Celé své mládí jsem toužil zbavit se bolševika. V listopadu 1989 to chvíli vypadalo trochu nadějně. Teď 20 let poté skřípu zuby sledujíc ten eurobolševickotrockistozelenný blázinec na kolečách mezi Štrasburkem a Bruselem a v čele s "lumeny" jako Ashtonka, toť vskutku skvostný zážitek... No a aby toho nebylo dost, tak tady doma zase sleduji město plné ruských uřvaných ožralých tupounů, kteří si tu dělají co chtějí a které se nikdo už ani nepokouší trochu srovnat do latě. Na hradě máme výstavního ožralu a demagoga, bolševik se těší po volbách do vlády, zmetci z Ne základnám a dalších podobných spolků, financovaných s největší pravděpodobností pravděpodobností z ruských peněz se tu roztahují jako kdyby jim to tu patřilo celé. Nějakých 20 let po listopadu 1989 je smutné konstatovat, že za zlomky toho, co kdysi v roce 1968 musela stát celá ta šaškárna s invazí, si tady je možné koupit za pár šupů ty naše politické a jiné trapně levné šašky a že se dnes jevíme být víc ruskou kolonií a satelitem, než před listopadem 1989. Smutné, ale bohužel je to tak. Kdo si neumí vážit, hledět a opatrovat svobodu, tak o ní po zásluze přijde, přesně jako my tady. A bude ještě hůř.
Pamatovat na zadní kolečka?
OdpovědětVymazatKaždý na to má jiný recept - "chytrých" je jako naseto. Tenhle chytrák je asi placen od developerů. Ale neuvádí, co bude ovčan dělat se svým domem nebo jinou nemovitostí, když dojde k totálnímu rozvalu právního řádu a jeho zaknihovaný majetek prostě přestane být uznávám jako jeho. Bude "rekvírován". Třeba jako po komunistickém převratu v roce 1948. Nebo se tu masivně objeví ti, co vykřikují, že Alláh je veliký. Já jsem pro koncentrovaný majeteček, který se dá odnést v kapse - i tím, že když ztratí 50% ceny, pořád mi umožní přežít chvíli, než se mi podaří zaujmout nějakou niku v novém světě.
A pokud na nás z nebe spadne něco tak velkého jako Gerlachovka? Buď budu se svým bytečkem/domečkem mimo poloměr totální destrukce a můžu čekat, že se mi tam bleskem nastěhují ti šťastlivci, kteří si zachránili holý život, nebo budu "uvnitř kruhu" a pokud vylezu ze sklepa jakžtakž živý, tak uvidím ze svého majetku jen rozvaliny ve spáleném kraji.
Nemovitosti jsou snad dobré jen tehdy, pokud nedojde ke skutečně dramatickým událostem.
Nic proti nemovitostem, právě naopak, ale je to jen jedna z mnoha možností a je skutečně otázkou, zda "okolnosti poté", vůbec dovolí, aby z ní člověk něco měl. Zkrátka a dobře, měla by to jen a pouze být součást portfolia variant co dělat poté a člověk by měl počítat v plánech i s tím, nebo se nad tím aspoň zkoušet zamyslet, co by dělal, kdyby tu nemovitost z nějakého důvodu nemohl užívat... Bude-li výkyv či katastrofa nevelké, je vlastní nemovitost fajn, bude-li průšvih hlubší větší a víc devastující, tak ta nemovitost bude pravděpodobně k ničemu, nebude-li hodně odolná a napěchovaná zbraněmi, zásobami a střelivem. Vzpomněl jsem si na předválečná příhraniční opevnění, jenže i to je řešení řádově tak na měsíce, ale i měsíce nejsou k zahození, když ostatní budou za měsíc bez jídla totálně vyřízení...
OdpovědětVymazat