Prohledat tento blog

pátek 20. prosince 2013

Všichni dobří rodáci aneb nacisté, židé a hlupáci






   Jsou momenty, kdy se židům nevýslovně divím. Jak říká jeden člen obecního zastupitelstva ve Vratislavicích „Ve chvíli, kdy ve Vratislavicích vznikl památník Ferdinanda Porsche, tak se zvedla obrovská vlna nevole v židovské obci a také mezi lidmi, kteří zažili válku. Vznikla petice na likvidaci památníku  slavného rodáka se  130 podpisy". V stejnou dobu vznikla i protipetice pro zachování muzea F. Porsche. Asi 1 100 podpisů. Nicméně cedule s nápisem, že se zde narodil "nějaký Ferdinand Porsche" byly tento týden sundány. V reakci na to byly odvezeny luxusní automobily Porsche, zapůjčené firmou pro zdejší muzeum slavného rodáka. Už nebudou nikdy vráceny zpět. Za pár dnů už nikdo nebude vědět, že v jakýchsi Vratislavicích proběhla  nějaká kauza "Porsche". Ani o tom, že nějaké Vratislavice existují. A jedeme dál, k nicotnosti a až rodové nenávisti. Doslova až za hrob - Ferdinand Porsche je už dlouho po smrti. Kdybychom byli "spravedliví", museli bychom odstraňovat památníky na kdekoho. Kdekdo se někdy stal "neopohodlným". Ale po čase se zase stal docela přijatelným nebo dokonce adorovaným - aniž by se na jeho životopisu cokoliv změnilo. T.G.Masaryk - například.   

   Nějak se mi nezdá, že to všechno způsobili židé. Vždy jsem je považoval za chytřejší, než je průměr okolní populace. A tahle akce jenom ukazuje českou malost. Dějiny se budou pomalu odvíjet dál a mohlo by se stát, že se jednou někdo zeptá "Kdo to tehdy nechal odstranit cedule o slavném rodákovi z bezvýznamné vesnice Vratislavice?" A někdo odpoví - "Židé to byli!" A základ další nenávisti je tady. Nevíme, jak máme odpouštět - některé věci se snad odpustit ani nedají. Existence vynikajícího konstruktéra a stavného výrobce ještě slavnějších vozů ale myslím k odpuštění je. Ale i kdyby to někdo nemohl skousnout - když už ne odpustit, mohlo by se na to třeba zapomenout. 

  Takhle se jen založilo nové kolo česko-německé nenávisti. Nenávisti, která  přísluší spíše fanatikům než rozumným lidem. Je ovšem možné, že kauzu rozpoutaly jiné síly, než ty židovské - ale pak se měla židovská obec od té věci zřetelně distancovat. Už jsem tu několikrát psal o tom, že ty "rodové nenávisti" prostě nechápu. Je to cosi středověkého. Budu vám  raději vyprávět jiný příběh, příběh, který jsem sám zažil. 

   V jedné vesnici v Sudetech, kde žila spousta vdov po vojácích Wehrmachtu, kteří leží stále u Stalingradu se stalo, že do místní základní školy byl na umístěnku, jak bývávalo tehdy zvykem, "přivelen" mladý učitel přímo z Čech, nějaký Janda. Učil děti, které sice obstojně šprechaly, ale češtinu moc nezvládaly. Nakonec je naučil tak dobře česky, že nejméně dva jeho žáci jsou teď profesory na vysokých školách. 

   Zbytek se také neztratil. Někteří se uplatnili u nás, někteří "dostali lano" z Německa od příbuzných těch rodin, které byly vystěhovány po druhé světové válce, protože ne nějak nebyly ochotny nebo schopny podřídit nové moci. A někteří šli raději sami - už je tu celkem nic nepoutalo - kromě chalup a polí. Ale většina dětí zůstala tam, kde se narodily, ve vylidněné vesnici, kde jsme v roce 1953 koupili za 400.- Kčs opuštěnou dřevěnici na prázdniny.  

   Tak ten učitel Janda se tehdy zakoukal do pěkné, zdravé Betty Gross, dcery naší  sousedky. Byla trochu starší než já, takže ji už pan učitel neučil, jen doučoval - a vznikla láska. Vzali se a žili v té naší vesnici, dokud neumřeli. Měli pár dětí, které byly "neurčitého původu", stejně jako jsem já. Ale oba "staří Jandovi" už umřeli a leží na místním hřbitově. Chodívám si tam s nimi na jaře popovídat. Já jim beze slov říkám, co je v naší době zase špatně ale oni - chápavě mlčí. Ani pan učitel nic nepodotýká. A Bětka, která mě před více než půl stoletím učila německy skloňovat a časovat, taky mlčí. Není co dodat. Ale oba  i několik dalších česko-německých, slovensko-německých a řecko-českých manželů, kteří tam také leží mě přesvědčují, že některé věci by se měly zapomínat. Musí se na ně zapomenout. Ne úplně, ať to klidně zůstane v dějepise, aby si někdo někdo vymýšlet nějaké falešné dějiny - ale ať je to tam v knihách uvedeno bez nenávisti, jako prostá skutečnost. 



Jako ti tiší mrtví na hřbitově nad silnicí do města. Romeové a Julie ze Sudet.





148 komentářů:

  1. Tak dnes absolutní souhlas!

    OdpovědětVymazat
  2. 1. Pokud se v tom angažovala židovská obec, pak je naprosto správné to konstatovat. Židé (a lze předpokládat, že ti organizovaní budou mít blíž k judaistické ortodoxii) žijí mentálně ve starověku, konec konců, princip odpuštění přináší v Bibli až Nový Zákon, který judaisté neuznávají (ani muslimové).
    A pokud to vzbudí nevoli vůči nim, pak dostanou jen to, co si zasloužili. Nicméně tohle by neměl být takový případ, v tomhle jsme s nimi asi na jedné lodi.
    2. Faktem je, že Porsche se s nacismem ztotožnil asi víc, než někteří jiní němečtí technici a vynálezci, a že opravdu existuje jakási hranice, za níž by se pomníky stavět neměly. Nebo se jednou dočkáme i pomníku Dr. Mengeleho, který byl, konec konců, významným vědcem.
    3. Bohužel, německou účast na podobném stavění pomníků lze legitimně chápat, jako snahu o eliminaci výsledků druhé světové války. V řadě případů tyhle expozice tendují k adoraci nacistických zločinců a snaží se legitimizovat to, čeho se dopustili. Porscheho expozici jsem neviděl, takže si netroufám posoudit, jedná-li se i v tomto případě o něco podobného, ale obecný trend to je.
    Takže se nemůžete divit tomu, že příbuzní německých obětí těmto aktivitám nejsou nakloněni, a že jim nejsou nakloněni ani ti, kdo se dívají trochu dopředu.

    OdpovědětVymazat
  3. PACEM IN TERRIS

    Na vánoce, svátky míru, bych Vám všem chtěla věnovat italskou vánoční píseň Tu scendi dalle stelle (Ty sestupuješ z hvězd),
    která je přepracováním původní neapolské Quando Nascette Ninno (Když se narodilo děťátko), kterou složil v 18.století biskup
    Sant'Alfonso Maria de Liguori.
    Původní neapolský text a jeho přepracovanou italskou verzi najdete tady:
    http://luccaitalianschool.blogspot.it/2011/12/i-nostri-canti-tradizionali-natalizi.html

    Píseň obvykle nezpívají celou, jen první dvě sloky. Celou ji najdete na
    http://parliamoitaliano.altervista.org/tag/canzoni-natalizie-tradizionali/
    (Je to poslední píseň na stránce).

    A je to škoda, protože právě ta poslední sloka vyslovuje smysl vánočního poselství k lidem:
    O Maria speranza mia,
    se poc’amo il Tuo Gesù,
    non Ti sdegnare!
    Amalo Tu per me, s’io nol so amare!
    (Marie, naděje má/ nezlob se,/ že miluju málo Tvého Ježíše/ miluj ho Ty za mne, když já milovat neumím!)

    Skutečně my lidi neumíme milovat?
    A žít ve smíru?

    OdpovědětVymazat
  4. Pořád se motáme v posuzování vin.
    Snažíme se dokazovat, že tenhle provedl tohle a tenhle zase tamto a že to byla jen odveta za ono.
    To je přesně situace, kterou považuji za naprosto stupidní. Tímhle způsobem se dokáží rozhádat i dlouholetí kamarádi nebo manželé. Když se podíváte ne příčiny, prapůvodní příčiny všech možných "domácích zabíjaček", jak tomu říkají kriminalisté, jsou bagatelní. Nebo si vzpomeňte na grotesku s Laurelem a Hardym, jak si vzájemně rozbíjejí dům a auto. Nebo film Válka Roseových. Eskalace. A vzájemné vyčítání je vlastně "studený start" takové nové eskalace. Neboli ve vzájemných vztazích nemůžete najít žádný okamžik, kdy by vám ta druhá strana nedokázala říct "...ale vy jste nám předtím udělali zase tohle a tohle."
    To je nekonečný spor, který vede do "šerého dávnověku" možná i pravěku. Takže já v článku zcela programově zapomínám na viny. Vím o nich, ale neuvádím je. Nepoměřuji je.
    Právě o tom je ten článek, Pergille.

    OdpovědětVymazat
  5. Řekl bych, že na případ Porsche by se mělo aplikovat pravidlo, že autor a jeho dílo nejsou jedna věc, ale dvě, a to vcelku nezávislé. Úchvatné karoserie (a možná i technické vynálezy) rozhodně zaslouží obdivu samy o sobě. Stejně jako třeba Nohavicovy písničky. O autorovi, jeho občanských postojích a morálce si můžeme myslet cokoli a v případě, že v muzeu Porsche visí životopis, nemělo by se nic zamlčovat - všechno je vhodné uvést, pro poučení jak je život složitý, pro přemýšlení co je za hranicí přijatelného chování. Neadorovat autory, ale díla. Že se sundá cedule, která upozorňuje, že místo je rodištěm někoho, kdo se neštítil být poplatný režimu, v němž ale zároveň musel žít, mi nevadí. Škoda je zrušení expozice. Kdyby se od začátku nedal důraz na osobu, ale na dílo, nemuseli se Němci hloupě urazit.

    OdpovědětVymazat
  6. Nepoučuji, nepěji ani neopěvuji, byl jsem tam, www.yadvashem.org a co nevidím, v památníku holokaustu Spravedlivý mezi národy, Oskar Schindler (28. dubna 1908 Svitavy – 9. října 1974 Hildesheim) kontroverzní německý obchodník, známý tím, že zachránil 1 200 Židů před smrtí v koncentračním nebo vyhlazovacím táboře. Člen SS, SdP, Abwehru, NSDAP. V Aleji Spravedlivých v Jeruzalémě zasadil svůj strom. Je pohřben na římsko-katolickém hřbitově na hoře Sijón v Jeruzalémě. A tak se ptám: je ta malost petičníků proticedulních nákaza nebo náhoda? Asi nenáhodná zkáza.

    4P



    OdpovědětVymazat
  7. Díky, Starý Kocoure!
    Nadhled jako vždycky. A právě ten většině chybí.
    Vždycky mě fascinuje, když v TV dokumentech, obvykle německých, slyším mluvit o rodičích - válečných zločincích - jejich děti. Jsou to jiní lidé. Vystupují za sebe.
    Nikdo z nás nemůže vědět, co bychom dělali ve víru šílené mašinérie. A že moje rodina má s válkou svou velkou zkušenost.
    K čertu s rody, ale ještě spíš s národnostmi - věda se jich úspěšně zbavuje.
    Hezký pátek přeje nova...

    OdpovědětVymazat
  8. První blesková reakce: Ano! Běžte už k čertu s těmi vašimi rody!
    Další. Muzeum mělo zůstat, věčná škoda... jenom v CV na stěně mělo být uvedeno vše podstatné. Tedy rovněž členství v tom a onom. Příp. funkce. A zas vzniká otázka: Co by na to říkala dnešní P. rodina a firma v SRN?
    Je to celé nějak nesmírně nešťastně zvrzané, pokažené, ukončené... A zrádný NEBEZPEČNÝ základ budoucích vztahů.
    Kdybyste věděli, jak historici, zabývající se tímto obdobím, neustále šlapou po ekrazitu... zlatý středověk. Nejlíp ranný! Můžu vám špitnout, že řada vynikajících studentů se právě proto rozhodla věnovat se starým dějinám. Teda tady mám ale na mysli především následný režim.
    Jo, střední Evropa...žádná legrace, vy z US!

    OdpovědětVymazat
  9. 11.29 - od koho to je, sím?

    OdpovědětVymazat
  10. Jakub má pravdu je to všechno nějaké zvrzané. Na konci války Porsche chytili Francouzi a uvěznili ho, aby z něj dostali plány. Podle Wikipedie ho pustili, protože ho shledali nevinným. Podle italských zdrojů ho z francouzského vězení vykoupil za těžké peníze italský
    podnikatel Piero Drusio, aby Porsche pracoval na konstručních plánech pro jeho firmu Cisitalia. Porsche tam skutečně nějakou dobu pracoval a pak přesídlil do Rakouska, kde založil u Gmundu automobilku Porsche. Pdtud přesídlí do Německa.
    http://skoteina-fegaria.blogspot.it/2012/01/piero-dusio-and-ferdinand-porsche-part.html
    http://venividivici.us/it/motori/auto/ferdinand-porsche-0
    Před pěti lety ve Stuttgartu otevřeli Porschovo musem - za tu dobu tam přišlo víc jak dva miliony návštěvníků z celé Evropy.
    http://www.repubblica.it/motori/sezioni/classic-cars/2013/12/13/news/museo_porsche_con_8_euro_entri_nel_mito-73388691/
    Porsche je celosvětový mýtus. Po otevření továrny ve Stuttgartu se vyvážely vozy hlavně do USA.
    Podívejte se do musea. Kdo má rád auta, ten se popase.
    http://www.youtube.com/watch?v=gtFv9QD0TjY
    Co vlastně fanatičtí aktivisti dokázali?

    OdpovědětVymazat
  11. Pergille, jako obvykle v "dur", věcné bez ideových brýlí mámení. Souhlasím.

    OdpovědětVymazat
  12. Jakube S., nevím, jestli se ptáte na poznámku o vědě atd., je to od Stelly od sousedů - Neviditelný čert.
    V historii - zlatý Egypt! I ty televize to vědí.
    Je zajímavé, že lidi z vnitrozemí vnímají otázku němectví pořád mnohem vyostřeněji než lidi v pohraničí, kde bydlím já.
    Národnostní mišmaš je tu normální a s radostí pozoruju, že mladí už zde mají kořeny a jsou si jich vědomi. Ptají se a jsou tady skutečně doma. Evropsky.
    Konec kázání.
    Kocoure, dík za průchod skulinkou.

    OdpovědětVymazat
  13. A tuhle od Erbena znáte?
    http://mytologie.wordpress.com/2012/12/22/jezinky/

    OdpovědětVymazat
  14. Něco jste spletl(a). Ale velmi nerad reaguju na anonyma.

    OdpovědětVymazat
  15. A co říkáte přátelé třeba na takového Richarda Wagnera? Byl přece antisemita, jeho opery romanticky opěvují germánskou rasu, jeho melodie byly nacistickým režimem využívány i v propagačních filmech ("Jízda Valkýr" např. zněla vždy v německém filmovém týdeníku) a tak dále. Bayreuthský hudební festival zakážeme? Nebo předěláme alespoň libreta jeho oper?

    OdpovědětVymazat
  16. Ale no tak, proboha. Základní věc. Neztotožňovat antisemitismus v 19. století s jeho zdařilou extrémní realizací za Třetí říše.

    OdpovědětVymazat
  17. Ony nebyly před nástupem nacismu pogromy?

    OdpovědětVymazat
  18. Jo, pánové, to tu nevyřešíme.
    Už jsme o tom hovořili kolikrát.
    Ideologie a umění, společenská funkce umění, individuální vztah k umění, konvenční vztah.
    Vzdávám to, musela bych tu opakovat stále tytéž věci.
    Ať táhnou všichni rasisti a antisemiti do té nejtemnější ... A nebudu je proto obdivovat, i když třeba jen na oko, aby se neřeklo, že jsem nevdělanec, když opěvují, i když v těch nejperfektnějších formách, něco, co mi leze krkem.
    Vezmu je jen na vědomí.

    OdpovědětVymazat
  19. A přes to všecko máme kulturní kořeny společné.
    Podívejte se na tenhle zajímavý článek.
    http://www.fler.cz/blog/o-evropskych-symbolech-24682

    OdpovědětVymazat
  20. StK, opěvování germánské rasy je v pořádku jako když pekař chválí své rohlíky že jsou nejvypečenější v celé ulici. Jediné co nesmí, je hanobit ostatní pekaře. Vlastní výrobky smí chválit doaleluja. Stejně tak když o sobě prohlásím, že jsem nejchytřejší, je to naprosto nežalovatelné. Naproti tomu když o jiném prohládím třeba že je blbec, je to žalovatelné a podle kvality výroku případně i trestné. Tak je to pořešeno i v trestním zákoníku. Je trestné jen hanobení jiných. Sice se říká, že sebechvála smrdí, ale udivuje mě, jak málo kdo užívá téhle legální a nenapadnutelné možnosti a místo toho se vydává zahranici zákona. Místo aby chválil sebe. Určitě za tím není falešná skromnost...

    OdpovědětVymazat
  21. Moment. Wagner, Neruda, Bezruč, žádný tehdejší velikán, projevující svobodně a klidně svou nedůvěru či nelásku k židům, ani stínem neplédoval pro pogromy. Aby bylo jasno. MMCh, zrovna o tomhle toho opravdu dost vím - dělám o tom série přednášek. Knížek a sborníků o Židech na Moravě a pod. mám v obýváku naskládaných do 2 dm výšky. A kdyby bylo v každé okolní zemi (míním i země RU) tehdy tak málo a tak bezvýznamných útoků na židy (ani nemůžu napsat pogromů), mohli by si blahopřát. Opravdu. Další důvod, když je o tom řeč, k národnímu uspokojení, ne?

    OdpovědětVymazat
  22. Ptám se odborníka na židovskou otázku podruhé: Před nástupem nacismu opravdu nebyly pogromy na Židy? Nebyli snad vydělováni ze společnosti a nevznikala snad židovská ghetta, nyní ceněné architektonické památky?

    Proč se ale uvádí téměř výlučně jen ten jediný nepřítel židů - nacismus. Proto, že byl poslední? Stalin proti židům nikdy nezasáhl? A není náhodou dnes reálným nepřítelem židů hlavně islám?
    Nebo se pletu? Nemá nakonec pravdu Pergill s tvrzením, že mezi židy a islámem je jen malý rozdíl v jejich chápání okolí?

    OdpovědětVymazat
  23. Schumachere, ne.
    Opěvování jakékoliv rasy považuji za provokaci. Nelze to přece srovnávat s hrdostí pekaře. Ovšem tvrzení "My, pekaři, jsme nadlidé" - tak to už je jiná. Ale "nejkřupavější rohlíky" - to je O.K. To je právě opačný pól skuhrání na špatný osud. Ti co nejkřupavější rohlíky nepečou se nesnaží se to naučit, ale raději tvrdí, že křupavost rohlíků je podvod.

    OdpovědětVymazat
  24. A ještě něco:
    Opravdu, ti, co tehdy opovrhovali Židy nebo je stavěli do nedobrého světla nebyli tehdy a nejsou ani dnes nějak pronásledováni. Proč ale jsou dnes ostrakizováni lidé, kteří se nelichotivě vyjádří k nějaké jiné rase, etniku nebo dokonce jen sexuální úchylce?
    Co znamená třeba ten "genderový" boj" který, kdyby nebyl tak nebezpečný při matení dětí, byl by směšný k popukání?

    Ale - a to tam asi dopíšu - každý tlak vyvoláván protitlak. V Evropě ale i v ostatním (civilizovaném) světě v současnosti roste nenávist k Židům*. A od nenávisti či pohrdání není k pogromům zas tak moc daleko.
    A excesy židovské komunity jako sundání cedulí o nějakém slavném rodákovi, který se ale zapletl s
    tehdy panujícím režimem nutně vyvolá reakci. Kolik takových, kteří pluli s proudem bylo u nás? A kolik později, po válce, za komunistů?
    A není to pochopitelně jenom o židech. Je to o všech možných menšinách - třeba i homosexuálové si velmi poškodili u "prostých lidí" svými "Pride parade". O tom jsem už psal. Proto nechápu reakci tamní Židovské obce. Je hloupá.

    */ V naší Kotlince je, k podivení všech možných vědátorů je nenávist k židům na velmi nízké úrovni. Snad je to tradice, způsobená historickými fakty (obhajoba Židů T.G.M. např.) Nebo je to způsobeno obecně vlažností (nedůvěrou) obyvatelstva k všem možným věroukám. Totéž, co zjistili o vztahu obyvatelstva k Židům, platí kupodivu i o vztazích k Cikánům, homosexuálům a podobně. Zajímavé - a to nás někdo pořád obviňuje, jak jsme netolerantní. Polsko, Rusko a Německo jsou na tom mnohem hůře.

    OdpovědětVymazat
  25. Tak jsme se jako obvykle pustili do hodnot univerzálních místo toho, abychom se soustředili na jeden konkrétní případ ve Vratislavicích.
    Udělalo představenstvo obce dobře, když odstranilo na nátlak části občanů pomník F. Porsche?
    Jak to vlastně bylo s tím Porschem, byl přesvědčený nacista?
    Při šplhání se po pohořích internetu, kam jste mě zas diskuzí vyhnali, jsem přišla na zajímavé věci. Německému konstruktérovi se dvořili
    hned dva diktátoři. A to nejen Hitler, ale i batjuška Stalin. Ten nabídl geniálnímu německému inženýrovi vedení sektoru pro rozvoj sovětského
    automobilového průmyslu. A to už v 1932 roce! Porsche tenkrát odmtl, prý z jazykových důvodů, píše ve své knize jeho syn Ferry.
    To jste nevěděli? Přiznám se, že já taky ne.

    In 1932, a delegation from Moscow visited Porsche in his Stuttgart office. Shortly thereafter, Stalin invited him to the Soviet Union
    for an informational visit. "At first we thought the invitation was so improbable that we had trouble taking it seriously,"
    Ferry Porsche later wrote in his autobiography. "But soon it was made very clear to us that everything was perfectly serious."

    Stalin wanted to advance industrial development in the Soviet Union with the help of experts from capitalist countries.
    He had Porsche taken on tours of aircraft and automobile factories and, in the end, made him an offer to become general director
    of the development of the Soviet auto industry.
    Stalin promised Porsche many privileges and powers. But the German engineer turned down Stalin's offer "after much consideration,"
    Ferry Porsche wrote.
    http://www.spiegel.de/international/business/designing-cars-for-hitler-porsche-and-volkswagen-s-nazi-roots-a-637368.html

    Kromě autobiografie syna Porsche
    We at Porsche: The autobiography of Dr. Ing. h.c. Ferry Porsche
    existuje o geniálním inženýrovi alespoň sedm dalších knih, jak najdete na stránkách Amazonu.
    http://www.amazon.com/We-Porsche-autobiography-Ing-Ferry/dp/0385053096

    Nebudu vám klást provokační otázky. Jen jednu, abyste posoudili z tohoto ůhlu - sice užšího než jsou univerzální hodnoty, ale jistě
    širšího než byly úvahy vratislavických petice podávajích občanů, jestli představenstvo přece jen neudělalo blbost, když jim vyhovělo. I když to vezmeme
    se na to budeme dívat jen z čistě utilitaristického hlediska.

    OdpovědětVymazat
  26. No dyť to právě píšu - že jsme tolerantnější než všichni okolo! Že je to sakra důvod k hrdosti.
    Stanoviska ke stanoviskům ŽO v té či oné otázce - to je složitá, odpovědná věc, kterou nelze krátce odbýt a šlus. Zkuste s nimi taky o něčem soukromě klidně diskutovat - a zjistíte, že věci mají tolik aspektů, tolik možných příčin a následků, že budete ohromeni.
    A je to dobré pro židy? Je to špatné pro židy? Tenhle způsob myšlení, přes desítky generací, my nemáme.
    A - je to dobře, nebo to není dobře, že jej nemáme - - - ?
    Vidíte. Už dávno su jima nakažený. A nevzpírám se. Pokorně přijímám.
    Pogromy - obsáhlé téma, to takhle stručně nejde. Už ten pojem. Tak zatím jen jedno číslo od sousedů(pokud jsem vám to už nepsal): zjistil jsem si, že v Polsku si těsně po průchodu fronty 45, v nejbližších týdnech, udělali po hebrejcích vyhladovělí Poláci, zbožní katolíci, sotva zbavení Germánů, zhruba DVAAČTYŘICET drobných i obrovských pogromů (vraždění, vypalování, vyhánění, bití, mučení) na ty zbytečky židů, ledva se navrátivších v nejzbědovanějším stavu tam, kde kdysi byli doma. Včetně 1-2x vojáků Armii krajowej a jednou policistů. Sotva zase navlíkli uniformy. Bratrsky se na tom tam, kde byli, podíleli i Ukrajinci, jinak nepřátelé Poláků, Rudé armády, Němců a každého okolo. Tož tak.

    OdpovědětVymazat
  27. Informace,
    souvislost s všeobecným postojem okolí je vždycky. Málokdy se někdo rozhodne jen ze své vlastní svobodné vůle. I když je mimo lidský kolektiv - pořád je tu jeho kultura, vychování nebo i víra. Očekávání pozdějších reakcí společnosti.*
    Takže to, že se to dostalo do "všeobecného řešení" židovské otázky je pochopitelné. Nedá se tomu zabránit. A tohle řešení ("předposranost" obecních představitelů) je zase symptomatické pro celou společnost. Souvisí to opravdu s celou atmosférou přetvářky a manipulací kolem nás.

    A TO DOST TĚSNĚ.


    */ Např. rozhodování trosečníků, zda mají losovat, zda vůbec a když, tak koho zabijí a snědí. Co bude pak, když náhodou přežijí a někdo se bude ptát...

    STALY SE TAKOVÉ VĚCI.

    OdpovědětVymazat
  28. StK, vždyť je to v principu stejné jako opěvování třeba svého fotbalového klubu. Tak i kmene, národa, rodu, ale i jednotlivce...Jak k tomu přijdou chudačky konfrontované s vyhlášenými miss cokoli. Cožpak člověk může za to jaký se narodil a podle jakých kriterií jsou posuzovány jeho vrozené vlastnosti? Stejné je to i s "rasou". Bez ohledu na to, že právě "rasa" je zatížena pachutí v souvislosti s událostmi první poloviny dvacátého století. Nebýt jich, byla by brána jinak. Jestliže na "rasu" v těchto souvislostech je pohlíženo jinak než na to ostaní, není to nic jiného, než jedno z mnohých moderních "tabu". Toto slovo vůbec pro ony souvislosti je považováno za nevhodné. Protože je "tabu". To ovšem nebrání tomu, aby třebaže nevysloveno, jeho obsah přežíval a byl uplatňován v oficiální politice "nejdemokratičtější" země světa, tak překypující demokracií, že ji skrze laufy kanónů exportuje do celého světa. V zemi, kde pro případ lecjakého rozhodování je nevhodné být tam "Caucasian". Mně se tyhle pokrytecké hry nelíbí.
    Více by o tom mohl podat Pergill.

    OdpovědětVymazat
  29. EK, s tím Schindlerem mi to připadá podobné jako když katolická církev velmi pečuje o to aby v každém národě měla nějakého svatého.

    OdpovědětVymazat
  30. StK k poslední odpovědi Informaci : to je výstižné.

    OdpovědětVymazat
  31. Já bych se na to zas podívala jinak . A to z hlediska - génius a režim.
    Může se geniální čověk ubránit nátlaku režimu a odmítnout s ním spolupracovat, tedy pracovat na jeho zakázku, aniž by to tak nebo jinak neodskákal?
    V Porschově továrně na brouka - podle přání Hitlera - pak ve skutečnosti vyráběli většinou vojenská vozidla. Režim to chtěl. Aut vyrobili jen několik stovek.
    A myslíte si, že by po Porschovi nechtěl něco podobného i Stalin, kdyby byl tenkrát Porsche přijal jeho nabídku?
    Anebo by nedělal něco podobného i v USA, kdyby tam byl emigroval před nacizmem?
    Jenže pak by ho vratislavičtí občané oslavovali jako hrdinu a památník by mu postavili třikrát tak velký.
    Vždyť ten člověk neměl život lehký. Pracuje pro nacisty na vojenských vozidlech, i když to zrovna nebyl jeho životní cíl.
    Po válce ho zavřou Francouzi, prý pro kolaboranství. Když z něj vymačkají, co můžou, prodají ho Italům za výkupné. Ti ho tedy pak pustí, ale jen poté, co jim vypracoval plány na dva sportovní vozy. Tak zněla alespoň dohoda se synem, aby ho dostal z vězení.
    Své schopnosti Porsche pak plně dokázal až v NSR.
    Co měl v těch třicátých letech dělat? Odmítnout pracovat pro režim? Odmítnout alespoň jejich odměny a řády?
    Byl by tu jistě jeden mučedník navíc.
    Já ho neospravedlňuju ani nehájím, jen se ptám.

    OdpovědětVymazat
  32. Zpět k Vratislavicím : Jak v zastupitelstvu rozhodli, tak to mají. Zvážili pro a proti a jevilo se jim to tak, že sundání desky je pro ně z nějakého důvodu výhodnější než její ponechání. Kdyby za výhodnější považovali opak, nechali by ji. Prostý výsledek "Human action". Člověk vždy činí to o čem si myslí, že je to pro něj nejvýhodnější. Bez ohledu jak na to jak by v jeho situaci rozhodl někdo jiný. Třeba jim vyhovuje být opět neznámou obcí, že je nebudou otravovat návštěvníci a utrácet tam peníze. Co já vím, třeba jim Židovská obec zprostředkovala nějakou kompenzaci. Nebo jim stačí dobrý pocit, že vyhověli někomu, jehož žádosti v takových případech s ohledem na relativně nedávné historické a další souvislosti aokolnosti se sluší vyhovět. Tak jako žádosti úřadu, že pan prezident cestou odkudsi kamsi by se zastavil na oběd. Protože jak víme, nevyhovět by toho času nemuselo být tak výhodné jako vyhovět. "Demokraticky" rozhodli, že desku nechtějí, tak proč by jim do toho měl někdo kecat? Stejně tak kdyby "demokraticky" rozhodli, že ji ponechají. Oni jediní byli oprávněni rozhodnout, je to jen jejich věc. Jejich human action. Proč jim do toho kecat, když vykonáno jest.

    OdpovědětVymazat
  33. Informace, tak. Vzpomínku si zaslouží také sovětští konstruktéři a vědci a jejich osudy. Mnozí z nich prošli lágry, Někteří ani nepřežili.

    OdpovědětVymazat
  34. Jo, Obuvníku,
    ale on jim do toho kecat ani nikdo nemůže. Ale protože je to věc veřejná, lze k ní "zaujmout stanovisko". No a právě to se děje. A ještě maličkost - ta "kontra-petice" za "zachování" má osmkrát více podpisů než ta na "odstranění". Vox populi nikoho nezajímá? Demokracie? JIstě, ta saztupitelská, se staženou prd... Ale nejde o rozhodnutí. Jen tvrdím, že je to (z hlediska Židovské obce) rozhodnutí až nežidovsky hloupé.)
    Nakonec - Informace se naprosto oprávněně ptá, zda člověk, který chce za svého života, v určitém politickém režimu něčeho dosáhnout, může nebo nemůže "kolaborovat". Odpověď zní samozřejmě MŮŽE. V té době se o porážce nacismu moc nemluvilo a málokdo s ním počítal. Takže kdyby odmítl ("jsou nabídky, které se neodmítají!" jak praví klasik) musel by někam emigrovat. Věděl tehdy by někdo z vás, kam by měl emigrovat? Kde ho nedostihne Adolfův režim? Těžko, Anežko! Takže se rozhodl souhlasit a protože Hitler to posléze projel, stal se "zločincem". Jinak by byl hrdinou.
    Takže pokud Ferdinand Porsche někomu ublížil, zavinil jeho uvěznění nebo smrt - je zločinec. Nebyl to hlupák a určitě si dokázal spočítat důsledky svých činů - i v té době. Pokud jen "byl v organizaci" a vyznamenán, nic to neznamená. Můj strejda (taky Ferdinand) válčil v řadách Wehrmachtu s gen Rommelem v Africe. Přežil. A (dáma promine) - co měl ku*va dělat?! Dezertovat? Nechat se zastřelit?

    Těch mravokárců, co se po každé politické změně vyrojí se doslova štítím. To je jedno velké a ještě k tomu často hodně podlé pokrytectví.
    Často mají své vlastní máslo na hlavě a ne malé. Vždycky si říkám, že by bylo krásné je někam odvézt a sehrát jim, bez možnosti komunikace se světem několikadenní představení, takovou reality-show, že se vše vrátilo zpět.
    To by bylo znečištěného spodního prádla! To by bylo vysvětlování, že to tak nemysleli!

    (To je skoro námět na povídku.)

    OdpovědětVymazat
  35. Jsem taky toho mínění, že je to záležitostí obce, jestli tam nechá nebo ne ten pomník. Co se tam semlelo je jejich věc. A k jejich škodě.
    Mně ale vrtá hlavou, proč nebyl Porsche postaven jako nacista a esesák a aktivní kolaborant při válečném zbrojení Německa
    před mezinárodní soud jako na př. Albert Speer.
    Proč se dostal do francouzského vězení, kde ho nechali 20 měsíců sedět v cele bez procesu.
    Jak jsem našla na webu, vylákala ho tam francouzská vláda léčkou. Chtěla, aby přenesl do Francie výrobu posledního modelu brouka VW.
    Po krátkém jednání, kdy jim dodal potřebné informace, ho zavřeli s tím, že ho pustí jen za výkupné.
    Dvě verze, anglicku a francouzskou najdete na
    http://beranger.org/2013/08/06/the-french-revenge-against-ferdinand-porsche/

    Porsche tam byl se synem, peníze, co měli, stačily jen na výkupné syna. Takže za Porsche zaplatili Italové.
    Taky zářný příklad mravnosti.

    OdpovědětVymazat
  36. To STK
    On je s těmi Židy problém v tom, že žili prakticky vždy VEDLE místního obyvatelstva a nikoli S ním. Byl tam poměrně malý průnik zájmů a v řadě případů tam byl naopak zájmový střet.
    To, konec konců, vidíme i na vztahu Židů k islámu a muslimům: Na jedné straně naříkají, jak je muslimové utiskují, případně i vraždí, a na straně druhé, kdykoli jde o něco podstatného, jako např. zakázat tradiční evropské svátky (odmítám je nazývat křesťanskými, protože s křesťanstvím jejich původ nijak nesouvisí), zablokovat zákaz týrání zvířet při porážce a mrzačení malých dětí, tak najednou táhnou s muslimy za jeden provaz. A historicky Židé stáli po boku muslimů při okupaci Pyrenejského poloostrova - a patrně i dalších území - muslimy, a to od samotného počátku, kdy otevírali nájezdníkům brány a vpadali obráncům do zad, až do samotného konce, kdy se aktivně účastnili přípravy povstání, které mělo zvrátit výsledek reconquisty.
    A v případě okupovaných národů (jako jsou třeba ti Poláci) místní Židé vždy spolupracovali s okupační mocí, proti místním obyvatelům (tedy, až na ty případy, kdy o to nestála, jako třeba nacisté). A v podstatě jakýkoli národně emancipační či dokonce osvobozenecký boj v Evropě (čili i naše Národní obrození a následná snaha o politickou emancipaci v rámci Rakousko-Uherska) musel zákonitě mít antisemitský akcent, protože Židé (či alespoň jejich významná část) byli vždy nástrojem okupační moci.

    OdpovědětVymazat
  37. To nemohu posoudit Pergille,
    prameny uvádějí různá fakta, které ověřit by byla příšerná práce a nejspíš bez nějakého věrohodného výsledku. Každý si pěstuje tu svou verzi. Do toho si nedovolím sahat, to jsou dvě či více ideologií a pravdy se nedobereš.
    Já jsem si jen umanul upozornit, že prosazení likvidace oněch nešťastných cedulí si židé neudělali dobrou pověst. Rozjeli nové kolo vzájemných animozit židovko-česko-německých. A to je špatně.

    Já s židy spolupracoval, problémy žádné nebyly - když tedy člověk započítá některé zvláštnosti povahy. Je ovšem pravda, že to zrovna ortodoxní židé nebyli. Židé jako ředitelé podniků, závislých na příspěvcích státu / kraje (divadla, muzea, galerie, výzkumné ústavy) jsou známi jako ředitelé velmi úspěšní, kteří se většinou postarají o zřetelný rozkvět instituce, jim svěřené.
    Historické exkurzy nemohu (a nechci) provádět, nemám na to dost vědomostí. A navíc - nejsem žid. Jenom bych si dovolil upozornit, že židé jsou různí - stejně jako komunisté, křesťané, Rusové, Češi, Poláci nebo Němci.
    Ne vždy se dá posoudit člověk jen podle toho, že je žid, Němec, komunista atd.

    Pozn. k obrození - narušovalo zavedenou strukturu ve společnosti. A židé nebyli jediní, kteří takové revoluce torpédovali ze stejných příčin. Tedy pokud jsem se dočetl. Ale jak říkám - opravdu tu nehodlám rozřešit něčí židovskou nebo nacistickou minulost. [;>)

    OdpovědětVymazat
  38. Pergille, dnes mi potomci připravili nejhorší předvánoční dny za léta. Takže nehodlám, nechci, nemůžu se donutit reagovat ještě i na tohle - na ty věčné předhůzky Ž/židům, jak oni vlastně provokují muslimy a vše co mohli vždycky dělali proti křesťanům a tedy za všecko v podstatě si můžou sami. Poté, co jsem uvedl suchá čísla o pogromech. Šlus. A napříště nebudu - lituju, Stk - k ničemu takovému už uvádět nic, ani ohrazení. Budu mlčet. Dyť je to jedno, prostě tu ubude jedna šifra. Číst, jak si někdo dává takovou práci s dokládáním, jak ti židi si vlastně za vše můžou sami - ne, ne, ne. Amen. Sunt certi denique fines. Tohle mne bezmezně uráží, uvádí do stavu bezútěšnosti a zoufalství.
    The rest is silence.
    Moje čestná poctivá solidní slovácká tchyně: A dobře sa židom stalo. Znala, abyste věděli, celé t ř i jejich rodiny. Pane, to je sakra základ pro poslání do plynu.

    OdpovědětVymazat
  39. Mám za to, Pergille, že je nejen zbytečné, ale docela kontraproduktivní, oprašovat v případě Vratislavic „Dialog o hlavních systémech světa“.
    Stačí si prečíst stránky tamního deníku Naše Vratislavice a budete-li mít trpělivost se probírat články a různými prohlášeními, přijdete na to, že šlo o docela obyčejný konflikt mezi politiky v městském zastupitestvu a opozicí. Starosta Pohanka byl odvolán, údajně proto, že nebyl hospodárný a vedl personální politiku, ve skutečnosti proto, že zvýšil daně z nemovitostí.
    “Novým starostou městského obvodu Liberce s 8300 obyvateli se stal jeho dosavadní spojenec Aleš Preisler (Unie pro sport a zdraví), který původně v zastupitelstvu vůbec nebyl a dostal se do něj až po odstoupení svého stranického kolegy Josefa Randáčka.”
    A ten, aby se uvedl do přízně obyvatelstva a hlavně opozice vydal pokyn k odstranění nápisů a památníku Porscheho.
    Už předešlý starosta si vyžádal od historiků posudek o nacistické činnosti Poscheho. Odpověděl Prof. PhDr. Robert Kvaček, Csc, posudek najdete na stránkách listu. Kromě celé řady jiných mínění a diskuze.
    http://nasevratislavice.cz/mame-byt-hrdi-na-f-porsche-2-cast/
    Vznikly mi pochyby, snad za všechno nemůže právě to zvýšení daně?
    Víte, Pergille, někdy je lepší se podívat přímo na místo, kde se všechno odehrálo, a které máte pod nosem, než vyvolávat duchy z dávného al-Andalus.

    OdpovědětVymazat
  40. Proboha, nejsme oprávněni ani povinni řešit problémy zastupitelů ve Vratislavicích. Navíc, jak je vidět, informace na netu nebyly přesné - otázkou je, zda místní informační zdroje jsou nezávislé. Česky - "jestli taky nekecaj..."

    JENOM JSEM CHTĚL ŘÍCT, ŽE KDO SEJE VÍTR, SKLÍZÍ BOUŘI!
    A že nemá smysl pořád dokola opakovat mantry o starých vinách. Snažil jsem se vám ukázat na příkladu, že to jde. Dívat se dopředu, ne dozadu. Někdy mám pocit, že jsem tady nejmladší.

    ... a co říkáte počasí?

    OdpovědětVymazat
  41. Jste zbytečně ironický, StK.
    Šla jsem jednoduše ke zdroji, odkud celá ta věc pochází. Mám za to, že je to produktivnější než svalovat všechny maglajzy světa na židy. A to jenom proto, že jejich obec ve Vratislavicích se údajně postavila proti památníku Porschemu.
    Že by místní noviny lhaly? Pochybuju. Četla jsem totiž podobnou zprávu někde na IDnes nebo v jiných celostátních novinách. Teď si přesně nepamatuju.
    Myslím, že je důležitější si objasnit, jak ta celá aféra vznikla, vyjasnit si, kdo byl Porsche, říct si něco o jeho osudech, místo abychom tu rozněcovali nějakou protižidovsku kampaň.
    Sarebbe opportuno staccare ormai la spina!

    OdpovědětVymazat
  42. Tož ironii jsem na mysli zrovna neměl, takže pardon, Informace, pakliže to tak vyznělo.
    O lhaní místních zpravodajců vím své. Vím, co se třeba píše o našem Ústavu a jaká je holá pravda. (Už se ale do toho nevměšuji. Mohli by mi taky poděkovat a doma bych se pak užral nudou. Nebo ufotil.)
    ===
    Pergíll už jiný nebude, on má v těch otázkách naprosto pevný a konzistentní názor, který mu nikdo nevezme. Natolik už ten názor znám, že bych mohl diskutovat místo něj a asi by to poznal jen on sám, že se za něho někdo vydává. Ale - na svůj názor tu má právo každý. Jakub S. pochopitelně rovněž a rovněž mu jeho názor nikdo nevezme. A jelikož to není nic osobního, je to jen rétorické cvičení a nikdo nemusí být uražen nebo dotčen.
    Prostě ten druhý má opačný názor. Nic víc. Kdybych se bál nebo by mě cizí názory nezajímaly, zakázal bych diskuzi jak to udělal Šaman.

    A teď už opravdu Buona notte, nevidím na oči a zítra musím jít kupovat ještě pár drobnůstek pro lidi, kterým bych rád udělal radost.

    OdpovědětVymazat
  43. Jakube,

    1. Držím vám palce, aby se vám ty Vánoce alespoň trochu vyjasnily, vylepšily.

    2. To, že Ž/židé mají objektivně odlišné, případně protichůdné zájmy, než jiné národy, na tom není absolutně nic špatného.
    Problém je, jak to zvládají na úrovni PR, kdy na jedné straně se presentují za přátele, případně "součást" místních, a na straně druhé pak tu a tam provedou akci, která je s těmito proklamacemi v prakticky stoprocentním rozporu. Paradoxně lepší PR odezvu mají Němci, kteří čestně a otevřeně prohlásili, že nás chtějí vyhladit, protože je to v jejich zájmu. Každý to věděl a mohl se zařídit podle toho (což jsme také v roce 1945 udělali).
    A právě výsledkem rozporu mezi proklamacemi a skutky je nejspíš i citované prohlášení vaší paní tchýně (respektive podstatná část protižidovských animozit, které reflektuje). Kdyby Ž/židé důsledně vystupovali jako něco odlišného s odlišnými zájmy, tak by takováto situace nemohla nastat (maximálně by za určitých okolností - při přetažení struny - dopadli jako ti Němci), protože jejich jednání ve vlastním zájmu by bylo chápáno jako +- legitimní, nikoli jako kříváctví a podrazáctví. Lze to ilustrovat i na tom roce 1945, kdy němečtí konfidenti gestapa (tedy, pokud nebyli moc "zasloužilí") skončili v odsunu, zatímco ti čeští šli na šibenici. Prostě proto, že se spolupráce Němce s okupační mocí brala jako něco legitimního, zatímco spolupráce Čecha jako zrada.

    OdpovědětVymazat
  44. Jak to bylo vlastně ve Vratislavicích?
    Mediální bouře kolem cedulí městské dopravy, kde bylo uvedeno „rodiště Ferdinanda Porscheho“ započala v červenci 2011, kdy jeden ze zakladatelů společnosti Naše Vratislavice, Pavel Hrstka, napsal článek, kde kritizuje představenstvo obce pro neoprávněnou a ostudnou oslavu nacistického pohlavára a pro mrhání městskými penězi.
    Hrstka také následně kontaktoval i bývalého předsedu liberecké Židovské obce Pavla Jelínka, který je jediným žijícím Židem v Liberci, který se tu narodil před válkou. Jelínek požádal starostu města o schůzku, ke které však nedošlo, soudě podle článků na vratislavickém webu.
    K této akci se pak přidal aktivně i další občan Ing.  Petr Jirásko.
    Starosta požádal historiky o vypracování posudku o osobě F.Porscheho a jeho roli v nacistickém Německu. Ten vypracoval Prof PhDr Robert Kvaček Csc.
    Posudek se zas Pavlu Hrstkovi nezdá být objektivní a tak cituje na podporu svých názorů úryvky z  „publikace skupiny německých autorů v českém překladu, která mapuje a popisuje kariéry šesti vybraných managerů tzv.třetí říše. Dílo pod originálním názvem „Hitlers manager“ bylo v roce 2004 vydáno v Mnichově a v roce 2006 jako první vydání v českém překladu nakladatelstvím Euromédia group, k.s.-Ikar Praha“.
    Pavel Hrstka také následovně kritizoval starostu Pohanku, nyní již bývalého, za mrhání penězi na akci oslav Porscheho.
    „Tak se proinve-stované prostředky z obecní kasy na propagaci osoby Ferdinanda Porscheho spolu se stavbou již ne muzea, nýbrž památníku, dle oficiálního písemného sdělení úřadu obce vyšplhaly na cca 2.5 MIL. Kč, (mám za to, že skutečnost byla hýřivější – pozn. autora) aniž by tyto investice byly dostatečně, ale hlavně na počátku těchto aktivit, zdůvodněny představiteli obce doložením převýšení významu této osoby nad její minulostí.“
    Nový starosta A. Preisler raději dopravní tabule odstranil a s těmi i památník. Aby se vyhnul dalším komplikacím.

    Takže, když to všechno shrneme, za celou protestní akcí je hrstka členů společnosti přátel Vratislavic a jako soukromá osoba bývalý předseda liberecké Židovské obce Pavel Jelínek, který se tu narodil.
    Vést kolem toho nějaké polemiky o zhoubné a zrádné roli židů v dějinách se mi zdá víc jak nesmyslné.

    Nezlobte se StK, ale já jsem zvyklá vést debatu o konkrétních věcech a ne o „velkých systémech“.

    .

    OdpovědětVymazat
  45. A věřte mi, Stk, že jsem prolezla všechno možné, od Našich Vratislavic, Libereckého deníku až po celostátní noviny.
    Je to bouře ve sklenici vody, úmyslně vyvolaná a k ničemu pozitivnímu nevedoucí.

    OdpovědětVymazat
  46. [;>/

    Jistě, vidíte sami, vážení přátelé,

    že tu diskutujeme o ...o ničem. Na jedné straně se snažíme porozumět sousedským sporům v jakýchsi Vratislavicích (musel jsem si to najít mna mapě), na druhé straně se snažíme porovnat "židovství" a "němectví", případně nacismus. Obojí nemá naději na úspěch. Do vratislavských "sousedů - furiantů" nevidíme, ale vypadá to na klasické sousedské rozmíšky, které nabyly na významu až zmínkou v TV a na druhé straně - tam už je to vůbec na nic. Nálepkováním a škatulkováním se nikdy k pravdě ani nepřiblížíme. Ono stačí říct o obřízce, že je to rituální znetvořování chlapců - a už se někteří začínají štětit. Není, můžeme to klidně vydávat za hygienickou operaci. Nebo za úlitbu pro židovky - menší citlivost způsobuje obvykle delší styk a tím i větší pravděpodobnost včasného vyvrcholení u ženy. Nebo ...ale to je nakonec jedno. Prostá fakta mohou v ústech "ideologa" dostat daleko větší význam, než ve skutečnosti mají.
    ====
    Kdybych tušil, že se tu zase začnou řešit otázky, které se už dávno (v podstatě ve stejném gardu) řešily v Hospůdce, asi bych ten článek nevyvěšoval. Jsem těmi "nesmiřitelnými" rozpory poněkud zklamán. Ale urážet se proto - to už je vůbec k ničemu. Prostě A.S.Pergill Ž/židy rád nemá, nevěří jim, Jakub S. je rád má a věří jim. Já zase tvrdím, že tohle škatulkování je celkem na prd - dáma promine. Každý člověk je (a je to to tak správně) originál a takto by měl být posuzován. Židovství / křesťanství / komunismus / nacismus / ateismus / islamismus jsou jen jednou součásti jejich osobnosti, u každého jinak významnou. Potkal jsem nesnesitelné komunisty, sionisty, nacionalisty, gaye, Němce, Rusy, Poláky, Čechy i Slováky, ateisty i bigotní katolíky a naproti tomu lidi, kteří sice někam patřili, ale nebylo to na závadu ani člověku s opačným názorem*. Když se chce dohodnout, dohodne se. Když nechce je tu hádka - rvačka - válka.
    Prosím - chtějme se dohodnout. Nebo se aspoň dohodněme, že se dohodneme.

    */ Znal jsem manželství přesvědčené komunistky a bytostného liberála. Pošťuchovali se celý život. Ale když bylo zle (po´68´a pak po 89) tak drželi pospolu. Jeden druhého nedal. Vychovali dvě děti - syn je volnomyšlenkář a dcera se zase dala na víru. Mají se s bráchou docela rádi - brácha jí pomáhal na vesnici, kam se provdala rekonstruovat kapličku. Liberál - a zadarmo.
    ===
    V naší rodině byla hluboce věřící jen moje babička, kterou jsem dlouho považoval za svoji maminku - vychovávala mě do pěti let. Měl jsem ji moc rád. Stal se ze mě ale ateista - agnostik. A můj syn se přesto dal na víru. Sám. Proto ho ovšem nepřestávám mít rád a on si mě, hnusného ateisty, docela v váží. Nebo to tak aspoň zvenku vypadá.
    [;>)

    > Da capo all fine.

    OdpovědětVymazat
  47. Na stránkách internetového listu Naše Vratislavice je stále otevřená diskuze o osobě Porscheho a o památníku.
    Vedou ji tam Hrstka a Jirásko, kteří své názory účinně podpírají urážkami a zesměšňováním přispěvatelů, co s nimi nsouhlasí. Prakticky se všemi.
    Mám taky cukání tam něco napsat, ale učitě by mi řekli, ať táhnu po svých. Na českých blozích se to stává často.
    http://nasevratislavice.cz/prispevek-k-profilu-ferdinanda-porscheho-od-prof-phdr-roberta-kvacka-csc/
    To jako kdyby jste měli chuť tam zasáhnout.

    OdpovědětVymazat
  48. To BY JSTE se divila: i profi či téměř profi přispěvatelé do novin a blogů tuhle primitivnost, resp. doklad necitlivosti ke svému jazyku, napíšou úděsně často.
    Máte češtinu lepší než naprostá většina všech, co kamkoliv píšou. Nebo přímo: n o r m á l n í . To je pro mne jako člověka pracujícího s jazyky nejvyšší ocenění. Ovšem leckdo to nechápe: Jak, normální... Ty nemůžeš říct, chápu, že můj projev je dobrý, tak říkáš normální, no jo...

    OdpovědětVymazat
  49. Děkuju, Jakube za uznání. Člověka to potěší, když je to od odborníka.

    Tak, jak jste mohl vidět (vracím se znova k těm Vratislavicím), ŽO s celým tím protestem nemá nic společného. Iniciátor Hrstka se obrátil na bývalého předsedu obce Jelníka, kterému bude asi kolem osmdesáti, a ten mu slíbil, že si pohovoří se starostou. Tečka. Punto.
    Takže celá ta debata, tak jak se rozvinula, nemá smysl. Nelamte si s tím hlavu, odpovídat za chování židů v al-Andalus před víc jak tisíci lety je, myslím, nad lidské schopnosti.
    A kromě toho jsem už o tom svého času diskutovala na Šamanově blogu, ale jak se zdá, docela zbytečně.
    Nezlobte se na svět, nermuťte se, hoďte všechno za hlavu.

    OdpovědětVymazat
  50. Když to tedy shrneme, tak v kostce vzato se nám nejdříve kdesi na severu odehrála jakási poměrně bezvýznamná bouře ve sklenici vody. To už ale k venkovu a českým furiantům tak nějak patří, vášnivé hádání se a sem tam nějaká ta facka, nebo i rána do čenichu, to je celkem běžné. Z nedostatku jiné, rozumnější činnosti, se to teď lidem stává čím dál tím častěji. Časem pak, z téže příčiny, přilili vydatně oleje do ohně a následně rozdmýchali vášně, buď z blbosti, nebo možná i úmyslně, případně jakousi kombinací obojího, naši úžasní mediální tupouni. No to se také stává. Jací furianti, taková jsou i jejich média, nedivme se tedy. Následné vášně se pak vymkly jakékoliv kontrolo podobně, jak ty na tom severu, jen to měřítko bylo o hodně plošnější. Vše rozumné bylo řečeno. Životopis pana Porscheho by měl obsahovat zmínku o jeho politické příslušnosti a byl-li angažován víc, než musel tak i takovou zmínku. No a měl by ale i obsahovat vše dobré a užitečné, co nám tu po něm zůstalo a slouží dodnes a také i to, co se s ním a kolem něho dělo po válce a neslouží zrovna ke cti zúčastněným stranám.

    Chci poděkovat informaci za důkladnost a vytrvalost při poněkud investigativním prošetřování a shrnutí toho, co se vlastně stalo a proč. Minimálně proto, že mi to ušetřilo haldy práce a času.

    Také chci poděkovat StK za hlas rozumu, chlácholící a tlumící zbytečně zbytnělé vášně a nastalé neshody.

    Domnívám se, že A.S. Pergill neměl v tomto případě nejmenší důvod nasazovat na ž(Ž)idy, jsou to především a jenom a pouze obyčejní lidé. Lidé jako každý jiný, žijící své životy a chybující úplně stejně jako každý jiný. Jen dost dobře nechápu, proč zrovna ty jejich chyby musí tak báječně rezonovat v očích jedinců, kteří je z nějakého důvodu nemusí.

    Chápu, že Jakub S. mohl prožít den blbec a že nemístná vyjádření A.S.P. mohla přispět k silnému znechucení z naší útulny, ale A.S.P. se tohle nestalo ani poprvé a pravděpodobně ani naposled, takže si myslím, že k té intensivně bouřlivé reakci nebyl důvod. Mě to už dokáže jen udivit, ale ne překvapit. A.S.P. je inteligentní a sečtělý, ale v téhle věci prostě je navzdory všemu prostě vedle jako ta jedle. nezbývá než doufat, že na to časem přijde sám.

    My ostatní bychom mezitím měli chtít navzájem se mezi sebou nesežrat a chtít se navzájem snést a dohodnout se. A to je pro tenhle okamžik asi tak vše. Trocha dobré vůle určitě nikomu neuškodí, podívejme se do kalendáře prosím :-)

    OdpovědětVymazat
  51. V muzeu ve Vratislavicích jsem nebyl, tak jen 2 malé ale asi zásadní otázky:

    1)
    Kdo museum financoval? Jak výstavbu, tak provoz?

    2)
    Bylo v museu přiměřeným způsobem zmíněno Porscheho zadání si s nacismem? (tj, byl jeho životopis kompletní a pokud možno nestranný? nebyla tam jen výběrově adorována jeho konstruktérská genialita?

    OdpovědětVymazat
  52. Pergill je specifický tím, že jeho myšlaní není ovládáno některými parazitickými memy. Proto říká, že Země je kulatá aniž dokonce má potřebu se se za to stydět jako jiní, kteří sice vědí totéž ale pokládají za neslušné to říkat veřejně, protože by se to mohlo dotknout například stoupenců teorie placatosti, kteří kvůli ní hrozně moc trpěli. Ne, že by parazitních memů byl zcela prostý, takový dospělý člověk neexistuje, ale některé prokazatelně chybí, což je příčinou jeho specifického projevu, který jiní, vybavení příslušnou memetickou sadou pociťují na škále od nelibého k intenzívně nasíracímu.

    OdpovědětVymazat
  53. Přátelé,
    běháme kolem dokola po dvorečku, který je právě vymezen takovými memy, o kterých píše Schumacher. Co je dobré, co je špatné, co se smí a nedělá a co se dělá, ale nemluví se o tom.
    To ovšem popírá smysl tohohle mého blogu.
    Prosím, abyste dobře přečetli, co teď napíšu: Názor je jedna věc, pocit druhá. Na jedné straně si ceníme exaktně vědeckého názoru, na druhé straně bychom těžce nesli, kdyby nám lékař, který by ošetřoval našeho příbuzného nebo naše dítě řekl: "Naděje na uzdravení je nepatrná, prakticky nulová, přestáváme léčit. Odvezte si ho domů nebo do hospicu. Zabírá tu místo těm, kteří se vyléčit mohou."
    A měl by naprostou, vědecky prokázanou pravdu.
    Vidíte, že oprostit se od "memů" neznamená se chovat lépe, ba dokonce ani racionálněji. Člověk je tvoreček, po okraj naplněný emocemi. Dobrými, špatnými, zbytečnými. Kdyby je neměl, bude z něj biologický stroj. Nebo psychopat. Emoce nás příšerně zdržují od vývoje - ale nechávají nám lidskou podstatu.
    ===
    Tolik k vědeckým pravdám obecně. K židům: Každý s nimi má své zkušenosti. Já mám třeba jiné než Jakub a jiné než Pergill. Proto je zbytečné se urážet, když někdo má jiný (byť z jeho hlediska nepodložený) názor. Kdybychom tu ale měli začít nějakou "převánoční hádku", raději zastavím diskuzi.

    Někdy se vás dotkne i maličkost. Jsem sice bezvěrec (nikoliv ateista!), ale nelíbí se mi třeba tato věta ne Pergillově blogu: Skutečně si prosazovatelé tohoto zákazu myslí, že lidé místo nedělních nákupů (na které prostě přes týden není čas, řada lidí má i více než jedno zaměstnání) půjdou poslouchat skřeky nějakého bezcenného hovada do kostela?
    Jistě, Pergill si může na svém blogu psát, co se mu zlíbí. Ale mě to odrazuje od dalšího čtení. Věřících (ano jsou to nesmysly, celá ta náboženství, jistě) je ale většina lidstva. Věří v různé Bohy, válčí kvůli té různosti, ale asi jim to pomáhá žít. Pergillova věta je ovšem plná nenávisti. Ta nenávist je tu už jaksi navíc, není podle mě nutná. A je zcela jistě kontraproduktivní.

    Takže "Pokoj lidem dobré vůle!"

    OdpovědětVymazat
  54. Moje skrovné informace pocházejí z Vratislavského deníku a z diskuzí v něm.
    Náklady na postavení památníku hradila obec bez dotací.
    "Podle informací úřadu, vyžádaných v souladu se zákonem o volném přístupu k informacím, stála stavba památníku 2,5 MIL. Kč."
    Podle odhadu představitelů hnutí proti pomníku stála cca 20 MIL.
    Informace o minulosti Porscheho byly do jeho životopisu dodány na základě životopisu, vypracovaném Prof. Robertem Kvačkem.
    Podle představitelů hnutí jsou nedostatečné.
    Jak říkám, píšu jen to, co jsem se dočetla.

    OdpovědětVymazat
  55. Na druhou stranu je možné odstranění cedulí vidět jako rozumný počin zabraňující další eskalaci. Cedule jsou pryč a za týden po nich ani neštěkne pes a žurnalisté si najdou nějakou jinou aféru někde jinde. Kdyby je tam nechali, tak by se to třeba mohlo delší dobu přiživovat tím, jak by jim je někdo posprejoval nebo rozmlátil, mohli by se jim tam sjíždět demonstrovat antiporšisté i poršisté a kdo ví co ještě.

    OdpovědětVymazat
  56. Ano Zdeňku,
    to se mi na Češích nejvíc líbí. "Hlavně nenas*at mocnějšího, vrchnost". A v kraji bude klid...

    OdpovědětVymazat
  57. StK, ano, na Pergilově blogu jsem si také všiml a vyvolalo to ve mně stejný nepříjemný pocit. V tomhle se má sada memů liší. Neodpírám věcnou a trefnou kritiku, to jak bylo řečeno, mě zarazilo. Přemýšlel jsem jestli sem mám hodit poznámku k tomu, ale nechtěl jsem šířit to co by vyvolalo nepříjemné pocity v ostatních tady. Ta civilizace jejíž plody užívá, stojí mimo jiné na základech a na učení které jsou mu tak protivné. Někde se to v něm z něčeho muselo vzít, možná z něčeho velmi osobního.

    Já jsem...no, člověk složitý, tak je to u mě složité.

    OdpovědětVymazat
  58. Tady přece nešlo o mocnějšího ani o vrchnost, naopak to vypadá, že vyhověli menšině. Což taky nemusí být dobře, ale ani to nemusí být špatně. Lidé mají různé názory a pokud to jde, tak je lépe hledat nějaký kompromis než se za každou cenu zašprajcnout a neustoupit ani o píď. Někdy platí "Moudřejší ustoupí", jindy "Dokud moudřejší ustupuje, dotud se chytřejší pere."
    Pokud má druhá strana aspoň částečně pravdu, tak je třeba se je snažit pochopit, i když si někdo může myslet, že je jejich reakce přehnaná. Nemůžeme se divit, že ti co zažili válku jsou alergičtí na esesáky, ti co prožili 50. léta na komunisty, a ti co zažili rok 68 na Rusáky.

    OdpovědětVymazat
  59. Přátelé.....
    Ano. StK pěkně napsal. Kolikrát slýchávám "Vždyť je to přece pravda, proč bych to nemohl říkat?" Jenže ona pravda je informace jako každá jiná, která podle okolností, podle použití,pro toho či onoho je prospěšná nebo škodlivá, podle toho k jakému účelu, k prospěchu koho je užita. Ptejme se vždy "V čí prospěch?" Jsou šiřitelé nevyžádaných "pravd", kteří jsou naprosto nesnesitelní, za kterými zůstává spoušť. Zvlášť v osobních vztazích. Kolikrát se mi přihodilo "kdybys mlčel, zůstal bys filosofem." Třebaže jsem měl pravdu. Samému k užitku to nebylo, k pomoci jinému také ne. jen pro pocit prchavého triumfu?
    Slovo. Pouhé slovo. Velmi málokdo si uvědomuje, že vyřčené nebo napsané slovo je skutkem. Je informací přenášenou zvukovými nebo světelnými vlnami na receptory, zpracovávanou ne "duchem nad vodami", ale fyzickou strukturou mozku, toho nejkomplikovanějšího počítače a chemické laboratoře zároveň. Na synapsích neuronové sítě. Tam v té složité stuktuře může způsobit to, čemu říkáme bolest. Tak jako ji může způsobit například rána pěstí. Takové zranění se většinou zhojí bez následků a bolest brzy pomine. Zranění slovem může způsobit bolest na celý život nebo ho dokonce zkrátit.
    Když mi někdo něco takového říká, v duchu se ptám "Říkáš mi to vlastní libý pocit z toho, že mi prokazuješ dobro, nebo proto, že mi chceš způsobit bolest?" Občas se ptám nejen v duchu. Jen s tím rozdílem, že abych informátora tak moc nepotěšil neříkám "zůsobit bolest", ale " nasrat". Tím se dostávám k tomu, že mám pochopení pro to, je-li na verbální agresi reagováno i použitím hrubé síly. Protože jak podávám, verbální agrese je ve svém mechanismu agresí fyzickou a rozhodně o nic méně účinnější a nebezpečná. V některých případech nebezpečnější. Jak praví lidové rčení "Radši bych držel facku".

    OdpovědětVymazat
  60. Lépe než "Pokoj lidem dobré vůle" se mi líbí překlad "(Sláva Bohu na výsostech,) a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle." Tedy místo podmiňování pokoje dobrou vůli raději nepodmíněně přejme pokoj i dobrou vůli všem lidem na zemi. Aby to nebylo jako v tom Renčínově vtipu: „Zalez, Marie, tebe se to netýká, připíjím všem lidem dobré vůle.“

    OdpovědětVymazat
  61. Informace,
    nesnažím se vyvolávat "duchy Al Andalus". Jen na tom příkladu ukazuji, že si Ž/židé vybírají stranu pro své sympatie (a zejména v krizových situacích) při konfliktu evropané versus muslimové už cca 1300 let stejně: muslimy. Budeme-li s tím počítat, tak nás nemohou překvapit, leda příjemně. Pokud s uvedeným faktem nebudeme počítat a budeme následně zaskočeni nepříjemně, vyvolá to proti nim zcela zákonitě (na to stačí jakákoli slušnější učebnice psychologie) daleko negativnější emoce než v situaci, kdy jen potvrdili naše (negativní) předpoklady (a mohou také nadělat více škody) - a, pochopitelně, o to více je budeme mít rádi, pokud nás překvapí pozitivně.

    To Schumacher
    Křesťanství se zcela jistě promítlo do vývoje evropské civilizace, ale obávám se, že prakticky ve stejném gardu, v jakém se promítl v minulém století do života Židů nacismus.
    Pozitivního, co křesťanství udělalo, je příšerně málo, zejména pokud odečteme věci, které by udělal jakýkoli hospodář (buddhista, šintoista, pohan atd.). Nebýt křesťanství, byli bychom o cca 500 let civilizačně dál.
    Prakticky i Vánoce jsou v podstatě pohanský svátek, který se křesťanům nepodařilo potlačit, a tak ho zfalšovali na křesťanský (přesunem data narození Krista, které původní křesťané slavili jindy). Dávání dárků, betlémy (nebo prostě nějaké figurky něco symbolizující), výstavky plodů atd., o ozdobených stromcích ani nemluvě, to jsou ryze pohanské zvyky, které ještě za pobělohorské "normalizace" figurovaly v tzv. zápovědích, tj. seznamech zvyků, které mají faráři potlačovat.

    Obecně:
    Pokoj lidem dobré vůle.
    A těm druhým také - ale věčný!

    OdpovědětVymazat
  62. Pergille, zajisté, že mohli. Tak jako jiní tím nezatížení. Jenže z nějaké příčiny nás o těch pět set let nepředběhli. I když...Poměřuji technologickým vývojem. Právě technologické zaostávání bylo příčinou (mající hlubší obecnou příčinu)neúspěchu socialistického systému. V topm závodě byl poražen a zůstal daleko vzadu na trati. Jenomže je úspěch krátkodobý a dlouhodobý. Maratonský běžec je předběhnut sprinterem. Zastaralý automobil je předjet supersportem s upraveným motorem. Jenže otázka je co to udělá na dlouhé trati, kdy komu dojde dech. Rychký technologický pokrok nemusí být zárukou dlouhodobého úspěchu.Zvlášť když je forsírovaný konzumem, který sám se stává cílem veškerého úsilí. Ano, mme plné výkladní skříně, můžeme si dopřít mnoho, když na to máme a podle toho jak jsme schopni smíme si na to vydělat. Ale činí nás to šťastnějšími? Učiní mě šťastnějším když si koupím obrazovku s rozlišením HD? Nebo 4K, nebo 8K? Abych mohl sledovat někou slabomyslnou show? Nebo "hodnotnou" zprávu o tom která kde ukázala biskupa? Učiní mě šťastnějším možnost z amajlant sežrat jeden z posledních exemplářů něčeho na Zemi?

    OdpovědětVymazat
  63. Pergille, nechci sem zavádět nové téma a to velice obsáhlé jako osm století koexistence tří etnik a kultur v musulmánské Andaluzii, ale jak nám říkají historici, s musulmány žili ve smíru jak židi tak křesťané. Někteří křesťané se poarabštili a konvertovali k islámu - t.zv. Muwallads muládíové. "Konverzi podporovaly následující důvody – muladíové neplatili daně, které museli platit křesťané i všichni ti, na které se nepamatovalo v Koránu; přestoupivší křesťanští otroci a nevolníci získali svobodu, šlechtické rody si podržely své výsady." (Česká wikipedie)
    Nejen že neplatili daně, ale často měli významná místa ve veřejném životě. Mnozí si dokonce vymýšleli arabský původ svého rodu, aby se dostali c nejdál, jak nám říká historik medievalista Franco Cardini (Europa e Islam. Storia di un malinteso, 1999)
    I historie židů v Al-Andalus je mnohem složitější než jak se Vám jeví. Jenže to není možné popsat v několika větách.

    V kadém případě, všechno nejlepší k vánocům, ať jsou svátky pohody a smíru všech jako v Al-Andalus, tedy až do příchodu Almohadů.
    10 332

    OdpovědětVymazat
  64. Přemýšlím, jak to celé nazvat. Asi "vědecký negativismus".
    Špatné vibrace. Vánoce jsou k takovému počínání velmi nevhodný termín.

    OdpovědětVymazat
  65. Schumachere,
    nejde o konzum nebo něco podobného. Za těch 500 let, které nám tč. scházejí, jsme už mohli mít samostatného života schopné kolonie na Marsu, Měsíci a možná i některých asteroidech. Tou charakteristikou myslím, že by nebyly odkázány na dovoz jakýchkoli nezbytných komponent ze Země a přežily by i její totální zničení. Prostě naplnění onoho přísloví o nedávání všech vajec do jednoho košíku. Z tohoto pohledu křesťanství (ale i islám a judaismus) představují faktor, ohrožující lidstvo jako celek.
    A k tomu, že nás jiné země nepředběhly: Evropa měla (v důsledku zeměpisné konfigurace a několika dalších faktorů, nikoli nějakého "supermanství" evropanů) výrazně lepší podmínky pro rozvoj technologicky orientované civilizace než ostatní civilizační centra. Mimochodem, stačí se podívat na Japonce a jižní Korejce: jakmile se zbavili (naší zásluhou) určitých orientálních paradigmat myšlení, začali nás velice silně dohánět a v některých oblastech i předbíhat.

    Informace,
    to by bylo na velice dlouhou diskusi. Nicméně bohatě stačí, že všichni tolerovaní nemuslimové byli v Al Andalus neplnoprávnými obyvateli, v podstatě byl jejich statut někde mezi nevolníkem a otrokem.
    Mj. proto si mohli dovolit křesťanští a židovští učenci hlásat věci, které byly z hlediska všech tří náboženství těžkým kacířstvím: jejich sociální statut byl někde mezi opicí a mluvícím papouškem. Hledělo se na ně s možná větší blahosklonností, než by se dnes hledělo na papouška, kterého někdo naučil vykřikovat třeba nacistická hesla, nebo na opici, kterou naučili hajlovat, ale ta blahosklonnost byla motivována identicky: jejich neplnohodnotným sociálním postavením. A pokud se tu a tam našel dostatečně blahosklonný "páníček" (pochopitelně muslim), tak se mohli předvádět tak výrazně, že zanechali v historii pro nás čitelnou stopu, asi jako některé zvířecí cirkusové hvězdy.

    OdpovědětVymazat
  66. Bohužel se mi to poněkud časově schroumalo, takže budu místo báječného tloustnutí a příjemného trávení času na krku dílem papírování a dílem testování a instalaci jedné dost nadupané plechovky. Na tu sváteční báječnosti bude až ten zbylý čas. Na Útulnu je tedy jen pomyšlení...

    Nicméně mi zaujala rozhlasová upoutávka na ČRo na pořad Rádio Retro

    http://www.rozhlas.cz/rozhlasovahistorie/akce/_zprava/poslechnete-si-radio-retro--1207748

    Což je řádově denní smyčka a mimo jiné v ní uslyšíte hovořit i Miroslava Horníčka na zde protřepávaná témata, tedy rozličná pojetí dobra lidmi a jiskření při nejen diskusích o nich. Vřele doporučuji a prchám zase pracovat, aby aspoň ten večer byl sváteční :-)

    OdpovědětVymazat
  67. Pergille,
    myslím, že by i ostatní diskutující uvítali, kdybyste svá tvrzení podepřel odkazy na zdroje, na jejíchž základech jste vyvinul své názory o situaci v musulmánské středověké Andaluzii. Byla na toto téma napsána řada knih, ale doposud jsem nikde nenašla něco, co by bylo nějak, alespoň minimálně, v souladu s tím, co tvrdíte.
    Chtěla bych přivést Vaši pozornost na výňatek z knihy španělského historika Manuela F. LADERO QUESADY, nazvaný
    "L'Islam spagnolo e la formazione della civiltà occidentale".
    Výňatek pochází z jeho knihy, vydané v it. překladu L’Islam in Spagna a contatto con l’Occidente cristiano (introduzione di Rocco Buttiglione), edizione per Avvenire, 1989.
    Doufám, že google Vám dodá ucházející překlad.V jiném jazyce jsem to bohužel nenašla.
    A doufám, že to přispěje obohacení Vašich znalostí o středověké Andaluzii a jejích bohatých kulturních styků a vlivu na evropskou kulturu.
    Buone feste e buona lettura!

    http://www.storialibera.it/epoca_medioevale/islam_e_cristianita/reconquista_spagna/articolo.php?id=2230

    OdpovědětVymazat
  68. Informace,
    doporučuji tenhle web:
    http://pravdaoislamu.cz
    případně tuhle sérii článků na něm:
    http://pravdaoislamu.cz/index.php/category/historie/
    Vše doloženo odkazy na původní prameny, včetně samotných muslimských historiků, právníků a kronikářů.

    "Kulturní soužití tří náboženství" v Al Andalus je prostě zcela mimo realitu, reálné postavení nemuslimů tam nebylo o mnoho lepší (a v některých aspektech i horší) než postavení Židů v Německu za Hitlera. Mýtus o "multikultuře" v Al Andalus dnes šíří především "vědci" placení z islámských zdrojů (petrodolory) a do určité míry i Židé, aby zamaskovali fakt, že jejich předkové po pádu Al Andalus nebyli ochotni žít s ostatními obyvateli jako rovní s rovnými, ale zapoji se do přípravy povstání proti Ferdinandovi a Isabele, které však bylo naštěstí předčasně prozrazeno a potlačeno (a teprve poté byli Židé a muslimové vypovězeni ze Španělska). A možná pár ideologů multikulturalismu, kteří tak vyrábějí "důkaz", že takové soužití je v reálu možné (a spoléhají na to, že jekot předchozích dvou skupin přehluší hlas historiků, vycházejících z objektivního popisu reality).
    Do které z těchto skupin patří vámi citovaný autor si netroufnu takto od boku určit.

    OdpovědětVymazat
  69. Jak vidím, Pergille, Vaším zdrojem jsou protimuslimské stránky, které se honosně zvou Pravda o islámu. Jsou to prakticky pendent , jenže v opačném směru, k různým stránkám propagujícím multikulturalizmus.
    Jestliže nemáte důvěru k moderním historikům medievalistům, protože za jejich pracemi o al-Andaluz cítíte vůni petroldolarů, doporučuji Vám práci historika z 19. století Reinharta Pietera Anne Dozy Histoire des Musulmans d'Espagne : jusqu'à la conquete de l'Andalousie par les Almoravides (711-1110). Na webu najdete jak francouzské vydání, z r. 1861, ale omezené jen na I. díl
    http://www.youscribe.com/catalogue/tous/savoirs/histoire-des-musulmans-d-espagne-jusqu-a-la-conquete-de-1885659

    anebo překlad do španělštiny Dozy, Reinhart - Historia de los musulmanes de España I.epub
    http://es.scribd.com/doc/178354584/Dozy-Reinhart-Historia-de-los-musulmanes-de-Espana-I-epub

    anebo překlad do angličtiny, vydaný v r. 1913. Ten je úplný - obsahuje všechny čtyři části.
    Spanish Islam a History of Moslems in Spain by Dozy Reinhart Pieter Anne
    http://www.khilafahbooks.com/wp-content/ebooks/english/history2/spanish_islam_khilafahbooks_com.pdf

    Doza pracoval na této knize dlouhá léta, shromáždil s nesmírnou důkladností všechny písemnosti, dostupné v knihovnách Evropy.
    "Creo haber revisado casi todos los manuscritos que hay en Europa relativos a la historia de los moros, estudiando este asunto en todas sus fases; sin embargo, como no me he propuesto escribir una obra de ciencia árida y erudita, destinada a un grupo restringido de lectores, me he guardado bien de relatar todos los hechos de que tengo noticia." píše v úvodu.
    Toho snad nebudete podezřívat, že se nechal uplatit?
    Je to základní dílo, bohaté, vyvážené, dosud uváděné jako cenný zdroj informací. Tam si můžete ověřit, že svět islámu nebyl ani ve středověku jednotný, ale roztříštěný do různých tendencí a škol, drásaný vnitřním bojem dynastií.

    Buona lettura!

    Doporučuju si přečíst i nějakou knihu o evropském středověkém feudalizmu. o pyramidální struktuře společnosti vasalů, valvasorů a valvasinů - to byli ti, co měli nějakou moc. A pak tam byli nevolníci a otroci. Třeba Marca Blocha, Écrire la société féodale. Lettres à Henri Berr, 1924-1943, Éditions de l'IMEC, Paris, 1992.

    OdpovědětVymazat
  70. Stáhl jsem, podívám se.

    O poměrech ve středověku mám načteno poměrně dost.
    Mimochodem, věděla jste, že až někdy do 13. století měl v českém království prostý poddaný právo "pohnat" před soud i samotného krále? Zaniklo to snad až někdy za zmatků po smrti Přemysla Otakara II nebo dokonce až po vymření Přemyslovců.

    Jinak, obávám se, že faith freedom, z něhož pravdaoislamu čerpá, není žádný tendenční web, ale úzkostlivě vše dokládá primárními zdroji (což se o multikulturalistech tak docela říct nedá).
    Druhou věcí je, že ve 20. století byla zpracována řada materiálů, k nimž autoři 19. století prostě neměli přístup (deníky, korespondence apod.). Existuje řada dokladů (z primárních zdrojů), že v řadě období během existence Al Andalus odtamtud Židé prchali buď do křesťanských zemí, nebo jiných zemí islámských. A v jiných se zase vraceli zpět. Křesťané, vesměs vázaní k půdě, si toto dovolit nemohli.

    Je rovněž docela zajímavé, že plán na povstání proti Ferdinandovi a Isabele se dost podobal postupu, který užili Francovi falangisté. Docela by mě zajímalo, jestli proto, že je to optimální varianta pro tehdejší i tu středověkou úroveň zbrojního vybavení v terénu Pyrenejského poloostrova (netroufám si to posoudit), nebo zda falangističtí vůdcové (kteří ten plán zcela jistě znali coby historii své vlasti) ho vědomě či podvědomě využili.

    OdpovědětVymazat
  71. Pergille, rozumím. To je na obsáhlou diskusi. Středověk byl krokem zpátky, mnohé z objeveného muselo být znovu objeveno. Je ale otázka, jestli to co vnímáme jako úpadek, přineslo změny, které se satly příčinou technologického pokroku. Jenže pozor na to jestliže civilizovanost je spatřována v technologickém pokroku. Je otázka ja by bylo kdyby bylo. Za nějakých poměrů byl rychlejší technologický pokrok možný. Jenže realita ve které žijeme je výsledkem praktického testování. Je zajímavé to zkoumat.

    OdpovědětVymazat
  72. K tomu ranému středověku, poměrům tehdy, o něco později a konec konců dnes a k informačním zdrojům o nich:

    Během středověku bylo uzavírání rozličných účelových spojenectví a koalic naprosto běžnou praxí. Ta spojenectví býval častokrát velice různorodá až prapodivná. Ten, který byl před chvílí spojencem byl po krátkém čase nepřítelem, nebo spojencem nepřítele a naopak, největší roli v tom všem hrála momentálně viditelná a získatelná krátkodobá výhoda a momentální slabost oškubávané oběti. Nebo zase naopak rostoucí síla a vliv jednoho a automatické spolčení zbylých ostatních proti němu. Ž/židé byli účastníky toho všeho a pakliže měnili strany jako ponožky řekněme tradiční evropští usedlíci, tak proč mít to samé za zlé Ž/židům? Jen proto, že je někdo z nás z nějakého důvodu nemáme nemáme rádi?

    Nemáme snad mít rádi Brity a Francouze proto, že nás podobně středovekým, pro ně tenkrát momentálně zdánlivě výhodným způsobem hodili jako spojence přes palubu a dali napospas Hitlerovi? Kvůli Polákům aspoň vyhlásili válku a neválčili, nemáme snad mít kvůli tomu nadosmrti a navždy rádi Poláky, protože si ještě stačili přihrábnout kus Těšínska?

    Kdybychom postupovali logikou dle A.S.P, asi bychom museli bytostně nemít rádi a nevěřit prakticky celé Evropě, Ž/židy nevyjímaje.

    Je hloupé být naivním a důvěřivým, ale je ještě hloupější měřit okolí různými metry a na jednoho být nenávistnější, nežli na druhého, ačkoliv se vůči nám chovají zhruba stejně.

    OdpovědětVymazat
  73. Vážení návštěvníci,
    diskuse nám uhnula k poněkud provařenému tématu "Žid či ne-Žid" Ale tohle asi nevyřešíme. Takže o tom, co jsem měl článkem na mysli: Zkuste si přečíst něco o Gerhardu Richterovi. Tvorba starého pána se vám nemusí líbit, ale jeho obrazy se prodávají za fantastické sumy. A podívejte se, jak se liší jeho hodnocení "světové" a to naše, "české". Zkusme se zamyslet, proč se liší hodnocení Gerharda Richtera a Ferdinanda Porscheho. Pokud najdete nějaký rozpor mezi významem člověka a jeho hodnocením ve světě a v Kotlince, budete na tom stejně, jako já.
    Takže jak: oddělit autora od jeho díla nebo ne?

    OdpovědětVymazat
  74. Dodám ještě něco k denatě s Pergillem.
    Mám za to, že nemá valný smysl schematizovat 15 století styků křestanského a islámského světa do nějakých obecně platných fomulí a předsudků. Už jen proto, že nám to brání v pochopení nejen minulosti ale i dnešní situace. Styky nebyly výlučně nepřátelské, mezi zeměmi se vedl obchod, a to i v období válek, jako za Reconquisty anebo v době křižáckých výprav. Mezi oběma světy byla i čilá výměna znalostí, zkušeností a kultury. Tak na př. monumentální encyklopedie z 13. stol. Speculum maius (32 knihy), kterou napsal francouzský dominikánský mnich Vincent de Beauvais a která je souhrnem tehdejšího vědění z přírodních věd, filosofie a historie, je ze značné části poplatná vědomostem které nashromáždili islámští filosofové a přírodovědci z Al-Andalus. Za dynastie Omayyadů v Cordově byla jedna z největších knihoven - 400.000 svazků.
    Dnešní historikové uvádějí, že bez zachování děl anticko řeckých autorů jako Aristotel neb Platon islámskými vědci v Al-Andalus, by nikdy nezačalo italské Umanesimo a Rinascimento. A nepsal by ani Tomáš Akvinský.
    Čímž absolutně nechci nějak idealizovat islámskou nadvládu na Pyrenejském poloostrově a už vůbec ne vztahy mezi islámem a křesťanskou Evropou.
    Islám byl pociťován tradičně Evropany jako nepřátelský živel, to není jen moderní postoj. Našla jsem na webu i stránku výroků evropských učenců nebo politiků na toto téma. Z nich Vám ocituju jen výrok Martina Lutera
    "I Turchi musulmani non hanno né la parola di Dio, né predicatori per annunciarla; sono dei maiali grossolani e immondi che non sanno perché vivono né in cosa credono; se avessero tuttavia predicatori della Parola divina, quei maiali, forse almeno qualcuno di loro, si trasformerebbe in uomo ”. Martin Lutero, 1530 (Turečtí musulmáni nemají slovo Boží a ani kazatele, kteří by ho šířili; jsou to jen hrubá a špinavá prasata, která nevědí, proč žijí a v co věří; kdyby měli kazatele slova Božího, některá z těch prasat by se možná přeměnila v lidi,)
    Další výrok je od fr. spisovatele Alfreda de Vigny (1823)
    Solo Maometto ha compreso le donne, ammassandole come animali ”.
    (Jen Mohamed pochopil ženy, nakupil je všechny do jedné hromady jako zvířata.)

    Líbí se Vám?

    OdpovědětVymazat
  75. Já bych osobně považovala ten dar světoznámého umělce při nemenším za hrubost. Darovat obci, vyvražděné a vyhlazené nacisty, obraz svého strýce Rudiho v uniformě Wehrmachtu!
    A kdo to měl mezi těmi lidmi, co přišli uctít památku toho utrpení, čuchat, že umělec se tak "vyrovnává se svou minulostí"? Z čeho to vyplývá, z čeho to má divák pochopit?
    Umění je komunikace.
    Chce-li se umělec vyrovnat se svou minulostí, ať si pověsí obraz nad postel.
    V Lidicích je to provokace.
    Když to nechápe, je sebestředný vůl.

    OdpovědětVymazat
  76. Richter a Lidice:

    To, že někdo umí vzít štětec do ruky, ještě vůbec neznamená, že jako dotyčný, jako člověk za něco stojí. Naopak, jak tak chodím světem, tak si čím dál tím častěji všímám, že mezi umělci spíš mnohem častěji potkáte sice talentované, ale spíš živočichy, než lidi. Pan Richter asi bude jeden z nich.

    Já tedy osobně nechápu 2 věci:

    1) Co vedlo Richtera k tomu, darovat zrovna tenhle obraz, jehož darování by se také dalo docela dobře vyložit jako cílená provokace. Nebudeme-li v tom vidět zlou vůli, je to stejně přinejmenším poněkud necitlivé.

    2) Co by odpověděl na otázku, co ho k tomu výběru zrovna tohoto obrazu zrovna do Lidic vedlo.

    OdpovědětVymazat
  77. Pokud se týče Ferdinanda Porsche-ho, tak jde o rozporuplnou osobnost. Sice technický genius (ovšem je nutno přihlédnout i k jeho předválečným kontaktům s Hansem Ledwinkou a historii kolem vzniku "Brouka" http://de.wikipedia.org/wiki/Ferdinand_Porsche , http://cs.wikipedia.org/wiki/Hans_Ledwinka a http://cs.wikipedia.org/wiki/Volkswagen_Brouk ), ovšem nacionální socialismus se mu nijak nepříčil, naopak agilně využil možností, které mu poskytoval - http://de.wikipedia.org/wiki/Elefant_(Jagdpanzer) či http://www.welt.de/wirtschaft/article2027266/Wie-Hitlers-Autofabrik-zum-Weltkonzern-wurde.html . Rozhodně ho není možno srovnávat s Oskarem Schindlerem.

    OdpovědětVymazat
  78. Tady je právě ten rozdíl mezi "Světem" a "Kotlinkou českou".
    Kdybych měl (a uměl) namalovat typického Čecha, měl by hlavu obrácenou dozadu. Není to na(ne)štěstí jenom česká záležitost, Poláci to mají taky, i Němci, i Rusové, i Slováci. Residuum, neodfiltrovatelný zbytek staré nenávisti.
    Ale nikdo z nich tak sveřepě a "na věky" nenávidí své bývalé nepřátele, jako Češi. Přitom kolaborace (a smíření se) s okupanty byla v roce 1938 (říkají literární prameny i pamětníci) i v roce 1968 (zažil jsem osobně) poměrně dost vysoká. Vyšší než v Polsku a v Německu.

    Že by to bylo to, čemu někdejší zdejší "Vlastenec" říkal "čecháčkovství"? Nebo jsou to obavy, předběžná opatrnost, předposranost? Proč tedy třeba vůči židům? Mají snad ti lidé představu, jak nás Izrael anektuje nebo okupuje? Nebo si nás "koupí"? Když to vezmeme po pořádku, už dávno nás vlastní nadnárodní kapitál. Jsme dávno prodáni a zaplacení penězi, které vlastně nejsou kryté žádnou neměnnou hodnotou, "zlatem", jsou to jen vytištěné papírky nebo digitální hodnoty na kontech bank.

    Uvažuji, do jaké míry se negativistický postoj k všelijakým cizím národům změní, až vymřeme. Jestli ti mladí, kteří neví a ani netuší nic o okupaci 1938, ba ani 1968 budou taky zatíženi onou neodstranitelnou skvrnou v postoji k lidem mimo Kotlinku. Asi ano, možná je to součást národního postoje, mít definovaného nějakého nepřítele. Když ho náhodou nemáme, tak si nějakého vytvoříme.
    "Bo tak je to spravne, sudruzi..."

    OdpovědětVymazat
  79. Draku,
    rozdíl vidím v tom, že ani Britové ani Francouzi se nikdy nevydávali za Čechoslováky, na rozdíl od Židů (dtto další vámi uvedené nebo zmiňované drastické změny stran a podobné akce). Prostě Ž/židé maji tendenci sedět na dvou židlích: současně být členy místní komunity a požívat všechny výhody s tím spojené, a současně si uchovat možnost vždy podle momentální situace vystoupit proti ní a přitom nebýt hodnoceni jako zrádci, protože "jsou přece něco jiného". A tím si v očích evropanů škodí mnohem víc, než kdyby se za "to jiné" vydávali důsledně pořád, nebo byli důsledně místními, byť judaistického vyznání.

    Informace,
    ti islámští učenci byli skutečně pouze učenci, tj. shromažďovatelé informací z předislámských a neislámských zdrojů. Těch, kteří skutečně něco nového vymysleli či vytvořili, bylo snad méně než prstů na jedné ruce, a to v celém "období islámské učenosti" a na celém území islámských zemí. To je obrovský rozdíl proti křesťanské Evropě, která dokázala řadu věcí, ztracených v "temných stoletích" (po přijetí křesťanství v jeho původní, fundamentalistické, podobě, blízké např. i tomu současnému islámu) znovuobjevit a znovuvynalézt.
    Navíc se jejich význam přeceňuje, protože řada textů, o nichž jsme se jejich prostřednictvím dozvěděli, se koncem středověku našla v klášterních knihovnách.
    Význam Tomáše Aquinského je především v oddělení (byť ne zcela důsledném) sféry náboženství od sféry vědy a techniky, což umožnilo v Evropě technologický rozvoj, sice rušený, ale ne zcela likvidovaný, náboženstvím. Takový ve světě islámu pár století po hidžře prakticky přestal.
    Další věcí je, že mnoho z těch učenců celkově a nebo děl učenců, jejichž existence je doložena z islámských zdrojů, známe jen z křesťanských překladů do latiny či řečtiny, a lze vyslovit temné podezření, že někteří byli v reálu pseudonymy křesťanských učenců, kteří si "citací" nekřesťana mohli dovolit presentovat myšlenky neslučitelné s křestanskými dogmaty.* Konec konců, u nás taky byla období, kdy český autor pod svým jménem byl komerčně neuplatnitelný, zatímco pod cizokrajným pseudonymem publikoval bez problémů.
    ---------
    *Tohle je doloženo i u ryze křesťanských spisů: Jak vymýšlení neexistujících autorů či děl a jejich citace, tak i připisování nových děl autorům již zemřelým. U nás byli např. "pokračovatelé Kosmovi" odlišeni od původního Kosmova textu až modermími badateli.

    OdpovědětVymazat
  80. Za to, že jsem se zmínil o židovské obci (což se nakonec ukázalo jako nepravda, podvrh) bych si nejraději nafackoval. Jednou napíšete "žid" a pak se to dlouho ozývá jako z Macochy. [;>/

    OdpovědětVymazat
  81. Pergille, musulmáni posbírali velké množství poznatků tedejšího světa - od Číny, Indie, Persie, antického Řecka a později Byzance. Většinou to nechali přeložit a uschovali v knihovnách. Technické poznatky ale využili hned. Islám totiž neodděloval přírodní filosofii od teologie a proto se, podle historiků, do velkých bádání jejich vědci nepouštěli.
    Zajímavé je, že Sulejman I v 16.stol. nechal přeložit Justiniánův občanský zákoník (Corpus iuris Iustinianeum) a také ho zavedl. Na jak dlouho nevím.
    Chtěla jsem se jen zeptat, nebudete, Pergille, náhodou luteránec?

    OdpovědětVymazat
  82. Vidíte, Kocoure?
    Pořád nadáváte na media, jak jsou FALEŠNÁ A NESPOLEHLIVÁ a pak sám je tady klidně okopírujete.
    Nedůslednost se nevyplácí! HA HA.

    OdpovědětVymazat
  83. Já nemám možnost používat jen zcela ověřené údaje (jako Vy Info) a s takovým případem musím počítat. Ale pozor - ani "tetička Wiki" není zaručená studnice pravd. Už jsem ji několikrát přistihl při nepřesnosti nebo přímo přímo při lži. Opravil jsem a za pár týdnů to bylo zase špatně. Takže pozor na to, Wiki je ideologicky zabarvená!

    Ale s čím jsem nepočítal je to, že se toho s Pergillem chytnete a začnete tu do nekonečna probírat židy a ne-židy, křesťany a ateisty, o islámu nemluvě. Pořád dokola a dokonce s citacemi. Už to ani nečtu. [;>))

    OdpovědětVymazat
  84. A.S.P:

    Když už jsme se toho dotkli, tak si spočítejte, kolik století sloužili Ž/židé v Evropě svému okolí k tomu, aby žili v ghetech, neměli právo vykonávat řemesla a byli kdykoliv po ruce jakožto oškubánci a otloukánci. Těžko pak od nich totiž čekat nějaké soucítění a sžití se s takovýmto okolím.

    Taky se podívejte, kolik bylo v Československu před 2. světovou Čechů, Slováků a Židů a pak se podívejte, kolik jich bylo v československém zahraničním vojsku. Já myslím, že to je víc než výmluvné.

    V jednom státě jsme žili jak s Němci, tak s Židy ale do plynu nás plánovali strkat jen ti Němci, kteří dnes kupodivu nikomu nevadí. To je na jedné straně dobře, ale neměli by pak vadit ani ti Židé.

    Je to snad tím, že ti Židé jsou o dost úspěšnější jak v podnikání tak ve vědě a úspěch je v českých a jiných evropských zemích považován za neodpustitelné provinění na bližních?

    Mně to tak každopádně připadne takhle a pak se samozřejmě jakožto klacek na ně hodí jakákoliv zmínka či doslova kravina, jen když je nějak namáčí do nějaké nedokonalosti, nebo ještě lí lumpárny. Že je to už časově irelevantní, nebo je to blbost z jiného důvodu, to je fuk, hlavně když to na ně ukazuje ve špatném světle. Na tohle je ale upřímně vzato škoda času a energie. Nehodlám si plnit mozek bezdůvodnou nenávistí ke komukoliv, kdo mi nic špatného nedělá a ani mi nijak jinak neohrožuje.

    StK:

    I mistr tesař se občas utne, nikdo nejsme dokonalý. Navíc je velice snadné se seknout, protože čehokoliv opravdu důvěry hodného a nemanipulativního, je v našem okolí velice poskrovnu.

    Kvalita Wiki závisí na čtenářích a jejich ochotě a aktivitě se angažovat. No a ti padouši bývají mnohdy velice urputní a neodbytní. Musel byste být urputnější, než ti lháři a to bývá dost často zhola nemožné.

    OdpovědětVymazat
  85. Informace,
    islám je velice podobný gnosticismu, tj. vládně v něm představa, že vše je podřízeno vůli boží (s trochou zjednodušení: pro nás by byl zázrak, kdyby v příslušnou dobu nevyšlo / nezapadlo Slunce, zatímco pro ně je čistě libovůle Alláhova, že vyjde nebo zapadne). Proto je v podstatě kacířství proti islámu zkoumat nějaké objektivní zákonitosti světa, protože bychom se snažili vnutit Alláhovi jakési zákonitosti a omezit jeho (libo)vůli. Křesťanství (a hlavně protestantrským směrům) je bližší představa světa, který jde podle svých objektivních zákonitostí (které jsou proto zkoumatelné) a bůh to nich jen tu a tam hrábne a vyrobí zázrak, proto je zkoumání reality v zásadě možné.
    Právě výsledkem tohoto odlišného nazírání na svět je technologický pokrok v Evropě a totální vědecký a technologický propad v islámském světě.

    OdpovědětVymazat
  86. Já nechápu, StK, dva diskutéři tu vedou debatu, obsahově na odborné výši, formálně absolutně slušnou, zdvořilou na téma středověká Evropa a islám a Vám to vadí?
    Vždyť původní téma Vratislavic bylo už vyčerpáno, není k němu co dodat.
    Debata o islámu a jeho roli v evropské kultuře, vedená na základě prací historiků jak moderních tak těch z předešlých století může být jen přínosem pro ostatní, takže to nemusí hledat pracně po Wikipedii, ke které nemáte důvěru. Kdokoliv si zadá do vyhledávače odkazy z diskuze, najde vždy odborný článek.
    Skutečně nechápu, co na naší diskui může někomu vadit.

    OdpovědětVymazat
  87. Pro Informaci:
    Nevadí mi to ani v nejmenším, jenom to, s dovolením, moc nesleduji. Spolu s Drakem to jen vyvěšujeme. Já totiž dost silně pochybuji o dosažitelné míře pravdivosti - je to totiž šerm argumenty z netu. No a ten je, jak známo, zásobován informacemi od lidí, kteří přece mají nějaký názor, politický postoj, víru, rozdílné osobní poznatky atd.

    Takže když vás to baví, klidně šermujte těmi "informačními dřevci" dál, jen nečekejte, že se na jakékoliv straně zapojím.

    OdpovědětVymazat
  88. Pergille,
    islám je svou podstatou gnosticistický. Zdrojem znalostí je Korán, výroky jeho proroka a jeho následovníků. Ostatní je hereze.
    Pak bych chtěla poukázat, že ve středověké evropské společnosti, na rozdíl od islámské, existuje dualismus papežství - císařství, tedy oddělení světské moci od duchovní. I když ne úplný - mezi papežem a monarchy docházelo neustále k třenicím a sporům, papežové si pak na základě falšované Konstantinovi donace osobovali právo nejen na území ve střední Itálii, ale i na postavení rovné císařskému. Papež Řehoř VII svým Dictatus Papae požadoval kontrolu církve nad představiteli světské moci, papeži náleželo právo jmenovat je anebo odvolávat.
    Ty tahanice mezi papeži a císaři by byly také téma k dlouhé debatě. Faktem je, že katolická církev měla omezenou moc a katolická doktrina tím pádem nebyla tak preskriptivní jak islám.
    To také přispělo k většímu myšlenkovému a vědeckému rozvoji Evropy.

    OdpovědětVymazat
  89. StK,
    k Wikipedii se obracím obvykle, když potřebuju zkontrolovat nějaké datum anebo abych našla, jak se to správně řekne česky. Víte, dělala jsem zkoušku z dějin středověku v italštině a na základě italských textů a tak mi občas český výraz chybí.
    Kromě jiných výše uvedená kniha M. Blocha byla povinnou četbou ke zkoušce.

    OdpovědětVymazat
  90. Draku, úspěch obecně je zde pokládán za neodpustitelné provinění. Jak se tu někdo drápe za sraček, mnozí ucítí silné mravní puzení stáhnout ho zpátky.

    OdpovědětVymazat
  91. Obuvníkovi:

    S těmi sračkami máte naprostou pravdu. Přemýšlím, zda je tohle vlastnost typicky jenom naše slovanská, nebo zda je to k vidění v tak hrozném měřítku i jinde. Zatím mám pocit, že jinde to přítomno je, ale není to tak přeci jenom to není tak intensivní, jako u Slovanů. Ale je to možná vlastnost všeobecně lidská a já jí vnímám jakožto slovanskou jen proto, že jsem se mezi nimi narodil a strávil mezi nimi nejvíc času. Určitě by ale stálo za to se jí zbavit, nebo jí aspoň co nejvíc potlačovat. Je totiž mimořádně odporná a kontraproduktivní zároveň. Jestli něco způsobuje odliv mozků směrem pryč, tak tohle jako příčina dost vede.

    OdpovědětVymazat
  92. Draku,
    to samé v daleko větší míře je u Romů. Proto kdo z nich chce dosáhnout úspěchu (mimo to, co je chápáno jako úspěšnost v paradigmatu komunity), tak se od ostatních musí velice tvrdě a důsledně odstřihnout, v podstatě "zgadžovatět".
    Asi jedním ze zdrojů uvedeného jevu je fakt, že úspěšní byli především lidé, kteří nějak kolaborovali s režimem, a ten byl (až na pár výjimečných období) vnímám většinou populace národa jako nepřátelský.

    OdpovědětVymazat
  93. A.S.P:

    Tohle je docela dobrý postřeh.

    Ten dnešní sice není nic moc, ale řekněme, že už tu byly i mnohem horší záležitosti.

    OdpovědětVymazat
  94. Naprosto nechápu. Jako nejpřijatelnější vidím hypotézu, že se internetem podařilo propojit paralelní vesmíry. Skoro vám závidím váš svět, kde se najdou lidé schopní se ohlédnout. Tady u nás se naopak většina vůbec neohlíží a neustále dokola opakuje tytéž hovadiny, které se nám už mnohokrát vymstily a je jen velmi nepravděpodobnou souhrou příznivých náhod, že tady vůbec ještě jsme.

    OdpovědětVymazat
  95. Pokud zůstanu vašeho příměru Zdeňku:
    Lidé se neustále ohlížejí a přesto stále opakují tytéž hovadiny. Ohlížet se do minulosti a nepoučit se, vidět jenom to, co chci vidět - to je přesně ta chyba, která mě irituje. Neschopnost sebemenší empatie do kohokoliv z "jiné tlupy".
    Takže znovu dojde na ta žhavá kamna. Protože jsou tu lidé, kteří neustále vzpomínají, že kamna přece byla, než se začalo topit, úplně studená. Čestné pionýrské!

    OdpovědětVymazat
  96. Snažím se představit, jak to v té vaší časové větvi asi tak může vypadat. Píšete, že nemáte nepřítele, a tak si musíte nějakého vytvořit. Tak si představuji, jak si Češi nejdřív vytvořili napřátele z Němců: Česká říše obsadila Německou republiku a chystala se Němce odsunout na Sibiř, zatímco Židi ty chudáky Němce rovnou posílali do plynu. Potom Češi dvacet let okupovali Sovětský svaz a teď se chystají houfně usazovat v islámských zemích, aby tamní obyvatelstvo přečíslili a zavedli tam svoje pořádky. To se pak nedivím, že vám vadí jejich negativistický postoj k cizím národům. Jenže v časové větvi, kde žiji já, je to jaksi poněkud jinak, takže tu máma zcela jiné problémy.

    OdpovědětVymazat
  97. To STK:
    Abych (zne)užil váš příměr: Vzpomínka na studená kamna je důkazem, že žhavost není jejich implicitní vlastnost. Pokud se s ní naloží správně, tak silně rozšíří naše znalosti o kamnech a jejich praktickém využití (včetně toho, že nemůžeme spoléhat na to, že budou hřát věčně bez nějakých manipulací).

    OdpovědětVymazat
  98. Buď nerozumíte Vy mi, pane Žíkovecký, nebo je tomu přesně naopak.
    Neboli - nikdo tu nepopírá historii. Ani trochu. Jenom: nevím co je užitečného na tom, vytrvale si připomínat, jak nám kdy kdo ublížil.
    Popírat dílo od autora, který se (tehdy, z důvodů, které už teď nedokážeme pochopit) "omočil".
    Nenávidět a podle možností (nepatrných) se i mstít.

    To řetězení vzájemných křivd je na houby. To jsou ty "rody". Naprostý nesmysl. Můžete si tu klidně dál pěstovat své nenávisti, křivdy a strachy. Z Židů, Sudeťáků, Rusů, Poláků a bůhví z koho ještě. Beze mě.

    Protože pokud zjistím, že jsem tady jediný, kdo netrpí nesnášenlivostí a pomstychtivostí, pocitem ublížení a strachem, asi to tady zavřu. Nehodlám tady nikomu kázat o smířlivosti, když tu většina diskutující "baží po něčí krvi" nebo si fouká na dávné bolístky. Nemáme společnou řeč.

    Zdá se, že někdejší "Vlastenec" měl s těmi "čecháčky" (bohužel) pravdu.

    OdpovědětVymazat

  99. Vážení, přestaňte závodit ve hledání, kdo najde nejpřiléhavější porovnání nebo metaforu pro naši slepost a pro klapky, co si nasazujeme, abychom neviděli, co se děje vzadu nebo okolo. Je to sice chválihodné stylistické cvičení, ale našim znalostem to rozhodně nepřispěje.
    Podívejme se raději na toto přirovnání dvou historických jevů, zcela reálné a, řekla bych, velice poučné.
    Hovořili jsme tu včera s Pergillem o al-Andalus v prvním tisíciletí našeho letopočtu. Hovořili jsme o islámském státu na Pyrenejském poloostrově, který je uvádáděn jako příklad idylického soužití lidí různých náboženství, kde rozkvétala umění, věda, kultura. Jako příklad něčeho realizovatelného i v současnosti. Hedonističtí emirové stavěli pohádkové paláce, obklopené kvetoucími zahradami, uměle zavlažovanými, shromážďovali písemné památky jiných kultur do jedné z největších knihoven světa.
    A co se mezitím dělo jinde? Vedly se války, krvavé, islámu proti křesťanské Evropě.
    Islam: nascita, espansione, involuzione di Giuseppe Sandro Mela, Armando editore 2005 (najdete na Google books)
    A z čeho pocházela všechna ta nádhera? Z naloupeného, zabaveného majetku a z daní. Na poměrně malý počet muslimů pracovalo nemuslimské obyvatelstvo, které nebylo příliš utlačováno, aby se nezabila dojná kráva.
    Dobrá to bylo v minulosti, co je nám po tom, že?
    Podívejte se na moderní obdobu al-Andalus, a to na arabské emiráty.
    Podivuhodné futuristické stavby nejvyších mrakodrapů na světě.
    http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b8/Burj_Khalifa_005.JPG
    Na stavbu umělého ostrova, na lyžařskou sjízdovku uprostřed pouště pod neúprosně žhnoucím sluncem.
    http://www.theplaymania.com/skidubai
    Na ostrově Sadyaat Island najdete nejkrásnější muzea světa anebo jejich pobočky jako Guggenheim, Louvre, Zayed national Museum (ve spolupráci s British Museum), il Museo Oceanografico - největší oceanografické muzeum světa.
    Samozřejmě emirové a jejich občané si to mohou dovolit. Mají petroldolary. A pracují na ně imigranti z Evropy, z Azie, z různých částí světa. Jak píše jedna italská imigrantka, co se tam přestěhovala s celou rodinou, obyvatelstvo emirátu Abu Dhabi se skládá z 80% z emigrantů. Se kterými je jednáno slušně, mají dobrý plat, mohou udržovat své zvyky. Dokonce tam najdou i vepřové ve speciálních pork stations.
    http://www.voglioviverecosi.com/index.php?storie-e-racconti-dal-mondo-racconti-inusuali-raccolte-sui-mezzi-d-informazione_54/trasferirsi-a-vivere-e-lavorare-ad-abu-dhabi-nicole-cascione-intervista-chiara-bergaglio_1121/
    A co se děje kolem? Válka, svatá válka proti nevěřícím, atentáty, vraždění.
    To jen tak k malé úvaze.
    A propos, a vědecký výzkum v islámských zemích?

    A pro Vás specielně, StK, odkaz na článek it. novináře G. Meottiho: L’eurabia è dentro di noi
    (Eurabii je uvnitř nás)
    http://www.ilfoglio.it/soloqui/2974
    A moc se nepolekejte.

    OdpovědětVymazat
  100. Oprava: chvályhodné, uváděn, Eurabie.
    To abyste neřekli, že neznám pravopis.

    OdpovědětVymazat
  101. No dyť to přece píšu, že ničemu a nikomu nerozumím. (Tady sice může být pravděpodobnost neporozumění zvýšena tím, že narozdíl od mailové konference není bezprostředně patrné, na který z předešlých komentářů je vlastně kterým reagováno, ale to není to nejpodstatnější.)
    Když někdo nadává svým sousedům nebo konkurentům, na jejichž škodě může sám něco získat, tak je to sice odsouzeníhodné, ale tak nějak ještě pochopitelné. Když je někdo zaujat proti těm, kdo mu nijak neškodí a jsou vpodstatě na téže straně barikády, tak to moc pochopitelné není. Ale nejnepochopitelnější jsou xenofilní dovlastníhohnízdasráči, kteří při každé vhodné či nevhodné příležitosti dehonestují svůj vlastní národ. Ještě tak pokud by to dělal nějakej mlamoj, tak by se dalo pochopit, že se nechal ovlivnit oficiální propagandou.

    ------
    A když už se tu hluboce filosofuje o těch kamnech, tak mi to připomnělo klasický citát: "... osud by nám prokázal neocenitelnou službu, kdyby nás popadl za límec a vyhodil dočasně na mráz. Pak bychom nevzpomínali na to, že kamna trochu kouřila, nýbrž na to, že hřála. A na to, že bylo ostatně v naší moci aby jenom hřála."

    OdpovědětVymazat
  102. V souvislosti s tím, co jsem napsala o kvetoucí hospodářské situaci v emirátech a také v Saudské Arábii, vzniká logická otázka.
    Proč uprchlíci ze Sýrie, kteří utíkají před občanskou válkou, si to nenamíří do blízkých a bohatých musulmánských zemí a místo toho podnikají obtížnou a nákladnou cestu do Evropy a přistávají na italské Lampeduse? Proč neodcházejí do blízkých islámských zemí?
    Proč jim Jordánsko, podle údajů Amnesty International, uzavřelo hranice a posílá je zpátky? Proč emiráty dodržují přísně svůj emigrační zákon, který povoluje vstup jen osobám, které uzavřely předběžně pracovní smlouvu s místními firmami? Proč Saudská Arábie přijímá jen syrské rebely?

    Na Lampeduse si pak imigranti stěžují na nelidské zacházení, protože byli hromadně dezinfikováni na otevřeném prostoru, tedy na dvoře, podávají stížnosti italské prokuratuře, že záchranné síly nepřijely včas, že byli námořní hlídkou okradeni a dokonce manifestují proti italskému imigračnímu zákonu tím, že si zašijou ústa.
    Zpráva o skandálu, co kolem toho propukl o vánocích, došla hned do Bruselu, kde se příslušná komisařka pro hájení lidských práv samozřejmě rozhorlila, jak je něco podobného možné a pohrozila, že Itálii zastaví příspěvky pro imigraci.
    Do čela protestu na Lampeduse a v římském sběrném středisku se hned postavil marocký novinář Khalid Chaouki, tohoto času poslanec v italském parlamentu, zvolený v březnu t.r. za levicovou Pd. http://www.camera.it/leg17/29?idLegislatura=17&shadow_deputato=306292

    Tuto otázku položil jeden list čtenářům. Odpovědi si asi můžete představit.

    A já se ptám, nedívají se multikulturálně humanisticky naladění levicoví politikové jen dopředu, místo aby se podívali, co bylo za námi a hlavně kolem nás?

    Prosím o prominutí majitele blogu, že sem zanáším nevhodné a do diskuze nepatřící téma. Už si na mne musí holt nějak zvyknout.

    OdpovědětVymazat
  103. Není nevhodných témat! Ani názorů. [;>)
    Jen z některých lidských postojů mě přepadá chandra, beznaděj. Přemýšlím o tom, zda již někteří lidé v životě narazili na takový zvláštní, až literární pojem: velkorysost.
    ===
    P.S: Článek mě o "Eurabech v nás" mě nijak nevyděsil, je jen shrnutím informací, které má každý člověk, čtoucí nejen zprávy o tom, kdy, kde, komu která celebritka ukázala "bobra". Stál by za pořádné přeložení (převyprávění) a uveřejnění v Útulně: Stroj mi to překládal tentokrát tak debilně, že jsem musel pořád přepínat na italštinu a ždímat ze svého starého sklerotického mozku matné vzpomínky na to, kde jsem které italské slovíčko zaslechl a co asi znamenalo. To je téma mnohem užitečnější, než vzpomínky na to, jak nám kdy kdo ublížil. Protože je vpředu - a to dost těsně. V autě by to byla poslední možniost, jak šlápnout na brzdu. Nárazu se asi ani tak nevyhneme, ale aspoň nebude osudový. A "multikulti" se ve skutečnosti nedívá dopředu, ale pokouší se ostatním znemožnot výhled.

    OdpovědětVymazat
  104. Já bych to i přeložila StK, ale překládám nerada a pod psa.
    A Jakub není v dohledu, aby mi to přestylizoval.

    OdpovědětVymazat
  105. Informace,

    když našel Alois Musil v arabské poušti zříceninu "prokletého" loveckého zámečku prvních Abbásovců, vyzdobeného barevnými realistickými freskami, tak ho řada odborníků podezírala z účasti na podvodu, nebo z toho, že podvodníkovi naletěl. Přitom to byl asi poslední záchvěv arabského výtvarného umění, než je udusil islám. Současné výtvarné projevy muslimů až na výjimky za umění považovat nelze.
    Problémem islámského světa je, že umění a věda se v něm mohou rozvinout jen při kombinaci dostatečně osvíceného vládce, který je ale současně dostatečně mocný, aby tuhle pozitivní deviaci uchránil před likvidací náboženskými fanatiky. A co se po smrti takového panovníka ztratí, to je ztraceno nenávratně, proto země islámu prodělávají permanentní civilizační regres (výjimkou jsou civilizační prvky z dovozu).
    U těch emirátů je to navíc ještě akcentováno penězi za ropu. Proto se taky klepou před představou, že zprovozníme nějaký alternativní zdroj energie a platí si ekologisty a další pakáž, bojující proti jaderné energetice a nověji i proti těžbě břidlicového plynu.
    "Nevěřící" tam žijí v podstatě v luxusních koncentrácích, z nichž smějí vycházet jen omezeně (v podstatě jen za prací) a mimo musejí dodržovat "islámské zvyklosti". A jsou pochopitelně pod mocí islámského pseudopráva "šaríja". Navíc je problém odtamtud jakýkoli výdělek legálně vyvézt (tohle se možná místo od místa liší). A, pochopitelně, i tenhle statut omezeného přežívání v lokálních civilizovaných poměrech může skončit kdykoli, pokud se fanatickým imámům podaří ovládnout situaci.
    Než tohle, tak je skutečně lepší podpořit někoho, kdo muslimy z Evropy vyžene (a s nimi všechny, kdo proti tomu budou protestovat) a islámským zemím, které by jim šly na pomoc, nasype na hlavy tolik ABC zbraní, že je budou moci podpořit leda zápachem svých hnijících kadáverů.

    OdpovědětVymazat
  106. Pergill
    má často názory značně militantní - ale moc se bojím, že na záplavu "chudých" (nejen majetkově, ale hlavně duchem) mohamedánů ještě ne dost militantní.
    ===
    Pracoval jsem, tuším předloni pro Katar - upravoval muziku pro lední show na jejich kluzištích v obchodních domech. Mohou si dovolit pozvat si tam třeba i mistry Evropy v krasobruslení. Jako atrakci pro nakupující. A oni mistři mi pak vyprávěli, (já tam jen dílo poslal, nebyl jsem tam) jak se k nim rodilí Katařené chovali. I když si tam za svou exhibici vydělali několikanásobek obvyklé částky, většina z nich se rozhodla se toho výdělku vzdát, aby si dokázali zachovat alespoň zbytky sebevědomí. Ani to, že si mohli zalyžovat na umělém pahrbku v poušti ani opravdu výstavné budovy a města je nepřesvědčily k další akci, o kterou místní stáli. Dívali se totiž na ty naše jako na cvičené opičky. Za pamlsek udělají cokoliv.
    Ale kdo nemá sebeúctu, nemůže mít skutečnou úctu ani k ostatním. Neví totiž, co to je.

    Alláhu akbar!

    OdpovědětVymazat
  107. A su v dohledu, právě odteďka: právě jsem se vrátil... z hradu nikoliv, ale z podhradí, od množiny svých vnoučků a cerky. Přelítl jsem vše, zajdu si na řezané (játrům to neřeknu) a pak při ČRo Brno klidně vše zaslané uhladím, vyhladím, zahladím. A už pět hodin mám šest vnuků. A ano, není nevhodných témat ani názorů - leč někdy někde není náležitý čas, prostor (časoprostor...), úroveň, chuť... Ježíšek byl ke mně hodný, až se divím. Budu mu muset jít poděkovat. A doporučuju úžasné suši a růžové vínko ve vlaku Student Agency. Inu, lepší člověk!
    A bratr Šaman pozdravuje...

    OdpovědětVymazat
  108. Ale oni m a j í sebeúctu: jsou přece Jím vyvolený národ!! Tím je to už samo dáno. Lepší než slovo sebeúcta je pro to však pýcha, vědomí ýbrfolku, naprosté předem dané nadřazenosti: vždyť kdo asi právě jim dal ropu?! O čem chcete mluvit?

    OdpovědětVymazat
  109. Těch "Bohem Vyvolených" je nějak moc, Jakube.
    "Vidze, ni?"
    "Bo ja zje taki bastard bezbožny".

    OdpovědětVymazat
  110. StK:

    Nebojte, takových je nás víc? Nechybí Vám doufám ona jakási trojjediná či co to vlastně je za schizofrenický maglajz, bytost? Mě přiznám se pořád ne a čím víc pozoruji v čem to vlastně žijeme, tím méně mi chybí. Těžko bych totiž tomu údajnému božskému packalovi mohl gratulovat k jeho objektivně hodně nedotaženým a nedokonalým výtvorům. Někdo, kdo aspiruje na vševědoucnost a dokonalost, by po sobě přeci jenom měl nechávat lepší práci.

    Zaslechl jsem, že už i tradičně katolické Polsko, Španělsko a Itálie se začínají čím dál tím víc ateisovat. Ono lepší pozdě, než nikdy a lepší je žít s vědomím značné vlastní i okolní nedokonalosti, než mít dokonale zblblý mozek.

    OdpovědětVymazat
  111. K článku:

    Ferdinand Porsche byl nacistou a členem NSDAP. Členem NSDAP se stal v roce 1937. U SS dosáhl hodnosti SS-Oberführer. Nebylo vhodné mít ho na ceduli silniční u vjezdu do obce.
    http://img.aktualne.centrum.cz/602/5/6020543-ferdinand-porsche-vratislavice.jpg
    To by tam už klidně mohl být i ten Henlein. (Nebo moje babička:)

    Podle tohohle článku
    http://auto.aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=797847
    zůstala pamětní cedule na rodném domku. A ta auta stáhli Němci potom, co radnice chtěla:
    "aby se Památník Ferdinanda Porscheho v místním kulturním centru přejmenoval na Expozice Ferdinanda Porscheho a aby byly navíc na skleněné stěny objektu doplněny informace o nacistické minulosti této osobnosti." Pamětní desce na rodném domku zvostala.
    Auta odvezli zpět do Stuttgartu (silně pravděpodobně) pod záminkou jejich majitelé. Němci se urazili, ale neměli proč. Podle mě jednali Vratislavičtí korektně. Podobné návrhy přece padly i zde v diskusi, ne?
    Deska zůstala.
    Informace nebyly doplněny.
    Troubové jsou ti, kteří diskutují, aniž si ověřili informace.

    Až budu v létě v Jizerkách, tak se tam naschvál mrknu sám, abych taky nebyl za troubu.

    OdpovědětVymazat
  112. Šamanovy rozpaky:

    Na stranu odpůrců se nyní přidal i bývalý předseda liberecké Židovské obce Pavel Jelínek, který je jediným žijícím Židem v Liberci, který se tu narodil před válkou.
    Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/pomnik-porscheho-ve-vratislavicich-nechteji-zide-f7u-/krimi.aspx?c=A130712_083941_liberec-zpravy_tm
    Tedy, k odpůrcům z řad obce Vratislavice, kteří to zpunktovali (proto je tam tak málo podpisů) se přidal jedinej žid, (bývalej) zástupce liberecké ŽO (je jich tam asi deset, většina se po válce přistěhovala ze Slovenska...) Takže za to zase mohou židi.
    K dobrýmu článku dal nějakej šéfkomentátor štěpnej titulek. Vono se to zahnízdí. A už se o tom diskutuje!!!

    Ach jo...
    \ :-/

    Pro upřesnění všem antisemitům i filosemitům: Nejsem žid, ani Žid, ale sionista.
    A k upřesnění o odpuštění: Musí ho doprovázet účinná lítost. Protože tu Německo prokázalo, jest mu jako státu odpuštěno. Nikoli jednotlivcům, a to ani Werneru von Braunovi, za kterého se dnes korektní NASA - stydí.

    OdpovědětVymazat
  113. K tomu vyvolení:
    K čemu vyvolený národ?
    "Podle židovské tradice je Izrael (židé) Bohem vyvolený národ, který je předurčen k utrpení a lásce."
    http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDid%C3%A9_v_evropsk%C3%BDch_zem%C3%ADch

    Vyvolený národ
    Pro zidovskou tradici vsak znamena spise odpovednost za urcitou zkusenost viry, a to jak tuto zkusenost udrzet, tak ji predavat dalsim "narodum".
    Pro Zida je tato vyvolenost spise brime a obtiz, nez duvod k vyvysovani se nad druhymi (proto take tak mala misijni cinnost v judaismu).
    V bibli je zaroven zduraznovana slabost a nezaslouzenost zidovskeho vyvoleni (nejmensi ze starovekych narodu), aby opet bylo zdurazneno Bozi vyvoleni a ne lidske schopnosti a zasluhy.
    V biblickem chapani vyvolenost znamena spise duraz na individualni originalitu kazdeho. Buh si vyvolil kazdeho cloveka, o kazdem vi a kazdy je mu stejne vzacny a dulezity. Zidovska vyvolenost v bibli i v tradici je toho predobrazem.
    http://www.vira.cz/otazky/Zide-jako-vyvoleny-narod.html

    Boha Jeho! Stačí si dát to sousloví do vyhledávače, a odpovědi naleznete hned.

    A co jsem někde četl: Je to vyvolenost k záchraně světa, a kvůli tomu se přinášejí ty oběti. Nežeby o to židi zrovna furt stáli!

    OdpovědětVymazat
  114. Krátce řečeno, tak jak von Braun, tak i Porsche, byli poměrně zdařilými exempláři typu: "... gonna to kill to reach higher corporate level ...". Nechci se detailně hrabat v tom, kdo z těch dvou byl horší, byť když si zkusíme domyslet, co by se asi stalo, kdyby von Braunovi šel vývoj o něco rychleji a tomu navrch se povedlo vyrobit v dostatečném počtu i jaderné zbraně, asi bychom tu teď neklábosili.

    NASA z von Brauna nebyla nadšená z mnoha důvodů, ale na druhou stranu, neměla až tak moc na výběr. Stalinovi bylo srdečně fuk, kdo mu vyvíjí strategické zbraně, zajímaly ho výsledky a to samé pak zajímalo i Američany, protože prostě muselo. Stejně jako Porsche, byl to sice cynický padouch, ale byl to padouch inteligentní, zdatný, schopný a zkušený. Byly po něm vidět výsledky a dodnes jsou. Některé ještě nebyly ani překonány. O to smutnější jsou pak ta jeho cyničnost a všehoschopnost.

    OdpovědětVymazat
  115. S tím von Braunem to bylo trochu jinak. NASA se za něj nikdy nestyděla, alespoň veřejně. Naopak.
    Přečtěte si něco o jeho "pochožděnijach" jak za války tak po ní. Rusové by ho byli taky vzali všema čtyřma, jenže se jich Němci báli.
    Velice zajímavé.
    http://tranquillitybase.wordpress.com/2009/07/12/gli-uomini-wernher-von-braun/

    OdpovědětVymazat
  116. Má poznámka o vyvolenosti se týkala muslimů, myslel jsem, že to vyznívá jasně. Ovšem zároveň upozorňuju v této souvislosti, že oni sami se takto výslovně neoznačují. Taky nemůžou, museli by tu n á r o d e m mínit svou světovou obec Věřících, meloucí neustále svou mantru Není boha kromě Boha atd.
    Ovšemže striktně vzato bych tento pojem mimo Židy neměl užívat.
    MMCh,v AJ se vžilo říkat the chosen people. Nezní vám to - jako mně - trošku zlehčeně? "Vybraný"?

    OdpovědětVymazat
  117. Nepřestává mě fascinovat ta vytrvalá "spravedlnost". Ty jsi byl činovníkem NSDAP, jsi tedy lump a ani po smrti... Nebo jsi byl v KSČ - nebo jsi schvaloval "vstup vojsk" v osmašedesátém. Proč se "Poznamenaný" nedokázal chovat jinak, vzepřít - to už s nikdo ze "spravedlivých" neptá. Co je mu třeba po jeho dětech. Rodičích.

    My, kteří jsme se tomu vyhnuli (třeba jen proto, že jsme byli - v mém případě - příliš pro věrchušku bezvýznamnými) o tom víme málo. Někteří hrdinové se vzepřeli. A odeslali tak sebe i své děti do dělnických profesí. Třeba - je to jen jedna z možností. Jiní zase zmizeli za hranice. A jejich děti už mají jen "český původ". Emigrantům dnes vyčítáme, že byli zbabělí a to, že se nakonec v té cizině uchytili jim taky neodpustíme. Hnusní odrodilci a zbohatlíci. A my jsme tu zatím "trpěli pod knutou CCCP".
    Ti, kteří opravdu osobně(!) "dostali přes držku" jsou mnohem, mnohem smířlivější než ti, kteří se po každém zlomu politické situace odkudsi vyrojí a tvrdě "kádrují".

    Vadí ti, že tě v nemocnici operuje komunista? Slez tedy z operačního stolu a odejdi pokojně umřít!
    Mně jeden takový spravoval zuby. Perfektně. A byl to, jak jsem se dozvěděl posléze, dost odpuzující chlápek, který udával své kolegy STB. Navíc prý je hodně "na prachy". Měl jsem snad zajít za někým jiným, ať mi ten "nastřelený" zub vytrhne? Abych byl dost zásadový?

    Bože, ta česká nenávist, to falešné pohoršování se nad někým cizím... Aź na věky. Amen.
    Vím prd, proč se ten stomatolog - chirurg dal kdysi ke komunistům. Třeba proto, aby mohl být primářem. Co já vím. Problém je v tom, že na operačním sále je legitimace jakékoliv strany celkem na ho*no. Musí se to prostě umět, jinak ten zub nebude držet. Tečka.

    A já budu všem říkat, že zuby mi perfektně spravil pan primář XYZ - a nebudu k tomu dodávat, že je to komunista a že je na prachy.

    OdpovědětVymazat
  118. Chtěl jsem jen říct asi tolik, že kdyby NASA svého času měla nějakého WASPa, aspoň stejně schopného jako von Braun, mohla by si byla bývala dovolit, von Braunových služeb nevyužít, nebo o tom aspoň vážně uvažovat. Jednak ale nikoho takového neměla a druhak, schopných lidí je na planetě poskrovnu a tak se na to kádrování pro tentokrát vykašlali a vzali zavděk tím, kdo uměl. Stejně jako Rusové, nic víc, nic méně. Myslím, že i kdyby náhodou bývali měli svého WASPa, von Brauna by asi využili stejně, tandem totiž lépe táhne, když se to dobře zorganisuje. V USA byli po válce poměrně pragmatičtí, podobně, jako dnes Rusové. Zato dnes, škoda slov.

    Kádrování mi nikdy moc nebavilo a není to něco, čím bych rád trávil čas.

    OdpovědětVymazat
  119. Šamane,
    ten rok 1937 coby vstup do NSDAP je spíš polehčující okolnost, protože tou dobou to vypadalo, že se nacisté zahnízdili opravdu na dlouho a přitom většina nacistických zločinů ještě nebyla spáchána. Dokonce i stran Židů se tehdy ještě uvažovalo o jen jejich odsunu z Německa (asi jako byli po válce odsunuti Němci), ne o jejich vyhlazení.

    OdpovědětVymazat
  120. Oni prý Němci za války pracovali i na projektu létajícího disku. Jeden prý dokonce vyzkoušeli v dubnu pětačtyřicátého nad Prahou.
    http://digilander.libero.it/TSCSS/ufo.htm
    USA prý sebrali na konci války i tento materiál. Někteří zas o tom pochybují. Materiál nebyl dosud odtajněn.

    OdpovědětVymazat
  121. Pro Informaci:
    Tohle, včetně "štěchovického pokladu" a podobných záležitostí považuji za kauzy, vyrobené "záhadology". Dokonce existují i fotografie nějaké neostré skvrnky nad (neostrou) Prahou. (Z vlastní sbírky mohu nabídnout foto UFO nad Zlatými Horami: Nějaký brouk s lesklou krovkou se mi dostal do záběru.)
    Nebo můžu jít vyfotit "záhadné kruhové stavby" o "mystickém" průměru 23 metrů - možná přistávací plochy pro létající talíře, asi dva kilometry odsud v zanedbaném parku. Vypadá to opravdu podivně, ale realita je mnohem prostší - na leteckých snímcích z roku 1953 je tam vidět několik menších kulatých plynojemů. Teď je z bývalé fabriky části Vítkovic (VŽKG) park a velký plynojem stojí hned vedle za plotem. Ale vegetace , cestičky i betonové základy by někdo mohl považovat (vydávat) za leteckou základnu pro "létající salátové mísy", Hitlerovu tajnou zbraň č. 3". Když si seženu trochu sklerotického dědka, kterému o tom, že to vlastně nebyly plynojemy, ale hangáry pro UFO někdo po válce vyprávěl a hledačkou min dokonce najdu spojení mezi vybetonovanými kruhy (potrubí), mohu vytvořit docela věrohodnou reportáž - i s videem. Stačí doplnit patřičně dramatickým "záhadologickým komentářem", který se bude odvolávat na jiné existující nebo vymyšlené "záhadologické práce". A pár vět o tom, co všechno nám vlády (židozednáři, komunisté rotariáni atd.) tají.

    Jó, přátelé, jsem krajně nedůvěřivý - protože vím, jak se to dělá...

    P.S.: Možná zkusím něco podobného dát "do oběhu". Ovšem s "klíčem" k podvodu přímo v kauze obsaženým - pro pozorné, abych nebyl podezříván ze skutečné manipulace. A budu se radovat, kolik lidí naběhne a bude ten HOAX vesele šířit dál.

    P.P.S.: Jestli se chcete opravdu dobře pobavit, najděte si heslo "chemitrails". Rozsáhlá přehlídka bezmezné lidské naivity. Naběhnou na každou lež. Dtto "globální oteplování" atd. Člověk se pak nediví, že lidé volí takové politiky, jaké volí.
    Kdo to vlastně řekl: "Svět chce být klamán?"

    OdpovědětVymazat
  122. A ještě jeden dodatek: Víte, jak ke své přezdívce přišla ostravské nákupní centrum Fukušima? (Správně "Nová Karolina")
    Byla to performance odpůrců stavby, kteří vytvořil krátký videosnímek, kde použili vnější podobnosti známé japonské elektrárny (bílá krychle) a nedokončené stavby, záběrů z hlavní rozvodny stavby a "sugestivního" (DADA) komentáře, kde tvrdili, že se v centru Ostravy tajně staví atomová elektrárna.
    "A je to!" Ostravská Fukušima je na světě a většina lidí ji tak říká. Stejně jako obchodní dům v samém centru Ostravy je a bude vždy Bachner podle jeho původního (židovského) majitele. Veškerá přejmenování selhala. A že jich bylo: Horník, Prior, Panda... Ale ostraváci vždy chodili nakupovat "do Bachnera".

    OdpovědětVymazat
  123. Pro Šamana:
    Ad "vyvolený národ": Jestli o to židé stojí nebo nestojí je lhostejné. V každém případě je Izrael jediný stát evropského střihu na severu Afriky a proto byl, je a bude vystaven tlaku okolních, mnohem chudších a méně vyspělých států, národů ba i ideologií (náboženství). Proto chtějí arabáši "...zahnat Židy do moře." Protože opravdu jsou kolem Izraele jen nepřátelské režimy a na severu ono Středozemní moře, mají Izraelci jen dvě možnosti - vydržet nebo se nechat převálcovat a znovu rozprášit po světě. Od USA bych v nynější době moc velkou podporu neočekával. Měli bychom se od Izraele učit - nebude to tak dlouho trvat a bude to tady podobné. A tím tlakem nemyslím zrovna Rusko.

    Jak se vám líbí výraz "německý islamista"?

    OdpovědětVymazat
  124. Idiotů věřících islámu je prý odhadem zhruba 1,7 miliardy. To je docela dost. Na druhou stranu, většinou se jedná o země, které jsou z technologického a vojenského hlediska hodně pozadu a jen ty ekonomicky zdatné si platí cizí lidi. Zkrátka nic moc.

    Jejich zájmy se už dostávají do střetu s Čínou a Indií. Ty dají dohromady přes 2 miliardy a hlavně, jsou to země ekonomicky, technologicky i vojensky se rozvíjející a to poměrně rychle. Když začnou vozembouchové v Číně dělat brajgl, armáda a policie je rychle zpacifikují a vláda tam pošle Čany s úkolem rychle se množit a množstevně přečíslit vozembouchy. Je to zkrátka úplně jiná dravost a života schopnost, než ten evropský napůl už chcíplý zeleno-maoistický dotační čurbes, který navíc podporuje ty vozembouchy na úkor místních. Nezapomínejme na Japonce a Korejce, ti je také zrovna "nemusí". Izrael ač malý, čile obchoduje vojenskými technologiemi jak s Indií, tak i s Čínou, příliš nespoléhá ani ne Evropu, ani na USA, v podstatě už vlastní debilitou odepsané.

    Ono i v Evropě už poměrně dost sílí hlasy, které kašlou na korektnost a zní selsky rozumně. Šance tu prostě jsou, je třeba se jich chopit a využít je.

    OdpovědětVymazat
  125. STK
    Jen pro upřesnění: Izrael je v Asii. Hranicí Afriky a Asie je Suezská šíje.

    Informace,
    doporučuji sehnat od L. Součka "Čert č." (několikrát vyšlo společně s "Případ ztraceného suchoplavce") a "Případ jantarové komnaty". Tam LS shromáždil a beletristicky využil prakticky vše o "létajících talířích nad Prahou". A, obávám se, vyhrabal i fakta, která záhadologové neznají nebo ignorují.

    OdpovědětVymazat
  126. Zdravím, Šamane. Moc jsem na Tebe myslel. Občas lituju, že nemám sílu jakou bych potřeboval. Jsem jenom člověk.
    Těší mě, že sem zavítáš. No jo, no. Vlastní hospodu jsi zavřel i pro štamgasty, a sám chodíš na pivo do vedlejší. Něco mi to připomíná. "Otevřel si tam hospodu, ale chodili mu do ní lidi..." Vím, jeden měl dost blbý kecy. Ale poměr spravedlivých byl určitě lepší než v Sodomě.

    Potíž je v tom, že ne všichni tu předurčenost pojímají tak jako Ty. Leckteří jedou podle Páté Mojžíšovy, akorát to mimo doma neříkají nahlas. Ono by se to mohlo dost nelíbit.

    Zatím jsem Canonista, ale nevylučuju, že přestoupím na Nikonismus. Ostatně, stejně jsme všichni Šintoisti.

    OdpovědětVymazat
  127. StK, na disku pracovali, ve Kbelích zkoušeli prototyp poháněný spalovacím motorem, dělalo to randál, mělo to problém se stabilitou a moc to nelítalo. Výlet nad Prahou se nekonal.
    W.B. byl geniální konstruktér, který už ve třicátých letech si předsevzal, že "se dostane na Měsíc" a podařilo se mu to. Doslova přes mrtvoly. Otázka je, jestli nacistický režim zneužil jeho génia nebo jeho génius zneužil nacistický režim. Jsem toho názoru, že šlo o pro obě strany výhodnou symbiózu, ze které měl zdroje a možnosti vyvíjet potřebnou technologii. Byl válečným zločincem, Porsche byl v tomhle proti němu nýmand.

    OdpovědětVymazat
  128. Není nad přesnost vědce, Pergille. [;>))
    Ale O.K., člověk se má (pokud to jde) vyjadřovat přesně. Je to podobné, jako hranice Moravy a Slezska. Moravská Ostrava leží v hloubi Slezska. Ráčej se podívat na historické mapy.
    Ale když to kartografové namalovali takto, tak je to Asie.

    OdpovědětVymazat
  129. Draku, navrhuju k tomu přistupovat pragmaticky. Po židovsku. Vždycky si položit otázku "Je to pro mě dobré?" Sice by měla znít "Je to pro nás dobré?" Jenže máme malý problém s tím, kdo jsme My. Jak jsem jinde psal, že v ekonomii je fundamentální otázkou otázka suveréna (je chybou brblat nad tím, že panovník narušuje "svobodný" trh cly, protože svobodný trh, čili trh bez přívlastků, je možný jen mezi suverény, a suverénem je jen panovník a ne jeho poddaní,čili fundamentální otázka svobody) je i v tomhle. Suverén artikulující své zájmy.

    OdpovědětVymazat
  130. Obuvníku,
    hlasuji pro zrušení všech nálepek. Od zasloužilých (národních) umělců po válečné zločince. Proč? Podle tohoto klíče je Werner von B. válečný zločinec, protože zkonstruoval V1 a V2. Takže každý, kdo zkonstruoval nějaký válečný stroj nebo stroj, který se dá pro válčení je zločinec? Někteří s tak opravdu cítí - viz "vynálezce" atomové bomby. Jiní vynalezli cosi o čem pak se zjistilo, že se to dá dobře použít k ničení protivníka. Ti "jiní" jsou též váleční zločinci? Nebo pohleďme na druhý konec klacku: umělec, který podkuřuje režimu a dostane státní ocenění - vyznamenání či titul jest opravdu umělcem "národním"?. Bez ohledu na "mechanismus" získání obliby?
    Takže bych se přimlouval, aby se, jako u všeho, postupovalo spíše systémem "kus od kusu". Nálepky bych nechal jen pro ty, kteří by jinak byli zmatení. Zkrátka kteří nepamatují neví, nechtějí si páit prsty.

    A opravdu oddělovat tvůrce od jeho díla. Co je platné, že malíř A. Xyzák je vzorným otcem rodiny a dobrým sousedem, když maluje obrazy, na které se dá dívat jen chvíli. Nebo raději vůbec.

    OdpovědětVymazat
  131. Já jsem toho názoru, že jakási hranice mezi vynálezcem a zneužitím jeho díla existuje. Např. Zyklon B je vynález německého židovského chemika, který posléze emigroval do USA. Nemyslím si, že se dá na tomto faktu stavět téze, že se Židé vlastně plynovali sami, nebo že je plynovali američané.

    OdpovědětVymazat
  132. Ale jistě že není "ganz egal" Pergille.
    Ale jako v mnoha případech je hranice nejasná. A velmi záleží na úhlu pohledu: jinak bude třeba George Neumanna, vynálezce kondenzátorového mikrofonu nebo filmařku Leni Riefenstahl posuzovat komunista a jinak filmový teoretik. (Zajímavý by byl filmař - komunista.)
    Týká se to pochopitelně nejen toho už i zde poněkud únavně probíraného nacismu a II. WW (tady dokonce uvažuji o tom, že "popírači holokaustu" vznikli jako vzdor proti tomu stálému opakovaní faktů, až téměř vymývání mozků) ale i dalších, zcela jiných záležitostí. Stálé opakování "zelenýchů nebo "oteplovacích" (málo podložených) teorií, které, aby byly "přesvědčivější" začnou po čase na svou podporu používat zcela lživých argumentů a údajů. A oficiální reakce? Trestnost popírání holocaustu může nadále eskalovat na trestnost popírání globálního oteplování, teorie multikulturalismu nebo jakékoliv, jak já (nesprávně) říkám "módní myšlenky". Neboli je to zase další krůček k realizaci Orwellovaxrománu "1984". Takže mám pochopení opro lecjaké "kacíře" i když s nimi zdaleka nemusím souhlasit. Říkám tomu svoboda názoru.

    OdpovědětVymazat
  133. A už je to tu zase v bledě modrým. "Emigrantům dnes vyčítáme, že byli zbabělí a to, že se nakonec v té cizině uchytili jim taky neodpustíme." My staří kocouři? Nebo my Češi, nenávistný to národ? Nepřipomíná vám to poněkud provokatéry, infiltrovavší pokojnou demonstranci, aby ji mohli zdiskreditovat svými výtržnostmi?

    OdpovědětVymazat
  134. Tak nevím, jestli to má být Zdeňku začátek hádky, vyberte si někoho jiného. Nebo jiný blog.
    ===
    Pokud ne, přečtěte si pár článků nebo internetových diskuzí. Ten názor opravdu nemám ze své hlavy. [;>/

    OdpovědětVymazat
  135. StK, nejde jen o konstruktérství, ale i o organizování a další. W.B. více než jen věděl o poměrech v "projektu" Dora. Kromě vězňů dovezených na otrockou práci tam pracovali najatí zahraniční dělníci. Pak z nich udělali koncentráčníky a nakonec na konci války spolu s ostatními byli určeni k likvidaci. Nebýt "potřebným", W.Braun měl skončit před Norimberským tribunálem jako Speer. Který také předstíral nevědomost aby si zachránil krk. Tak dostal jenom dvacet let.

    OdpovědětVymazat
  136. "Dílo" W. von Brauna rozhodně není "ORGANIZOVÁNÍ". Za to měl být potrestán. Jenže - převážil americký pragmatismus. Takže se dá konstatovat, že "dílo" tak nějak zachránilo svého autora.
    Hezké to není - ale v dějinách celkem časté.

    Inu mělo to být odděleno, do USA mělo odjet jen Braunovo odborné já a zavřít aspoň na 20 let měli to druhé. [;>))

    OdpovědětVymazat
  137. Copak v internetových diskuzích, tam se najde spousta zajímavých názorů. Například "My komunisti to tady už brzy vyhrajeme. Rohlík 40hal,mléko modré 2kčs", to je skoro u každého článku. Z toho očividně plyne, jak je tenhleten českej národ promořenej komunistama. A když se jeden z nich odmlčí, tak nastoupí jiný sice s úplně jiným jménem, ale s naprosto doslova totožnými komentáři - tak jsou voni vorganizovaný a disciplinovaný.
    Ale to sem nepatří, ani sám nevím proč jsem si teď na to vzpomněl - že by mi snad něco připomínalo ono "my"?
    Ovšem v těch diskusích se to po chvíli sledování stane dost predikovatelný a čtenář zhruba ví, co od koho může čekat. Pokud by byl pod misočeskými výlevy podepsán například P. Sulc, tak mě to nijak nepřekvapí. (Nanejvýš bych mohl spekulovat, kde se to v něm bere. Někteří soudí, že tam v tý Americe není tak úplně běžný nadávat na Američany, tak se radši virtuálně vrací ulevit si do bývalé vlasti. Já bych spíš odhadoval, že mu přece jen podvědomě nějakej ten národ chybí a tohle jsou takový kyselý hrozny, kterými se sám sebe snaží přesvědčit, že o zas tak moc nepřišel.)
    Ovšem pokud jsou podobné názory hlásány jedním dechem s voláním po smířlivosti, velkorysosti a tak podobně, tak mi to nějak nepasuje dohromady.
    Velice mi to připomíná jeden vtip od Renčína, kterej teď bohužel nemám po ruce a zpaměti si ho nepamatuju (je to děsně dlouhý), ale třeba si na něj někdo pamatujete. Začíná to "Život utíká, Marie..." a končí "... náno pitomá?" (Pokusím se to do příště najít.)

    OdpovědětVymazat
  138. Já, Zdeňku Ž. hlavně mluvím s lidmi, víte?
    Živými, autentickými a kupodivu většinou vysokoškolsky vzdělanými. Takže se za nick P.Šulc ani jiný neschovají. (Mimo jiné, ten P. Šulc by musel být klonovaný, aby obskočil tolik diskuzí.)
    Ona ta "blbá nálada", nesmiřitelnost až nenávistnost k tomu cizímu, co navíc ani není nijak ohrožující je prostě skutečnost, vyčítání starých vin rovněž (račte si počíst i zde) a nepřiznat si to je stejné, jako trvat na nových šatech p.t. císaře.
    Mám lidi docela rád, ale nemám o nich moc velké iluze. Viděl jsem za život hodně lhářů, převlékačů kabátů i hodně pozérů, takže mě ani tak moc nepřekvapují.*
    Možná je to moje stylistická neobratnost, že nedokážete rozlišit mnou citovaný názor a názor můj. V tom případě se Vám omlouvám.
    Ale chce-li si ponechat iluze o lidech, prosím! Tady je ovšem nenajdete.
    ===
    A ještě něco: To "my" je spíše ztotožněním, znamená to "my všichni, kteří tady v kotlince společně žijeme". Většinový názor - i když statistické výzkumy nedělám - je to odhad. A naproti tomu mám názor svůj vlastní. Odžitý. Ověřený.
    ===
    Nebudu přece říkat "vy Češi", přestože jsem bastard.
    ===
    */ úpěnlivě hledám ztracený soubor fotografií Václavského náměstí v Praze, vždy plného demonstrujících Pražanů. Od návštěvy císaře Františka Josefa I. přes T. G. Masaryka, Adolfa Hitlera, Antonína Novotného, Gustáva Husáka až po Václava Havla. Tohle vám celkem ubere nadšení o spravedlivém lidu ať už v Praze, Ostravě nebo třeba Amsterodamu.

    OdpovědětVymazat
  139. Jenom aby nedošlo k záměně osob: Paul Sulc je mnedle reálný čechoameričan, jenom je zhruba toho názoru, že všichni Češi, kteří po okupaci buď nepadli do posledního muže nebo neemigrovali, jsou bezectní zbabělci (to není doslovný citát, jen vlastními slovy (trochu přehnaně) tlumočím, jakým dojmem jeho komentáře (nejen) na mne působí). Nijak přehnaně aktivní není, ostatně je v důchodu a času má dost.
    Diskusně hyperaktivní je P. Veselý alias Rohlík 40hal a jeho klony. To je zjevně úplně jiný druh diskutéra, ale přesto si dokáže najít dost krmičů.
    (To be continued...)

    OdpovědětVymazat
  140. Orwella Už reálně mají v Austrálii. Byla tam pod tlakem prolhaných uřvaných zelených maoistů zavedena uhlíková daň. A protože to vzbudilo protesty, obratem bylo ouředně zakázáno, pod hrozbou pokut a ztráty svobody, proti ní protestovat. To už je dokonalej Orwell ne? A seknul se ani ne o 30 let. A co to oteplování a další srágory v USA a Evropě? Zkuste se proti tomu ozvat a spustí na vás takovou mediální smršť, že se nebudete stačit divit. Mediální tupouni totiž nepotřebují vzdělání, naopak, to je nežádoucí, jinak by nepopuškovali tak hlasitě a ochotně, jim stačí jen zdravé plíce, hlasivky a správně implantované přesvědčení do jejich ptačího mozečku...

    OdpovědětVymazat
  141. Zdeněk Žíkovecký2. ledna 2014 v 8:43:00 SEČ

    Termín "blbá nálada" přece nemá nic společného s nějakou "nesmiřitelností až nenávistností k cizímu", ale naopak je projevem deziluze týkající se vnitropolitického života. Během sovětské okupace jsme doufali v něco, co bylo zhruba totožné s tím, jak Pluchhové formulují svoji Naději: "Domníváme se, že sami se sebou bychom byli velmi šťastni." Zatímco pro Pluchhy to může být docela dobře pravda, u nás se rychle ukázalo, že blbce a hajzlíky netřeba dovážet, neboť máme dost vlastních. (Ovšem to přece není totéž co naznačovat, že bychom snad na tom byli hůře než jiné národy.)

    OdpovědětVymazat
  142. Jenže Zdeňku
    - oba tyto "myšlenkové proudy", xenofobie a flagelantství jsou spojeny jedinou myšlenkou: za všechno mohou ONI. Buď ti jiného vzezření, rasy, místa bydliště nebo vyznání - ale i ti "domácí" kteří jsou jiného vyznání, jiného zaměstnání nebo bydliště. Tedy černoprdelníci, židi,komunisti, umělci, filozofové a jiní paraziti nebo pragocentristi. Nebo naopak lopaty, ovčani, vesničani (ti kteří bydlí dále než 9 000 m od Václaváku) komunisti, čermoprdelníci, buzíci, židi - a nesmím vynechat Sudeťáky, Cikány a nácky.
    Hlavně neříct "Tak to jsem teda pos*al!" To by byla seppuka - ovšem bez té cti.
    ====
    Takže ano, xenofobie a flagelantství nemají spolu nic společného. Jenom své nositele.
    ====
    P.S.: V inrternetových diskuzích, na které se odkazuji nejsem ve skutečnosti příliš orientovaný. Pročítat je mi připadá jako pokoušet se vylovit voňavá jablíčka ze senkruvny. Holou rukou.

    OdpovědětVymazat
  143. Zdeněk Žíkovecký2. ledna 2014 v 14:13:00 SEČ

    Pokud se místo ONI jen formálně dosadí MY, tak se to tím nijak nevylepší a přijde mi to přinejmenším stejné, ne-li ještě o něco horší - ať už se jedná jen o trik, aby zdánlivá sebekritika vypadala objektivnější než kritika zvenčí, nebo ať se jedná o upřímný komplex méněcennosti.
    ====
    Termín "xenofobie" je poněkud zprofanovaný a navíc pokud hovoříme o nenávisti a podobně, tak i nepřesný - přiléhavější by bylo snad "misoxenie". Nenávidět je blbost, ale mít strach je bát se je
    ====
    Ráchat se v senkruvně sice není nic příjemného, ale není od věci občas do ní nahlédnout, abychom se pak jednou nedivili, že přetekla.
    Může nastat situace, kdy je lépe vyhrnou si rukáv a vrazit ruku do ucpané záchodové mísy, než pasivně přihlížet, jak to vybublává na podlahu a prosakuje do nižších pater.

    OdpovědětVymazat
  144. Zdeněk Žíkovecký2. ledna 2014 v 15:10:00 SEČ

    I kdyby se skutečně jednalo o nadpoloviční většinu, tak je to pořád přece jen něco jiného než "my všichni". Na jednu stranu sice například v numismatice se hovoří o stříbrných mincích pokud je ve slitině aspoň 50% stříbra, ale na druhou stranu bych považoval za podvod, kdyby byla ve skřivánčí paštice polovina koniny, i kdyby to bylo 1:1 hmotnostně a ne na kusy, jak tomu bylo v onom klasickém případě.
    Už dlouho si říkám, že bych si nějakej vlastní statistickej průzkum měl provést. I když by to pochopitelně nebylo na representativním vzorku, stejně by to určitě bylo zajímavé a velmi pravděpodobně na hony odlišné od pouhého odhadu, který si člověk udělá na základě znalosti lidí ve svém okolí.
    ===
    Teď na Silestra byl Václavák asi taky docela plnej a nezdá se mi, že by to mělo větší relevanci než shromáždění zvědavců, kteří se kdysi přišli podívat na živýho císaře.

    OdpovědětVymazat
  145. Uvidíme, jak dopadnou jarní volby do EUroparlamentu. To je asi lepší než jakékoli průzkumy. Už proto, že je, alespoň zatím, zaručena anonymita.

    OdpovědětVymazat
  146. Volby do europarlamentu? To bude letos velice zajímavá podívaná, jak před tím, tak zejména po vyhlášení výsledků :-)

    OdpovědětVymazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)