Noviny, tedy ty papírové už dost dlouho nekupujeme. Obsah starý (na netu to obvykle visí už nad ránem) a poplatný (spoustu titulů vlastní pan velkopodnikatel Babiš), takže cena je vzhledem k obsahu vysoká. A na smetí používáme raději silonové pytlíky "od Číňana" - tedy ve skutečnosti od spřáteleného Vietnamce, kolem jehož obchodu Ba-Tha musíme projít kdykoliv jdeme "do města". (Protože město - to je až ta část Ostravy, která leží až za tratí mezi Hlavním nádražím a nádražím Frýdlantským.)
Ale Ústav si dvakrát měsíčně zadává do jedněch novin jakýsi reklamní list, část novin, které se úpravou nijak neliší od zbytku, ale zprávy jsou jen z kulturní oblasti. z Ústavu. Ten den jsou pak na každé vrátnici k dispozici dva balíky výtisků zdarma. I neodolal jsem a jeden výtisk si vzal dneska "k obědu". Vím, u jídla se číst nemá - ale pořád je to lepší, než u jídla brouzdat internetovými končinami. Navíc laptop na stole překáží daleko víc než noviny. A tak se stalo,že jsem hned na první straně narazil na dvě informace, které mě poněkud nadzvedly ze židle.
 |
| Kliknutím zvětšíte |
První článek je o "šmejdech", kteří vynalezli nový způsob oblbování "seňorů". Ovšem, je třeba přijmout zákony, které takové praktiky omezí. Nicméně - zákon proti dementům asi nelze ani vymyslet, natož přijmout. Pokud někdo opakovaně jezdí na takové akce, není už duševně v kondici a měl by mít nějakým způsobem omezena osobní práva.
Nejvíc mě nakrkla dcera paní Králové, paní Jana. Pokud opravdu nenajde dost silné argumenty, aby svou starou maminku přesvědčila, že nemá nikam jezdit a už vůbec nemá nic podepisovat (na její maminku se nezlobím - bůhví jak na tom budu v jejím věku já), měla by se po poradě s širší rodinou postarat o to, aby maminka neměla oprávnění k některým právním úkonům, o některých by musel s maminkou někdo z rodiny spolurozhodovat. Poručník. Takhle je to marný (a dost falešný) pláč "do novin". Na hloupost totiž není lék.
============================
Už dlouho téměř nikoho nepohoršuje nahota, sex na veřejnosti a podobné věci. Časopisy se bez polonahých modelek na titulní straně už snad ani neobejdou. Od puritánské, pokrytecké morálky roku 1989 jsme přece jen ušli kus cesty, cesty lemované striptýzovými bary, peep-show a nevěstinci.
 |
| Kliknutím zvětšíte |
Moderní divadlo také hledá způsob, jak se zapojit do středního proudu, kde se údajně nesmí nijak zesměšňovati víra, rasa, pohlavní úchylka atd.,* ale přesto je třeba nějakým způsobem "zatraktivnit" dění na scéně. Samotná nahota už netáhne, nedovedu ani vyjmenovat všexchny operní kousky, kde se objevilo nahé ženské tělo. Rigolettem v roce1991 počínaje. Když bylo před několika lety na jevišti naznačováno znásilnění bosenské ženy vojáky - podle mě docela decentně - stálo to místo tehdejšího ředitele. Bez ohledu na to, že operní novinka "Dech dobrých víl" - "Il sofio delle fate" Itala Filippe Ziganteho byla operou ostře protiválečnou, humanistickou, operou o nezničitelné síle umění a nemožnosti uniknout svému špatnému svědomí.
Z Německa k nám však na jeviště pozvolna proniká jakási "novogermánská kultura". Zatím to byly jen zprávy z tisku a očitá svědectví od těch, kteří to v Německu zažili na vlastní oči. Ale příští měsíc bude Národní divadlo moravskoslezské v rámci NODO - Dny Nové Opery Ostrava předvádět párovou soulož na jevišti. Nejsem si jist, zda heterosexuální...
Chvála bohu - jen soulož. V Německu už pár let na některých experimentálních scénách hrají nazí herci a herečky a zcela realisticky močí jeden na druhého. Říkají tomu "umění" - Kunst. Myslím, že bych z takového představení tiše odešel a nelitoval bych zaplaceného vstupného. Člověk by pomalu dal za pravdu muslimům, že naše slavná křesťansko-židovská společnost je už v poslední fázi mravního rozkladu. Vězí jak se říká v "mravním bahně" až po krk.**
Jenže - přes obrovské pokrytectví ve společnosti (najděte si statistiky nevěr v Kotlince) je situace mimo takové jeviště, které má být vizitkou národa poněkud méně tragická. Soulož má být na začátku opery. Pro lidi, kteří se na souložení raději dívají, než že by je sami prováděli, bude následná opera takovým malým trestem za to, že vlezli, kam neměli. Pro ty, kteří si přišli na operní novinku bud její začátek asi překvapením. Někteří možná i odejdou a efekt bude přesně opačný. Už tak se plánuje, jak zmenšit hlediště, aby se těch několik nekonformních diváků (většinou divadelních kritiků, hlavně z Prahy a herců místního divadla) ve tmě v prázdném hledišti nebálo. Možná bude stačit jim rozdat u vchodu zbraně.
Docela by mě zajímalo, zda tahle akce bude pro i tentokrát
stát místo stávajícího ředitele divadla.
=============
*/ Většina klasických her by se musela zakázat. Jsou nábožensky netolerantní - Shakespeare a jeho "Kupec benátský" např. rasistická - "Trubadúr" nebo oslavuje podvod - "Prodaná nevěsta". [;>)
**/ Jednomu se vkrádá do hlavy pomyšlení na konec Římské říše. Na všechny ty tehdejší milce, konkubíny, vrahy. Že by to znamenalo pro éru evropské nadcivilizace (EU) totéž? Barbaři pro tentokrát nebudou útočit zrovna ze severu. Ale jeden vlastně neví...
=============
Puritán tedy nejsem ani náhodou, ale...
A jak "veřejnou sexualitu" řeší náš nynější vzor - USA?
Puritán... no, nechce se mi už to zpřesňovat, ale asi jsem. Totiž z přihlížení takovým aktům naživo na mne padá nezmezný smutek, tristesse, beznaděj, zoufalství z nemožnosti vysvětlit jiným, že nejsem prostě trapně nemožně prudérní, ale že je to jednoduše mé Einstellung, nastavení (kým?) osobnosti, nic více - a nic méně. Že intuitivně a odevždy přísně rozděluju veřejnou a privátní sféru. A že v tom nevidím nic zastaralého, nemožného, zastydlého.
OdpovědětVymazatProstě už se do této doby nehodím, shrnuto.
Dtto, Jakube.
OdpovědětVymazatNahota mi nevadí, jsem z Ústavu zvyklý, řekl bych, že ji ani moc nevnímám. Hezká holka může být i nahá a pořád je hezká.
Ale při akci si (jako divák na veřejniosti) připadám nepatřičně. A nemusí jít ani tak do tuhého. Vadí mi i vášnivé polibky třeba v tramvaji.
Ovšem hlavně: Copak takové věci patří do Národního divadla moravskoslezského?
Co patří do divadla, jaké úpravy, předělávky, aktualizace, krácení / doplňování klasických textů, změny žánru, zatahování diváka do hry atd. - to musím jindy obšírněji! Jen souhrnně: totiž od loňska zase, a už poněkolikáté, se zdejší nádherné velkolepé divadlo octlo v rukou pár nadšených mladých. Katastrofa.
OdpovědětVymazatLabyrint světa jako koncert metalovofolkové kapely s doprovodným občasným citátem biskupa Amose. Bez varování diváků, s JAK uvedeným jako autor. Jenže to dělá nadšená umělecká šéfka ústavu. Tož tak. Skúčno, golúbčik.
A přeslavný JOHNSON v ND v matičce... a všichni mu lízají paty.
Tři podstatné věci:
OdpovědětVymazat- kolik diváků na tu inscenaci přišlo a přijde (hromadné návštěvy za škol se nazapočítávají)
- co si z onoho (podle mě spíše filosofického) díla divák odnesl
- kolik mladých lidí přijde do divadla znovu
Na zbytku tak moc nesejde.
Zdravím Vás všechny. Napíšu komentář, který se sice hodí pod jiný článek o ABB. ABB je nácek, ale není tak nebezpečný jako levicoví antisionisté! ABB Židy nenávidí a netají se tím, nácků je pár a není to hlavní mediální proud.
OdpovědětVymazatZa daleko větší nebezpečí považuji levicový antisionismus. Ten se schovává za altruismus, spravedlnost a ušlechtilost, ale ve skutečnosti je jejich nenávist k Židům, který nazývají Izrael (nepíší o Židech, ale o Izraeli, Izraelcích...), démonická, stejná jako Bartošova. Proto považuji za nutné, moc nutné konfrontovat levicový antisionismus. To je skutečné nebezpečí!
Jsem se chtěl zeptat, kolik diváků na takovéto objevné UMĚNÍ chodí? Ve srovnání s něčím klasickým, kde rejža nechtěl vyrýt svou stopu do autora.
OdpovědětVymazatAsi je čas změnit způsob dotací kultury, třeba dotovat jistým % vstupenku, zřejmě se také do téhle doby kulturně nehodím.
A ke Šmejdům
Možná by člověk měl, v dostatečném předstihu dokud je ještě duševně fit, své potomky požádat aby ho zbavili svéprávnosti až se stane "naivním důvěřivým dítětem". Možná se ta paní jen stydí matce omezit svéprávnost, ale jinou obranu proti šmejdům nevidím pokud nemá přijít soudce lynč.
Pro Kapitána:
OdpovědětVymazatNa taková představení (u nás se jim říká "umělecké počiny") se nechodí - chodit, to je cosi pravidelného a tohle mívá premiéru a derniéru v jednom dni. Na taková představení se přesto dostaví:
- Ti, kteří jsou v nějakém vztahu k autorům neb interpretům: manželky, matky, tetky, milenky, dcérenky aj.
- Ti, kteří musí - např. nedostávají role, chtějí role, nejsou nejmladší, jsou nejmladší atd.
- Ti, kteří musí být vidět: úředníci, roztodivní tajemníci, produkční, mluvčí, redaktoři atd.
- Ti, kteří to mají v popisu práce: odborní kritici, novináři, šéfové ostatních uměleckých těles
- Ti, kteří by tam být měli, ale stejně nejsou: lidé z Kraje, z Magistrátu atd. Obvykle se v lóži objeví před představením a pak těsně před koncem.
- Ti, kteří o tom chtějí vyprávět známým - snobi. Na konci nadšeně tleskají - obvykle neví, čemu.
- Ti, kteří se tam dostali omylem. Obvykle o první pauze odejdou.
Celkem tak 100 - 200 lidí v sále o kapacitě 460 sedadel.
===
Ohledně zanechávání nesmazatelných stop v klasickém kusu: Werich to kdysi napsal nějak tak: Neupravujte naše (V+W) hry. Pokud vám z nějakého důvodu nevyhovují, napište si hru vlastní.
Dotace na prodanou vstupenku - reakce umělců na tenhle návrh, který jsem formuloval před lety vypadala jako echt vzbouření na vsi. Před defenestrací mě tehdy zachránilo jen to, že moje kancelář neměla žádné použitelné okno - a byla jen ve zvýšeném přízemí.
[;>))
Pro Kopretinu:
OdpovědětVymazatOno je to možná trochu jednodušší: Tzv. extrémní pravice se téměř rovná extrémní levici. Co do rétoriky a snahy o zavedení režimu, kde vůdce pevně vede jednotný lid ke "světlým zítřkům". Liší se jenom tím, že levice často používá slova "třída" a pravice zase "národ". Obě ideologie chtějí nemyslící, poslušné ovčany.
Breivik nebyl "nácek" - nacionální socialista. Byl "antimultikulturaslista", takže nacionální asi ano, socialista rozhodně ne.
Nicméně tou hromadnou vraždou "probral" svůj národ a "snášenlivost" k nekřesťanským mravům v Norsku velmi poklesla.
Překonejte se Kopretino a přečtěte si Pergilla. Budou na Vás možná chodit mrákoty - ale přesto si to přečtěte.
K antisemitismu: Židé si často způsobují nevoli u ostatních sami. Když se podíváte na chování ultraortodoxníxh židů nebo si přečtete, jak manévruje izraelská vláda mezi muslimským a západním světem, zjistíte, že důvodů k tomu, nemít rád židy najde ten, kdo je hledá dost a dost. Už jenom prohlášení jednoho rabího o tom, že islám je lepší, než křesťanství. Já vím, je to jen jeden - ale je to přece rabín a jiní židé se proti tomu moc neozývali, pokud vím.
Navíc ta jakási preventivní "naštětěnost", že by něco, o čem ještě nic nevíme, mohlo být "antisemitské". Spolu s tlakem na to, aby popírání holokaustu bylo trestným činem - to není dobré ani pro tak tolerantního blbečka, jakým jsem já. Kdo popírá holokaust by měl být potrestán? Za co? Za blbost? Za neschopnost si zjistit a pochopit skutečnost? Ale to musíme dát do klatby i lidi, kteří tvrdí, že Země je plochá deska nebo že Američané nikdy nebyli na Měsíci. Případně i takové, kteří tvrdí, že Aštar Šeran a jeho Andělé Světla nás spasí. Nebo... Kdo? Kristus?
Když chceme takového člověka zastavit, musíme mít tak silné a nezvratné důkazy, že ho v očích veřejnosti zcela dehonestujeme. Znemožníme. Že to on nikdy přizná je jiná věc. Jde tady přece o propagandu - kdyby si tu hloupost o holokaustu jen myslel, nikomu by to nemohlo vadit, neb by to nikdo nevěděl,ne?
Nakonec: Je špatnou tradicí, že židé mohou za všechno možné i nemožné. Stovky let to tak funguje, bohužel.
To STK: K těm, co přišli omylem: Už Jára Cimrman měl ve svých poznámkách k divadelním hrám jasně napsáno: "Nedělat přestávky, jinak utečou!"
OdpovědětVymazatTrochu detailněji o tom fascinujícím návrhu dotovat prodané lístky, sím!
OdpovědětVymazatCimrman byl starý praktik a věděl svoje. Kdo se jej nedrží, doplatí na to. Sám jsem zhruba dvakrát zažil, že po přestávce bylo auditorium poloviční. To se musí hercům hodně blbě dělat, že se nic neděje...
OdpovědětVymazatTo Werichovo přání: každý to hned přijme jako danost, nezpochybnitelné právo osobnosti. Jo. Ale po chvíli rozmyšlování sem a tam... to vidím jinak: kdo upravuje hry, dělá to právě proto, že v nich něco vidí, cítí, uznává - ále jendže n ě c o (délka, jazyk, rozvržení rolí atp.) pro jinou dobu, skupinu diváků, zemi ap. musí pro ně upravit. Podstata zádrhelu je v tom, jak. Jak pokorně. Jak znale. Jak desperádsky či v součinnosti s herci, teatrology, překladateli a tak!
Nic holt není jednoznačné.
Pro Jakuba:
OdpovědětVymazatNavrhoval jsem tehdy, aby bylo divadlo dotováno třísložkově: Jedna dotace (od provozovatele - majitele) by byla jen tak velká, aby pokryla materiální, energetické a základní platové požadavky provozu. Druhá část by se odvíjela od prodaných sedadel - tedy prázdné, neprodané sedadlo by nedostávalo na vstupenku žádnou dotaci. Třetí část příjmů by byl "výdělek" divadla - tedy tržba za vstupenky a za služby pro jiné uživatele - natáčení ve studiu, výroba příležitostných dekoraci, reklamy atd. Prostě všechno, na co má divadlo své "lidi", kteří bývají vytěžováni nepravidelně.
Tohle schema by mělo za následek obecnou snahu o vyprodané sály. Z toho "navíc" by byli odměňováni umělci - tedy inscenátoři, kteří určují repertoár, VIP hostující umělce, náročnost dekorací atd. Vedlo by to také k tomu, že by byl pravidelný repertoár zajišťován prověřenými tituly, nebo tituly, které mají reálný předpoklad diváckého úspěchu. Nejsem ekonom, ale domnívám se, že by to fungovalo.
Když to fungovalo Rudolfu Bingovi v Metropolitní opeře, asi to není tak špatný způsob provozování profesionálního divadla. Bing zavedl ještě další aktivity - donátoři si mohli (občas) prosadit "svou subretu" nebo oblíbenou operu - pokud ovšem přispěli podstatnou částkou. Pak dokonce byli uvedeni i v programu (a ročence) i s touto částkou. Mimo jiné - pro některé to byla vynikající reklama. "Vede se nám dobře a přispíváme na kulturu."
Opravdu velké akce řešil Bing tím, že si půjčoval sbory i části orchestru od jiných, menších divadel. Není jich za sezónu tak mnoho. A opět - dobrá reklama pro ty menší - "náš sbor zpívá v Aidě v Metropolitní".
9 000 večerů v Metropolitní - to je dost rukolapný důkaz, že systém funguje.
Jenže skutečně prosperující divadlo prý musí vést žid - aspoň se to tak traduje. No a a Bing rakouský žid byl.
[;>)
Takže za tenhle nápad jsem byl málem vyhozen (z okna). To by (podle některých) zcela devastovalo "tvůrčí svobodu" a vedlo k "podpásovosti" repertoáru. (Stejně jako v Metropolitní [;>). Současná "velkomuzikálová křeč", kde téměř nejsou angažováni kmenoví zaměstnanci patrně nic "podpásového" není. [;>))
Ad úpravy her:
OdpovědětVymazatNěkdy se opera "oseká", protože není na druhý sbor nebo orchestr za scénou nebo sólista nemůže tak nahoru nebo dolů. Je to ale vždy škoda.
===
U činoher jde většinou o peníze, které si dramaturg s režisérem za úpravu "naúčtují." Lituji, ale tohle je moje pozorování "čérez boľše sórok lět". Jen za škrty se totiž neplatí.
Autor se často nedokáže bránit - často o tom ani neví. Třeba takový Shakespeare, když je do Hamleta připsána poslední scéna a pojata jako agitka proti generálu Pinochetovi. Se silnými baterkami, v černých uniformách a se samopaly. Naštěstí jen jako sborová pantomima, na přidaný text neměl nikdo dost drzosti.
Chtělo se mi tehdy blinkat.
Hamlet se závěrem a la Chile. To snad nemůže normálního soudného člověka, ani kariéristického, napadnout. Kdy? Nápad byl ředitele ústavu, dramaturga, režiséra, koho?
OdpovědětVymazatV odhadu lidské blbosti buďme optimisty. N i k d y ji neodhadneme dost nízko!!! (Toto jsem myslím v osmnácti vymyslel. Ale nevím, řekl bych, že to muselo napadnout už tisíc lidí.)
Ostatně blbost není nejhorší. Všiváctví chytrých je nesrovnatelně nebezpečnější, odpudivější, nevypočitatelnější. A nejhorší je fanatismus. V čemkoliv. Že?
Kocoure, Já na Vámi navrženém systému dotování nevidím nic špatného, Divadlo je přece od toho aby se do něj chodili lidé dívat. Pokud by se tam měly (převážně) dít umělecké počiny (bez diváků přišedších ze své vůle ve svém volném čase), jmenovalo by se to jinak. Pokud má ředitel či umělecký ředitel či kdo o tom rozhoduje, potřebu provést tzv. UMĚLECKÝ POČIN, nechť tak provede za své či si najde sponzora nebo to aktéři provedou bez nároku na honoráře nad rámec výnosu z prodaného vstupného.
OdpovědětVymazatNepletu li se, tak většina, ne-li vše co dnes patří do tzv. Zlatého fondu bylo psáno (také) s tím, aby to naplnilo pokladnu a uživilo zúčastněné. Ostatně tato motivace byla zřejmě úplně u všeho a kvalitu prověřil čas.
To Nemo, kapitán:
OdpovědětVymazatJistěže je to tak. Pořád opakuji fakt, že existují dva principy divadla*:
- dvorské divadlo, které provozovala a financovala vrchnost (často král) a ten určoval kdo bude vystupovat a kdo napíše operu nebo "činohru"
- kočovné / lidové divadlo, které se hrálo na tržištích a podobných prostorách a herci byli odkázáni na výtěžek ze "vstupného" - obvykle do klobouku. Kasa se objevila až později, kdy se takové kočovné společnosti začaly stěhovat do stodol a podobných prostor. Ti prostě MUSELI hrát to, co se publiku LÍBILO, protože jinak by chcípli hlady.
Dneska divadla provozuje město nebo kraj, případně stát, soubory mají plnou tvůrčí SVOBODU ale NEMAJÍ přímou ZODPOVĚDNOST za návštěvnost. Vždy se najde dost výmluv, proč to nebo ono "netáhne". Většinou je to "nevzdělané publikum" nebo nějaký paralelně provozovaný fotbal, hokej a podobné "konkurenční akce".
No a to je špatně.
Dneska existují i soukromá divadla, "divadelní společnosti" Cimrmani např. a ti žijí většinou z výtěžku hraní a vydávání DVD a podobně. Je to vidět, když se podíváte do zákulisí: Cimrmani jezdí dvěma auty, do nichž musí vejít všechno, kulisy stavějí všichni a jen někdy mají svého osvětlovače/zvukaře. Který ovšem musí umět zahrát i epizodní roličky. Jinak by se neuživili**.
*/ Těch principů je víc, neuvádím antické divadlo nebo čínské a japonské tradiční divadlo. Většinou ale také mají tyhle dva základní módy fungování.
**/ O tom, jak se mrhá penězi jsem se přesvědčil, když dneska ukazovali zákulisí "Hovorů z Lán". TV tam měla DVA přenosové vozy a jak sami říkali, třicet lidí.
Kdyby se to dělalo ekonomicky, těch lidí by tam bylo šest, jeden malý vůz a na výsledku by změnu poznal jen odborník. Kýho čerta tam je kamerový jeřáb? Opravdu je třeba obzvláštňovat záběr pana presidenta snímáním z kamerového jeřábu? Počítám, že diváky zajímá presidentův názor, ne "umělecké švenky" kamer.
To je stejné jako na divadle. Je-li dostatek peněz, tak se utratí všechny tak, aby jich příště trochu chybělo.
U nás snímáme představení na jednu nebo dvě obsluhované a dvě pevné kamery. Pravda, není to přímý přenos - ale mohl by být. Přibyl by jen střihač. Dva lidé za kamerami a jeden míchá zvuk.
Když totéž přijde dělat TV, je tam těch téměř lidí - jako obvykle. Sedmkrát tolik než nás - a to nepočítám lidi v záznamu obrazu, řidiče atd.
Počítám, že ve zdravotnictví to je podobné. Ze společných peněz lze utratit 100% i víc.
Ano, je. Na totéž brdo. Potvrzuju z druhé ruky, ale z první ruky od kolika lékařů v rodině a okolí.
OdpovědětVymazatTohle by měla vědět - nemilosrdně jí to nějak dostat pod kůži - tzv. veřejnost. Tedy daňoví poplatníci. Tedy tzv. občané, pro něž tu údajně kultůůůra aji špitály jsou...
Kopretino, nechápu jak článek o šukání na divadelním jevišti souvisí s antisionismem, ale když už nakousla, připouštím, když se velmi hluboce a komplexně zamyslím, že nějaká souvislost je k nalezení. Asi jde o to, že především ti "nosatí", by si měli udělat pořádek sami mezi sebou. V rámci širší mišpoche. Aby jedni svými úžasnými avantgardními sociálními a kulturními experimenty nerozesírali zdejší endemickou kulturu a aby jejich konzervativní a ortodoxní souvěrci pak nemuseli remcat nad důsledky, které jim skrze to logicky padají na hlavu, když v důsledku globalizace, multikulturalismu a všeobjímající tolerance, šířených jedněmi, jejich bratranec v ručníku vyhodí do luftu synagogu s druhými. Připadají mně jako rozmarná žena. Něco chtěj, nevěděj co a ať dostanou co dostanou, pořád jsou nespokojeni. Chudák Mojžíš s nimi měl božskou trpělivost. Jenže jsem já Mojžíš?
OdpovědětVymazatK tématu - když si to někdo zaplatí...já nechodím třeba na fotbal. Jestliže mě něco na takových produkcích popuzuje, je to, že aniž bych o ně stál jsou provozovány za mé peníze.
StK a kdyby navíc věděli, že ten kamerový jeřáb je pronajatý od soukromníka i s tím soukromníkem, jehož manželka je v oné instituci na ekonomickém oddělení, zatím co vlastní jeřáb zahálí ve skladu...
OdpovědětVymazatTo s paní "jeřábníkovou" je fakt nebo jen "Schumacherův problematický předpoklad"?
OdpovědětVymazatObuvníku, Oni nemaj jeřáb, doufám...
[;>))
Realismus na jevišti: jestli si dobře vzpomínám, tak v něktrém semináři zaznělo, že Jar da Cimrman používal na jevišti pravé klystýry.
OdpovědětVymazat---
Re ABB: z kontextu usuzuji, že už zase zřejmě každej mluvíte o jiném z nich.
StK,to je fakt. Netvrdím, že právě při téhle akci. Ale o tom, že to tak chodilo jsem se dověděl ze spolehlivého zdroje. Jmenovitě. Svět je někdy pozoruhodně malý.
OdpovědětVymazatCo se týče natáčecí kultury, kolikrát jsem viděl kvůli reklamnímu štěku dva autobusy, katering, mnoho aut, mnoho postávajících a nic nedělajících lidí.
Člověk se dostane k lecčemu...
K médiím: Za několik let televizní abstinence pozoruju, že myslím trochu jinak než většina televizních konzumentů. Zajímavé je zkoumat zpracovávání a působení "informací" podle formy, ve které jsou podávány. Obrazové, zvukové, textové. V tomhle pořadí klesá manipulativní způsobilost. Barevné pohyblivé obrázky se zvukovým doprovodem půzobí jinak než tištěný text. Podávají informaci rovnou, přímými vstupy a velmi silně emotivně působí. Kdežto tištěný text musí být zpracován a logicky analyzován. Je ohromný rozdíl mezi týmž obsahem podaným dovedným řečníkem, a v tištěné podobě. To co zní úžasně v přednesu, je-li čteno se může ukázat jako blábol. Multimediální zprostředkování, tyto soudobé šamanské seance, využívající přímé vstupy, obchází firewally kritického myšlení. Působí na emoce a znemožňuje řízení rychlosti příjmu informace pro náležité zpracování. No, nepřicházím s ničím novým, z čeho pochází lidové "dělat díru do halvy". Jenže kdo z těch, kteří usedají před teledebilizátor si to uvědomují?
Včera na návštěvě v rodném domě, mi k intenzívním projevům nevole a požadavku okamžitého vypnutí stačilo několik vět z nějakého úžasného nekonečného seriálu. Odvykl jsem. Nechápu jak někdo může konzumovat takový sajrajt.
Zaujalo mne tu to ohledně dotace na divadla - a ptám se: dotace- proč vůbec? Proč mají existovat divadla, která se neumí uživit? Rádi s rodinou jedeme do divadla 150 km, třeba opakovaně na to samé představení, prostě proto že se nám líbilo. Proč to nemůže fungovat u všech divadel? Proč musí být divadlo (které si povětšinou jen hraje na "kulturu") v každém krajském městě? Co z toho mám, a proč jim je z mých daní přispíváno, když mne-diváka neumí získat? Jsem pro to zrušit dotace a nechat ať se uživí kdo to umí. Bez všech těch řečiček o nutnosti, nezbytnosti, "hodnotné nezastupitelné kultůře" a podobně. Vím, svět je tvrdé místo, a v kultuře si klidně jen 10 % účastníků rozdělí 90 % diváků-zisků (možná i jen 1 % celých 99 %, nevím), ale je to tak normální a ani v Shakespearově době tomu nebylo jinak. Vím že to lidé z kulturního bussinessu neslyší rádi (ani má dcera studující umělecký obor), ale jak psal Cimrman "můžete s tím nesouhlasit..." :-) Hrosan
OdpovědětVymazatDotaz aji za mě!
OdpovědětVymazatMáte pravdu Hrosane, kultura není k přežití nutná. A nějaká by zůstala i po skončení dotací - taková ta všelidová, "samouživitelná". Tedy ekvivalent "divadla na sudech". Nic většího - protože by chyběla ona kultura, kterou kdysi financovala vrchnost, panovník. Ta "vyšší" by byla v případě přísné samofinancovatelnosti nedosažitelná, protože je drahá. Prakticky: Konec by byl někde u divadel páně Cimrmanů a pod. Nic většího není samofinancovatelné. Zbude vám tady kultura na způsob "Evy a Vaška". Dobrou chuť. A nemyslete si, že byste si někam za svou kulturou zajel. Nezajel - nebylo by kam.
OdpovědětVymazat===
Všude ve světě (tedy v tom našem, židovsko-křesťanském) se tzv. "vyšší kultura" dotuje odjakživa. To, co je na dotacích špatně je chybějící vazba mezi dotací a diváckým úspěchem. Tedy kontrola, kterou prováděl král, panovník, vrchnost. Ona by v tomto případě nezmizela jen opera, velká (vážná) činohra atd., ono by zmizela i údržba památek (hradů atd.) a spousta dalších věcí. Jsou lidé, kterým by to nijak nechybělo - dokonce si myslím, že je to většina lidí. Společnost tady dotacemi supluje panovníka a snaží se zachovat celou šířku kulturních aktivit. Kdyby přitom dohlížela na účelnost, bylo by to asi v pořádku. Jenže s hesly o (tvůrčí) svobodě si tenhle dohled nepřeje hlavně "umělecká fronta". Chyba je, že se to bere v potaz. Umělec má být služebník.
====
Dojde-li se někdy na Vaše přání a dotace se zruší, bude pak trvat dlouhá desetiletí (staletí), než společnost (znovu) pochopí, že jenom peníze nejsou metrem všeho. Ale že se musí dodržovat pravidlo "kdo platí, kontroluje". Řádně kontroluje ovšem jen v případě, že se jedná o jeho peníze, ne o společnou kasu. Ale to platí obecně, nejen o kultuře, primárním vědeckém výzkumu, zdravotnictví ale i o dalších dotovaných odvětvích.
Máte pravdu Hrosane, kultura není k přežití nutná. A nějaká by zůstala i po skončení dotací - taková ta všelidová, "samouživitelná". Tedy ekvivalent "divadla na sudech". Nic většího - protože by chyběla ona kultura, kterou kdysi financovala vrchnost, panovník. Ta "vyšší" by byla v případě přísné samofinancovatelnosti nedosažitelná, protože je drahá. Prakticky: Konec by byl někde u divadel páně Cimrmanů a pod. Nic většího není samofinancovatelné. Zbude vám tady kultura na způsob "Evy a Vaška". Dobrou chuť. A nemyslete si, že byste si někam za svou kulturou zajel. Nezajel - nebylo by kam.
OdpovědětVymazat===
Všude ve světě (tedy v tom našem, židovsko-křesťanském) se tzv. "vyšší kultura" dotuje odjakživa. To, co je na dotacích špatně je chybějící vazba mezi dotací a diváckým úspěchem. Tedy kontrola, kterou prováděl král, panovník, vrchnost. Ona by v tomto případě nezmizela jen opera, velká (vážná) činohra atd., ono by zmizela i údržba památek (hradů atd.) a spousta dalších věcí. Jsou lidé, kterým by to nijak nechybělo - dokonce si myslím, že je to většina lidí. Společnost tady dotacemi supluje panovníka a snaží se zachovat celou šířku kulturních aktivit. Kdyby přitom dohlížela na účelnost, bylo by to asi v pořádku. Jenže s hesly o (tvůrčí) svobodě si tenhle dohled nepřeje hlavně "umělecká fronta". Chyba je, že se to bere v potaz. Umělec má být služebník.
====
Dojde-li se někdy na Vaše přání a dotace se zruší, bude pak trvat dlouhá desetiletí (staletí), než společnost (znovu) pochopí, že jenom peníze nejsou metrem všeho. Ale že se musí dodržovat pravidlo "kdo platí, kontroluje". Řádně kontroluje ovšem jen v případě, že se jedná o jeho peníze, ne o společnou kasu. Ale to platí obecně, nejen o kultuře, primárním vědeckém výzkumu, zdravotnictví ale i o dalších dotovaných odvětvích.
StK,jenže tahle panovnická náhražka je drahá a mizerná. Panovníka nemáme a platíme furt a možná, že víc než kdybychom ho měli. Než tohle, výhodněji by přišel autentický panovník.
OdpovědětVymazatKocoure, podepisuji "všema deseti"
OdpovědětVymazatale zároveň mi to nedá, abych si nezahrál tak trochu jako na ďáblova advokáta:
Jak se s tímto srovnává fenomén Národního obrození, kdy začala vznikat kvalitní kultura pro širší vrstvy, docela úspěšně se rozvíjela králi a vrnosti proti vůli (noo, možná jen za jeho nezájmu, v každém případě ale bez jeho podpory) až dorostla do Velké kultury a zůstala přístupná široké společnosti (nemám rád slovo "masám", má pro mě nehezký cejh z minulé doby)?
To Schumacher:
OdpovědětVymazatAno, panovník, který by si pohlídal, aby za "své peníze" by byl nejvhodnější. Když my ale pořádného panovníka nemáme...¨
====
To Kapitán N.:
Permanentní obrození? To je něco podobného jako stálá zamilovanost. Obrození má, (musí mít) začátek - ale konec se tak nějak rozplyne...
A proč zůstala kultura přístupná "všem masám"? Protože dotace.
Neboli: nadšení časem vyprchá - je ale třeba jíst, koupit si občas nové gatě a někde bydlet.
No to mě zahřálo, nadchlo. Takový moudrý osvícenský postoj ke kultuře obecně dokonce včetně památkové péče - nádhera. Takže už nemusím za svou původní profesi já.
OdpovědětVymazatKapitáne, ale s tím obrozením a financováním kultury tehdy, je mi líto, jste vedle. Panovník ani pěkná část šlechty až po nejvyšší nebyli mimo - naopak, projevovali přízeň a dotovali. Tohle mě od vás mrzí.
A budovy našeho obrovského dívadla, rokokového Stavovského, Národního v mém štatlu, v matičce, kdekoliv - máte představu, kolik spolyká jenom údržba, vytápění, pracovníci techniky a údržby, ostatní personál... no tak! Prozradím vám sladké tajemství: v každém muzeu, galerii atd. tvoří příjmy ze vstupenek jenom malou část příjmů, dokonce někdy až zanedbatelnou. Stejně jako StK tyjátrech, já zas vím o těchhle aspektech tady zevnitř. Má žena věděla taky. I pamáťák znám zevnitř, jakož i neustálou úzkost kam honem tu či onu přibylou či slíbenou částku dát, co jí ucpat, co zas odložit... ano. To je ale obsáhlé téma.
Nepíšu o permanentním obrození, otázka zní: kde se vzalo? mohlo by se zopakovat? za jakých podmínek?
OdpovědětVymazatod panovníka nezájem, možná "kladný nezájem", byl více než negován částí úřednictva. dotace šlechtou? ano, trochu , některou. Co z toho ale měla? (panovník může něco dotovat - chléb a hry)
především ale, ďáblův advokát neargumentuje jen korektně, vždy tak trochu mlží
Obrození, byť dotované částí šlechty, je proti logice dnešní doby. mimo tu dotaci potřebovalo ještě něco, důvod proč. VIZI
tu v současné Evropě nevidím. Něco jako vizi vidím u Muslimů a možná trochu v putinovském Rusku.
Je společnost bez vize odsouzená upanout do komatu a vyklidit místo společnosti s vizí?
Ty takzvané "tvůrčí počiny"vidím jako jistý druh požitkářství těch "rovnějších" co v tom umí chodit a do zdrojů se zakousnout
Kapitáne,
OdpovědětVymazatto, co píšete, mi zní jako pleskání kusů krvavého masa na kamennou podlahu. Kocour to vidí a proto píše tenhle blog.
Ano - globální ano pro všechny Vaše poznámky.
Vize - akční plán či jak to nazveme naši společnosti chybí - ale moc se bojím, že tenhle stav nastane vždy, když materiální úroveň společnosti dosáhne určitého levelu.
A naopak, když opravdu je co zlepšovat, existuje chudoba nebo útlak, lidé jdou a společně se to snaží změnit. Třeba (tedy většinou) blbě, sebevražedně, ale je tu ona VIZE.
Spartakus, husité, národní obrozenectví v Evropě, komunismus, nacismus a nakonec i "sametové revoluce" v Evropě - byl to přece příslib bezbřehé osobní svobody a "lesklých cingrlátek" a nějak se nevidělo, že osobní svobody lze snadno zneužít a za cingrlátka se platí tím, že se musí opravdu tvrdě pracovat.
Nicméně materiálně t.č. žijeme až v přebytku - ti co jsou "chudí" si za svůj stav nejméně z 80% mohou sami - nejsou svým životním postojem se současnou společností kompatibilní. Podle našich prababiček nás pálí dobré bydlo.
Připadá mi to jednak jako spirála dějin, jednak jako práce spalovacího motoru: nasávání, stlačování, zážeh, výbuch a výfuk - a do prázdnoty po výfuku se musí znovu nasát nějaké palivo, jinak se motor zastaví.
Dost deprimující představa. Ale není snad z hlediska přejemnělého člověka (Homo Sapiens) celá příroda s jejím přírodním výběrem a heslem "Žer, nebo budeš sežrán!" frustrující?
Jaký je rozdíl mezi "autentickým panovníkem" a těmi moderními? Český panovník býval vždy volitelný a když se znelíbil, tak byl nahražen jiným kandidátem, a když se ten ukázal stejný nebo horší, tak buď vzali třetího nebo vrátili toho prvního (Boleslav III., Oldřich, Bořivoj II., Vladislav I.; Jaromír dokonce třikrát.). Rozdíl je pouze v tom, že dnes se před bitvou spočítá, kolik bojovníků si který kandidát přivedl, a pak se už ta bitva reálně provozovat nemusí. Když se občas se někdo domnívá, že by má šanci vyhrát skutečnou bitvu, i když v té simulované prohrál, tak to dopadne jako teď na té Ukrajině.
OdpovědětVymazatto STK: nemyslím si, že by zrušením dotací vše zaniklo - to je dle mého mínění pohled (argumentace) příjemců dotací (děsících se toho, že by museli svou práci prodat, a právě proto se zaklínajících "vysokou kulturou"). Je také otázkou, zda byla kultura financovaná v minulosti šlechtou a králem skutečně hodnotnější - díval jsem se včera na STV1 na film Moliere, a říkal si, co mělo být na kultuře financované šlechtou či králem hodnotnější než na lidové kultuře? Prostě ať si každý platí co se mu líbí, on se někdo najde, kdo zaplatí i tu "vyšší kulturu", byť jí bude méně (a třeba je to lépe). A argumentace památkovou péčí se mi zdá, když tak porovnávám návštěvy památek v soukromém vlastnictví a péči, s tím jak fungují památky vlastněné státem, myslím si, docela dost mimo mísu. Ať to je jak je, tak současný stav mi nevyhovuje a domnívám se, že hodnotné je to, co se bez dotací uživí samo (zaplatí zákazníci). A není to o přepočítávání všeho na peníze. Hrosan
OdpovědětVymazatPro Hrosana:
OdpovědětVymazatRůzným lidem vyhovuje různá kultura. Někomu stačí "Eva a Vašek", jiný potřebuje ke štěstí třeba dobrý balet nebo operu.
A ti, kterým stačí Eva a Vašek a prudce akční US filmy (v TV) většinou argumentují tím, že nejsou ochotni přispívat ze svých daní!!!) na kulturu vyššího levelu. Takže jim "nejde o peníze"?
Ano, hodnotné se vždy prosadí... Tak tím jste mě hodně rozesmál. Nikoliv. Prosadí se "to", co je schopné vyždímat z potenciálních donátorů vetší částky peněz, s uměleckou hodnotou to nemá vůbec nic společného - navíc platí že "sto lidí, sto chutí".
Ale myslet si můžete, co sám chcete. Jenom se mě nepokoušejte přesvědčit o své pravdě. Pracoval jsem, jak říkáte v "dotované" oblasti kultury přes 40 let a něco o tom vím. Zažil jsem komunistické "vměšování" i nynější bezbřehou "uměleckou svobodu" a znám (pracoval jsem i pro ně) ochotníky, amatéry, nadšence.
Já o některých věcech neteoretizuji, já je prostě znám.
Dobrý den, St, Kocoure se všemi Koťaty.
OdpovědětVymazatK šmejdům - staří lidé jsou rádi, když vyrazí vůbec NĚKAM - když mají cestu a změnu stereotypu zajištěnou. Zvlášť ve vsi, kam zajede autobus jednou denně. Hodně by zmohla obyčejná práce radnic a různých sdružení - organizováním pravidelných nenáročných zájezdů. Znám paní, která podobnou činnost nezištně organizuje a šmejdi v širokém okolí nemají šanci. Zbavit někoho svéprávnosti je neskutečně obtížné! A jinak zdravého člověka to také poníží, ze strany příbuzných.
Divadlo a nahota nebo sex:
To, že už neznáme STUD, je jediná věc, ve které i já islám chápu. Všechno, co se jevišti na předvádí, by mělo působit na něco jiného, než na skryté pudy. Rezignujeme na VKUS - tedy přiměřenost předváděného? Co patří do intimní sféry, neopatří před cizí oči. A kde je kultivování estetického vnímání, prožitku, duchovna či duševna... Nedávno rozebírali v novinách, proč klesá kvalita intimního života. Myslím, že také proto, že je bez tajemství - všechno je snadno dosažitelné.
A když už jsem se rozpovídala, tady u konkurence. Já noviny čtu kvůli komentářům - člověk si může líp věci konfrontovat. Čas od času nezaškodí.
Mějte se.
Prosím, p r o h l a s t e s e !
OdpovědětVymazatPro neznámou (Hvězdu?):
OdpovědětVymazatKe starým lidem: Taky jednou budeme opravdu staří. A mozek nám už možná nebude fungovat tak, jak by měl a co je horší - nebudeme si to uvědomovat. Takže organizované výlety místo "šmejdích akcí" možná zaberou, možná ne. A některé staré lidi posedne škudlivost. Nejen že jedou někam zadarmo a dostanou i oběd, ale ta "obrovská výhodnost koupě..."
Nejsem si jist, jestli by to výlety, které by si museli sami platit dokázaly nahradit.
Ovšem, prvoplánový postup by měl být ten, že seniora bude někdo z rodiny často navštěvovat. Řekl bych, že se jedná o lidskou povinnost. Když ne z rodiny, a´tak aspoň někdo známý. Když seniorce donese dva zákusky nebo bandasku dobré slepičí polévky (kterou si sice seniorka může uvařit, ale pro jednu osobu se jí nechce špinit hrnce) - no to by fakt mohlo zabrat. I stou strunkou škudlivosti.
Ke studu a tím pádem i vkusu:
Někdy se stydím za ty mladé, kteří se vášnivě líbají a ohmatávají třeba v tramvaji. Nepohoršuje mě to - jen se musím dívat jinam. Nejraději bych v té tramvaji zhasl světlo. Přitom nahota mi nevadí - ani na scéně ne. Jenže musí být vkusná. Chutná. A musí mít smysl ve scénickém vyprávění. Ale jinak... PROČ ?!
Stydím se za to, že jsem tak stydlivý...
No, jsem starý, nemocný, možná už hloupnu, paměť ta krátká, ehm, že. Co sem to......
OdpovědětVymazatRodina, hlavně rodina, ne ti vyžírkové důchodů, návštěvníci 15tého, to starým chybí. POKEC a nic nestojí, je lék!!
Jdu léčit, bude junda. Běžte taky.
4P
to STK:
OdpovědětVymazatAno, každému vyhovuje něco jiného, nemám nic proti sledovačům TV Šlágr :-) Mám ale víru v člověka, v to, že se skutečně vždy prosadí i to hodnotné, že talent nelze přehlédnout i v prostředí kdy 99,9 % "éteru" plní nic moc nového nepřinášející "mainstream". Kdyby tomu tak být nemělo, jak by se mohli prosadit třeba Pink Floyd (a nevím, že by jim k tomu pomohla nějaká dotace)? Nebo nejsou součástí hodnotné kultury? (opera a balet mne neoslovují)
Pracoval jste, jak píšete, v oblasti kultury, tak víte rozhodně víc než já, proto prosím o definici hodnotné kultury. Pro mne je to něco, co mne donutí přemýšlet, vracet se v myšlenkách, i osobně, zapůsobí na mozek/duši.
Nepřesvědčuji nikoho o nějaké pravdě, každý má ostatně svou a cizí nepotřebuje, jsem jen rád, když se můžu bavit o něčem co mne zajímá s někým kdo má k tomu co říci a proto děkuji za diskusi, respektuji Vaše názory a znalost (já jsem jen divák).
Hrosan.
Jak jsem už tu psal, Hrosane:
OdpovědětVymazatKaždý má rád to svoje. Někdo Vlacha, někdo Bacha. A někdo Evu a Vaška. Netroufl bych si říkat, že tohle je vysoká a tohle nízká kultura. Ale rozdíly tu přece jen jsou - na některé obory se studuje mnohá léta - i když je talent a bez talentu to vůbec nemá cenu. Na zpěváka opery musí mít adept hlas, musí umět intonovat atd. - nebudu unavovat. Na baleťáka zase zcela specifickou postavu a silnou vůli se to naučit tedy přesněji učit se a cvičit tělo stále až do odchodu z aktivní kariéry. A mít přitom v záloze něco dalšího, protože baleťáci dneska odcházejí z jeviště mezi 35-50 lety a na předčasný důchod žádný nárok nemají. Za "totáče" měli aspoň malý důchod, protože mají zničeném klouby a na lecjakou práci už nemohou moc pomýšlet. Ale většinou se uplatní i dneska - buď cvičí s dětičkami nebo dělají choreografie v operách a muzikálech nebo něco úplně jiného. Poštovního úředníka například.
V té "jiné" (nebudu říkat nižší nebo neprofesionální) sféře někdy stačí mít trochu toho talentu a být ve správnou chvíli na správném místě. A lapnout příležitost za pačesy.*
Říkejme možná raději náročná a nenáročná kultura. I když se může stát, že samouk naskočí do operního oboru na základě nějaké pěvecké soutěže - a je-li pilný, dostuduje to, co dosud nezná a stane se dobrým profesionálem.
====
Definovat náročnou kulturu? Snad je to taková, která je pracnější - jak pro umělce, tak pro diváka, který musí mít nějaký základ, aby jí rozuměl, aby ji pochopil a aby ji měl rád. Nějaká ostrá hranice mezi nimi není.
===
A tak, jak se objevují podvodníci v populární kultuře, tak jsou podvodníci a napodobovači i v té druhé. A někdy publiku trvá dost dlouho, než to pozná.
===
A i v tzv. populární sféře jsou opravdoví profesionálové - umělci např. Jiří Stivín, Karel Gott a co já vím. Asi bych tu musel příklady popsat několik stránek.
Náklady na vystoupení slavného Karla Gotta se dají pohodlně hradit ze vstupného. Na operu s velkými sbory, baletem a špičkovými sólisty by stála vstupenka několik tisíc korun - takže by byla téměř neprodejná. Říkám téměř, protože se najde vždy několik set nebo tisíc diváků, (snobů nebo skutečných milovníků opery) a ti tuhle částku zaplatí. Jenže si to nemohou dovolit několikrát ročně. A opera by se třeba ani v rámci velkých měst neudržela. Nikdo by operní zpěv nestudoval, protože by neměl budoucnost a opera by asi časem zanikla.
"O tom všem jsou" dotace. Ne o tom, že někdo není schopen prodat své umění. Je. Ale viz výše.
===
A lidí, kterým stačí Eva a Vašek je násobně více než těch, kteří si zajdou na Labutí jezero.
*/ jedna sólistka baletu si ke konci své kariéry půjčila od svého syna digitální fotoaparát. A zjistila, že její fotky se lidem líbí natolik, že jsou za ně ochotni platit. Teď je z ní žádaná umělecká fotografka. (A konečně si po mnoha letech mohla dovolit najíst se toho, co jí chutná a přibrat na váze.
Pro HROSANA:
OdpovědětVymazatUkázka kumštu, který dotace nepotřebuje. Přesto je to umění.
Vedle je mi tak pochopitelné, naprosto mi odpovídající povídání o pozitivní dyzgryminaci ap. Ále jendže - nesmírně namáhavě se mi to v té šedé ploše čte. Zvětšil jsem si to - ale ani pak nic moc. Škoda. Musel jsem to přerušit na odpočinek očí a po obědě zbytek...
OdpovědětVymazatKaždá diskriminace je špatně. A kdo chce, může si hodit korunou jestli je horší negativní nebo pozitivní.
OdpovědětVymazatK těm romům ve vedoucích funkcích: Když na to budou mít odborně a lidsky, ať tam jsou, ale na základě schopností a ne podle multikulti klíče (tím netvrdím, že všichni gadžové tam jsou kdovíjaké hvězdy, ale vzhledem k pověsti to bude mít alespoň z počátku cikán vždycky těžší).
Pokud si vzpomínám, tak u nás na technice byl v celém oboru (cca něco mezi 60 a 100 lidí jeden) Ne že bych z jednoho příkladu chtěl dělat nějaké závěry, ale jistá korelace tam bude. A každý ví jak to vypadá v jeho okolí, kolik jich jen pořvává a kdo se o něco snaží.
Už to je dobrý - to vedle teda.
OdpovědětVymazatS tzv. romy to není a nebude dobrý. Až to nějak vybouchne. Nebo vzniknou samovolně bronxy a harlemy a tam budou. Jenže v US jim nikdo nedává měsíčně obrovské částky na velkorodinu prostě proto, že jsou. No nic. A já pokračuju v převádění starého německého pojednání v kurentu o Češích a Němcích, češtině a němčině, křestních jménech, příjmeních a přezdívkách ap. v 15.-17. věku na Uničovsku. Staré plošné, délkové, objemové míry a váhy. Názvy jednotlivých vrstev sedláků. Přetěžká, pomalá, nádherná robota.
Jak napínavé, Holmesi. Pro mne jako pro vás ty vaše dedukce. A stejně obtížné a uspokojivé. Nemyslíte? - Oh sure. Jen na jiném poli. Jak prosté, milý Watsone!
Já si zatím chystám motokolo na letní pojížďky za fotkama - nejsem mechanik, ale nikomu nevěřím ((po zkušenostech) s údržbou kola, jen sám sobě. Kdyby "vyplivlo" kdesi v severních Čechách, přišla by mne potupná doprava domů jednak dost draho, jednak bych asi byl otrávený, že to kikslo.
OdpovědětVymazatJeště pár hodin a budu hotový. Teda i já budu "hotový". A vyrazím po hřbitovech - hned jak odbavím "Noc muzeí" a efekty pro "Bratrance v Batávie".
Toho Bratránka dělám už po páté. Tentokrát to prý nebude opereta, ale muzikál. Když to je "na mikroporty", je z operety náhle "muzikál".
Pane, Ty to vidíš...
Eduard Künneke: Bratránek z Batavie! Celé padesáté rodina v sobotu večer poslouchala jednak čtení o půl osmé, jednak večerní hru či operetu. A Bratránek byl aspoň jednou ročně pořád.
OdpovědětVymazatLampa u rádia (šestilampový superhet ze solidní předválečné doby!) a gramofonu, kužel světla na stoleček, dvě UP křesla, kus pohovky, koberec. Sám nebo s bráškama někdy soustředěně posloucháme. Činohry někdy aji s rodiči... Ztracený ráj v baťovském jednodomku nad červenozeleným mořem půldomků. Večer později denně u dědy a babičky nahoře večer Hlas Ameriky a někdy (když se to dalo poslouchat přes rušičku) Svobodka. Že měli ke mně tu důvěru?! Že nebudu žvanit?
Připadá mi logické, že konzumenti Evy a Vaška nebudou podporovat "velké umění". Pro Evropu je typické, že lidé s vyšším vzděláním obvykle mají 1 či žádné dítě, takže převaha těch druhých narůstá. Z toho také vyplývá výsledek voleb a také to, kdo nám pak vládne atd. atp.
OdpovědětVymazatNa hlubší rozbor si netroufám, zkuste na toto téma něco napsat ...
to StK:
OdpovědětVymazatmoc dík za Váš komentář (splňuje to, co považuji za umění :-)) i za ukázku z youtube - máte pravdu, je to umění - umění je od slova umět (proto jsem dal nejstarší dceru na střední uměleckou školu, aby se naučila umět, tj. řemeslo). Víte, jsem pro umění, které se uživí samo, a na druhou stranu mne to děsí - aby se dcerka uživila (i když má talent, bude potřebovat také hodně štěstí). V současném světe je dle toho, co vidím, hodně performance tvářící se jako umění, ač uměním není, a tak věřím, že něco umět musí být v umění výhodou (ale záruky samozřejmě nejsou).
Také dík za to, že jste mne nalákal na to Labutí jezero - pro mne trochu risk, když nevím, jestli se mi (neznalci) bude líbit. Poslední, co jsem z umění viděl bylo představení dětí místní ZUŠ - a bylo moc fajn vidět, že by z fleku mohli na mnohem významnější scénu, než je sálek v jednom malém okresním městě, že talent je, že je stále na čem stavět, že jsou kvalitní učitelé (a věřím, že minimálně několik z nich - nyní ještě dětí či mládeže - má talent tak výrazný, že se určitě prosadí, protože nejen že mají talent, ale už i umí, a to je právě to umění - ne Eva a Vašek, nic proti nim, také zaslouží z jistých hledisek-výnosu obdiv, ale o dost levelů výš - být v obecentstvu nějaký lovec talentů, nemohl by rozhodně přehlédnout výrazný komediální talent představitelky hlavní dívčí role. Šlo o představení "Bude nás pět" ZUŠ v Rychnově nad Kněžnou).
Přeji hezký den. Hrosan.
Jistě. Chdím lééta na různá představení různých oborů zdejší rozsáhlé lidušky čili zušky. Jenom přípodotek: ona ale ta hlavní dívčí role - nepochybně cukrářovic Evička - nebude proti nám pěti, co spolu mluvíme, plus Bajzovic mišpoche, moc výrazná ani rozsáhlá, že - ?
OdpovědětVymazatPro Hrosana:
OdpovědětVymazatKlikněte si při příštím komentáři pod okýnkem na položku Název/adresa URL a do okýnka vypište, jak se chcete jmenovat - asi Hrosan, že?
Pak se nick objeví nad příspěvkem a snadněji se reaguje.
K Umění: Mělo by bavit, dojímat, rozčilovat, ptát se vás na cosi a tak dále. Umění je k tomu určené - tedy pro (normálního) diváka. Pokud chcete být ohromen sám sebou, jak jste kulturní člověk, tak jste s prominutím pitomec. Pokud se naučíte pár frází z daného oboru a vyprávíte o svých zážitcích s Uměním svým známým, tak jste snob.
Jděte kamkoliv do dobrého divadla nebo na dobrý film nebo koncert nebo si pusťte doma CD a nechte působit. Jako prostředek na čištění nádobí. Nedumejte, jak by to MĚLO působit. Začne to působit samo, až se sejdete s autorem na jedné vlně.
Nevěřím, že se nejde jediný člověk,na kterého by aspoň něco z onoho vysmívaného "vyššího umění" nezabralo. Jenom to zatím nezkusil, toť vše.
[;>)
Tak!
OdpovědětVymazatA co teprv, když se vám podaří časem se s ním sejít na kafe nebo vínko - ať je to autor obrázku, básničky, komédie či hudebního kousku. A co teprv, je-li to autorka...
Shrnuto: hranice či spíše rozhraní mezi lidovým/pokleslým a "vysokým", hóchnóbl uměním - ta je šíleně nezřetelná, plynulá, přelévavá, časem se u starých věcí najednou či pomalu posune dál či blíž. Prostě to nejni matyka či fyzika. Ale už musím spat. Sedím nad přepisem soupisu jmen hospodářů staré německé dědiny na rozhraní Čech a Moravy z urbářů a pozem. knih od 16. st. po republiku, kurent a tak. Pracovna na západ, nad městem, pod žhavým nebem. Nedá sa. Mosí sa.
Pro Jakuba S.: :-) v tomto případě výrazná a vcelku i rozsáhlá byla, a bylo to fajn, trochu doplnit Karla Poláčka :-D
OdpovědětVymazatPro Stk:
OdpovědětVymazat:-) nemám ambice být ohromen jak jsem kulturní či nekulturní, ani nedumám jak by co mělo působit - prostě mi buď chutná, nebo nechutná (je to jak s vínem) :-D
Přeji vše dobré. Hrosan
PS: dík za radu jak nastavit identitu v diskusi (snad jsem zvládl) - to URL mne tam mátlo, díky čemuž mi to (ani teď) nepřipadá nijak intuitivní
Jako nápis na dveřích urologie, že?! Naozaj. Zvonku to tak vyzerá...
OdpovědětVymazatNuž teraz už to viete, že či? Tak už ste súci chalan. Poplaťte, keď ste prišiel, a hotové!
Jakubovi S.
OdpovědětVymazat:-) tož jednu virtuálnú :-D