 |
| Ano, občas to tu smrdí (pro slušňáky "páchne") a občas je to krásné jako výbuch sopky. Nebo kosti Tyranosaura. |
Tady se nic zvláštního nedozvíte. Jen staré recyklované pravdy. Ale i na ně se dneska často zapomíná.
čtvrtek 25. prosince 2014
p.f.
8 komentářů:
"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.
Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
No prosím, zajímavá fotka. Aparát jistě obstojný. Jaký jiný důkaz by měl být, že podstatné je kdo ho držel v ruce. Vlastně to jediné.
OdpovědětVymazatPřeji dobré světlo, neselhávající techniku a být ve správný čas na správném místě.
Fotku chválím, je hezká, zajímavá i vypovídající zároveň.
OdpovědětVymazatNechci tady rozpoutávat plamennou diskusi na téma trojúhelníku:
* zkušený a umělecky cítící fotograf,
* technika a
* klika (být ve správný okamžik na správném místě a cvaknout).
Všechno se to v daný okamžik zdárně sešlo a tak nám StK zveřejnil poutavou a nádhernou fotografii, byť tedy když člověk domyslí, co na ní je, tak vlastně i poněkud depresivně působící. Podle mého u jejího zrození sehráli tu nejdůležitější roli fotograf a klika. Technika to nezkazila, zachytila věrně a neselhala.
Nicméně například ptáka či éro v letu, nebo dopad kapky na hladinu, či měsíční krátery prostě bez odpovídající techniky nezachytíte i kdybyste se na nudle rozkrájel. Bez prachů na odpovídající techniku to prostě nepůjde a můžete být jako fotograf sebelepší, sebezkušenější a sebenápaditější... Ale co si budeme povídat, nápaditý, bystrý a zkušený fotograf samozřejmě z lepší techniky "vytáhne" lepší a působivější výsledky, zejména když mu půjde na ruku klika, než jen tupoun s haldou prachů a dobrou technikou, ale už ničím jiným.
Díky, díky... Nezpychnu.
OdpovědětVymazat====
Jenom dodám, že zkušený fotograf ví, co si daným vybavením může dovolit. Co má a co nemá cenu fotit a vydávat to pak za "UMJENI".
O zvuku to platí rovněž. S tím rozdílem, že o zvuku se tolik na veřejnosti nediskutuje. I když - pokud se (ne)povede muzikál, vždy za to mohou zvukaři.
Pokud se povede, tak vrcholem pochvaly je, že to zvukaři "tentokrát naštěstí moc nezprasili".
Je to pro ně takové - povzbudivé.
Inu - zvukařině, politice a fotbalu rozumí každý, co si tu budeme povídat. Že to neplatí o zubařině, chirurgii nebo počitačích...
[;>))
Draku, o tom žádná...
OdpovědětVymazatJenže většina fotografií není letadlo, pták v letu či měsíční krátery. Doslova den ze dne jsme se rozhodl, že vyfotím přechod Venuše přes Slunce. Měl jsem dvoumegový kompakt Canon a pár hodin na to abych k němu vymyslel, sehnal a připevnil dlouhé sklo. Nakonec mě to všechno stálo necelé tři stovky, nejdražší byl monokulárek koupený v první optice. Zbastlil jsem objektivovou montáž, jako filtr použil zbytky negativů nalezených při zuřivém prohrabávání krabic. A druhý den vyrazil se stativem a modlil se aby bylo jasno. Vyšlo to. Po korekci barev na počítači je dokonce vidět nejen černá tečka putující přes kotouč, ale i struktura fotosféry. Třebaže výsledky těch, kteří měli už tehdy ultrazoomy (Olympus UZ 720) nebo dokonce zrcadlovky s teleskopy za majlant byly bez úprav lepší. Ale mám a použitelný výsledek pro mě proto má tu cenu. Že jsem vyfotografoval přechod Venuše přes Slunce. Třebaže po mnoha desítkách let za těmi prvními.
Je mnoho jiného, všednodenního, mnoho úžasných fotek pořízených nijak úžasnou technikou. Stačí se podívat do doby předdigitální, třeba do "Fotografie" z dob kdy pětimegový snímač bylo "něco". Nosím v kapse foťáček daleko pokročilejší a jen zírám co někteří tenkrát dokázali. A co v dobách předpočítačových, s čarováním v temné komoře, kdy barevná fotka byla neskutečným luxusem.
A tak je to s lecčím.
A k té zvukařině, jak člověk přičichne....Máme rádi "Půlnoc v Paříři" Kvůli mamince pustili s českým "dabingem". Jaká hrůza oproti originálu. Kdeže jsou časy našeho špičkového dabingu. Nesedí věk, charakter, temperament. Hlavní hrdina si dokonce šlape na jazyk. Kromě toho celkový zvukový dojem je mizerný, jakoby se ztratila část poetiky. Zvukově velmi odlišné od originálu a velmi zprasené, ploché, agresívní a uřvané.
OdpovědětVymazatTak je to se vším v (každém) kumštu, totiž. Jde o nejzákladnější (nenapodobujte - stačí: základní) podvojnost všeho - obsah x forma. Tohle je ovšem téměř bezcenné, nejotesanější zestručnění.
OdpovědětVymazatDo jaké míry, kdy, kde, komu při vjemu vyhovuje obrovské převládání formálních vlastností nad (dejme tomu, budiž) obsahem/tématem/zobrazením (Darstellung). Resp. opačně - v sorele, nársoc "umění" nejtypičtěji.
Spoléhání na virtuozitu dnešních drahých aparátů je v bleděmodrém jako (třeba) spoléhání desítek druho- a třetiřadých snaživých vyučenců velkých malířů renesance, baroka, klasicismu, že dovedou (a dovedli) dokonale znázornit lidské postavy při čemkoli jakkoli, dodat jim bravurní pozadí, oblohu, perspektivu, prvotřídní (bez ironie) barevnou harmonii... a nadto to příslušnému objednateli (klášter, diecése, panovník...) odvést včas, a dokonce brzy - nezdržovalo je totiž to podezřelé nezachytitelné c o s i , co se kumštem zove. Koukám, že jsem se rozepsal. Užitečně? Zajímavě? Tak howgh.
Já nésu žádné filosóf, takže kratce: Když nemám chuť něco sdělit, říct a jen dobře řemeslně cosi zobrazuji - tuš k čemu to.
OdpovědětVymazatDá se to tak říct, Jakube?
Dá.
OdpovědětVymazatOvšem - k čemu: tož k výdělku, přece...