Izraeli
Stanul
jsem konečně před Západní zdí
a
už navždy budu před Západní zdí.
Vystoupil
jsem na Massadu
a
už odtud nesestoupím. Rampa ční do věčnosti,
je
prázdná.
Usedl
jsem pod olivovník v zahradě Getsemanské,
z jeho
stínu nikdy nevyjdu.
Stál
jsem za zářícího soumraku na hradbách Města;
nechci
odtud odejít.
Po
kolena v jezeře Tiberiadském slyšel jsem šplouchání
neviditelné veslice,
proplouvala
těsně kolem mne. Vím, kdo byl na ní.
Pomalu,
pomalounku vstupuji na daleké písčiny Jordánu...
— — —
(c) Jakub
Sinderhauf 2013
Neposílal jsem k uveřejnění, ale pak jsem souhlasil. Přišel jsem na to při mazání starých zpráv, vůbec se nepamatuju, že jsem něco takového pod dojmem vzpomínky na cestu do téhle úžasné země bleskově spáchal a rozeslal pár lidem.
OdpovědětVymazatTak to berte jako Příslib Příštích přípodotků Filozofových. Když se pomalinku a kontrolovaně vzpamatovává z několika zdravotně šílených a hektických týdnů. A včil - jak sa praví na Valachoch: No - na tu hrůzu je to dobré - !
A po poledni snad přečtu tři poslední článečky... a ten detail Západní zdi* je NĚCO, že? Čí je to fotečka?
* Správný název, Zeď nářků je jen populární nazvání. Mně se ostatně nelíbil ještě dřív, než jsem se tohle dozvěděl. Vůůbec tam nejde jen o nářky (ostatně nepřesný překlad - pozn.překl.). Vím to. Předlouho jsem tam ztracen v myšlenkách stál z boku u ješivy, soustředěně (a nenápadně) sleduje hebreje, co k ní přistupovali. Kolem tiše plynula tisíciletí.
Šalom. Š a b a t šalom. O Velkém pátku. Já v tom naprosto nevidím nic, co by se vylučovalo. Bože, prostě soužití. Spolunažívanie. Zusammenleben. Living simply together, folks. Convivere, e finito! Copak to nejde?
Nejde.
Díky za trochu poezie, navíc docela hezké. Každý něco takového prožíváme po svém, ale já potřebuji k tomu, abych z poezie něco hezkého měl, dostat se do toho správného rozpoložení ducha, kdy mám aspoň iluzorní pocit, že starosti a strasti běžného dne na mne nemohou a že mám před sebou aspoň několik hodin klidu a pohody, kdy si mohu být tak moc jist, jak jen to jde, že nic problematického není na obzoru. To se kupodivu dnes po dlouhé době přihodilo a tak jsem z toho ten hezký zážitek nejenom že mohl mít, ale i měl. Takže Jakubovi dík, že to napsal, Kocourovi, že to sem vystavil a Jakubovi ještě jeden, že to nechal vystavené i přesto, že to původně neměl v úmyslu.
OdpovědětVymazatZápadní zeď:
To je dobře, že Zeď nářků je jen nepřesný překlad. Židé by pak vypadali jako ufňukánkové, což si myslím, že určitě nejsou. Všelijak nepřesných, nebo rovnou zmrvených až vyloženě odporných překladů je kolem nás plno a bohužel čím dál tím víc. Tím jak roste sebevědomí všelijakých nedovzdělanců na jedné straně, aniž by na té druhé zároveň s tím rostla úroveň jejich vzdělání, situace se v čase neustále zhoršuje. K tomu ještě přidejme neochotu mnohých platit slušnou cenu za slušnou práci či výrobky a spíš vzít zavděk jakýmkoliv odpadem, hlavně když je levný, další faktor co nás dost ošklivě posílá do kelu.
Někdy se stane, že člověka zasáhne "genius loci" a toho "touché" se už nedokáže zbavit. Takže se Jakubovi nedivím.
OdpovědětVymazatMyšlenka úplně mimoňská: Kdyby se ulhaný černoušek Obama rozhodl nějak zasáhnout proti Izraeli, mám pocit, že byť židů rozptýlených mezi světovou populací není tak mnoho, tak zastávají (docela tiše) tolik důležitých postů, že by to byl Obamův definitivní konec.
Genius loci / StK:
OdpovědětVymazatLidský mozek je velice složitý biochemický stroj (aspoň v některých případech :-) a tudíž na působení některých podnětů může reagovat nezvykle, až vyloženě zajímavě. No a tady se to nevšední působení podařilo hned vícenásobně. Jakub to velice dobře a působivě zachytil a to tak dobře, že aspoň něco z toho, co cítil a jak to na něj působilo, se mu podařilo zaznamenat a předat dál. To se zase až tak často nevidí.
Mimoňská myšlenka:
Až donedávna to tak vypadalo, jenže pod tlakem událostí z posledních několika let, bych řekl, že skutečnost je jiná, ale pro dobro věci doufám, že máš pravdu.
Šma Jisroel - to je přece nápad! Ať si ten trapný úděsný mulat začne s Izraelem. Konečně by najisto skončil, a pokluzené... Žel, žel musí to zůstat ve sféře snů a přání!
OdpovědětVymazatNějak se nad tou zemí a nad tím národem už zase jaksi připozdívá, nebudu hledat jiný výraz, su hodně perplex, souběžně z 3-4 důvodů. Ale který jiný malý národ (etnikum, folk, víra - volně nahraďte) by už měl být vzorem, klidným neokázalým prostým sebejistým předobrazem všem ostatním malým národům,když to je zas jednou (periodicky) potřeba?
Palestina (užívám zástupně v historickém významu) není "destinace" jako desítky ostatních. Pro myslící, cítící, vnímavé, zasvěcené a p o k o r n é příchozí má pak už provždy desaterý význam. A to ještě nemluvím o opravdově hluboce věřících. A málokde se v posledních letech cítim tak dobře, jako mezi členy této miniaturní náb. obce (I. je především označení l i d u) na seminářích a debatách, k nimž je mi ctí být zván do radnice v Maislovce či na ústav jud. studií FF UK. Málokde cítím, že tam tak beze švů zapadám. Snažím se oplácet. Jak prosté.
Jakube S., je to vážně krásné.
OdpovědětVymazatJako: Zahrady zimní viděl jsem....
ST.
Děkuji. Nemohl(a) byste se nějak nazvat, jak se říkalo kdysi - prohlásit se?
OdpovědětVymazat