O svobodě slova

Voltaire: S vašimi názory nesouhlasím, ale do smrti budu hájit vaše právo je říkat!

Reproforto: Google

   Když jsem včera ráno snídal svou obvyklou topinku se sýrem, poslouchal jsem rádio - doba snídaně je jediný okamžik z celého dne, kdy na sebe něco tak strašného jako Radiožurnál pouštím. A slyšel jsem (asi) nedůležitou zprávu, kde se pravilo asi toto:

   Člen KSČM Michal Kesudis z Ostravy na Facebooku schválil smrt pěti českých vojáků v Afghánistánu a prohlásil, že si vojáci svou smrt jako žoldáci zasloužili. O jeho komentářích se (asi náhodou) dozvěděla policie, která jej začala vyšetřovat pro projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka a také za schvalování trestného činu. Podala žalobu u soudu a Kesudisovi hrozí až tříleté vězení.

   V ten moment se mi vybavily tři zdánlivě nesouvisející věci: Voltairova slova, František Smolík ve filmu "Vyšší princip" a už poněkud matně i Ústava ČSSR, kde se psávalo o právu na svobodu projevu. A jak ústavu doplňovala lidová tvorba, ústava ale nezaručovala "svobodu po projevu."

A pošmourný den mi ještě více potemněl.

   Protože ať je pan Kesudis jaký chce, (já osobně si o něm nic pozitivního nemyslím) on jen vyslovil svůj názor. A je za názor vyšetřován a bude za něj i souzen.  Na internetu nebylo vlastně nic víc. Odsoudil naši účast v Afghánistánu a pravil, že se to, co se našim vojákům stalo bylo v pořádku.

   "Schvalování atentátu" se v Protektorátu Čechy a Morava  trestalo smrtí - tři roky pro Kesudise není zase tak moc. Ale když někdo může být za názor odsouzen na tři roky, může být odsouzen třeba i na pět, devět let, na doživotí... Říká se tomu "salámová metoda", pozvolné, nenápadné odkrajování práv.

Přitom  naše ústava, Listina základních lidských práva svobod v článku 17 tvrdí, že:

(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.

(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.

(3) Cenzura je nepřípustná.

(4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

   A tak dále. Není mi jasné, který z článků komunista Kesudis porušil. Zato je zřejmé, že stíháním někoho za jeho názor jsou porušeny hned první tři body zmíněného článku 17 Listiny základních práv a svobod.

   Jistěže, názory Michala Kesudise jsou poněkud zcestné. Naši profesionální vojáci (námezdní vojáci, tedy de facto žoldáci) byli dislokováni v Afghánistánu v souladu s rozhodnutím naší vlády a parlamentu a to zase bylo v souladu s rozhodnutím orgánů NATO, jehož jsme členy. Pan Kesudis má prostě na věc jiný názor. Ale to je v přece v pořádku! Demokracie je přece o střetu názorů, hlasování a dohodě o tom, jak dodržovat odhlasované. Nebo snad budeme stíhat všechny, kteří mají jiný názor než.... 
Než kdo?

   Někdo věří v Boha, jiný je ateista. Někdo je přesvědčen, že UFO existují, jiný se domnívá, že je to podvrh. Někdo adoruje gaye, jiným jsou silně proti mysli. Někdo tvrdí, že nás osvobodili Sověti, jiní tvrdí, že to byli hlavně Američané. Někdo obdivuje kapitalismus a volnou soutěž, jiný zase socialismus nebo komunismus. Někdo si myslí, že bylo nutné zasáhnout v arabském světě oproti tamním diktátorům, jiný to považuje za chybu a zpupnost Západu. Které z nich budeme soudit? A hlavně kdo je bude soudit a určovat, kdo má pravdu?  

   A co s těmi, kteří si myslí, že Země je plochá deska, kterou nesou čtyři sloni? Taky je to "špatně" a taky budeme lidi, kteří tenhle názor schvalují udávat, vyšetřovat, soudit a zavírat? 

   A ještě něco - hodnocení jakéhokoliv výroku závisí to na úhlu pohledu. Afghánci, příslušníci Talibanu u mohou, musí přece vnímat vojáky cizích zemí, kteří už po několikáté "osvobozují" jejich zemi, Afghánistán stejně, jako Indiáni vnímali bílé osadníky - tedy jako vetřelce, uzurpátory, tyrany. A jak praví klasik  "Z hlediska vyššího principu mravního, vražda na tyranu není zločinem."  

  Takže kdo není s námi, je proti nám? Jako bych slyšel prokurátora Urválka. Jako by se tady zjevoval duch Karla Hermanna Franka. Zkrátka míříme pomalu, nenápadně do totaliy. Tu jsem zažil a díky, tam se vracet nechci. 

   Nechte popleteného komunistu, který z mnoha svých důvodů nemá rád současný režim  mluvit - je to jeho právo,. Naše právo je s ním (nebo kýmkoliv jiným) nesouhlasit. Nahlas a důrazně. Ale ne zacpávat někomu hubu.

   Ostatně názory na tenhle "kriminální čin"  i na reakci našich "státních orgánů" si můžete vychutnat tady, v diskuzi k článku. Je to velmi poučné - zjistíte, kolika lidem už se povedlo vymýt mozek. Upozorňuji, že se jedná o dost smutné čtení. Mám pocit, že pro velkou část občanů naší republiky je pojem "svoboda" naprosto lhostejný. Mají raději slova "sleva" "a zadarmo".

   Po síti sítí se začíná prohánět "Dvacatero", kde britský historik, Edward Gibbon již v roce 1775 ve svém díle „Úpadek a pád římské říše" popisuje základní příčiny pádu římského impéria. Jsou to hodně podobné jevy, které vidíme kolem sebe dnes. 

Jako obvykle ještě malá poznámka - tentokrát  o svobodě vyznání.   V Egyptě.