Tenhle článek je o ničem.
Tedy bude o tom, co tu kdo do komentáře napíše k libovolnému tématu nebo jen tak. Pocit, poznámku k životu, barvu, chuť...
Tady se nic zvláštního nedozvíte. Jen staré recyklované pravdy. Ale i na ně se dneska často zapomíná.
sobota 4. července 2015
Tabula rasa anýbrž pokec
Tenhle článek je o ničem.
Tedy bude o tom, co tu kdo do komentáře napíše k libovolnému tématu nebo jen tak. Pocit, poznámku k životu, barvu, chuť...
204 komentářů:
"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.
Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Tenhle článek jsem založil na popud Astry, která nevěděla, pod co napsat něco, co nesouvisí s ničím jiným.
OdpovědětVymazatTak tedy tady Astro!
Najde se pod štítkem Aktuální pokec.
Tošak zme každú chvílu psali gdo ví co gdo ví kam, ogaři. Ná co? Nevyhodili nás. Tož možem aji do jedného hrnca. Výde to na stejné, a bude. A je. Šak gdo má v lebeni guláš, hodí ho aji sem. A gdo ho tam nemá, bude to ke čténí všade.
OdpovědětVymazatNo tak já vám privátně sdělím, jaký starý izraelitský fórek z mé letité sbírky z českých, vídeňských, berlínských, krakovských časopisů z Belle Époque jsem se rozhodl přednést jako svou pravidelnou lahůdku na příští pravidelné schůzce moravské sekce Přátel Izraele:
Otíček Sinderhaufů tahá tatínka pořád za rukáv. A o Šábesu. No tak už - Um Goteswillen, studuju! Nevidíš? - Ale já chci právě vysvětlit něco věroučného... No toto! Papá zajásá - synka chytl talmud, to snad není pravda! - Tak copak, mluv? - Něco pořád nechápu - říkali nám na hodině, že děti Izraele přešly Rudé moře - ? Ale to je pravda, ano, to se stalo! - A jindy děti Izraele úplně pobily Pelištejské, ano? - Tak! - A potom vystavěly ten obrovský nádherný jediný Chrám, že? - No jistě, je to tak. - A, vůbec... děti Izraele toho musely vybojovat s Egypťany, s Řeky, s Římany, samy, ano? - No v téhle knize je to psáno, tak se to vše dělo, synku! - Tak ale... a synáček se rozkročí, zamračí a upře na otce plamenný pohled: A co teda - co teda - co dělali celou tu dobu naši DOSPĚLÍ?!
Šabat šalom.
Senzační a rychá reakce, kocoure. Toho bych se nenadála.Dík! Jste muž činu! Na mě je teď ještě moc ráno, sotva se rozkoukávám po strašidelné noci, ale vítám váš počin s nadšením.
OdpovědětVymazatRozhodla jsem se už v minulosti, že budu snášet všechny nepravosti světa na mně páchané v klidu a v rozmyslu. Tak také přistupuju k současné počasové situaci, která nás všechny omezuje. Ano, je horko. Ano, v zimě je zase zima. V naší kotlince máme kliku, že se nám to tady pěkně mění, takže žádná nuda. Ženy mají aspoň možnost prostřídávat šatník, muži se mají na co dívat. Máme možnost krásně sledovat přírodní proměny, což například v takové Kalifornii neexistuje, tam je téměř všude pořád skoro stejně.
OdpovědětVymazatTuhle jsem šla Londýnskou ulicí. Na jedné předzahrádce - a je jich tady mnoho - právě rozkvetly hortenzie. Na ploše asi osm krát osm metrů je obrovský koberec hortenzií všech tří barev - modré, bílé a růžové. Fotku mám v mobilu, ale nepředvedu, protože nedovedu - ale jistě máte fantazii.
Donedávna jsem nevěděla, proč právě v Londýnské ulici je tolik předzahrádek a ulice je tak široká. Je to proto, že pod touto ulicí jsou vybudované dva obrovské železniční tunely, vedoucí z jihu na sever a opačně. Takže se ulice nesměla příliš zatěžovat výstavbou činžáků. V jednom z nich žiju. V noci v deset cítím, jak se moje postel začíná chvět, to rychlíky v tu dobu mají nějaký extra divoký režim. Dá se krásně snít na téma - kam bych jela, kdybych byla v tom vlaku? Kdo tam asi jede a proč? Daly by se o tom psát romány. V podstatě se romány dají psát o všem. A rovnou romány to být nemusí, stačí jen tak snít. Zkuste to vy!
Například mě tuhle napadlo, co vypovídají rohožky přede dveřmi bytů. U nás v baráku je to přímo na novelu. Dvaadvacet rohožek... :-)
Užívejte si léta! Za chvíli zase nebude.
Tož to su rád, že se "pokec" ujal.
OdpovědětVymazatTo jsem rád, Astřin komentář je nádherný.
OdpovědětVymazatHonzo ze Žižkova, silně jste svoje hodnocení přehnal, nicméně děkuju. Jsem původem též žižkovská holka, takže umím dobře rozbalit pražský hantec. Občas to ráda dělám, zejména v mejlech, ale psané to nevypadá dobře. Jó, mluvit tak, to je jiný kafe. Když člověk mluví, jak mu zobák narost, je hned v dušičce dobře.
OdpovědětVymazatHezké šílené odpoledne. Užívejme si rekordy, to se jen tak často nevidí! Natož na vlastní kůži...............
Páni - už je to tady. Umělá inteligence se už projevila lidsky - sklouzla do rasismu.
OdpovědětVymazatMMCh je mi samozřejmě jasné, co při záměně hrálo hlavní roli - modročerné zbarvení obou bytostí na snímku. Je to barevnost těch těch našich mi tak sympatických blízkých příbuzných, co nemůžu před nima dýl stát, jak mi jich je líto. A jak se stydím za šaškující dětičky a tatínky.
Myslím, že to není rasismus Jakube.
OdpovědětVymazatStroj nemá takové "pocity" zapotřebí. Je to jen technická nedokonalost, omyl, chyba. Rasismus z toho udělali až pak lidé - speciálně ti černoši, kteří jsou na obrázku.
Tu předběžnost v urážení se fakt nemám rád. Cikáni jsou v to experti, když na cokoliv narazí a nejde jim to pod nos, hned je to "razýzmus". Ale to jsme je naučili my - respektive tzv. "multikulturní hyperkorektní sluníčkáři".
Bohužel, právě ta "předběžnost v urážení se" dost často postihuje i židy/Židy. Čímž se staví do role ublížených menšin, ne do role, která jim patří, do role suveréna. Kolikrát už jim hrozilo vyhubení - a vždy přežili. To je úctyhodné!
Často obrácený vztah příčiny a dů/výsledku, ano.
OdpovědětVymazatPokud jde o hebreje, nehodlám jim v nejmenším fušovat do hodnocení jejich chování, stylizace atd. - ani stínem nemám na to, abych měl deset dalších radarů na to, jak proplouvat dějinami. V tom jsou nedostižným mistrem oni.
U Šaman tuším předloni jsme se zmiňovali o Vercorsových Nepřirozených zvířatech. To mě napadlo s těma fascinujícíma nepochopitelnýma tak blízkýma navždy cizíma tvorama, co jim říkáme lidoopi.
Frapantní gůglovský omyl, bezcitný stroj předvedl svoje namazaná kolečka. Smutné je, že podobná kolečka mívají v hlavách někteří lidi. Těm se potom říká, že mají o kolečko víc
OdpovědětVymazatTy, co mají o kolečko víc, jejich okolí často vnímá opačně - jako duševně nedostatečné.
OdpovědětVymazatSem právě vymyslel. Než se - v těch tropech - pustím do zoufale zpožděného překladu. Vydržať, Eržika, vydržať.
Jojo, Jakube. Zivot je velká spleť, kolečko sem či tam. Hlavně, že se nám to točí. Jako každá správná Eržika, vydržím i já, Jakube. Překládejte s chutí a těšte se z toho, že vám to překládá. Co by za to jiný dal....někdo už nepřeloží ani nohu přes nohu :-) Hlavně na sebe nepouštějte větrník. Je to zrádný vynález, ve vedrech způsobuje třeba i obrnu lícního nervu, což je fakt nervák. Potvrzuju na svou hříšnou kůži!
OdpovědětVymazatABC:
OdpovědětVymazatKdyž jsem četla Astřin vstup, vybavilo se mi slovo esprit. Pro jistotu jsem se hned podívala na význam, jestli se nepletu. Nepletu se. A ještě je u toho vysvětlení významu slovo podobné - fluidum. Oboje platí!
Ad minorita. Mají sebevědomí na rozdávání.Je to sebevědomí neznalých. Nesijí, nežnou, ptactvo nebeské.
A k počasí. Třeste se, zima jde od západu. Pořádný vítr s ní. Eště budete prstíčkem hrabat!
To ABC:
OdpovědětVymazatZima od západu? Divné. Mráz přece vždycky přichází z Kremlu.
Nebo že by už oběhl celou zeměkouli? [;>)
Já bych hrabala, až bych plakala, milé ABC. Esprit je nejlepší v polívce, to potom líp chutná :-)))
OdpovědětVymazatTen střední rod u vašeho ABC, milé ABC, mi připomněl včerejší Star trek, kde se pěkně řešily problémy pohlaví. Teď jsem začala v rozpálené kuchyni vařit aspoň polífku a musela jsem utéct do šera a vlídnosti pokoje. Polífku mít musím právě ve vedrech, ty všelijaké soli a zeleniny a kořeniny mi dělají v horku líp, než nějaká zmrzlina. Dlouholetý zvyk. Za chvíli - nad talířem polívky, zasednu k televizi, kde se bude nacházet můj oblíbený Medvídek Pú a ke štěstí mi nebude scházet nic. Jojo, není nad skromnost, to potom člověka ohromí úplně všechno.
Jakube, jaktode?
Jak psovi pastva. 32 ve stínu. A dyž si pustím do bytu kyslík, s ním sem vnikne aji horko. Hle, ambivalence. Ilustrace, zcela ilustrativní, jak prosté, milí Watsoni.
OdpovědětVymazatMráz od Kremlu - nedej bože, aby se zas brzo pokusil oběhnout zeměkouli, B!!! Pámbů s náma a TAMTI pryč...
Osvědčuje se mi mj. v tropech ve městě právě pít studený zředěný lák ze zelí. Kyselého/kysaného ovšem - pro čížky pro jistotu.
Napadá mi, co napsal o létě tady (přesněji v jeho i mých milovaných sev.-něm. rovinách) můj jediný Jindra Heine: ...unser Sommer ist nur ein grün angestrichener Winter, sogar die Sonne muss bei uns eine Jacke vob Flanell tragen... naše léto není než nazeleno natřená zima, dokonce i slunko u nás musí nosit flanelovouo kazajku. Tož teď teda to opravdu neplatí.
Ano, skromnost a pokora jsou mj. velmi praktické a užitečné vlastnosti. Ovšem kdo je postrádá, nepochopí/neuzná to. Sakra já su dnes zas nějak vtipný a geniální.. z posledních sil - ?
OdpovědětVymazatKdyž o ničem tak o penězích, že?
OdpovědětVymazatKB jako dcera Société Générale (asociále), přední bankovní instituce, zavádí zajímavou věc, negativní úročení, zatím jen vkladů v CHF nad 40 000,- a to - 1% p.a.(Výnos p.a. znamená per annum tedy výnos přepočtený na roční bázi). Ve skutečnosti to znamená zabavení jednoho procenta vkladu nad lim. 40000,- CHF/rok.Při 100000 nad lim.na úctu to znamená zabyvení cca. 26000,- Kč/rok, no prostě jedno procentní měnová reforma. A šlus? Ne, ne! Asi jenom pokusný balovek, co bude další krok se uvidí, deset %, nebo vázaný vklad, zrušení hotovosti jako takové (kom-soc)? Nic vám to nepřipomene? Skutečně?
Věřte a víra.....
4P
Možná důvod??
OdpovědětVymazathttp://jdem.cz/bshpv7
4P
Možná skončíme u výměnného obchodu.
OdpovědětVymazatNebo se bude platit zlatem jako kdysi. Ty malé sviňky na spodku společenské pyramidy si vždycky najdou způsob, jak vydrbat s vrchností... [;>)
P.S: Výměnný obchod je vyzkoušený. Blbý je, že se v něm nedá moc spořit...
ABC
OdpovědětVymazatTo je moc pěkná mozaika, tady!
Jakube, a co takhle od Jindry: Velké množství kyprých údů kolosální ženskosti...
Možná i v nich by byla lecjaká ekonomická záloha. A záruka.
Kremelský mráz je připraven! Vždy! Je horko, poputuje nejdřív severně.
Astro, esprit v polívce - to je fakt něco! Mňam. A to fluidum...
ÁBÉCÉ, vy jste ale pěkně vykutálené !
OdpovědětVymazatABC:
OdpovědětVymazatAstro, vykutálené bych bylo, kdyby nebylo zrovna takové předbouřkové horko, když
jsem šlo do města pro trochu toho espritu.
Astro, když jsi ze Žižkova, všimla sis vůbec, jak Jakub použil slovo "čížek"?
Znáš? Mě kdysi po příchodu na Moravu (ano,s Cyrilem) dost překvapilo.
Prosím vás, ABC, my si budeme tykat? Já jsem jen skromný čížek ze Žižkova, mně se musí všechno podat po lopatě.Budeme? Já chci! V některých ohledech bývám dost natvrdlá, to víš, celý život v Praze, to člověka poznamená. Víš ale, co se mi u Jakuba líbí? Když začne psát po valašsku. To je tak sladká řeč! Proč jsem se nanarodila tam?
OdpovědětVymazatK tomu Klausovi ml. tady vpravo. Já nevím, co furt máte po tom Bruseli za výhrady. Vždyť oni se tam tak snaží. Pořád něco krásného vymýšlejí. Oni musí, protože proto tam jsou.Jináč by tam byli k ničemu a mohli by se vrátit domů. Ale nemůžou, protože si neustále musí vymýšlet. Je to jako v pohádce Hrnečku, vař! Kašička už teče ze všech stran a oni pořád vaří a vaří. Kašička už nikomu nechutná, leckdo by si dal buřta, ale nemůže. Musí kašičku. Už jí mám plný zuby!
OdpovědětVymazatAno, existence Bruselu je nejdůležitější pro pro Brusel.
OdpovědětVymazatPro její úředníky s pohádkovými platy. Proto asi zítra zaplatí i Řecku - protože když odejde Řecko z EU (vyhrožuje tím), tak si odpuštění dluhů budou postupně nárokovat Španělsko, Portugalsko, Itálie...
A to bude konec EU / nebo nový rozumný začátek, kdy si zbylí uvědomí, že sice mohou mít něco společného (třeba normy nebo hranice), ale ne centrální úřednickou vládu, kterou si nikdo nezvolil a kterou nelze odvolat.
Dotace = úplatek, který si sami předem zaplatíme.)
Plést na sebe bič - říká úsloví...
Když vidím ty narcistní EU geronty (mnozí jsou starší než já), jak si cintají na pentli, berou mě mory.
A ještě je tu přes třicet. Bohužel ne let, ale stupňů Celsiuse.
ABC
OdpovědětVymazatJá myslím, Astro, že nám to tykání půjde a projde. (Tys mi to nandala!)
Valaši jsou duše otevřené, temperament nemalý. Ale - všechno přímo!
Dusno před bouřkou je nesnesitelné. Uvidíme ráno, spadne - li nějaká kapka do vyschlých koryt.
"I am so sad!" Holá věta v angličtině. Pronesl ji můj anglický kamarád, když jsme se loučili. Scházeli jsme ze schodů, když on si najednou na schod sedl, vzal hlavu do dlaní a řekl tu větu. Můj tenkrát šestiletý vnuk se na mě podíval a zeptal se - proč Roger říká, že je soused? Vždyť je z Anglie. Vysvětlila jsem dítěti o co jde, Rogerovi jsme zamávali do taxíku a já jsem myslela, že "soused" nezanechal na dítěti "následky". Jak jsem se spletla.
OdpovědětVymazatŠly roky, vnouček rostl a učil se. Kupodivu, velice mu šly jazyky. Takže v pětadvaceti angličtina nebyl problém, šanělština, ani němčina. Teď drtí francouzštinu a chystá se na italštinu. Je to radost. Mluvili jsme nedávno o tom, jak mu to jde, řekl mi, že je to následek "souseda". Tenkrát v šesti letech se mu to prý zalíbilo a rozhodl se vypátrat, jak se to stane, že v angličtině může být soused smutný. :-) Taková malá příčina a tak velké následky.
To bylo malé letní polyglotické okénko :-)
ABC
OdpovědětVymazatNo to je, Astro, krásné! Šlíman hadr.
Malé děti jsou tuze nebezpečné! Pozor na ně!
Myslíš Heiricha? Co chtěl najít a nenašel Tróju a uměl cizí jazyky? No, to byl kuliferda a měl krásnou manželku, kterou si zdobil nálezy starých šperků. Můj vnuk má taky krásnou ženu, ale bohužel bez šperků.No, člověk nemůže mít všechno.
OdpovědětVymazatABC
OdpovědětVymazatAle di, Astro, vždyť jich našel hned několik. Ale nemít kliku s tou paní, nevím, nevím. Být dějiny ryze mužské, už by nebyly!
A tvůj vnuk má holt krásnou ženu, a nemá vykopávku! Tem kuliferda prohledával myslím nejdřív ty pahorky.
Sou-sed: no to je právě z těch bleskově se přihodivších příhod - historek - anekdot, které nelze vymyslet. Musí se stát. A je. A pokluzené.
OdpovědětVymazatBuďte hrdá: profi překladatel zařadil ke svým známým s gustem opakovaným úslovím "jsem soused...!" A budu čekat, kdy někoho z potomstva napadne se mě jednou zeptat: Tati/dědo, mně se zdá, že jsi náhodou už zase soused - ? Nebuď...!
Pěkný, Jakube. A co čárka mezi slovy - pěkný Jakube? :-) Dík! A nebuďte soused, to nikomu nepomůže, především ne vám! Překlad hotov?
OdpovědětVymazatNo sad / soused:
OdpovědětVymazatHezký příběh. Ty nejhezčí a nejúsměvnější které znám, vymyslel život sám, lidi to většinou tak pěkně nesvedou.
ABC:
OdpovědětVymazatToštak: http://www.novinky.cz/muzi/374628-zeny-v-tradicnim-klubu-dekujeme-nechceme.html
Kluby / ABC:
OdpovědětVymazatDomnívám se, že ti pánové v těch klubech:
1) jsou 100 let za opicemi a
2) zbytečně ochuzují o dámskou společnost.
Je to ale jejich věc.
Tyhle "Cluby" už nemají žádný význam. Naši dobrovolní hasiči z Dolního Újezdu jsou významnější společenská síla. Ty kluby jsou relikt.
OdpovědětVymazatTo je jedna věc.
Druhá je snaha o zglajchšaltování pohlaví. Ne, muži a ženy opravdu nejsou stejní - i když zezadu snad ano a zepředu do sebe pasují. Chválabohu, že nejsou.
Dámské dýchánky u kafíčka mají taky nárok na život a nikdo je přece nenutí, aby tam strpěly trapně logické, sebestředné chlapy.
Pánský a dámské světy:
OdpovědětVymazatPánský a dámské světy se do nějaké míry prolínají a do značné zase ne. Myslím si, že většina normálních dam prostě nebude chtít jít sedět na celý večer do hospody s partou chlapů na pivo. No a když ano, i takové se občas najdou, no tak ať si pak nestěžují, že jim v té hřmotné společnosti „vadnou“ uši a pod. Podobně očekávám, že se normální zdravý chlap nebude sápat na kávový dýchánek s dámami do cukrárny či kavárny, protože by na něm nejspíš pošel nudou a s ní spjatým utrpením, i když i tady se najdou výjimky z pravidla.
Glajchšalt pohlaví za úplně za každou cenu a úplně ve všem je samozřejmě blbost. Podobně jako je blbost chtít aby chlap kojil, tak je podobná blbost, chtít po ženských aby stěhovaly těžké kusy nábytku, nicméně v Rusku byly zejména po válce k vidění ženské, které stavěly železnice mnohem lépe, nežli jejich věčně ožralé mužské protějšky, které se jim marně snažili dělat aspoň soudruhy vedoucí... Zkrátka co se týče například pravidla, že za stejnou práci stejný plat, tak tady jsem rozhodně pro. Jenže je to u nás problém a dodnes není uspokojivě vyřešen, ženské pořád dostávají za tu samou práci méně, než chlap. Na tu druhou ale bych určit byl pro, aby například účast v armádě byla pro ženské jen a pouze dobrovolná a když ne, tak ale do „zázemí“ s nimi. Tady ten glajchšalt opravdu není na místě. A bude-li nějaké šílená chtít k paragánům, nebo tak něco, tak prosím, splní-li limity na tu profesi kladené, nebránil bych jí.
Čtu si tady už dlouho, komentovali jiní a lépe než bych to svedl já, ale dnes jste mne opravdu potěšili. Děkuji
OdpovědětVymazatPořád jsou nějaké rozsáhlé dlouhodobé práce, co se holt dělají po kouskách. Ale víte, u mne není většinou ostrá hranice na tomto poli mezi prací a potěšením. To by bylo smutné.
OdpovědětVymazatDrobnost na jinou adresu - chcete-li se vlichotit někomu z Moravy, prosím, pište toŽtak. Kdyžuž... A č í ž e k je prostě známka zcela neuvěřitelné skutečnosti, že ve vlastním jazyku na svém vlastním území nemáme, prostě nemáme jednoslovné označení pro člověka z království. Na jeho odlišení od Čecha z Moravy, že. (Přičemž my vlastně Češi ani jaksi nejsme. Stačilo by nám klidně být Moravany/Moraváky. Ach jo...) Jako má němčina v rozlišení Böhme - Tscheche (dříve psáno i jinak). Přičemž Böhme původně ovšem dlouho zamenalo souběžně i národnost, či lépe jazyk. Tož tak. No a jako lehké či velké pohrdání vzniklo v době Ignáce Máchy organicky a logicky deminutivum čížek a my ostatní je občas použijeme i neutrálně, neb holt není slovo pro tak základní termín! Howgh.
Není slovo? / Jakubovi S.:
OdpovědětVymazatNení na něco slovo? Zkusme ho vymyslet :-) Zkusme ale vymyslet něco lepšího nežli krkotoč či nosočistoplenu, což asi nebude zrovna jednoduché, ale na druhou stranu, proč to sakra nezkusit vymyslet, když to chybí a k něčemu by to bylo?
Jsem tady na návštěvě U rozpačitého kocoura,Jakube, a právě v tenhle moment mi žádný čížek v hlavě neleží a vlastě nikdy neležel. To byla jen replika na ABC, kteréžto se o čížkovi zmínilo. Vlichocovat se nepotřebuju, píšu vždycky jen to, co cítím.
OdpovědětVymazatJe krásné slunné sobotní dopoledne, vrátila jsem se z krchova, kterýžto je na Vinohradech. Byla jsem tam pozdravit svoji dceru. Bude mít v pondělí svátek a já ten den návštěvu nestihnu. Bylo by jí to, kdyby tu ještě byla, stejně fuk, nikdy jsme si na nějaké slavení nepotrpěly. Ale - potřebovala jsem vidět tamty stromy, co jich je nad ní tolik a vykoupat se trochu ve vůnich a ve zpěvu ptactva. Místo ptactva tam bohužel houkala jen smutně hrdlička. Na rovu jsou nasázené lesní jahody, po celé ploše. Právě dozrály. Obsypáno. Na tak smutném místě taková krása.
Hrob je v koutě hřbitova, nebývá tam nikde ani noha. Vždycky se strašně bojím, když tam jsem, bojím se zlých lidí, ne těch mrtvých. Slyšela jsem historky, jak se tam vraždí a krade.
No nic. Nikomu nepřeju podobné zážitky. Važte si toho, co doma máte a máte rádi. Někdy se stane, že o to přijdete.
Ochutnala jsem tři jahody, potřebovala jsem nějak splynout. Povedlo se.
Hezký den....
ABC:
OdpovědětVymazatDrakovi. Kocourovi, B.: moc jste mě potěšili názory na rovnost pohlaví. A krásně jste to napsali. Myslím, že kluby jsou místem her na důležitost a na staré "důstojné" časy.
Na tebe, národe český a moravský:
Jakube! Víte, co je ironie.(Tož tak.) A taky (také!) víte, že nemusí být zlá. Když jsem přišla na Moravu, setkala jsem se poprvé v životě s označením "čížek" a ujišťuji vás, že nebylo neutrální ani trochu! Dokonce pokaždé pronášené s velkým pohrdáním. Lidmi od Brna. Nechápala jsem to a úplně tomu nerozumím dodnes. Už proto, že nejlepší přátele mám na Moravě a jsem s nimi v každodenním psaném i telefonickém (telefonním) kontaktu. Možná se ten nepříznivý postoj týkal jen určité společenské vrstvy, protože titíž lidé nepěkně mluvívali i o židech. (V době hlubokého socialismu - socializmu.) Tak vznikl ten nedobrý dojem. Vlichocovat se nebudu a nebudu, ani někomu z Moravy, smajlík.
Tož tak.
P. S. Nelíbí se mi název Čechomor - s tou Moranou a morem víc, než Moravou.
Hezké, ač dusné odpoledne!
Mám teď doma synáčka - Pražáčka - tedy přesněji řečeno Dobříšáčka, tak jen krátce:
OdpovědětVymazatAstro, to je jako z Hrabala. Jahody na hrobě. Neskutečný, krásný obraz.
Já chodívám na vesnický hřbitov v Sudetech - je hned za hospodou - popovídat si s přáteli. Většinou přes poledne - obvykle to tak vyjde. Je tam cítit naprosté smíření, uklidňující mír. Sluníčko pálí, cvrčci cvrkají, ptáčci se předhánějí ve zpěvu jako ráno.
Jako tenkrát. Sedím na náhrobku toho nebo onoho a vzpomínám. Ti lidé, ta jména tam ožívají, jsou všichni mladí, zdraví...
Tam se krásně vzpomíná. A uklidňuje mě ta jediná skutečná spravedlnost na světě - všichni jednou umřou.
Z toho se nevykoupíš.
Oněměl jsem při čtení a jsem vděčný, že mi teď stačí se naplno podepsat pod tu nádhernou vše vystihující první větu - jako z Hrabala. Ano.
OdpovědětVymazatOceňujeme Vaši naprostou důvěru v tuhle partu. Nebojte.
Na Olšanech jsem probloudil nesčetně hodin, za pobytů tam. To věru není ztracený čas. A na zadním židovském jsem dokonce natáčel 67 Ditušku Saxovou, jako statista. Starosta Obce dr. Iltis nás tam vodil a zasvěcoval... A vpředu jsem fotografoval legionáře při padesátém výročí Zborova. A 69 jsem si vpředu našel Honzíčka Palacha. Atd. atd. - tam plyne čas jinak, dovolíte-li mu to. Děkuji. Satis...
Kocoure i Jakube, Jakube i kocoure, nechtěla jsem být sentimentální, ale slzičky sjely po tvářích. Děkuju vám oběma za cit. Ten rov je vlastně přes ulici vedle židovského hřbitova. Jen se přejdou kolejiště tramvají...kolem hlučí město, ale z dáli, téměr neslyšně. Odpočívá tam hodně známých lidí. Já, neznámá, tam taky jednou budu. A vím dobře, do čeho půjdu! :-)
OdpovědětVymazatOlšany / Astře, Jakubovi S., StK a ...:
OdpovědětVymazatOlšany jsou krásné místo, je to dalo by se říci taková oáza klidu uprostřed městského shonu. Za tím klidem by jinak jeden musel vyrazit někam do přírody.
Nevěřím moc tomu, že nějak moc sejde na tom, zda je člověk pochován tu či onde, nebo zda je vůbec pochován, někteří z nás odejdou tak, že z těla prakticky nic nezbyde. Nicméně místa jako jsou Olšany, jsou mimořádně důležitá pro nás pozůstalé, třeba proto, abychom mohli projevit úctu k zemřelým aspoň po té smrti, když jsme neměli, nebo promarnili šanci za jejich života. No a také jsme zvyklí tam čas od času zajít, zavzpomínáme i na to hezké, co jsme zažili s těmi zemřelými a především se zklidníme, popřemýšlíme nad tím co je opravdu důležité a co zase naopak není, co je krásné a co není, zklidníme se a utřídíme si myšlenky. Je to celkem fajn, nebráním se tomu a čas od času tam za tátou docela rád zajdu.
Ano, Draku. Na hřbitově člověk rychle prozře, hlava se tam srovná sama. Nejdřív jsem si myslela, že to budou smutné okamžiky. Nechtělo se mi tam občas zajít. Ale potom jsem zjistila, že člověk zmoudří, když se tam zastaví. Je to něco jako lék. Odcházím odtamtud (většinou) - řekla bych zdravější? Neunavená. Jako bych tam načerpala sílu. Ale to vlastě jen opakuju vaše slova. Psychiatr by možná prohlásil, že tam člověk odkládá svoje strasti, protože mu přijdou v tom prostředí úplně malicherné.
OdpovědětVymazatJednou jsem si představila žal těch všech návštěvníků, který tam prožívají, a slyšela jsem jejich pláč. Byla to taková chvíle absolutního soustředění, bolelo to. Stejně si myslím, že tady i po smrti všichni zůstáváme. Tvůrci ve svých dílech, my obyčejní smrtelníci aspoň ve vzpomínkách těch, kteří nás znali.
Ale dost vzpomínek. Je krásný slunečný den. Užívejme si ho dosytosti.
Jak pravil Jakub -
Howgh
Prožíval jsem si půlku odpoledne na Lesním, zaléváním našich dvou parcelek a mé soukromé třetí. Pak jsem ty dva km šel, jak to dělávám, z toho mírného stálého svahu v tom úchvatném lese všude tu dolů do města pěšky (všichni jezdí, proč?). A už objevil a snědl první maliny. A na náměstí parádní koncertek kapely starých pánů (* před 1940), které prožívám 4O let - Já bych si rád najal dům..., Schůze brouků, Ten pán, co tančí s vámi..., Gershwin, EFB... Jazzzubs. A tak se mi vše uceluje a já vidím svět vcelku, jaký skutečně je... no H r a b a l , ano, B! Jako že je mou chloubou, že jsem byl uhranut už jeho první uveřejněnou povídečkou v Hostu 61 a všem na kolejích jsem opakoval, že si tohoto budoucího hvězdného auctora musí všimnout. Krásná Poldi to byla. MMCh Host ovšem byl brněnský 1* časopis a BH byl rodák z brněnského předměstí... tož tak.
OdpovědětVymazatA: Přeji klidný pokojný intenzivně prožitý den sv. Markéty...
OdpovědětVymazatAno, díky, Jakube. Prožívám.
OdpovědětVymazatA copak pěstujete na té svojí třetí parcele-zahrádce?
Tu kapelu starých pánů bych ráda slyšela, mívají takový armstrongovský zvuk. Mají taky saxofon? Ten považuju za velice důležitý v podobným spolku. Doela vám tu vaši rozmanitost závidím, i s tím lesem blízko. Co bych za to dala...
Drobné nedorozumění - neuvědomil jsem si, že lidi odjinud nevědí, že "na Lesní" znamená automaticky "...hřbitov"... Víte? No teď už ano, a nic se neděje. Špatné vyjádření. Hlavně že významy, jazyky, termíny jsou má profese.
OdpovědětVymazatBože! Odpusťe mi to, Jakube. Cítila jsem, když jsem to psala, nějakou nepravost. Ano, tady na internetu, někdy dochází k tomu, že někdo něco vyjádří v jistém smyslu, a ten druhý to pochopí někde úplně jinde. Omlouvám se, přecenil jste mě. Zapomněla jsem číst mezi řádky, což je umění, které jindy docela ovládám. Stydím se za sebe. Už to nebudu dál rozebírat, Mlčeti zlato. Kdybych nebyla tak zbrklá při psaní...
OdpovědětVymazatBohumil Hrabal:
OdpovědětVymazatBohumil Hrabal psal teple lidsky, jako Karel Čapek, jen mi připadlo, že o něco lidověji, či jadrněji, nežli Čapek. Ale Hrabala jsem si docela oblíbil, jenže když já byl mladý kluk, on už byl zralý pán. To ale nic nemění na tom, že ho čtu nebo poslouchám rád. Trochu se bojím, aby se mu nepřihodilo to, co se stalo jiným, třeba Nerudovi za mého mládí, který dík tomu, že byl v čítankách a dík ne zrovna citlivé výuce byl svým způsobem pro čtenáře pohřben a zazděn ideology, co ho narvali do čítanek a jali se velmi podivně vykládat význam a smysl jeho díla. Tohle ideologické řádění postihlo mnohé autory a bojím se a cítím, že to sluníčkářské potrhlé, postihne zase jinak a jiné a že Bohumil Hrabal patří k množině těch ohrožených.
ABC:
OdpovědětVymazatdraku, ideologové dnes ani tak vnímání literatury neovlivňují, jako je ovlivňuje skutečnost, že číst Hrabala není ani trochu jednoduché. S výjimkou krátkých povídek. A čte se právě to, co nestojí za námahu, kde se čtenář nemusí spolúčastnit. Důvodů je moc, známe je všichni. Čapek svého času literaturu postavil na pevnou zem. Hrabal ji znovu zvedl do výšin, i když se tváří jakoby nic. Jenomže v době, kdy je spisovatelem "z dopuštění božího", jak říká Havlíček, každý, konzum Hrabalovo dílo holt není, čtenář sáhne po instantím příběhu.
Kdo se chce dobře obavit, tomu vřele doporučuju, aby se podíval na svoji občanku. Zrovna je to deset let, co jsme ji mnozí jako novou dostali, takže je třeba změny. Já jsem prošla už v květnu, a kdybych se tuhle v tisku nedočetla, že jsem možná propadlá, ani bych tomu nevěnovala pozornost. Takže jsem dnes ráno navštívila Městský úřad Prahy 2.
OdpovědětVymazatAni noha tam nebyla. Paní úřednice byla vzorně ochotná. Posadila mě do svojí kukaně s foťákem a já se začala pomalu potit. Mám totiž z fotografování svojí osoby fóbii. Jinak sama ráda fotím kdeco, ale když má dojít na mě, je konec. Je to taková hrůza, že se nedá popsat. No, nefalšovaná fóbie.
A jak to sdělit úřednici, aby měla pochopení? Měla, byla skvělá. Vyprávěla, jak jí tam lidi dělají živý obrazy, jak se zlobí na to, jak vypadají, ale že to je přece jen na občanku, uklidňovala. Pobavily jsme se krásně, zasmály se a došlo na focení. Ještě teď jsem osypaná. Když mi ukázala velice zvětšenou fotku na displeji, v šedých barvách, ukázala mi celý můj uplynulý život. Co všechno jsem si vyčetla z tváře, nebudu psát. Když viděla, jak to se mnou zamávalo, pravila, že můžeme fotit znovu. To jsem odmítla.
Už snad nikdy více nebudu muset podstoupit takové utrpení. Zbytky sebevědomí, které jsem si pěstovala jako vzácnou květinku, jsou pryč. Marnivá nejsem, bohužel ale hodně sebekritická. Jste tady většinou pánové, takže vám určitě nehrozí podobný zážitek, ale věřte mi, zážitek je to dozajista pro každého.
Ovlivňování literatury / ABC:
OdpovědětVymazatMáte pravdu i nemáte. Vnímání literatury je na úrovni základního, středního i vysokého školství významně ovlivňováno střídavě „sluníčkáři“, bolševiky rozličných druhů a černoprdelníky. My to tak moc nevidíme, protože děti už máme odrostlé a sami už se vzdělávání neúčastníme, ale to neznamená, že se to neděje. Děje se to a děje se to s úmyslem ovlivnit mladé lidi k tomu, aby zaujali ten či onen postoj.
Pravdou ale je, že dnešní lidé zase až tak moc nečtou a když už ano, jsou tu spousty literatury, se kterou lze příjemně strávit čas, ale vyjma zážitku z hezkého příběhu to těm mlaďochům zase až tak moc nedá. Na druhou stranu a musí jim to čtení za každou cenu a v každém případě něco dávat? A bavilo by je to pak vůbec? Zkrátka nejsem si jist, zda je vhodné a žádoucí tlačit v tom příliš na pilu. Asi je dobré inteligentně, jemně a jen pro ty, kdo by chtěl něco kvalitního doporučit a dát tomu volný průběh.
Dalším objektivním faktem je, že reálie v Hrabalových knihách jsou dobové a ony ty staré reálie mohou být pro ty mlaďochy dost nezajímavé. Co to je za pravěk bez internetu, chatu, držkoknihy a jiných asociálních sítí, strejdy Googla a podobně? Jak v tom mohli vůbec žít? Zkrátka čas plyne a nedá se zastavit. A ono také bohužel zdá se, že ubývá lidí schopných a ochotných soustředit se dostatečně dlouho na psaný text k tomu, aby ho vůbec přečetli a pochopili jeho smysl, takže čtenářů je čím dál tím méně a když už jsou, dávají přednost něčemu kratšímu a méně náročnému.
Astře od ABC:
OdpovědětVymazatmyslím, že to focení na radnicích je záměrná sabotáž občanského sebevědomí. Nevím o nikom, kdo by na těch příšerných fotkách vypadal aspoň trochu lidsky, normálně. Co toto je za nápad. Fotky horší než z mobilu.
Mimochodem, staré fotografie před sto lety - to je nádhera! Třebaže stylizovaná. Taky - jít k fotografovi, to byl obřad. Vím, že je to nesrovnatelné - jenom asociace.
drakovi.
Máte pravdu. Akorát, pokud vím, výběr učebnic a čítanek je dnes hrozně široký. Záleží na tom, co s nimi kde udělají. Stěžejní je určitě příběh, to vůbec nemusí být stará klasika. Ale u Čapka i Hrabala se člověk především potká s postavami a postavičkami - vím podle syna, občasného čtenáře, jak se na ně mladí dívají - shovívavě, ale s pochopením. Vůně života - nevím, jak bych to bez klišé vyjádřila.
A potom je tu jazyk - ten člověka ovlivní, ať si to uvědomí, nebo ne.
Focení do dokladů:
OdpovědětVymazatNe to není záměrná sabotáž, to je jen vylevňování a srážení nákladů za každou cenu.
v dobách předlistopadových a krátce polistopadových se ještě dalo zajít do Fotografie, kde si člověka posadili pěkně na stoličku, naaranžovali si ho, krásným obrovským foťákem udělali nádherně prokreslenou a nesmírně kvalitní černobílou fotku a na tu samozřejmě byla radost se podívat...
V letech devadesátých se začalo fotit takovými ošklivými digitálními krabičkami na mýdlo se vestavěným bleskem vesměs od Polaroidu. Ty produkovaly strašné fotky, protože ten blesk, to byl takový malý výbuch supernovy a u lidí s bledší pokožkou vylezla každá cévka schovaná méně jak 3 - 5 mm pod povrchem kůže. Jeden na té fotce vypadal jak mladý Frankenstein. Jenže to se ještě naštěstí dala přinést fotka vlastní, takže jsem na příslušném pozadí vyfotil za denního světla digitálem sebe, donesl to do fotolabu, tam mi z toho vyrobili fotky na doklady a bylo vymalováno, to to ještě docela ušlo.
Dnes už se na vás paní vrhne s Canonem a máte celkem smůlu, protože můžete sice chvíli vzdorovat, zkusit to několikrát, ale výsledky jsou pravda přeci jen o dost lepší, nežli z těch předchozích krabiček na mýdlo, ale ne natolik, aby z toho člověk měl radost. Na druhou stranu, je to na doklady, do kterých koukají ouřadové a policajti, takže dobře jim tak!
Musím ale konstatovat, že přechod na digitály doprovázený vraždou filmů, byl dosti ukvapený a předčasný. Dodnes se digitály v mnoha ohledech filmu prostě nevyrovnají a ještě nějakou dobu, minimálně několik nejbližších let to tak i zůstane, aspoň v oblasti cenově jakž takž dostupné, tedy tam kde se foťák vejde pod cenu 1/2 vozu střední třídy a níž.
Mám pocit, že ty "robotické fotografie" se dneska dělají proto, aby bylo možno tvář posléze ztotožnit při sledování subjektu pouličními a jinými kamerami. Proto taky musíte nasadit "neutrální výraz", kterému počítače VB (BB) nejlépe rozumí. (VB nerovná se Veřejná Bezpečnost BB neznamená Brigitte Bardot.) [;>))
OdpovědětVymazatVčera jsem procházel betonovou zdí a dneska z toho mám poněkud polámanou postavu - musel jsem odstavovat tři skříně, vyvrtat díru a oak zase skříně dát tam, kde byly. Plmńé - jed tam tolik věcí (knih) že jsem volil silové řešení. Ale již jsem připojen drátem, nikoliv WiFi. Když jsem pořizoval do nového bytu WiFi abych nemusel procházet zdí, bylo na monitoru vidět šest stanic Wifi. Teď jich napočítám třicetpět a někdy i víc. Takže to večer spíše nešlo než šlo. Žádných 55/10 Mb jak pravila moje smlouva, ale sotva 5/0,2 Mb. Tak od včíl už to jde podle smlouvy. Když "faktorovi" odevzdávám do Ústavu hotovou "látku", cca 5 GB, nemusím si jít mezitím zdřímnout.
Ach jo. Zase těžký mindrák. Z toho já neumím desetinu. Dokonce často nevím o čem jde řeč. Lidi-fachmani, tohle nám netechnickým troubům nedělejte...
OdpovědětVymazatRobotické fotografie / StK:
OdpovědětVymazatZrovna Velký Bratr by spíš ocenil jako počáteční „pracovní podklady“ něco kvalitnějšího, aby se mu to líp a přesněji propočítalo a potom teprve, aby už se mohl se značnou mírou pravděpodobnosti spolehnout na ten technologický digitální šum, co leze z kamer, které se za těžké peníze kupují sem k nám. Ale pozor, v Británii mají kamery velice kvalitní a hlavně „chytré“, tam dovede například počítadlo vytipovat ze vzorců chování, na koho z davu se má zaměřit.
WiFi versus drát / StK:
Drát je rychlejší spolehlivější a bezpečnější, nežli WiFi. WiFi je příšerně zarušená, v pásmu 2,4 GHz naprosto beznadějně, to má doma úplně každý blbec a v pásmu 5 GHz je to sice o něco lepší, ale až poklesnou ceny dvoupásmových zařízení, tak se to zhorší zrovna tak. Takže máme doma všude roztahaný drát a WiFi je jen pro mobily, tablety a podobnou havěť... Chápu ale, že se Ti do toho nechtělo, ale když už Jsi tu sílu vynaložil, asi Ti to rušení pěkně lezlo na nervy.
Mindráky / Jakubovi S.:
Máš přeci na webu tetku Wiki ne? Ptej se jí, ne že by věděla úplně všechno, ale aspoň přibližně a v hrubých rysech z ní nakonec vypadne skoro všechno :-) Nebo zavolej, nebo přijeď zase někdy do Prahy na kus řeči a na něco dobrýho :-) Hlavně hoď jakýkoliv zamindrákovaný pocity za hlavu. Dávno jsem se musel smířit s tím, že ani zdaleka neumím a nevím všechno a že to tak už zůstane. No a co má jako bejt? Žít se s tím dá, navíc docela dobře ;-)
Chlapci, nic si z toho nedělejte. Kocour pouze předstírá, že zaváděl něco někam. Je moudrý, tak si pilně chystá prostory pro safes a pro nezbytné potraviny, až spadne klec. Klec spadne, až jeho jistě milá žena jednu přijde dom, s burkou zatím v kabeli, a prohlásí, že to dostala příkazem na národním výboru. Namítat, že národní výbory už neexistují, je naprostá marnost. Je to totiž fuk.
OdpovědětVymazatŽijeme ve zcela nereálné době, kdy je možné všechno. Když si potom večer paní pana kocoura zkoušela burku, jak jí bude sedět a hlavně slušet, shodli se oba, že to jde. Kocour se zálibně podíval, a řekl - jsi kočka, ženo. Módní výstřelky mají občas něco do sebe, módní výstřely ale nikoliv. Jistě jste se v té spleti jinotajů dobře orientovali. Jsem odkojená Star trekem, tak mi je máloco cizí. :-)))
Jak si tak čtu Astro, do Prahy už dorazila vedra. [;>))
OdpovědětVymazatUž opět dorazila! A s anonymy se nebavím!
OdpovědětVymazatKe "vzkazům" zde vpravo. O principu EU.
OdpovědětVymazatTo tady ví už každé malé dítě, ale žádné není tak velké, aby to změnilo. Systém se už zažral jako rez, jako termit, jako dřevomorka. Stavba jistě časem spadne, ale ještě ne na naše hlavy. Odskáčou to naši následníci.
Principy existence EU:
OdpovědětVymazatA neděje se to náhodou proto, že ti unijní padouši mají víc než dobře a hlavně správně spočítáno, že lehkoživek a parasitů je většina? Už si ani nepamatuji, kdy naposledy jsme měli vyrovnaný rozpočet. Jak dlouho si myslíte, že potrvá, než budeme ve stejné, nebo horší dluhové pasti než Řecko? Já bych řekl, že reálně hrozí, že to odskáčeme už my, že to na naše následovníky ani nebude muset čekat.
Draku, to je nad slunce jasnější. Naše generace si musí odskákat snad všechno. Němce, komunisty s RVHP i EU se všemi těmi hajzlíky. Za jedno století je toho ažaž. Škoda mluvit.
OdpovědětVymazatTakže nejen legrace s EU,ale i s tímhletím vším kolem. Chodím tady ulicemi a zaměřila jsem se na sledování národností, které potkávám. Pravda, je tu hodně cizinců, tak je velký výběr, ale zkusla jsem si prohlížet všechny krámy kolem. Samozřejmě Vietnamci, Číňani, Turci, RUSOVÉ, Japonci...Už brzy se tady jistě najde i krám s oděvy IS.
Generační smůla nebo klika / Astře:
OdpovědětVymazatKaždá doba má svoje klady i zápory. Chtěla byste snad žít jako mladý chlap v době 1. nebo 2. světové války? To totiž znamenalo poměrně vysokou šanci, že jednoho zabijí, nebo aspoň pořádně zmrzačí. Ať už jsme zažili nebo odskákali cokoliv, proti jiným dobám a lidem to pořád ještě celkem ujde. Ano, nebyl to často zrovna med, ale nemyslím, že by to kdykoliv, i v ty nejhorší momenty, bylo vyloženě k nežití. Nemyslím si, že je až tak co závidět našim dětem. Být dnes mladou slečnou, tak nevím, mládenců, kteří by za něco stáli, tedy měli aspoň trochu slušný charakter, byli aspoň jakž takž vychovaní a nezasažení drogami či jiným sajrajtem, je pravděpodobně dost málo, rozhodně jich bude méně, než činí poptávka. Sobeckých nevychovaných spratků, bez mozku, s oběma rukama levýma a mnohdy k tomu jako bonus ještě všelijak závislých, je obávám spíš nadbytek. Nemyslím si, že by dnešním mladým slečnám bylo až tak co závidět, byť tedy uplatnit se profesionálně mají asi větší šanci, než dřív, když budou opravdu dobré a schopné dřít 3 - 4 x tolik, co chlap. No a nehledě k problémům, které nám připravují naši Quislingové a dluhy páchající populisté.
No, to musím souhlasit, Draku. Ale... přesto je mi mě líto, že můj život neproběhnul ve větší společenské pohodě. Ovšem, asi narozdíl od současných mladých dívek, prožila jsem neskutečně krásnou první lásku. Takže ano - záleží na tom, jaké si to uděláme, když můžeme, když nám není bráněno (válka, komunisti apod.).
OdpovědětVymazat... jaké si to uděláme ... / Astře:
OdpovědětVymazatPřesně tak, někdy si někteří z nás udělají ze života peklo vlastně jen proto, že je prostě nenapadne, že by to nemuseli dělat, když na to přijde, prostě jen z ryzí blbosti. Mnohdy to má i objektivní příčinu. Mozek je velice složitý biomechanický objekt a o závady tu tím pádem není nouze, takže někdy to peklo, které někteří dělají ze života sobě či okolí, nebo všem, má i objektivní příčiny. To je pak docela smůla.
ABC.
OdpovědětVymazatKrásná představa o módě Astro! Pěkná scénka! Holt, někdo má fantazii.
Ale třeba já nemám takovou, abych vůbec pochopila, o čem že to Kocour náhle psal! Mám pocit, že to byla žertovná odbočka!
Fotky. Vůbec nevím, jestli zdejší soudružka na radnici měla někde Canon či jiný kalašnikov, protože jsem se musela přiblížit k monitoru a bylo náhle hotovo. Šedivý obraz vyžilého stvoření cestou z herny. To mám v občance. Jiní známí taky tak, sotva odlišitelní jeden od druhého.
Světlo - to je síla! A u takového "focení" je - kde?
Četla jsem názor, že každý stát si vědomě udržuje vrstvu nemakačenků...
Konec pelmelu.
Světlo není všechno...
OdpovědětVymazatNe, ovšemže ne - pokud není samo objektem (Turner, Šíma, impresionisti aj.).
OdpovědětVymazatO pokoře před tématem, vyčkávání, trpělivosti, výběru parametrů snímku atd. atd. - o tom by vás nemohl nikdo poučit líp než zdejší pan domácí, mimochodem. Pokud by se mu chtělo. Ale nechtějte to po něm. Jeho čas je drahý.
Ne Jakube,
OdpovědětVymazatnemyslím, že bych byl vhodný mentor k poučování*. A navíc - jak sám víš, některé věci z "výtvarna" se dají vysvětlit jen na příkladech. A ještě - už jsem už tu psal, fotka musí mít kromě estetické stránky taky stránku informační, myslím tím pocitovou. Jak říkal můj guru Franta Krasl - musí něco říkat. Jinak nemá cenu fotit. Nebo fotit jenom na ty průkazky. Ale i tam by fotka měla něco říkat o vnitřku člověka aniž by přitom utrpěla její "dokumentační" hodnota.¨
Bavíme se o povrchnosti, která vyplývá z povrchnosti života snad devadesáti procent populace. To není otázka "rychlosti", tempa, ale schopnosti se na chvilinku zastavit.
*/ myslím, že tu poučuji ažaž. A nemám k tomu aprobaci.
1) Světlo není všechno, ale bez něj fotka nevznikne.
OdpovědětVymazat2) Schopnost se na chvilinku zastavit určitě není k zahození, pakliže to povaha fotografovaného objektu umožňuje. Třeba když se fotografuje krajina, architektura a podobné záležitosti. Když to možné není, musí člověk jen rychle reagovat a nafotit něco tak, jak to nejlépe jde a jak nejlépe umí a zastavit se až potom u třídění, mazání a dalšího zpracování. Když budete fotografovat například závody motorek, nebo doskoky parašutistů, tak nejdřív se musí fofrem reagovat a fotit, na zastavení se bude čas až potom :-)
Shon a spěch jsou u mě velice neoblíbené a tudíž mnou jen velmi málokdy provozované. Kde a kdy to jen jde, preventivně se jim vyhnu, nebo jim zabráním.
Drobná úvaha na téma Tyrš.
OdpovědětVymazatNe, že bych byla zamlada sokolka, ale sportem ku zdraví jsem se proboxovala až sem, kde jsem dnes. A že je to dost daleko. Ale řeknu vám, že nastoupit v Praze do většiny tramvají, to jsou pro některé lidi přímo nadlidské výkony, ženy, muži, všechno jedno. A když navíc máte v ruce nákupní tašku plnou brambor a kilo cukru a kilo chleba..takže za chvíli je to pět kilo, i víc. Tak jsem to dneska sledovala.
Tři převysoké schody musí občané vyšplhat, aby nastoupili. Abych nelhala, asi dvakrát za hodinu přijíždí tramvaj s plošinou beze schodů. Ale čekejte na ni.Sportovní styly lidí jsou různé. Někdo vyhodí nahoru nejdřív tašku, potom se uchopí oběma rukama za držadla a vymrští tělo na první schod atd. Druhý drží tašku v ruce a s ní balancuje nahoru. Dlužno dodat, že většina lidí z tramvaje nakonec pomáhá v tom sportovním výkonu až tak, že nejen podá ruku, ale i místo k sezení uvolní. O tom, že někdo má třeba berle nebo jen hůl, to už nemá cenu mluvit.
Tento postesk nemá pointu. Leda že by Tyršův duch pořád ještě pracoval? Nečetla jsem nikdy v černé kronice, že tuatam někdo spadnul pod koleje. Možná nějaký čert - znáte tu dětskou říkanku - Ententýky dva špalíky čert vyletěl z elektriky bez klobouku bos natloukl si nos !
Už se těším, jak mi zase Anonymní napíše, že mi vedro leze na maják Leze, tak ať. :-)))) Hlavně, že nějaký maják mám. Někdo nemá ani to.
Astře:
OdpovědětVymazatMá-li kam šplouchat, nebo kam lézt vedro, případně i něco dalšího, tak je v podstatě dobře. Mnohem horší je, když nemá kam.
Došlo k nějakému technickému nedopatření - nevím, jestli se odeslal můj komentář Drakovi...
OdpovědětVymazat„Večer si lehnete v naprosté pohodě, krásně
OdpovědětVymazatspíte celou noc a ráno se probudíte a
nemůžete ani vstát, jak se motáte, aniž byste
si uvědomovali proč. Pak ale zjistíte, že
během noci přešla fronta, která významně
snížila tlak – a vaše tělo se s tím tak rychle
nedokázalo vyrovnat."
"I když do sebe nalijete litr černé kávy,
bude vám trvat tak do desíti dopoledne, než
se vzpamatujete a začnete normálně
fungovat. Stav se musí přirozeně
harmonizovat, ale u někoho se to nedá
zlomit ani silnou vůlí,“ naráží Jan Cimický
na případy, kdy člověk ten den nenaskočí
vůbec.
TAKŽE HOVNO STÁŘÍ, *FRONTA* ZA TO MŮŽE
(Anonymní Kocour)
Astře:
OdpovědětVymazatTechnika je na světě proto, aby nebyla spolehlivá na celých 100%, ale o něco méně a tím pádem čas od času pila lidem krev, takže komentáře, které vidíte jsou všechny, nic jiného krom spamu není k mání. Spam z pochopitelných důvodů uveřejňovat nebudeme :-)
Drakovi - není čeho litovat, byl to zase blábol z horka, už ani nevím, o co šlo Jo - bvío to, že sem šla fronta a že zase odešla. Těšila jsem se, že bude lejt a nic. Měla jsem spíš napsat, že ho..., ale nejsem takový sprosťáček, jako kocour.:-)
OdpovědětVymazatKocoure, já tyhlety stavy lámu silou vůle, a to ani nevím, že to radí Cimický. Zásadně naskakuju ladně a s úspěchem. Chce to mít silný vůl! (psávala jsem kdysi těsnopisem, a něco z toho ve mě zůstalo).
Já spíš "silou vola"...
OdpovědětVymazatDneska mi dopoledne volali z Ústavu, že nastal konec světa, potopa* a není po ruce fotograf "skrzevá" dokumentaci pro pojišťovnu. Tak jsem šel vykonat, co bylo třeba. No blbec, co mám povídat. Už se všude odčerpávala voda, větrání běželo na plné pecky (a žádná pecka nevynechávala), vlhkost cca 99%, teplota kolem 33°C. Když jsem se po akci v "tropické jeskyni" doplížil podél stinných stran budov domů, vlezl jsem pod sprchu a setrval v dlouhé blaženosti bez ohledu na to, kolik budu platit vodné.
*/ malíř, který "líčil" vrátnici zavadil o čudlo, kterým se spouští protipožární sprchy na jeviště. A silná čerpadla tam narvala skoro padesát tun vody. Inu moderní technika je silnější než člověk - ono se to totiž už nedá zastavit.
Zavadit o čudlík je někdy náramná legrace. Byla jsem kdysi v nemocnici. Když tu najednou v noci se rozeznělo houkání na celá areál a během minuty byla na patře svita doktorů, kteří běželi na pomoc. Jeden pacouš nemohl spát, tak navštívil sesternu, aby si se sestrou pokecali. Sestra odběhla něco zařídit, pacouš se nudil a zmáčknul červené tlačítko, zvědavý, co se bude dít.No, byl z toho průšvih. Sestra to odskákala, pacouše odeslala na lože a rozhodla se, že tlačítko přelepí náplastí, aby příště nikoho nelákalo. Samozřejmě při lepení tlačítko opět stiskla. Všechno jako podle kopíráku. Doktoři měli náramnou radost!
OdpovědětVymazatMačkání tlačítek a jejich následky:
OdpovědětVymazatDivadlo:
Doufejme, že pan malíř má pojistku na způsobenou škodu, jinak to nezaplatí až do konce života. Ona pojišťovna to divadlu proplatí, ale asi ne v plné výši a navíc se bude shánět po tom, kdo to zavinil a obávám se, že ten malíř zažije dost nepříjemné a horké chvilky. Nicméně mohl by se možná i úspěšně bránit tím, kdyby to tlačítko nebylo pořádně a výrazně označené a navíc nebylo zajištěno proti náhodné manipulaci. Většina tlačítek, vypínačů, páček a hýblat, jejichž spuštění má nevratné až fatální následky, například spouštěč hašení motorů a v létacích aparátech, je výrazně označená a je tam krytka nebo plomba, nebo něco, co se před použitím musí odstranit. Zkrátka aspoň nějak je bráněno blbé náhodě v podobných taškařicích.
Nemocnice.
Ta sestřička chudák zjevně zažívala den, tedy noc blbec, chudák malá a doktoři pak spolu s ní... Nicméně výrazné označení a tlačítko proti náhodné manipulaci by také neuškodily...
Tlačítko bylo pod sklíčkem, Draku. Ale copak tenké sklíčko odolá malířskému kyblíku?
OdpovědětVymazatMyslím, že by malíř neměl šetřit na dobrém advokátovi - snad se mu podaří dokázat, že k tomu všemu došlo jen a jen nešťastnou náhodou. Nebo že náš Ústav něco zanedbal - třeba k tomu tlačítku měl postavit ozbrojenou stráž či co. Právníci si zase namastí kapsy.
Poučen malíř prý byl - jenže jen ústně, vrátným. Asi bude soud. Viděl jsem "viníka" a byl bledý jak ta stěna, když jsem šéfovi provozu hlásil předběžný odhad škody jen na naší aparatuře. Pasdesát kubíků vody je holt padesát kubíků.
No - smůla.
===
Taková tlačítka by měla mít buď několikasekundové zdržení nebo by měla být dvě v sérii, aby se vyloučil takový případ. Třeba jako nahrávání na studiovém magnetofonu.
VÍM, VÍM, PO BITVĚ KAŽDÝ FRAJTR...
Taky jsem myslela na malíře, a na účet za vodu - není to teď žádná legrace.
OdpovědětVymazatMůj příběh je starý 26 let. To už jistě dávno v nemocnici taky přišli na to, jak čudlíky zabezpečit.
Teď si uvědomuju, že už léta platím tzv. blbovzdornou pojistku, která za mě uhradí škodu, kterou bych případně jako malířka s kyblíkem způsobila. Asi se to vyplatí.
Jednou jsme s mým přítelem Vaculíkem chodili po Staré Městě a navštívili jsme tam krám se sklem všeho druhu. Bylo to v zimě, měli jsme zimní oděvy, čili naše figury byly poněkud rozměrnější. Ludvík si chtěl koupit takovou menší křišťálovou kouli, byl na ně zatížený a do sbírky by se mu šikla. A jak jsme se tam tak motali mezi regály a shýbali se v těch kabátech, abychom si všechno dobře prohlídli, málem jsem kabelkou shodila celkem rozměrnou polici, narvanou sklem. Police to naštěstí vydržela. Svoji pojistku jsem uplatnit nemohla, ale při mojí šikovnosti k tomu jistě někdy dojde.
Pojistka na blbost:
OdpovědětVymazatKdyž se jeden pohybuje životem jako zaměstnanec, tak je pojistka na blbost celkem fajn, záležitost, není to drahé (aspoň nebylo v době, kdy jsem se o to zajímal) a naopak to člověk vytáhne „z rejže“, když se do ní dostane. Jenže když se jeden pohybuje životem jako živnostník, tak si za takovou pojistku řeknou o 3 % z obratu a to je pak živnostník pošle do háje a doufá, že k ničemu nedojde. Blbé pak je, když ano. Zajímavé je, že když si člověk založ s.r.o., tak pro celou firmu se to počítá jinak a ta s.r.o.-čka většinou pojištěná jsou. Rozhodně to tomu chudákovi nezávidím, ať už je to jak chce. Kyblík je dost velká věc a tlačítko za sklem by mělo být relativně malé, tak je mi to trochu divné, jak se mu to nešťastníkovi vůbec povedlo?
Pro Draka:
OdpovědětVymazatKdyž jsem pracovával v Rakousích (jako privátní osoba), platil jsem 5% z ceny aparatury, což bylo skoro 15% výdělku (ne zisku!), ale raději jsem jim to nacpal do chřtánu. Aparát bych nesplatil do smrti.
Samozřejmě - nikdy se nic nestalo...
Normálně jsem byl pojištěný vždy. On může vypadnout z ruky i kousek za 80 000.- ani se nenaděješ.
Výše pojistného:
OdpovědětVymazatChce si to dát práci a donutit padouchy pojišťováky, aby byli ochotní u určitých druhů případů počítat jinak, ale jak říkáš, principiálně je lepší provést nakonec úlitbu vyžírkům ale spát relativně v klidu, než se hrozit, aby se nikdy nikde a nic nestalo, protože...
On totiž člověk, i když si dává sebevíc pozor tak statisticky přibližně 1 x za 2 roky se mu nějaký ten pohyb nepovede. Když to odnese mobil, třeba i za tisíce korun, bral to čert, ale když se stane nějaká taškařice za několik desítek tisíc, už je to nepříjemné a když už to jde do statisíců či rovnou milionů, no tak na to pak bez pojistky prostě hrůza pomyslet. Ono pak mohou pojišťováci zkoušet se vyzout, ale naštěstí tyhle pokusy čím dál tím častěji „projíždějí“ u soudů.
Ano, jestliže chci vidět ksicht z alba zločinců, podívám se na své nové pasové foto z úředního canonu. Se všemi projevy focením nablízko neportrétním objektivem.
OdpovědětVymazatObuvníku, mám trumf. Moje foto vyzírá, jako když bezdomovkyně vylezla zpod mostu brzy poránu, kdy jde od řeky ještě mlha, jejíž cáry ovíjejí její ("jejíž ovíjejí její" je záměr, at si Jakub užije) rozježené vlasy. Nejkrásnější na tom fotó je moje rozkošná blůzička, z níž kouká bohužel jen límeček. Bleé !A to jsem tu fotku ještě neviděla na legitimaci, ale tam bude aspoň milosrdně maličkatá. :-)
OdpovědětVymazatÚřední focení:
OdpovědětVymazat1) Oproti tomu, co páchaly za hnus krabičky na mýdlo od Polaroidu s bleskem o síle výbuchu supernovy, je to, co leze z „úředních“ Canonů s neportrétním objektivem docela pokrok. Nepopírám, že pořád je to hodně hnusné.
2) Kabinka na focení je malá a blbě osvětlená, nicméně věřím, že tenhle objektiv by to zvládal lépe:
http://www.fotoskoda.cz/carl-zeiss-planar-t-5014-ze-pro-canon/
3) Jenže chtělo by to portrétní objektiv a větší prostor na focení. Ve větším prostoru na focení by tenhle objektiv snad už dělal i docela pěkné fotky:
http://www.fotoskoda.cz/carl-zeiss-planar-t-8514-ze-pro-canon/#/tab/description
a možná, že by to zvládl i v té malé kabince, ale tam by to bylo opravdu hodně natěsno...
Nezbývá, než doufat, že se to třeba časem zlepší, ale zrovna toto opravdu není to nejdůležitější, jsou-li doklady hnusné nebo ne, na tom až tak moc nesejde, v životě je spousta důležitějších věci.
Ano, Draku, to je jen takové horké letní blábolení, aby řeč nestála. Mně je to ale milé, protože vás všechny potřebuju poznat, když jsem se přistěhovala. Na té fotce nezáleží ani za mák. Je to spíš jen legrace.
OdpovědětVymazatZapomněla jsem podotknout, že ty odkazy se nedají rozkliknout.
OdpovědětVymazatNerozklikávací odkazy / Astře:
OdpovědětVymazatOdkazy se nedají rozkliknout, protože do komentáře sice jde umístit i rozklikávací odkazy, ale:
1) Je to zbytečně pracné a když se člověk „sekne“, nedá se to napravit.
2) Nerozklikávací odkaz se dá snadno označit, zkopírovat a vložit do adresního řádku prohlížeče a podívat se na něj.
Odkazy vedou na 2 objektivy, které by dělaly mnohem lepší obrázky, ten druhý objektiv je vyloženě portrétní a cena cca 30 kKč včetně DPH by snad úřad „nepoložila“.
Draku, dík za radu. Zkusila jsem a funguje to. Objektivy mi sice nic neříkají, ale jako zkouška dobrý. Takže to už znám i pro nějakou příští příležitost. Člověk se musí pořád učit.
OdpovědětVymazatUčení / Astře:
OdpovědětVymazatNic se nemá přehánět, ani to učení ne, ale na druhou stranu si říkám, že v našem poměrně dynamicky proměnlivém světě ten, kdo je ochoten zvládat nové věci a učit se, tak žije.
...kdo je ochoten zvládat nové věci a učit se, tak žije.
OdpovědětVymazatOchoten a schopen!
Díky za upřesnění, přesně tak to je :-)
OdpovědětVymazatOchoten a schopen / StK:
OdpovědětVymazatJak tak nad tmí přemýšlím a vzpomínám na různé lidi a zážitky. Babí kdysi říkávala, že když někdo nechce (tedy není ochoten), je to horší, než když nemůže. A jak tak pozoruji dění a lidi kolem sebe, tak nevědění či neumění tu většinou není kvůli neschopnosti, ale kvůli neochotě podstoupit jakoukoliv námahu. Jenže to je začátek konce, protože o neudržované a nerozvíjené schopnosti nakonec přijdeme.
Jsem taky schopná všeho :-) A rozhodě se nebráním, zejména na internetu, poznávat další a další tajemství.
OdpovědětVymazatKocoure, mám dotaz. Co je se zvukařem, který třeba v televizní detektivce nechá řvát hudbu, která podjíždí text tak, že není vůbec slyšet slovo. Zejména je to pikantní, když se divák má dozvědět, kdo je vrah. Zvukař je blbý? Spí? Je mu to fuk? Je hluchý? Není to zvukař? V dabovaných filmech je to dost hloupý, v českých filmech se v takových případech dá aspoň odezírat ze rtů. Dost mě to štve. Je to častý problém. A taky je hodně rozlišné ostření zvuku. Někdy je zvuk hodně zahuhlaný. Často se divím, jak to, že to můžou pustit do vysílání.
I já se divím ušima Astro.
OdpovědětVymazatPříčiny mohou být všechny vyjmenované, často platí "není to zvukař", protože teď se za zvukaře prohlašuje každý, kdo ví, jak pošoupnout klikou nebo otočit knoflíkem.
To co se rýsovalo po převratu - ustavení profesní komory - cechu - který by vydával nějaká potvrzení, že pán/slečna opravdu slyší a je schopna zvukový vjem zprostředkovat i posluchačům skončilo tím, že se vedení po několika málo letech chopili Pražáci* a udělali si z toho takovou vlastní organizaci, jezdili po světě na konference a my ostatní jsme jim na to přispívali. Ani na výroční schůze jsme se my, "nepražáci" obvykle nebyli schopni dostavit neb "do Prahy je cesta dlouhá" a vzít si volno na určitý den je někdy (často) neřešitelné. Takže jako zakládající člen APZ** jsem byl jedním z prvních, který vystoupil. Ale to už je jedno.
Proč je tolik filmů špatně smícháno? Protože se v dabingu spěchá, honí se prachy. Mimo jiné i proto, že se poslouchá hodně nahlas - a tehdy, jak jistě víte, je slyšet i to, co při normální hlasitosti slyšet není. A pan režisér je mladý umělec, intoš, a chce mít všechno lautr jinak, než ostatní tvůrci. Na diváka se v 80% případu vůbec nemyslí.
Dtto muzikál - způsob ozvučování muzikálů, který interpreti požadovali mi byl natolik proti mysli, že jsem šel do důchodu. Pro mě byl na prvním místě vždycky posluchač/divák ale pro nynější umělce - aby se na jevišti cítili dobře. A taky aby mohli přijít experti z Brna (pravlast českého muzikálu - MDB, Moša) a za velmi slušné peníze posedět při zkoušce v sále a dát místnímu zvukaři pár nejasných připomínek - a hlavně pochválit vedení, že udělalo moc dobře, že je pozvalo, že od teď už to všechno bude mnohem lepší. Recipročně si vedení nebo přední sólisté "zahostují" v Brně - taky za slušné peníze. [;>)
Poznámka: Když sedím doma ve vedlejší místnosti a přes dvoje (otevřené) dveře slyším, když se moje žena dívá na TV a rozumím dialogu, slyším scéniku a dokonce i ruchy, jedná se z 90% o starý český film nebo o dabovaný US film, kde si původní tvůrci dohlédli na finální mixáž mezinárodního zvuku a českých textů. Myslel jsem, že je to takový americký kapric - ale po zkušenostech s "dabingy" za posledních 15 let se jim vůbec nedivím. Řemeslo se vytratilo a dělá se "umění" nebo častěji prachy.
*/ Ne všichni. Ale některé Pražáky nesnáším - i když jsou třeba z Brna.
**/ Asociace profesionálních zvukařů. Nyní jsou to ti, kteří chtějí z každé produkce "díla" na kterém participovali nějaké drobné výpalné. Dostali sice už zaplaceno, ale je jim to málo..
Milý kocoure, obávám se, že máte ve všem pravdu, a to je smutný. Náš dabing byl považován za velmi dobrý, ale bohužel se střetlo umění herců a neumětelstvím "zvukařů", tak, jak píšete. Ve všem jsou many. Vždycky jsem si myslela, že při takové práci je nějaký celkový dozor, režisér, osoba, která odpovídá za celek. Většinou asi není. Mockrát třeba slyším, že jeden herec řekne - byla to Chuanita, a druhý mu vpadne do řeči a řekne - ne, Juanita to nebyla . A to už úplně mlčím o tom, jak herci občas vyslovují číslovky. Ale to bylo i v rádiu. Točí se to všechno všelijak, kdo má čas, ten přijde natočit svoji roli a potom se to montuje dohromady a Juanity s Chuanitami tam lítají napřeskáčku.(To je jen dost tvrdý příklad, bývá to různé).
OdpovědětVymazatDíky za poučenou a poučnou odpověď !
ABC
OdpovědětVymazatSoučasní herci neartikulují, nebo jsem já úplně hluchá. A nemluví normálně - oni všichni nějak vemlouvavě šeptají. Já takové lidi v reálu neznám.
Překladatelé dialogů v TV filmech asi v životě neslyšeli o synonymech - a že jsou mezi synonymy sakra rozdíly. Přeložit rčení, úsloví - těžký problém. Ani je nepoznají.
V pátečních LN píše P. Š. o tom, že současné vedení rozhlasu jsou manažeři, kteří o rozhlasácké práci nevědí nic... Odbornost?!
Kocour zvolil svobodu - to je sympatické.
Pokles kvality znalostí a prováděných prací:
OdpovědětVymazatTo, co popisuje Kocour kolem zvukařiny, se děje i v mnoha jiných oborech lidských činností. Máme už mezi sebou mladou generaci, která je přesvědčena, že učit se je zbytečné, protože vše potřebné jim na webu najde teta Wiki, nebo strejda Google. Zkrátka znalosti a dovednosti nic moc, zato sebevědomí by mohli rozdávat a neubylo by. Od takových mamlasů bez trochy pokory a skromnosti ani nečekejme, že někdy třeba dojde ke změně stavu k lepšímu, protože tam, kde není funkční zpětná vazba se stav zlepšit nemůže. No a ta zpětná vazba není, protože ty namyšlené nuly ani netuší, jaké obrovské jsou vlastně nuly. K tomuto jevu se ještě i přidává zjevná snaha obor uchvátit, zbyrokratisovat a následně dostat pod vliv té správné skupiny těch správných držitelé těch správných štemplů, takže nakonec ty obory vykonává ne ten, kdo by měl, protože to umí, ale ten, kdo se k tomu štemplu dostane a to zase ale většinou není ten, kdo by ho vykonávat měl... Bude hůř, až se začnou objevovat případy, že doktor někomu přišil oči a uši k zadnici, nedivme se, vlastně se docela divím, že se to už poměrně často neděje.
Vysílám subprostorový signál!
OdpovědětVymazatJe sféra obydlena?
Potvrďte moji spektrografickou analýzu!
Je nastaven diagnostický cyklus, aby se vzorec nezhoršil.
Emitory jsou připojeny k transportérům.
Gravitační pole se nehroutí.
JSME NA PLANETĚ SAMI?
...jejíž cáry ovíjejí její - - - nále dyť to je ouplně v rychtyku. A asociace s cárami - hned tři, a z téže doby: V+W, Vlastíček Burian, a třetí jsem věděl eště odpoledne, když jsem to poprvé napsal, a pak vše hned smazal. Teď nevím, neb jsem ospal a tup (prostě hňup) ("Dědo!! Fakt m u s í š pořád veršovat - ? My už n e j s m e malé holky, vííš?" - Vím... - "No a stejně to budeš zas dělat. Máma má pravdu, že to s tebou nejde dál!").
OdpovědětVymazatPotopa v Národním divadle našeho severu! A jak to, že jsem se to vůbec nedověděl z novin? Místo těch blbostí, jako třeba co se furt dělá s našima prachama z daní a kdo si kde staví jaký palác, ač to nemůže ani zlomkově být oprávněno jeho postem? A co si vyvrtnul/narazil ten onen pámbů našich hřišť a kluzišť? Padesát tun vody, pod tlakem - to taková budova klíďopíďo přežije, a nic se neděje?
Tuhle jsem byl svědkem, jak pan Munk chytí na ulici za rukáv pana Karpelese a žalobně se mu svěřuje: "Pa-pa-pane ra-ra-rado, právě du z ro-ro-rozhlasu. Ko-ko-konkurs, víte? Na-na hla-hlasatele. A pře-představte si, že-že já jsem ji-jim ve-ve všem vy-vyhověl - a o-o-oni hned, že-že hned je-je jim ja-ja-jasné, že mě neb-b-berou. Je-je to tam-tam sa-sa-samý ant-t-antisemita!!!"
No proti tomu holt nic nenadělaj, pane Munk...
Je sféra obydlena / Astře:
OdpovědětVymazatJe, ale sporadicky :-)
Jakubovi S.:
Ten vtip je rozkošný :-)
Ta spradičnost je teda chucpe! Budeme mít odstávku nebo je to z horka?
OdpovědětVymazatSporadičnost / Astře:
OdpovědětVymazatJsem na to sám, Kocour je mimo civilisaci a tedy i interfernet. Když jsem doma, 2 - 3 x za hodinu se podívám co je nového a pustím to. Mezitím dělám to, zač jsem placen. Když jsem mimo a to se bohužel také musí, tak to prostě bude méně často. Až na to zase budeme 2, bude to jako dřív. Útulna je koníček, provozovaný na cizím železe a softwaru za cizí elektriku většinou s 2-i dobrovolnými správci, někdy jen s jedním, takže trochu „na baterky“ a tomu situace zhruba odpovídá. Řekl bych ale, že to funguje mnohem líp, než spousta komerčních projektů, které by se ale, na rozdíl od nás s Kocourem, stydět měly ;-)
Ano, beru na vědomí, draku, i když radost nemám. Ale jsem ukázněná. Sice technické stránce nerozumím (neumíme všichni všecho), ale rozumím možná tomu, že provoz blogu stojí nějaký peníz. Nebylo by od věci, abych se třeba finančně zapojila? Když už se tady producíruju. Připadám si jako sqoter, zadarmiko, bez starostí. On to někdo zatáhne :-)
OdpovědětVymazatFinančně se zapojit / Astře:
OdpovědětVymazatTo je hezké, ale na planetě je velice málo lidí ochotných platit za cokoli a když už to jinak nejde, tak zpravidla čapnou ten první, úplně nejlevnější šunt (náhražku) a tím to tak asi končí. Tento jev se mimo jiné projevuje tím, že lidi platí z jakéhosi důvodu mnohem raději naturáliemi, nežli hotovými penězi. Tomu pak odpovídá i obchodní model strejdy Googla, který strží svoje peníze za to, že zpracuje všechna data, ke kterým se na jeho plechovkách dostane a prodá je všem, kdo mu za to zaplatí. Ta naše také. Tedy ty texty. Nějak je zpracuje a někomu to pak prodá. Od nás peníze nechce a jediný náš vklad s Kocourem na provoz blogu jsou práce a čas. A Google má těch dat hodně, Picasa a další věci mu „přihrají“ spoustu obrázků, včetně času a místa pořízení. Obrázky se dají automaticky projít, zanalyzovat, roztřídit a zpracovat. To mimo jiné například umožní zjistit, kam lidé rádi jezdí na dovolené a jak na nich tráví čas, atd, atp a za to zase rádi zaplatí „markeťáci“, které nějakým způsobem živí turistika... Tohle ještě ujde, určitě existují i mnohé jiné způsoby, ze kterých by nám šel doslova mráz po zádech, vedro nevedro. Ale za blog od nás s Kocourem strejda Google nic nechce. On si prostě ta data sesbírá, sežere, stráví, zpracuje na prodatelné výsledky a následně prodá. Proto je tak úspěšný, protože je pragmatický a přesně ví, kam až si může dovolit zajít a nikomu nedá nic zadarmo, zato se ke všemu zadarmo dostane :-) Málokdo zná reálnou cenu toho, co na web naivně pouští.
Funguje to jak má, o tym žádná. Dyby všecko okolo fungovalo takhle - pámbů zaplať!*
OdpovědětVymazat*Ten by toho měl na placení, že - pozn. překl.
- Představěj si, pane Sinderhauf - ten můj čerstvej zeťáček v ů b e c neumí hrát karty. To je hrůůza - !!
- No a má bejt? Šma Jisroel - jsou rád, ne?
- No ale on je h r a j e !
Jakubovi S.:
OdpovědětVymazatPámbů vám to zaplať, aneb platba vatikánským dolarem :-)
Ten vtip je taky rozkošnej. Za chvíli doufám, že vystřelím domů.
Draku, díky za obsáhlou odpověď. V tomhle počasí výkon. Bývala bych se byla spokojila i se stručností.
OdpovědětVymazatS reálnou cenou toho, co všechno se na weby dostává, je to pravda veliká! Jsou lidi, co nedovedu potlačit svoje ego, například s posíláním fotek.Z toho bývají někdy pěkné masakry.
Vedra:
OdpovědětVymazatMít klimatisaci je mi dost proti mysli, stačí, že je v autě, doma už bych něco takového asi nepřežil. Pikantní to bývá v některých obchodech, kde to nějaký magor v těch vedrech nastaví co nejníže, takže se tam drží něco kolem +18°C, nebo i níž, když se zrovna majitel sekl a omylem zaplatil za výkonnější jednotky. Tam pak z těch chladících žeber divže dovnitř nesněží. Odtamtud utíkám, nechci nastydnout. To je mimochodem v těch vederech paradoxně snad to nejsnadnější.
Doma to řeším tak, že sleduji vnější a vnitřní teplotu, dokud je venku chladněji, větrám, jakmile se teploty vyrovnají, zavřu okna až na jedno malé abych se neudusil a čekám na večerní pokles teplot. Dá se to vcelku vydržet. Mně vedra až tak silně nevadí, jen se snažím se v nich méně namáhat fyzicky, přejdu více na kubánský a řecký rytmus :-) Více přemýšlím a méně se hýbu.
Ego, fotky a masakry:
Fotím docela rád. Když se tak nad tím zamyslím, tak nejraději ze všeho co kde lítá. Na druhou stranu ale necítím jakoukoliv potřebu někde se s tím chlubit a cpát svoje fotky všude kolem. Jen si z nich děláme kalendáře, někdy dám něco na zeď, nebo do podložky pod myš. No a samozřejmě, že je mám i jako pozadí na počítadlech. Sem tam se na ně podívám a stačí.
No ty masakry? Každý, kdo se pohybuje kdekoliv na veřejném prostranství, by v dnešní době mel s přítomností všetečných čoček a čipů počítat, včetně pár stovek chtivých hajzlíků bez rozdílu věku a pohlaví a měl by tomu přizpůsobit oděv i chování. Totéž doma, buď mít závěs, nebo počítat se vším.
1) Neporducíruj se.
2) Neprovokuj.
3) Neriskuj.
4) Nedbáš-li předchozích 3 rad, tak se pak nediv, když nastane masakr ;-)
Ještě k vedrům:
OdpovědětVymazatDříve se doporučovalo, aby rozdíl mezi vnější teplotou a teplotou, na kterou chladí klimatisace nebyl větší něž cca 10°C. Dnešní doporučení se pohybují kolem 5°C. Asi si přisadila alarmisticky-klimatická lobby, ale na druhou stranu, selským rozumem není až tak těžké uchopit, že pro organismus je příliš velká změna teplot šok a že když jeden vleze zpocený do „mrazáku“, že nesjpíš nastydne, když si nevezme svetr a čepici. Já tedy když už klimatisace někde jsou a není to kvůli serverům, kde je nastavuji na +20°C a konec (neměnná teplota je totiž pro Glumíšky ta nejlepší :-), tak je-li to pro mě a jiné lidi, tak ten rozdíl směřuji podle pocitu tepelného komfortu při přechodu z horka do chladu někam na rozdíl mezi vnější a vnitřní na 6 - 8°C.
Přesně má zkušenost, mé zažité optimum rozdílu.
OdpovědětVymazatA v mé přízemní zděné chatě, stavěné tátou 76-86, s velkou krytou terasou po celé délce, na konci dědiny pod hřebenem Vizovských vrchů, jen napůl podsklepené, k JV, je ten rozdíl sám od sebe, když je takto venku...
Včera jsem pobyla v klimatizované drogerii. Desetimnutový pobyt meziregály mě příjemně osvěžil. U kasy potom jsem zažila absolutní kolaps paní pokladní. Spořádaně jsme vyložila na pult, co jsem si vybrala a paní pokladní mi začala nabízet jakýsi přípravek navíc. Prohlížela jsem si ho chvíli a ta žena na mě přímo zařvala - tak co, vemetesito? Čekala jsem navrch facku. Řekla jsem - ne, nevezmu a nekřičte na mě. Vykřikla - Já nekřičím! Zmlkla jsem, zaplatila a vystoupila z klimatozace do ulice.
OdpovědětVymazatSlunce tam pralo ze všech sil a stran. Okamžitý rozdíl nejmíň pětadvaceti stupňů. Je to na organismus zápřah. To tu ženu u kasy omlouvá, zřejmě následek dlouhodobého pobytu v klimatizaci. Při čekání na tramvaj, která má zastávku u drogerie, všimla jsem si prodavačky z obchodu. Kouřila a měla na nohou zimní boty,dlouhé kalhoty, svetr a ještě navrch bundičku. V takovém obchodě to jsou asi dost muka.
Řvaní a jiné neurvalosti v obchodě / Astře:
OdpovědětVymazatNetuším čeho ta osoba chtěla dosáhnout křikem v obchodě. Že by se poučila u „šmejdů“? Tam to prý na báby a dědky zabírá. Za normálních okolností je to ale skoro vždy a takřka na 100% na závadu, zákazník se naštve a kolikrát si nevezme ani to, co původně chtěl. Jednou jsem jedné uřvané, utřískané a nevrlé ježibabě takhle nechal na pokladně celý nákup. Třískala mi s věcmi tak, že to nešlo ignorovat a když toho nenechala ani po 2 žádostech, tak potřetí jsem prostě odešel, jinak bych s ní musel praštit já a to by se mi přeci jenom nechtělo, takhle si špinit ruce... Mě vychovávali v duchu, že ženu ani květinou nehodíš. Na druhou stranu práce v obchodě vyžaduje především sebeovládání a vstřícný přístup a není-li toho někdo schopen, měl by jít dělat něco jiného.
Myslím, že měla nervy v čudu, draku. A ta klimazitace to snad ani zavinit nemusela. Kdo ví, co se dělo za jejím čelem. Fakt je, že by měla jít dělat asi něco jiného. Do přírody a tak. ..
OdpovědětVymazatAstře:
OdpovědětVymazatu něčeho fyzicky náročnějšího, by se jí ty nervy rychle „srovnaly“ do latě. Já si kolikrát myslím, že lidi tak akorát pokoušejí čerta, protože si neumí vážit toho dobrého bydla co mají. Nekriticky se domnívají, že by „měli na víc“, ale to je bohužel v drtivé většině případů ten největší omyl jejich života.
http://echo24.cz/a/wHDKC/francie-ustoupila-saudskemu-krali-dala-zavrit-nudaplaz
OdpovědětVymazatTo je, co? To si dovolujou, co? A to je ještě to nejmenší. Král si měl koupit velký dalekohled, udělal by líp. Králku měl zabednit do komnaty, pokud má více králek tak raději do více komnat,aby se neporvaly, a měl si užívat pohledy na jistě krásné Francouzky. Nicméně je to šlendryján takhle se roztahovat v cizí zemi. Že mu to ti Francouzi povolili, aby si tam vystavěl nějakou pevnost. Že mu vůbec ten pozemek prodali. Takže teď se nemají čemu divit. Ve všem jsou prachy, ale v tomhletom je mnoho dalšího horšího navíc.
Blbé zprávy:
OdpovědětVymazatNěkolik minometů a kulometů bych rozdal nudistům. Myslím, že ani během 1/2 dne by bylo po problému. Zatím nezbývá než doufat v žabožroutskou justici a její zdravý rozum a hlavně pud sebezáchovy.
Jakube? Jste tu někde?
OdpovědětVymazatHezký svátek a užijte si pohodu. Konečně sprchlo, aspoň ve středu Prahy, takže vám-nám nebe poslalo chladný dárek.
Mějte se pěkně!
Radní Prahy 2 se opravdu vtipně pomstili asi třem bezdomovcům, kteří občas okupovali dvě lavičky na stanici tramvaje č.11 nad Muzeem. Nechali je prostě odstranit.Ty lavičky. Aby odstranili bezdomovce, to je nenapadlo. Způsobili tak velkému množství obyvatel Prahy, zejména těm starším, pěkné galeje při čekání na tramvaj.Posedávají teď na betonových obrubnících. Vypadá to poněkud bizarně, sedí se na tom špatně a ještě hůř se z toho vstává. A taky to nepůsobí nijak malebně.
OdpovědětVymazatA protože je tato stanice zároveň přestupní směrem k metru a k dalším spojům, denně tudy procházejí tisíce lidí. Jejich proudy se slévají na chodníku širokém cca 3 metry - jeden proud k Muzeu, druhý k metru.Je to kolikrát mazec, když chce člověk chytit tramvaj.
Pořád říkají, že dělají všechno pro lidi. Tady se zdá, že je to proti lidem. Ale nejspíš je to jen lhostejnost. Vím, že si na tento problém stěžují lidi mezi sebou, i veřejně, ale bez odezvy. Radní jsou v klídku, je to netrápí.Většinou jezdí autem a metro mají na dosah. A taky jim není osmdesát i více.
No dík. Všiml jsem si toho před pár dny na jednom ze svých kalendářů, tož to mám v merku. Totiž, víte, já se v reálu knejmenuju, ale před léty jsem su to zvolil pro své překlady a vlastní věci. A spousta lidí mi tak říká/píše, tak to beru. Je to jméno jednoho z mých úžasných pradědů (i s tím S.). Zavazuje mne to. A je to též název jednoho čahouna v ostrém začátku puberty - mého milovaného nejstaršího vnuka v mém rodném štatlu.
OdpovědětVymazatA to příjmení, S., už - jak jsem si s ustrnutím nedávno ověřil - v českých zemích není od roku 1942, kdy Němci zastřelili mého stejnojmenného prastrýce. Tož tak.
Jakube, to nevadí. Též nejsem Astra, ale narozdíl od vás mám svátek jako Astra tak maximálně v herbáři. Doopravdy až v září. Jenže nic neslavím, takže je to fuk. Přesto přeju pěkný den! V Praze k o n e č n ě prší!
OdpovědětVymazatABC
OdpovědětVymazatPři pohledu do svého kalendáře konstatuji, že pokud Jakub není Jakub, tak je Timur.Já mám totiž kalendář s dvěma jmény na den. A dnes Jakubovi Astra přiřkla svátek, tak to tak bude a hotovo. Všechno nejlepší!
Jak to po vás dvou čtu, tak to by nakonec i Starý Kocour mohl prohlásit, že nikdy Kocour nebyl a není - a to by byl pěkný pořádek!
Pěkný vlahý podvečer!
Radní Prahy 1 a 2:
OdpovědětVymazatTo je opravdu velice zvláštní sbírka lidí velice „slušných“, „inteligentních“, „obětavých“ a „schopných“ nejspíš snad úplně všeho... Ze všeho nejlepší by asi bylo počkat až se všichni sejdou na radnici, pak zatlouct okna a dveře a budovu podpálit. A na druhou stranu škoda baráku, nebyla by lepší defenestrace? Už dlouho se v Praze nekonala nějaká pořádná zábavná taškařice a téhle bych se zúčastnil rád a ochotně.
Jistěže,
OdpovědětVymazatStarý Kocour býval mladý kocour a mezitím i Starý Tlustý Kocour. Jistěže se můžu podepsat občanským jménem, nepíši nic, co bych komukoliv nezopakoval do očí. Ale je to tu taková domluvená hra a nebudu ji kazit.
Jenom toho našeho avatara bychom neměli střídat - je to k němu neuctivé, milé ABC.
Kocoure, já myslela, že avatar je obrázek a nick jméno pro internet. Jak to tedy je?
OdpovědětVymazatA radnice? Když zuřil předvolební boj, odchytila mě na ulici budoucí paní starostová a pravila něco v tom smyslu, že práce pro lidi je pro ni prvořadá. Dostala jsem propisku a pár takových plastových lup, že abychom měli s ženskýma z baráku jak přečíst malá písmenka na obalech potravin. To mi přišlo dost praktický, tak jsem ji pochválila. Jenže lupa je lupa, a lavičky jsou lavičky.Je to všchno marnost - jako jít hulákat na hlavní nádraží...
Tak tak, Astro.
OdpovědětVymazatAvatar je postava, role kterou hrajeme*. Někdo i v životě, někdo jen na internetu. Někdy má i grafické vyjádření, dokonce i to může být i fotografie nějaké osoby, která ovšem ve skutečnosti vypadá docela jinak. To jsou pak ty nešťastné dospívající holčice, které je před kamerkou svého počítače svlékají pro zvrhlíky, staré jako jejich dědeček a vystupující jako vrstevníci těch amatérských striptérek. A holčice se domnívají že je zaujmou nebo snad dokonce ohromí svou panenskou nahotou. Neřešitelná záležitost - pokud byla zanedbána výchova. (Ne, že by se podobné věci neděly i dříve, ale nebylo to tak snadné. Podle mě za to nemohou ani tak ti zvrhlíci, jako spíše rodiče těch děvčátek. A právě ti proti dětské pornografii vystupují nejrezolutněji. Kdyby děvčátka měla odpovídající "Kinderstube", neměli by pedofilové úspěch.)
Takže ano, zaměnil jsem výraz, omlouvám se. Věta měla správně znít ...je neuctivé ke svému avatarovi střídat nick...
*/ Myslím, že jsem výrazu "avatar" začal používat podle stejnojmenného SF filmu USA a nějak se to ujalo.
Ještě k avatarům:
OdpovědětVymazatKaždý člověk má určitou představu jaký je, jak ho vnímají jiní, pak je tu realita, jak ho vnímá okolí a nakonec jaký je dopravdy. Ta poslední položka je dost "vachrlatá" - kdo to posoudí?
Ach zó, takhle to tedy je. Díky, už jsem zorientovaná, :-)
OdpovědětVymazatX K avataru opakuji dotaz pí předcházející.
OdpovědětVymazatX Likvidovat lavičky NEBO bezdomovce? Toť (to je krásné slovo, co?) ta zásadní otázka, princi. Lze ji závratně zobecnit, přenést na desítky stěžejních témat kdykoliv kdekoliv. Asi k tomu sepíšu další Přípodotek filozofa.
X Ano, už dlouho u nás zase nebyla další krásná defenestrace, taktak. Ta poslední bude navždy sporná, velmi jsem se v té zvichřené debatě na jaře 68 angažoval a trvám, jako jeho poslední tajemník, na tom, že jedině sebevražda tomu dává smysl a dějinnou logiku; leč to je jiná pohádka, že, kolego Kiplingu. Ale předtím jsme se tím tak proslavili, že (psal jsem to snad přímo sem loni) bratři Němci si pro to v souvislosti s tímto nezvyklým typicky pražským bleskovým řešením problémů vynalezli unikátní slovo, jaké nikde (ostatně ani v češtině) není: Fenstersturz. Mám ve svých bezedných knihovnách tlusté Geschichte Prags, Ausgabe 1939; tam to autor, historik a pochopitelně nadšený nacista, vysvětluje. Pak ho čekala velmi strmá kariéra a pak šibenice. Je zájem o bližší?
Jenže - bylo by třeba bedlivě, opatrně, důsledně...atd. atd. uvážit a rozhodnout, koho z toho okna šoupnout. A kdo by o tom rozhodl? A jak, aby se o tom už týdny předtím nedozvěděl ten oný - ? A odkud by to bylo? A kdo by tím byl pověřen? Nebo by to nebylo pověření, leč příkaz, rozkaz - komu, od koho - ?
Takže v tzv. demokracii, tím spíš slovansko - raně kapitalistické, nejspíš neproveditelné... Škoda, přeškoda. Rázná řešení bývají občas vysoce žádoucí. Působí ozdravně. Dělají reklamu v zahraničí. Ap.
Defenestrace / Jakubovi S.:
OdpovědětVymazatNěco rázného a ozdravného zároveň může proběhnout jen a pouze když se dostatečně velké tlupě naštvaných lidí postaví do čela dostatečně charakterní, charismatický a inteligentní vůdce. Pravděpodobnost něčeho takového je v našich končinách zatím ještě poměrně malá, takže bych řekl, že to ještě akutně nehrozí, bohužel.
Haas a Goldberg:
To je nádherný vtip, zatím snad ten nejlepší :-)
Škoda, že nemám víc času :-) No po neděli snad bude v tomto ohledu o něco líp.
Pozdrav na Moravěnku milou...
OdpovědětVymazatOstravak se vrátí z dovolené v Tatrách a povídá kolegům v práci - Pánové, představte si, že tam mají vzduch, který není vidět! :-)
Kocoure, v TatrÁch jsem byla a docela je zamlada prochodila. Vysoké, Nízké, Roháče. Roháče byly nejkrásnější! No nic, to je jen taková letní vzpomínka na minulost... V Ostravě jsem byla též, několikrát, v rádiu, ale to už je tak dávno, že jako by nebylo. Ale byli tam senzační lidi.
Všem - hezký konec července! Čas letí, jako ve větru smetí. Co dnes neurveme, to tady už zítra třeba nenajdeme...
Pozdrav na Moravěnku milou... / Astře:
OdpovědětVymazatA Praha je vosk či co?
Ten červenec mizera jeden profrčel rychleji, nežli jsem se vůbec stihl zamyslet nad tím, zda se stihlo udělat vše, nebo aspoň většina chtěného, plánovaného či jinak potřebného a mám pocit, že momentálně, jak jsem tak nevyspalý, utahaný a ukodrcaný, že nejlepší ze všeho je na nic nemyslet... Což asi vzhledem k mému stavu budu dnes činit ze všeho nejvíc a navíc tím nádherně zapadnu do průměru ;-)
Jakýpak průměr, draku. Člověk se má podřídit požadavkům těla. Já už roky držím zásadu - dělej jen to, co dělat chceš. Můžu si to dovolit, neb jsem samostatná jednotka a podléhám jenom sama sobě. Takže jít si lehnout v osm večer? Žádný problém. Vstávat ve čtyři ráno a těšit se z úsvitu považuju za nejhezčí část dne. Snídám denně tak dvětři hodiny - čtu si při jídle, dělám si všelijaké poznámky, občas vyluštím nějakou osmisměrku, a když odcházím od stolu, je to tam jako po boji. Uklidím ten blázinec a zahájím den. Svoje blaha si užívám.
OdpovědětVymazatA že jsem zdravila Moravu? Proč ne, mám ji ráda. A v Praze odjakživa žiju,tak se zdravit nebudu, ale jestli myslíte, že bych měla, tak jo. Žijte blaze i v Praze !
Jo, tu svobodu mám taky rád, Stello.
OdpovědětVymazatTeď mám dokonce prázdniny - odpadly mi návštěvy Ústavu, neb nemám smlouvu - nová mi začíná až od září. A zase budu mít sem tam něco, co musím. Peníze jsou celkem fajn, ale nejsou rozhodující.
A to je fajn, jinak bych asi zlenivěl a trávil zbytek života v Sudetech. A protože si tam sám opulentně vařím, nejspíše bych zase ztloustl, což nechci.
Když jsem ještě byl "v plném nasazení", vždy mě štvalo, že si nemůžu přispat - trávil jsem deset měsíců v roce v permanentním nedostatku spánku. Frekvence třeba do 02:00 - a pak porada v 09:00. Pět a půl hodiny spánku je fakt málo.
Teď bych mohl ráno spát "až do zuhelnatění" - a budím se stejně v 07:30, v době kdy jsem obvykle musel vstávat.
K vzteku je to, k vzteku!
Oprava - Astro! Jsem z těch hvězdných jmen trochu zmätený. Pardon.
OdpovědětVymazatStella, astra - porád se to tu samá star. V řečtině je taky krásné slovo astrolatría - klanění se hvězdám. A dnešní Talijáni mají krásné sloveso astrologare = věštit z hvězd, ovšem, ale taky předvídat (budoucnost, počasí...) - a, pozor: i oddávat se přemejšlení o všem možném i nemožném, prostě hloubati NEBO ASPOŇ tak vypadat - my řekneme nádherně česky: hledí do blba! No Po Apeninama se ovšemže MYSLÍ NA HVĚZDY, VĚŠTÍ... Jen tak drobňučký exkurzek do jazyků, scusi. A jak se v nich odráží podstata toho kterého společenství!
OdpovědětVymazatA ten V ě t v a je fajny cyp! Bohovske!
OdpovědětVymazatTo nic, kocoure, Stellu mám ráda! Taky se mi občas motáte :-)
OdpovědětVymazatKaždý je hvězda, když umí zazářit.
OdpovědětVymazatVětva dobrej, ale nerada čtu tyhlety slengy. Líp je slyšet to. To je lahoda. Jako kdybych já tady spustila pražštinou, to byste mě praštili. Líp je slyšet než číst. Tenhleten můj názor je ovšem uměle vytvořenej, nemoc z povolání, podepisuje se na mně rádio.
Tak zatím...hurá do světa!
Větva / Astře:
OdpovědětVymazatAno, když to člověk poslouchá, tak je to o 100% lepší. Autor by měl přejít na audioblog, stream, nebo tak něco. Když to člověk čte v té podobě v jaké to je, blbě se soustředí na obsah. A to je v daném případě na škodu, byť některé myšlenky jsou dětinsky vzdorovité až úsměvné, nicméně to by nemělo být na překážku tomu, že obsah je většinou věcný a spousta postřehů dost „sedí“.
Zápis dialektu či slangu je vždy nutně jen spodní vrstvou, podkladem, soklem, na němž teprve text roste - jedině důležitou konečnou podobu mu dá hlasité čtení, nebo aspoň (u znalce) průběžná slyšená (i v duchu) podoba. Na Hané (včetně okrajových částí - i mého štatlu) je zásadní výslovnost dvou samohlásek. Za druhé intonace věty. Oboje téměř nelze lidem odjinud, vč. herců, nepostřehnutelně napodobit.* To vím. Rozené Brňák, většinu života mezi lidmi ze Slovácka a Valašska, rod z Vysočiny a z Hané, v tom všem su přirozeně, nenásilně, doma - vklouznu do toho či toho a jedu. Proto su alegorický /(c)JS/ na pizdění jakéhokoliv moravského dialektu. Byť v nejlepším přátelském duchu. Nejde vám to, prosím, nezlobte se.
OdpovědětVymazatA pak je hloupé, smutné či trapné, roubuje-li se slang/dialekt (třeba přesný) na složité intelektuální konstrukce dlouhých souvětí a ne-lidových vazeb. Příp. celé lidmi od ponku a pluhu nikdy neužívané jevy - přídavná jména slovesná, že ("Ostravak").
*A tady budu zvědav na názor a zkušenosti profi zvukařů...!
Ite, missa est.
drakovi
OdpovědětVymazatNo jo, to je ono. Mě to hrozně roztěkává, a potom se autorovo umění vytrácí. (Já se vytrácím vařit oběd)......
Etoile ST.:
OdpovědětVymazatA mně zase vůbec nevadí, že je Větva psaný. Věc zvyku, vkusu...
St. Kocoure (to je jako Saint, že?), dlouhé roky jsem spala ani ne pět hodin, nějak to víc nešlo, nikdy ale v kuse! Spát do půl osmé je pro mne nepředstavitelné. Zdůvodňuji to sedláckými geny. Je světlo, hurá, jde se krmit, nosit vodu, otevřít slepicím, rozdělat oheň.
Samozřejmě vím, že bdít ještě ve dvě kvůli práci je něco úplně jiného. Naplněný, pestrý život. Tak ať to pokračuje.
To to tady utěšeně narůstá! Smajlík.
Pro ST:
OdpovědětVymazatNojo, spaní. Ve starém bytě jsem měl okna na sever, takže slunko mě budilo jenom v létě, o prázdninách, kdy se ponocovalo jenom dobrovolně - třeba pěkná knížka (často) nebo půjčená videokazeta, která se musela vrátit (občas). Nebo jsme se zakecali.
Během sezóny jsem byl rád, že slunko nenakukuje a můžu spát do 07:25, do budíku. (Byl to digitálním budík, dost velký, ale jeden z prvních u nás v kotlince - stavěl jsem si ho sám. Teď mám okna přesně na západ a slunko mě budí pravidelně. Ne, nemám zmatené světové strany, ale na západ od mé počítačové pracovny a ložnice a dílny a vůbec stojí veliký věžák. Když se do jeho oken oken opře ranní sluníčko tak ta prasátka od oken věžáku směřují rovnou do našeho věžáku. Probudím se, ale obvykle ještě usnu. Pak tam mám slunce až po poledni a abych mohl něco dělat na počítači, musím mít stažené žaluzie.
Ke zkratce - vysvětlují, doufám naposledy. Když jsem začal diskutovat na netu a zjistil, že se každý podepisuje nickem a ne jménem, uvažoval jsem, co s tím. A napadla mě zkratka STK - stanice technické kontroly. Aby si mě každý hned "nevygooglil" - těch stanic je fůra. A uvažoval jsem, co by to mohlo znamenat.
Že jsem proti ostatním starý jsem pochopil brzo. K povaze starého mrzutého kocoura jsem měl blízko a byl jsem v té době hodně tlustý 130 -135 kilo. Takže to znamenalo Starý Tlustý Kocour - STK. Pak jsem měl potíže se srdcem a doktor mi doporučil zhubnout. Poslech jsem ho, přestal jsem si sladit kafe a jíst večer sušenky - snědl jsem jich po večeři i několik balíčků. Kupodivu se mi podařilo přestat kouřit i zhubnout a zkratka byl tak trochu mimo mísu MM, čili OT , off topic. Tak jsem začal psát prostřední písmeno malé a znamená to Starý Kocour. Uf, tak to bylo vyčerpávající vysvětleni.
Jdu se prospat.
ST:
OdpovědětVymazatStarý Kocoure, mně je vás tak líto! Děkuji za vysvětlení! Vždyť já váš příběh znám a vaši vůli oceňuji, vím, jak takových kocourů je málo!
To saint byla jako ironie. Nemám tu smajlíky nebo je neumím vložit, tak si příště dám pozor!
Když se ráno přinutím usnout ještě znovu, zdají se mi takové sny, že hodně lituji, že jsem raději dřív nevstala. To opravdu za to nestojí. A zrovna tyhle sny si pamatuji.
Mimochodem, už dlouho jste nenapsal nic o vašich chlupatějších kocourech. Jak se to dělá, aby člověk takové zvíře nezalehl?
K tvému dotazu, ST, dovolím si předběhnout zřejmě sladce spícího kocoura. Domnívám se (nikdy kočku nemajíc - nevím, jestli je přechodník správně, chyběla jsem ve škole, když se probíraly), že takový kočičí kocour- kočka v posteli spící vystřelí ajncvaj, když se na ně ve spánku převali lidský kocour. Zařve k tomu nějakou kočičí sprosťárnu a zaleze někam, aby dospal-a svoje veršíky.Možná ale, že má kocour jinou zkušenost.
OdpovědětVymazatVšem hezkou prvosrpnovou sobotu v kocourkově obydlí přeju. Ten život tak letí!
OdpovědětVymazatToto mě uchvátilo:
http://www.novinky.cz/ekonomika/376354-amazon-to-mysli-s-rozvazkou-zbozi-drony-vazne-navrhuje-zvlast
Je to daší náznak pokroku...i když... asi dost snadno zneužitelný k jiným než komerčním účelům. Pomohlo by to v medicině třeba k rychlým přenosům orgánů k transplantacím. Možností využití je tolik. Jsem zvědavá, k čemu všemu se drony v budoucnosti použijí.
AMAZON - tady to je správně
OdpovědětVymazatDěkuju, kocoure!
OdpovědětVymazatAmazonovy drony:
OdpovědětVymazatPrakticky použitelné je to jen v civilisovaných zemích, kde se nekrade, navíc jenom na venkově. U nás si to například nedovedu představit. Případů nedoručení protože to někdo „čórnul“ hned po přistání by asi bylo neúnosně mnoho. Doručování do bytů ve městech jak? Na střechu? Před vchod? Není to tak trochu prázdninově nafouknutá blbost?
To nevím, draku. Ale jako nápad to stojí za úvahu. Z Amazonu by drony mohly přistávat v různých městech určitě na nějakých místech, k tomu určených firmou. Něco jako překladiště by to bylo. No nic - třeba je to jenom následek okurkové sezóny. V tomhle výjimečném počasí není nálada na nic, natož na drony. Kromě toho - následky "činnosti" přistěhovalců - to bude nejspíš v blízké budoucnosti po okurkové sezóně jednadvě.
OdpovědětVymazatV tomhle počasí se vyplácí sedět doma v chládku a pokud možno se moc nehýbat. Dívám se tak častěji na televizi. O programech mluvit nechci, ale o reklamě. Normálně ji vypípávám, takže vůbec nevím, o co jde. Ale to vedro mě tuhle tak zdrchalo, že jsem neměla sílu hledat ovladač a tak jsem se konečně dostala i ke sledování reklam.
OdpovědětVymazatViděli jste jistě reklamu, kde pěkný vyvoněný chlapec háže boulingovou koulí a šikovně sráží kuželky.Když tu najednou z propadliště kuželek vyjede torzo obstarožní madam, která chraptivým hlasem řve něco o deodorantu Old spice. Je jí tak špatně rozumět, že vůbec nevím, o co té ubožce jde.Vadí jí Old spice nebo nevadí - a proč se tak rozrušuje. DĚS.
A nebo reklama na majonézu. Hned zkraje je vidět, jak někdo majonézu vyrábí. Rozklepává vejce, a místo, aby oddělil žloutky od bílků, vrhne do mísy velce celá. Základní chyba. A za to firma platí majlant.
Nebudu se na to dívat, asi bych se hodně divila. Ovšem jedna reklama je boží. Ohromně ošklivý pejsek, ale tak moc, že je až krásný, propaguje Kofolu. Ten mě dostal. Kofola ne!
No nic! Mějte se pokud možno, stejně píšu ty nesmysly z horka. :-)
Amazonovy drony:
OdpovědětVymazatChci jen říct, že se to může „uplatnit“ na americkém, kanadském, skandinávském a některých západoevropských venkovech. To sice není tak úplně malý kus trhu, ale všespasitelné to rozhodně není. Ve městech je to reálně vzato prakticky k ničemu.
Reklamy / Astře:
OdpovědětVymazatJá se na bednu skoro nedívám a když už náhodou ano, tak reklamy přepínám, takže je prakticky neznám. Dle Vašeho popisu vidím, že je to mnohem horší než v době, kdy jsem přepínal jinam méně často a tudíž to beru jako ujištění, že jeden nemá být líný přepnout jinam ani v tom vedru :-) To i ty rozhýkané oslí zprávy jsou tak o řád dva lepší...
Draku, NEJSOU LEPŠÍ (ty zprávy).
OdpovědětVymazatJe to jenom "jiná reklama" - na stádní* politiku. Na chalupě mám sat. TV, tak jsem se několikrát díval. Až poslední (pár týdnů) dobou začínám trochu cítit snahu o realistický popis - tedy zprávu. Slováci jsou na tom mnohem líp.
*/ nejedná se kupodivu o překlep
Stella
OdpovědětVymazatNo fakt, Slováci nají lepší zprávy. Třeba i TA 3. Konkrétnější, serióznější a, kupodivu, ty důležité věci uvádějí podrobněji. Jako by měli jiné informační zdroje, což určitě nemají.
ČT 1 je pořád na úrovni normalizačního pásma poezie k veřejnému zasedání při oslavách VŘSR. Nemyslím obsah, ale formu. A strnulá je! Mrtvá.
Ostatní - škoda mluvit. Rozjuchané pelmel.
Ono to taky záleží na redaktorech, Stello.
OdpovědětVymazatU nás mám pocit, že zprávaři komusi podléhají - snad řediteli, který se zase chce zavděčit vrchnosti - tu tomu, tu onomu. ¨
A když je nějaká kauza, za pár dní ji už nenajdeš - už mají jinou blbovinku na komentáře a rozhovory. NOVA je naprosto šílená s těmi hudbami a nahranými scénkami. To už nwejsou zprávy, ale show.
Co se týe seriozních a svobodných názorů, tak koukám na internetu na DVTV (Drtinová - Veselovský TV). Je to na tři kamery, jinak nic, žádné dotáčky - takže za hubičku. A mají zajímavé hosty, které nechají mluvit a nesnaží se je někam tlačit jako ti experti v ČTV.
Lidi, nevíte někdo, jak je to ve světě s placením televizního a rozhlasového vysílání státní stanic? Mě strašně irituje to nařízení u nás. Je to anachronismus z doby komančů. Současá televize i rádio přece mají dost neslýchané příjmy za reklamy, kterými nás vydatně krmí a ničí tak požitky z občas i zajímavých pořadů. Poslouchám někdy soukromé rádio rádio Frekvence 1. To rozdává denně nejmíň deset tisíc za poměrně snadnou úlitbu. Už ta jejich akce trvá rok, musel to být nejmíň milion, který doteď rozdali. A rozhodně od nás nechtějí měsíční platby, :-(
OdpovědětVymazatMilá Astro,
OdpovědětVymazato koncesionářských poplatcích je pojednáno tady. Je to plošná daň, která nerozlišuje, zda člověk takovou službu požaduje nebo nějak čerpá. Daň za vzduch by byla smysluplnější - ten používá každý. Tedy každý živý. Dokonce i poplatek za pobyt v nemocnici bych pochopil - je-li člověk v nemocnici, nejí doma a dokonce si ani nešpiní prádlo, nespotřebovává vodu atd. Ale za jakési podivné "právo naslouchat hlasu státní instituce" ?!
Jojo, je to téma, nad kterým kroutí hlavou kdekdo. Zákonodárci se tím ale nějak hopem zabývat nebudou, protože ty to nepálí. Vím, kolik rádio vydělávala na reklamě už za komančů, tak kolem dvou milionů ročně. Je to malinko proti tomu, co reklamy vydělávají teď. Plus dotace od posluchačů. Kam ty prachy jdou? A je to vůbec šupárna. Kdo mi dokáže, že hledím na ČT 1 a nebo že poslouchám veřejnoprávní rozhlas.
OdpovědětVymazatEch, zapomněla jsem se zeptat, co ty perseidy, kocoure? Napíšete o nich report? Případně s fotkou? To vám opravdu dost závidím, že ten rej uvidíte. Já jsem to kdysi zažívala na Vranovské přehradě, kdy jsme v noci leželi na pontonu, jehož prkna byla ještě horká od slunce, ponton se pohupoval na vodě a my hleděli do nebe v absolutním vytržení. Pravda je, že jsme přitom popíjeli vínko, tak jsme si tu nádheru umocnili...
OdpovědětVymazatRozhlasové a televizní veřejnokrávní poplatky:
OdpovědětVymazatTy poplatky se vesměs platí po Evropě povětšinou platí. Ony měly nějaký historický vývoj a ony mají i jakési své historické opodstatnění. Vzhlíží se po Evropě hodně k BBC, která už dávno není čím byla, zato se postupně zvrhla jakousi multikulturní propagandistickou a zelenou mozkovymývací žumpu. To ta naše veřejnokrávní média po britském, německém a francouzském vzorech také.
Mají-li veřejnokrávní média existovat, musíme se z něčeho nějak platit:
1) Nicméně když je platit musíme, tak trvám na tom, aby z nich zcela a naprosto zmizela reklama.
2) Chci, aby jednou za rok probíhalo jakési vůči rozhlasu a TV závazné ohodnocení směrem od občana k oběma institucím a na jeho základě se jim sahalo na peníze. Občan platí? Platí. On také řekne, jak je spokojen a podle toho se také zasáhne, aby to pracovalo dál. Spokojen? Peníze přidat. Nespokojen? Peníze ubrat. Všichni jsme jsme nějak závislí na tom, jak spokojeni jsou naši šéfové, zákazníci, či jiní, kdož nás platí. Proč tihle parchanti drzí a prolhaní ne? Zpravodajské redakce zasluhuji v tom lepším případaně vyházet a v tom spravedlivějším ještě pořádně nakopat zadnice navrch...
3) Ty poplatky jsou prakticky plošné a ty částky jsou titěrné. To zbytečně zatěžuje jak občany a firmy, tak obě instituce. Je tedy debilní a neproduktivní, aby ty poplatky i nadále existovaly takto nezávisle a odděleně a naopak by bylo mnohem rozumnější je zrušit a místo nich přidělit část výběru jedné či více daní ve prospěch obou institucí. Jenže aby u nás bylo něco rozumného, jednoduchého, nezatěžujícího a neotravného? Aby bylo možné se v tom orientovat a nedělat chyby? Nepotřebovat poradce? Nepotřebovat úředníky? ???!!! Toho bohdá nebude!
Veřejnoprávní instituce:
OdpovědětVymazatOno už to slovo je podezřelé. Neměly by sloužit zábavě, jen informacím - včasným, pravdivým a necenzurovaným. A komentáře rovněž - nemají být omezeny jen na úzký okruh vybraných komentátorů. Vzorem budiž už mnou několikrát zmiňovaná DVTV.
Pokud by se ty "veřejnoprávnosti" dělaly takto, stály by zlomek dnešní sumy a potřebovaly jen jednotky procent z počtu zaměstnanců. A technika a budovy by se mohly pronajmout nějakým soukromým subjektům, kterém žijí z reklamy. Takže náklady by se zařadily do státního rozpočtu a byly by to maximálně desítky milionů. A šéfy střídat po dvou letech aby si nestačili vybudovat "paralelní struktury" - rozuměj "systém úplatků".
Jedinou rozhlasovou stanici, kde běžely informace bez trapné "hudby", R-Plus z éteru vyhnali, je jen na netu. Pokud mohu odhadnout, deset lidí a prostor velký asi jako menší byt by pro provoz tohoto druhu zcela stačil.
Veřejnoprávní instituce / StK:
OdpovědětVymazatV zásadě s Tebou souhlasím. V praxi ale, bohužel, vidím, že až na pár počinů, jako jsou pořady jako je rozhlasový Meteor a sem tam nějaké zajímavé dokumenty opravdu není, co by mi veřejnoprávní sektor nabídl lepšího, než ten soukromý. Spíš by se dalo říci, že obě média jsou propagandistické velkostroje. Rozhlas je o něco méně nabobtnalý a o něco lidštější, zato ta televize navíc ještě korumpuje jakýmisi státními příspěvky filmaře. Zkrátka samoúčelné samožerné molochy, sloužící na jedné straně k masovému vymývání mozků a odtoku peněz z veřejné sféry tím správným směrem. Tak jak je dobrým zvykem i v jiných oblastech lidských činností. Obávám se, že největší problém není v institucích, ale v lidech. Většina z nich nestojí za nic a tak většinou nestojí za nic ani cokoli zřídí a provozují. Naše zákony se kupříkladu prakticky neliší od německých či rakouských, ale liší se způsob jejich uplatnění a to diametrálně, takže problém není v legislativě, problém je v těch, kdo jí mají uvádět v život. Tedy neschopné či naopak všeho schopné moci výkonné a politicky či jinak vstřícné justici. Je jedno jestli je to z blbosti či pro peníze, ale mílovými kroky doháníme Ukrajinu a další členské země bývalého SSSR. Propadneme se nepoužitelností, nefunkčností a zlodějskostí státu až na úroveň Somálska, nebo se ještě vzpamatujeme?
Pánové, rozebrali jste to krásně a vědecky. Tak to má byt. Včera jsem shodou okolností mluvila s Josefem Kleiblem, takto zakladatelem Meteoru. Konzultoval se mnou složení zelených natí, které vytváří každé léto v chaloupce pro svoje kamarády. Mohla jsem si vybrat směs pro sebe. Právě dosušoval první várku - naporoučela jsme si hooodně libečku, petržele a šnytlíku. Dostávám sklenici každý rok a v polívce je to přímo zázrak. Josefovi se daří dobře, byť už je to kmet. Jeden z nás, Ludvík Vaculík, si svoje nati letos už ale neužije.....
OdpovědětVymazatPevného zdraví přejeme kmetům / Astře:
OdpovědětVymazatKmetům přejeme pevné zdraví a až je jednoho dne opustí, nikdo tu nejsme napořád, tak ať přijde milosrdná a rychlá smrt.
Až pana Kleible uvidíte, tak mu za ten Meteor a další pořady poděkujte. Rozhodně je zač.
Ludvík Vaculík byl zajímavý pán, hodně hezkého nám tu po něm zůstalo, ale nikdo tu nejsme napořád a on odešel ve věku již požehnaném, takže teď jen doufejme, že se najde někdo další, kdo převezme jeho celospolečenskou roli. V zájmu nás všech doufám, že se někdo takový najde.
Rádio - Astra / Drak:
OdpovědětVymazatJá jsem byl jeden čas tak nazlobený na Hvězdu ...ee pardon, Radiožurnál, že jsem byl ochotný tam pár roků vypomáhat - to když tam byla Barbora Tachecí - sice prvotřídní neurotička, ale ženská, která chtěla z té stanice udělat NĚCO. A měla na to.
Jenže peciválové, zvyklí na svůj zaprděný styl ji nakonec vyšťouchali. Odskákala to několika dny na psychiatrii.
Tak jsem tam nakonec nešel a doklepal to v divadle. U nás chtít udělat něco nezvyklého, neodzkoušeného znamená koledovat si o přesdržku. A člověk ani neví, odkud to přiletí. Ivo Rottenberg by mohl vyprávět...
Veřejnokrávní média:
OdpovědětVymazatAno, takové ty parazitistické nicky, které by se v soukromé sféře neuživily. Není je moc vidět ani slyšet, zato v zákulisí jsou hypervýkonní a mají ty správné kamarády na těch správných místech a tím pádem drží palce na těch správných penězovodech tím správným směrem. Vůči kamarádům na těch správných místech jsou velmi loajální. Ti žádné revoluce nepotřebují, těm vadí dokonce i mírný pokrok v mezích zákona.
Ne, že by v soukromé sféře bylo vždy a vše a za všech okolností v pořádku. Ani náhodou ne, ale přeci jen oproti té veřejné a obecní je to minimálně tak o řád dva lepší. Také ta funkčnost, použitelnost a hlavně efektivita jsou někde úplně jinde.
Ale víte, co mě přátelé děsí?
OdpovědětVymazatAsi jsem šílený, ale i jako prdůch se snažím pohnout techologií NĚKAM DOPŘEDU. Můj nástupce se všechno pokouší řešit nákupem nových, drahých technologií a navyšováním počtu lidí, místo aby se staral o jejich kvalitu. Na nové systémy mu nedají peníze a lidi vezme z ulice - aby po zkušební době zjistil, že mu nepomohli a že je tohle řemeslo nebaví. A tak má skvělou výmluvu, proč to nebo ono nejde. A moje připomínky a návrhy jsou brány jako obtěžující brblání staříka.
Tož smutno mi je z toho.
Nejsi šílený, šílený je svět kolem:
OdpovědětVymazatAno, takže dvěma faktům, a to těm, že Tvůj nástupce neumí nakoupit pořádnou techniku a tomu, že nemůže sehnat lidi, co by k něčemu byli, vděčíš za to, že si můžeš přivydělat jakožto důchodce :-) Ber to prostě tak. Brblej si doma nebo v krafárně u kafe, případně tady, tady je to na to stavěný. V práci je nech dle zásluh vykoupat a hleď si svého.
Ne že by kvalita vůbec nekorelovala s cenou, ale je dobré dát při tom na svůj vlastní úsudek a zkušenosti a případně i uši, když se to pozná. Zkrátka i nakupovat se musí umět a peníze nejsou všechno, byť bez nich je vše problematické, ne-li rovnou nemožné. Máme tu ale i jiný kapitál, lidi, zejména ty šikovné, ti jsou kolikrát k nezplacení, ale v poslední době je problém s tím, že i když se najde někdo chytrý, talentovaný a šikovný, tak kolikrát nechce „makat”, je mu to zatěžko a talent prostě bez užitku vyhasne. Jenomže bez práce a účelně vynaloženého úsilí se také jen máločeho docílí a dosáhne že, ale to ti dnešní mladí neradi slyší, k jejich i naší společné škodě.
Ono je to s tou technikou naopak Draku: Požaduje se "kanón na vrabce". Tam, kde by stačilo něco doplnit, vyměnit nebo jinak použít atd. se objedná nová sestava, která nesedí na zbytek, stojí fůru peněz a není na ni tedy dost peněz. Takže se často nic nepořídí, vše zůstane při starém. Ale víme, proč to nebo ono "NEJDE!" Kdybych byl býval takhle řešil technické problémy uplynulých 40 let, byly by ještě všude elektronky EF 86 a ECC 83 a páskové magnetofony Jansen SJ 103. Zato bychom jich měli spoustu...
OdpovědětVymazatNo - už raději mlčím - i na svém blogu.
Josefovi ráda vyřídím. Vím, že ho to potěší. Scházíváme se tak jednou za rok, jsme partička dam a pánů, stárneme si před očima. Byl se na nás ondyno podívat i Svěrák s Čepelkou. - Teď nás opustil nestor. Už nedorazil na naše poslední setkání, v prosinci. My ostatní se máme vidět zase na podzim. To bude smutné.
OdpovědětVymazatK té Tachecí. Znala jsem ji jen z televize. Byla "úkaz". Obdivovala jsem její suverenitu i to, že přes to, že příšerně šišlala, nikterak ji to nerozházelo. Dávat ji do souvislosi s Láďou Hruškou je absurdní, ale v souvislosti s vadou řeči namístě. Pamatuju jeho začátky v televizi, začínal jako zpravodaj a šlapal si na jazyk tak, že přes něj málem upadnul. Představoval se jako Vváďa Hvuška, nevyslovoval ani el ani eř, ale byl tak zaťatý, že se asi během roku naučil mluvit jako člověk. A teď už zase chystá nějakou šou, jak jsem viděla v TV. Řekla bych, že ten má sílu vůle maximální.
No nic. Je horko, už to hraničí se šílenstvím. Mám v bytě 31 stupňů, Snášet se to dá jen v absolutní nehybnosti................
Jó, manažeři! Ti vědí, co dělají! Poslech "Dvojky" - návrat do mládí! A to nebylo zrovna včera.
OdpovědětVymazatBarbora Tachecí se nebála. Takový ženský kdekoho štvou.
Ale vysílání z Ostravy, i ostravské pořady v TV bývaly nápadité, živé. Kam se to propadlo?
ST.
Technika / StK:
OdpovědětVymazatOno poradit si za podmínek neomezeného rozpočtu, to zvládne i natvrdlý opičák bez výcviku. Skutečná znalost, inteligence, umění a dovednosti se projevují, když je ten rozpočet omezený. Ano, nekdy to bývá i pracné a nekomfortní, ale když někoho přemýšlení vyloženě bolí a práce štve, tak je to samozřejmě nezvladatelné :-)
Čas se zastavit nedá / Astře:
Čas jde pořád dál a neptá se co my na to a ta zubatá ta jde pořád kolem a kosí a bere a bere a kosí. Nejlepší je brát to jak to přichází a příliš na to nemyslet, změnit se na tom mnoho nedá, krom toho, že člověk si hledí svého zdraví tak, aby si ho nehuntoval víc než musí a snaží se zbytečně se nenervovat a nekazit náladu ani sobě, ani okolí. O moc víc toho neovlivníme.
Poslech „Dvojky“ - návrat do mládí / ST:
I ti dříve narození potřebují mít co poslouchat, to by na tom nebylo to nejhorší. Štve mi tam například zpravodajství, které se nedá poslouchat, protože místo zpráv jsou tam jen komentáře, navíc propagandistické, tendenční a debilní zároveň. A mnohé pořady jsou ve stejném duchu, jako to zpravodajství.
Barbora Tachecí / ST:
Ano, samostatné, odvážné a výkonné ženské zpravidla štvou líné protekční pitomce, ti jim pak s chutí vrazí kudlu do zad, obrazně řečeno.
Ostravské pořady / ST:
Nejspíš se to v průběhu času zglajchšaltovalo. Někdo něco vymyslí, vypiplá to přivede to na svět. Pak je převelen jinam a jeho dítko dostane například nějaký protekční trouba, který ho následně „pohřbí“.
Život.
Provoz se zastavil z prostého důvodu. Myslím, že všichni děláme všechno pro to, abychom přežili vedro. Aspoň já ano. Mám tady všude 32 stupňů, navzdory průvanu. Už to trvá snad 14 dní? A ještě není všem dnům konec. :-( PC je rozžhavené jako já......
OdpovědětVymazatVedra a zástava provozu / Astře:
OdpovědětVymazatAno, řekl bych, že to spolu souvisí. O víkendu by se to mělo zlepšit a chvilku to vydržet :-)
Dnes už nebude tak vedro, teploty se udrží pod 30°C a zítra už by mělo konečně zapršet...
OdpovědětVymazatV Praze na Václaváků právě probíhá "Pochod hrdosti" homosexuálů. Na Vinohrady lítají helikoptéry, jako by šlo o život. Na co jsou homosexuálové hrdí? Na to, že jsou teplí?Jako by jim v tom někdo bránil, heteráci nepochodují, ačkoliv by taky mohli, jenže to by Václavák nestačil. Nedělají ze svojí orientace čoromoro. Homo žádají vzájemnou toleranci, jako by jim ji někdo upíral. I oddávání už mají posvěcené. Možná, že to je z horka. Být teplý a navrch horůčava, to musí být pro některé jedince fakt náročný. Jak je vidět.
OdpovědětVymazatPochod hrdosti:
OdpovědětVymazatHrdý mohu být na něco, čeho jsem dosáhl vlastním úsilím. Sexuální orientace je, aspoň to věda říká a já nemám důvod jí nevěřit, že s tím se už rodíme, že je to geneticky podmíněné. Být hrdý na něco, s čím se narodím a co není výsledkem mého úsilí, mi připadne debilní a švihlé zároveň. To s jakou orientací přijdu na svět, je tedy jakéhosi náhodného přírodního procesu, který s 96% dopadá tak, že dámy se orientují na pány a pánové na dámy a ve 4% zbytku tak, že některé dámy nachází zalíbení v dámách, někteří pánové v pánech a případně se tam ještě v nějakém zlomku vyskytují takové ty případu nespokojenosti v tom či onom těle a případné touze to změnit, a někdy i realizaci oněch změn. Nač a proč být na to či ono hrdý tedy opravdu nechápu. Taková kravina může napadnout jen nějakého uřvaného excentrického a exhibicionistického dementa.
Jsem ráda, draku, že jsme stejného názoru. Jen jsem si škodolibě říkala, že jim tam muselo být pěkný teplíčko. Byli ve svém živlu! :-)))) Po letošním létě asi na teplo zanevřu!
OdpovědětVymazatTeplíčko / Astře:
OdpovědětVymazatJá také doufám, že jim to bylo hodně nepříjemné :-) Ale co se tepla týče, nebojte při nějakém tom krutu kolem -10°C a větším si člověk na to dnešní teplíčko docela rád vzpomene i v dobrém :-)
Ne. Jsem zimomilka. Minus deset při dobrém oblečení, pohoda! Člověk při návratu do vyhřátého obydlí prožívá euforii (tedy aspoń já ano) - všude dobře, doma nejlíp. Vy, draku, pokud tedy chrlíte ohně (kolikpak máte hlav?) - jste na vedro asi zvyklý. Já se v zimě doma zachumlám v ušáku do přepychové měkoučké deky a lebedím si. Už aby to bylo! Tyhlety extrémy počasí nejsou pro mě.
OdpovědětVymazatAstře:
OdpovědětVymazatJá jsem spíše teplomilný, ale uznávám, že přežít v teplém oblečení zimu je relativně snadné, možné a tudíž každému dostupné, zatímco zvládat vedra už tak snadné není. Klimatisace nejsou zadarmo ani při pořízení, ani na provoz a na procházku si jí vezmete těžko. Vedro mi v zásadě nevadí, ale vše má svoje meze a moje odolnost k vedru zrovna tak. Letos už to bylo místy těžko zvladatelné. Hlavu mám jen jednu, a oheň chrlím jen když mi někdo pekelně dožere.
Anonymní, byl čas svobodný neanonymní. Nebyli jsme anonymní, dokonce jsme ve svých diskusních příspěvcích na fórech uváděli kontakt. A na tom základě se osobně poznávali. Díky tomu jsem poznal úžasné lidi. Málokdo měl internet a ten byl považován za výstřední zábavu a mnozí jím opovrhovali. Jenže to se změnilo, mocní si uvědomili jeho sílu, a rozliční nevínjakjenazvat začali slídit po fórech, naslouchat, rozesírat a... udávat. Tak jak jsme to předpokládali a obávali se toho. A věděli, že nastane co nastalo. Proto aby to neměli až tak moc snadné, používáme přezdívky a zachováváme různou míru opatrnosti, tak jak cítíme, že je účelné.
OdpovědětVymazatPro Schumachera. Potvrzuju, že to tak je a že to je smutný. I já jsem poznala na internetu lidi s velký EL. Sice nejsem až tak stará infernetka - cca kolem šesti let - ale už by to všechno vydalo na román. Moc si to považuju a pro mě je můj infernet naprosto nepostradatelný. Denně mi přistávají ve schránce nádherné emaily, všelijaké prezentace, informace - jsem naprosto nadšená. I když, jak píšete, našla se individua. Ale kdo chce, přátele si najde vždycky. Tak hodnotím, že kocour a drak ohlídají nějaké výstřelky. Nejdřív mi to nešlo pod fousy, ale uznávám, že je to nutnost.
OdpovědětVymazatByla tady na Vinohradech buřina jak blázen, zpřelámala mi moje nádherný pelargonie, ale to se dějí v životě horší věci. Hlavní je, že se ochladilo, že je snesitelně. Hned jsem pookřála. Totéž přeju i vám!
Jo a můj nick je vlastně moje druhé jméno, i když to tak nevypadá. Říkají mi tak někteří přátelé už leta letoucí...
Aby měly diskuze smysl,
OdpovědětVymazatje třeba zlikvidovat (promazat, nepropustit) klasické trolly, roztodivné nabídky od nevěst z Ruska přes Viagru až po "výhodné půjčky", ale současně nechat psát i ty, kteří myslí zcela jinak než majitel blogu.
Tohle neustál můj (snad to tak mohu napsat) přítel "Šaman" Jan K., který nakonec raději zastavil diskuze na svém blogu, protože neměl sílu obhajovat svůj postoj - a tím ztratil zpětnou vazbu.
Pokud nesouhlasím, napíši svůj názor - ale pokud to není troll tak smazán nebude. Ostatní se s tím musí smířit - tohle považuji za "svobodu slova". Nebo přestat blog navštěvovat. Což mě někdy i zamrzelo, ale nebudu přece dělat cenzuru - kolem nás je jí dost.
Nebylo třeba obhajoby, kocoure, já to vím.
OdpovědětVymazatPřečetla jsem vaše vyprávění, které jste inzeroval u Lucifera. Jsem dojatá osudem té ženy i vaší pomocí. Pámbu peče oplatky jak se říká, co dobrého člověk udělá, to se mu v dobrém vrátí.
Též jsem před dvěma lety měla co dočinění s hospicem. Bohužel. - Jsou teď po republice tzv. Štrasburkské hospicy. Ten "můj" byl smutné místo v Praze na Spořilově, v nádherném prostředí s naprosto ojedinělou péčí o umírající. Denní platba byla 500 korun, což je cifra, která zdaleka nevyváží tu úžasnou péči, profesionalitu a laskavost veškerého personálu...
Tož chvála bohu, že sa fšecko zasa vrátilo do starých kolejí, a je. A bude. Šak bez šéfa, co robí pořádek, néné žádný pořádný ordnunk. A pořádek mosí byt, dyby mňél byt fšade bo*del jak v tanku, chlapi! - pravíval náš přitrúblý, ale zato červenú knížkú obdařený untroficír na študentskéj "vojně". Fšecko to už vzál čert, a co? A nic.
OdpovědětVymazatKe vzpomínce na Irenu Kačírkovou....Znám její dceru Kristinu. Byla přítelkyní mojí dcery. Bavilo mě sledovat, co zdědila po svojí skvostný mamince.To žila s manželem a synem ještě v Praze. Kristina byla mamince podobná i nepodobná, zákmity Ireniny krásy se u ní projevovaly, když byla v klidu, a zanikaly při gestikulaci a zvuku hlasu. Měla robustnější postavu. Odstěhovala se s invalidním manželem do Českého Krumlova, kde dostala práci.
OdpovědětVymazatIrena Kačírková / Astře:
OdpovědětVymazatIrena Kačírková byla nádherná, to nešlo nevidět a také velice dobře hrála, to také nešlo nevidět, to by si snad musel všimnout prakticky slepý a hluchý. Toho jejího předčasného odchodu je škoda, mohla nám odehrát ještě nejednu nádhernou roli. Mladčí Kačírkovou jsem nikdy neviděl, ale něco po mámě podědit musela, krev není voda. A na druhou stranu, krása pro ženskou není k zahození, i když někdy dovede pořádně přitížit, ale není to všechno, jsou na světě mnohem důležitější věci :-)
Tzv. pochod hrdosti - shrnuto: jestli bych měl na příkladu vysvětlit význam pojmu kontraproduktivní, tož na tomto. Nebo: vlamovat se do otevřených dveří. Nebo: sami proti sobě.
OdpovědětVymazatZachtělo-li by se někomu dokazovat, že tihle mají nižší IQ - jak jednoduché ukázat na toto pestrobarevné hulákání a trapné předvádění (se). Jeden s určitou soudností, rozhledem, logickým a etickým myšlením, životní zkušeností se nestačí divit... Napadá mne neodbytně Boethius: Si tacuisses, philosophus(-um) mansisses. Kdybys byl mlčel, zůstal bys filosofem.
Až budu (brzo) mluvit se svým přítelem transsexuálem (M-Ž), načnu s ní(m) toto téma. Principiálně! Je vám jasné, že to nemá s homosexualitou co činit.