Proč nemám rád pražskou kavárnu

Zamyšlení  o vrstvách.

   Na jistém blogu jsem si (nerad) nadělal několik nepřátel na dálku jen tím, že jsem se s jistou nelibostí vyjádřil o tzv. "pražské kavárně", která má pocit že je nositelkou jediné možné pravdy. Ti, kteří s nimi nesouhlasí jsou prostě hlupáci. 

  Nelituji své prostořekosti. O sobě jsem to věděl odjakživa a o myšlení uražených jsem se hodně dozvěděl právě tímto "neuváženým krokem". Pražská kavárna, o které byla řeč nemusí být jen v Praze. To je jen terminus technicus,  ne určení místa největší koncentrace pražských kavárníků.  

Astra se hlásí (prý z postele)

   Milí pánové, přišlo jaro do vsi a to mě rozjařilo natolik, že jsem si vzpomněla na svoji dost nedávnou novou vášeň, kterou je kreslení.Prožívám při té "tvorbě" nikdy nepoznané pocity, je to velmi uklidňující koníček. 

   Už ani nechodím do kurzu, protože jsem pochopila, že kreslit lebku nebo škorni nebo pár krabiček na stole není moje hobby. Já si chci matlat co chci a jak chci.

Posílám vám tedy tento jarní obrázek, kterým zviditelňuje svoje city. Dalo mi to fušku, malovat to roští je docela zážitek. 

  A házím vám zcela odlehlou hádanku. Proč asi visí tady za rohem na laně, které nese tramvajové troleje mobil, připojený k nabíjecí šňůře, která se při tom výhozu z některého okna pěkně omotala na té troleji a telefon se tam hezky pohybuje ve větru .Vyfotila bych vám to, ale se svým novým mobilem mám s focením problémy. Jistě si to ale snadno dokážete představit.

Takže - proč ten telefon asi vyletěl?

Tak nám (zas) zabili Ferdinada

   Co tomu říkáte, paní domácí? Tomu masakru u Austrálie? To prej byla taková hrůza, že to vobletělo celej svět. Už i tady si o tom lidi povídají. Co řečí já už o tom vyslechnul v hospodě, to si neuměj ani představit, jaký řeči o tom lidi vedou. O tom atentátníkovi a těch musulmanech. 

   Až k našemu policejnímu ministrovi se to doneslo. Prej, že to tak nenechá aby lidi vedli takový hrozný řeči. Hlavně po hospodách. No vždyť, pořádek musí bejt. Jak by svět vypadal, kdyby lidi všude říkali co si myslej. Některý myšlenky jsou tuze nebezpečný. Vono, když se to tak vezme, od takový vzpurný myšlenky k činu je jako z hráze do rybníka.