Globalizace jako průšvih

To je on - COVID-19

   Velké korporace rády vyzdvihují výhody globalizace. Dokáží přemístit výrobu čehokoliv do zemí, kde je buď levnější pracovní síla nebo, menší daně nebo se tam tak nehledí na znečišťování okolí. Pochopitelně pak musí dopravovat ty výrobky nebo polotovary sem a tam po celé zeměkouli. Výrobky jsou levnější, zemědělské produkty jsou k dispozici bez ohledu na roční dobu...    Samé výhody.

   Ovšem má to i své mouchy. A není jich málo. Elektronika a strojní výrobky často nemívají původní kvalitu, jakou měly v době, kdy se vyráběly v zemích svého vzniku. Majitelé fotoaparátů (nebo i jiné elektroniky, např. mikrofonů) by mohli vyprávět.

   Do jisté míry to platí i o zemědělské produkci. Produkty, pěstované kdesi jinde jsou prostě jiné. Česnek například. Ten čínský nádherně vypadá, je levný - ale "nečesnekuje". Kdo používá česneku do jídel, shání si český "paličák". (Paličák jeden!)  Okurky pěstované na jihu mají pověst "zeleného molitanu". Nemají žádnou chuť. Čím je posypete, tím chutnají.

   To všechno se ovšem musí odkudsi kamsi neustále, a někdy dost rychle, dopravovat. Je to nakonec zřetelně vidět na našich silnicích. Kamiony, kamiony a kamiony rozličného zboží a materiálu, přetížené dálnice, silnice i města. Unavení, usínající řidiči, kteří způsobují vážné dopravní nehody.

   Když k tomu přidáme drahotu bydlení a naopak "výhody" bydlení na předměstích nebo satelitech velkých a s tím související každodenní stěhování obyvatelstva z místa bydliště do práce v centru nebo v průmyslových čtvrtích máme tady docela nepříjemné a dost zbytečné přesuny obyvatelstva.

   O dovolené to není o mnoho lepší - kdekdo chce navštívit prohlášené destinace. Egypt, Thajsko, Tádž Mahál nebo Machu Picchu (kdo tam ještě nebyl a nepořídil si tam selfie,  nezaslouží pozornosti na leckteré sociální síti, ani kolegů nebo sousedů. Přeletí přes půl glóbu, aby se zařadil mezi jiné čekající turisty a spořádaně, jako řádný mravenec, proběhl kolem pamětihodnosti, kterou zná z internetu či YT, pak dostal průjem z nezvyklého nebo nehygienicky připraveného jídla a za pár dnů se opět letadlem vrátí do svého rodného mraveniště na každodenní stezičky.

  V tomto počínání je sice kousek osobní svobody (i když naše rozhodování deformované sdělovacími prostředky, reklamami atd.) ale hrozně málo racionality. Myslíme zcela lokálně, ale jednáme "globálně".

====

   COVID 19 s globalizaci ale docela pohnul. Začalo to v Číně, kde si někdo poměrně brzy uvědomil, že když onemocní  polovina populace, stát půjde ekonomicky ke dnu takovým způsobem, že se už nikdy nemusí vzpamatovat a když, tak ne se současnou vládou. 

   A tak začali konat. Přísná izolace, zákaz cestování, shromažďování, dokonce pohybu na ulicích, což hlídaly policejní drony s tlampači, které zaháněly neposlušné chodce domů. Nové nemocnice, postavené za pár dní na zelené louce. 

Ale jde to. Hotový dystopický příběh. 

   Ostatní země váhaly. Některé váhají dosud. Protože si neuvědomují, že nákaza se šíří exponenciálně až do saturace. Exponent závisí na kulturních zvyklostech dané země. Velký nárůst nemocnosti v Itálii je, podle mě, způsoben zvykem se líbat a objímat. A soudržností rodin, kde se takhle vítají i různé generace,. Někdo si toho všiml a zeptal se v TV reportáži jednoho mladšího italského páru, jestli nezmění své zvyky. Odpověď byla zpupná - že je nějaký koronavirus nedonutí se chovat k sobě  odtažitě. Oni jsou přece extrovertní Italové!

   To bylo asi před deseti dny. A Itálie je od dneška v karanténě celá. Má nejvíce nakažených i mrtvých z celé Evropy. I v Česku byly uklidňující zprávy jako že nám celkem nic nehrozí. 

   Mnozí labilnější jedinci ovšem začali tušit, to tak docela není pravda a začali hystericky skupovat nudle, konzervy i balenou vodu začali se připravovat jako na válku. A taky roušky, respirátory a desinfekční gely. 

   Zatím co jiné skupiny se rozhodly, že na ty lyže do italských Alp prostě pojedou, protože si to už zaplatili a cestovní kanceláře jim nedovolily pobyt stornovat. Jedině bez náhrady. Přece nebudou tratit, že? Tak jeli a někteří se tam už i nakazili. 

   Česká protiepidemická opatření začala rozdáváním letáčků. Pak byly zakázány přímé lety z nejrizikovějších oblastí světa. Čína , Korea, Itálie atd. S mezipřistáním jinde a po silnici se ovšem přesouvat mohlo. Vzhledem k inkubační době 2 - 14 dní je úplně jedno jestli zakážeme přímé lety - za týden autem objedete půl světa  a ani nemusíte spěchat. Vláda se pokusila zakázat spekulativní vývozy roušek a desinfekce do zahraničí. Pozdě. Ruší se hromadné akce nad 1 000 osob. Po netu se šíří nesmyslné návody, jak zabránit infekci - příliš se neliší od návrhu jednoho íránského ajatolláha, který proti nákaze koronavirem doporučil svým ovečkám otírat si konečník fialkovým olejem. O mytí rukou, rituálním objímání a líbání se jaksi nezmínil. Nebude to tam moc hezké - ale zprávy z těchto krajin bývají tradičně značně nejisté. Nicméně tam nebude jednoduchá situace, když se ruší náboženská shromáždění a Saudská Arábie asi zakáže i pouť do Mekky.  

   A nakažených utěšeně přibývá - pochopitelně exponenciálně. Od zítřka se v Česku konají náhodné kontroly na některých hraničních přechodech, v mezinárodních vlacích, cestujícím se měří teplota a ti, kteří přijížděj zvenku musí, byť zcela bez příznaků na dva týdny do domácí karantény. Uzavřít hranice prý nedovolují zákony, které vymezují  schengenský prostor. Tvrdí to premiér. Jsem zvědav, když k uzavření hranic pro volný pohyb osob přistoupí třeba Německo nebo Francie. Co bude tvrdit Babiš pak.

   V Itálii jsou prázdné hotely, restaurace, památky, kostely, divadla, kina i ulice. Lidé najednou zjišťují, co všechno nemusejí, co všechno není nezbytně nutné k životu. U nás jsme teprve od zítřka zakázali návštěvy v nemocnicích (jen částečně), jen některé školy nevyučují. Zaměstnavatelé sem mezitím dohadují s vládou, kdo že jim bude platit ztráty, pokud zaměstnanci, navrátivší se z rizikové oblasti se sami napráší lékaři a ten jim nařídí domácím karanténu.  O peníze jde až v první řadě, že?

   Tohle je stav k devátému březnu 2020. Co bude dál? Zákaz sportovních a kulturních akcí, divadel, kin, kaváren a restaurací. Vláda za vykřikování hesel o ochraně zdraví obyvatelstva zakáže kdo co - aby se zjistilo, že to jednoduše nelze. Například když by řidiči kamionů po návratu z rizikové oblasti měli zůstat čtrnáct dnů doma, za pár dnů by zkolabovalo nejen zásobování potravinami (nejsme zdaleka soběstační) ale i výroba. Protože ta je pro větší zisky rozstrkaná po celém světě. 

A tak náhle zjistíme, že si budeme muset poradit i bez globalizace. 

   Mít plán "B", neboli jak říkám já, nosit opasek i kšandy, abychom nakonec nezůstali s holou prd...  Improvizovat se bude vždy, každá krize je totiž jiná. Ale je dobré mít něco jako skautskou KPZ - krabičku poslední záchrany. Ať je vůbec z čeho improvizovat.

Památník koronaviru na Letné

Jo a všimli jste si? Nějak se teď nemluví o uhlíkové stopě a podobných věcech. Ještě sice jsou pokusy vpašovat sem nějaké migranty - ale jsou to záležitosti celkem na okraji zájmu publika. 

Jako obvykle dodatek čili apendix:

Velmi mě pobavil youtuber KOVY(D). Takhle vy měla vypadat informace. Rychlá, vtipná s citacemi a přitom věcně správná.

https://www.youtube.com/watch?v=KdOcn7lFUbw&fbclid=IwAR1AP4Hj_2KDIIo5JTiJE_jZ3YObfdNgZThLyCCDE-fU_yMnzx3qNECQMgY
  

A další dodatek:

 Daniel Vávra, úspěšný herní vývojář, který už z principu musí znát něco z teorie her píše:

   Stačil jeden měsíc a ukazuje se, že není dobré, když 90 % výroby antibiotik je v zemi, kde propukla pandemie a která je navíc v zásadě naším nepřítelem a nestydí se naši závislost na nich zneužít ve svůj prospěch. Taky není dobré, když výroba dalších tun běžných výrobků, technologií nebo oblečení se nachází tamtéž a jsme takřka zcela závislí na dovozu. Naše továrny nejsou schopné vyrábět ani auta, ani léky, ani blbé roušky v dostatečném množství, když se něco podělá a nedojdou díly z ciziny a ty při uzavřených hranicích nedojdou. A to nejsme nezávislí ani energeticky, ani potravinově.“