Osvětlovači

Průvodci tmou. V současném mediálním prostoru bloudíme hlubokou info-tmou. Informací je ve skutečnosti spousta - ale natolik si odporují, jako by nebyly. V těch záblescích pravd / fake news / lží a překvapivých odhalení se nám nabízejí průvodci tou šlamastikou. Osvědčení na to většinou nemají, zato velkou snahu to "prostému lidu" vysvětli řádně, dialekticky, po komunisticku svém! "Kdo není se mnou, je proti mě! Krleš!!"  

Skutečnost je ovšem jinde. 

Mediokracie, byrokracie, soudcokracie a bůh ví jaké ještě -kracie.

   Podstatná je ta první. O čem se píše, o čem se mluví. Kdyby byly vydávány pouze čisté informace, stačily by jedny noviny, jeden oficiální web a jeden rozhlas - kde by se stejně jenom pořád hrála hudba. V TV by mohli dávat staré filmy z archivu, přerušované jen novými reklamami se šťastnými obličeji krásných sympatických lidmi, kteří koupí něčeho, co je IN konečně dosáhli nirvány. Ty jejich spokojené výrazy mě děsí. Pokud nové auto, mobil, majonéza nebo jen prášek na prádlo vyvolávavají v mladých ženách takovéto emoce, jaké pak vyvolávají ty opravdu důležité věci?

   Nicméně jak weby, tak TV nás místo zábavy zásobují nekonečnou řadou čísel a grafů, které nejsou v procentech, ale v "kusech" Nemáme měřítko, kolik je to lidí, plicních ventilátorů nebo peněz, pokud není srovnání s celkem. 

Třeba: Argumentuje se, že v Itálii byla tak v ysoká smrtnost oproto, že je tam jiná věková skladba obyvatelstva. Statistiky ale říkají, že je tam 22,6% lidí starších pětašedesáti klet. U nás je situace "podstatně jiná" - těch nad pětašedesát je 19,2%  - tedy o 3,3% méně. Když se podívám na data mrtvých u doopravních nehod, tak si pomocí dětské kalkulačmky snadno spočítám, že úmrtnost při dopravních nehodách je 0,0022% za rok (jeden z 45 455 občanů Kotlinky), přepočítaná úmrtnost vlivem koronaviru (ne "na koronavir") je 0,0020% (jeden z 49 751 lidí) kdyby úmrtí stoupala lineárně. Ale to je prognźa - a nejistá. Čísla velmi srovnatelná a přesto se nehodovosti zabýváme tak leda na začátku porázdnin a o Velikonocích. Jinak to považujeme za normální stav, což nakonec je. Veškeré statistiky záleží na tom, co srovnáváme a vybereme-li si vhodné údaje, můžeme tak opticky dokázat, co se nám zlíbí. Většina lidí se nepodívá do veřejně přístupných statistik a nevytáhne ze šuplíku kalkulačku, ale místo toho se vzrušuje nad údaji, které nám naservírují média. Pokračovat nemá smysl - musel bych se napřed rozhodnout, co vlastně chci pomocí kalkulačky dokázat.

    Žurnalisty všeho druhu zajímá jen něco "emotivního", nějaká senzace. Ano, klasik praví, že pokrývač pracujiící na střeše není zpráva, zpráva to začíná být, pokud ten pokrývač spadne na někoho na ulici. Nebo tak nějak. Pak se o tom napsat něco srdcervoucího, pokud porývač měl tři nezaopatřené děti, tragikomického, pokud pokrývač spadl na svého zaměstnavatele, který mu právě nesl výpověď nebo kritického, pokud pokrývač nebyl připoután lanem, ač měl podle fortšriftu být.

   Kolik to bylo zpráv o jednom obézním pražském taxikáři a cukrovkáři, který kromě lukrativního taxikaření ještě pronajímal několik Airbnb bytů. Bylo až dojemné, jak mu "celý národ" fandil, aby se uzdravil - a on nakonec národ nezklamal. Chlapec tenkrát tu "chřipečku" podcenil, jezdil s cizinci dál aby "nebyl tratný" až dojezdil. Jeho věc. Ti, kteří to na železničním přejezdu "ještě ještě stihnou" a pak skončí slisovaní v beztvaré plechové krabici to mají stejné. 

   Nebo účes ministryně Aleny Schillerové, který byl jedním z největších témat počátku tohoto týdne. Řešil se hodně - i ve Sněmovně. Ministryně financí na sebe upozornila již minulou neděli, když se nechala vyfotit s perfektně upraveným účesem. Prostě novinářsky nesmírně důležitá věc. Ta "nadčlověčice" si snad pozvala svou kadeřnici domů! No to je skandál! Ministryně se bránila tím, že se jedná o kadeřnické sebeprznění, po kterém nikomu nic. Kdyby "měla koule" - to jistě nemá, protože by to nebyla teta, ale strýc - tak by ty námitky odrazila větičkou - "A po tom je vám co, milí novináři?"

    Případně schůzka na Hradě, kde bylo připraveno na stole jakési malé pohoštění a vláda měla při jednání předpisové roušky. Jak ten sýr jedli, ptali se právem naši novináři. Snad si dokonce nesundali roušky? Co je dovoleno pánovi, není dovoleno kmánovi, že, zločinná vládo! 

   Ovčáček (čtveráček) si měl uvědomit že pokud něco tak strašného vyvěsí na sociální síť, strhne se hned poprask veliký. Je přece bývalý novinář z bulváru, nebo ne?

   Odborníků na virové epidemie je v Kotlince dvanáct do tuctu. Možná i třináct. Každý z nich si někde něco přečetl, rychle si utvořil názor a snaží se ho (téměř nezištně) nabídnout jiným. Ono to není jen tak, taková rouška, to je hotová věda. 

   Osvětlovači situace se zhruba dělí na dva tábory,. Na "chřipečkáře", kteří popírají nutnost/možnost cokoliv proti epidemii dělat a upozorňují na ekonomické důsledky karantény, často docela směšnými argumenty - co se stane, když budou kadeřnictví ještě dva týdny uzavřená?  Nebo posilovny? Divadla? Kina? Co se stane, když bude vyrobeno méně aut? Nebude se v nejbližší době létat za sluncem do exotických (nebo obvyklých) destinací? Prodá se méně knížek nebo i-phonů. Domnívají se, že skončí svět tak, jak ho známe. 

   Ano, skončil už teď. Bude se muset začít trochu šetřit. Nárůst HDP bude nižší než ten  předpokládaný. Podnikatelé zchudnou - respektive nezbohatnou tak, jak předpokládali. Lidé, tzv. konzumenti budou muset začít přemýšlet, kolik z těch věcí, které byli zvyklí nakupovat nemohou koupit letos nebo příští rok. Nový i-phone, nové auto, dovolená na Bali, hypotéka na vilu za Prahou. Bohatých se to tak moc nedotkne, mají rezervy. Ale příjem jim tak jako tak klesne. Hladinka blahobytu se trochu sníží. Pohybují se většinou v kruzích, kde se virus tak moc nešíří, takže strach o sebe nebo jejich blízké je menší. Naopak ti odvážnější z nich považují koronavirus za agens, který pročistí populaci, vyřadí (zabije) staré a nemocné a tím uleví různm sociálním systémům. 

   Druhá skupina jsou "kovidoví alarmisté". Mají velký strach z toho, že se nakazí*, oni sami nebo někdo z jejich rodiny. Docela jim vyhovuje sedět doma, civět na televizi, brát jakési "dávky" a čekat, kolik vrtulníkových peněz sem natrousí EU skrze naši vládu. Prostě další, částečně placené prázdniny, tedy kdyby nebylo těch otravných dětiček, "žeáno". 

   To jim ovšem nebrání žehrat na zavřené obchody a hospody, sundávat si roušky, pokud nejsou pod přímým dohledem policie a po skupinkách postávat s pivem u okýnek a žvanit,  nadávat na zrušené zájezdy k moři, fotbalové zápasy a jiné kratochvíle.  

   Tyhle dva tábory se prostě nedohodnou, každý bude argumentovat pro své vidění pandemie světa. Tlustokoncoví a tenkokoncoví ze Swiftových  Gulliverových cest.  Nicméně mediání koronovirová dieta aspoň vytlačila z předních míst sdělovacích prostředků výkřiky genderistů o právech "tekutých pohlaví", klimalarmistů o brzkém konci naší planety vlivem CO2, produkované člověkem - tání ledovců, vymírání ledních medvědů atd. Jejich hlas zcela nezmizel, jen je v koronavirovém chorálu daleko méně slyšet. A uvědomují si, že se jim vytváří horší podmínky na realizaci jejich ideí. Mezi námi - jsem přesvědčen, že to byla jen kampaň na podporu odvětví, kde mají jejich vůdcové sé zájmy. Docela přízemní, finanční zájmy.  

    Lidově řečeno - spadli z lopatky. Elektroauta se pozdrží - kdekdo bude rád, že má vůbec nějaké auto - a mezitím se bude pracovat na automobilech na vodíkový pohon, který se dá snadněji skladovat. (Po několika těžce zvládaných požárech elektroaut a elektrobusů se zdá, že ten vodík nebude zase o tolik nebezpečnější.)

   Pandemie to bezesporu je - už teď změnila chování lidí, institucí i států. Povede k rozvolnění i revizi významu EU, světových organizací jako WHO, OSN, NATO atd. 

   Zjistilo se -  a nemohlo to dopadnout jinak - že když je zle, pomocnou ruku najdeme nejčastěji na konci svého ramene. Většina z výše zmíněných organizací už stejně žije svým vlastním životem a od států v nich sdružených požaduje jen dost štědré finanční příspěvky. Jinak si vystačí samy, okolní svět k tomu nepotřebují. A okolní svět je nijak nepostrádá - nejsou použitelné. NATO a spor jeho členů Řecka a Turecka. WHO a koronavirová pandemie. EU a neúčinná ochrana vnějších hranic a obnovení původních hranic vnitřních - schengenský prostor. 

   Pokud si koronaalarmisté neuvědomí, že je potřeba začít pracovat a žít pokud možno normálně, skončí na podpoře a posléze i bez podpory - nebo se jich ujme nějaký nový diktátor. Doba je k tomu docela příznivá. Je k ničemu se bát jakéhokoliv rizika. Život je extrémně nebezpečný podnik a končí v každém případě smrtí.

    Pokud se "chřipečkáři" domnívají, že když prosadí rychlé odvolání karantény a návrat k normální činnosti, že se všechno ruychle urovná, rovněž se mýlí. Nic už nebude jako předtím. I kdybychom obnovili ekonomickou činnost v Kotlince do původního stavu už zítra, nebude komu dodávat, budou chybět všeliké komodity, potřebné k výrobě. Nebude kam létat na dovolenou a cizí turisté přijedou jen v mnohem menším množství. Už jenom proto, že letenky, kde zmizí konkurence (mnoho leteckých společností mezitím zkrachuje)  budou drahé. 

   Rozumné země se budou urychleně starat o co největší soběstačnost, protože COVID19 nemusí být tím posledním, čím nás příroda překvapí. U nás v Kotlince to znamená "opravit" zemědělství co do druhové skladby a zadržet co nejvíce vody na našem území. Voda od nás jenom odtéká, tak než ji to dovolíme, musíme mít své zásoby - nejen v přehradách.**  

   I potraviny zdrahnou, některé se stanou pro běžnou poopulaci nedostupnými. Sníží se ten zběsilý pohyb zboží po Evropě i po světě.

Všechno bude (trochu) jinak. Jenže - kdo ví jak?

*/ Už několik týdnů přesvědčuji svoji zubařku, ať mi spraví uštípnutou stoličku. Nechce, má strach z nákazy. Budu muset najít odvážnější doktorku.  

**/ Nenáviděné "komunistické" přehrady nám umožňují aspoň částečně vyjít s vodou. Nebýt jich, už by byla po celém Česku voda na příděl. Na druhé straně odstraněné remízky, mokřady a rybníčky a hlavně meliorovaná pole jsou neblahým dědictvím socialistického zemeděkství, na které úspěšně navázaky velkofarmy typu Agrofert, velkopěstírny ovoce, zeleniny atd. 

   Navíc ceny potravin nejsou rozumné. Když je výhodnější nepěstovat na poli nic a brát dotace z EU za "nepěstování" nebo tam pěstovat řepku, případně postavit fotovoltaické panely (na jejichž produkci elektřiny se skládáme všichni) je něco zatraceně v nepořádku.