Nepůvodní druhy

  Z hřebenů Jeseníků postupně mizí kleč, kterou tam lesníci před mnoha lety vysázeli, aby zabránili častým lavinám a stabilizovali svahy. Jenže odolná kleč začala postupně vytlačovat původní druhy rostlin i živočichů.  Takže jsme se rozhodli ukázat, že jsme "pány přírody" a pomocí peněz z EU kleč opět likvidujeme, abychom nastolili "původní stav". Který?

   Rovněž mizí  "nepůvodní" smrkové lesy, které tam rostou už celá staletí jako zásobárna rychle rostoucího dřeva pro stavební účely, i když původně se jednalo o "energetické dřevo" pro tehdy skromně začínající průmysl. Ostatně před nálezem a využíváním  uhlí jiné palivo než dřevo v našich krajích nebylo. Mnohé kopce pak byly vlivem těžby bez lesů - stačí se podívat do starých map. Holý vrch, Lysá hora, Plešivec, Holé stráně. 

   Nechat přírodu několik set nebo tisíc let na pokoji, ať dělá co umí se nám asi nepodaří. V  tomhle případě se o "obnovu původních druhů" postaral kůrovec smrkový, který díky teplým a suchým rokům spustil kalamitu a značnou část lesů zlikvidoval. I když mi osobně připadaly hluboké smrkové lesy v Jeseníkách úplně přirozené a krásné. Tam, kde se udržely listnáče mi naopak okolí připadalo nepřirozené, na zemi místo jehličí ležela jakási neurčitá hmota ze zetlelých listů, skoro žádná tráva. A rostou tam jiné druhy trávy a jiné houby.

   Teď má tedy příroda skvělou možnost vrátit se do původního stavu. Otázkou zůstává, který stav je ten původní. Před poslední dobou ledovou nebo po ní, nebo později v době klimatického optima ve středověku, nebo kdy? Zatím mi pozorování přirozeného náletu na pasece (skoro celé Jeseníky jsou  jedna velká paseka, napadené dřevo se ani nestačí těžit) ukazuje, že se tam opět obnovují smrčky a břízky. Napřed sice vyroste maliní a břízky, ale ty záhy předhoní smrčky, zastíní je a jejich místo je pak jen na kraji lesa. Takže se vysazují jiné listnáče, aby vznikl les, jaký si ho představují ochránci přírody, ale hlavně les, který bude odolný dalším atakům kůrovce. Bude to těžká a dlouhá práce - ale les stejně nebude "původní", bude jen takový, jak si jej představují přírodovědci a lesáci. 

   Původní pralesy, např. Mionší nebo Boubín jsou v lokalitách, které jsou dost specifické a ani půdní ani hydrologické poměry na většině území, které devastoval kůrovec jim neodpovídá.  Takže návrat do "původního zalesnění" bude dost divný. Nejsem ale žádný odborník.

   Nicméně jde o to, co je "původní a co ne". Snažíme se vymýtit bolševník veliký, který jsme si do našich krajů zavlekli sami (prý jako ozdobnou rostlinu) a jejíž rozmnožování se nám poněkud vymklo z rukou. Snažíme se likvidovat i nějaké jiné druhy zvířat, třeba želvu bahenní, která se u nás objevila prý z podobných příčin. Některá zvířata ovšem migrují přirozeně s příchodem teplé periody - různé druhy hmyzu, ale třeba i pes šakalovitý, který údajně hrozí vytlačit lišku obecnou. 

   Teď ovšem babo raď. Je to vlastně přirozená obměna fauny i flóry. A my se snažíme něco uvádět do "původního stavu". Myslím, že je to další způsob, jak se snažíme "přetvářet" přírodu. Poroučíme větru, dešti, vegetaci, řekám...

   Protože když to domyslíme, můžeme takhle uvažovat i o uvedení složení obyvatelstva do "původního stavu". Je ovšem otázkou, který stav budeme považovat za původní. Tohle je sice extrémní otázka, ale kde je jistota, že to někoho nenapadne? Ovšem v současné době na to dotace z EU určitě nedostaneme, protože moudré hlavy v EU mohou považovat za "původní složení obyvatelstva"  třeba takové, které ještě nikdy nenastalo. A nazve se pak "přirozeným".


Ostatně - údobí stěhování národů tady bylo už mnohokrát. 

Co všechno člověka nenapadne, když se dočte o likvidaci kleče v Jeseníkách...

  

====