Prohledat tento blog

úterý 22. prosince 2020

Proroci - kázeň - svoboda a jiné.







Nekamenujte proroky.

Neb pěvci jsou jak ptáci;
kdo hodil po něm kamenem,
k těm víc se nenavrací.


   Tahle planeta je přímo přeplněná proroky. Někdy mám pocit, že proroků je víc, než obyvatel. Predikuje kdekdo kdeco. Nejlíp v oboru, o kterém má jenom velmi matné povědomí. 

    Ale vzhledem k promořenosti civilizovaného světa sdělovacími prostředky - a hlavně sociálními sítěmi to vše začíná vytvářet jakýsi virtuální svět, který se s reálným světem prolíná jen docela málo a někdy snad vůbec.

   Že se posouvají významy slov si pozornější čtenář/posluchač/divák  všímá už dlouhé desítky let. Kdysi to byla jenom oficiální propaganda, která dávala známým pojmům jiné, pro ni vhodnější významy. Klasický popis jevu najde každý v Orwellových románech "1984" i ve "Farmě zvířat". Od té doby jsme pokročili. Už to není jenom státní moc, státní propaganda, překrucování významu slav se s chutí zmocňují nejen novináři, ale i jiné skupiny. Někdy to jsou doslova hermetické společnosti,. jejichž jazyku obyčejný člověk porozumět nemůže, jindy sešlosti, kterým se v socialistickém tisku říkávalo "nátlakové skupinky". Těch názorových proudů, všech těch "tenkokoncových" a "tlustokoncových" je tolik, že každý jedinec podle prostého výpočtu nutně musí patřit nejméně do dvou takových partiček. 

   Jistě tak to bylo i kdysi - jenže ty skupiny se tolik neprolínaly. Nenáviděly se stejně jako dnes, vesele se vzájemně i vraždily. náboženství jako hlavní rozdělovník mezi lidmi, kulturní tradice jako druhá. Až pak přichází na řadu odlišnosti etnické, rasové. A míra bohatství hlavně materiálního. Ale jsou důležité i míra vzdělanosti. Spousta vysokoškoláků hluboce pohrdá lidmi se základním vzděláním - no a pochopitelně i naopak.  Neříkají to naplno - to by si poškodili svůj společenský obraz, ale patrné to je.

Chce-li člověk něco sdělit ostatním, musí "znát jazyk jejich kmene". Tím nemyslím jenom odborné výrazy, žargon, ale i převládající "názor na věc". Tomu říkám "kmenové náboženství". Jinak se takový neználek vystavuje riziku, že bude přivázán ke kůlu a pomocí atributů tohoto náboženství utlučen k smrti. V tom náboženství jsou totiž obvykle definovaná mnohá tabu, věci, o kterých se nesmí mluvit. Hlavně proto, že na ně  dané náboženství nezná odpovědi.    

   Zkuste anarchistovi položit otázku, co bude dál, pokud vyhraje ta jeho dokonalá svoboda jednotlivce. Jak bude společnost fungovat. Vykreslí vám společnost, kde je každý čestný a spravedlivý a ctí toho druhého, na společných věcech se vždy domluví protože jsou svobodní atd. 


Svoboda

   Pokud se takového milovníka svobody  zeptáte, kde a zda vůbec taková společnost fungovala, začne něco povídat o začátcích kolonizace Ameriky nebo životě starého Řecka. Když se ho zeptáte jak dlouho tenhle idylický stav trval a jaké jsou na něho historické odkazy, zjistíte, že se jedná jen o jakési "pověsti ze starých časů". 

   Každý pokus o zavedení takové míry svobody totiž skončil záhy tím, že se schopnější, tedy silnější nebo agresivnější zmocnili vlády, tedy prostředků těch slabších a začali je používat ku vlastnímu prospěchu včetně jejich původních majitelů. Jsme totiž v principu primáti a v každé tlupě primátů je poměrně přísná hierarchie, která se utvoří tak nějak samovolně. Je docela zajímavé pozorovat, že vztahy mezi šimpanzi jsou nepříjemně podobné, jaké máme my, lidé. 

   Je tam alfa samec se svou suitou samic, pak mladí samci, kteří se se starým samcem  v běžném životě kooperují - ale jsou připraveni, se kdykoliv se naskytne příležitost a alfa se zraněný nebo nemocný ho "svrhnout" a zaujmout jeho místo. Mladé samice zaseprovozují něco velmi podobného prostituci. Platidlem je žrádlo a ochrana před jinými mladými samci. Tato tlupa, rozšířená rodina, se hodně podobá kmenům domorodců. A kmeny drží pospolu, takže když se dostanou do sporu o životní prostor, loviště nebo třeba vodu začnou se rvát jako organizovaná skupina. (Dokonce v okolí Velkého zlomu v Africe byly pozorovány celé "armády" opic, složené z několika tlup, které se pokoušely zabrat nová území. Zajímavá analogie s lidskými válkami. Ale o tom jsem jen četl, odpozorované to na rozdíl od ostatního nemám.) 

   Takže hovořit a naprosté osobní svobodě je naprostá utopie. Není v lidské povaze, žijeme v tlupách, nikoliv jako medvědi, jako osamělí jedinci, kteří se potkávají jenom při páření. Potřeba kooperace je v nás "zadrátovaná" - a kooperace vyžaduje nějaký řád.


Kázeň

   Zdá se, že je to opak svobody. Ne tak docela. Je to způsob, jakým úspěšně kooperovat v jakékoliv oblasti konání. Kázeň není tupý dril, totální podřízení se nějaké autoritě i když i takový způsob nakonec může nastat. Když jsem na jednom blogu napsal slovo "kázeň", okamžitě se ozvalo, že Němci jsou ukáznění  (není to tak docela pravda) a šli proto tupě za Hitlerem k porážce. Velké zjednodušení, totální. 

   Stačí se podívat na ty civilizace, které ve své době něco opravdu dokázaly: Starý Egypt, Řím, Čínu, Aztéky, Inky atd. Ani jedna z těchto společností nebyla "svobodná" ve smyslu, jakým se dneska svoboda jednotlivce prezentuje. Nedokázaly by postavit nic z toho čím se proslavily. Nebo si snad někdo myslí, že se Egyptští rolníci jen tak, z dlouhé chvíle, pustili do stavby pyramid? Nebo se chudí Číňané svobodně  rozhodli postavit proti nájezdníkům Velkou Čínskou zeď? 

   Nebo pojďme k téměř současnosti: Ubránil by se CCCP, kdyby se každý Rus choval svobodně? Vydržela by Británie bombardování Německa, kdyby mezi obyvatelstvem nebyla kázeň? Sebekázeň při uvědomění si, že třeba porušit příkaz zatemnění může způsobit vybombardování celého města?

   Osobní svoboda je možná tehdy a jen tehdy, když následky svých činů si nesu jen já sám. Dokonce ani skok do neznámé vody s rizikem zmrzačení nemusí být vždy jen výrazem mé svobodné vůle si tu svoji páteř polámat. Protože se pak budu dožadovat jako invalida mnohé pozornosti okolí. Nejen státu nebo rodiny.    

   Nebo jako nakažený covidem19 chodit do hospody, nenosit roušku, nenechat se testovat nebo odmítnut očkování. Pokud se nic nestane - a to není stav, který bych mohl nějakými svými názory o neexistenci epidemie jakkoliv ovlivnit - budu aspoň pro sebe hrdinou. Pokud se něco stane, budu odpovědný nejen za sebe, ale za všechny, které jsem svojí hloupostí nakazil. Je to stejné, jako nedodržování dopravních předpisů. Pokud vjedu na přejezd i když bliká červená a nestihnu to, obvykle zabiju jen sebe a své spolujezdce a způsobím jenom nějakou materiální škodu. Těm ve vlaku se nejčastěji nestane nic. (Ano, jsou výjimky.) Pokud přejedu v nepřehledném místě dvojitou čáru a srazím se s nic netušícím protijedoucím autem, jsem bez ohledu na to, jestli to přežiju nebo ne, hromadný vrah. Bez ohledu na to, že se 99% takového předjíždění obejde  bez havárie. 


Proroci

   Těmi jsem začal. Prorokuje se ledacos. Třeba konec světa roku 1 000 - a mnohokrát potom. Třeba podle m,ayského kalendáře. Jenže - už byla třetí oprava data - a nic. Jednou jsem si zapsal proroctví tehdy slavného senzibila pro následujících pět let. Po šesti letech jsem na zápis narazit a srovnal se skutečností. Netrefil se ani jednou. 

   Ono ani ta předpověď počasí moc nevychází. A to k tomu používají jeden z nejvýkonnějších počítačů světa. Zajímavé jsou i předpovědi, co se stane s "koronáčem".  Někteří, tehdy na jaře slavní a citovaní se netrefili, jiní celkem ano.  Inu, "Nekamenujte proroky..."    Fascinuje mě, jak někteří, jinak rozumní lidé mají v něčem dokonale jasno - i do budoucnosti,. Bude tak a tak a basta.  kdybych měl více času, asi bych takové předpovědi schraňoval pravidelně a pak si ověřoval, jak tom skutečně je. Jenže jednak nemám dost času (netušil jsem, jak málo času mají starobní důchodci) jednak ty předpovědi často vycházejí z nedůvěryhodných nebo častěji tendenčních informací a jejich nesmyslnost se projeví velmi brzy, takže to není ta pravá legrace. Bývá to spíše než předpověď nebo tvrzení postavené na základě "přání otcem myšlenky". A "vygooglit" si informaci moc nepomáhá, protože "pevných názorů" je snad více než lidí na téhle planetě.    

   Kdysi to měli proroci a vědmy jednodušší - mohli vždy tvrdit, že to mysleli jinak. Ale taky byli i opatrnější a jejich proroctví se dají vykládat i po mnoha letech nebo staletích zcela různě,  podle potřeby. Dneska je jejich názor nebo předpověď zaznamenaná v kyberprostoru přesně a doslova a její nesmyslnost je evidentní. Sibyla i Slepý mládenec jsou dodnes populární. Vždy se v těch textech najde něco, co sedí. A to Sibyla pronášela své věštby pod vlivem omamných par, vyvěrajících z její jeskynní věštírny v Delfách. Pokud je to pravda, mohla by dnes věštit každá osoba,. která je "pod vlivem". Možná že by její věštby a proroctví byla pravděpodobnější než ta, která slýcháme a čteme.

   Horší to mají profesionální futurologové, od nichž se tak jaksi očekává, že se trefí. 
   No - často netrefí. 

   Osobně se mi povedly dvě předpovědi - obě technického rázu. Prohlašoval jsem už před mnoha lety, že tehdejší hit, "úsporky", miniaturizované zářivky, jsou jen takovým mezitypem osvětlení, že nakonec vyhrají LED-ky. Splnilo se. 

   Druhá moje předpověď byla, že pro záznam zvuku i obrazu se budou používat netočivá média. A taky že jo, přišly flešky a paměťové karty a už se nic netočí - i když se pořád říká, že se něco "natáčí". 

   Dneska se domnívám, že bateriová auta jsou jen mezitypem vozidel budoucnosti. Že je převálcují auta na kapalný vodík, který se bude spalovat v palivových článcích, měnit na elektřinu a ta bude pohánět elektromotory. Už se objevují nové technologie, jednak na skladování vodíku, jednak na jeho levnou výrobu. Nevím, jestli se toho dožiji - ale věřím, že to nějak tak bude.






18 komentářů:

  1. "Jsme totiž v principu primáti"
    Ovšem lidoopí společenské systémy se mezi sebou dost podstatně liší.
    Monogamní giboni, samotářští orangutani, gorilí harémy, patriarchální polygynandričtí šimpanzi, matriarchální hippiesáčtí bonobové.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Poukazuji na šimpanzy a mandrily rýholící - u těch jsem strávil stovky hodin. A dost jsem se podivióval ), kolik společenského uspořádání z nich máme.

      Vymazat
  2. "Nebo si snad někdo myslí, že se Egyptští rolníci jen tak, z dlouhé chvíle, pustili do stavby pyramid?"
    Ale podobné teorie opravdu jsou, a není to nijak ojedinělý názor. Zemědělství je sezónní činnost a mimo dobu setí a dobu sklizně jsou intervaly, kdy není mnoho akutní práce. Naši zemědělci se přes zimu bavili vyřezáváním betlémů, a Egypťané si stavěli pyramidy.
    Jistě, takto napsáno je to samozřejmě značná nadsázka, nicméně staré představy o tom, že pyramidy stavěli otroci, byly medle už opuštěny.

    OdpovědětVymazat
  3. "nikoliv jako medvědi, jako osamělí jedinci, kteří se potkávají jenom při páření"
    Při pohledu na statistické údaje o sňatkovosti, rozvodovosti a počtu neúplných rodin to nicméně vypadá, že se k takovému stavu čím dál tím více přibližujeme.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano. Protože čím dál tím víc chybí ještě jedna komponenta - odpovědnost. Taky souvisí s egoismem.

      Vymazat
    2. Tady chybí ještě jedna komponenta - odpovědnost za své činy.

      Vymazat
  4. "Kázeň není tupý dril, totální podřízení se nějaké autoritě"
    Medle se tohle slovo vyskytuje většinou právě v takovémto kontextu; buď ve spojitosti se školou nebo s armádou, nic jiného mě nenapadá.
    Nebo vlastně teď jsem si vzpomněl na další kontext (V&S):
    "Já dobře vím, že každý správný lázeňský,
    on musí znát a udržet řád kázeňský;
    on musí znát a udržet ten řád v lázni,
    jinak se z toho zblázní.

    Jinak se zblázní z lázeňského provozu,
    je zbytečný jak páté kolo u vozu,
    a pak už nikdy, nikdy nebude se hřát
    pocitem že dbal o jeho řád.

    Když je zákazník odporně zahmyzen,
    dřív než řekne "dobrý den" tak hned s tím ven;
    správný lázeňský mu říká "chlapče zmiz,
    dřív než nám tu nasadíš ten hmyz.

    Tady přece není žádné smetiště,
    odhmyzit se proto nechej pro příště;
    nestojíme o podobné pokusy,
    které končí pěnou u pusy."

    A proto vím, že být někdy lázeňským,
    zabývati se budu řádem kázeňským;
    zejména u osob které jdou do lázní,
    já budu ten, kdo je ukázní.

    Když se dámy s pány koupaj bez plavek,
    hbitě přiskočím a dám jim pohlavek;
    to je možné snad jedině ve Švédsku,
    proto je tam tolik poklesků.

    Tady ale není Skandinávie,
    tady pod sprchou se každý zvlášť myje,
    odděleně přesně podle pohlaví,
    jinak nás to ani nebaví.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bez řádu (kázně) se nedá nic rozumného vytvořit - valná část síly společenství se spotřebuje na vzájemné rozmíšky. Také "dědictví" - ať materiální nebo duchovní po taková "anarchistické" společnosti nebývá nijak bohaté. Známe jen pozůstatky velkých říší, organizovaných, někdy až despoticky. Po těch ostatních spíše jen kosterní pozůstatky.

      Vymazat
    2. Jistě, chtěl jsem tím jen říci, že bych asi hledal nějaké jiné slovo se v podstatě téměř stejným významem, ale trochu jiným stylistickým odstínem. Ovšem nějak mne také žádné vhodné nenapadá. Možná pro to, že dokud je vše v pořádku a není třeba o tom mluvit, takže si většinou vystačíme s termíny pro jeho absenci, jako například "anarchie" nebo "chaos".
      Vzpomněl jsem si na další výskyt tohoto slova, kupodivu v souvislosti se stejným rýmem jako v případě předchozím.
      UČITEL: Představte si, tady čtu, že na všech školách v Rakousku má být lázeň… To
      si nedovedu představit. To tam budou mít sprchy? Nebo vany?
      (Zakroutí nad tím hlavou a znovu se ponoří do čtení.)
      UČITEL: Nějaký inspektor Hruška to tady píše. To jsou nápady.
      LÉKÁRNÍK: Ale proč ne? Hygiena je důležitá i na školách.
      UČITEL: Tak ne! Já už na to nevidím. Kázeň! Má být na všech školách. Já to čet jako lázeň. No proto. Kázeň. To jo. To je pravda. To ani nemusel psát. To každý ví.

      Vymazat
  5. "porušit příkaz zatemnění může způsobit vybombardování celého města"
    Přesně tak; také mě několikrát napadlo při čtení názorů lidí používajících slova jako "hysterie, rýmička, slinták" a podobně, že by za války asi říkali: "Kdo má strach z bombardování ať si zatemní, ale nás nechte svobodně svítit."

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Obyčejný egoismus. Já, já, já, jenom já!

      Vymazat
    2. On snad ten egoismus na tom není až tak podstatný, jako spíš ta krátkozrakost. Poškozují tím i sami sebe; i kdyby to nechytili nebo prodělali jen bezpříznakovou nákazu bez následků, tak stejně čím více budou sabotovat prevenci, tím horší bude celková situace a tudíž i tvrdší opatření nutná pro její zvládnutí.

      Vymazat
    3. Jistěže to tak bude. Na začátku je ale ten egoimus. Kdesi v Praze zavřeli supermarket, oritže tam nějaký dobrák nahlásil bombu - možná nějaký vzteklý dědek, který musel čekat na vstup. Reakce "lidu" byly ukázkové.

      Vymazat
    4. V té Alze to nebylo poprvé, kdy se jim systém zhroutil; také jsem to tam před pár týdny zažil.
      "A kdy se to asi podaří opravit?"
      "To je různé; někdy za pár minut, někdy za dvě hodiny."
      Ovšem protože vím, že zařízení která sám programuji také zdaleka nejsou bez závad, tak jsem jim to neměl nijak za zlé.
      Mnohdy prostě nezbývá než odpovídat jako Jeroným Alessandro Scotta v Pekařově císaři:
      "A kolik času ještě budeš potřebovat?"
      "Snad týden... snad den... snad osm let."

      Vymazat
  6. "Třeba konec světa roku 1 000"
    Možná že k němu skutečně došlo, pouze s mírnou odchylkou od původního plánu. Než přesouvat hříšníky do pekla a udělat ze Země ráj se ukázalo jako mnohem jednodušší pro těch devět spravedlivých zřídit ráj někde jinde a hříšníky za trest ponechat tady v tom blázinci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. [;>)) Škoda, že o tom Ráji se nic neví. Mohli by tam umístit webkameru...

      Vymazat
    2. To je dobrá připomínka, která vyvrací předchozí hypotézu. Z pekla bychom ten ráj mohli vidět, tak jako ten bohatec, který odtamtud viděl Lazara v lůně Abrahamově (Lukáš 16:23), zatímco tady na Zemi je podle následujících veršů asi na něco takového informační embargo.

      Vymazat
  7. A přece se točí, a předpovědi?
    Objev v sedmém možná devátém století v Číně, ve třináctém století do Evropy. Ve čtrnáctém století je tu výroba palných zbraní v patnáctém století, husiti, dodnes živý výraz pistole (anglicky pistol) vzniklý z českého píšťala (nejlehčí varianty ručních palných zbraní), nebo anglické howitzer (něm. Haubitze) z původně české houfnice a pravděpodobně také kanón (z kánon). V roce 1887 Alfred Nobel, ballistit a jeho dalším zdokonalením dnes nejpoužívanější kordit. Zatím nenahraditelný a úkroky k HEL-IFPC (High Energy Laser - Indirect Fire Protection Capability) nebo Louis Octave Fauchon-Villeplee a jeho elektrické dělo podobné lineárnímu motoru, jsou pouhé úkroky stejně jako auta TESLA. Vše je zatím stará dobrá chemie spolu s fyzikou.
    Memento, homo, quia pulvis es et in pulverem reverteris.
    4p

    OdpovědětVymazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)