Režisér Strach

 

   Jiří Strach, filmový režisér v rozhovoru pro přílohu Víkend  řekl, že "koronáč" je jen malým záhlavcem pro naši svobodnou společnost a že bude muset přijít něco pořádného, třeba válka nebo přírodní katastrofa, aby se společnost vzpamatovala a získala zpět trochu té potřebné pokory.

   Jak to tak vidím, asi má pravdu, což říkám jako bezvěrec. Jenže Bůh to nevyřeší, protože neexistuje. Ale nějaký "pán s knírkem" možná ano. Jsou tu takoví. Čekají na šanci. Těch nezkrotných "Jánošíků" je tady v Kotlince totiž spousta. Těch, kterým "nebude nikdo nic přikazovat".

   Na jedné straně se opět nepěkně rozjíždí nákaza (jistě, je to jen propaganda věrchušky, že áno?) nemocnice opět otvírají svá anticovidová oddělení a omezují běžnou péči, na druhé straně jsou tu lidé, kteří odmítají jakékoliv "podřízení se". Jim přece nikdo nebude nic poroučet!  Ale až se koronáč  rozjede pořádně a  budou jim umírat členové rodiny, budou titíž hlasitě nadávat věrchušce, že to "nezvládla". 

   Ano, nezvládá to. Hospodští si vyřvali svými protesty 100% kompenzace za státních peněz. Cože jsou to ty "státní peníze"?   Nejsou to náhodou peníze každého z nás? Hospodští už teď mají nad ostatními ovčany navrch. Jejich ztráty rádi zaplatíme. A ještě je politujeme.    

Nakonec - asi je to v pořádku. Pokud bude mlčící většina mlčet, pomalu spějeme k anarchii. 

   Viděl jsem na netu, jak dva policisté nebyli schopni zvládnout chlapa, který drandil na čtyřkolce ač nesměl. Přepral je, nasedl a ujel. Nestříleli. Až ten "svobodný jezdec" někoho zmasaří nebo zrakví, najdou se určitě lidé, kteří budou na netu vykřikovat, že je policie neschopná. Opravdu je, protože se bojí "lidového hněvu". Není proto schopná zajistit plnění jakýchkoliv příkazů. Taková policie je zbytečná, nepotřebná. 

   Vypadá to tak, že všichni ti, kteří dnes stojí proti systému - ať sebepitomějšímu a sebe zkorumpovanějšímu (to je otázka pro historiky) pomalu ale jistě připravují cestu k moci nějakému novému "pánovi s knírkem" - nebo i bez něj. Jistě, mezitím bude čas anarchie, kdy se rozpadnou mnohé mocenské ale i hospodářské struktury. Zchudneme a ne málo.

   Ale zatím mnozí máme plnou hubou frází o "demokracii" a "svobodě". Demonstrujeme na náměstí proti vládě, proti rouškám, proti zdravému rozumu.  Stejné floskule, jaké jsem slýchával po větší část svého života od "strany a vlády" a které si můžete v koncentrované podobě přečíst v Orwellově "1984" nebo "Farmě zvířat". Děláme "občanskou neposlušnost". Protestujeme. Jsme nezvládnutelní. Jsme v právu. Na nás nikdo nemá. Vyhrajeme.

   Ona ale každá anarchie vždycky skončí tím, že se někdo ujme vlády našich věcí. Mrkněte se do historie. A začne vládnout. Jenže to nebude člověk vybraný v demokratických volbách, zvolený většinou. Bude to člověk, který si uzurpuje moc jakýmikoliv prostředky. A pak? Pak se zbaví všech, kteří se budou pokoušet stát proti jeho moci. Umlčením, cenzurou, zavíráním, popravami když to nepůjde jinak. Chráněn bude jen ten, kdo se přidá k mocenské struktuře.

   Lidé jsou ovšem nepoučitelní a každá nová generace si bude muset sama na ta rozpálená kamna sáhnout. Pak, už se spálenými dlaněmi pochopí, že kamna jsou opravdu žhavá. A celý cyklus začne znova. Budování blahobytu, pocit, že jsme pány světa, můžeme všechno. Pak přiletí nějaká "černá labuť" a následně začneme žehrat na ty, které jsme si sami zvolili, protože se nechovají tak, jak bychom se chovali my, kdybychom byli na jejich místě - a tak dále. Všichni? Ne. Jenom ti svobodomyslní. Ti kteří ve volbách utrpěli "nevýhru". Nebo se ve volbách "spletli".

   Zbytek ovčanů mlčí. Čeká, jestli ještě někdy budou nějaké svobodné volby. A pak si možná toho diktátora nakonec sami zvolí, protože toho řevu frustrátů už mají dost.

Zbořeniště poutního kostela Maria Hilf nad Zlatými Horami v Jeseníkách.    (Foto StK 1979)

Na pouti jsem tam jako malý kluk byl se svou babičkou.

 Ještě mám schovaný stříbrný přívěsek se sv. Antoníčkem, který mi tam koupila. 

Nadávejte, protestujte pokud můžete. Nebude se to smět dlouho. 

Nikdy nic netrvá moc dlouho.

=======================================================

   Tenhle princip chování společnosti vůbec není nový. A je dokonce obecně platný. Černoši ve Státech se nakonec budou divit, o kolik si pohoršili volbou Demokratů. Kam je zavedlo BLM. Ženy už taky pozvolna zjišťují, že #metoo jim moc nepomohlo. Nemohou použít své tisíce let staré ženské zbraně, jak získat nějakou tu výhodičku. Nemusí jít zrovna o promiskuitu. Ale nikdo z vedoucích si netroufne preferovat ženu, protože je třeba hezká nebo milá. A dveře své kanceláře při jednání s ženou nechávají často otevřené. Pro jistotu, aby nebyli obviněni. 

   Stejně, jak sem moji rodiče divili, kam jsme se dostali po Únoru 1948. Tehdy to dokonce proběhlo bez větší anarchie. Nic jim nebylo platné, že oni sami nevolili Národní Frontu.