Brainrot

Už delší dobu moderní lidé žijí v nereálném, digitálním světě. Málokdo má možnost nebo schopnost se dozvědět, co se vlastně kolem něj děje. Všechno máme zprostředkované médii. Nic z toho nemusí být pravda. Ale může.

   Někde jsou to pověsti o hrdinství nebo věrolomnosti toho či onoho, někde pohádky o zázracích. To co si myslíme, že vidíme,  je "nerealita". A je stále podobnější skutečnosti, tak podobná, že přestane od ní být rozeznatelná a protože není možné být danému ději osobně přítomni, musíme spoléhat na jiné zdroje, které ovšem mohou být rovněž fiktivní, falešné. A třeba budou o jedné a téže skutečnosti vypovídat úplně opačně. Na nás pak zbude hodit si korunou, které věříte víc nebo shánět další zdroj, který ovšem zase nebude věrohodnější. nakonec skončíme 

Sokratovými slovy, který prohlásil "Vím, že nic nevím!"

   A pokud nemáme ani víceméně důvěryhodná fakta, těžko můžeme o věci přemýšlet. Dospějeme totiž k mylným závěrům, i když se snažíme sebepoctivěji. 

 

   To je princip každé propagandy a kupodivu i reklamy. V obou případech se stane, že budeme přetíženi akty, často rozporuplnými, a nakonec se dostaneme do stavu zvaného Brainrot což je stav totálně vygumované mysli, způsobený nadměrnou konzumací digitálního obsahu.

   Mozek si pak hledá nějaké řešení a tak se někdy přimkne k jedné lince informací a z člověka se tak stává fanatik. Už nechce slyšet nic o dalších možnostech, výkladech skutečnosti. Uzavře se do "komnaty ozvěn" mezi "souvěrce" a ani náraz reálné skutečnosti jej již nemže zviklat v jeho pevném přesvědčení. 

    Tak dopadla moje německá prateta. Hitler ji vzal muže, který skončil kdesi u Stalingradu, byla bída o potraviny, známý spojenecký nálet na Drážďany ji málem připravil o dům. Všechno to viděla na vlastní oči, vše pocítila. Ale přesto měla v roce 1954 za hrníčky v kredenci schovanou kolorovanou fotku Vůdce a tvrdila, že Hitler to myslel s Němci i Čechy dobře, jen  neměl dost času své plány uskutečnit. Což o mě, já byl malý kluk, ale vykládala to mému tátovi, který se v roce 1945 vrátil z německého koncentračního tábora, kde jen shodou okolností nebyl zlikvidován. Prateta to věděla a přesto mu fotku Vůdce ukázala i se svým  komentářem. 

   Už tehdy jsem pochopil, že lidi věří ledasčemu, ale chovat se mohou jeden k druhému i tak slušně. Táta mlčel, prateta upekla skvělý štrůdl a rozešli jsme se sice nepochopení, ale bez nenávisti. 

   Tohle mi samozřejmě začalo docházet o dost později, jak jsem si návštěvu v Drážďanech postupně vybavoval. Docela zajímavé je, že tátu dostali do koncentráku během okupace čeští komunisté, kteří mu vyhrožovali, že mu zastřelí sestru, pokud nespáchá sabotáž v jednom podniku, který vyráběl zboží pro německou armádu. Tátu zatkli týž den, kdy způsobil výpadek elektřiny - měl tehdy 23 let. 

   Tolik k vymytým mozkům. Reklama dělá v podstatě totéž. A nezáleží ne vzdělání nebo realitě. Když se někdo rozhodne pro určitou značku, tak je-li opravdu o její kvalitě přesvědčen a nenajde se argument, který by ho přesvědčil ne zrovna o opaku, ale o jiném řešení. U reklamy jsou naštěstí zřetelnější symptomy, když se nás snaží o něčem přesvědčit.

   Jednak je jí všude plno. V TV, na netu i jinde. Když tohle vysleduji vím, že se mám danému výrobku rozhodně vyhnout. Už babička mi kdysi říkala, že "Dobré zboží se chválí samo, ale chvíli to trvá!" A následují obchodnické triky "koupíš dva, dostaneš tři", momentální sleva do konce týdne, "zaváděcí cena", cedule "nejlevnější v Česku", "akce" atd. Nakonec myslím, že ten kdo zrovna včera nepřiletěl z Aldebaranu se s tím musel setkat. Výhodou je že málokdo trvale přilne k jedné značce nebo prodejně.

   Další skupinou nadšenců jsou fandové. Ať už fotbalu, hokeje nebo čehokoliv jiného. Tam hledat jakoukoliv pravdu je zbytečné. Ale moudrých prohlášení a vášní je tam dostatek. Toho jsem byl ušetřen, protože jsem kdysi viděl kolegyni(!) jak sedí před TV a řve "Bij!" Měla šedesát a nikdy nesportovala. 

    Já ano, ale řvát v transu před televizorem by mě fakt nenapadlo. O fotbalu vím, že v kotlince existuje nějaká Slavia a Sparta a že jsou z Prahy a my, bývalé "ocelové srdce republiky"  tu máme Baník. 

   Občas (nebo často, co já vím) se do sportu prolne politika (4:3 v roce 1968) nebo zákaz ruských sportovců na mezinárodních soutěžích v současnosti - to je taky přímo výstavka pokrytectví. Všichni vědí, že se jedná o sportovce z RF, ale nesmí se to říct, nesmí se na stožár vytáhnout ruská vlajka nebo zahrát hymna. Jenom jsem tak koutkem oka zasledoval, že na nějaké mezinárodní plavecké soutěži sebrali Rusové skoro všechny zlaté a stříbrné medaile. Pořadí národů raději ani neuváděli. Ta politická nenávist je už fakt trapná.

   Ještě horší než perzekuce sportovců je perzekuce umělců. Ne za to,co provádějí, ale kvůli jejich původu. Ten žánr, který předvádějí se opravdu nemusí někomu líbit i když by si v dané zemi publikum našel. Kdyby třeba u nás vystupovala nějaká transgender skupina, vím na 90%, že bych nebyl jejich posluchačem. Dobře, mi se zhnusila třeba skupina U2 kvůli "zeleným textům" a hudbě, která mi je ozřejmí i u titulů, které neznám, tedy hudba "z jedné formičky". Jako Mozart. Ale rozhodně bych protestoval, kdyby měli mít u nás zákaz vystupování kvůli svému původu.

   Ale zase, "kultura" se prolíná do názoru na svět a celkem se nedivím Putinovi, že potlačuje satanisty kteří jsou v Rusku na vzestupu. Putin se primitivně a intuitivně drží názoru, že národ, má-li přežít, má mít nějakou společnou kulturu a má se množit. Cizí kultury se ne vždy asimilují a množí se spíše mezi sebou, vytvářejí diaspory a velká země se pak rozpadá - a mizí. Proto Putin preferuje vícedětné rodiny. Finančně a to dost. Aby z mapy nezmizela "Великая Россия". Zatím se mu daří a dokonce pozvolna restauruje obdobu CCCP vlastně i RVHP - BRICS.

   Tady  bych se vrátil nemožnosti poznat celou pravdu. Pokud si postupně  vyslechnete polské, české , ukrajinské a ruské zprávy, budete muset konstatovat, že popisují čtyři různé světy. A to neposlouchám třeba zprávy americké nebo francouzské, neb neumím jejich řeč. 

   S obrazovými materiály je to podobné. Podvádí se, mlží a zamlčuje. Pokud utrpí na ruskou-krajinské frontě jedna strana dílčí porážku, vítězná strana z toho dělá málem vyhranou válku a poražená - mlčí nebo dává zprávy o rekordních úlovcích sleďů nebo otcovraždě kdesi v malé vesničce za Uralem. 

Podvádí se to i směrem dovnitř válčících stran, To byl vlastně důvod, proč má RF nového ministra obrany. Ten starý (Šojgu) totiž nekontroloval reálný stav fronty a Rusové najednou měli o dost větší ztráty, protože s důvěrou nastupovali na "osvobozená území" ale tam byli stále zakopaní Ukrajinci. Inu, pěkné hlášení na generální štáb bylo důležitější než realita.

   Co týče kvality podvodů, ta stále roste. Obrazové materiály již umí do jakéhokoliv podkladu zasadit jiné tvářen a ty deklamují text, který jejich předlohy nikdy neřekly. Už je to na hranici rozpoznání. V oblasti zvuku to ještě citlivý sluch rozezná, ale běžný člověk už nikoliv a tak to používají telefonní podvodníci v Rusku k vylákání citlivých informací od svých obětí. Zatím se soustřeďuji na staré lidi, kteří jsou důvěřivější a méně pozorní a nenapadne je telefonát od údajného vnuka nějak ověřovat. O SMS zprávách ani nemluvě. 

   Ale není to o velké šikovnosti podvodníků, ale o gigantické hlouposti obětí. Poslat údajné "Ukrajince v nesnázích" několik milionů korun, aby se odněkud "vykoupila" a mohla se, plná lásky, přistěhovat k opuštěnému vdovci do Kotlinky jen na základě několika fotek a mailů je pitomost tak velká, že mi toho pána ani líto není. Za blbost se platí vždycky a někdy dost draze. Těch podvedených bude přibývat s rostoucími možnostmi videomorfingu a hlasových syntezátorů. Pokud si oběť nenajde nějaký nezávislý ověřovací kanál, skončí špatně. 

   Poslední sváteční myšlenka míří na reklamu, speciálně na zázračné léky. Systém je totiž stále stejný. Nějaký lékař nebo podobný odborník z vaší blízkoisti vymyskek zázračný lék, který ovšem nedostanete v lékárně, oriotže po jeho aplikaci byste už do lékárny ani nepáchli, protože byste se uzdravili navždy. Když zavoláte nebo nepíšete do několika minut (na obrazovce běží count down) a navíc budete mít štěstí a otevřete správné "slevové dveře" (nemusíte dumat, kterékoliv dveře nabízejí slevu 100%) dostanete jedno balení zcela zdarma. Zaplatíte jen poštovné a balné.

   Když to vezmete kolem a kolem, je div, že se vůbec na světě vyskytují nemocní lidé. Všichni, kteří trpí třeba papilomy, šedým zákalem, zeleným zákalem, revmatismem, hluchotou, inkontinencí, slabou pamětí, sexuální nedostatečnosti, alkoholismem atd. atd. by už dávno byli zdrávi a zdravotnictví by zcela zkrachovalo.  

    Nechápu, jak by se na něco tak primitivního mohl někdo nachytat. Ale asi ano, protože taková reklama na netu rozhodně není zadarmo a je ji tam spousta. Takže na internetu je nejen spousta podvodníků, ale obrovská hejna hejlů. 

Poznámka: Přidávám odkaz, který z části posloužil k výrobě videomorfingového šotu o českém Titanicu. 

Klobouk dolů, muselo to dát pořádnou práci. 

Ale je to uděláno velmi dobře a pobavilo.

Poznámka: Ty nejhnusnější nabídky zázračných léků dneska odevšad zmizely. Nefunkční odkaz jsem proto smazal. Zdá se, že se o Vánocích opravdu dějí zázraky.