Z ruských archívů

Kdo byl vlastně Vladimír Iljič Uljanov - Lenin

Na dvou ruských webech jsem narazil na fakta, která jsem neznal a myslím, že jste je neznali ani vy. Velmi to ale souvisí s pověstmi o dnešních politicích, jejich slovech a jejich činech. Takže uvádím jenom pro pobavení bez nároku na historickou přesnost.  

    Tento příběh je tak prorostlý různými mýty a legendami o biografii matky vůdce proletariátu, že je těžké odlišit skutečná fakta od fikce. Během sovětských let byl osud Marie Alexandrovny Uljanové interpretován podle schváleného kánonu a „nepohodlné“ skutečnosti byly umlčeny. V současné době o ní koluje mnoho fám, které nemají žádný logický základ. Nejvíce nestravitelným faktem pro sovětské úřady byla skutečnost, že měla židovské kořeny a ve svém rodném jménu nesla příjmení Blanka.

Mariin dědeček byl pokřtěný Žid. Jejich rodina konvertovala k pravoslaví spolu se svými syny, Ábelem a Izraelem. Jak jste jistě pochopili, tyto informace byly za sovětského režimu po mnoho let skryty. Zajímavým faktem je, že tento biografický rys nebyl použit k boji proti antisemitismu, ačkoli na tom trvala Leninova sestra Anna Uljanová. Historici nesměli tyto informace z archivů zveřejnit, protože Leninova rodina měla být a priori ruská.

   Pokud jde o matku Marii Alexandrovnu, i zde musela být data skryta. To proto, že Leninova babička pocházela z německo-švédské rodiny. Otec budoucího vůdce měl nejen ruské, ale i kalmycké kořeny. Tyto skutečnosti proto nebyly zveřejněny.

Jednoduchá biografie

   Co je vlastně známo o Leninově matce? Skutečné datum narození je 6. března 1835. Hlava rodiny pracovala jako fyzioterapeutka.Měla dobré domácí vzdělání. Mluvila německy, francouzsky a anglicky. Rozuměla světové literatuře a ovládala hru na klavír. Tato úroveň vzdělání zajistila, že byla schopna složit učitelskou zkoušku.

   A v roce 1861 v Penze potkala svého budoucího manžela. V těch letech byl učitelem matematiky na šlechtickém ústavu. Ilja Nikolajevič měl 30 let, Maria 26.Podle předrevolučních měřítek byl tento věk již příliš pozdě na svatbu. Možná proto se objevily zvěsti o její „temné minulosti“.V době sňatku měla Maria Alexandrovna status dědičné šlechtičny a v roce 1877 její manžel získal šlechtické právo poté, co obdržel hodnost státního rady. 

   V roce 1886 jí ale její manžel zemřela a musela sama vychovávat šest dětí. Aby vdova získala finanční prostředky od státu, zapsala děti narozené předtím, než Uljanov získal šlechtický titul do Genealogické knihy a získala tak důchod.

   Panství Kokushkino se stalo dalším zdrojem příjmů pro rodinu, peníze pocházely od rolníků, kteří si pronajímali půdu. Po aféře nejstaršího syna Alexandra se postavení rodiny nezměnilo. Byl popraven poté, co byl obviněn z pokusu o vraždu. Poté musela v roce 1891 pohřbít svou 12letou dceru Olgu. Hodně se bála o děti, když se začaly zapojovat do revolučních aktivit: Vladimir, Maria, Dmitrij a Anna. Zda ale sdílela jejich názory, nelze s jistotou říci.

Revoluce se nedožila. Maria Alexandrovna zemřela v roce 1916.

Jak a proč V. I. Lenin zemřel

Fanny Kaplanová 

   Nezdařený atentát na Vladimira Iljiče Lenina je dodnes opředen rouškou tajemství. Podle oficiální verze byl vůdce ruských bolševiků v roce 1918 zasažen třemi kulkami, které na něj vystřelila 28letá eserka Fanny Kaplanová.

   Bolševici byli zpočátku ve svém revolučním úsilí podporováni Socialistickou revoluční stranou, jejíž členům se říkalo "eseři". V jejich řadách se angažovala také mladá žena jménem Fanny Kaplanová, jež za sebou měla pohnutou anarchistickou minulost. V šestnácti letech se účastnila bombového atentátu na kyjevského guvernéra, přičemž utrpěla vážné zranění a málem přišla o zrak. Carský režim ji navíc odsoudil k nuceným pracím na Sibiři, což její stav ještě zhoršilo. Z tábora se vrátila téměř slepá.

   Po únorové revoluci v roce 1917 se Fanny dostala na svobodu a postupně se zotavila. Věřila, že bolševici budou vládnout společně s esery a zemi posunou k lepším zítřkům. Jenomže Lenin a jeho druzi se o moc dělit nehodlali. Rozpory s esery vyřešili tím, že jejich stranu rozpustili.

   Fanny považovala Lenina za zrádce a naplánovala jeho atentát. Počkala si na den 30. srpna 1918, kdy měl bolševický vůdce řečnit v Michelsonově továrně v Moskvě o nutnosti bojovat proti československým legionářům. Jakmile vystoupil z auta, připojila se k hloučku jeho obdivovatelek a třikrát na něj vystřelila.

   Leninovi lidé ji okamžitě uvěznili a mučili ve snaze získat informace o případných komplicích. Fanny ale tvrdila, že jednala sama a z vlastních pohnutek. 3. září byla popravena střelou do týla a její jméno se stalo synonymem krvavé zrůdy pro celou dobu trvání Sovětského svazu.

   Zraněný a psychicky otřesený Lenin se po útoku zabarikádoval v Kremlu a vyhlásil nechvalně proslulý rudý teror, v rámci něhož bolševická tajná policie Čeka mučila a popravovala oponenty bez jakéhokoli soudního řízení. Názory na rozsah Leninova zranění se však rozcházejí. Podle jedné verze se revolucionář z útoku nikdy zcela nevzpamatoval. Zásah do ramene a krku prý dokonce mohl urychlit rozvoj cévního onemocnění, na které předčasně zemřel ve věku 53 let.

   Některým historikům je však podezřelé, že Lenin už za měsíc opět vystupoval na veřejnosti, jako by ho uzdravil zázrak. Objevila se teorie, podle které Fanny nikdy žádný atentát nespáchala a bolševici si historku vymysleli, aby ospravedlnili zahájení rudého teroru. Velmi špatný zrak atentátnice kupodivu zapadá do obou verzí: v první by vysvětloval, proč se Fanny nestrefila do Leninových životně důležitých orgánů, v druhé by mladou ženu učinil zranitelnější vůči vykonstruovanému procesu. 

Kdo ví...

Lenin používal nejmodernější (tehdy dostupnou) techniku.
To se u politiků nezměnilo do dneška.