Kverulanti

   Kverulant je podle slovníkové definice notorický stěžovatel; stálý nespokojenec, člověk, který si neustále stěžuje, domáhá se svého domnělého práva; též sudič, svárlivý, nesnášenlivý člověk.

Mantra kverulanta:

• Jsem obětí mnoha drobných ústrků a nespravedlností
• Zůstávají moje dobře míněné rady nepochopeny a nebo ignorovány
• Jsem terčem perzekuce mocných
• I přes mou snahu se situace spíše zhoršuje

"Není to ideální...    Není to moc dobré...    Je to špatné..."

Kverulant

   Takový člověk si neustále na něco stěžuje, hledá na věcech mouchy a vytváří kolem sebe kritické ovzduší. Velmi často se také uchyluje k pomluvám. Většinou si tím ustavuje vlastní převahu, ale za cenu ponížení druhých lidí. Není divu, že energie kolem něj je plná negativity, a přirozenou reakcí ostatních je dostat se co nejrychleji ze sféry jeho vlivu. Za tímto postojem je často nevyřčená potřeba pozornosti. Té se těmto lidem ale kvůli jejich projevům čím dál víc nedostává.

Všeználek

    Tento jedinec je ve všem lepší než vy. Všechno ví, všude byl dřív, déle a pokud možno si přivezl i více zážitků a suvenýrů. Ničím jej nepřekvapíte a máte pocit, že s vámi neustále soutěží v tom, kolik má přátel mezi důležitými lidmi a co už všechno vyzkoušel. Můžete se ptát, proč to dělá. Opět je zde podobná motivace jako u kverulanta – pozvednout se nad druhé na jejich úkor. Jedním ze zdrojů takového postoje může být paradoxně nejistota ohledně statusu ve skupině. Takový člověk prostě vedle sebe nesnese někoho podobně zajímavého. Nemůže si pomoct, musí druhé poučovat.

Pasivní upejpavka

   Někdo prostě nemá žádný vlastní hlas a pouze se veze na rozhodnutích, které udělali druzí. Dělá mu dobře být loajální a vézt se v závěsu za nějakým lídrem. Nepouští se do těžkých úkolů, raději nechá někoho „silnějšího“, aby práci zastal. Schovává svou vlastní krásu, jen aby druhé nějak neurazil. Hlavním důvodem, proč je tak nevýrazný, je pocit, že není hoden zastávat místo na slunci anebo se prostě bojí projevit v plné síle.

Tank

   Tohoto člověka je plná místnost. Hned ovládne situaci, vše začne freneticky kontrolovat a lidi kolem sebe válcuje jako příslovečný tank. Chce dělat věci po svém a rychle se rozhořčí, když to ostatní ihned nepochopí.

Mudrc ve věži ze slonoviny

   Když se ostatní o něco hádají, většinou mlčí, protože je přesvědčen, že zná správné řešení. Na začátku ho sice sdělí ostatním, ale pak mlčí a nad dalšími kroky společnosti jenom nechápavě kroutí hlavou. Pokud situace skončí debaklem, obvykle pronese oblíbenou sentenci "Já vám to říkal!"

===

 

  Tento výčet není úplný a každý z nás může být kombinací těchto typů. Je dobré vědět, že v našich nejhorších dnech i my můžeme být pro druhé těžko stravitelným člověkem a v některém typu se patrně najdeme. Jak tedy s těmito lidmi, popř. se sebou samým vyjít?

   Nepokoušet se je nějak přesvědčovat. Někteří na tohle přímo čekají, aby mohli zahájit nekonečnou diskuzi o nějakém (jakémkoliv) problému, často s parametry trollení. Jenom je si rychle uvědomit, s kým máte tu čest a odstoupit z diskuze dřív, než přeroste v hádku a osobní invektivy. 

   V diskuzích na netu najdete všechny typy lidí nebo jejich kombinace Na netu platí poučka o pár řádků výše. Kromě toho, že se velmi zřídka podaří přimět takového člověka k podobným názorům, jaká zastáváte vy sami a jedná se o ztracený čas. V životě, kdy  si nemůžete dovolit ukončit diskuzi a "zavřít se vznešeně do sebe" doporučují psychologové toto:

Pokud musíte s potížisty jednat, identifikujte si je. Nesnažte se je změnit, protože když se o to pokusíte, celou situaci jen zhoršíte. Pak zkuste najít, čeho si váží a co je motivuje – říká se tomu najít jejich "hodnotový jazyk". Jsou to vztahy, znalosti, peníze, úspěch? Zeptejte se na něco z toho, co je baví, ať už je to poslední projekt, vztahy s dětmi, pracovní úspěchy nebo zajímavá cesta, kterou podnikli. Nechte je mluvit o tom, v čem se cítí doma.

   Důležité je ale nenechat se vtáhnout do jejich stylu komunikace, musíte přece ochránit také sami sebe před toxickým vlivem některých jejich postojů. Časem se totiž stáváme podobnými těm lidem, se kterými jsme nejvíce v kontaktu. Vytyčte si proto jasné hranice v tom, co je vám příjemné, jak dlouho a kde. A v pravý moment prostě důstojně odejděte. Klidně bez omluvy. Je to totiž váš život a nenechte si ho ovlivňovat. Tedy - pokud můžete, pokud nemusíte s takovým člověkem spolupracovat profesně. Pak je to o dost obtížnější, ale většinou to jde.

   Většinou používám trik "vždyť je to váš nápad, vaše řešení". Málokdy selže. Takoví "zaťatí" lidé přece nebudou bojovat proti svým vlastním nápadům. Na to si moc váží sebe sama. Takový druh narcisismu. Věřte, že to opravdu funguje, používám toho způsobu více než půl století.

A ještě dodatek: 

   Proč někteří mladí (ale i starší) nedokáží vyjít se svými nadřízenými? Chybí jim jedna základní zkušenost ze základní vojenské služby. Uvědomit si, že je dobré držet hubu a krok v situaci, kdy je to nejrozumnější řešení. Na čas potlačit své ego. Proto lituji skončení ZVS. Mladí teď tuhle nepřenositelnu zkušenost získávají až v druhém nebo třetím zaměstnání - nebo se z nich stanou ukázkoví nezaměstnatelní kverulanti.

Zavřít mohou, pustit musí!