...aneb Goethe a Beethoven
Napsal Pedro
Tak se nám architekt Adam Gebrian rozjel podívat se na hojně kritizovanou ostravskou Fukušimu (Forum Nová Karolina). A na rozdíl od mnoha jím dříve zkritizovaných developerských projektů se mu tento soubor staveb docela líbí. Rozhodně k Nové Karolíně není zdaleka tak kritický, jako náš Starý Kocour. A já jsem zvědavý, zda se nám pan Gebrian po dokončení výstavby a uvedení do provozu rozjede podívat se i do Teplic - na v současné době dokončované "teplické Fukušimy"- na nákupní fóra Galerii a Fontánu.
K tomu bych chtěl podotknout, že již jedno takové olbřímí obchodní centrum Teplice mají - Olympii mezi teplickou čtvrtí Trnovany a sousední obcí Srbice. Zákazníky sem (zatím) vozí zdarma jedna linka teplické MHD.
Až se slza tiskne do oka při vzpomínce na "starý" Prior, který musel udělat místo Galérii.
Historický snímek, pořízený v 60. letech od vchodu do teplické radnice. Na místě bloku domu na protější - tedy jižní straně Náměstí Svobody - donedávna stával Prior, dnes tam stojí Galerie. A namísto domů po levé straně (až na dva) stojí Fontána.
Na tomto leteckém snímku je vidět Náměstí Svobody před současnou přestavbou. V levé části snímku tvoří jižní stranu náměstí dnes již zlikvidovaný Prior (hnědá budova s válcovitou schodištní přístavbou na levém nároží). Na jeho místě nyní stojí Galerie. Levou (západní) stranu náměstí tvoří budovy bývalé okresní správy spojů (šedá a červená stavba), za nimi světlá budova hlavní pošty. A na pravé - východní straně náměstí od rohu Krupské ulice pak stojí 4 budovy. Ta budova před nimi ve tvaru L je nikdy nedokončená stavba hotelu, kterou v 60. letech zahájil zkrachovaný teplický podnikatel Milan Winkler. Povšimněte si jmen jeho bývalých společníků.
Tato nedokončená stavba byla nyní zlikvidována, bohužel společně se dvěma ze čtyř domů, které zbývaly z původní výstavby na východní straně náměstí . A na uvolněném místě dnes stojí Fontána, která prostorem za těmito dvěma posledními domy zasahuje až do Krupské ulice.
Středem pravé strany snímku se vine prosklená promenáda, před se nachází velká budova Kulturního domu, který projektoval Karel Hubáček.
Místo tohoto setkání v Zámecké zahradě je opatřeno malým pomníčkem a reliéfem zasazeným do dlažby. Od Náměstí Svobody je vzdáleno necelé 3 minuty chůze.
Ovšem v Teplicích je i řada věcí, které místním patriotům hýbou žlučí …
.. třeba několikaletá ruina místního zimního stadionu
plovárna |
.. nebo skutečnost, že ve městě byly zlikvidovány všechny plovárny pod širým nebem a Tepličané se v létě jezdí koupat na vzdálenou Barboru (zatopený vyuhlený povrchový důl) do Jeníkova. Na snímku bývalá veřejná plovárna v Zámecké zahradě s padesátimetrovým bazénem (kde jsem se jako pětiletý topil). Stejně tak zmizela koupaliště Anger a Pudlák. Ovšem pan primátor & senátor Kubera 5. srpna t. r. na veřejném jednání v zasedačce magistrátu prohlásil (seděl jsem v té chvíli od něj vzdálen cca 3 metry), že 80 až 90 % těch co nadávají, že v městě není žádné koupaliště, má doma na zahradě bazén. Pan primátor je totiž vyhlášený šprýmař …
Ještě k problematice architektonického řešení Náměstí Svobody (dříve Marktplatz, Tržní náměstí, Adolf Hitler Platz, Stalinovo náměstí - nyní tedy Náměstí Svobody (nikoliv Ludvíka Svobody!). Nedokončená stavba hotelu firmy Wika uvolnila místo pro smělou stavbu obchodního centra Fontána, bohužel společně se dvěma ze čtyř domů, které zbývaly z původní výstavby na východní straně náměstí.
Zcela vlevo v dolní části snímku se nachází schodiště před radnicí. Od rohu Krupské ulice směrem doprava pak vidíme již zmiňované čtyři domy, z nichž ovšem zůstaly stát jenom ty dva vlevo. Ty dva vpravo bohužel již nestojí (ten menší z nich - zvaný Císařský pozdrav čili Kaisergruss - byl pod ochranou památkářů). Ovšem v projektu skutečného stavu už na jejich místě bude figurovat rozšířená část Fontány. Nu což - "Když se kácí les, tak lítají třísky!" Fontána pak prostorem za těmito dvěma zbývajícími domy zasahuje až do Krupské ulice (viz snímek v galerii dole), skutečně grandiózní stavba. Stejně tak jako Galerie, ta se z Náměstí Svobody rozložila až k Alejní ulici.
Západní křídlo Galerie při pohledu z Alejní ulice. Vlevo za ním budovy bývalé Okresní správy spojů
Stavitel pan Třešňák - budovatel Galerie - zaslouženě nalézá plné pochopení u pana primátora Kubery. Ovšem nevděční tepličtí občané se smělým plánům stavitele Třešňáka brání - například v Teplicích. Též zde anebo tady. Já osobně nechápu proč - co na tom, že plánovaná výšková budova v lázeňské čtvrti Šanov naruší panorama města - vždyť Pražané si na žižkovskou televizní věž s batolaty a výškové budovy na Pankráci taky zvykli! A navíc pan Třešňák slibuje vybudovat venkovní koupaliště, které v Teplicích tak chybí!
S panem Třešňákem (firma Jaroslav Třešňák - Horova) mají své zkušenosti i neratovičtí, chrastavští, semilští, náchodští, žatečtí, rokycanští, českobudějovičtí občané. Uvádím, co se o něm píše jinde: "Jaroslav Třešňák je význačný teplický občan - zbohatlík, který podle svědectví místních vlastní ve městě ale i po celé republice nespočetně nemovitostí a pozemků, na nichž staví hyper a supermarkety, obchodní centra, byty a jiné budovy. Tepličtí obyvatelé sledovali s nedůvěrou záměry investorů odstranit už dnes docela urbanisticky zajímavý obchodní dům Prior a postavit na náměstí Svobody DVĚ !! nová obří obchodní centra. Jedním ze stavitelů je Jaroslav Třešňák, který se netajil tím, že hodlá zbourat dva historické domy na náměstí, třebaže teplický stavební úřad rozhodl, že investor musí domy nechat stát a do obchodního komplexu je včlenit tak, aby je areál obklopil. Ale na vizualizaci předložené investorem veřejnosti domy v komplexu nebyly. Padly oba, investor předložil posudek statika, že domy jsou v tak zoufalém stavu, že je nutné je zbourat, objevily se ale názory řady odborníků, kteří na celou věc mají jiný názor. "Domy bylo možné zachránit a i opravit." Teplice přišly o další svědectví své pohnuté minulosti. Další teplickým historickým klenotem, který byl zbourán v době, kdy ho zakoupil Jaroslav Třešňák, byla zchátralá, ale cenná secesní budova Jubilejních lázní Františka Josefa I., známá spíš jako Městské lázně, kterou nechal v roce 2008 zbourat, ačkoliv neměl k demolici povolení."
A ještě k Aquacentru, které bylo vystavěno na náklady města a zprovozněno v roce 1996, téměř na stejném místě co stávala nevyhovující (jen několik let stará) plavecká hala. Odmítám se zabývat paraniodními narážkami, které se snaží najít nějakou souvislost mezi výstavbou Aquacentra a v době jeho výstavby probíhající občanskou výstavbou v blízkých ulicích.
===================
A tady ještě připojuji několik žánrových obrázků z centra Teplic:
Zcela vlevo roh poslední budovy v bloku radničních domů. Uprostřed snímku dva poslední "sirotci", vpravo pak "trošičku" rozšířená Fontána
Průhled do Krupské ulice se severním křídlem Fontány. Zcela vlevo průčelí radnice. Vzadu je v průhledu vidět blízký hrad Doubravka
Monumentální pohled od hlavní pošty na Náměstí Svobody s Fontánou a Galerií. Vzadu jsou vidět věže dvou kostelů - katolického sv. Jana Křtitele (vlevo) a pravoslavného Povýšení sv. Kříže (vpravo), jež stojí u teplického zámku rodu Clary-Aldringen
Tak takový pohled na Náměstí Svobody má z okna své pracovny pan primátor - jenom o tři patra výše. Zcela napravo roh budovy bývalé Okresní správy spojů.
fotografie Pedro a internet
======================================
Starý Kocour podotýká:
S názorem pana Gebriana nesouhlasím. Jinak posuzuje něco člověku z jiného města, jen tak, na návštěvě, jinak na vás působí architektura, když skrz ní musíte dvakrát nebo čtyřikrát denně projít - což je můj případ. Vidíte stále poloprázdné nebo prázdné obchody, některé už s pasáže zmizely a byly nahrazeny jinými. Plněji je jen v pátek, v sobotu a částečně v neděli dopoledne, kdy přijedou "vesničané" nakoupit "něco extra". "Fukušima" udělala všechno pro to, aby ji člověk MUSEL navštívit - dokonce zastavila pěší cestu mezi Fifejdami a centrem - takže je třeba buď po druhé straně mostu - nebo kratší cestou skrz galerii. Dokonce si nějak vynutila i zřízení tramvajové zastávky, která je jen pár set metrů od jiných, tradičních, zato dokonale ucpala důležitou spojnici pro automobilní provoz - semafory, které musí spouštět chodci, protože jinak by se nedostali na z tramvajového ostrůvku na chodník. A záchranka se při zácpě z Městské polikliniky na Fifejdách do centra rychle nedostane v době většího dopravního provozu vůbec. Musí si počkat na zelenou.
Navíc trpím (vyzkoušenou) intuitivní nedůvěrou k profesionálním kritikům. Něco pohanět nebo vychválit do nebe s použitím odborných výrazů "z oboru" je jedna věc, zanechat po sobě nějaké hmatatelné dílo druhá.
Ale tenhle problém teoretiků se pochopitelně netýká jen architektury.
S názorem pana Gebriana nesouhlasím. Jinak posuzuje něco člověku z jiného města, jen tak, na návštěvě, jinak na vás působí architektura, když skrz ní musíte dvakrát nebo čtyřikrát denně projít - což je můj případ. Vidíte stále poloprázdné nebo prázdné obchody, některé už s pasáže zmizely a byly nahrazeny jinými. Plněji je jen v pátek, v sobotu a částečně v neděli dopoledne, kdy přijedou "vesničané" nakoupit "něco extra". "Fukušima" udělala všechno pro to, aby ji člověk MUSEL navštívit - dokonce zastavila pěší cestu mezi Fifejdami a centrem - takže je třeba buď po druhé straně mostu - nebo kratší cestou skrz galerii. Dokonce si nějak vynutila i zřízení tramvajové zastávky, která je jen pár set metrů od jiných, tradičních, zato dokonale ucpala důležitou spojnici pro automobilní provoz - semafory, které musí spouštět chodci, protože jinak by se nedostali na z tramvajového ostrůvku na chodník. A záchranka se při zácpě z Městské polikliniky na Fifejdách do centra rychle nedostane v době většího dopravního provozu vůbec. Musí si počkat na zelenou.
Navíc trpím (vyzkoušenou) intuitivní nedůvěrou k profesionálním kritikům. Něco pohanět nebo vychválit do nebe s použitím odborných výrazů "z oboru" je jedna věc, zanechat po sobě nějaké hmatatelné dílo druhá.
Ale tenhle problém teoretiků se pochopitelně netýká jen architektury.
Pedro, prima!
OdpovědětVymazatPotvrzuju radost z té repliky nejslavnější teplické scény. Pokud to je opravdu nastříkané - no paráda. Dokonce začínám uvažovat, že se po deseti letech třeba zas podívám v kurortnyj gorod Těplice... nu čto ž´?
Články A. G. mladšího v Lidovkách ovšemže pečlivě čtu. Jsou vždycky zajímavé, a pozor - psát o moderní či současné architektuře (to není úplně totéž, o té první psává nádherně arch. Lukeš!), aby to bylo názorné, ne cu odborné a zas ne vyloženě pro blbé, to je fuška. Můžu to posoudit. Navíc jsem na jeho osobě osobně zainteresován - jeho otec byl výborným, jedním z výborných, hl. architektů města Z. Ze syna má radost.
Ovšem: rozdíl stanovisek, postojů, kritérií hodnocení člověka odjinud, architekta či teoretika (v tomto případě kupodivu výjimečně to splývá), a místního citlivého zasvěceného zkušeného člověka, který sám prokazuje úžasné cítění prostoru, zvuku (!), svého města - ten přirozeně, naprostý či částečný, m u s í být!
Tož tak.
V mém městě stojí nyní na místě nádherného supermoderního koupaliště s kašnou a vším možným ž 1939 hned před jedním z východů fabrického areálu, ve středu středu města, další čtyřposchoďová budova lokální univerzity. Srdce bolí. Kdybyste znali snímky Adiny M., Maca Friče, O. Nového a kdovíkolika pražských celebrit, jak si tu bahní za slavných Zlínských filmových žní 41 a 42, a jak se nad rozplývají nad kulturním a sportovním vybavením nejmodernějšího města té doby... mais, ou sont les bassins d´antan - ach, kdeže loňské plovky jsou...
Ještě jedna poznáka, tedy upozorn+ění, tedy konstatování, prosím:
OdpovědětVymazatTeoretici tu ale opravdu nejsou od toho, aby po sobě zanechali hmotné dílo. To je už contradictio in adiecto. Zanechávají prostě práce teoretické, to jim jaksi nelze dost dobře vytýkat... Fotky dobrých fotografů taky nejsou - a jaké to je dědictví. Verše taky. Leč to jsou tak elementární věci, že se jaksi musím nutit vůbec je psát... No nic. Dorozmrazím (to bych nechtěl tlumočit) ledničku (1988) a spat.
Jakube... [;>))
OdpovědětVymazatDidaktik po sobě taky nenechá nic "hmotného". Nebo filosof. Ani já ne. (tedy profesně.)
Opravím proto adjektivum: "užitečné". [;>
K uvedenému textu mám připravené další pokračování. Původně jsem ho chtěl Kocourovi zaslat ještě v pondělí, ovšem z časových důvodů jsem to nestihl. Sestavoval jsem totiž dopis vč. fotografické dokumentace na odbor dopravy našeho magistrátu, který tvrdošíjně prosazuje naprosto zbytečné zjednosměrnění ulic v naší vilové čtvrti. A přitom jednu ulici, skrz kterou si nám tady "cizí" řidiči zkracují cestu (asi tak o 300 metrů), tak chce magistrát na základě naprosto debilního vyjádření místního DI PČR ponechat obousměrnou. Krajské ředitelství PČR nám na naši stížnost na ono vyjádření DI sdělilo, že toto vyjádření není pro odbor dopravy jakožto pro silniční správní úřad vůbec závazné - zkrátka obezlička jako vyšitá. Takže bojujeme dál. A navíc se nám včera (tedy v pondělí)sešla celá rodina s vnoučaty, neboť moje milovaná bytost slavila narozeniny. Takže dnes (v úterý) zašlu Kocourovi to pokračování.
OdpovědětVymazatA k té scéně s Goethem a Beethovenem v Zámecké zahradě, nastříkané jako graffiti - ta Jakube bohužel zmizela společně s Priorem.
OdpovědětVymazatTrochu z toho jde strach... ano, a jak. A začíná to ovšem shora, tyhle osmělené manýry, o tym žádná. MMCh ž á d n ý bolševický prezident od Klémy se tak otevřeně neustále osobně nesnažil všechno a všechny kolem sebe tak reglementovat. Uvědomujete si to? Souhlasíte?
OdpovědětVymazatOstravská Fukušima... Neumím o ní mluvit bez obrovské osobní averze, přiznávám. Ale... je to stavba bez kousíčka espritu, nudná k uzoufání. Navíc za sebou zakrývá (a jen úzkým průhledem dovolí zahlédnout) nádhernou budovu, která tady po Karolině zůstala. No, alespoň ji na rozdíl od Jatek vlastněných Bauhausem opravují (Bauhaus dostal pozemek v centru Ostravy pod podmínkou, že opraví historické budovy jatek, neopravil, nechal v havarijním stavu a ještě drze prodává svou ratejnu městu za nemalou částku).
OdpovědětVymazatOstatně soudím, že by stavitelé "Nové Karoliny" měli být za ten paskvil po zásluze potrestáni (třeba doživotní povinností bydlet v nerekonstruovaném paneláku, číst denně Blesk a sledovat v tv Prima VIP zprávy).
Ty budovy obchodního střediska tam postavila firma nebo firmy na základě nějaké povolení od městské správy, ne?
OdpovědětVymazatA ta zase postupovala podle nějakého perspektivního plánu stavebního vývoje města. Anebo ne?
Nechápu, proč se rozčilujete pro mínění architekta, který se vyslovil až k hotovému výsledku. To na věci nic nemění, nebo snad ano?
Pro Informaci:
OdpovědětVymazatAno, ano, jenže plán rozvoje byl (domnívají se mnozí) změněn podle požadavků investora. Měl tam být park a volnočasové aktivity. Jenže se nenašel ochotný developer. Na kryté plovárně a parku se totiž nedá dost "trhnout". No a my teď všechno, úplně všechno děláme "tržně". Tady se stávám levičákem - jsou prostě věci, které nenesou hned peníze. A jen opravdu bohatý a osvícený člověk do takových aktiv investuje. Bohatých je dost. Osvícený byl třeba Baťa, dnes je ale o takové nouze. Snad Světlík a jeho Dolní oblast Vítkovic. Nevím, jestli vydělává, ale ty staré rezavé fabriky skutečně ožily. Je to dobrý pocit pro lokálpatriota.
Promiňte, nepochopila jsem dobře.
OdpovědětVymazatKdo byl vlastníkem pozemku, kde měl být park a plovárna? Město anebo firma obchodního střediska?
Bylo-li vlastníkem město, mělo plovárnu postavit samo. Byla-li jím firma, mělo město trvat na původním plánu využití pozemku. Čili jinými slovy, buď firmu dovést k tomu, aby plovárnu postavila anebo aby nechala pozemek volný bez zástavby.
Nevím to jistě Informace,
OdpovědětVymazatale snad město - dostalo pozemek od Koksovny Karolína* "za jednu korunu" a za obrovské státní peníze ho nechalo vyčistit, asanovat půdu až do hloubky několika metrů. Zůstala prázdná rozlehlá louka. Územním plán byl napřed (podle mého mínění, bydlel jsem nad tímto pozemkem, viděl jsem ho stále z okna kuchyně) přívětivý podle návrhu polských architektů, kteří tímto návrhem vyhráli architektonickou soutěž. Nikdo však nechtěl do stavby investovat, město nemělo dost prostředků a tak se územní plán změnil. Radní potřebovali "něco" čím by se oháněli ve volbách, něco, co bylo vybudováno "jejich zásluhou". Takže tam trčí Fukušima, průchozí hangár. Jak říká pan teoretický architekt Gebrian "zastřešené náměstí". Na kraji vnitřního města...
Ale věřím, že tohle nepřehlédnutelné dílo může na náhodné návštěvníky působit docela pozitivně. O jednom takovém vím. [;>)
O Nové Karolině je na webu spousta materiálu a mínění se liší. Jinak se na to dívají Ostraváci, jinak lidi zvenčí.
OdpovědětVymazatNašla jsem Ostrava blog a pak stránky spolku Za krásnou Ostravu.
http://www.krasnaostrava.cz/tag/nova-fukusima/
Tam zase říkají, že centrum přinese do Ostravy obchod, práci, peníze.
Zatím není komplex dostavěný.
Podle fotek je těžko něco posuzovat.
Konečně do toho při své tuposti filozofa trochu vidím. Smutné - a logické zároveň. Suď, kdo nevíš, co to je být zodpovědný za rozhodování o obrovských investicích z kapes poplatníků, za vývoj po rozhodnutí, jde-li náhle jinam (no to jsou dějiny), za vysvětlování své straně, voličům, rodině, historii města...
OdpovědětVymazatAG není teoretický architekt, je architekt jako takový. Stejně jako v matičce pan Lukeš.
No tohle: někdo tohle čte v idylickém městečku Redmont, Washington!
OdpovědětVymazatNo jak jsem už dávno pravil: Jestešmy tutaj šwiatowi - !
Pro Jakuba:
OdpovědětVymazatJá vím, že Adam Gebrian je Zlíňan, že byl na zahraničních stážích a že se účastní projektu "Ideální město 2015", kterýžto projekt má vzniknout na Černé louce a v jejím blízkém okolí na břehu Ostravice. Tento projekt má v budoucnu zaštiťovat stejný developer, jako Novou Karolinu. Takže proto byl mladý muž tak náhle vstřícný k Fukušimě. [;>)
Všechno se dá najít, až na to, pod kterým realizovaným projektem je pan Gebrian podepsán. Jediná věc, které se rukolapně zúčastnil byl velikášský projekt, který měl odčerpat peníze EU "Evropské hlavní město kultury 2015" kde Ostrava neuspěla. Evropským hlavním městem kultury 2015 byla 8. září 2010 vyhlášena Plzeň. Ostrava 2015 však i nadále pokračuje v "kulturní iniciativě". Mimo jiné vznikl klub Stará Aréna, jako kulturní a informační centrum v rámci kandidatury.
Pokud má někdo odkaz na práci pána, který se nechává titulovat " architekt, kritik, teoretik,
a propagátor architektury" ať je tak laskav a uvede zde odkaz. Já nic takového po téměř dvou hodinách hledání na internetu nenašel.
Pro Jakuba:
OdpovědětVymazatP.S: Jako Ostravák jsem rád, že Ostrava v té "soutěži" neuspěla. Plzeň to své vítězství krvavě platí. Penězi.
Nejvíc na tom vydělávají takoví organizátoři dohlížeči - tady, do "města uhlí a ocele" dvakrát slavnostně přijela taková elegantní dáma s francouzským šarmem*, pár nocí v nejdražším apartmánu nejlepšího hotelu se prospala, s VIP lidmi vlídně pohovořila, v perfektních restauracích pojedla a zase odjela. A město to za ni zatáhlo. Přece nebude ohrožovat své šance na vítězství...
Obávám se, žo o tom je většina takových projektů. A je lépe, když to skončí takhle, než když dojde k realizaci. Vedle nákupního centra Karolina je několik obytných bloků. Jsou hotové - a prázdné. Buď jsou pro normálního smrtelníka drahé nebo... Nebo nevím. Taktéž ona slavná celoskleněná (a prý největší) kancelářská budova v České kotlince je dodnes zcela prázdná. Stejně jako jiná kancelářská budova kousek od ní. Neexistuje žádná firma, která by si tam najala kanceláře. A tohle všechno pan developer pominul a prosadil si svou vizi.
Už tomu taky začínáte rozumět? Nejvíc to připomíná projekt "Potěmkinovy vesnice". S tím, že ty kulisy jsou zatraceně drahé.
*/ její "plnobarevné" plakáty v životní velikosti hojně visely po celém městě. Musel ji fotit nějaký hodně dobrý módní fotograf. Vypadala na těch plakátech bez přehánění výborně.
No já jsem teď ani dřív nezjišťoval jeho projekty, resp. realizace. Vnímám a beru ho jako čtivého glosátora a chváliče/haniče (/c/ JS) různých staveb, co třeba nikdy neuvidím. Kdyby ta spojitost s O. měla být takováto, mám opět u další osoby o iluzi míň.
OdpovědětVymazatS tou dámou... Čičikove - !!!
Až z Pítěru, báťuško, přijel - no tak dnes ze západu Evropy (odkudže?). Pohostíme, on se nám odvděčí, dobře se o nás u báťušky cara zmíní - nešetřeme, blahorodí, však se konečně zviditelníme v samotném Pítěru!
S tím titulováním v tom rozhovoru (četl jsem teprv dodatečně) je to fakt trochu zarážející. Ale: to uvádí ta redaktorka, ne on sám snad, ne? Ovšem na jeho místě bych k tomu něco řekl...
Inu pro mě, plebejce, je značný rozdíl mezi výroky:
OdpovědětVymazat- on má titul
- a on má jméno
Když se řekne třeba Werich, nemusím už dodávat zasloužilý umělec, známý filmový a divadelní herec atd, atp.
On totiž má jméno. To svoje. A stačí to.
Nebo třeba Kotěra, Baťa, Puškín, Sudek. I Saudek. Oba.
Ale pravda, potkal jsem i lidi, kteří kvůli jednomu zapomenutému titulu v celé řadě těch svých mě nechali předělat celou část videozáznamu s titulky. Dvě hodiny práce. [;>)
No ono taky ve starém Římě titulus mohlo znamenat rovněž z á m i n k a . No a máme tu to nemožné české "...a z toho titulu - " jojo: pod tou záminkou, že má na něco gebír, má práávo atd. Každej vůl. Ba právě vůl. Neboť Quod licet Jovi... ale teď spíš: Quod licet bovi, non licet Jovi. Jupiter se nechová jako každej dobytek, že. Protože má úroveň. Což je nebetyčně víc než titul.
OdpovědětVymazatA v hlavě mi zní Ježek - víte co?
Pro Informaci: Fukušima vznikla díky přání developera proti vůli obyvatel. Radní, kteří ji schválili, jsou v klidu - do obecního zastupitelstva je zvlolí lidi znovu - podle volebního zákona se zastupitelstvo volí podle kandidátek pol. stran a sdružení, takže pokud vyhovují spolustraníkům, obsadí horní místa kandidátky (a vykroužkování přednostními hlasy se jich netýká, protože ostravský ovčan volí pohodlně stranu, ne lidi).
OdpovědětVymazatMoc dobře si pamatuji petice proti současné podobě Fukušimy, které vznikaly ještě před povolením stavby. Už tehdy se vědělo, že tolik obchodů se neuživí - v ostatních nákupních centrech jsou dodnes prázdné obchody, kanceláře viz StK a k tomu přidávám, že i zbytek historického centra Ostravy díky Fukušimě doslova umřel - prázdné obchody, minimum lidí, kromě Stodolní ulice vše usíná kolem 6. večer...
Víte, to co se stalo v Ostravě, není žádná vyjímka. To se tu děje taky.
OdpovědětVymazatTady obchodní firma (velký obch. řetězec) přišla s tím, že postaví na místě staré zahrady svůj obchod a byly marné všechny protesty obyvatelstva, které podalo i žalobu soudu, obchod postavili. Soud žalobu zamítl, i když jeho poradkyně se jasně vyslovila proti stavbě.
Pak okolo v celé čtvrti zkrachovaly všechny malé obchody.
Komu Pán Bůh tomu všichni svatí, jak se říká.
Tenkrát tu stavbu podporovala jedna velká strana a nijak jí to pak při volbách neuškodilo.
Jiný Honzo a Informace - tady v Teplicích to dopadne stejně. V bývalém Prioru, který byl mnohem a mnohem menší než spojené Galerie a Fontána, postupně zela až třetina prostoru prázdnotou. Nevím, kde se investorům (i když se v tisku chlubí, kolik světových značek už má zamluveno prodejní plochu) podaří sehnat tolik firem, které by oba tyto obry zaplnily. A pár kroků odtud je Krupská ulice - obchodní centrum města. Tak ta zřejmě bude zít prázdnotou. Nebo se z ní stane naše Stodolní ulice, stejně je v centru Teplic (vč. čtvrtí Šanov a Trnovany) v každé ulici nejméně jedna herna! Alespoň se i tak vyrovnáme Ostravě. A obchodní centrum Olympie, které je přece jenom trochu z ruky a nyní tam jezdí zadarmo jedna linka MHD, tak ta zřejmě přijde "na buben"! P.S.Povšimli jste si na tom leteckém snímku malého podloubíčka na pravém předním rohu dnes jižb neexistujícího Prioru? Tam bývalo to graffiti inspirované obrázkem Carla Röhlinga. Poslal jsem Kocourovi k problematice kolem Náměstí Svobody ještě nějaký materiál. Až se ho Kocourovi podaří učesat do zveřejnitelní formy, tak ho sem jistě vyvěsí.
OdpovědětVymazatInu - stavba Nových Karolin a jiných Fukušim je zajímavější a hlavně lukrativnější, než plnění slibů - často již státem zaplacených.
OdpovědětVymazatA my tady o Bašárovi...
Nevím, zda všichni P.T. návštěvníci útulny zaznamenali, že Kocour doplnil tento můj článek ještě několika informacemi a řadou ilustrativních fotografií. Já osobně jsem to tedy zjistil až s notným zpožděním, za což se Kocourovi jestě jednou omlouvám.
OdpovědětVymazatJá taky. To je nádhera, co? On dokonce je štont čemukoliv dodat teprve poslední švih, i m i d ž , rozsah a vůbec a tak.
OdpovědětVymazatTeplicema mě s ženou provázeli dědečci mého zetě 2000, tehdy tam ještě bydleli, teď jsou už kousek od mých mladých na kraji Prahy. Bezvadní devadesátníci. A říkají - asi už s tolika Rusama všude, to hechceme vidět. A slyšet. - No ale - zase je všude možná vidět víc peněz, jako v mých ztracených Varech - nebo ne?
Teď jedna informace pro ty, kteří měli zájem shlédnout výstavu Zničené židovské památky severních Čech. Mluvil jsem s Tomášem Hlaváčkem ze Společnosti pro obnovu památek Úštěcka. Ten patří mezi lidi, kteří tuto výstavu připravili. Po Rumburku bude další zastávkou výstavy Liberec, kde bude možno ji shlédnout právě v době 75. výročí vypálení liberecké synagogy (9. listopadu 1938). Umístěna bude v objektu Státní vědecké knihovny, kde byla zřízena nová synagoga. A po Liberci bude na řadě zase Praha. Bližší informace o dalším programu je možné najít (pozor - v pondělí 9. září budou údaje aktualizovány) na http://www.znicenekostely.cz/ . Momentálně mi ten odkaz nejde rozkliknout, ale později určitě bude funkční. Byl tady v útulně uveden již 18. července v článku Zničené židovské památky severních Čech, kdy bez problému fungoval.
OdpovědětVymazatDík, Pedro! Ráno zas jedu na Přátele Izraele, přednesu svůj právě dokončený převod zprávy o začátcích pronikání Mosadu do OOP. Tož aji tohle.
OdpovědětVymazat2 Jakub: No ta zpráva by mohla být dost zajímavá, i když samozřejmě není určena pro veřejnost. A jak jste si s bratránkem vyříkali, jestli se Mlhoš za ta léta povahově změnil, nebo nezměnil?
OdpovědětVymazat2 Kocour: Ohledně té B43 jsem to samozřejmě byl já, ozvu se ještě s dalšími okolnostmi okolo audio. Teď makám na zakázce (překlad).