Rozmetači hnoje

  Takový docela potřebný stroj. Rozmetač chlévské mrvy. Připojí se za vůz naložený patřičně páchnoucí biomasou a vyjede na pole. A půda tak dostává svou pravidelně rozmetanou dávku živin, aby dobře rodila. Pravda, trochu to páchne.

   O hnoji tu řeč bude, ale stroje na jeho rozmetávání jsou jiné. Rádio, televize, internet i papírové noviny.  Jsou plné úvah a článků "nezávislých" komentátorů na to, jak si vede ta nebo ona politická strana před předčasnými volbami. Tak se dozvíme, jak je zpozdilé volit "populistu Tómia Okamuru" nebo nepřirozeně rychle zbohatlého Babiše. Navíc jsou to "cizinci" - jeden je Čech česko-japonského původu a druhý dokonce Slovák. Už to je samosebou diskvalifikuje. Navíc - jak si mohou dovolit kandidovat do parlamentu, když v něm nikdy nepracovali?  Copak to jde, takhle z ulice? Bez praxe? Bez politické praxe? O Janě Bobošíkové ani nemluvě. Chtěla se přece stát presidentkou, ta drzá osoba a přišla k volbám v rudém kostýmku. (V jakém jiném by asi měla přijít, když kandidovala za komunisty?¨V zeleném? Nebo modrém?) A teď tvrdí, že je šéfkou pravicové strany s hlavou vyvrácenou vzhůru, k nebi.    Svobodní mají sice napsaný program, ale zdá se, že naprosto neznají způsob, jak ten program aplikovat. To by snad nedovedli ani v případě, že by získali 67% míst ve sněmovně. SPOZ spoléhá, že je k úspěchu ve volbách vytáhne popularita našeho nového a prostořekého presidenta - a jak se zdá i částečně oprávněně. Ale jak pravil jeden politolog, jsou to strany jednoho muže (ženy) a kdybychom je odstranili, zbude po nich jen pár slouhů, kteří nemají ani nápady, ani popularitu a ani sílu je jakkoliv prosazovat. Asi má pravdu.

   Pak jsou tu strany zavedené, které v parlamentu jsou snad od jeho počátku. Většinou strany, které se "k lizu" už několikrát dostaly a tak jsou už i docela "provařené".  Na vedoucích místech je tam více tváří a derou se tam další - nejčastěji pomocí podrazů ve vlastní straně. To jsou strany "mnoha tváří" -  tváří většinou zřetelně odulých od plnění svých politických povinností. Inu, těch "pracovních obědů a večeří". To je na jednoho člověka až až.  Ví, jak si říct o úplatek, aby je přitom ani potom nikdo nenachytal - komunistický poslanec, který nalítl novinářskému provokatérovi v hostinci nižší cenové skupiny je výjimkou.  Zavedené strany mají pocit, že to, co dělají ony nikdo nezvládne a občanovi nezbude nic jiného, než je opět zvolit. 

   Pro jistotu, aby někoho nenapadlo udělat tu hloupost a zvolit lidi, kteří v parlamentu nestrávili většinu svého života se použije obvyklá metoda - "tohle přece nejsou politici, to je jen takové populistické hnutí".  A hned se použije hnojometu. Pomluvit, zesměšnit, něco hodně škaredého, pejorativního a těžko dokazatelného vymrštit do veřejného prostoru. Ono něco ulpí.

   Neuvědomují si, chlapci a děvčata, že bez jakékoliv dlouhodobější paměti přežívají pouze lidé nižší inteligence, kteří stejně budou volit toho, kdo jim slíbí nejvíc.  Ti neuvažují, zda jsou sliby politiků reálné a těší se jak malé děti, že konečně ti hnusní pragmatici jako Kalousek a spol. konečně spadnou do propadliště dějin a nastane ráj. "Vytrestáme je, zločince!" Jenže tentokrát asi budou mít úspěch, protože zpupnost etablovaných stran už dosáhla meze, kdy to i tolerantní člověk přestane snášet. 
Pro člověka, který uvažuje spíše pravicově nebo lépe řečeno liberálně, nastává problém. Koho volit? A jít k vůbec volbám, nebo si dát raději café laté a přečíst si dobrou knížku? Ten poklid u knížky láká - ale levostranní ovčané k volbám půjdou, už proto, aby se konečně Kalouskovi pomstili  za to jedno procento DPH navíc a taky je třeba vytrestat Nečase, který se přece pelešil (za dělnické peníze!) s Janou Nagyovou, které měla takový plat*, že by  uživil několik alkoholiků a ještě by i na chleba zůstalo. 

   Závist je mocný, byť ne příliš racionální pocit. A v Kotlince je po staletí známý fakt, že když nemohu mít stejně tučnou krávu jako soused, tak mu aspoň přeji, aby mu praskla, místo abych se snažil si taky tak dobrou dojnici pořídit. (Zdá se mi, že nejen v Kotlince.) Z toho vyplývá, že se k moci dostanou lidé s uvažováním: za čtyři roky si co nejvíc nakrást (nebo nadělat dostatek užitečných známostí) a pak - pokud nás vypískají si nakřečkované prostředky někde tiše užívat. Tiše, protože už kdysi se přece říkalo: "Když se dostaneš ke korytu tak žer, bůhví jak dlouho bude koryto ještě plné - ale proboha - nemlaskej při tom moc nahlas!" ODS a TOP 09 se v mnoha případech tak nechovaly. Mlaskaly. Nahlas. A mlaskají stále. 

   Už jenom ta bombastická kampaň ODS, která se prezentuje na střeše nějakého domu nad Prahou a má představovat příď mocné zaoceánské lodi, která stále pluje. Myslím, že každého člověka napadne asociace, že ta mocná loď je - Titanic. A na palubě hraje hudba a společenská smetánka stále tančí. Ale ledovec číhá nedaleko, jen pár dní plavby odtud. Kapitáni už to asi tuší, takže na můstek vystrčili statečnou knihovnici - snad aby ledovou horu trochu obměkčila. Pozdě kamarádi, příliš pozdě. 

TOP 09 je na tom o cosi lépe, ale Kalousek naštval tolik lidí, že volební výsledky budou rovněž tristní. 

   Ani ČSSD už není pevnost jako bývala, nynější "dvojhlavost" Hašek / Sobotka a ingerence presidenta Zemana oslabuje i tuhle, vedoucí levostranu. Tupost voličů a jejich krátká paměť umožňuje i bezpečný život KSČM, která dneska funguje systémem "kdo nic nedělá, nic nezkazí" a svá procenta má jistá. Alespoň do té doby, než získá podíl na moci a "omočí se". Pak bude jasné i mladým a plným ideálů, že chlapci s rudými hvězdami v srdci jsou úplně, "lauter ganz" stejní, jako ti s modrými ptáky nebo jinými symboly. V srdci.

   Nastupují noví vábitelé. (Nemůžu napsat pábitelé, Jakub by se zlobil.) Slibují spásu pomocí podobných slibů, jako ostatní, jenom k tomu dodávají, že jsou nezkorumpovaní. Zatím. Do doby, než se těsně před volbami rozběhnu hnojomety ostatních, tradičních stran.  Tentokrát se ale antikampaň, ačkoliv se většina "soutěžících" zapřísahala, že tentokrát opravdu, ale opravdu nebudou metat hnůj, neboť volič je unavený a znechucený politikařením, odvíjí trochu jinak. Ony negativní zprávy, ten hnůj, který je tím účinnější, čím později je vhozen do ringu a oběť se nemá čas bránit letos šíří podplacení (nebo možná blbí) žurnalisté a najatí diskutéři na všech možných i nemožných internetových fórech.  Podobnost argumentů proti té nebo oné strany je zarážející, protože se v nich často píše o věcech, které nejsou všeobecně známé. Podobnost slohu a výrazového aparátu by mohla odhalit Informace - kdyby na to měla dostatek chuti a času. Že je nemá je zcela pochopitelné - po dvou hodinách jsem průzkum vzdal i já - a to jsem zvyklý jednat i s velmi zvláštními lidmi. Ztráta času. 

   Takže co zbývá? Volit nějakou stranu, která nemá naději na úspěch v parlamentu a tak zvýšit počet hlasujících a snížit "drtivé vítězství" těch ostatních.  Uvažuji o SSO nebo Pirátech. Piráti mají program značně nejasný, ale mimo jiné žádají zrušit OSA s čímž celkem souhlasím, protože... ...ale to je jedno. Pravděpodobně profesionální deformace. Moje. Nebo SSO, Strana svobodných občanů. Liberálové, kteří se ale k žádné otázce nedokáží vyjádřit jednoznačně. Pro případ volebního úspěchu by to byla ideální strana k jakémukoliv koaličnímu partnerovi. Od leva doprava. Naštěstí nevyhrají. A proto je možno "jim to hodit".

  Jinak doporučuji zkusit tzv. volební kalkulačku.  Možná se budete sami divit, ke komu ve skutečnosti  inklinujete. Je to téměř jako test IQ. Ale nemusíte své hodnocení brát zase tak smrtelně vážně. Některé otázky testu jsou prostě zavádějící. A ONI ty své názory taky nemyslí smrtelně vážně. Já jsem např. po vyplnění testu zjistil, že bych měl volit nejlépe Úsvit Tómia Okamury.   
No - nebudu, ani nápad! 

  Hnojomety ještě zdaleka nedosáhly maximálních obrátek - a už se někteří soudí. Hejtman Hašek například. Pro pravdu se přece lidé nejvíce hněvají. 





P.S.: Jel jsem nedávno autobusem z Hlučína. Přistoupilo šest mladíků, pět Rómů a jeden gádžo. Patrně učni z učiliště. A pouštěli si v autobuse z přehrávače (trochu nahlas) cikánské rapery. To nedalo spát jedné postarší "gádžovce" a začala jim poslech zakazovat. Mladé Cikány to ovšem tak vydráždilo, že na přehrávači vytočili "volume" zcela doprava a začali kolem té ubohé paní házet papírky a jízdenky. Dělali zkrátka binec. Jeden starší pasažér, místo aby se paní zastal, si šel stěžovat řidiči - ten však náhle zcela ohluchl. Díval se upřeně dopředu a bedlivě sledoval provoz. Začal jsem se sbírat, že se vmísím do děje, ale autobus zastavil a mladíci, včetně toho bílého, hbitě vystoupili. 
   Takže zase nic.  Jen jsem pak dlouho dumal, jestli by to kluci až tak eskalovali, kdyby na ně paní "hodila bobek". Kdyby si jich prostě nevšímala. A taky nakolik bylo důležité, že to byli většinou Cikáni. A uvědomil jsem si, že to s Araby, černochy nebo Číňany bude hodně podobné. Upoutat pozornost, provokovat. Zlobit jako malé dítě, kterého si nikdo nevšímá. Každý se přece nejde hned odpálit, aby tak zrušil svůj pocit bezvýznamnosti. Ale nakonec asi k tomu dojde.  BUM!   Pak si ho určitě všimnou. 



*/ Domnívám se, že celou kauzu Nečas/Nagyová spustila obyčejná lidská závist spolu-úřednic "na vládě". Pokud si vzpomínám, první "vlaštovka" celého dominového pádu byla zveřejněná kopie výplatního lístku Velké Jany. Brala o polovinu víc, než její předchůdce! No to přece nejde, taková lumpárna! 
Až pak se začala hledat její nějaká další provinění. Nakonec se toho ujala naše vzdělaná policie. A byl to konec Jany Nagyové i konec nejpředpo***nějšího premiéra v novodobé historii Kotlinky. A taky historicky první "sebevražda" parlamentu. Budiž mu veřejné mínění lehké! 

Brouk, lidově zvaný hovnivál valí svou kuličku...