Prosťáčci a jejich Velký Bratr

Edward Snowden

Velký Bratr. Ať už se nám to líbí nebo ne, je tady. Je tady odedávna a a bude tu pořád. Už jsem tu o něm jednou psal. To, co se kdysi provádělo tajně, ze zaparkovaných aut nebo podkrovních bytů, to všeliké prosvěcování dopisů a rozlepováním obálek nad parou, napichování telefonů a bůhví co ještě už patří do dávné historie , někam k lovcům mamutů nebo do starého Egypta. 

   Stejně jako odposlouchávání pomocí štěnic - odborně "prostorový odposlech" v kanceláři, v autě, v ložnici nebo i na záchodě. Fantastický film Ucho s  Jiřinou Bohdalovou, kdy to ještě byla skvělá herečka a ne "nesmrtelná teta" všech možných potentátů dneška. To je minulost.    Dneska jsou naše data všude a jejich úniku vlastně zabránit nelze. Na vyšší úrovni se děje mezi podniky, kde se tomu říká průmyslová špionáž. A pak jsou tu zpravodajské služby států, které se snaží odhalit, co soused, ať už je to momentálně náš přítel nebo nepřítel zamýšlí, čím by mohl náš stát ohrozit. A pochopitelně - kontrašpionáž - tedy špehování špehů.

   Říká se jim zpravodajci, ale ti, kteří jsou předmětem jejich snažení ovšem mají pro tenhle druh lidí jiný termín -  špioni. Zvědové byli už ve starém Egyptě, byli ve antickém Řecku i v Římě za dob, které se nyní považují za "klasické", středověk se špehy mnoha různých barev jen hemžil. Ostatně - nelze si vykládat činnost všem známého Jidáše za příběh špiona a zrádce?  

   Být "spravedlivě rozhořčen" faktem, že výzvědná služba USA odposlouchávala kdekoho po dlouhá léta je jen pokus o manipulaci našimi ovčany. Ano, pochopitelně že odposlouchávala, sledovala elektronickou korespondenci i toky peněz - pokud to bankovní systém umožňoval. A umožňoval, protože to bylo evropsky posvěceno, dokonce se sledování provádělo v koprodukci. To, že Angela Merkel byla sledována rovněž je sice lehce nechutné - ale pochopitelné. Když kancléřka nejmocnější země západní Evropy používá soukromý, nezabezpečený telefon - to je stejné, jako když se pop-star svléká u dobře osvětleného okna a pak se velmi rozhořčuje, že ji paparazzi fotografují. Čímž nechci podezřívat NSA, že by se neuměla napíchnout i na ten  zabezpečený. 

   A Edward Snowden? To je typický, školní případ Jidáše. Pracoval v NSA, špehoval, ale asi měl pocit, že je nedoceněný. Řadový zaměstnanec. A rozhodl se, že získá svých třicet stříbrných, které mu asi nikdo nechtěl nabídnout.  Nebo se rozhodl, že jej práce pro zpravodajce NSA už přestala neuspokojovat a už odporuje jeho svědomí. Takže začal nahlas žvanit. Pro peníze nebo pro slávu. Určitě nezačal pracovat pro NSA ve věku, kdy "z toho ještě neměl rozum". A určitě byl jeho plat větší, než plat prodavače hamburgerů. Takže pokud se dodatečně rozhodl stát apoštolem morálky a usoudil, že jeho vlast, Amerika, činí špatně, když se snaží zjistit, zda se ve světě neděje něco, co by ji mohlo ublížit měl podat výpověď a jít dělat něco jiného. Třeba prodávat ty hamburgery. Ale to co provedl se obvykle označuje za zradu a krádež. Proton se ani Rusko nerozhodlo Snowdenovi poskytnout politický asyl běžného typu. Znamenalo by to totiž, že takovou zradu státních zájmů schvaluje a mohlo by očekávat, že jeho "cнеговики" by podobně uspěli u vlády USA. Takže Edward byl "zaměstnán" v oboru. Docela by mě zajímalo, kolik osobní svobody vlastně má. A jak dlouho bude trvat, než ho srazí neznámé auto nebo v noci upadne hlavou na obrubník chodníku. Případně sní něco otráveného.

   Nicméně rozhořčení politiků a hlavně žurnalistů je značně licoměrné. Protože i Německo, Španělsko a ostatní země EU mají svá zpravodajská centra a pokud by se dostali k možnosti odposlouchávat  telefon Barracka Husseina Obamy mají svatou povinnost takovou příležitost využít. Jenom se nesmějí nechat chytit kontrašpionáží - nebo zradit nějakým svým "Schneemannem".

   Ale zásadní problém je jinde, než v pohoršeném brblání odposlouchávaných. Kdyby se totiž opakovalo 11. září nebo exploze na Bostonském, maratonu, titíž novináři by řvali jak tuři, co že dělala výzvědná služba, proč přípravy na takový útok už dávno nezjistila a nezasáhlo se proti jeho strůjcům dřív, než takový útok nastal. A kdo že může za ty mrtvé a zraněné.  

   Takže jak, milí politici? Odposlouchávat nebo neodposlouchávat? A když už odposlouchávat, tak koho odposlouchávat? Jak rozeznat člověka, který se teprve chystá** k nějaké nekalosti? Jak zjistit, kdo takovou skrytou teroristickou buňku financuje, školí, řídí? Hodně to připomíná film USA s Tomem Cruisem Minority report.* 

   Kdyby ty řeči o nepřípustnosti odposlechů a sledování mailů, finančních toků a podobných informací bylo opravdu tak zavrženíhodné, bylo by nutné začít u sebe a podobné instituce, zpravodajské centrály zrušit i v Německu, Španělsku atd. K tomu ale žádná vláda, ani ta sebe naivnější nepřistoupí. Stala by se slabou, zranitelnou, informačně zaostalou, prostě neschopnou. Protože její protivník pochopitelně nic takového neudělá. A hranice mezi spojencem, sousedem, konkurentem nebo protivníkem nejsou nikdy dost ostré - a hlavně časově stabilní.  



   Takže naši zpravodajci i cizí špioni jsou součástí naší společnosti na všech úrovních už tisíce let. A odtahovat se od tohoto faktu je obyčejné pokrytectví. Pokrytectví.




*/ Píše se o nějakém převratném počítačovém programu, který policii předpovídá, kde a kdy se stane následující zločin. Rada Vacátko takové věci věděl z vlastní zkušenosti. Kde se stává jaký zločin a kdy se tak obvykle stane. Prostá pravděpodobnostní statistika starého dobrého kriminalisty.
Dneska na to potřebujeme počítačové programy, protože specializace policistů dospěla do takové úrovně, že mnozí už znají jen ten svůj uzoučký obor. Znají jej sice dokonale, ale bez dalších policejních složek jsou vlastně nepoužitelní. 

**/  Nebýt odposlechů, byl by MUDr. Rath stále váženým poslancem a nevinným hejtmanem Středočeského kraje. Proto v téhle kauze někteří obhájci tak hlasitě protestují proti odposlechům, záznamů atd. Nemohou dovodit, že jsou falešné, tak aspoň namítají, že nebyly pořízeny v dokonalém souladu se stávající  legislativou. A jádro pudla, vlastní trestný čin, se nějak pod těmito pseudoargumenty ztrácí. Což je účel hry.

==XX==

A přečtěte si názor Karla Pacnera na Neviditelném psu. Já od něj neopisoval a on ode mě asi také ne.