sobota 18. ledna 2014

O lásce, zámcích a zapomínání.





 Jakub S. mi poslal před nedávnem dva velmi milé a příjemné texty a dovolil mi je vyvěsit. Já zase chodím do Ústavu přes dvě pěší lávky (nad dálničním přivaděčem a nad železniční tratí) kde se ujala mezi milenci nová tradice. A nakonec: Už je tu trochu otrava stále s tou politikou a snahami o odhadování budoucnosti. 

  Mezi námi - pořád je to lepší, než pláč nad minulostí, který se tak často vyskytuje jinde. Myslím, že neměly být zrušeny zpovědnice. Nebo duté vrby pro královské holiče.
   Člověk, tisknut do kouta jinými (nevím, jak je správně  a slušně nazvat, my jim tu na severu říkáme neslušně zmrdi) si prostě potřebuje ulevit. Někteří ten vztek a pocit beznaděje vyběhají nebo vyjezdí na kole, někteří ho utopí v chlastu, někteří si musí něco "šlehnout" a další si neuleví jinak, než že vyvolají rvačku a někomu ji "šlehnou". 

   Nedělám si iluze, že diskuze nesklouzne zase k politice. Ale počinek dáváme s Jakubem zcela apolitický.




Prší? Tančeme!


   Bylo půl deváté, pracovní dopoledne už v plném proudu, když dorazil postarší pán, osmdesátník, k odstranění stehů z prstu. Řekl, že spěchá – že má už na devět něco dalšího domluveno.
   Viděl jsem, jak je nervózní, a řekl mu, aby si sedl; věděl jsem, že se něj sotva kdo podívá dřív než za hodinu. Díval se však pořád na hodinky, a já zrovna neměl pacienta – tak jsem se rozhodl se na jeho ránu podívat. Zjistil jsem, že je dobře zhojena, tak jsem si promluvil s jedním lékařem a obstaral si vše potřebné k odstranění stehů a převázání rány.
   Zatímco jsem byl takto zaměstnán, zeptal jsem se jej, spěchá-li snad tolik kvůli další návštěvě u jiného lékaře. Odvětil, že nikoliv – že potřebuje jít do sanatoria, aby posnídal se svou ženou. Tak jsem se zeptal na její zdraví.
   Řekl, že tam už nějakou dobu je a že má Alzheimera. A jak jsme tak povídali, otázal sem se, vyvedlo-li by ji z rovnováhy, kdyby přišel trochu později.
   Opáčil, že jeho žena už dlouho neví, kdo je – a jeho že už pět let nepoznává.
To mne překvapilo a ptám se: A vy tam přesto docházíte každé ráno, i když ona neví, kdo jste?
Usmál se, poklepal mi na ruku a pravil: Ona mne nepozná – ale já pořád vím, kdo je ona!
Musel jsem zadržet slzy, když odcházel. Na ruce jsem měl husí kůži a pomyslel jsem si: Tak takovou lásku bych chtěl v životě mít.
   Opravdová láska není tělesná ani romantická. Skutečná láska spočívá v přijímání všeho co je, bylo, bude a nebude.
S těmi všemi srandičkami a legráckami v emailových zprávách občas přijde některá s důležitým poselstvím. A o tuhle, pomyslel jsem si, bych se moc rád podělil s vámi.
Nejšťastnější lidé nemusí zrovna mít to nejlepší ze všeho – oni si udělají to nejlepší z toho, co mají.

   Doufám, že se o tuhle historku podělíte s někým, na  kom vám záleží; já jsem to zrovna teď učinil. V životě nejde o to, jak přežít bouři, nýbrž jak tančit v dešti.
Všichni stárneme; už zítra může dojít na vás.
Užívejte si už nyní života naplno. Má omezenou dobu platnosti.


Převyprávěl Jakub Sinderhauf 2010

4 EVER




  Jak jsem už říkal, chodím denně po dvou můstcích. A tam se, po pražském vzoru začaly na zábradlí objevovat přimknuté visací zámky. Nebo jak jim tu říkáme kladky. Mladí lidé ho tam společně zamknou na znamení, že jejich láska je trvalá, zmčená. V Praze nad tím zvykem pohoršují, že jim ničí výhled na Hradčany a nechávají je pravidelně službou odcvikávat, tady to odpovědné pracovníky nijak neirituje. 
   Když kolem, něčeho chodíte pravidelně, začnete si časem všímat detailů. A ony zámečky, zámky a velké kladky vypovídají o svých majitelích daleko víc, než by si dovedli představit. No posuďte sami: 

Říká se, že stará láska nerezaví. Takže tohle je asi láska mladá.
















Tak tihle na zámku nešetřili. To asi bude láska bohatá.

Tohle je zase nějak zamotané. Lásko velmi komplikovaná.
Nebo snad cyklistická?
Tady se dočtete, že jsou dva chlapci a jen jedna dívka.
Patrně tvoří dohromady "švédskou trojku"
.
Tenhle zámek je už na pohled velmi.pevný.
Takže i láska asi bude solidní. 


















Tady se nám krčí skromňoučký artefakt, dokonce i s klíčem,
kdyby se někdo přece jen rozhodl jinak. Láska skromná.

















Tady se dá jen spekulovat. Tři sestry a jeden milenec?
Nebo naopak tři milenci a jen jedna sestra? 
















Tak tohle znamená lásku skončenou. Inu na věky to nebylo.
Neb nic netrvá věčně, ani láska k jedné slečně.



















Na tomhle zámku byl nápis, který dal jméno celé sérii: 4EVER
A někdo tu kladku asi ukradl. Nebo to holt navždy nebylo...


Začali jsme Alzheimerem, tak jím taky skončíme. Slovo má opět Jakub.

Alzheimer po irsku

   Starej Murphy se zničehonic najednou objevil v kostele. Ano, v kostele. Starej Murphy. No panáčka to samosebou skoro trefilo, jak ho uviděl. Murphy k němu nikdá ani nepáchl, v životě!
    No ale dal se dohromady, odsloužil mši a potom bleskově dolů a taktak že venku ještě Murphyho chytil za šos: Murphy - ! Já jsem tak šťastný, že jste se konečně rozhodl přijít na mši svatou! Čemu za to vděčím, smím-li se ptát?
   Starej Murphy, znáte ho, na něho se takhle rychle nesmí, si pomalu odkašlal, přemýšlivě se na něho zadíval... a pak začal: No, víte, velebný pane, tento – před nějakou dobou sem, tento, někde potratil klobouk... A zrovna můj pomáteční, po tátovi. A já vím, že McGlynn má just takovej, dyť to snáď sám víte – a vím, že dycky o nedělích chodí semka – k vám... no...
-  No a – dál – co dál, Murphy?
-  No – a, víte, on ho přece musí dat dolů, né? V kostele. Na mši, že. A potom ho nechá tady vzadu v kostele viset. A tak sem si řek – odejdeš po Přijímání a, tento, šlohneš mu ho...
-  No Murphy! To je ale krásné, že jste odolal pokušení a nevzal jste mu jej. Co to způsobilo, prosím?
-  Nó – co sem slyšel, jak ste povídal o těch božích přikázáních – tak sem se rozhod, že mu ho brat nemusím...
   Kněz náhle pocítil v očích slzy. I takové věci se tedy dějí? Vděčně vzhlédl nahoru: Pane - ! – a pak vyslal k Murphymu úsměv hřejivý jak sklenka whisky U ztracené kotvy: Ano, Murphy, ano – když jsem rozebíral Nepokradeš! Není-liž pravda ? A řekl jste si – co je klobouk proti ohni pekelnému, že?
   Murphy pomalu zavrtěl hlavou – Ale né, velebný pane. Víte, jak ste povídal: Nepožádáš manželky bližního svýho – hnedky sem si zpomněl, kde sem ho nechal...

        (c) Jakub Sinderhauf


A pro pořádek - fotky jsou moje, Kocouří.

50 komentářů:

  1. Téma dnešního článu, co nabízíte k diskuzi, je Alzheimer v různých formách a podobách?
    Tady máte další, co jsem našla dneska ráno při otevření novin.
    ALZHEIMER PO KATOLICKU.


    Rieti, suora partorisce bimbo di 3 chili e mezzo. "Non sapevo di essere incinta"
    (Jeptiška porodila tři a půl kilové dítě. „Nevěděja jsem, že jsem těhotná“)
    Jeptiška, pocházející ze San Salvadoru, byla převezena sanitkou z kláštera katechistických misionářek do nemocnice v Rieti pro silné břišní bolesti. Tam primář ke svému údivu a ulehčení zjistil, e nejde o ledvinovou koliku ale o porod.
    Tolik tisk.
    http://www.ilgiornale.it/news/cronache/rieti-suora-partorisce-bimbo-3-chili-e-mezzo-non-sapevo-983519.html

    Pokuste se sami dát logicky přijatelné vysvětlení tohoto jevu induktivním uvažováním na základě souvislostí vypozorovaných v minulosti.

    P.S. Venku právě leje jako z konve!

    OdpovědětSmazat
  2. K dešti a tanci:

    Obávám se, že ta první povídka je až příliš depresivní na to, abych se po jejím přečtení zmohl na cokoliv jiného než tichou hrůzu a mráz v zádech. Paní se dostala do pokročilého stádia Alzheimera, tak pokročilého, že už z toho mozku nic moc nezůstalo. A pán se z toho velmi způsobně a tiše zbláznil. Tohle je asi přesně ilustrace případu dobrého jako impuls pro zahájení debaty o eutanásii. V naší společnosti ale, jen a pouze debaty na rozdíl od Holandska a Švýcarska, kde sice neleze na celých 100% vyloučit zneužití, ale rozhodně není tak pravděpodobné jako tady u nás, ke škodě spousty z nás, bohužel.

    Zámečky, aneb 4ever:

    Je celkem hezký folklór a myslím, že na rozdíl od sprejerství je vcelku neškodný a snadno strpitelný. Spíš nechápu, proč někdo ty zámečky odstřihává, místo aby se nějak vhodně upravily a zpřístupnily dost velké plochy vhodného plotu k tomu, aby si kdokoliv, kdo o to nějak stojí, mohl kdykoliv nějaký ten zámeček na tom plotě či kde, v klidu zamknout. No ale kdo čeká od radních, což jsou politici a úředníků, což jsou byrokrati, jakousi žádoucí kombinaci srdce a rozumu, asi bude ještě nějakou dobu zklamán.

    Alzeheimer po irsku:

    Jo, tak tohle je moje parketa, jednak tomoto druhu humoru a povídek dobře rozumím a druhak se domnívám, že to víc než ilustrativně dobře vystihuje irskou náturu :-)

    informaci:

    Nebylo to děvče nějaké mentálně zaostalé, nebo něco na ten způsob? Vše tomu nasvědčuje.

    OdpovědětSmazat
  3. Myslím Draku,
    že dávat smrtící injekci každému, kdo nemá mozek zcela v pořádku je poněkud přísné. Ta paní není na přístrojích, jenom je takříkajíc "mimo". Nikomu neškodí a její "udržování při životě" není moc drahé. Respektive nemuselo by být moc drahé. Ale podle mých osobních zkušeností si hospicy a LDN vyberou od příbuzných docela dost*.
    A pán? Kdyby mu paní už umřela, asi by si s ní chodil "povídat" na hřbitov. To není akt určený pro jeho paní. Ta už nic nevnímá. To je akt pro něho samotného.
    Možná by měli šetrně usmrtit i mě - chodím si totiž každý rok "popovídat" na hřbitov se svými bývalými sousedy v Sudetech. Takže jsem asi blázen.
    A navíc - kdyby se měl humánně zlikvidovat každý, kdo je "mimo", bylo by dost obtížné stanovit hranici povoleného "mimoňství". Znám fůru lidí, kteří jsou DOST mimo a přesto je s nimi legrace, jsou užiteční a nikomu neškodí. V našem ústavu bych asi musel nechat vyvraždit tak čtvrtinu až polovinu personálu. [;>)) Včetně mě. Kdybych nebyl "mimoň", nepsal bych tenhle blog, že?

    OdpovědětSmazat
  4. */ pobyt jedné naší umírající kolegyně (její rodina neměla čas a peníze se postarat) mě přišel na víc, než stejně dlouhý provoz běžné domácnosti o dvou lidech a dvou kocourech. Pravda - starali se o ni opravdu dobře. Ale zadarmo to opravdu nedělají.

    Takže pán si patrně šel se svou ženou, kterou musel velmi milovat "popvídat" beze slov. Něco jí říkal a představoval si, co mu ona odpovídá. Beze slov.

    Tady se dost lišíme, Draku. Já to považuji za krásné.

    OdpovědětSmazat
  5. Dyť on by to tak do důsledků nebral, týkat se to jeho, myslím...
    Na dnešním sezení mor. větve Přátel Izraele jsme měl úspěch s ústní verzí svého "irského" alzheimera. Uvozovky proto, že původní (?) stručnější a ne tak svižná (nepochválím-li se sám...) verze je v židovské variantě. Ale irská se přímo nabídla. S jejich důvěrným vztahem k Němu i k jeho služebníkům. Bohužel na Zeleném ostrově jsem nebyl.

    OdpovědětSmazat
  6. Draku, Vy nebere v úvahu církevní cenzuru.
    Představte si že na dotaz,"suora a Rieti" mi google vyplivl 198 článků a všechny píšou totéž. Kolem jeptišky je neproniknutelná zeď. Jen místní deník dodává, že podle biskupa si jeptiška dítě ponechá a vystoupí z řádu. Starosta Rieti prý řekl, že se o ni město postará.
    Zato byste si měl přečíst komentáře čtenářů. Jeden: kdo je otcem? Berlusconi to není, tomu se líbí jen nezletilé!
    Jeptišce je 35 let a chlapečkovi dala jméno Francesco Sandro.

    OdpovědětSmazat
  7. Já se při pravidelných návštěvách u hrobů mých i manželčiných rodičů pravidelně zastavím pozdravit a prohodit pár slov s bývalým kolegou Rudolfem Soudkem - za války pilotem bombardéru RAF. Jinak je ten hrob dost opuštěný, občas jsem tam viděl nějaké staré (tedy o hodně starší než jsem já - už zakrátko sedmdesátník) lidi - zřejmě ze SPB (Soudkovi neměli děti). A na vánoce mu tam chodím zapálit zelené a červené poziční světlo. A co se týče těch zámečků - pamatuji, že před několik lety někde v Itálii (ve Veroně nebo kde - Informace to bude vědět) městská správa zlikvidovala tisíce a tisíce zámečků někde na mostě přes řeku, neboť to už začalo přerůstat všechny rozumné meze (a snad i začalo ohrožovat bezpečnost toho mostu).

    OdpovědětSmazat
  8. K té první povídce dodám jen tolik, že já osobně si velice považuji toho, co probíhá v mozku a jeho napadení tou nemocí považuji za takovou smrt nastalou zaživa. Alzheimer je konec, a to konec snad nejhorší z možných myslitelných. Nemoci tohoto druhu mi děsí. Nevím jestli bych něco takového u někoho tak blízkého, jako je manželka, vůbec ve zdraví přežil, aniž bych se z toho zhroutil, zcvoknul, nebo tak nějak od všeho něco a ani trochu si něco takového nechci připustit, nebo domýšlet. Hororové povídky jsou proti tomu jen takový úsměvný neškodný folklór.

    Nic proti "popovídáním" si u hrobů. Ne, že bych to provozoval nějak často, já když cítím tu potřebu, mohu si s nějakým drahým zesnulým (babičkou, tátou) v duchu pokecat, klidně to v duchu udělám, a udělám to aniž bych se musel vystavovat nebezpečí, že bude nebožtík ze mě proto, že bych se zbytečně a zbůhdarma trmácel k nějakému hrobu... Prostě k tomu rozhovoru ten hrob nepotřebuji. Čas od času se o ty hroby samozřejmě postaráme, ale tak nějak v rámci rozumného a nepřeháníme to.

    Nikomu eutanásii nevnucuji, ale kdybych Alzheimera měl, asi bych v onom zuboženém stavu, který při něm nastává, nechtěl dál existovat. Kdybych věděl, že to nastane, a měl možnost to nějak ovlivnit, dal bych blízkým tu možnost, nerad bych je trápil pohledem na tu hrůzu a už vůbec bych je nerad trápil "povinnými" návštěvami a zatěžoval výdaji, které nikam nevedou, zlepšit se tohle nedá, nijak, aspoň zatím ne. Také bych nerad riskoval, že má myslí opuštěná tělesná schránka bude sloužit jako otloukánek nějakému úchylnému personálu... Něčeho takového se děsím podobně, jako ovládnutí našeho území islámem, možná že i víc než toho.

    K té rodičce dodám jen tolik, že censuru nemám rád. A než šířit do světa kraviny, je mnohem lepší nic nekomentovat a nedělat idiota jak ze sebe, tak z okolí. No ale co od těch "bratrů" a "sester" vlastně chtít že? Oni už to prostě mají v hlavičkách zařízené poněkud odlišně...

    OdpovědětSmazat
  9. Pedro,
    pokud je mi známo, tak ty zámečky odstranili v Římě,z ponte Milvio. Věšeli je lampion a ten se váhou zlomil. Pak je věšeli na řetězy mostu až jim je správa města definitivně odstranila.
    http://upload.wikimedia.org/wikipedia/it/6/6a/Lucchettimilvio.jpg

    OdpovědětSmazat
  10. informaci:

    Kolika / porod:

    Pan biskup za církev a pan starosta za město, se k věci vyjádřili rozumně a věcně. Víc asi netřeba dodávat, nebo se v tom patlat. Inu no a že to lidu posloužilo jako zábava? Nedivme se, ono důvod k tomu asi byl, zaměnit těhotenství a porod s ledvinovou kolikou, to opravdu zní přinejmenším podivně...


    Zámečky:

    Ono nic se nemá přehánět, ani ty zámečky ne. Teď si představte, že ta několikametráková hrouda kovu přistane na hlavě někomu na nějaké lodi pod mostem. Právníci pozůstalých pak vysoudí na radnici i modré z nebe, takže se radnici nedivme, když vedena pudem sebezáchovy koná.

    OdpovědětSmazat
  11. Draku, v pokročilém stadiu Alzheimra už ti bude nejspíš všechno jedno

    OdpovědětSmazat
  12. Jen malé zcela irelevantní upozornění: lampione znamená talijánsky kandelábr, lucerna. E niente.
    Vrátil jsem se od synka, který mi (a sobě) nadšeně promítl španělský dlouhý dokument o invazi. A celém zázemí - státníci, výzvědné služby, klamání nepřítele atd. Překlad (titulky) na této úrovni: najednou oba nevěřícně posloucháme - ...nabádal k ´vyzdvižení Dankerka´. Chvíli přemýšlejte. Uhodnete, co tím ta kráva "kolegyně" chtěla říci? (Později prozradím.)
    A člověk se k důstojné zakázce nedostane.
    Ta množina zámečků na zábradlí mostu může být neuvěřitelně těžká. Kann ma´ nix machen.Viděl jsem to v Paříži, ve Florencii, v Římě. Fajn, nádhera, inspirující... ale vocáď pocáď

    OdpovědětSmazat
  13. Další nesmysl Unijních pánů.
    Sice to sem tématicky nepatří, ale sdělit vám to musím.
    Dneska ukazovali ve zprávách černého brouka asi cm dlouhého, jméno buď nežekli anebo i uniklo, který ničí olivové stromy. Klade vejce do kůr a larvy pak prořírají kůru a dřevo pod ní. Ničí tak celé olivové zahrady. A teď si představte, že se proti tomu broukovi nemůže chemicky zasahovat, protože je v EU chráněný jako vzácný hmyz na vymření. Unijní úřady doporučily kácet postižené stromy a pálit je. Jenomže tak se ničí celé zahrady.
    Co mají asi unijní páni v lebce namísto mozku, je dost záhadná věc.
    Víte, jaké to jsou škody?

    OdpovědětSmazat
  14. Vte, co říkají lékaři o preventivní ochraně proti Alzheimerovi? Děti by se měly učit už od malička dva jazyky současně (bilinguismo) a pak používat v dospělém věku víc jazyků pokud možno současně.
    To by asi profesionální simultánní tlumočníci a překladatelé museli být docela imunní.

    OdpovědětSmazat
  15. Máte pravdu, Jakube. Italský lampione znamená kandelábr,lucerna a taky lampion.
    To mě v té chvíli nenapadlo, že čeština v tom dělá rozdíl.
    Kdyby Vás nebylo, že mě občas opravíte, tak tu píšu nesmysly.

    OdpovědětSmazat
  16. Kupodivu ani na sekundu mě nenapadlo, že by se mohlo jednat o něco jiného než kandelábr, latarňu čili pouliční lucernu...[;>)

    P.S.: Už jste odborně rozložila Invisible Světlonoši jeho diskusi na prvočinitele? Já tam raději nechodím, když tam řádíte. Ale není to extra moc fér - jako kdybych já chodil na blogy nějakých HiFistů nebo fonoamatérů.
    To je rozdíl vah, Info! [;>))

    OdpovědětSmazat
  17. Já jsem tam šla s dobrým úmyslem mu helfnout. Ale ty ženské se tam do mne vždycky pustí jako zjednané, tak pak musím odpovědět, nebo ne? Nemají se pouštět do profesionálky.
    Nemůžete mi říct, proč jsou české ženské tak protivné? S Italkami vycházím dobře.
    Stejně, kdybych tam nebyla napsala něco já, tak tam nanejvýš zablábolili"pěkné, zábavné, vtipné".

    OdpovědětSmazat
  18. Myslím, že si "Lucíka" tak trošku přivlastňují. No a co? Přejte jim to, to přece není odporný seminář, ale žvanírna. Jako tady.

    (Ten překlep je tam naschvál...)

    OdpovědětSmazat
  19. Jakýpak seminář, trochu osvěty jim neuškodí. A to jsem diskutovala na "popularizační úrovni". Kdybych jim tam vysypala odbornou terminologii, tak by si ještě teď lámaly hlavu, co jsem chtěla říct.
    No teď si dám na delší dobu pohov.

    OdpovědětSmazat
  20. informaci:

    Když mám v ruce chobotničky, cca 20-25 cm od hlavy k chapadlům, tak bych potřeboval vědět, zda se dávají pryč i oči. Zobáků se zbavuji, na to celkem netřeba být příliš zkušený, aby si to člověk domyslel, ale u těch očí a zbytky si nejsem tak úplně jist.

    OdpovědětSmazat
  21. Draku,
    záleží na tom, čemu říkáte chobotničky: totani, calamari, polipetti nebo moscardini?
    Většinou se jim oči vyndávají, někdo je i stahuje z kůže. Já jim tedy kůži nechávám.
    Tady máte návod, v jednom kůži stahují, v druhém ne. A i recepty.

    https://www.youtube.com/watch?v=r06P7L782JQ

    OdpovědětSmazat
  22. Jak se čistí polpo - chobotnice
    https://www.youtube.com/watch?v=Lyt6mu20dAA

    OdpovědětSmazat
  23. Mělo to být "evakuace Dunkerque"... A prochází to. A někdo za to dostane prachy, a někdo další, že to pustil a schválil.
    Polpo - ? To je snad italská forma slova polyp, ne? Takže to zahrnuje - kromě kraba(!), jak jsem se dověděl ze slovníku - dokonce chobotnici? Prostě široké pole tvorů z moře kromě ryb?

    OdpovědětSmazat
  24. Sraku, s tím vellmi opatrně. Paní nijak netrpí a sám nevíš co se jí v hlavě odehrává. Třeba prožívá sny dětství. A v tom někdo rozhodne ji utratit. Euthanasie je určena trpícím, kterým lege artis nelze jinak pomoci.Poslední řešení a výlučně ve prospěch trpícího. Jenže po euhanasii je mnohdyvoláno z jiných důvodů. Z důvodů "trpícího" okolí, příbuzných, nkladnosti péče...Ne z důvodů lidskosti, ale "sociálních". Je těžké přiznat, že Nět čelověka nět prabljema. Ano, pečovat o trpícícho, o umírajícího, je nesmírně těžké. A nákladné. Jenže když se podíváš na co všechno jsou vyhazovány peníze, na co a kam šly stovky miliard z veřejného rozpočtu a přitom nejsou peníze pro těžce nemocné, pro postižené děti, pro ty, kteří touží žít a nemuseli by umřít kdyby... Chápu, že z nějakého důvodu je nutno z peněz daňových poplatníků či daňových odpisů přispět třeba na "veřejně prospěšný projekt" golfového hřiště nebo cyklostezku aby se "sportovci" nemuseli tak namáhat a neojížděli si galusky, ktežto například děti s leukémií, s cystickou fibrózou, s progradující svalovou dystrofií vědící, že nepřežjí dvanáctý rok věku, bezmocní umírající ve sračkách jsou odkázáni na veřejné sbírky, na charitu...
    Tak kurva proč platíme šílený prachy za stát, který neplní základní funkce? To jak reálně funguje by bylo za pakatel. Proč platíme? Protože skuteční vlastníci státu nám to nařizují...
    A už zas ta politika. Končím.

    OdpovědětSmazat
  25. Jakube, rozhodně nepočala z ducha svatého. Tohle je dobré řešení. Když pomyslím na na dětské kostřičky nacházené na bývalých klášterních pozemcích....Svatá církev....No.

    OdpovědětSmazat
  26. Tohle není politika příteli Schumachere.
    To je jenom k nasrání. Jediné řešení je nedívat se kolem, nepřemýšlet a pečlivě sledovat slevy v obchodech. A vědět jako kalhotky nosí AGÁTA. A pochipitelně mít ten nejchytřejší telefon.
    Ano, i já říkám "běžte do pr_ele s takovou "civilizací". Všechno se nedá zachránit, na všechny není dost peněz - a někteří nemocní "ujídají chlebíčka" mnoha dalším, méně nemocným, těm, u kterých není prognóza tak tragicky beznadějná.
    Ale...

    OdpovědětSmazat
  27. Co máte z toho.
    DER MOHNKOPF. Neexistující báseň Ch. Morgensterna. Přeložil J. S. 1959/2013.
    Makovice třese hlavou: / to jsem z toho blázen! / A máčci jí jedním proudem / vyskakují na zem. // Ty hloupá hlavo maková... / Kdo nemá pochyb, / hlavu zachová!

    OdpovědětSmazat
  28. Jakube,
    polpo comune (Octopus vulgaris Cuvier, 1797) o piovra è un cefalopode della famiglia Octopodidae.
    chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris) je hlavonožec z čeledi chobotnicovití (Octopodidae)
    granchi (Brachyura Linnaeus, 1758) sono un infraordine di crostacei decapodi acquatici.
    Krabi (Brachyura) jsou polyfyletická skupina vodních živočichů (v některých taxonomických systémech definovaná jako infrařád), mají 5 párů kráčivých nohou
    Takže krab a chobotnice patří každý k jinému řádu.

    OdpovědětSmazat
  29. informaci:

    Díky za tip, ale já mám asi to, čemu se v Itálii říká polpo. No tak jsem nakonec vyhrabal tohle:

    http://ricette.giallozafferano.it/Come-pulire-il-polpo.html

    A ty oči se dávají pryč, na ty zobáky, na ty jsem si v analogii s kalmáry přišel sám. No a když jsou ty potvory chobotnice větší, tak se určitě vyndávají i mezichapadlové křupavky. No ale to u těch mých malilinkatých potvůrek asi potřeba nebude. Mají od malé hlavičky až po konce chapadýlek tak 20 cm.

    Kalmáry čistím sám a nějak jsem na to ani moc nemusel nic vyhrabávat či hledat, napadlo mi to nějak samo od sebe.

    Jdu se mrknout na ty chobotnice ;-)

    Obuvníkovi:

    Přesně právě z těch důvodů, aby moje okolí zbytečně netrpělo případě, že by mi postihl beznadějný Alzheimer, nebo podobné svinstvo, bych velice uvítal, kdybych pro ten případ mohl vyplnit a podepsat příslušné formuláře, které by celý ten cirkus včas zarazily a ukončily. Jak říkám, v tomhle polovegetativním stavu, neschopen samostatné existence, bych opravdu žít nechtěl. Já jsem skromný kluk, já opravdu nemusím mít úplně všechno a ani zdaleka netrvám na tom, že bych všechno mít musel ;-)

    OdpovědětSmazat
  30. Dík za odkaz na článek mfDopadlých u Dunkerku, nevděl jsem!!
    MMCh: Prakticky všichni říkají d a n k e r k . Takže myslete: je to v Anglii? Je to ve Flandrech, a francouzských, ne? Tak naschvál - jakou výslovnost navrhujete jako správnou, a co myslíte, že ten název znamená?

    OdpovědětSmazat
  31. Vy jste to ještě neuvařil, Draku?
    Na tom videu, co uvádíte, ta paní neukazuje, že se čistí i břišní vak, kde jsou střeva. Tak abyste je pak také neuvařil. Ty chobotnice pak naklepává, aby při vaření změkly.
    Moc dobrý je polpo alla Luciana, já ho ale dělám jinak než v jejich receptu. Dám chobotnici se všemi přísadami, rajskými (zralými) a olejem do papiňáku, bez vody jen s troškou vína - sos pak pustí sama - a nechám ji tam asi tři čtvti hodiny na velice mírném ohni. Je pak měkoučká a velice chutná. Jinak, když budete chtít, dám Vám recept "polpo all' agliara". To je sardinsko-katalánská specialita, ale asi k ní nenajdete všechny přísady. Jako rajská sušená na slunci a nakládaná do oleje.
    Dobrou chuť.

    OdpovědětSmazat
  32. Eutanazii provádějí legálně ve Švýcarsku, ve specializovaných klinikách. Ovšem na zaplacení.

    OdpovědětSmazat
  33. Jakube,
    Dunkerque v. Wikipedie, alespo^n italská, uvádí jméno ve třech jazycích, plus etymologii.
    Pěkné ěsto, že?
    http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f1/Belfortduinkerke.jpg

    OdpovědětSmazat
  34. informaci:

    Ony ty potvůrky zevnitř zdá se čisté už jsou, jen ty zobáky a oči jsou nedočištěné. To víte, sehnat dnes někoho, kdo pracuje pořádně a svědomitě je skoro sci-fi... No, nakonec pro dnešek zvítězila lenora podpořená intensivním pocitem hladu, tak jsem si asi 4 ty ty potvůrky ugriloval na grilovací pánvi. Bylo to skoro hned hotové a velice dobré. Zbytek si zítra hned ráno udělám s rajčaty a olivami na víně, když mi nenapadne nic lepšího. Potvůrky jsou malé a bude to skoro hned hotové, ani se to nebude muset moc vařit, jako ty větší :-) A recepty určitě uvítám, nevím jak ostatní, nerad mluvím za ostatní, nejsem-li si jist, že je to na místě, ale já je uvítám a budu rád.

    Co se Švýcarska týče, tak spíš doufám, že se na něj někdy podívám z paluby výletního Zeppelinu :-) Eutanasii doufám, že nebudu potřebovat, že se to v mém případě odbyde tak nějak samo, v klídku, přírodně a hlavně bez její nutnosti. Zkrátka nemusím mít úplně všechno :-)

    Jakubovi S.:

    Obávám se, že debilita, ignorance a někdy až čirá zhovadilost jsou v poslední době na vzestupu a přitom tak mohutném a sílícím, že to až bere dech. Nevím jak tomu čelit a co s tím dělat, jednomu idiotovi vynadáte a mezitím, než to dokončíte, probublá a "zaperlí" jich kolem vás minimálně dalších deset. Smutné a nepovzbudivé.

    StK:

    Ona je řeč o Neviditelném čertovi? Už jsem tam delší dobu nelistoval obsahem, asi to brzy napravím.

    OdpovědětSmazat
  35. Draku,
    člověk by se neměl nikdy ptát googla, jak se co vaří. Vyvalí vám tolik informací, až je z toho člověk blbej.
    Tak na dotaz salsa agliata mi sdělil, že existuje mnoho verzí, ta základní provencálská - aioli je prý původní, ještě anticko římská, od ní pochází verze janovská a další varianty jsou španělská a několik variací sardinských.
    Na tom jsem se tedy zastavila. Člověk si teprv uvědomí, že i kuchyně má svou historii.

    Tady máte různé verze:
    sardinská - vnitřní Sardinie
    http://foodwrigraphy.blogspot.it/2011/06/agliata-di-polpo-alla-sarda-in.html

    sardinsko katalánská - Alghero, severozápadní pobřeží
    http://nanielollycucinaedintorni.blogspot.it/2011/02/polpo-allagliata-allalgherese.html

    janovská
    Salsa agliata (Aggiadda)
    http://www.gentedeliguria.ca/gentedeliguria_000079.htm

    provencálská
    http://www.nonnapaperina.it/2012/02/agliata/

    sardinská - Bosa, jihozápadní pobřeží
    https://www.youtube.com/watch?v=NdrC3HeKm5U

    španělská
    http://www.gustoblog.it/post/97045/la-salsa-allaglio-con-la-ricetta-original

    Hlavní přísady pro nesložitou verzi
    Ingredienti:
    5 spicchi d’aglio, 5 pomodori secchi, 5 pomodori sodi e maturi, un ciuffo di prezzemolo, 5 cucchiai di aceto di vino bianco, olio extravergine d’oliva, sale e peperoncino.
    5 stroužů česneku, 5 sušených rajských, 6 syrových zralých, trochu petržele, 5 lžic bílého vína, olivový olej extravergine, sůl, feferonek.

    Většinou ji vaří nebo dusí, já znám verzi syrovou. Hlavní materiál jsou rajská usušená a naložená v oleji a již ochucená - feferonek, menta, bobkový list nebo bazalka, sušené origanum (česky se prý jmenuje dobromysl), k takto ochuceným rajským přidáte podle své chuti několik stroužků česneku, peržel, fereronek, olej, pár lžic bílého vína nebo octa (já tam tedy ocet nedávám) a rozmixujete. Tuhle omáčku pak nalejete na rozkrájenou vařenou vychladlou chobotnici. Je to recept velice rychlý, když máte ta naložená rajská. Třeba je prodávají v supermarketu. Ze Sicilie je vyvážejí.

    PS.Vy, kocoure, byste si měl taky uvařit nějakou agliaru. Česnek vyhání roupy.

    OdpovědětSmazat
  36. K tomu prvnímu: pusťte si film Zápisník jedné lásky. Naprosto úžasná záležitost. Alzheimer je moje noční můra. Stačí jen vidět, jak se ztrácí před očima můj otec a to je "jen" po mrtvici... Nicméně, Draku, totální nesouhlas!!!
    Schumachere, přesné, taky při těchto srovnáních prskám vzteky a přemýšlím, komu rozbít kušnu (kdyby to tak pomohlo...).
    Díky za ten článeček o Dunkirku (no dobrá, Dunkerque), když já francouzsky neumím, takže je mi ta anglická transkripce bližší. 8-D

    OdpovědětSmazat
  37. Ano, d o b r o m y s l je Origanum. Nicméně v češtině, resp. na trzích a v kuchařkách je v pojmech oregano, origano značný zmatek, nedůvěryhodné. Nehledě na to, že dobromysl má řadu druhů, u nás je jeden.

    OdpovědětSmazat
  38. A sušená rajčata, i naložená v oleji, se u nás u specializovaných obchodech, resp. u přímých dovozců z Itálie, dají dostat. Miluju. Oboje. Prostě třeba jako žvýkačku... Taková jsem já, matinko.

    OdpovědětSmazat
  39. Jo, Jakube, Vy jste holt fajnšmekr. To všichni víme.Zprubněte i tu salsu.

    OdpovědětSmazat
  40. K tomu ošklivému skopčákovi Alzhemerovi, co lidem schovává věci:

    A co jsem sakra řekl tak světoborného, že s tím nelze souhlasit? Shrnu to tak, že jsem řekl, že:

    * Kdyby se to stalo někomu z mých blízkých, nejsem si jist zad bych to unesl a nezhroutil se z toho. Jeden opravdu nemusí vydržet úplně všechno.

    * Pro případ, že by se to stalo mě, byl bych rád, abych měl možnost být šetrně usmrcen a netrápil své blízké. Tedy bych sám o sobě předem rád rozhodl pro určitý případ, zejména pro ten, kdy bych pak už toho rozhodování nebyl schopen.

    A shrnu to tak, že smrt bývá v mnoha případech častokrát milosrdnější, nežli život a myslím, že by se to konečně mělo začít brát na vědomí i v našem prostoru. Jestli s tím někdo souhlasí, nebo ne, a jestli je ten souhlas totální, kategorický, absolutní nebo ještě nějaký jiný, je mi srdečně fuk. To je každého osobní věc. Já sám pro sebe jsem si to v hlavě už přebral a nehodlám na tom nic moc měnit. Tam, kde není v pořádku mozek, se úměrně rozsahu a dopadu poškození přestává jednat o plnohodnotný život a začíná spíš jít o cosi, co se nazývá vegetativní stav. Po překročení určitých mezí to podle mého už přestává dávat smysl. Je to jen soutěž, čí orgány vydrží déle na přístrojích, nebo tak něco. Jde tedy jen o to, rozumně stanovit ony smysluplné meze a hlavně umožnit lidem, aby si mohli rozhodovat sami za sebe, tak jak sami budou chtít.

    K fungování našeho státu:

    Já vím, že to stojí za prd, ale mějme na paměti, že náš stát je poměrně věrným odrazem toho, co tvoříme dohromady jako průměr. A je jedno, jestli to umožňujeme pouhou pasivitou, nebo zda ten maglajz aktivně pomáháme vytvářet. Každý z nás na tom má svůj vlastní, sice malý, ale díl viny, ať se nám to líbí, nebo jakkoliv nelíbí. Už jen proto, že to připustíme.

    Švýcarsko je zhruba stejně velké jako my. Jestli jejich dálniční známka stojí cca 900,- Kč, zatímco ta naše 1500,-, cosi není v pořádku. I když to přepočteme podle počtu obyvatel, tak by ta naše měla stát 1.200,-, což je pořád ještě o zhruba 1/3 víc. A to je asi tak zhruba to, co se z těch našich veřejných rozpočtů rozkrade. Dospět se k tomu samému odhadu dá dá i jinými způsoby a pořád z toho leze cosi mezi 30% až 40%. A nebojte ty způsoby jsou mnohem sofistikovanější, opírají se o dostupné statistické údaje, jak naše české, tak i zahraniční a provádějí je lidé, kteří se zabývají ekonometrií a statistikou, tedy profíci. Profíci proto, že tomu rozumí, ne proto, že za to berou prachy :-)

    Když už jsme se toho Švýcarska dotkli, tak oni mají kupříkladu mnohem lépe postavenou a uzavřenou smlouvu s EU, takže si nenechávají svou vlastní ekonomiku devastovat tak moc a tak blbě, jako my tady a také si nenechávají účelově podvazovat rozpočty. Jestli ono to náhodou nebude proto, že jim ty jejich smlouvy nedohadoval nějaký zkorumpovaný karierní bolševický diplomat...

    Nicméně uvidíme, třeba, jak tomu bylo v dějinách už mnohokrát, nakonec zase zdárně sklidíme plody úsilí někoho jiného protože kupříkladu: Skoti tlačí na Angličany a ti zase za všechny Brity tlačí na EU, aby se od haldy dementních rozpočtových a dalších pravidel upustilo a šlo se na to zase znovu, se zdravým selským rozumem, zkrátka se záměrem, aby to už konečně přestalo tak mohutně vysávat a škodit. Zkrátka nějaké odstředivé tendence v EU tu jsou a my, s naší muší vahou bychom toho mnoho nezmohli, V-4kou z nějakého důvodu pohrdáme (asi z vrozené blbosti, nebo ty naše padouchy zase někdo zdárně zkorumpoval) a tak nám tedy asi opravdu nezbývá nic jiného, když už jsme do těch sra.ek vlezli, než počkat, až to za nás vybojují jiní.

    Klidně bych dal někomu po hubě, kdybych věděl komu a kdybych věděl, že by to pomohlo. Jenže nevím a pochybuji, že někdo jiný ví a když ví, že to ví správně...

    OdpovědětSmazat
  41. Dát po hubě, když už nemůžu jinak, rozhodně hodně pomůže. Mně.
    Pak si to ovšem můžu vypít. Ale že to stálo za to!!
    Bohužel těm nejvýš se vám to nepodaří. Nedostanete se k nim. A zprostředkovaná facka... to nic není. On by to ten místní či krajský povereník stejně s t o p i l a nepředal dál.

    OdpovědětSmazat
  42. Draku, evropská krajní pravice se už šikuje, že vystoupí společně při květnových volbách do Europarlamentu, psal o tom na počátku ledna the Economist
    http://www.economist.com/news/briefing/21592666-parties-nationalist-right-are-changing-terms-european-political-debate-does
    http://www.economist.com/news/leaders/21592610-insurgent-parties-are-likely-do-better-2014-any-time-second-world
    a italský il Foglio.
    Sdružují se strany M. LePenové, Wilderse, rakouská Fpo, maďarský Jobik, italská Severní liga, belgická pravice Vlaams Belang, švédští demokraté.
    Mají vyhlídky získat 25 procent křesel. Jejich program je nacionalistický, antimuslimský, antiunijní jako v případě Fpo. Uvidíme ještě zajmavé věci.

    OdpovědětSmazat
  43. Antimuslimský = antiunijní? Antiunijní = antimuslimský? Musí to být, nemusí? Do jaké míry se to překrývá, která množina je širší?
    Bože. Západ Evropy si koledoval, koleduje. A my si to už vypijeme s ním. Alea iacta est. Kostky byly vrženy a my jsme uprostřed hry. Bezohledné. Velké. Zásadní. Nelítostné. No ještě si pár let užívejme. Abych byl optimista.

    OdpovědětSmazat
  44. A kdopak si tu už zas ř í k á až z Mountain View v té pro mě už mýtické Kalifornii? Dozvíme se to?

    OdpovědětSmazat
  45. Jakubovi S.:

    No tak si chudák malá přečetl něco o anonymizérech no, a nemůže se té pro něj nové, al jinak už dost archaické hračky nabažit no... Tak ho chudáka malého nechte.

    Nějaké si můžete najít a vyzkoušet tady:

    http://www.mojeip.cz/anonymizer/

    Něco si o nich počtete třeba tady, nebo i jinde:

    http://en.wikipedia.org/wiki/Anonymizer

    Ale jinak je na to škoda času, věřte mi ;-)

    OdpovědětSmazat
  46. informaci:

    S tím strejdou Googlem a jídlem máte pravdu, vetšinou toho najde až moc a prase aby se v tom pak vyznalo. Já jsem na ty chobotničky nakonec vyštrachal kuchařku Dary moře od Miloše Štěpničky, našel si tam recept na sépie po sicilsku a uplatnil ho na tu moje pidichobotnice. Bylo to báječné. A až si časem koupím nějakou větší, zkusím nějaký recept z těch Vašich, na pohled vypadaly, že z toho prostě nemůže vzniknout nic špatného.

    OdpovědětSmazat
  47. Do diskuse pod novějšími články v Útulně se tento odkaz na blog Petry Pavlíčkové nehodí, ale sem ho snad můžu dát: http://petrapavlickova.blog.idnes.cz/c/391109/Kdyz-si-clovek-slepi-prel.html

    OdpovědětSmazat
  48. A toto je tiež dobré: http://www.youtube.com/embed/kdyk16RbY10?feature=player_detailpage

    OdpovědětSmazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)