neděle 27. dubna 2014

Čečensko a ruský imperialismus

Pedrův dodatek k předchozímu článku





   Na problém Čečenska se musíme dívat ne dnešníma očima, ale s přihlédnutím k historii. Lví podíl na tom, jak to dneska vypadá v Čečně (ale i jinde po světě - bližší viz níže) mají Rusové - konkrétně sám V. V. Putin. Pro osvěžení paměti připomenu vývoj čečenské války:




   Do čela snah čečenského národa o nezávislost na Rusku se postavil bývalý generál leteckých sil Sovětského Svazu Džochar Dudajev. Jako předseda výkonného výboru Sjezdu čečenského lidu (1990 – 91) začal prosazovat plány na získání nezávislosti na Ruské federaci. Když začala první vlna odboje (někdo by to nazval národně-osvobozeneckým bojem národa za osvobození), Džochar Dudajev mu velel - od října 1991 zastával úřad prezidenta separatistické republiky Ičkeria. Tento nový stát ovšem oficielně uznala pouze Gruzie. Roku 1922 se stát rozdělil (oddělilo se Ingušsko), roku 1993 Dudajev vyhlásil plnou státní nezávislost, začal tisknout vlastní měnu, zakázal výuku ruštiny na školách a čečenština přešla z azbuky na latinku. Zemí však začaly zmítat obrovské ekonomické problémy a kriminalita, což vedlo opozici k pokusu Dudajeva sesadit vypsáním referenda. Ten reagoval rozpuštěním parlamentu. Postkomunistické Rusko se nepoučilo z toho, co ve své komunistické éře způsobilo a jak nakonec dopadlo necelé desetiletí předtím v Afganistánu a 1. prosince 1994 zahájilo zničujícím leteckým bombardováním Grozného tzv. první čečenskou válku. 
   Džochar Dudajev se stáhl z Grozného, pokračoval však v bojích i během roku 1995, jeho základnou bylo především město Vedeno. Ruské federální síly se pokusily o ovládnutí horské oblasti Čečenska, ale navzdory ohromným vojenským silám, vojenskému vybavení a letecké podpoře byli zahnáni čečenskými partyzány zpět do rovin. Trumfem v ruských rukou mělo být zabití Džochara Dudajeva útokem laserem naváděných raketových střel v dubnu 1996 - viz i slovenská varianta tohoto hesla). Ovšem všeobecná demoralizace federálních sil a veskrze všeobecná opozice ruské veřejnosti brutálnímu konfliktu vedly Borise Jelcina k vyhlášení příměří v roce 1996 a k podpisu mírové smlouvy o rok později. Rusové sice ovládli území odštěpenecké republiky, avšak situace se zde začala rychle zhoršovat. Začal se opakovat afgánský scénář - islamističtí bojovníci, zhusta přicházející ze zahraničí, rozpoutali islamistický džihád. Docházelo k teroristickým útokům na pracovníky humanitárních organizací - usekávání hlav apod.. Tehdy se Rusové rozhodli zasáhnout znovu silou.



  - v pozdější fázi známa jako válka v severním Kavkazu, byla zahájena Ruskou federací 8. srpna 1999, kdy ruské síly z velké části znovu ovládly separatistický region Čečenska. 9. srpna 1999 sesadil Jelcin z funkce předsedu vlády Sergeje Stepašina a už počtvrté odvolal celou vládu. Za Stepašina dosadil na místo předsedy vlády Vladimíra Putina, který nebyl v té době příliš známý. Jelcin oznámil, že by Putina rád viděl jako svého nástupce.

   Jelcin pokračoval jako prezident Ruska až do 31. 12. 1999. Přemluven svou dcerou Taťánou Djačenkovou 31. prosince 1999 rezignoval. Podle ruské ústavy se stal novým prezidentem stávající předseda vlády - Vladimír Putin. A jak vidíme na případu Krymu a následně pak vlastní Ukrajiny - slunéčko jasné a gosudar vší Rusi se nepoučil z afgánského dobrodružství bývalého komunistického vedení Sovětského Svazu a snaží se jít stejnou cestou násilí a pohrdání světovým veřejným míněním.

   A k tomu afgánskému mementu - roku 1978 skupina pokrokových důstojníků (čti sovětských agentů), vedených Hafizulláhem Amínem, provedla 27. dubna v Afgánistánu puč, svrhla Muhammada Dáúda Chána (taky to nebylo žádné neviňátko, dostal se k moci svržením svého bratrance, krále Muhammada Záhira Šáha) a zavraždila ho i s 17 členy jeho rodiny.     

   Prezidentem Afgánistánu se po puči stal Núr Muhammad Tarakí, Amín se stal velitelem tajné afghánské policie. A pak už se to valilo samospádem, podporováno z Moskvy - Amín nechal v září 1979 Tarakího zavraždit a sám se ujal prezidentství. Sověti ale nebyli s chaotickým vývojem v Afgánistánu spokojeni, přestali tahat za nitky zdálky a zasáhli přímo. Na konci roku 1979 došlo v Kábulu k výsadku sovětských speciálních jednotek, které Hafizulláha Amína zastřelily a na jeho místo instalovaly jimi přivezeného Babraka Karmala - dosavadního velvyslance Afgánistánu v Československu. Ten pak nelenil a požádal Sovětský Svaz o internacionální pomoc. Sovětská armáda vtrhla do Afgánistánu a téměř 10 let se zde snažila zlomit stále sílící odpor mudžahedínů. Ty pro změnu vyzbrojovali a cvičili agenti CIA (rakety Stinger, které Američané během této války mudžahedínům dodali, později sestřelovaly americká letadla a vrtulníky). Nakonec se Sověti z Afgánistánu v únoru 1989 s hanbou stáhli. Celý průběh této dějinné episody se dá najít tady.

   Ovšem Rusové ruku v ruce s Američany vyvolali džina, kterého už není možné znovu vrátit do láhve - vznikl Tálibán a Al Kajda, byl uskutečněn výcvik tisíců militantních islamistů, kteří teď spěchají zasáhnout kdekoliv po světě, kde mohou zasáhnout "prohnilý Západ".

Takže kam Rusáci strčí ve své imperialistické pýše pazoury (říká se mi to jako bývalému rusofilovi těžko) tam to podělají. A civilizovaný svět pak má problém to po nich dávat do pořádku - pokud to ovšem do pořádku dát ještě jde. Afgánistánem vypustili Rusové krakena islamismu a ten už se - jak je bohužel vidět - zpátky zahnat nedá .

A má snad Vladimír Vladimírovič ambice stát se tím, kdo rozpoutal třetí světovou válku?

==============================

Kocourův podotek k Pedrovu dodatku:

  Tady, z dálky, z města uhlí a ocele (bejvávalo!) se zdá, že už  vůbec nikdo nemůže hodit kamenem.  Nikdo není bez viny. 

   Nicméně se zdá, že USA se rovněž přičinila o vojenskou sílu Afghánců. Momentálně se strýček Sam (Obama) stará spolu s EU o to, aby se ukrajinský konflikt patřičně rozhořel, přerostl do občanské války a oslabil tak nenáviděné Putinovské Rusko. To je (bophužel) přesně to, co teď dělá "civilizovaný svět"!
Považuji to za velkou chybu. V závětří čeká na svou příležitost obrovská a stále sílící Čína. Nový hegemon. 

Čína, tisíciletá říše, si v klidu počká, až se "kluci" vzájemně oslabí. Pak budou Češi psát do do svých životopisů: "Již od mládí jsem měl rád rýži...."

31 komentářů:

  1. ANO!!!
    Od malička, na sladko, na... no, na všechno. Je dobrá, jen hrstka na den, stačí. Proto jsem tak noooo, tlustej? Ne bio!! To je humlnus.
    4P

    OdpovědětSmazat
  2. Jistěže Čína. Kapka za kapkou proděraví kámen. Zatím co "západní civilizace" požírá sama sebe, Čína pochoduje drobnými krůčky. Pomalu, systematicky.

    Nebolí mě hlava z Ruska, ale z těch nepoučitelných, kteří se hladově snaží jít ve stopách Bonaparta a Hitlera.

    OdpovědětSmazat
  3. Ovšem na druhé straně
    - Putin je taky pěkný ptáček. Nebyl by takový, kdyby svými postoji a činy nenahrával Rusům - nacionalistům. A těch jsou desítky miliónů. A jsou spokojení.
    Vidím to na těch "našich" Rusech. Zpátky na východ by nešli - to by je tam museli poslat s eskortou ale z rostoucí (politické) síly jejich širé otčiny mají opravdu radost. A ještě více ženské než chlapi. Obraz nadsamce Putina docela funguje - i když to nepřiznávají.

    Ukrajinci - "ti naši" - teď často tvrdí, že jsou vlastně Rusové, kteří se jen divnou shodou okolností narodili na Ukrajině.

    Mezi námi - Putin mi připadá snesitelnější, vypočitatelnější než jakýkoliv proislamistický potentát. Vystavuje militantnímu islámu jasnou stopku.
    ===
    To že člověk není EUrohujer neznamená, že je rusofil nebo dokonce komunista. Jenže - říkej to nositelům jediné pravé pravdy. [;>))

    OdpovědětSmazat
  4. Jo, mám dost strach z toho, že ještě rádi vlezeme soudruhu Vladimíru Vladimíroviči do Eurasijské federace, nebo jak se tomu má říkat, abychom nezažívali bičování puberťaček k smrti a jiné druhy "kulturního obohacení" islámem. A budeme se radovat nad hromadami postřílených musulmanů (a zcela upřímně, pokud to necháme předtím dojít dost daleko, tak to opravdu bude změna k lepšímu).

    OdpovědětSmazat
  5. Rusko si čečenský odpor doslova pečlivě a promyšleně vypěstovalo. Stejně jako v Afgánistánu (zde za podpory Američanů - musím se jenom ušlíbnout při sledování filmu Dech života, kde šlechetní talibánisté pomáhají Jamesi Bondovi a klavíristce Kaře uletět z ruské vojenské základny s nákladním letadlem), kde svou krutostí a nepochopením mentality domorodého obyvatelstva dovedli proti sobě postavit celý národ (tedy pokud se o národu dá mluvit - obyvatelstvo Afgánistánu se skládá z Tádžiků, Paštunů, Uzbeků, Hazárů a dalších menších národnostních skupin - ty všechny si proti sobě dokázali Rusové postavit).
    Historie čečenské války je nepřetržitým sledem ruských (chtěl bych věřit, že nezamýšlených) omylů i promyšleného surového násilí a provokací (http://ja-e-nna.blogspot.cz/2008_06_01_archive.html nebo http://www.kostohryz.net/2007/08/ekaj-eenci-na-bin-ldina.html). Tady už americká pomoc nebyla zapotřebí, ruští imperialisté si vystačili sami. Konečně i Džochara Dudajeva, který mohl být nadějí na alespoň trochu civilizované urovnání čečenského konfliktu, ruští okupanti vítězoslavně zlikvidovali pomocí nordické lsti. Zavolal mu nejmenovaný ruský politik (dodnes jeho jméno nebylo uveřejněno, ale všichni tuší o koho tehdy zřejmě šlo) a tak dlouho protahoval hovor, až armáda pomocí družice lokalizovala přesné místo, kde přesně Dudajev (tedy jeho mobilní telefon) je a zlikvidovala ho vystřelením dvou laserem řízených raket. Za tím účelem byly v předstihu vyslány dva těmito raketami vyzbrojené stíhací bombardéry, aby kroužily nad oblastí předpokládaného Dudajevova pobytu.
    Víc už netřeba dodávat - dobrý popis vývoje celého konfliktu je možné najít třeba na
    http://www.vojsko.net/index.php/armady/14-valky-konflikty-bitvy/124-rusko-cecensky-konflikt .

    OdpovědětSmazat
  6. S tím Afghanistanem to není jen Rusko - stačí si vzpomenout na "lstivé afgánce" poručíka Peabodyho (Jak jsem vyhrál válku) - jasně,humor, ale co třeba Jezdci s Omarem Sharifem? Více tady: http://www.csfd.cz/film/15185-jezdci/
    Takovou společnost si nelze podrobit, jen znepřátelit. Změna je možná, ale pokud se tato společnost nezměnila cca 6 století, jak dlouho by to trvalo?
    Přiznávám, že tady jde o klasické dilema bílého muže (Kipling) - mají tam i ti bezprávní (vdovy, sirotci) právo na budoucnost nebo platí, že nemáme právo se míchat do jejich způsobu života?
    S Čečnou je to stejné.
    A z jiného soudku: jeden z argumentů pro Putina je, že USA slíbilo, že se NATO nebude šířit směrem na východ, totéž EU. Tím se jako myslí, že země na východ od (tehdejšího) SRN nemají právo si zvolit budoucnost?

    OdpovědětSmazat
  7. Co se neblahých zkušeností s Ruskem týče, tak ty měl kdekdo po Evropě, počínaje Finy, Lotyši, Litevci, pokračujíc přes Poláky, nás, Maďary, Ukrajince, Gruzíny, atd, atp, ale k čečenským metodám se z těch zmíněných neuchýlil nikdo. Proto také ti ostatní nemají až takové problémy být příznivěji přijímáni, chápáni a vnímáni civilisovaným světem.

    Rusko o čečenský odpor nestálo, to by se musel někdo zbláznit. Řekněme zjednodušeně, že čečenské straně bylo to Rusu vymezené a vykolíkované hřiště příliš těsné a tak se rozhodli, že si nejdřív vyřvou a pak třeba i vyválčí jiné, větší a svoje vlastní a s nikým se nebudou bavit a nikoho poslouchat, taková už je jejich nátura. Nečiší-li z vládce dostatečná hrůza, tak si dělají co chtějí a uznají za vhodné. Jiný kraj - jiný mrav. Hledět na to našima očima a měřit to naším metrem, je nebetyčná blbost, tam to prostě funguje jinak. A to je vše.

    Čína se neřídí rámcem jednoho volebního období, nebo i kratším, a nehledí za každou cenu na krátkodobý efekt za cenu prosírání budoucnosti, tak jako naši političtí pazgřivci. Oni tu jejich říši už pěkných pár tisíc let mají a pravděpodobně, když to nezvorají, tak další pěkných pár tisíc let pořád mít budou...

    No a co se Napoleonů, Hitlerů, Stalinů a dalších oblud týče, tak je víc než na místě krotit jak ty evropské a americké, tak ty ruské a nedávat tak příležitost těm blízkovýchodním a čínským, což momentálně nezvládáme a škodíme si tím.

    OdpovědětSmazat
  8. Jinému Honzovi (k právu zemí zvolit si svou budoucnost):
    Pokud se týče Ukrajiny a podobných nestabilních zemí: Připomíná mi to naše dva kocoury. Když něco provedou nebo se začnou prát a já na ně zvýším hlas, tu se ten, který se cítí provinile vrhne za mojí ženou a buď jí skočí na stůl nebo na pohovku, prostě tam, kde se žena právě nachází a "žádá si tak ochranu". Když je peskuje ona, je tomu naopak, prchají ke mě.
    Opravdu to nic nepřipomíná?

    OdpovědětSmazat
  9. Je-li jeden menší, nebo i středně velkou zemí a k tomu navíc má smůlu, že je obklopen silnými a ne zrovna ohleduplnými sousedy, případně i bloky těch sousedů, tak má prostě smůlu, nežije ve vakuu a poznamená ho to ť už chce, nebo ne.

    Rusko je silné, je imperiálně zahleděné do svého okolí a k tomu navrch poměrně silně nacionalisticky zahleděné do sebe sama, což je poměrně dost blbá kombinace.

    Rusko má z některých důvodů fóbii z rozšiřování NATa na východ. Na druhou stranu, když se podíváme na fakt, že jeho zásluhou kupříkladu vznikl loupežnicko pašerácko mafiánský státní útvar Kosovo, tak se docela dobře dá chápat proč třeba tomu tak je. Ono i angažmá v arabském jaru a Sýrii je dost varovné a vyvolává přinejmenším oprávněné pochyby, zda se zrovna NATO angažuje na té správné straně. Mně to připadne, že spíš ne, není-li jeho cílem nastolit globální kalifát "demokratickou" cesto prostřednictvím populační anexe a jiných poměrně ošklivých prostředků.

    Krym pominu, kdysi ho na Turcích vyválčil car za ruské peníze a ruskou krev. Idiot si asi myslel, že je tu SSSR na věčné časy a tak ho kdysi z nějakého debilního důvodu přičlenil k Ukrajině.

    Ukrajina se dostala do ohniska zájmu a vlivu EU, jejíž doktrínou, mimochodem velice nemoudrou až vyloženě primitivní, je neustálé rozšiřování trhů, které je prováděno prostřednictvím teritoriální expanse. Bohužel, tato expanse probíhá asi tak stejně smysluplně, jako když roste nádor, bez ohledu na to, zda nezahubí svého nositele. Po odmítnutí podpisu smlouvy Janukovyčem, došlo na plán B a na scénu vstoupila oposice, rowdies a další sebranka. Když tedy začalo reálně hrozit, že by se Rusko muselo začít dohadovat o své základny s EU, podnikl VVP také krok stranou, opřel se také o nacionalistickou vlnu a "přihrál" Krym zpátky pod křídla ruské orlice.

    Situace, místo aby spěla ke klidu, se ještě nějakou dobu hrotila a napětí stupňovalo, teď už je ten blázinec snad za vrcholem a vše se snad "usadí" a uklidní. Uklidná a usadí, ale přesně do doby, než dostatečnému počtu nějakých rowdies dojde, že jejich nemístná očekávání nebyla naplněna.

    Zkrátka a dobře turbulence a nestabilita se v onom regionu očekávat dá a co si budeme povídat, mít ruské menšiny na území státu není zrovna výhra v lotynce... Ta naše tady také není zrovna malá a slabá.

    OdpovědětSmazat
  10. Pěkně shrnuto Draku,
    až tak "Pergillovsky". Jenom s jedním nnesouhlasím - mám jiné zprávy. V Kotlince se ruská menšina nebude rvát o svá práva. Ti, co tady jsou chtějí spíše zapadnout, splynout. Není jich tu sice málo - ale nejsou zas tak silní a tak neurotičtí (nikdo jim neubližuje), aby jim to stálo za pokus. Jsou (podle mě) antidotum proti multikulti debílkům, kteří by nás nechali klidně islamistům napospas.

    Pozn.: Jsem zase bez spojení na net, (píši z Ústavu), takže pokud bude možno a bude potřeba, prosím o redakci.

    OdpovědětSmazat
  11. StK:

    Pergillovsky? To mi docela lichotí, Pergill píše docela hezky, smysluplně, stručně, logicky a čtivě zároveň. Pravda, někdy je umíněný o něco víc, než je vzhledem k místu, času a situaci nutné, no ale kdo jsme dokonalý? Já tedy určitě ne.

    U těch Rusů potkávám představitele obou skupin, jak těch, kterých je třeba se obávat, zapadnout a splynout nechtějí, spíš vyhledávají sobě podobné a shlukují se. No a pak ale poměrně často potkávám i ty, kterých se obávat asi příliš netřeba, protože jak říkáte, chtějí splynout a zapadnout. Jaká je ale statistika nevím, ale statistika je rozhodující.

    OdpovědětSmazat
  12. Draku, StK, Pergille, souzním.

    OdpovědětSmazat
  13. Draku, statistika má své kouzlo, ale používat plnohotně, tedy i přikládat váhu.
    Jeden takový co splynout nechce, vyváží mnoho (deset? víc?) co splynout chtějí či alespoň jsou se splynutím svolní.

    OdpovědětSmazat
  14. Kapitánu Nemovi:

    Nic proti plnohodnotné statistice, ale ČSÚ mi jí neudělá, Eurostat už vůbec ne a já na to nemám ani prachy ani kdy, nehledě na to, že nejsem statistik a neumím to. Rozhodně ne na úrovni, jaká by byla potřeba. I kdybych uměl, nemám prostředky.

    Když už jsme ale u toho, zrovna ruské přísloví říká, že malá lžička dehtu úspěšně znehodnotí velký sud medu, takže ano, nepoměr tu je, značný. Hajzlové jsou, tak jako takřka vždy, jak jinak, ve výhodě.

    OdpovědětSmazat
  15. Bývalý člen rady ČR Štěpán Kotrba (kmenový přispěvatel Blicích listů *) si stěžuje, že Česká televize upozadila roli Rudé armády při osvobozování Prahy v roce 1945. Kdybych nevěděl o koho jde, tak snad bych tuto informaci přešel - takovýchto hlupců jsou na internetu plné diskuse - viz třeba p Viliam Kun v diskusi přímo pod článkem o stížnosti p. Kotrby (a mnoho dalších). Já osobně kdybych snad někdy měl to štěstí, že bych pana Kotrbu potkal tváří v tvář, tak bych ani okamžik neváhal a neprodleně mu rozbil jeho nectnou hubu.
    Této s prominutím kreatury jsem si poprvé všiml, když na BL uveřejnil svůj článek http://www.blisty.cz/art/44819.htm Autor takovéhoto svinstva a sprostoty (používám jeho slovník) si dovoluje vynášet soudy o tom, jestli Česká televize referuje správně o historických událostech kolem Pražského povstání. Chucpe.
    *) Pro zajímavost jsem si otevřel heslo http://cs.wikipedia.org/wiki/Britsk%C3%A9_listy na Wikipedii. Zaujal mě v něm tento odstaveček: Nejznámější přispěvatelé, kteří přestali přispívat. V roce 2007 přestali do Britských listů přispívat Ivan Brezina, ekologický aktivista Miroslav Šuta, v roce 2010 Fabiano Golgo, v roce 2011 jeho dosud nejaktivnější autor Štěpán Kotrba. Všichni svůj rozchod s Britskými listy zdůvodňovali rozpory s Janem Čulíkem a nesouhlasem s jeho editorskými metodami.
    Ovšem jak je vidět, pan Kotrba se s panem Čulíkem nakonec usmířili - BL v přehledu autorů uvádějí u jeho jména 2488 článků a další stále přibývají. Inu stará láska nereziví ..

    OdpovědětSmazat
  16. Snažím se (zatím to jak-takž jde) nepodlehnout vzteku a ublíženosti.
    Čo bolo to bolo - aj tak to nezmeníš.
    Jenom náladu - tu můžeš mít o trošku lepší.
    ===
    Pedro - jedna rada "rovesníka": Co nemůžeš změnit, nechej být. Dopředu se koukej - jinak s tím vehiklem značky "Život" napereš do nejbližšího kandelábru. A bude.

    OdpovědětSmazat
  17. A ke kauze Drda versus Kotrba:
    Zdá se mi , že je to osobní spor dvou "kokotů" na jednom mediálním smetišti. To, co provedl Čr s komentářem Adama Drdy se jmenuje cenzura. Ale - není to jediná věc, kdekdo se pokouší zakazovat (cenzurovat) jiné názory než ty jeho pod záminkou jakési "vyváženosti". Už třeba jenom Putin a jeho zákaz vulgarismů. Zákaz popírání holokaustu. Zákaz kritiky islámu.
    Zákaz používání čísel 18 a 88.
    Mám pokračovat ve výčtu těch trapností? Kdo ví, že má pravdu a je schopen o ní přesvědčit ostatní (třeba svým osobním příkladem - dost těžká věc!)) nemá potřebu potlačovat jiné názory.

    Stejně je nepotlačí - jenom zažene do ilegality. A posílí.

    OdpovědětSmazat
  18. Na serveru Wirtualna Polska je možno si přečíst zajímavý článek od Aleha Barcewicze "Piąta kolumna" Putina w Europie - Putinova "pátá kolona" v Evropě. http://wiadomosci.wp.pl/kat,139114,title,Piata-kolumna-Putina-w-Europie,wid,16592211,wiadomosc.html.
    Kromě Německa - kde pro Putina horují Gerhard Schröder (viz Nord Stream AG) a Günther Verheugen (ještě nedávno komisař EU pro otázky rozšíření) - nalézá milovaný gosudar vší Rusi, slunéčko jasné Vladimír Vladimírovič, podporu pro svou agresivní politiku vůči Ukrajině zejména mezi evropskou krajní pravicí. Zde A. Barcewicz uvádí několik příkladů - Françoise Fillona - francouzského premiéra za vlády Nicolase Sarkozyho, Marinu Le Pen - vůdkyni francouzské Národní fronty, maďarského Viktora Orbána (podepsal dohodu o dostavbě atomové elektrárny Paks již v době krymské krize) či Gábora Vonu - vůdce Jobbiku. Je signifikantní, že náš pan exprezident nestál panu Barcewiczovi za zmínku. Článek samozřejmě popisuje tuto problematiku obsáhleji - pokud by byl zájem, mohu ho přeložit. Kocour by ho pak mohl zde v Útulně uvést.

    OdpovědětSmazat
  19. To je celkem logické Pedro
    - tahle pravice má ráda vládu pevné ruky. Co je ale poněkud legrační je fakt, že na Majdanu bojovali proti Janukovičovi rovněž tvrdě nacionální složky ukrajinské společnosti.
    Víc budu vědět, až si přečtu ten článek. Co se mě týče, docela bych uvítal názor z Polska. Ale nechci vnucovat.
    Zatím to vypadá, že se s VVP shodují i komunisté - což potvrzuje můj zvláštní názor, že komunisté a nacisté k sobě mají dost blízko.
    Jenže - "političtí hyperkorektníci", kteří by klidně vpustili do Evropy jakkoliv nekompatibolní kultury (islám z.b.) mě děsí ještě o chlup víc.
    Nebo o dva chlupy.
    Vézt se v autě, když řídí sebevrah??

    OdpovědětSmazat
  20. Já si politické spektrum představuji ne jako rovnou plochu - zleva anarchisté, pak komunisti přes liberální střed až zcela doprava, kde jsou náckové - ale jako válcovou plochu. A ty dvě krajní polohy se tam vzadu stýkají - krajní levice plynule přechází do krajní pravice. A nad tím vším kralují money, tam jde veškerá politika stranou. Ostatně už tomu bude 2000 let, kdy jistý Vespasianus poučoval svého syna o tom, že peníze nesmrdí (a 20 let, kdy jiný klasik pravil, že nezná žádné špinavé peníze).

    OdpovědětSmazat
  21. Výborně Pedro - ta Tvoje představa politického spektra je naprosto shodná s mou.
    Jen bych podotkl s klasiky: ...zlatá střední cesta je vyšlapaná a všechna tráva na ní je už vyžraná...
    (V+W)

    A peníze - To jsou ty často zmiňované rozevírající se nůžky. Když už víc nejdou rozevřít, tak střihnou a co je mezi nimi je na maděru. Nicméně zanedlouho se vše spraví a usadi se to stejné - až do dalšího stříhnutí. Šmik!

    OdpovědětSmazat
  22. Ano, Kocoure, myslím že ses tady o tom modelu (válec) politické scény taky jednou zmiňoval. Oba jsme nezávisle na sobě dospěli ke stejnému pohledu na politické spektrum. Zběsilí levičáci si perfektně rozumějí se zběsilými pravičáky, takže se někdy nedají od sebe ani dost dobře odlišit - používají naprosto stejné metody. A jak praví staré přísloví - Vrána vráně oči nevyklove.

    OdpovědětSmazat
  23. Válcová plocha - přesné. Jen bych ještě doplnil, že samotné pojmy levice - pravice jsou nejednou překvapivě nejasné, nejednoznačné, nevystihující podstatu Jev může být z jedné stránky, z jednoho pohledu takový a z jiného makový.
    Třeba štrůdl (právě jsem zase dělal).
    Na východě se to pěkně každému, vč. prvotního hybatele, vymyká. Achach, tak stará vesta. Vše pod nebem jest tak únavné, že se to vypovědět nedá. Ale zrovna mi před spaním nic nepokazí sváteční obrovský zážitek - u evangelíků koncert PSMU. Chodím na ně už dvaapadesát let, náš učitel u nich byl. Neselhávající zážitek vždycky. Spoustu těch sborů ovšem znám zpaměti. A v dobrém prostoru - a to v Lorencově evang.kostele u nás tedy je. To se pak nepěkné efemeridy světa na ten den odsunou. Lituju ty, co jim tohle nic neříká.

    OdpovědětSmazat
  24. Ten polský článek si zítra rád přečtu jak je. Možná by ale pro zbytek světa stálo za to udělal výcuc (běžný termín nás informatiků a rešeršérů pro abstract, you know). Celkem nechápu, že lidi mají zásadní problémy se slovanskýma jazykama, ale holt to tak je. A co teprv bratři Poláci s češtinou. Často prý nerozumí v ů b e c . Vysvětlení nemám. Má dcera se svou typickou elegancí vůči otci rodnému: Tati kruci jednou pochop, že každý se do každého jazyka za chvilku nevpraví jak ty. Měj pochopení. Ty seš zase...no... pomalej v ekonomii či matyce. Taky s tím nic nenaděláš. Taky nemá smysl ti to otloukat o hlavu. Nebo naznačovat, že jsi retardovanej...

    OdpovědětSmazat
  25. Nevím Jakube,
    na severu (severovýchodě) Otčiny opravdu byla čeština brána jako něco velmi exotického. Ale aby nerozuměli, když se zkusí použít jiných synonym - to snad ne. Leda jako výmluva. Jeden čas jsem taky nerozuměl rusky. Z trucu, když nás začali soudruzi kulturně obohacovat. Pak jsem pochopil, že je to pitomost a na ruštinu jsem, si "vzpomněl" - a nakonec jsme se domluvili. Jeden poznatek - ruský režisér, který k nám v sedmdesátých letech přišel nastudovat hru "Znovuzrození", Těrentěv, měl velkou stdandu z těch, kteří mu podlézali - a přitom rusky neuměli skoro vůbec. Ale neříkal jim to přímo. Vždy oklikou, tak, aby to pochopili až časem. Nebyl na ně hodný.
    Ale už tehdy bylo patrné, že Rus má "světovládu" snad geneticky podloženou. Jen podle inteligence ji prosazuje různými prostředky.

    No co dělat... Němci mají to samé. "Německo, Německo proti všem..." Ostatně - moji polští rodní do jisté míry taky. "Ještě Polsko nezhynulo..."
    Jenom ti Češi: prý "Kde domov můj... "

    OdpovědětSmazat
  26. Myslím, že se nám ve věci německé hymny ozve Jakub - Německo nade vše(cko - aby se to rýmovalo)! Text německé hymny se dá najít třeba na http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/statni-hymny/nemecka-narodni-hymna-deutschland-lied-157451 . Ovšem to české znění napravo "poněkud" kulhá, jde o strojní překlad, který "tahá za uši". Jenom jeden příklad - poslední řádek má znít Vzkvétej, německá vlasti!

    OdpovědětSmazat
  27. Ano, to je obecně známo na západ od nás: Češi se furt ptají, kde mají domov. Nikdo to nechápe. Tak jim to mein Gott mon Dieu o Lord jednou řekněte!!!
    Naši hodní ochránci ze západu nicméně neříkají proti všem, alébrž n a d e v š e c k o . A aby bylo hned jasno, hned v dalším verši dodají: nade vše na světě. Oni to ale tehdy, před 170 lety, mysleli jinak, než to zkusili realizovat jejich pravnuci. Myslím, že jsem se o tom tady loni zmínil - bylo to na Helgolandu, 1841 tuším, pokud si matně vzpomínám.
    Ostatně bratři Poláci to hned taky časově podmiňují, ukotvují, limitují: - dokud my tu žijeme. Dál už důvěra v přetrvání jaksi nesahá, pochopil jsem to prvně, když jsem to asi ve dvanácti četl či slyšel.

    OdpovědětSmazat
  28. Kde domov můj? / Aneb kam to spěje?

    Polsko nezhynulo, naučilo se plundrovat eurofondy možná ještě drzeji a velkoryseji, než svého času Řecko.

    Německo proti všem je poměrně úspěšné, protože konečně pochopilo, že euro, korupce dotacemi a usurpování prostřednictvím bruselských úředníků, je účinnější, než všechny tanky, bombarďáky, stíhačky, rakety a další drahé nanicovaté hračky. Jenom ten Putin to ne a ne pochopit...

    Kde tedy domov můj? Inu, po ne zrovna rozumném navázání se na euro-zeleno-maoisticko-bolševický dotační čurbes, plyne spolu se zbytkem euro-cirkusu kamsi do háje, nebo propadliště dějin... Za několik desítek let po něm pes neštěkne.

    OdpovědětSmazat
  29. Pro Jakuba:
    Když je něco nade všechny je i proti všem - je to obyčejná zupácká zpupnost. Proto ta podvědomá záměna gegen / über.
    Já v tyhle momenty vidívávám uřvaného zmetka s patkou a knírkem - tož prosím za prominutí. Podvědomím "sfiňa".
    Nicméně Polska nezgynie - Poláci to nedovolí. Kam by šli? V světě je jich dost.
    A k plundrování (Drak): Bývalo tu přece kdysi heslo "Kdo nekrade, okrádá svou rodinu!"
    Tak tohle je totéž v "internacionálním provedení".

    Celé dny jsme tu bez proudu, dokonce jsem si vytáhl i blok a průpisku a píšu "Shrnutí Ukrajiny". Napřed postupně, co se dělo (bez komentářů) a pak připomínky P.T. návštěvníků Útulny. Jak to kdo vnímal a jak to vnímá teď. Pak tohle téma shrnu -- se stolu do koše.
    ===
    Poslední dny mě nejvíc baví / irituje tvrzení, že USA (a Západ obecně) "neuznává referendum" o samostatnosti nebo jak se to jmenuje.
    Tedy neuznává ty lidi co tam hlasovali? Nějak se mu nehodí do hry?

    Kdyby ve Washingtonu přistáli Aldebařané tak by to B. Obava taky "neuznal"?

    Tohle - popření skutečnosti - se objevuje nejčastěji u lidí v okamžiku, kdy je jim oznámeno fatální onemocnění, blízkost jejich smrti. (Zažil jsem dvakrát...)
    Je to v případě EU A USA tenhle případ? [;>))

    OdpovědětSmazat
  30. Popření, vytěsnění, anulování evidentní skutečnosti, a právě té nejrelevantnější, je holt in extremis často najednou jediné východisko. Zdánlivé? Netroufám si soudit. Leckdy se přece, ví to každý psychiatr, subjektivní odpomoc změní v objektivní.

    OdpovědětSmazat
  31. Překlad výše zmíněného polského článku o Putinově páté koloně jsem právě odeslal Kocourovi.

    OdpovědětSmazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)