Osamělý kuřák u C5

Osamělý kuřák u vchodu C5

   Na vládním stole leží návrh na "zákon o povinném prokazování původu majetku". Na tom zákoně je zajímavé to, že jednak nahrává českým závistivcům - počítám, že většina hlášení na "nezdůvodnitelný majetek" bude od kolegů, sousedů i vzdálených rodinných příslušníků, kteří získali pocit, že se na ně nedostalo dost a tak podobně. 

   Většina dokonalých bankovních loupeži je nakonec po několika letech odhalena ne po mravenčí práci kriminalistů, ale jen proto, že se noví majitelé peněz neudrží na uzdě a začnou nezřízeně utrácet - nebo je udá někdo z blízkých či známých, kteří si spojí "A" s "B". 

   Buď ho začnou vydírat a vydíraný, který rozhodně nepatří mezi běžné spořádané občany a má tedy "patřičné styky" styků využije a vyděrač je buď náhodou zastřelen na procházce "neznámým ozbrojeným bezdomovcem" nebo ho za čas najdou na dně přehrady, omotaného řetězem. Cena za takovou službu je přijatelná i pro běžného občana: 30 až 100 000.-  Kč na ruku - přes prostředníka. A pánové, kteří provozují takovou živnost obvykle nevydírají - vědí, že by se i na ně našel jiný profesionál.

   Nebo jsou to řádní občané, kteří se na to prostě "nemohou dívat" (čti: nemohou závistí večer usnout) a ohlásí věc úřadům. A uleví se jim.  Úřadům ovšem nikoliv - musí začít konat a "kruhová obrana" takových zbohatlíků bývá vybudovaná z velmi kvalitních a tím pádem drahých právníků. No - holt ten majetek za to musí stát. Jinak je lepší to vzdát.

  Proč o tom píšu, když se vůbec nemusí jednat o loupež? Protože k velkým majetkům se člověk buď dostane desítky let trvající prací - pak je ovšem čistý jak lilium případně svou genialitou nebo nenahraditelností (Bill Gates nebo Luciano Pavarotti) - nebo nějakým šméčkem. Kšeftování s naftou, lihem, drogami. Přeprodejem kradeného nebo pašovaného zboží ve velkém atd. Jenže takoví to mívají už předem zabezpečené - mohou si ze svého majetku platit celou smečku "hlídacích právníků".  

Takže zákon, pokud bude přijat dopadne na ty menší rybičky, malé šmelináře, menší lobistý-zlobisty a podobně. Velké ryby jsou před státními sítěmi v bezpečí, skryti za sítěmi vlastními. 

   Vzpomínám si, jak se za rozvinutého socialismu, kdy byl bohatý člověk podezřelý, ať už svůj majetek nabyl jakkoliv "legalizoval" majetek. Kupovaly se například vyhrávající losy nebo sázenky. Přes prostředníka. Nebo mu za úplatu jeho peníze oficiálně poslala pobočka nějaké malé západní firmy za "konzultace". Pravda, ztráty byly někdy i přes 50%, ale nadále byl jeho majetek oficiální, čistý a zdaněný.

Prostě pan vedoucí Masny nebo Ovoce-Zeleniny nebo úředník PZO - podniku zahraničního obchodu holt byl "dítětem štěstěny". O žádné rozkrádání majetku v socialistickém zřízení tady nešlo. Je vám to jasné, soudruzi?  

   Podstatné je svůj příjem řádně zdanit. Čili dát státu, co jeho jest. Právě diference mezi výškou daně a velikostí majetku prý bude spouštěčem takového vyšetřování. Bravo - další důvod pro podnikatel aby svou firmu přenesl do některého z mnoha "daňových rájů" a Kotlika zase ostrouhá. Nakonec - Al Caponemu taky nebyli schopni nic přišít, žádnou lumpárnu  a dostali ho až na daně.  Takže se zdá, že už se s tím naším kapitalismem pomalu dostáváme do dob předválečné Ameriky minulého století. Ještě nám chybí prohibice - tu zatím máme na "státně neuznané" drogy - heroin, marihuanu a stovky dalších, zatím co povolená droga alkohol je omezován jen nepatrně - hlavně se musí řádně zdanit. Cigarety jsou kdesi na pomezí - snažíme se kuřáky vytěsnit z budov a veřejných prostranství. Jsem bývalý kuřák, ale tenhle způsob dohledu státu mě uráží. Když kuřáci musí vybíhat z úřadu před budovu a tam potajmu kouřit, za deště i v zimě, patrně tím vzniká státu větší škoda na ztracené pracovní době, než kdyby v každém patře byla kuřárna s odsáváním, kde by kuřáci neobtěžovali nekuřáky svým kouřem.  

Navíc to vypadá dost trapně. Chodím denně kolem velké prosklené budovy, nacpané IT firmami i kolem "nákupního centra" Karolina.  A pozoruji.

   Jsou i podniky, kde je kouření zakázáno úplně, kde se dokonce provádějí namátkové kontroly, zda jejich zaměstnanci nekouří mimo pracovní dobu. Doma třeba. Nebo v hospodě. Ovšem někteří jinak vhodní pracovníci v takových podnicích nevydrží. Proč by měli trpět omezování a šikanu, když mohou jít jinam - protože něco dobře umí. Odejdou - ke škodě takto  se chovajících  podniků. Tam jsou hlavně mladí, moderní, agilní (a často i servilní) pracovníci, kteří si vlastně jen "hrají na práci".  Jsou vzájemně nahraditelní, jejich hodnocení s výkonem často souvisí jen málo, spíše rozhoduje jejich pohlavní povolnost nebo sexuální orientace. Babí se vzájemnými podtrazy a udáváním, mezi oblíbené jejich disciplíny patří třeba rektální alpinismus. Podniky - jsou to většinou úřady, ze kterých nic reálného nevychází. Jen mekty a tlachy. Nanejvýš pak žvásty.

   Ale to sem nepatří. Nebo vlastně  patří - jak známo, všechno souvisí se vším. Vezmu jako modelový případ některého "velkého manažera" - třeba exředitele ČEZ-u s opravdu slušným příjmem.  Vše má ošetřené, daně platí - jeho majetek je tedy zdůvodnitelný, zasloužený. Zasloužený? Opravdu má ten člověk takovou hodnotu pro společnost? Pro stát?  18 000 000.- měsíčně? Nějak se mi to nechce uvěřit. Nebo pan Rittig. Vypadá to, že to nakonec bude on, který bude žalovat stát za "obtěžování".  A možná to i vyhraje. Na spor bude dohlížet ze svého apartmánu v Monaku s výhledem na přístav. Na práci má své lidi. On je přece jen boss. 

Vypadá to tak, že nový zákon bude mít jen jakýsi "lokální rozměr", že ho bude možno používat nanejvýš proti úplatným starostům, lékařům -  proti všem, kteří byli kdysi v dávných dobách terčem "komunální satiry" v Dikobraze. Velké ryby si z něj nic nedělají a my malí taky ne. I kdyby nás nahlásil závistivý soused. Komu ovšem bude tenhle zákon škodit nejvíce, jsou politici sami. Když se za pomocí často velmi podivných sponzorů dostanou k moci, snaží se za čtyřleté funkční období urvat, co se dá - jejich příjem se obvykle znásobí. Berou si úvěry - zadlužují se - a stávají se tak dobře vydíratelnými. A teď si sami připravují nový problém s přiznáváním majetku.  Lidová moudrost takovému počínání říká "Řežeš pod sebou větev, na které sedíš!" 

Uřežou? 

============================================

Pár kuriozit nakonec:

•     Vývojáři počítačových her se musejí často potýkat s kuriózními požadavky investorů i fanoušků. V případě připravované tuzemské hry Kingdom Come: Deliverance, která si zakládá na důsledném zachování středověkých reálií, jsou připomínky mnohdy přínosné. Vedle toho se ale objeví podněty, které jsou hodně „mimo“.

•    Vypadá to, že nepominutelným námětem filmů i románů zůstane II. světová a nacismus. Nové konflikty se v umění zdaleka nezrcadlí tak silně. Opět tady máme nacisty - tentokrát ve  futuristickém kosmickém převlečku. A to téměř nikdo z dnešních autorů  II. světovou už prostě zažít nemohla - jsou příliš mladí.  Ale pořád meleme o válce, která se rozhodně nebude opakovat v takovém rozpoložení, jako ta předchozí. Ta příšerná uvzatost mě děsí - jako bychom chtěli nacismus vyvolat z propadliště dějin.

• Ten logická češtin: ...parta tančících Asiatek v krátkých šortkách. A co teprve kdyby byly v dlouhých šortkách...