Prohledat tento blog

pondělí 7. dubna 2014

Souvislosti neboli příčina a následek




Starý kocour sedí na sloupku vrátek do dvorku a shora pozoruje "cvrkot". Nemůže nijak zasáhnout do děje a jeho tiché mňoukání vlastně nikdo ani neslyší. Ale kocour vidí shora to, co ostatní obyvatelé dvorku tak moc nevnímají. 

Souvislosti


Malé cvičení v logice.

Dneska to bude velmi krátký článeček. Zvu vás do čtenářského kroužku na netu. Tam venku je pravda, jak se praví ve slavném seriálu  Akta "X" - jenom je tu pravdu třeba dát do souvislostí. O to se teď pokusím. Takže klikejte na odkazy a čtěte - nedalo mi to zase tak moc práce najít v sítí sítí tyhle krásné absurdity.  Nevěřím, že vám tahle kolekce nějak  zlepší náladu  - ba spíše naopak - ale možná dovede nějaké ovčany k přemýšlení vlastní hlavou.

Takže začínáme malou sondou do pocitů dnešního starého člověka.  Myslím, že člověk ani nemusí být tak starý, aby o takovém řešení začal přemýšlet

Abychom pochopili, co se děje je třeba pamatovat, co se stalo  předtím a co potom
   Lidová moudrost o tom říká:  "Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá!" nebo chcete-li jinak "Kdo jinému jámu kopá..." Cizím slovem - eskalace. Zatím je těch "ubohých utlačovaných Rusů" v Doněcku a ostatních městech jen pár stovek. Pokud ukrajinská vláda, která se dostala k moci podobným způsobem, jako lidé, vyhlašující Doněckou republiku, těžko získá sympatie tamního obyvatelstva třeba nějakým razantním, surovým zásahem. To by mohlo počet nespokojenců zmnohonásobit - strach sjednocuje. A taky na účinný zásah nemá sílu - všechny budovy obsadili lidé beze zbraní - těch se zmocnili až pak. Ukrajinská policie proti několika málo stovkám nespokojenců prostě neměla šanci. 
Jak si Ukrajina představuje vojenský odpor, pokud by Putin opravdu udělal takovou hloupost a pustil se do vojenské "ochrany" rusky mluvícího obyvatelstva si nedovedu představit. Ukrajinská vláda může udělat jedinou věc - uspořádat na postižených územích rychle referendum s mezinárodní kontrolou. Jedině tak může "ruskojazyčné  povstalce" odkázat do patřičných mezí. A přesvědčit Putina a svět o tom, že je svobvodnou zemí. 
  Zasáhnou snad EU a USA na Ukrajině vojensky? Těžko, na to nemají dost odvahy. Spíše budou "koordinovat sankce."  Pokud si ovšem chtějí opět vychovat z Ruska nepřítele, pokusí se takto  oslabit Putinovu vládu. Bude jim snad pak lépe spolupracovat s  komunistickým Ruskem nežli s pragmatickým Putinem? Tož koordinujte, koordinujte. Na východě se už cosi nepěkného děje.
Díky vytrvalé snaze EU a USA se nám Rusko pomalu vrací na výchozí pozice studené války. 

 Cenzura.   Stále více bývalých sovětských republik vypíná rusky vysílající TV stanice na svém území v obavách, že jejich ruská menšina se bude rovněž radikalizovat. Jednak TV není jediný informační kanál - kdo zažil dobu "rozvinutého socialismu" v ČSSR tak ví, že cesty, jak si opatřit čerstvé informace od zdroje jsou dnes daleko jednodušší. Satelitní TV, internet atd. Cenzuru provádí vždy ten, který má větší strach. 


Quod licet Iovi, non licet bovi. 

Pozor!  Velký Bratr Tě pozorně pozoruje. 


Barrack Hussein Obama - trojský kůň muslimů?  Ten "přínos muslimů" se projevuje třeba i takto.

   Kdy tyhle mravy dorazí do USA? Aby se toho nakonec Obama nedožil. Ale mezi  námi - tyhle způsoby používání politiky k ryze osobním účelům - tož to mi připomíná stalinské Rusko, kdy děti udávaly své rodiče. A taky Kulturní revoluci v Číně. Nebo Pol-Potovu Kambodžu. 
A taky nové mravy v EU, kdy už brzy budou moci děti žalovat své rodiče - třeba za duševní krutost, když jim nedovolí jít do kina. 




45 komentářů:

  1. Kocoure, pokud mi soused stojí před vrátky a huláká a nadává, nebudu ho zvát dále aby nadával dovnitř.
    Pokud se dva trumfují co bylo před tím a potom, bývá zajímavé i co bylo před před tím a ještě před tím, a tak dál až k úplnému prvopočátku.
    Na tlusté čáře za minulostí a cestě ke smíru musí mít zájem oba, jinak je v tom spolku vždy jeden za blbce.

    Máme jen cezené informace, jak oficiální, tak i ty neoficiální.

    OdpovědětVymazat
  2. Jistěže cezené, Kapitáne.
    Pokud se v tom člověk chce aspoň trochu vyznat, musí informaci sebrat hodně a pokud možno od zdroje. Ne, že by dospěl ke správnému názoru (takový neexistuje, to je jako se dívat na kužel shora a z boku - každý vidí to své). Ale aspoň si potvrdí, že slova pravda, právo, vina a podobné výrazy jsou šíleně relativní. Nejde mi o nalezení pravdy, ale o to, ať mi někdo pořád nepředestírá jen tu svou pravdu. To je skutečné praní mozku.
    Lidi asi potřebuji mít nějakého aktuálního nepřítele: Žida, antisemitu, komunistu, nacistu, panbíčkáře, ateistu, Sudeťáka nebo vyhnance atd.
    To - a neschopnost zapomínat na utrpěné křivdy je příčinou hlubokého smutku starého kocoura. A taky chamtivost. Přitom je známo, že rubáš nemá kapsy.

    OdpovědětVymazat
  3. Je to tak, SKT, jen smutek a deprese... Ta paralela s koncem 1. republiky přímo křičí. Tady taky nebylo vše dokonalé a super, ale bylo to tehdy to nejlepší, co bylo k dispozici. Přesto stačilo málo, jen povzbudit komplexy, bolístky i nespravedlnosti kdysi prvních, teď druhých. "Jako na Ukrajině, Ludvíku, jako na Ukrajině" (věta z filmu Stepující stonožka, kde sekretářka láká německého důstojníka k sexuálním hrátkám, v pozdějším socialistckém dabingu zaměnili Ukrajinu za Lybii).
    A spirála nenávisti se roztáčí. Neřeším, kdo ji spustil, spíš to, kde se zastaví. A co to bude stát. Tam, kde se točí, prohrají všichni. A my s nimi.
    Takže depka, černo a nenávist vůči všem profitujícím zúčastněným.

    OdpovědětVymazat
  4. Zdeněk Žíkovecký9. dubna 2014 v 9:16:00 SELČ

    Za mnohem smutnější - nebo spíš nebezpečnější - považuji _schopnost_ zapomínat na utrpěné křivdy. Aneb jak praví lidová moudrost, podvede-li tě někdo poprvé, hamba mu, podvede-li tě podruhé, hanba ti.

    OdpovědětVymazat
  5. ...Za mnohem smutnější - nebo spíš nebezpečnější - považuji _schopnost_ zapomínat na utrpěné křivdy... píše Z. Žíkovecký.

    A ona "neschopnost zapomínat" je přesně to, co udržuje ten kolotoč nenávistí, vzájemných pomst a revanší v chodu. Pomsta za pomstu, krev za krev. Nic nebude zapomenuto, nic nebude odpuštěno.

    Nic se tedy nezmění, "...zabili jsme mi strejčka, tak tu máte přes držku!" nebo tak nějak je to ve Švejkovi. Červení a Černí, Montekové, Kapuleti, I. II. - a budoucí III. světová válka (neptám se, zda bude, ale jen kdy bude). Lidstvo se bude muset samo zlikvidovat - nikdo to za něj neudělá. A budeme se stydět za to, kdyby naše pomsta nebyla dokonalá, kdyby někdo z protivníků přežil.

    Ale klid - kdybychom se nakrásně všech nepřátel zbavili definitivně a beze zbytku, najdeme si jiného. Neumíme žít bez nenávisti k jiným lidem.

    Jsme zlé, mstivé a chamtivé opice.

    To, že lítá tryskáčem a používá počítače nechalo na povaze průměrného člověka jen nepatrné stopy. Pravda: Umíme lépe zabíjet. Hromadně a na dálku - už nepotřebujeme pěstním klíny a kyje. Už se mezi sebou nezabíjejí lidé - na zabíjení jiných lidí máme speciální roboty.

    A pak se divíte mé beznaději?

    OdpovědětVymazat
  6. Zdeněk Žíkovecký9. dubna 2014 v 14:33:00 SELČ

    To je ovšem zmatečné směšování věcí, které spolu přímo nesouvisí. Aby člověk věděl, že nenávist nejvíc škodí samotnému nenávidějícímu a že pomsta poškozenému nijak nepomůže (natož pak krevní msta na těch, kdo v době zločinu ještě vůbec nebyli na tomto světě), na to není třeba být sklerotikem, který si nepamatuje, co kdo kdy provedl a je tudíž možné od něj očekávat, že se podobně může zachovat i v budoucnu.
    Narozdíl od Cimrmanovy filosofie externismu, která se dá aplikovat na všechno na světě kromě jí samé, filosofie "ovšem na druhé straně" se mnedle sama na sebe použít dá. Je dobré prozkoumat každou problematiku i z druhé strany, ovšem na druhé straně není dobré vše relativisovat a předstírat, že žádná objektivní pravda neexistuje. Oko za oko, a svět zůstane slepý, ovšem na druhé straně dokud moudřejší ustupuje, dotud se chytřejší pere. Zapomenout třeba na smrt Milady Horákové nebo Jan Husa by byla stejná pitomost jako zapomenout, že sáhnutí na žhavá kamna může způsobit vážné popáleniny. A je neseriósní naznačovat, že nechtít na to zapomenout je snad totéž jako chtít komunisty a katolíky věšet na potkání.

    OdpovědětVymazat
  7. Jistě Zdeňku,
    ale já přece netvrdím, že bychom si měli pozvat domů někoho, kdo nás už dvakrát okradl nebo svěřit malou dcerku do opatrování pedofilovi. Ano, kamna pálí - jenže to přece víme a nebudeme je proto, když se o ně vlastní nepozorností spálíme, roztloukat kladivem. (I když jsem už v životě dost podobnou reakci několikrát viděl. Je lidská, ale dost směšná.)

    V úvodu článku jsou vyfoceny schody, (eskalátor) - jako symbol eskalace, stupňování. Chci podotknout, že odpovědí na nějaké bezpráví je vlastně vždy "bezpráví" opačného znaménka - aspoň z hlediska toho "trestaného". Pokud by měla taková situace dojít k uklidnění, musí být odpověď o něco slabší než původní čin. A to dokonce i z pohledu toho, kdo spor započal.
    V technice se tomu říká kladná zpětná vazba. Potřebuje ke svému vzniku dvě věci: odezva na počáteční impuls musí být o něco málo silnější, než byl původní impuls a musí tam být časové zpoždění - fázový posun. Pak vznikají oscilace, které se stále zvětšují až do okamžiku, kdy procesu začne chybět vstupní energie - proud, zdroje potravy, natalita. Nastává saturace - systém osciluje, na oscilace spotřebovává veškerou volnou energii a dá se zastavit jedině vypnutím té energie. A ještě jeden technický poznatek: když osciluje nějaká malá věc, bývá i její setrvačnost malá, oscilace rychle vzniknou a rychle dosáhnou saturace. Například zahoukání zpětné vazby při ozvučování. Když se do "oscilování" dá třeba servosystém otáčení radiolokátoru, který váží jedenáct tun je to zážitek na celý život. O ten život tam taky jde.
    Na mezilidské případně mezinárodní vztahy si to interpolujte sám.

    Tím, že postupně nezmenšujeme "vzpomínky" (řídící informace) dostáváme systém do nestabilního stavu*. A záleží na velikosti (setrvačnosti, hmotě) systému a síle zdroje, jaké následky bude rozkmitání systému mít.
    ALE: Kladná zpětná vazba se stane zápornou, když je její velikost menší než jedna a když má co nejmenší prodlevu (fázový posun). Pak jakékoliv nestability, vzniklé v systému, velmi účinně tlumí. Nastává rovnovážný stav, odolný proti vlivům zvenčí.
    ===
    To "nezapomínání" jsem nemyslel jako vytěsnění informací, "...nebyl žádný Nero, Hitler, Pol-Pot nebo Stalin" ale jako imperativ nepoužívat "starých vin" k rozdmýchání "nových sporů". A právě o této schopnosti lidí (lidstva) vážně pochybuji. Když není na obzoru nepřítel, tak si nějakého vytvoříme - "nakreslíme si čerta na zeď" - abychom lidi donutili se semknout do houfu na svou obranu. Tak se mnohem lépe ovládají.
    Čím jsou "dávné viny" nejasnější, tím barvitěji je rozeštvávači líčí. Snaží se omezit informace, které nezapadají do schématu, několikrát (různými slovy) opakovat ty, které se hodí. Nedovolit nikomu, aby použil vlastního mozku, vlastních zdrojů informací. Případně přímo používat cílených desinformací. Propaganda.
    ===
    Zkuste si sám projít celou "kauzu Ukrajina" - nestranně, až akademicky. Přečtěte si, co kdo o ní psal a myslím, že mi nakonec dáte zapravdu. A pochopitelně není to jen ta Causa Ukraina.
    Tohle schéma má daleko širší platnost. A s časem se nemění.

    OdpovědětVymazat
  8. Zdeněk Žíkovecký9. dubna 2014 v 19:48:00 SELČ

    My to sice víme, ale rozhlédněme se kolem sebe, kolik lidí se chová jako by nevědělo a zve, svěřuje a sahá.

    Z té technické stránky nejde jen o jakousi lineární konstantu zesílení zpětné vazby; složitější systémy se zpožděním (integrací) nebo dopravním zpožděním se proporcionálním regulátorem uregulovat nedají (jen si zkuste třeba couvat s přívěsem jen na základě jednoduché představy "prostě zatočím volantem na tu stranu, kam chci jet"), na to je pak zapotřebí kombinovaného PID regulátoru. A abych mohl vyhodnotit tu derivaci (či v diskrétním případě diferenci) vstupu, na to právě potřebuji paměť minulých hodnot. Proto mi přijde formulace "schopnost zapomínat" jako krajně nevhodná, bez ohledu nato, k jakým závěrům celá úvaha vede.

    Eskalace konfliktu je jistě závažným problémem. Dejme tomu, že autobus prudce zabrzdí, já zavrávorám a šlápnu někomu na nohu; jeho to zabolí a ožene se po mě (pravděpodobně čistě instinktivně v reakci na bolest, dříve než stačí zareagovat vědomě) a vrazí mi loktem do žeber. Já jsem si možná vůbec nevšiml, že jsem někomu hamtnul na haxnu, a najednou vidím, že mě někdo bezdůvodně napadl; to mě nasštve a kopnu ho do holeně. On se mezitím už trochu vzpamatoval a to dupnutí na nohu by snad byl ochoten považovat za neúmyslné, kdyby ho ovšem to to kopnutí do holeně nepřesvědčilo o to, že se jedná o záměrný útok. Praští mě tedy pěstí do brady a protože je to oproti mně chlap jako hora, nebudu čekat, až ze mne udělá fašírku, a vytáhnu nůž, abych si ho udržel od těla. On ovšem taky nebude čekat, až to do něj zapíchnu, a preventivně mě odpráskne.

    Princip zesílení menšího než jedna je mnedle obsažen i v onom známém "udeří-li tě někdo v tvář, nastav mu i druhou"; pokud budeme předpokládat, že nevyjádřené pokračování je "a pak teprve mu jednu facku vrať", pak by to vlastně vyjadřovalo princip "půl zubu za zub", při němž účastníci sporu nezůstanou bezzubí ani v případě časově neomezeného konfliktu s nekonečným počtem iterací.
    Ovšem na druhou stranu, to platí jen když tento princip dodržují obě strany; při střetu s někým, kdo na nějaké principy nehledí a vymlátí nám kolik zubů se mu zlíbí, je smysluplnější si vzpomenout raději na princip nutné obrany, který napadenému přiznává právo odvracet útok i důraznějšími prostředky než jakými je veden.
    A taky je třeba odlišit bezprostřední reakci napadeného v době útoku (které by měla být umírněná už jen třeba proto, že se může jednat jen o nějaké nedorozumění, při němž se obě strany domnívají, že jsou v právu) od trestu, který by měl nakonec útočníka stihnout, aby jemu i podobným napříště přešla na útočení chuť. A tam je opět dobrá "schopnost nezapomínat", aby recidivista dostal zvýšenou sazbu.

    (Ovšem eskalátory jakožto pojízdné schody jsou pro mne spíš symbolem toho, že lidé nejsou v podstatě zlí, jenom líní. Sice se většina jen pasivně veze, ale ochotně nechávají volný průchod pro ty, kteří chtějí aktivně stoupat; což je v rozporu s představou, kterou se někteří pisatelé snaží šířit, jak je prý rozšířena závist a škodolibá radost ze chcíplého sousedova čuníka. (Ovšem jsem si vědom toho, že cestující na eskalátorech v pražském metru nejsou representativním vzorkem společnosti - MHD je přece jen pro socky.))

    A s tím čertem na zdi je to taky úplně jinak: toho tam nekreslí proto, že by na obzoru nebyl žádný skutečný nepřítel, ale naopak proto, že tam je a někdo se snaží odvést pozornost od toho skutečného k tomu namalovanému.

    (Když už je řeč o čertech, tak mi to připomnělo hrdiny Semerádových románů, kteří jsou sice tak humanističtí, že zachraňují před smrtí i ďábly z pekla, ale když nějakému padouchovi nestačí varování a pokračuje i nadále ve svých zločinech, tak šup s ním na nějakou vhodnou vězeňskou planetu. (Ne že bych s nimi ve všem souhlasil, ale o to je mnedle to čtení zajímavější, když se čtenář při tom rozhoduje: tohle je správné - tohle je přehnaný pseudohumanismus - tohle je naopak zneužití pravomocí supermana.))

    OdpovědětVymazat
  9. Pro Zdeňka Ž.:

    - Princip náhodné reflexívní eskalace jsem zrovna na mysli neměl. Píšu tu o reakcích v řádu měsíců, let, desetiletí.
    - Nehodlám tady najít přesnou technickou analogií společenských jevů a smiřuji se s jistou mírou nepřesnosti. Ale s technickými zpětnovazebnímí systémy jsem několikrát pracoval. Mám je docela "oshané". I ten radiolokátor. Včetně analogií v mezilidských vztazích - na pracovišti i v rodině.

    - Negativní zpětná vazba se součinitelem <1 neznamená vypnutý systém. Ten na nic nereguluje. Pasívní resistenci (nastav druhou tvář) přece nedoporučuji. Nebo snad ano?

    - Vztah mezi jezdícími schody a sousedovic prasetem jsem prostě nepochopil.
    (Jenom zcela privátní informace - když mám dobrou náladu, stoupám i já na jezdících schodech - sledován hodně podivnými pohledy bližních. Většinou se nesnaží uvolnit mi místo a já se zase nesnažím si to místo nějak vynutit. Ono nás to nakonec doveze nahoru všechny. Jen o chlup později.)

    - Čert na zdi: Neměl jsem na mysli jen vytváření zástupných problémů. I když je pravda, že se toho často používá k odpoutání pozornosti od jiných záležitostí. Tedy opět manipulace.

    P.S.: Nikoho přece nenutím myslet stejně jako já. Jenom na svém blogu popisuji své pocity a myšlenky.

    OdpovědětVymazat
  10. Nechci být protivný. Jenom vysvětluji svůj postoj. Nedokážu si pamatovat křivdy a být vždy připraven se pomstít.

    Pokud se někomu v budoucnu nepovede dostat tu trošičku velkomyslnosti do CML, bude to vypadat pořád stejně.

    OdpovědětVymazat
  11. Já přece taky nedoporučuji vypnout systém, vždyť tam píšu: "budeme předpokládat, že nevyjádřené pokračování je "a pak teprve mu jednu facku vrať"". To čekání na druhou facku chápu jako důsledek kvantové povahy systému - jak by se dala vrátit polovina facky? (Ostatně právě ta formulace "schopnost zapomínat" může evokovat ono úplné vypnutí systému.)
    ---
    O těch pojízdných schodech jsem už kdysi psal v článku Politické aspekty jízdy na eskalátorech pražského metra. Nevím, jak je tomu v jiných městech, ale tady lidé většinou stojí v pravém "chodním" pruhu a levou stranu nechávají volnou pro onu nepatrnou menšinu aktivních chodců. Kdyby byli lidé převážně egoističtí nebo dokonce nepřejícní, tak by se dalo spíš očekávat, že budou ostatním průchod blokovat: když nestoupám já, tak nemusí (nebo dokonce nesmí) ani ostatní. (Je docela možné, že je to pouhý zvyk, který žádný hlubší význam ve skutečnosti nemá, ale proč si nedopřát aspoň tuhle malou neškodnou ilusi jakožto mírný optimismus v rámci extrapolačního pesimismu.)
    Smyslem chůze po eskalátorech není ani tak získání onoho malého časového rozdílu, ale využití celé doby jízdy. Alternativní možností je vytáhnout Kindle a přečíst si pár odstavců nějaké eknihy. Ale pro městského člověka strádajícího nedostatkem fyzického pohybu je mnohem výhodnější (především při jízdě nahoru) využít této příležitosti k procvičení svalů a spálení trochy tuku, případně i adrenalinu.
    ---
    Popisování svých pocitů a myšlenek je záslužná činnost. Když lidé neví, co si ostatní myslí, tak těžko můžou nějak rozumně koexistovat. S některými lidmi je ovšem diskuse bezvýsledná, jejich myšlení se ubírá jakýmisi jinými dimensemi, jejichž průnik s naší logikou je nulový. Skutečnost, že jsme tady schopni vůbec nějak diskutovat, je pro mne znamením toho, že v zásadě stejně myslíme; to co tu řešíme je spíše ono "na druhou stranu" a jeho další iterace (ona ani ta druhá strana nestačí, jak se přesvědčili už Křemílek s Vochomůrkou, když hlídali jahůdku z obou stran a stejně jim zmizela, jakož i když ji hlídali ze všech čtyř stran; vždycky zbývá nějaká další dimense). Většinou tu jde jednak o co nejvýstižnější a nejméně zavádějící formulaci, a druhak o aplikaci obecných principů za různých konkrétních podmínek.
    U tohoto tématu jako tu základní vrstvu vidím tezi, že mnohé konflikty, které jsou nám předkládány jakožto boj Dobra a Zla, nejsou ve skutečnosti příliš odlišné například od střetu hooligans Baník - Sparta. Tehdy je zcela na místě ono "Běžte už k čertu s těmi vašimi rody (stranami, církvemi, -ismy)!"
    Ovšem na druhou stranu pod povrchem těchto konfliktů ten skutečný boj dobra a zla někde existuje (mnohdy napříč k oněm zdánlivým frontám). Pokud někdo někoho mlátí a snaží se mu sebrat šrajtofli, není na místě to komentovat slovy: "No tak, přestaňte se prát, podejte si ruce a dohodněte se na nějakém kompromisním řešení."

    OdpovědětVymazat
  12. Jen pár poznámek Z.Ž.:
    Asi si zas tak moc neprotiřečíme. Jen ten akcent máme každý na jiných notách. Tedy:

    - Pečlivě separuji "akutní obranu" od "post obrany" Ta druhou nazývám pomstou. Neboli jsme tady zavedli fázový posuv.

    - Zpětná vazba by neměla být >1 ale ani 0. Jedna hodnota vede k neustálým, nekončícím konfliktům, druhá ke zlikvidování (zotročení) jedné entity druhou.

    - systém zástupných problémů (klamných cílů) a systém zástupných HODNOT je prý znám dokonce i na mikrobiální úrovni.

    - Kdyby se podařily dvě věci - zmenšit odezvu < 1 a tvrdě bránit svá práva - ale prosím v okamžiku, kdy jsou porušována, nikoliv po mnoha dnech, letech či staletích a snížit množství úmyslně vadných informací (čti lží), žilo by se lidem na světě lépe.

    - Chamtivost je vlastně nutné k přežití jakýchkoliv tvorů - tvor, který se nepostará o sebe a své potomstvo (tam je třeba preferovat přežití potomstva - (např. samičky jednoho druhu pavouků, které jsou potravou pro čerstvě vylíhlé pavoučky) prostě vyhyne. Darwin.

    Myslím, že už nic nového nedokážu dodat.¨Snad jen to, že v Ostravě se samičky druhu Homo Sapiens často hrnou, aby byly na schodech dřív než někdo jiný (já), postaví se a stojí, ani se nehnou a snad minutu musím koukat do jejich často velmi rozlehlého pozadí.
    Není do sexy - dívám se stranou.

    OdpovědětVymazat
  13. Kromě té obrany a pomsty je třeba se také zmínit o trestu, který sice někteří chápou jako tu pomstu, ale který má plnit funkci preventivní. (A také je třeba odlišovat trest od náhrady škody. To by sice všechno měly být jasné rozdíly, ale spousta lidí to všechno patlá dohromady.)
    ---
    S tou konstantou zpětné vazby bych chtěl opět zdůraznit, že uvažovat o _konstantě_ je příliš zjednodušující; je třeba přinejmenším nějaký ten PID regulátor, ne-li přímo něco adaptivního či samoučícího se. V civilisované společnosti se to sice týká spíše až té fáze trestu (např. přirážka za recidivu) než aktuální obrany, ale na civilisaci se dá jakž-takž spolehnou u sporů střední velikosti, zatímco u velkých konfliktů typu občanské či mezistátní války si napadený musí pomoci sám; a taktéž naopak u individuálních sporů, které jsou pro justici příliš bagatelní (ačkoliv na tomto konci spektra by náprava byla snadnější než na tom druhém). Například si můžeme představit modelovou situaci, kdy nás někdo bude nesnášet natolik, že se nám rozhodne každý den vrazit dvě facky, a bude mu to stát za tu jednu co bude dostávat nazpátek. (Ono není ani vyloučeno, že by mu to mohlo stát zato i při konstantě 1:1.) Tam by pak byla namístě razantní obrana hned jak se přiblíží na dosah.
    ---
    Je třeba vzít v úvahu i případy, kdy se napadený neubrání a pachatele dostihne spravedlnost až po těch mnoha dnech či letech. A navíc si to dnes mnozí vykládají tak, že pokud mě nepřistihnou přímo při krádeži Mony Lízy, tak už pak nejsem povinen se s nikým bavit o to, jak jsem k ní přišel.
    ---
    A ještě poznámka k té formulaci o schopnosti a neschopnosti zapomínat: Ono se to sice často opravdu může jevit tak, že konflikt je zapříčiněn pamatováním si starých křivd, ale ve skutečnosti tento problém vyvstane tehdy, když ta paměť je selektivní: obě strany si pamatují jen to, co se jim hodí, ale záměrně zapomínají na ostatní souvislosti. Proto bych řešení neformuloval jako zapomenutí, ale naopak jako úplnější pamatování.
    Například v případě té Ukrajiny by si tam někteří měli vzpomenout, jaké to bylo za sovětského Ruska, a jiní zase jak to dopadlo, když vítali jako osvoboditele nacistické Němce. Ostatně výstižná ilustrace tohoto principu byla nedávno na Neffiditelném psovi:
    "a tehdy je dobré si zapamatovat, že ne každý kdo se objeví, Ti přišel na pomoc......

    OdpovědětVymazat
  14. To Z.Ž.:
    Poslední odstavec - jistě, je upřesňující. Protože jsem dostával už od dětství nezkreslené informace (z první ruky) od Sudeťáků, Poláků i Němců tak u mě vyvolaly něco, co jsem si pro sebe nazval "mlíkařským syndromem". A taky tátova reakce, když mi nešlo do hlavy, jak může s úsměvem mluvit a spolupracovat s Němci, když se před několika roky vrátil z německého lágru, kde jen náhodou nevypustil duši. "Tihleti (Němci) to nebyli!" Věta tak "vlezlá", že mi rozmělnila i mou nenávist k Rusům po roce 1968. Pravda - pod dvaceti letech, ale přece.
    Jenom malou poznámku k trestu: Trest musí přijít brzy po zlém činu. Nelze trestat třeba potomky viníků. I dítě když dostane facku hned po tom, když si ji "zaslouží", ji bere jako trest. Když je však výprask odkládán na dobu "až se táta vrátí z montáže" je to vždy dítětem bráno jako jednání "úkorné". Nespravedlivé. Ale hlavně: Výrok o trestu musí vyřknout nadřízená instituce*, entita. Nikdy! ne ten, kdo byl předtím poškozen - a to i kdyby byl výrok naprosto stejný. Pak to potrestaným bude vždy bráno jako pomsta. A začne se připravovat na svou pomstu.
    Tedy ne krevní msta, dokonce ani právu lynče. Jak trestat státy a národy? To tedy opravdu nevím. Kdo je jim nadřízený? OSN? Těžko, ta vyšší síle musí být akceptovatelná a akceptovaná. Valné shromáždění OSN, kde mají různí různá práva (třeba veta) není pro mnohé akceptovatelná, protože se tam vždy objeví nějaké partikulární zájmy. "Kamarádšofty".

    */ proto asi tak často slyšíme "pánbůh tě potrestá".

    OdpovědětVymazat
  15. Pocity osamění starých lidí:

    Chápu, že se Annie mohla cítit osamělá, v 89 už možná žila málokterá její kamarádka, možná, že dokonce žádná, možný byla bez kloudných příbuzných ale na druhou stranu, je to snad důvod chlemtat nějaké svinstvo o docházet kvůli tomu ze světa? Na světě jsou pořád ještě příroda, knížky, a nevím co všechno. Dá se čučet na staré detektivky či filmy, dají se číst knížky, dá se s někým klábosit na internetu, dělat se toho dá spousta... Zkrátka a dobře, pokud měla zdravotní potíže, které se horšily a dělaly jí ze života peklo, pochopit to dovedu, jinak asi jen těžko. Pak mi to připadne jako poněkud nejapné a ukvapené rozhodnutí, ale v její kůži jsem nebyl ani ni jí neznal a nehovořil s ní, ale z toho co jsem si přečetl nemohu soudit.

    K nezapomínání:

    Pokud nezapomínání a paměť slouží k poučení se z toho, co se stalo, stalo-li se něco nežádoucího či tragického, čemu se na základě toho pamatování si dá v budoucnu vyvarovat, dotud je paměť žádoucí. Dokud slouží paměť k tomu, aby kriminálník, recidivista napodruhé dostal větší flastr než poprvé a potřetí rovnou nevylezl z basy, tak potud je také žádoucí. V momentě, kdy se paměť začne stávat rozdmýchávačem nenávisti a pomsty, tak v ten moment je pak ale na místě apelovat spíš na používání zdravého rozumu a tlumení vášní. Jenže toho je mezi lidmi jak šafránu, bohužel.

    OdpovědětVymazat
  16. Možná to sem nepatří, nebo někomu otevřu oči.
    Asi to schytám, možná od suché větve, ne, ta na štěstí plně odpadla od stromu reality. ČTĚTE AŽ DO KONCE. Dlouho jsem nečetl nic tak realistického. Osobně jako naprostá většina komunity legálních držitelů v případě překročení snesitelné meze tlaku „ eurohujerů“ přejdu na opačnou stranu, k „nedržitelům“? Nebo?
    4P

    OdpovědětVymazat
  17. EK, a další, k blogu v odkazu:
    Trochu mi to v jednom místě připomnělo otázku zda byla dříve slepice nebo vejce:
    Jsou češi tak nedisciplinovaní protože nic nesmějí anebo nic nesmějí proto, že jsou tak nedisciplinovaní?

    Jinak, jedno lidové moudro praví, že: "na chudej lid musí bejt přísnost".

    OdpovědětVymazat
  18. Odpor ke střelným zbraním:

    Odpor ke střelným zbraním je součástí většího celku. Tím větším celkem je důsledná a ochrana grázlů před slušnými lidmi. Nikde kolem nás nejsou grázlové ochraňováni tak důsledně a tak moc na úkor normálních občanů, jako tady u nás.

    Vůdčí silou odpůrců střelných zbraní, jsou "aranžéři davů" tedy manipulátoři, jinak řečeno psychopati a sociopati, kteří bytostně potřebují všechny kolem sebe ovládat mnohem víc, než je na místě, než by se slušelo a než je z důvodů udržení společnosti v chodů nezbytné. Ukojuje se tím jejich chorobná potřeba "mávat" jejich okolím, podstatné na tom je jediné, aby to šlo proti přirozenosti a zdravému rozumu. Jestli to bude podpora "obnovitelným" zdrojům, nebo omezování držení zbraní, nebo nemístná podpora nepřizpůsobivých, zatím ještě snad menšin, nebo boj s chemickými prvky, jako třeba odstranění olova z pájek, nebo zákaz švihnout vzpupné parchanty po zadku, když si lehnou na záda a začnou vyvádět v sámošce, nebo nějaký další ryzí kreténismus, to je opravdu jedno. To podstatné je, dirigovat okolí a mávat s ním, jak se jim zamane. Na barvě také příliš nesejde, je jedno, jestli se tihle padouši projevují jako náckové, nebo jako bolševici, nebo jako zelení, nebo jako maoisté, podstatné je vnucovat něco všem a proti zdravému rozumu a přirozenému běhu věcí.

    Odpůrci střelných zbraní bývají dílem přesvědčení pseudohumanisté, zastávající například názor, že život grázla, který nepracuje, žije převážně z kriminality, kupříkladu tak, že si ukradne kovovou branku do sběru, že je cenný stejně, jako život člověka, který chodí celý život spořádaně do zaměstnání. Jasně, že je to blbost a jasně, že život onoho zlodějského zmetka má cenu zápornou, protože cokoliv komukoliv ukradne, jde na úkor toho, že dotyčný, když věc potřebuje, musí si to "odpracovat" znovu. Šmejd ho tedy okrádá o čas. Jeho život má tedy zápornou hodnotu toho všeho času, o který takhle obral ty druhé kolem sebe. Jinak řečeno, zastřelit ho není žádná škoda, ale naopak. Jenomže něco tak jednoduchého a zřejmého, se těm zaťatým tupounům špatně vysvětluje, ať už jsou rodu křesťanského, nebo falešně humanitního, tedy v podstatě z nemístného soucitu, tedy určitého druhu blbosti lidské. Jsou to velmuí užiteční idioti pro tu první vůdčí skupinu.


    Další skupinou odpůrců zbraní jsou taková ta ochotně poslušná nemehla a tupouni. Je jich bohužel hodně. Ty chytré, šikovné, přičinlivé a samostatné ze svého okolí neomylně vycítí a z duše je nenávidí a strašně jim nepřejí. Nepřejí porot, že když oni jsou natvrdlí, nešikovní a hloupí tak, že kdyby jim se dostala zbraň do ruku, ustřelí si zadnici i palici zároveň. Protože to sami o sobě vědí, tak sami si raději zbraň nepořídí, protože si nechtějí ublížit. Zároveň s tím ale zásadně nechtějí dopustit, aby si tu zbraň pořídil někdo jiný, na rozdíl od nich inteligentnější a zručnější. To by tak hrálo! A tak tedy z téhle jejich omezenosti a neschopnosti pramení ono házení klacků pod nohy těm, kteří by chtěli nebo měli zájem si zbraň pořídit, nebo tak už učinili. Tahle sebranka pasivních tupounů patří mezi aktivní podporovatele obou předchozích skupin.

    Jsem přesvědčen, že v brzké době poté, co by bylo upuštěno od pseudohumanitní ochrany grázlů před slušnými lidmi a byla náležitě posílena právní ochrana především bydliště a majetku, zmizely by některé dnes tak rozšířené druhy kriminality z naší společnosti spolu s těmi, kteří jí dnes vesele páchají, protože jim za to v podstatě nic moc nehrozí. Jakmile by reálně hrozilo, buď by toho nechali, protože by skončili bradou vzhůru, nebo by toho nechali proto, že by se báli, že tak skončí a začali se živit počestněji. Někdy opravdu není nad významné zúžení výběru, ale pro grázly, ne pro slušné lidi, kterým je odepřena možnost se grázlům účinně bránit, zatímco pro grázly je vše k dispozici a naservírováno na stříbrných podnosech. Kdo se tomu vzepře, je kriminalizován.

    OdpovědětVymazat
  19. Kapitáne, co ty?
    Na straně vajec nebo slepic?
    Ne? Tak dokonce "aranžéřů davů", to je moc i na moji nevzdělanost technika. Po ránu pěkná taktika.
    4P

    OdpovědětVymazat
  20. I když Drak nenapsal nic "třeskutě objevného"
    je opravdu moc dobré si ty jednoduché pravdy občas nahlas zopakovat - protože druhá strana ty své opakuje pořád, tak často, že některé dokáže umořit jako toho osla.
    Jen malinké připomínky: Ona musí být i nějaká hranice při ochraně vlastního majetku. Nezdá se mi správné odprásknout mladého debila proto, že mi obešel s korunou mé auto. Nebo kluky hodující na mých třešních počastovat plotem s 230 silnými Volty.

    A ještě jeden omyl: "...nebo by toho nechali proto, že by se báli, že tak skončí a začali se živit počestněji...". Nenechají. Přesunou se jenom o dům / město /zemi dále. Tam, kde je převaha ovčanů nad lidmi.

    OdpovědětVymazat
  21. V USA je držení zbraní rozšířenější než u nás. Je tam tedy nižší kriminalita?
    Mnedle je nemístný optimismus očekávat, že by něco vyřešilo ať už všeobecné ozbrojení nebo naopak úplný zákaz zbraní; kořeny problému jsou zcela někde jinde. Například jsme tu už častokrát hovořili (a myslím, že jsme se v tom v zásadě shodli) o tom, že nejúčinějším zásahem proti krádežím je důsledně jít po překupnících.
    Navíc v dnešní době mobilů, kdy každý může kdykoli a odkudkoli okamžitě zavolat policii, by měly být situace, kdy nezbývá nic jiného se bránit svépomocí, mnohem zřídkavější než dříve. Takže mnohem důležitější je dát do pořádku policii, soudy a zákony, než se snažit jejich nefunkčnost snažit suplovat nějakými náhradními prostředky.

    OdpovědětVymazat
  22. Pro "Z":
    Nenosím pistoli, nemám zbrojní pas - nepohybuji se v prostředí, kde je to vhodné. Ale: Jdu-li fotit mezi bezďáky, beru si jednak peřák, jednak vyskakovací nůž. Ten je dokonce vhodnější - když situace "houstne", většinou stačí prozkoušet nožík, "jak pěkně cvaká" a situace zase obvykle "zřídne". Beze slov, bez vysvětlování.
    Když ne, tak zády ke zdi a pepřák z kapsy ven. A potom rychle pryč.

    Představa, že byv přepadnut v parku tahám z kapsy mobil a volám policii je dost humorná. Tzv. černý humor - pisatel takových řádků asi nikdy neměl žádný konflikt s grázlem. Dokonce si myslím, že ještě nikdy nevolal policii. Když policie za pár minut přijede, většinou už je po všem. A dopadnutí pachatele - pachatelů? Podívejte se na statistiky vyřešených případů v oblasti pouliční kriminality.
    Ano, je naprosto správné se nepokoušet vzít spravedlnost do svých rukou. Je snad lepší se smířit s tím, že jsem byl okraden nebo zmlácen a pak si stěžovat a doufat, že policie pachatele dopadne?
    Jste-li náhodou obětí, určitě vás potěší, že objasněnost vražd je v Kotlince velmi vysoká...
    ===
    Tahle záležitost je věcí statistického výskytu. Pokud budou policisté rozmístěni v rozestupech 100m v termínu 24/365, pak je zbytečné mít jakékoliv obavy - a zbraň. Zase ten rozum. Prostě je třeba použít vlastního mozku. Tahat železo do divadla nebo na ples je vhodné tak pro psychopaty a zastydlé puberťáky. Když ale nosíte v noci tržbu z motorestu do banky je nemít zbraň známkou vaší lehkomyslnosti. A nejde jen o tu tržbu. Pokud použijete mobil, patrně kromě tržby přijdete i o ten telefon.
    [;>)

    OdpovědětVymazat
  23. EK, nevím jestli v tom uvidíš slepici nebo vejce, ale použít rozum.
    Na česko-EUropskou přeregulovanost cukr a bič. Šrouby regulací trochu povolit, ale zároveň posílit zodpovědnost, klidně i v trestech přitvrdit a ty, co by to uvolnění chtěli zneužívat tak opískovat opravdu důkladně. A součástí trestu by byla by bylo i omezení občanských práv - připadá mi zvrhlá zrůdnost že vězni volí- a náhrada škody. Posílit ochranu soukromého majetku vč. určité míry samoobsluhy (Grázlíky a zlodějíčky můžeš zveřejnit co o nich víš - jméno, adresa , foto, ale běda Ti, jestli znectíš/poškodíš nevinného).

    zkrátka a dobře, svoboda a právo se o sebe postarat (pokud se na to cítíš) vyvážené odpovědností. Asi by to ale chtělo nejdřív představit cílový stav, potom osvětu a potom první uvolnění. A když se osvědčí (resp. až si lidi zvyknou a sžijí se) tak další krok.
    Proč si myslíš, že Ti co na tom jsou pokud jde o svobodu lépe než my jsou tam kde jsou? protože neregulujou od zdi ke zdi (to přirovnání společnosti k regulované soustavě se mi moc líbilo, taková správně naladěná PID regulace, to by bylo ňuňu - drobnosti by zvládlo péčko, grázlíci by si naintegrovali a derivace by promptně pacifikovala úlety).

    OdpovědětVymazat
  24. Člověk z pracovního procesu přijde domů. Místo aby užil večerního klidu, od sousedů zní skučení a bouchání. Ne, souseda nebolí zuby a ze zoufalství netluče hlavou do zdi. Zpívá a bubnuje. Slaví Pesach. No....

    OdpovědětVymazat
  25. No pesach je pesach...

    Křesťani se dají snést - ale když máte zvonici kostela necelých 100 metrů od okna a ve stejné výšce, tak jejich svolávání "na omšu" je taky dost protivné. Musím přerušit práci a počkat, až elektromotor dozvoní. Přehlušil bych je (mám poctivých 80W/kanál), ale co sousedi v paneláku? Nejsem přece vrah!

    Ale modlitby muslimů by možná byly horší. "Meluzín" ráno, "meluzín" večer (z rádia nebo z CD, v každém případě nahlas) - to by teprve bylo NĚCO!

    To už raději ty zvony nebo bubny...

    OdpovědětVymazat
  26. Z řekl(a)...
    stíhání překupníku za zloděje? A co takhle spisovatele za to že je lidi čtou, taky dobrý a "účinný". "Z"ástupné stíhání je moc fajn, třeba odpovědnost provozovatele vozidla za řidiče, všimněte si, ne vlastníka tam můžeme narazit, "leasingovka" má dobré právníky, ovčan ne.Hurá na něj! Těch příkladů je neůrekom..
    k USA,.
    Tam, kde je převaha ovčanů nad lidmi, tzn. omezení zbraní, tam raubíři rabují. A na USA a impr-álisti a zbohtlíci aaaa, na ty ještě nemáme, i když se multikulti tuží, "Z"ávistí k nenávisti vpřed na bramborového brouka!
    4P

    OdpovědětVymazat
  27. Kriminalita v USA:

    Jednak se to s Evropou nedá tak úplně porovnávat, protože je tam přes 50 států, z nichž ty na na severovýchodním pobřeží jsou v mnohém dost podobné Evropě se všemi negativními a neblahými důsledky, které z té podobnosti plynou. Jak se říká New York není Amerika, a naopak, Amerika není New York. Tam se nějak daří spíš odpůrcům zbraní, než naopak. Na druhou stranu, jsou tam i státy jako Texas, kde je v přepočtu na obyvatele "nazbrojeno" významně víc a také je to zřetelně vidět, protože hladina pouliční, lumpenproletariátské a "bytařské" kriminality, je tam hodně nízká. Takže ono to funguje, ne že ne. Ve Švýcarsku to funguje ještě lépe. Někde se objeví uniforma a chamraď mizí aspoň za nejbližší roh, ne že se drze "vystavuje" a drze pořvává cosi o občanských právech, jako tady.

    V absolutních číslech ta Amerika v ledačem vede, ale absolutní čísla jsou k ničemu. To ale propagandističtí hajzli nevědí. Ti manipulující to "nevědí" záměrně, ti manipulovaní, manipulijící ještě blbějšími ovčany, zase proto, že si to jejich velké řvoucí tlamy, řízené scvrklým mozkem ani nejsou schopné uvědomit. Porovnávat se dají přepočty na obyvatele a případně se musí jít analyticky po příčinách, které ty rozdíly způsobují. Zkrátka musí se u toho myslet, jenže to je práce a mnohdy náročná, pro kvalifikované, jenže to se dnes, pod výmluvou, že je to drahé, nebo zbytečné, moc nenosí. O to víc se to ale nahrazuje uřvanou propagandou.

    Aby stát mohl obstojně existovat a fungovat na základech občanské společnosti, je třeba systematicky vychovávat samostatné a myslící občany, podobně, jako se to dělo před válkou. Jenže my jsme se po únoru 1948 zaměřili na výlučně na velkovýchovu nemyslících, ustrašených a aktivně předposraných a do zadnice mocných vlezlých poseroutků a třasořitek, ovčánků, ne moc myslících a hlavně hodně se bojících, takových ideálních obětí a chodících šrajtofliček pro všechny hajzly světa, politiky a církvemi počínaje a Cikány a lumpenproletariátem konče. Dokud se neskoncuje s tímhle, tak se to nezlepší, nemá ani proč a ani jak, se to zlepšení opřít. Jakmile se objeví jen náznak, že by se něco takového stát mohlo, rozeřve se politická, úřednická a propagandistická sebranka tak, že by z toho jeden ohluchl... Toho bohdá nebude, aby občan byl občan a ne ovčan a aby byl samostatný a schopný, a aby si nedej bože uvědomil, že té politické, propagandistické, úřednické a další parasitující a omezující pakáže ve svém životě zase tak moc nepotřebuje...

    K policii a telefonování někam:

    Pár slovy, netřeba číst to níže: "Je to k ničemu.".

    1) Kamarád viděl, že jouzové tahají ze sousedova pozemku kovy. Zavolal, přijeli, asi za hodinu a půl, když to jouzové dávno prodali ve sběrně hned vedle a do té sběrny by se už ani neobtěžovali. No prostě nechytili by ani šneka, a nechytli by ho, ani kdyby se chtěl nechat chytit.

    2) Mně jouzové opakovaně navštívili auto. Vzali z něj prd, protože tam nic nenechávám, nejsem debil, vím, že v autě může člověk nechat jen to, na čem zase tak moc nesejde a ani to není dobré moc vystavovat. Škody ale na opravách šly do desetitisíců. Zjistili prd a v několika případech byli tak demonstrativně líní, že ani nezvedli prdele a nešli se podívat na záznamy z kamer... Hlásím to systematicky dál, protože aspoň mají hajzli zmrvené statistiky a ostatním radím totéž. Je ale velice zajímavé, že autorádio soudruha policejního prezidenta Martinů našli ani ne za 6 hodin. Vida! Když se chce, tak to najednou jde?

    A takhle by se dalo pokračovat dál. Zásadní je, že chceme-li aby se to zlepšilo, je zapotřebí:

    1) Upravit legislativu tak, aby chránila občany před chamradí, a ne naopak. Možnost legálně se bránit hajzlům, by naprosto postačila, přes 90% problémů s lumpenproletariátskou kriminalitou, které dnes máme, by se tím efektivně vyřešilo.

    2) Líné a neshopné úřednictvo a policajty vyházet, ať se živí jinak. Na podpoře, nic nedělajíc, by jednak vyšli 3x levněji a zároveň by nenadělali takové škody kolem, jako když jsou v úřadě a mají pravomoce.

    OdpovědětVymazat
  28. Poučte mne, co kdyby nešel nikdo k volbám?
    VONO to snad nemá ani cenu.

    Ve světle této proklamace asi opravdu ne !!
    "Obliba politických stran je nízká ve všech zemích Evropské unie a v České republice patří k nejnižším. Přesto se právě v Česku hlásí do evropských voleb celkem 38 stran, což je nepochybně nějaký rekord.

    Nabídka jednotlivých politických směrů je dvojitá, trojitá, někdy až čtyřnásobná. Volič si může třeba vybrat dvě strany zelených a jednu stranu, která je výslovně proti zeleným. Tři strany vznikly jako dědicové Věcí veřejných, a vůbec nejvíc je nacionálních stran. Je to opravdu pestrá nabídka, která krizi tuzemské demokracii potvrzuje."
    ASTON na psu

    4P soušky

    OdpovědětVymazat
  29. Pro Draka:
    Někdy (zcela vyjímečně) bych se policmanů zastal. Vykopli nám před lety dveře od bytu - ale žena byla doma. Prorože to byl blb a nezazvonil, tak se hrozně lekla a zařvala fistulí a a prý udělala něco jako postoj karatisty - sama neví proč. Lupič se asi pos*al strachy (čekal, že byt budš dopoledne prázdný) a prchal po schodišti dolů a na každé zatáčce narazil do zdi - na zdi byly vidět packy, jak se od ní odrážel, prostě nevybral zatáčku. O dvě parta níže už byla na zdi i krev z z jeho nosu.
    Policajt přišel, zapsal - mezitím jsem doběhl z Ústavu - byl jsem tam stejně s policajtem - žena mě volal až po policii. Postarší pan policista posléze prohlásil, že sice věc sepíše, ale že to nemá valnou cenu: Podle popisu, který mu dala žena je takových týpků na ulici fůra. Šel jsem cca 200 m do zámečnictví pro nový zámek (litinová střelka toho předchozího se rozsypala na kousíčky kovu) - a potkal čtyři takové mlaďochy ve stejných teniskách NIKÉ, v čepici se štítkem a černé mikině s kapucí.
    Takže co měl ten policajt dělat. Vrátil jsem se tedy s novým zámkem a řekl policajtovi, ať na to zapomene.
    ===
    Pro EK-čko:
    Viděl už někdy bachyni se selátky, jak se bijí o šanci se "přicucnout" k cecíku? To je "příroda" pane!
    (A nepíše to Aston, ale Petr Holub. [;>)

    OdpovědětVymazat
  30. STK, mně by nijak nepotěšilo, že jedna noha je lepší než žádná. Já dávám přednost mít obě. Nepříjemný randál mi vadí bez ohledu na to od koho pochází. O tom co je pro mě nepříjemný randál rozhoduju já.

    OdpovědětVymazat
  31. To Ti nikdo nebere, Obuvníku.
    Já taky nesnáším randál (profesionální deformace, já vím) - a přitom v našem věžáku už 14 dní mění stupačky od elektriky a zvonkový rozvod. Den co den od půl deváté do půl páté odpoledne příklepové vrtačky a elektrické sbíječky. A v panelu se zvuk šíří sakra dokonale.
    Dneska mám první den volno a trpím jako pes. Na polední zvony se už skoro těším.
    Kocouři zalezli do skříně a strčili hlavy pod deku, která tam leží na dně. Vylézají se jen vyčůrat. Žijí večer.
    ===
    Já jenom chtěl podotknout, že by mohlo být i hůř...

    OdpovědětVymazat
  32. StK, bez toho randálu to nejde a je krátkodobý. Jenže ten nad nad námi je samoúčelný a dlouhodobý. Nikdo jiný v okolí se takhle neprojevuje. Permanentní brečení, skučení, ječení a řičení prokládané jinými randály nepovažuju za standard. A nad to tatínkovo skučení a bubnování, naštěstí ne až tak časté. Jenže jeho způsob bevení spočívá v tom, že holku vyhazuje do vejšky, uří ji skákat z kanape a při tom dělá "Hou wow!" protože toho jinak moc nenapovídá, ostatně nemá co a jak. Jeho manželka vypadá, že výchovu nezvládá, dcera jí neposlouchá. A tak když začně řičet, hned se přidá mladší.
    Nepamatuju se, že bych se takhle projevoval. Občas jsme zlobili, dělali randál při hraní. A byli náležitě umravňováni. Nevím o nikom kdo by se takhle projevoval sám o sobě. Projevy takové multikulti free výchovy jsou obtížné. A nákladné pro sousedy, protože transakční náklady na jiné bydlení jsou vysoké. Bohužel, ani relativně velké peníze nejsou dostatečným filtrem.

    OdpovědětVymazat
  33. STK, dnes, kdyby nebyli líní, odhledali by dveře, zjistili jestli je otisk pordážky, zajistili a zajistili i stopy krve na DNA a dali je do databáze. A především by se pídili, jestli v okolí je někdo s podezřele rozbitým nosem. Je vysoká pravděpodobnost, že to neudělal poprvé ani naposled.

    OdpovědětVymazat
  34. Draku, kriminalita je užitečná. Víš, kolik se skrze ní přímo či nepřímo uživí lidí? Kriminalita je jedním z pilířů státní moci.

    OdpovědětVymazat
  35. Schumachere,
    je to pravda. Měli by se stíhat. Ale škoda byla asi 120.- Kč za nový obyčejný zámek, vyměnil jsem si ho sám. Když si uvědomím, kolik práce by dalo zjišťování DNA a kolik by to stálo, zdá se mi, že jsem tenkrát poradil PČR ekonomicky správně.
    Ale asi to opravdu nebyly jeho první dveře - ten kopanec byl přímo karatistický. Střelka byla fakt na malé kousíčky - a v zámku zůstala jenom ta neviditelná část - zbytek byl rozesetý po předsíni. Byl tak rychlý, že ani ten zámek nevylomil ze dřeva ani nepoškodil nic jiného. Takže snad mu ten úlek (byl-li to karatista) trochu napravil hlavu - pokud žena byla přesvědčivá. Lituji jenom, že jsem u toho nebyl - musela to být krásná scénka. A když jsem teď šel z Ústavu domů, páni elektroinstalatéři dávali do dodávky tu největší vrtačku. Prý zase až v úterý. No to mi neva, úterý a středu strávím tak jak tak v Ústavu no a pak se uvidí. Možná zalezu do skříně, hlavu narvu pod deku a budeme tam tři.
    ===
    Na starém bytě se po poslední změně majitele nastěhovali do pátého patra Korejci. Když už vyhodili do kontajneru druhý psí obojek, někdo se naštval a nalepil jim na dveře docela věrný model katovskjé oprátky. Málokdo umí ten správný uzel. Podezřívám dodnes Rusa, manžela primabaleríny ze čtvrtého - ten totiž měl strašně rád zvířátka. Kočky, ptáčky, pejsky. Ne k jídlu - on se s nimi kamarádil.
    Faktem je, že za pouhé čtyři dni poté se manažeři kamsi odstěhovali a náš nový pan majitel byl značně rozladěn - jak vysoký nájem po Korejcích požadoval se můžu jen domýšlet.
    Teď, víc než dva roky po dokončení "rekonstrukce domu" má obsazené tři byty z devíti. Už mi třikrát nabízel, jednou dokonce osobně, že se mohu nastěhovat zpátky za původních podmínek. Úspěšný člověk...

    OdpovědětVymazat
  36. Práce policie v případě vykopnutých dveří:

    Pravdu má Obuvník, a to z několika dobrých důvodů. Kdyby si totiž ti policajti dali tu práci a zajistili řádně stopy, stopy, tedy otisk boty, krev, DNA a případně otisky pazourů na zdi, a k tomu navrch případně dali doktorům hlášku, že mají hlásit všechny rozbité rypáky, které ten den a týden poté ošetřili, tak by měli velmi slušnou šanci zmetka záhy dopadnout. Kdyby ne, tak v případě dopadení při jiné příležitosti, by mu toho mohli přišít víc a zašít ho tak na déle. Chamraď si dovoluje co chce nejen proto, že je legislativa ochraňuje, ale i proto, že policajti jsou dost neschopní a na svojí práci častokrát vyloženě kašlou a dělají něco jen když jsou k tomu brutálně dokopáni.

    Ke kriminalitě a její "prospěšnosti":

    Prospěšný ten jev pro společnost jako takovou není, a to ani trochu. Prospěšná je ta věc jen pro grázly, kteří se tím živí a pro grázly, kteří kolem toho parazitují, předstírajíc, že se jí snaží potřít, ale ve skutečnosti to mají jen jako dobrou záminku, jak obírat společnost o prachy. Když se nad tím do důsledku zamyslíme, je to plýtvání prostředky, které by se, kdyby ta kriminalita nebyla vůbec, nebo by nepůsobila tolika škody, daly mnohem efektivněji vynaložit na něco smysluplnějšího, třeba na vědu, vzdělání, lepší armádu, nebo i sport či kulturu. Je to tedy docela obstojná brzda a parazit.

    OdpovědětVymazat
  37. Draku, kriminalita zvyšuje množství statků. Okradený je stimulován k vyšší aktivitě aby si nahradil ukradené. Toto spolu s jemu ukradeným statkem zvyšuje celkové množství statků a má významný multiplikační efekt.Pravda, libertariáni a čtenáři Bastiata a Misese budou brblat, ale ti jsou v zanedbatelné menšině. Pro ty ostatní se "efekt rozbitého okna" jeví jako blahodárný. Ostatně podněcuje směnu a poptávku po službách zajišťujících bezpečnost, včetně vnucených služeb poskytovaných státem. To má významný redistribuční význam a posiluje monopol státní moci, který je v přímé úměře závislý na míře kriminality.

    OdpovědětVymazat
  38. To Schumacher: Chůze po ostré hraně logiky...

    OdpovědětVymazat
  39. Ke kriminalitě a její prospěšnosti / Aneb efekt rozbitého okna:

    StK to vyjádřil diplomaticky, kulantně a nechal s otevřeným koncem.

    V našem případě, kdy sběrači kovů vyrvali v rekreačním objektu rodičů měď ze zdi, ukradli moje prastaré kolo, atd, atp, jsem odvezli zbytky použitelných věcí, rozházeli různě všude možně střepy, aby až tam nějaký hajzl vleze, tak Ať je mu aspoň po zásluze puštěno žilou, a vykašlali se na něj. Odhlásili jsme elektriku, udržovat to nebudeme, najde-li se debil, co to koupí, rádi mu to prodáme. Takže shrnuto:

    * Pár šupů vydělali sběrači.

    * Mnohem víc vydělali ti hajzli, co to od nich kupují.

    * My vyděláme až teprve na tom, co do toho nedáme na stavebním materiálu, pracech, zahradnickém nářadí a strojích. Případně když to nějaký trouba koupí. A také na té už neplacené elektřině.

    Vydělal na tom konec konců jen málokdo, prodělků je mnohem víc, elektrárnou a distribucí počínaje a stavebninami, zedníky a zahradníky konče.

    Rád bych si třeba pořídil kolo, klidně i dražší, na druhou stranu, dělat to v prostředí, kde mi ho s 95% pravděpodobnosti čórnou hned 1. měsíc, po nákupu, nebo kolem toho budu muset pořád být ve střehu, to opravdu nechci, protože i když ve střehu budu, zmetka uvidím a ustřelím mi na místě prdel, aniž by ujel dál než 40 metrů, tak z toho budu mít v lepším případě problémy a nejspíš ho hajzla půjdu odsedět, místo aby mi poděkovali, že je o jednoho jouzu míň... Nač bych to dělal, proč Kolo si tedy nekoupím, za stávajících podmínek je mi úplně k ničemu, víc problémů, než užitku.

    Tratím já i výrobce a prodejce kol, každý svým způsobem. A tratí nakonec i jouza, co nebude mít co čórnout a tratí i všichni podvodníci a kšeftaři se strachem, kašlu už na ně také, nic od nich nevezmu.

    Opravdu si ještě myslíte, že efekt rozbitého okna k něčemu je? Ano on je, ale všeho do času, až těch rozbitých oken začne být přespříliš, každému dojde, že je všechno snažení na prd a logicky se pak na všechno vykašle. Společnost se začne vesele rozkládat a rozpadat. Přesně v tomhle stádiu teď jsme.

    Takže to shrneme, váš velebený efekt to s počtem rozbitých oken hodně přehnal a kšeftaři se strachem, tedy prodejci kamer, alarmů a dalších kravin začínají poté, co byli ponejprve v kurzu, mít problémy. Teď se cpou do popředí rozliční Vítkové Bártové, Babišové a Kanimůrové. To bude samozřejmě prd platné a proto budou úspěšně následovat Vandasové, náckové, bolševici a jiné "tvrdé ruce", co vzejde z toho, je možná lepší nedomýšlet. Lidská blbost je asi rozměrnější, než vesmír sám a proto těžko předvídat, co za plody přinese v budoucnu.

    Chce to opravdu jen a schopnost vidět věci z více úhlů a domýšlet jejich možné následky.

    Já si myslím, že už jsme na nejlepší cestě promarnit i poslední šanci vrátit společnost aspoň jakž takž do normálu a naopak vydláždit cestu nějaké variantě "tvrdé ruky". Přehnaný a neustále se zvyšující počet rozbitých oken, je toho dokonalou zárukou.

    Ještě pořád se vám chce rozbíjet okna?

    OdpovědětVymazat
  40. Rozbíjet okna nebudu, bránit se budu, obrana bolí. Svého času jsem si do vlastního stehna zabodl kvalitní zavírák (v EU jsou tyto nože zakázány), no, blbec, otevřel se mi v kapse při překonávání překážky. Kdo nezažil nechápe. Slušná bolest. Jsem připraven jej vrazit do každého agresora s vědomím následku, nějak se potom vylžu, jinak to nefunguje. Starý muž zakopne a nemá tuchu co činí při krájení buřta nebo.....hub, že. S úsměvem jde všechno líp, Když s ním cvaknu tak zatím vždy hrozba končila jako zázrakem. Jak to bude na "tvrdo" si netroufnu předpovědět. Věř a víra tvá......
    začíná bouřka...
    4P

    OdpovědětVymazat
  41. Na nedělní Velikonoční ne moc veselé téma, pánové.
    Ale - je to tak. Kolo mám - s motorkem a hlídám si ho a přimykám i když jdu do krámu pro dvě housky - aspoň v městě. I když: u baráku nemusím, tady hlídají případné zloděje Cikáni - aby to "nebylo na ně".
    Auto už léta nemám a až si ho zase budu muset pořídit (až tělo začne zlobit) tak si pořídím hnusnou, ale funkční plechovku, aby nevybízela ke krádeži.
    Ale - najde se i tak dost joudů, kteří si budou pořizovat krásná auta, drahá kola a výstavné vily, plné příšerně drahých věcí - aby okolí dokázali, jací jsou kabrňáci. Takže zlodějíčkové se uživí, nemám obav. Pokud budeme pořád "ochraňovat slabší" (finančně, mentálně - jakkoliv) tak se nám budou množit (tohle oni umí báječně - dělat bez rozmyslu děti) a bude jim nakonec hůř a hůř, protože nebude nikoho, kdo by na ně pracoval. To je vývoj "bez zlomu". Se zlomem je to vzpoura střední třídy, která nakonec zvolí nějakého toho diktátora. A pak se budeme divit všichni. Hitler, Stalin, Tito Janukovyč...
    Vysoká třída do toho ale nepůjde, to jsou už tak bohatí, že se jim už o majetek starají jiní. Bydlí v ghetech, kde je u každé brány sekuriťák a plot kolem celé čtvrti je čtyři metry vysoký s elektrikou nahoře. Povídala mi o tom dnes už zesnulá kolegyně - byla pár dní v Hollywoodu. Její syn tam tamním bohatcům vymalovával jejich haciendy. Malíř - natěrač.
    ===
    EK: Taky nevím, co by se dělo, kdyby cvaknutí nepomohlo. Jednou jsem čelil břitvě, ale snědý chlapec měl smolíka - byl jsem tehdy čerstvě z vojny a dostali tam do nás dost z reflexívní sebeobrany. Takže jsem bez přemýšlení kopl, jak naučen, do rozkroku. Břitvu jsem mu pak vzal, aby se nepořezal, když se svíjel na dlaždičkách v chodbě. (Ještě ji mám schovanou - je to Solingenka - jeden čas jsem se s ní i holil.)
    Když jsem asi po hodině šel znovu ven, seděl už facet před barákem na ulici a jak mě uviděl, zmizel jak pára.
    Pokud má člověk strach (nebo velký vztek), dělá někdy dost surové věci. V klidu bych to nikdy nedokázal.

    OdpovědětVymazat
  42. K neveselým tématům:

    Ano, jeden by až nevěřil, čeho je schopen člověk naštvaný, nebo zahnaný do kouta, nebo oboje najednou. Krev v mžiku zaplavená adrenalinem, vykoná svoje a z mozku a těla se najednou stane docela dynamický a nebezpečný celek. Jednou, když jsem v nevhodný okamžik poměrně pracně a dlouho přelézal plot, připadalo mi totiž, že za ním jsou třešně lepší, tak poté, co jsem se ocitl na druhé straně, uzřel jsem hafana baskervilského a on mě také. Hafan vystřelil mým směrem a já byl zpátky na původní straně plotu skokem z místa a to ihned :-) Nikdy bych sám do sebe před tím neřekl, že z místa dovedu vyskočit takhle vysoko. Instinktivním kopem do rozkroku, jsem při tréninku skolil i velice dobře vycvičeného "urňáka", bývalého paragoše. Ono v podstatě stačí odvést pozornost jiným pohybem, třeba ruky nahoru, a pak vykonat ten bolestivý.

    Na naše hnědočechy obecně, platí nebojácnost. Když se nebojíte, zpravidla se začínají bát oni. Dost často platí jen tenhle fakt sám o sobě. Když to nepomůže, zpravidla stačí složit tvrdě na zem jednoho z více, nejlépe toho, co je vede, pozná se podle toho, že si nejvíc si otevírá papuli, jakmile je se zkrvaveným rypákem a zpacifikovaný bolestí na zemi, ostatní obvykle fofrem couvnou. Kanón na ně také platí, a má to svou kladnou stránku, aspoň není třeba zbytečně si otloukat pěsti a jiná místa končetin, nejsme už nejmladší a nějakou dobu to bolí, na rozdíl od většiny z nich, my ruce a nohy potřebujeme k práci.

    OdpovědětVymazat
  43. Draku, v zápalu váchně přehlédl lehkou ironii. Bastiat tu tezi o prospěšnosti rozbíjení oken přesvědčivě vyvrátil.

    Bývá užitečné, když slušně vychovaný člověk si umí vzpomenout, že umí být surový. A když už surový, tak surový..

    Není až takový problém se účinně bránit. Když se do toho neplete stát.

    Stát, který neplní svoji základní úlohu, která nespočívá v přerozdělování bohatství (či chudoby) a lhostejno z jakého důvodu rezignuje na účel za kterým byl zřízen, bude nahrazen jiným státem. To se v dohledné době nestane, protože stát dobře slouží suverénovi, kterému patří. Ne, občan není tím suverénem.

    Jednou budou randály, a až pominou, zas někdo bude hledat jejich příčiny a místo aby popsal ty pravé, všemožně bude vymýšlet kdejaké jiné.

    Toto je velikonoční téma. Protože ony dávné události nebyly ničím jiným než bojem o moc. Ne Václav, ne Chelčický. Zlu je nutno odporovat násilím, ne spínáním rukou k nebesům.

    Pomoz si sám a Bůh Ti pomůže.

    OdpovědětVymazat
  44. Ale!

    Nesvádějme všechno na věrchušku. Hlavním viníkem je ovčan. Bohužel ti "neovčané" nemají dost síly na to, aby změnili stav věcí. I když teď mají jakýs-takýs (internetový) hlas , nemají téměř žádnou podporu.
    Je pohodlnější být ovčanem. A mít na koho svést své neúspěchy v ovčím stádě. Ve stádě je bezpečí. Sice smrádeček, tráva spíše pošlapaná než vyžraná, ale teploučko - a než se vlk prokouše až k nám, přece někdo něco udělá, ne?
    ===
    Přečtěte si, přátelé, znovu Farmu zvířat. Když se jen trošku zamyslíte, je to pořád platná myšlenka, stejně jako Ohmův zákon. Bez ohledu na to, že nás mnozí přesvědčují, že kniha popisuje doby minulé.

    Ba ne - doby budoucí! Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi.
    Amen.

    Béééééééééé....

    OdpovědětVymazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)