Jedna nešťastná ženská se letos na konci dubna vydala ze svého domu k železniční trati a tam skočila pod vlak. Jako Anna Karenina. Je to smutný příběh. Čtyřicet osm let - to ještě není věk vhodný k umírání.
Ivetu Bartošovou neznám a nikdy mě příliš nezajímala. Občas se sice nedalo vyhnout informacím o jejich skandálech, propadech a návratech na výsluní slávy, ale ani ona, ani její dívčí hlásek mě nezaujal. Nikdy jsem s ní nepracoval - dokonce jsem ji nikdy ani neviděl "naživo". Z toho, čemu se nedalo vyhnout vyplývá, že to byla psychicky labilní, ale docela ambiciózní osůbka. V jejím životě se střídali jak různí muži, tak doby dobré a zlé. Sepéši, Štaidl, Třískla, Pomeje a mnoho dalších. Na konci řady stáli dva sebestřední pozéři - Macura a Rychtář. Myslím, že život s Ivetou nebo jen poblíž ní byl podobný životu pod sopkou. Úrodná půda - a občas nějaká ta erupce. Někdy ničivá, jindy zase jen hlučná, ale neškodná.
Tak Iveta to už má za sebou. Vlak, to je jistota. Tady nepomůže sebe důkladnější výplach žaludku, tady nikdo nepřijde včas, aby ji odřízl ze smyčky. Nebo otevřel všechna okna a zavolal sanitku. A skákat z prvního patra vilky opravdu není použitelný způsob sebevraždy. Média mají o řešit, dohadují se, kdo za o může, kdo za to může víc nebo míň.
Netřeba vypočítávat její Zlatá slavíky a skandály. Je ale dost nechutné se dívat, jak se chovají její poslední dva partneři Josef Rychtář a Zdeněk Macura. Dva kohouti - nebo spíše kokoti se nenávidí už delší dobu, napadají se, nadávají si. Ale že budou v takových scénkách pokračovat i po smrti té, o níž údajně šlo je nepochopitelné. Proč?
Iveta byla pro oba vlastně jenom výtahem k pochybné mediální slávě. Bez Ivety by ani jeden z nich neznamenal pro bulvár vůbec nic. Jako partneři bývalé Zlaté Slavice ale už pro bulvár nějaký ten potenciál měli. Nevím, měla-li nebožka nějaký majetek kromě své zadlužené vilky v Uhříněvsi - ale myslím, že o majetek jim ani tak nejde. Ale duo Macura a Rychtář se záhy po pohřbu zpěvačky stanou pro média naprosto nezajímavými starými blázny, kteří si "cintají na pentlli". Jiný důvod těch pro jejich nesmyslně "přehrané" scénky pro TV a bulvár než pokus "udržet se v záběru" bulváru se dá těžko akceptovat.
Neměla štěstí na chlapy. První partner, Petr Sepéši se zabil v autě na železničním přejezdu. Pro dalšího, slavného Ladislava Štaidla byla mladá zpěvačka jen jednou z mnoha milenek, psychopat Roman Tříska využil její bezbřehé naivity a držel ji v bytě šílenými historkami, herec a neúspěšný producent Jiří Pomeje se pokoušel svatbou s Ivetou něco změnit na svém neblahém osudu... A další a další. Téměř nekonečná řada skandálů ale 29. dubna skončila.
A proč vlak? Možná se Iveta Bartošová tak chtěla vrátit v čase - zemřít stejně, jako její první láska Petr Sepéši. Kdo ví, co se jí těsně před příjezdem vlaku problesklo hlavou. Už má ale klid a nemusí se dívat na ty výrony mediálního i lidského bahna. Přiživovat se na smrti jedné ubohé, uvláčené ženské? Co všechno se o ní ještě nedozvíme - i když o to nebudeme vůbec stát...
Líto je mi líto vlastně jenom jejího syna Arthura. Ale je mladý, tak to snad ustojí.
Finita la Commédia...
Opravdu, nestojí to ani za ohlédnutí po starých bláznech, kteří si "cintají na pentle".
OdpovědětVymazat4P
Zemřít ve věky 48 let, je opravdu poněkud předčasné a asi i zbytečné zároveň. Na druhou stranu, ona asi, IB vzhledem k tomu, jak nešťastně a jaké si vybírala partnery a jaký vedla život, byla psychicky dost na dně a asi se jí tou smrtí dost ulevilo. Smrt někdy opravdu není to nejhorší, co může člověka potkat, jeden si to uvědomí, podívá-li se na na ty dva patologické šašky, bulvár a vyšinuté fanoušky. Bulvár asi zapláče a bude se muset poohlédnout po dalším vděčném objektu pro své debilní a debilisační zpravodajství, které je mi srdečně ukradené a které s radostí ignoruji. Na druhou stranu, aspoň někoho to zajímat musí, jinak by se tenhle parasitující odpad nemohl uživit a kolikrát je vidět, že se na rozdíl od některých třeba řemeslníků, živí docela dobře. To o nás cosi dost nepěkného vypovídá.
OdpovědětVymazatAno, ještě žiju, a po tentokrát delším než jindy údobí obecné letargie, pasivity, uzavření do sebe, přežívání se začínám zase kontaktovat s přáteli, rodinou a ovšem i tady. Jak jinak. A po přečtení toho všestranného shrnujícího rozboru chudáka IB item Venezie (dyť k tomu už člověk nemá co dodat) teprv. Venezii jsem kdysi poznal osobně, IB nikoliv - ale zase mne hned napadl jeden z mých životních divadelních zážitků (záviďte) - Topolova Kočka na kolejích v DzB 1966: Honza Tříska, Mařenka Tomášová. Koncert slabé slovo. Krejča ovšem.
OdpovědětVymazatA pár hvězd i "hvězd" jsem mohl pozorovat kdysi jako neviditelný asistent scény (ČST) či statista (Komp. rejstřík Barrandov). No hnus, velebnosti - nejmíň z poloviny.
Ano Draku,
OdpovědětVymazattohle všechno vypovídá o ovčanovi v Kotlince opravdu dost.
Svůj k svému. Myslet si o svém "národu" něco jiného, něco víc, je prostě omyl. Takoví v průměru opravdu jsme. (A můžeme klidně dumat o lžičce kolomazi v sudu medu - navíc té kolomazi je tom o dost víc než lžička.)
Kdyby se Blesk a Prásk a bůhvíjak se ty příšerné věci jmenují tak houfně nekupovaly a kdyby neměly natolik vysokou sledovanost v TV, takže se do něj stříhají nejdražší reklamy*, vůbec by nemohl neexistovat.
Jenže bulvár existuje a prosperuje. Mám pocit, že pro hodně z těch bulvárních "novinářských hyen" je to prostě práce, která má svá pravidla a nijak zvlášť je nebaví - jenom je dobře živí. Něco jako profese kata. Nebo nájemného vraha. Ten má prostě někoho zabít a za to dostane peníze. Nesnaží se to udělat tak, aby oběť trpěla - má jen zemřít.
Dokonce se lze dočíst i o nájemných vrazích, kteří riskovali svou svobodu, aby oběť ani vteřinu netušila, že musí zemřít a neměla strach.
Citlivky!
===
Jenže existuje ještě další skupina lidí - a ti často svoji činnost vykonávají rádi a s rozkoší. Kdysi se jim říkalo "váleční štváči" a "revanšisté" - ti, co byli na naší straně nějaké speciální jméno neměli. Nanejvýš se jim říkalo "hlas lidu" nebo "všichni dělníci z naší továrny".
Ale to je tak nepříjemné a rozsáhlé téma, že o tom napíši článek. Bude se snad jmenovat "Poštívači a rozdmýchávači". Ale bude to pořád to mé staré téma "o těch vašich rodech".
Tady se opravdu nic nového nedozvíte. [;>)
A vítám zpět Jakuba!
OdpovědětVymazatNo bať, bať. Život v těchto kruzích (proč ne elipsách, čtvercích?) je vystižen v pár dokonalých filmech, především z románské sféry, ale v podstatě v základní formě na to stačil mladý pan kolega Karel Č. Je to tanec jepic, ano. I ve Faustovi se mi mlhavě vybavuje pár pasujících citátů.
OdpovědětVymazatJak su v poslední době pořád ve styku s ŽO, judaist. centrem FF a tak, každou chvíli se hodí do placu nějaká anekdota, jak jinak, že. Takže na odlehčení od nepěkného dění na kolejích i východně od nás:
ALE PANE RADO, vy snad jedete s těma báglama na nádraží - kampak? - No do Paříže, do Paříže, pane Blum - zase si užít jaro! - A kdepak máte milostivou, prosím - ? - Ale no tak. Pane sousede! Vy když jezdíte do Mnichova, taky si berete s sebou černé pivo?!
Jo ale co v Brně - tuhle pan Sinderhauf vyletí z krámu: Pane Rosenzweig, že jich vidím - to eště nevědí: zrovna teď jel tu okolo na radnici s nevěstou ten nebich Kohl - a tady před mým krámem najednou hercšlág, a bylo - ! Ach...achachach. No viděj. To tak někdo má štěstí. Zachrání se, a třeba v poslední chvíli!
(Můj praděd JS měl svůj podnik přímo pod portálem Staré radnice.)
Jakubovi S.:
OdpovědětVymazatVítejte zpět :-)
Není ten vtip s tou srdeční příhodou až příliš černý humor? Já chápu, že si někteří jedinci dovedou neuváženým sňatkem hodně ublížit, ale srdeční příhoda, to je přeci jen poněkud silnější tabák :-)
StK:
Nepatří k těm štváčům náhodou i fanoušci Sparty, nebo Baníku? Klidně bych jim propachtoval stadion. Mohli by si tam vzít mačety, kudlu, řetězy, pálky basebalky, klacky, řetězy, flašky od šampusu, zkrátka a dobře, krom trhavin a střelných zbraní skoro všechno co by je napadlo. Patologickým čumilům bych prodal lístky a mela by mohla začít. Ztráty by byly smyslem toho konání. Která strana by pomlátila, nebo ještě líp pozabíjela víc agresivních tupounů, by byla prohlášená za vítěze zápasu a bylo by. Za pár měsíců by nastal svatý klid, aspoň od těchhle...
Draku, Draku...
OdpovědětVymazatPublikujete tu nápady, které já odvahu publikovat nemám. Ale netýká se to jenom debiloušků na fotbale - to jsou i ty "Antfa" a "Fa**", kteří se navzájem mydlej na 1. máje a při podobných příležitostech a co je horší - už takhle přemýšlím i ohledně Ukrajiny.
Tam se totiž rozbíhá regulérní občanská válka. Doufám, že VVP bude mít dost rozumu, aby vojensky nezasáhl. Andělka M. asi nezačne, ta ledacos dokáže domyslet dopředu a je to ženská, která nemá ten správný testosteron, ale černoušek Obava by nám tu klidně poslal US bombardéry s bombami jako to udělal v Jugošce. Amerika je přece daleko. A to by si Putin asi nemohl nechat líbit a III. WW je tady než bys řekl švec.
Kdybych byl věřící, modlím se, ať pánbůh sešle Vladimíru Vladimíroviči dostatek rozumu.
Budete se divil, ale mám strach.
Draku,
OdpovědětVymazatpodobný nápad jako vy s tím stadionem jsem měl kdysi taky. Problém je, že přeživší by se léčili za naše peníze a zinvalidizovaní by brali z našich peněz důchod. Ale třeba by se to srovnalo počty zlikvidovaných...
STK
Vlak úplná jistota není, taky se dá pod něj skočit blbě. Jako medici na praxi jsme zažili jednu paní, která se rozešla se svým milencem (či manželem?) strojvůdcem a hupsla mu pod lokomotivu. Byla převezena na ARO, byla na řízeném dýchání, srdce jí šlo, infúze měla do stehenního čtyřhlavého svalu (poprvé a naposled jsem něco takového viděl, ale měla tak zkolabované žíly, že to jinak nešlo) a na jedné ruce měla bicipitální a na druhé ruce tricipitální reflex (tj. po poklepu na příslušnou šlachu sval škubl). Dnes by jí dělali asi angiografii mozku, což tehdy jednak bylo dost nedostupné, jednak jakýsi mudrc přišel na to, že by někdo mohl mít alergii na jód (= základ kontrastních látek rozpustných ve vodě, co se dají dát do tepny) a vzhledem ke svému stavu to neříct, takže to jeden čas bylo snad i zakázané. Tehdy se čekalo, až ty reflexy vyhasnou nebo až se vrátí paní primářka z dovolené, která by měla odvahu ji odepsat i s nimi.
To Jakub S
A který krám pan dědeček měl? Ten, co v něm visel krokodýl, asi vysloužilec z radnice, jak jsem se jako malý domníval?
Já myslím, že VVP tam nemusí nikoho posílat. Na Krymu se dala k Rusům větší polovina tamních ukrajinských vojáků a jinde to bude sotva lepší. Nejde jen o případný ruský nacionalismus. Jde o to, že vojáci půjdou raději do země, kde je pořádek, než země, kde je totální chaos a celé se to rozpadá.
OdpovědětVymazatTakže dobrá půlka armády a část policie se dá k povstalcům a nastane regulérní občanská válka.
Na druhou stranu jsou v Kyjevě údajně agenti CIA a FBI a VVP si těžko bude moci dovolit nereagovat na zahraniční intervenci. Přinejmenším bude tolerovat nástup "dobrovolníků" na podporu ruskojazyčného obyvatelstva.
Mimochodem, jsem toho názoru, že incident v Oděse byl s vědomí přinejmenším kyjevské vlády. A protože ta si bez svolení bruselských ani neodskočí na WC, je pravděpodobné, že k jeho schválení došlo na úrovni EU.
K Ukrajině:
OdpovědětVymazatTa situace tam není zrovna přehledná. Fakt, že je ten stát jako takový v dost pokročilém rozkladu, to celé dost zhoršuje. Třeba i z důvodů, které zmiňuje A.S.P. Na tom všem si dost pravděpodobně přihřívají polívčičku, ukrajinští náckové, kteří obávám se, že jsou natolik nesoudní, že jakoby chtěli vyprovokovat válku s Ruskem. Když už nic jiného, minimálně ho poměrně úspěšně obviňují (blbounů bez mozku se kupodivu najde pořád ještě hodně) ze všeho, co nastalo. Rusko sice jen těžko nese vinu na tom, že se cca 2/3 ukrajinského rozpočtu rozkradou, následkem čehož se ten stát už drolí, ale proč ho z toho neobvinit že? Že to může rozpoutat, občanskou, nebo i nějakou horší válku, to už ten idiot co to dělá nedomyslí. Sdílím v každém případě Kocourovy obavy, bruselští moc soudnosti a rozumu neprojevují už dlouhodobě , ukrajinští náckové jsou také dost mimo realitu, Obava obávám se také a tak nezbývá než doufat, že si ve střetu se všemi jmenovanými magory a šílenci VVP ráčí zachovat zdravý rozum a promanévruje tím vším nastalým blázincem natolik inteligentně, že třeba zabrání nejhoršímu. Z jeho strany by asi byla blbost zabírat další území a eskalovat konflikt, nicméně mohl by vyhlásit, že kdokoliv se cítí být Rusem, může se vydat na ruské území, kde bude moci požádat o občanství, které také bez zbytečných průtahů dostane a bude si žít v Rusku. VVP bude mít o nějaké ty miliony poddaných navíc a na Ukrajině se to zase pro změnu zklidní a byl by klid. Svým způsobem by to asi bylo jakž takž výhodné pro všechny zúčastněné. Rozhodně lepší, než se roztloukat lebky v občanské či nějaké ještě horší a větší válce.
Dival jsem se na TV zprávy. Viděl jsem současnou věrchušku Ukrajiny. Vypadají jako psychopati. V obleku.
OdpovědětVymazatNebo už ztrácím odhad.
Psychologové říkají, že profily zločinců a vrcholných politiků a managorů, se od sebe zase až tak moc neliší. Zločinci, vrcholoví politici i managoři velmi často přinejmenším mívají psychopatické rysy a sklony, pakliže psychopaty rovnou nejsou. Takže tihle nejsou ani zdaleka jediní... A ano, ta jejich zarputilá snaha o rozpoutání války s Ruskem, a zatažení NATa do toho konfliktu, mi připadne jako hodně vyšinutá a nereálná záležitost už jako myšlenka, natož pak pokusy to realizovat, jenomže obávám se, že to je přesně to, nač se v přímém přenosu díváme. Jeden případ pro svěrací kazajku a Chocholouška vedle druhého a nejenom na Ukrajině, když už jsme u toho.
OdpovědětVymazatPro Draka:
OdpovědětVymazatAno, mám stejný nebo hodně podobný pocit. Vědí, jak vyprovokovat VVP. Co mě překvapuje je ), jak krásně jim nabíhá EU i USA. I když by nemělo - po zkošenostech s Jugoslávií (Srbsko/Černá Hora) a s "Arabským jarem". Občas si říkám, co jsou to tam za lidi.
Jinému Honzovi: Já už nosím foťák (ultrazoom) sebou pořád. Protože jsem konstatoval, že jsem fůru skvělých fotek neudělal, protože aparát ležel ve skříni. Ale vytahuji ho, jen když chci něco opravdu vyfotit. Ne proto, že ho mám u sebe.
Já mám takovou zkušenost, že když mám foťák s sebou, není co fotit. Jak ho nechám doma, je co fotit.
OdpovědětVymazatPro ty, kdož to ještě nevědí / Obuvníkovi:
OdpovědětVymazatDěje se to proto, že nežijeme v normálním vesmíru, jak se někteří z nás mylně domnívají, ale v murphyologickém. Murphyologický vesmír je takový vesmír, kde příroda zvrhle nadržuje skrytým, a ještě raději pak zjevným defektům a vadám. To se projevuje tím, že cokoliv se může sepsout nebo podělat s poměrně malou pravděpodobností v vesmíru normálním, se naprosto běžně a nevyhnutelně a s obrovskou radostí sepsuje a podělá v tom našem, murphyologickém.
I kdybyste ten foťák sebou měl, byl by buď vybitý, nebo blbě nastavený, takže by ty fotky sice vznikly, ale stejně by z mnoha rozličných důvodů a příčin pravděpodobně za nic moc nestály...
Někdy je skutečně až depresivní, přicházet neustále na další a další, dosud ještě nikým nevyzkoušené způsoby, jak přijít o zběr, nebo ho aspoň pořádně zprasit... Klika a dobré záběry se v tomhle vesmíru čas od času vyskytují, ale je to tak trochu sci-fi, rozhodně se ten výskyt nedá nazvat častým, spíš slovem opačných.
Ona historie bývá obvykle jasná, křišťálově, až dodatečně. Až je pokluzené. Po funuse. A všichni se diví, jak to, že to všichni nevěděli, neviděli, necítili od počátku. Od prvotního hybatele prvního oného, čím se vše dalo do pohybu.
OdpovědětVymazatJakub Sinderhauf, obchod střižním zbožím tu- i cizozemským. Z Masaryčky průchodem v tom krásném, tehdy funkl novém domě, který tam je zřízen kvůli výhledu na nejkrásnější portál a podchod ve městě (Anton Pilgram, kdysi jsem o něm psal). A jak se dům pak rozšiřuje a ustupuje doleva, je tam dnes od tří let bar - kavárna taková. Tož tam. 1899-1925, potom jeho stejnojmenný syn, avšak přivedl to plajte, rozkradeno obchodvedoucí, a on navíc nosil pak (živily ho jeho tři sestry vč. mé babičky) letáky do Říše, střelili ho na Šumavě a umřel ve špitálu gestapa in München. Tím končí příjmení S. v českých zemích. Chápete, že mi klepali na rameno. Víte, co znamenalo pro rytíře zvolit si barvu, prapor, dámu, světce.
Jakub mě inspiroval
OdpovědětVymazat- místo abych se tu mrzutil nad současným agresívním a prolhaným světem, vzpomenu na své dětství a dobu předtím, na dobu o které mi vyprávěli ti, co už nejsou. Takže kdybych něco popletl nebo si přibásnil nebude nikdo, kdo by mě opravoval.
[;>)
Opravy byly profesí, radostí, vášní, pedantským koníčkem korektora tiskárny LD na Běhounské v devětašedesátém. Dnes to už není ono. Tak jenom občas třeba, no, když už je dávno rentiérem a nad věcí a zná běh světa. Navíc mám teď výjimečně pár souběžných důvodů vidět věci - některé - docela kladně. Dobrá psovi mucha.
OdpovědětVymazatMám nějaké časopisy Ukrajinců u nás, v Polsce a v Slovaččině. Něco moc zajímavého sem třeba přeložím - o Hebrejích tam dříve a teď (já to normálně čtu, a rád). A na tohle jsem se v pondělí přímo ptal na ŽO izr. velvyslance. Byl jsem tam, a na části konference o judaismu na FF. Toť mé nenormální rozkoše. Místo českého piva, kutění, cigaretek, fotbalu, grilování, nadávání na politiku, slavení hokeje. Tož co s takým, ogaři.
A zrovna k té historii - viz výše: Andrij Ljubka, poet a prozaik - Sidajučy pysaty istoriju, ja šče ne znaju, čym vona zakinčyťsja. Když se vydávám psát dějiny, nevím ještě, jak se zakončí...
Brněnský krám / Jakubovi S.:
OdpovědětVymazatZajímavá, hezká a trochu smutná historie, jak si jen trochu a jen chvíli nedáte pozor na lidi, ukradnou vám i židli pod zadkem... Proto se mi tak silně nechce pouštět do čehokoliv, nač nestačím sám. Sice nevydělám tak závratně, ale zato mohu klidně a dosyta spát.
Rytíři, jejich priority a doba / Jakubovi S.:
Už je to dávno, jsou to hodně staré časy. Dnes to vidíme trochu jinak:
* Zvolit si barvu? Jakou, kterou, proč? Co se odívání se týče, tmavé jsou o něco lepší, není na tom vidět, když se otřete o něco špinavého, či umolousaného, třeba o nárazník auta...
* Prapor? Který, jaký, proč, nač a k čemu vůbec vlastně? Je na tomhle světě ještě prapor, který by k něčemu byl a něco znamenal a za něco stál? Víte o nějakém takovém? Já ne.
* Světec? A zase, který, jaký, k čemu proč? Je vůbec někomu kolem něco nebo někdo svatý krom jeho samotného, případně ještě jeho dětí? Spíš ne. Tahle oblast dnes spíš odpuzuje, než cokoliv jiného.
* Z toho všeho zůstaly dámy. Když si člověk dobře zvolí dámu, se kterou by chtěl prožít život, má to svůj smysl, zejména, když zvolí dobře.
Z rytířských dob tedy dnes jakž takž dává smysl volba dámy, a i to je dnes asi o dost jinak, než tenkrát, jen to, aby ta volba byla správná je stejně důležité dnes, jako bylo tenkrát.
Dávné časy / StK:
I napište o nich, těšíme se, určitě to bude zajímavé, ale kafrat Vám do toho aspoň trochu aspoň někdo, aspoň občas bude, nejste jediný, kdo něco pamatuje :-)
"Rozhoupávat lampu" se nechystám, ale jestli to bylo roku 1953 nebo 1955... Záleží na tom?
OdpovědětVymazat===
Někdy je ale třeba dodat historce pointu - pokud žádnou zřetelnou nemá.
Lhát se ale nemá. Aspoň ne tak moc. [;>)
===
K rytířské volbě:
Barva - tmavě šedá. Směs všech barev světa.v A jak pravil Drak - není ji snadné ušmudlat.
Prapor - vlastní - jen tomu lze větřit na 100% Smotat a dobře schovat,. Mávání praporem je na nic. Většinou ti ho někdo ukradne.
Světec - nic takového nedoporučuji. Světci - to je jenom propaganda. S bohy je to stejné.
Dáma - ta, které věříš. A pokud to jde tak neměnit. (I Dulcinea má nevyčíslitelnou cenu.)
Houpání lampy / StK:
OdpovědětVymazatNejde-li jak v detektivce o vteřiny, tak z hlediska dnes už historických událostí zpravidla houby sejde na tom, v kterém konkrétním roce se to stalo, podstatní jsou účastníci, okolnosti atmosféra a příběh sám.
K rytířské volbě / StK:
Ano, vidím to až na pár detailů hodně podobně.
No, rytíři to viděli jinak: Ich diene.
OdpovědětVymazatAd tzv. pravdivost: Si non e vero, e ben´ trovato. Není-li to pravda, je to (aspoň) dobře vymyšleno. Doslova: nalezeno, shledáno.
To bude tím Jakube,
OdpovědětVymazatže jsem plebejec a žádný rytíř. Natož pak Rytíř smutné postavy.[;>)
Il Trovatore je kdo? Nalézač? Hledač? Potulný básník?
K rytířům / Jakubovi a StK:
OdpovědětVymazatSpíš bych řekl, že už dávno není ničeho, čemu by opravdu stálo za to, oddaně sloužit. Nu, a pak je dobré spíš si hledět sebe sama a svého. V dnešní době prostě i kdybyste se jako rytíř narodil, tak se ve svém vlastním zájmu, budete-li chtít přežít, fofrem stanete plebejcem, jinak prostě nepřežijete.
Dřív kapitán odcházel z lodi jako poslední, byla to norma, bylo absolutně nemyslitelné, aby udělal cokoliv jiného, nebyl-li těžce raněn, nebo tak něco. Ještě dřív král frčel do boje na kobyle jako první, nastavoval kůži stejně jako poslední prasečí rypák v jeho vojsku, možná víc, protože byl lépe vidět... Dnes? Politici a generalita, když o něco jde, dřepí v bunkrech. Schettino byl ve člunu mezi prvními a teď ho prý napodobil i nějaký korejský nemrava. Není čemu a není komu oddaně sloužit. Ti šťastnější ještě najdou něco či někoho možná ještě v rámci rodiny a kolikrát ani v ní ne.
Pánové, rytíři (pozor, ne vřitíři !)
OdpovědětVymazatZ mého soudku,Tohle nás čeká pokud nevytáhnem vlastní prapor nebezpečné, ale je to účinné a čisté. Jak dlouho těm přizdi sr. áčům budeme poklonkovat? Dokud to budou platit ti co ještě tvoří přidanou hodnotu? Pokud bude špek a gořala? UŽ HODNĚ TÉ SR. AČKY ZAČÍNÁ PLATIT
Držme se nad hrobem, čP
Známkou totální rezignace na principy je stav, kdy si někdo řekne, že se ho to netýká.
OdpovědětVymazat4P
Tady jest funkční odkaz EK-áčkův z předešlého podoteku.
OdpovědětVymazatEK má jistě pravdu.
Enomže: Pár "zbloudilých iovcí nemá šancio změnit směr stáda - i když se hrne do propasti. V nejlepším případě se jim podaří ze stáda prorazit a utéct někam do pustiny, mezi vlky nebo třeba bizony.
A jedna z nejzásádovějších literárních postav, které kdy byly vytvořeny se jmenuje Don Quijote de La Mancha.
Tož tak. Ale jít na porážku tiše nebo se slaboučkým bečením se mi velmi nezamlouvá. Je třeba berany poslat tam, kam patří. Brzy budou volby do EU. Kdo z kandidátů vlastně navrhuje vystoupení z EU nebo aspoň distanc? Více místa pro "ovčany" - ať se utlučou raději sami.
Ale slib zelenější trávy pro "sekční berany" je mocné lákadlo - i když jen pro ty berany.
Trovatore! Díky za podnět k jedné z nesčetných detektivek v jazycích|
OdpovědětVymazatTrovatore je minnesänger, trouveur. A ano, původní a dodnes simultánní význam je nálezce, nalézač! Proč se to přesmyklo na vrcholné hitmejkry a performery středověku - asi to Talyjány svádělo, ta spodoba s trovare. A teď: adjektivum k tomu neexistuje - je nutno říct trobadorico. A k tomu zas není už skoro od počátku patřičné substantivum "trobadore"!
A eslipak víte, že k amatérským (neměl to existenčně zapotřebí, že) a výborným básníkům a pěvcům písní lásky (mine, minne) patřil i jeden náš král? Ano, český folk sahá do - neřeknu, kterého století. Hledej, šmoulo.
...kolem roku 1300 ?
OdpovědětVymazatAno. A eště dřív.
OdpovědětVymazatK "MLP" pod Rec and Play.
OdpovědětVymazatJeště k Ivetě. (Nevím, St. Kocoure, jestli se u vás píší komentáře takto dodatečně.) Doplatila na jednu velkou bezmoc. Na to, že člověk, který už nevládne relativně dobrým sebehodnocením a posouzením svého stavu, nesmí být léčen proti své vůli. Je to velice vážný a těžko řešitelný - protože zneužitelný problém. Kdo na sebe vezme odpovědnost?
OdpovědětVymazatK té jiné otázce. Oba první Václavové, asi. Druhý víc.
Tak tak. Za jedna. Dejte mi index!
OdpovědětVymazatTo se mi ulevilo, hned si půjdu dát kofolu do kantýny na koleji - tak to chodilo, po zkouškách, hodně dávno! Než se člověk dostal k podstatnější oslavě. Index se pomalu rozpadá...
OdpovědětVymazatKrásný deštivý den!
Gern geschehen!
OdpovědětVymazatK Anonymnímu:
OdpovědětVymazat- (docela bych ocenil nějaký zástupný symbol, přezdívku, nick. Anonymita mi evokuje cosi nečistého. "XYZ".)
- k nemožnosti "dát" člověka na léčení. Ono to má i druhou stranu. Kdyby to šlo, byl by to skvělý způsob, jak se zbavit nepohodlných lidí. Protože "trochu divný" je každý z nás. A dá se to zveličit.
Ojojój, to by bylo lidí, uklizených v ústavech pro duševně nekompatiblní...
Kocoure, k poslední větě:
OdpovědětVymazatEs kommt.
Ich glaube auch, Nemo.
OdpovědětVymazatJen nevím, jakou nášivku budou povinně nosit na kabátě. Protože uzavřených oddělení nebude dost...
Ale Velkých sester bude pořád dost...
OdpovědětVymazat