 |
| Jan Rejžek |
Pokud jde o naši metropoli, tradici založil arménský obchodník Deodatus Ramajan. ... I do těch dnešních chodím tuze rád a prozradím, že se v nich samozřejmě scházíme s pravdoláskaři.
Tak. A jsme dokonale poučeni. Slyšeli jsme Slovo Boží...
Dělník, lidově zvaný "Don Manuelo" někdy jen přehazuje třeba hlínu z jedné hromady na druhou. Zdánlivě zbytečná ohlupující práce. - ale snad je potřebná. Intelektuál, ten nepřehazuje z jedné hromadu na druhou hlínu, ale slova, která kupí do bizarních tvarů a snaží se tak zaujmout ostatní. Je pravda, že se přitom málokdy zapotí.
Kdo to je vlastně ten intelektuál? Člověk, který se neživí svými svaly a řemeslnou zručností jako dělníci a technici nebo exaktními vědomostmi jako třeba inženýři a lékaři nebo vědci, ale tím ostatním. Je samozřejmě třeba sepsat dějiny, prozkoumat a popsat slovy ten či onen jev. Bohužel se mezi ctihodnými intelektuály až příliš často objevují žvanilové, kteří sice používají téměř Vančurův jazyk ale jejich myšlenky jsou už tak vznešené a tak nad vším světem, že vzbuzují jen vztek nebo smích těch, výsledky jejich práce se dají prodat, ohmatat, poznat, pocítit. Tím spíše mě udivuje, že se od svých nafoukanců, nijak podstatně se postojem k "póvlu" ve svém okolí nelišících od narcisů typu našeho současného i bývalého presidenta, zbytek inteligence nedistancuje..
Intelektuálové, o kterých tu píši vám dají pocítit svou inteligenční nadřazenost, jakýsi "vyšší princip mravní", zjevení "jediné pravé pravdy". Platí to naštěstí jenom o malé části lidí, kteří se živí "přehazováním slov", velká většina těch "intošů", které znám, jsou úplně normální lidé, kteří se zabývají věcmi, které se špatně měří, váží a dokonce nejdou ani osoustružit. Nesoudí, jen pojmenovávají.
Naštěstí ti obyčejní a nedovtipní obyvatelé se mohou spolehnout na Pražskou Lumpenkavárnu. Těm je všechno jasné a směrodatné. A pan Rejžek nám maličkým všechno vysvětlí.
Proč těch mých "několik vět"? Včera jsem (nerad, ale nedalo se uniknout) vyslechl rozhovor hezoučké mladičké intelektuálky se svým obtloustlým mladým známým - snad spolužákem. Rozebírali v kuřárně právě běžící představení - "Prodanou nevěstu". Tedy onu zhudebněnou, poněkud rozvedenou historku, vtip. Libreto, které už bylo odborně rozebráno tolikrát, že se to nedá ani spočítat. Nechtěl jsem to poslouchat, ale odejít jsem nemohl.
Co všechno jsem se o "Prodance" za těch pár minut dozvěděl! Teorie, co se pravděpodobně stalo před dějem opery a co by se mohlo dít po závěrečném sboru "Dobrá věc se podařila, věrná láska zvítězila". Kdo je vlastně padouch, kdo intrikán a kdo hrdina. A proč. A proč taky.
O tom, že už byla napsáno parodické pokračování "Provdaná nevěsta" buď nevěděli, nebo to pominuli. Taky jsme to před časem hráli. (Někdy mě cosi poňouká napsat další pokračování, třeba "Zaprodaná nevěsta" nebo dokonce "Prodejná nevěsta". On by už to někdo zhudebnil, třeba Michal David nebo Petr Janda - pochopitelně kdyby jim za to nabídli dostatečně zajímavou částku.)
Po vyslechnutí takového moudra, koncentrovaného intelektu a přečtení názorů pana Rejžka na netu mě někdy postihne něco, co by se dalo snad nazvat písemným průjmem. Prostě to musí ven, jinak by bylo zle. Prostě průjem - jako toho Rejžka.
Takže tu to máte. Ale číst jste to fakt nemuseli. Tady se nic nového nedozvíte. Jen staré, recyklované atd...
Dodatek:
Prolamujeme tabu. Šoupeme hranicemi. Marně. Není žádná hodnota, ke které by těsně, nerozlišitelně nepřiléhala jiná hodnota. O nepatrný kousíček větší nebo menší nebo prostě jiná. Co je člověk a co je zvíře nemůže rozhodnout žádný soud. To je otázka pro skutečné filozofy - kteří by se tomu tématu tuším rádi vyhnuli. Kdo je člověk a co už není člověk. A nakonec - co je živé a co živé už není. Když se podíváme na život hlubinných archeobakterií kilometry pod povrchem země, tak zjistíme, že vlastně nejsme schopni přesně definovat, co je život. Kdy se chemický proces stává životem.
A přitom hledáme život na Marsu. Poznáme ho vůbec?
Budou mít marťané taky volební právo?
A což teprve intelektuál - člen kulturní fronty! Kdysi mnou do hloubi duše otřásl takový zážitek.
OdpovědětVymazatFirma, pro kterou jsem tehdy dělal, vybavovala TZB technologií původní barák TV Nova ve Vladislavce. Cosi jsem programoval do nějakého lokálního terminálu v místnosti, jež se ukázala být odpočívárnou... teď nevím, jak bych to napsal. Herců? Přišla tam odpočívat afektovaná, zrzavá židovka, proslulá hlavně tím, že jí sjížděl Saudek. Sára, tuším. A ta se rozhodla, že její kamarádka a já jsme interaktivní publikum, které je nutno oblažit hovorem. Nikdy předtím jsem neslyšel pohromadě tolik hlubokomyslných slov (ismů) postrádajících jakýkoliv význam a, bohužel, zakončených otazníkem. Kam se hrabe průměrný poslanec. Trvalo to asi 15 minut a zestárnul jsem v marné snaze pochopit, co se ode mne žádá a nenasrat zákazníka, o tři roky (a ty mi začínaj kurevsky chybět). Zvláštní je, že ta její kamarádka reagovala jako by byla naživu. Neumím si to vysvětlit.
To takový Petr Novotný, to je jinej střelec (tehdy byl). Krom toho, že mimo jeviště působí jak zahořklej stařec.
- "Co tu děláš?!"
"Pracuju, proč se ptáš?"
- "Co si to dovoluješ?!"
"Co máš na mysli?"
- "Ty mi tykáš!"
"Ty mě taky."
Za 3 minuty tam byla produkční, pro koho prej dělám. Zesmutněla, když se dozvěděla, že pro externí firmu. Měla nařízeno mi dát okamžitou výpověď.
Kocoure, měl jste kliku. Měl jste to zprostředkovaně.
Já mezi "Umjelci" pracuji od patnácti. Tedy víc než půl století. (Navíc: maminka byla taky umělkyně.) Takže vím, jak si ulevit.
OdpovědětVymazatDiskuze s nabobem má svá pravidla a urážky se mu posílají zásadně jen ty se zpožděným účinkem. (Musí chvíli přemýšlet, aby přišel, co je na mé větě drzého.) Explodovat smí až po mém odchodu a reakci pak schytá někdo jiný. Ale příště už neútočí - ví, že narazil na někoho, kdo se nenechá vytočit. Není tedy vytočencem, ale vytočitelem.
[;>)
Nějak jsem nepochopil, proč bych měl být líčením pana Rejžka pobouřen... Často za mne výstižně vykonal práci ohledně výsměchu té či oné glorifikované osobnosti či "osobnosti" z kumštu, politiky, žurnalistiky, odkudkoliv. I teď, v podstatě.
OdpovědětVymazat1985 jsem si šel sednout s Endre Nemesem do Slávky. Kam jinam? A s roky zavřenými a odrovnávanými přáteli z KPV taky jdu do cukrárny či kavárny, ne do pivnice.
A konstatuju, že za půl století jsem nezažil, že by v jakékoliv kavárně, cukrárně a vůbec byl tématem výsměch chlapům z výkopu. Vůbec toto téma. Už ta představa mi připadá nikoliv z reality... Nějak je to úder do prázdna. Do jen představované skutečnosti.
Vůbec - nejsem s to vycházet z bolševiky tak zavedeného a jak vidět vžitého protikladu PRACUJÍCÍ X YNTELYKENTI. Kavárna x výčep. Lid s dechovkou x ti k ničemu s jazzem... Po desítiletí jsem nikoliv svou vinou nepatřil nikam -a ti druzí mne vždy brali jako pohrdaného nyxmochra z druhé strany... Ano. Jasné? Má celoživotní pro druhé neviditelná/neuznávaná situace (chtěl jsem napsat jiné slovo). Tož tak. No nic. Měl jsem dnes být se svými vnuky z B., zas nejsem; mají jiný program, vánoce jim dám až kdovíkdy. To už tak někdo bývá až ten poslední, měl jsem si na to dávno zvyknout. Se slušňákem každý vydrbe.
INU - prosím přečíst ještě jednou.
OdpovědětVymazatNejen slova, ale i pořadí a relevanci.
Ale je možné, že vlastní nadnesenost už intelektuálové vůbec nevnímají. Jen u Zemana. Nebo u toho, koho si vyberou za cíl.
No nic.
Ano - nejen možné, ale jisté. U mnoha. Jdou mi neuvěřitelně na nervy. Leč -
OdpovědětVymazatNe že by to samo bylo morálním kritériem. Může - nemusí. Nemá to s etikou moc co společného. Spíš pouze se soudností, zpětnou vazbou, nevím. Nejsu sociolog ani psycholog a nejsu v kondici.
Ale jistě Jakube, že to není morální kriterium. Myslím. Je to jen problém sebehodnocení.
OdpovědětVymazatNedostatek? Možná. Ale v každém případě důvod k pochybám o tom, o čem takový člověk mluví. A dovolím si tvrdit, že je to stejné jako u M. Zemana nebo V. Klause (poslední dobou zvlášť). I u mnoha dalších - mladých, starých. To jsou ty "císařské šaty", o kterých jsou jejich nositelé přesvědčení, že jsou nedostižné a nejbližší okolí je v tom utvrzuje.
Je potřeba naivních a drzých chlapečků - aby se to náměstí plné nadšených davů trochu vzpamatovalo. Podívalo se očima, ne ušima.
Ale každému stejně - pokud možno.
Ale. Nezobecňujeme příliš? Za použití třídního hlediska? Aniž si to uvědomujeme? Tuhle chybu (?) dělá právě Zeman. On zabuší na to hodně zasuté, zamindrákované uvnitř nedoceněných nebo závistivých - a těch jdou davy a jdou za ním. Co chci říci? Že afektovaná pitomá koza bude kozou kdekoli. I kdyby filozofovala, nebo umývala černé nádobí. Afektovaná pitomá umělkyně bude kozou kdekoli, ať by házela cizími slovy ostošest. Ale to přece není základní charakteristika ani umělecké bohémy ani vzdělance. To je charakteristika jedince.
OdpovědětVymazatTo, že staví prezident proti sobě lidi různých vrstev a skupin mu mám neskonale za zlé.
Důvod k pochybám, to jistě, ano!
OdpovědětVymazatOpět z mých milovaných německých osvícenců/romantiků:
Der Zweifel ist´s, der Gutes böse macht - Pochyba jest, co dobré činí zlým. (JWG)
Zweifel muss nichts weiter sein als Wachsamkeit, sonst kann er gefährlich sein - Pochyba nemusí býti ničím více než obezřetností, jinak může býti nebezpečnou. (Lichtenberg)(Mé převody)
A pro odlehčení ta stará potvora Karl Krausů: In zweifelhaften Fällen entscheide man sich für das Richtige! - Jste-li na pochybách, rozhodněte se pro to správné!
Třídní hledisko?
OdpovědětVymazatNeuvědomuji si. Taktéž rasové nebo národnostní. V tomhle ohledu jsem jaksi necitlivý. V EU by v tomhle ohledu ze mě měli radost.
===
Ale jako obvykle dám příhodu: Byl jsem se před pár lety podívat v hale Gong, upraveném plynojemu v areálu Dolních Vítkovic. Vstup volný, bylo to chvíli před oficiálním otevřením. Chodil jsem, koukal, fotil. Nahoře v centrálním sále stál takový menší, kulatý pán, který vypadal, jako že patří k managementu. Dali jsme se do řeči, ptal jsem se ho, jestli se bude ještě něco dělat s prostorovou akustiku, že tam jsou nepěkné odrazy od bočních stěn. Ujistil mě, že se na tom pracuje, že si toho jsou vědomi. Tak jsem šel dál.
Druhý den jsem se podíval do novin, tam fotka. Ten klidný usměvavý pán byl Ing. Světlík, majitel toho všeho. Multimilionář. Ale hlavně hybatel celého toho "postindustriálního" využití v cizině tak ceněných památek. Mecenáš v tom správném, archaickém smyslu slova.
No a v tom to asi je. Takových setkání mám za život víc. A vždy stejné zjištění: Opravdu důležití/chytří/bohatí jsou opravdu úplně normální, příjemní.
Nepoučují, nevyvyšují se. Ví přesně, "jak jsou velcí", nemusí si to nějak ověřovat. Neví-li to, asi nejsou až tak důležití/chytří/bohatí.
Toť kocouří poznatek za prožitou kopu let. [;>)
Ano. Bohatství samo na této zemi ničím... (Lortzing)
OdpovědětVymazat- nemáme-li k němu v hlavě návod k použití! (Já)
Kocoure, k těm intelektuálům:
OdpovědětVymazatTo je taková obecná vlastnost humanitního školství, vylepšená v posledních deseti letech ještě různými Gender studies či Sociální antropologií nebo politologií a podobně. V roce 1995 u nás bylo 19% vysokoškolsky vzdělaných osob. Dnes je to 54%. Jestliže se rozvržení a percentuální zastoupení různě inteligentních občanů na gaussově křivce nezměnilo (a ono se nemění v řádu desítek let ale spíše stovek), máme zde 35% vysokoškolsky vzdělaných blbců. Na tomto počtu se humanitní školství podílí sto procenty. Humanitní školství všude ve světě je doménou levičáků. Nic jiného než žvanit neumějí a milují posluchače. Tito "profesoři" pak vyrábějí další trotly s pocitem nadřazenosti. Ostatně - tady je to popsané líp, co si budu třepit klábosnici: http://www.kurtizany.net/2013/05/23/kam-to-muzu-slozit-paninko/
Dovolil bych si s Bášou nesouhlasit. Ne plamenně, ale fakticky. Zásadně si nemyslím, že by filosofové, historici, literární vědci, kritici a "podobná verbež" jen ujídali chlebíčka. Nelze svět nechat jen technikům, vojákům a dělnému lidu. Stejně by časem vygenerovali tutéž skupinu - humanitní intelektuály.
OdpovědětVymazatProblém je jenom v jejich pocitu nadřazenosti. Ne snad osobní, ale nadřazenosti toho, co praví jejich učení. Ale stejný pocit mají třeba i technokraté - je známo hodně vtipů o "inženýrském řešení". (Ostatně: mladého manažera, který má pocit že pozítří ovládne svět nebo aspoň fabriku "při činnosti pozorovati - o zbytky zdravého rozumu přijíti." To je teprve EGO.
Tak to aspoň píše Kocourův snář.
Ale k věci. Rejžek se už drahně let odvážně pouští do kritiky všeho možného. Je to zkrátka "drsoň". Když si vezmu jen tu citovanou část jeho obhajoby "lumpenkavárny" tak zjišťuji, že mě na několika řádcích poučil: o vzniku kaváren, o zakladateli kaváren v Praze, "vrazí" do čtenáře axiom, že ten, kdo chodí do kavárny je inteligentní, neboť nepije otupující alkohol. Ti, kdož do kaváren nechodí nespíše alkohol pijí a tudíž jsou to otupení tupci. To pochopitelně nepíše, tohle si má čtenář tak nějak domyslet. No a Lumpen je opravdu hard, ale Lump je také - darebák, ničema nevychovanec, otrapa, lump. Že by to mohlo znamenat i kavárenští nevychovanci, otrapové či povaleči? Třeba jen proto, že "lumpproletariát" se špatně vyslovuje? Ba ne, to by zničilo jeden brilantní důkaz o Zemanově tuposti, způsobené alkoholem. Inu tahle argumentace bývá tak nějak šejdrem. Daleko víc různých politiků, státníků ba i presidentů mělo rádo alkohol. Ale ne každému se to mohlo tak nahlas vytýkat. Spousta státníků byla obézní - ale jen Zemanovi říkají Ovar. Atd. atd., Nehodlám tady Zemana hájit, jeho ego je větší, než ego Rejžkovo - jen mám pocit, že Rejžek mu závidí tu možnost se veřejně presentovat, zatím co větší část národa se při vyslovení slova "Rejžek" prostě nechytí.
(Ale dost plkání, je třeba taky něco málo popracovat.)
Kocoure, pokud jste se podíval do toho linku, tak nic jiného se tam neříká. Kouzlo je v té nadřazenosti. Oni poučují a luza zbožně naslouchá. Nebo by kurva měla začít, páč jinak s ní zatočíme!
OdpovědětVymazatAle no jo, na tom něco je. Na každým šprochu...
OdpovědětVymazatPrávě jsem se dočetl, že největšími ksindly a démony a rozeštvávači Evropy 20. století byli a jsou Poláci - p a n i . Rusové to už naštěstí dnes dobře vědí a dělají preventivní opatření. Aby je nepřepadli jako tehdy Třetí říši.
Ne, to už vůbec není legrace. Širokánský profesionální dlouhodobý brain-washing. A mužici (90 procent naselenija) to nadšeně berou: nu věď my vsegda znali, čto Amerika, pani, jevreji - děmony!
Lumpenkavárna a Rejžek:
OdpovědětVymazatShrnul bych to asi tak, že:
Lump = hadr
Lump = ničema / otrapa / darebák
Takže pan Rejžek sepsal, jak je u nás v kraji dobrým zvykem kompilát pravd, polopravd, nepravd a manipulací. Tím se od svého protivníka Zemana zase tak moc neliší, jen prudí jiným směrem v jiný prospěch. V podstatě to netřeba o moc víc pitvat.
Hovořil-li Zeman o lumpenkavárně, mohl mít na mysli oboje. Mohl totiž narážet na onoho úžasného pana režiséra, který si přišel pro metál v hadrech, tedy jako hadrník. Jinak ale půjde zajisté o důstojného representanta intelektuálního kavárenského prostředí, nebo že by ne? Zároveň s tím ale mohl mít jedním dechem na mysli i ono povýšené darebáctví, kterým se tihle namyšlení, pyšní a arogantní "dárečkové" povyšují nad kohokoliv, kdo s nimi nesdílí jejich názory, které ale oni sami považují za jediné možné a správné, zatímco nositele jiných považují za cosi mezi obtížným hmyzem a bezcenným odpadem u jejich nohou.
Já osobně nemám rád povýšené a o své vlastní dokonalosti přesvědčené a tudíž neskutečně namyšlené aroganty jakéhokoliv druhu, ať už je to ožralý lumpenproletariát druhu Zemanova, Sobotkova, Paroubkova, pokračujíc přes skalní "modré pionýry" a konče namyšlenou a manipulativní lumpenkavárnou. A že takových kolem nás je. Otravný je zejména ten toxický ohlušující humbuk, jaký kolem sebe tropí.
Kavárna, asi ano...byla. Jestli to s ní není jako s internetem. Vzpomínám na začátek Neviditelného psa a porovnávám s příspěvky na nynějších Novinkách. No...
OdpovědětVymazatSnažím se stahovat knot, kolikrát jsem si myslel, že jsem pámbu aby mi po čase došlo, že jsem hovno. Brouk Pytlík. Z pohodlí zpoza výloh kavárny řídit světaběh, skrzevá žvanění si užívat iluzi podílu účasti na něčem velikém. Jak já bych dokázal vládnout kdybych byl...
To Obuvník: (ale nejen)
OdpovědětVymazatTen zázračný pocit "...jasně, tomu dokonale rozumím a teď vám řeknu, jak z toho ven" myslím párkrát zakusil každý. Ti učenlivější (učenlivost není totéž co vzdělanost!) zaregistrují, že chybovost takových soudů bývá značná. A jsou pak opatrnější: "Ovšem na druhé straně..."
Čím víc toho člověk o svém oboru ví, tím se stává opatrnější - vědom si různých slepých úhlů v informacích a nachystaných jam na mamuty.
(Já se snažím jenom kolíkovat ty jámy. K čemuž mi dopomáhá naprostá nevzdělanost v humanistických vědách. A tak občas zahučím do jámy.)
Ale doufám, že si nikdo nevykládá moje brblání tak, že bych nějak neměl rád lidi s humanistickým vzděláním. Nikoliv, nemám rád naduté žvanily a podvodníky. Pokud není daný intelektuál zařaditelný do těchto kategorií, tak jej vnímám - jako "člověka skutečného" - "Homo Realisticus".
Problémem je, že takoví na sebe mnoho neupozorňují - proto taky bývají málo (zřídka) slyšeni třeba v TV nebo v rádiu. [;>) To, co říkají je přece tak obyčejné a pochopitelné...
A to se tu prosím scházejí nejméně tři filosofové, lékař a dva inženýři. Ale asi jich bude víc - už jenom proto, že se zdejší diskuse značně vymyká průměru. Pokud bych měl dělat svými poznámkami background pro diskuze typu "Novinky", tak bych se musel považovat na naprostého pitomce. (To není ruské slovo!)
[;>))
Kdyby to nebyli Poláci, byli by to třeba židi. Nebo zednáři.
OdpovědětVymazatNaštěstí - tohl vymývání mozků je natolik chaotické, že tímhle názorovým gulášem se ta hlava vyleštit nedá. Na to musí být jednotná doktrína. Nacionální socialismus s nadlidmi. Nebo internacionální komunismus - opět s nadlidmi. A ten lovený ubožák se snaží vyhovět podmínkám a zařadit se. To je celé. "Nezařaditelným" vymytí mozku asi nehrozí. Ne asi. Určitě.
Ti, co opravdu řídí světa běh:
OdpovědětVymazatMám na mysli lidi opravdu inteligentní a opravdu vlivné a bohaté, tak ty ani neuvidíte, ani neuslyšíte. Ti možná někdy v nějaké lepší kavárně něco dohodnou a rozhodnou, ale my ostatní se o tom dozvíme se zpožděním, až když s tím nepůjde reálně vzato nic udělat. Slyšeli jste někdy něco uřvaného a skandálního o Kellnerovi, Světlíkovi a dalších? Ano, máme tu i Rittigy a Janoušky, to je pravda, ale ti na ten svůj primitivismus, křupanství a blbost dříve či později "dojedou". Zůstanou jen ti nenápadní.
Božství / vrchol inteligence / pocity nadřazenosti:
Ano, jeden někdy pod tlakem blbosti z okolí, dalších okolností a příznivého dojmu, že to rozezná, zblbne nakonec sám ze sebe a začne se cítit nadřazeně. Jenže v momentě, kdy člověka opustí skromnost, pokora a dá té nadřazenosti průchod, tak je na nejlepší cestě udělat ze sebe šaška. Párkrát už jsem se takhle parádně napálil a od té doby, kdykoliv mi ta pýcha s arogancí zkusí ovládnout, vzpomenu si ukázněně na ty předchozí případy, spolknu co jsem chtěl vyslovit, sednu si k práci a tiše počkám až to přejde. Nic lepšího se s tím dělat nedá. Nastoupí-li emoce, měl by je v podobě pojistky korigovat rozum a zkušenost.
Malé drony a jaderná zařízení:
Jaderná zařízení jsou z hlediska pasivní bezpečnosti zabezpečená dobře. Na to, aby jim jeden opravdu ublížil, by potřeboval řádově stovky kg, nebo spíš tuny TNT. Ty stovky kg by navíc musel opatřit rychlou a pronikající hlavicí, aby toho stačilo méně. Úkol pro armádní letectvo, dobře vybavené a vycvičené, nic pro hračky s pár kily nosnosti.
Vyjádření expertů:
Kdyby dal svého času Henry Ford na "experty", tak by osmiválec do V nikdy nevznikl. Naštěstí na ně nedal, dobře o nich věděl, že jsou jen nafoukaní tupouni.
Poznámka ke Světlíkovi:¨
OdpovědětVymazatOstravská "Lumpenkavárna" do něj právě na lokálním netu šije. V Gongu Světlík zařídil galerii moderního umění s názvem PLATO a umožňuje tam výstavy všem, kdo projeví zájem. Město mu na to něco přispívá. A to naše hyper-výtvarníky a architekty (rekonstrukci vedl známý arch. Pleskot, což není Ostravák) rozpaluje do bílého žáru. Česky a hezky - nedostali se k lizu.
Ten postřeh o trpaslících vedle je dokonalý.
OdpovědětVymazatS malýma pivama je ovšem to riziko, že dostanou-li se nahoru, zkracují ty nejbližší o hlavu, aby je nepřečnívali...
Bohužel, zdaleka ne každý chlap drobnější postavy, je takovým gigantem ducha, jakým býval Karel Kryl. A ono by ani nemusel být až takovým gigantem, úplně by stačilo, aby ten jeho duch byl tak aspoň tak velký aby z té drobné postavy neměl mindrák a uměl s tím faktem nerušeně a v klidu žít. Ani to se mnohým nedaří, ke škodě jejich osobní a ke škodě jejich okolí... Sarkozy nakonec neměl v ochrance ani jednoho urostlého, do jednoho je nechal nahradit trpajzlíkama, jako byl sám.
OdpovědětVymazatFakt?!
OdpovědětVymazatBože. Ta malost...
Nebo rozum, dobrý úsudek - ?
Je ne sais pas, mes amis.
Sarkozy - to byl opravdu Francouz?
OdpovědětVymazatje to dost časté maďarské příjmení: Sárközy (místo teček mají být čárky), odvozené nejspíš od sárkány /šárkáň/ = drak, dračice, saň. Na Valašsku, Slovensku, vůbec u uherských Slovanů je všude v pohádkách šarkan.
OdpovědětVymazatJeho otec přišel z Maďarska. Já jej pořád vyslovuju šárközy - sarkozy je pro mne komolení. Jako ržíkat Dvoržak, Zmétana, Vaklaf, Sérmak, Chch...rabal!!, ´rabal...
Rejžek, Halík a spol. jsou tlachalové předstírající inteligenci.
OdpovědětVymazat