úterý 24. března 2015

Jak se stát "kremrolí"



     ...a pana Tomáše Svobodu na Facebooku zajímá, jestli ty tanky budou mít dálniční známku. To je tak české, jako vepřo knedlo zelo. Nicméně, bylo by to nepřirozené a dokonce smutné, kdyby nikdo necekl a nikdo neprotestoval. A taky nečeské...


   Tolik Aston na Neviditelném Psovi. Když budu namítat, že už tou odpuštěnou dálniční známkou se stávají někteří rovnější mezi rovnými (je to pochopitelně naprostá pitomost, ale i s pitomostmi se v diskuzi šermuje) tak mě určitě někdo označí za "kremroli". I když to slovo není sémanticky přesné. Správně by mělo znít "kreml-role" neboli někdo, kdo hraje roli, určenou Kremlem. 




   Stále znova mě překvapuje ta polarizace lidské společnosti. Když se začne na sídlišti uvažovat o tom, zda vybudovat  park nebo nebo parkoviště, obyvatelé se rozdělí na plus-mínus dvě poloviny a začnou se vzájemně ubíjet argumenty, sepisují petice, které nechávají podepisovat celebritami (kterým je daný problém srdečně lhostejný - ale bylo požádání o stanovisko a to jim dodává v jejich očích důležitosti), zvou si odborníky na parky i na parkoviště (nebo na cokoliv, jen když mají titul), vytahují na "ty druhé"  všeliké špinky, které se jim podaří sehnat - prostě docela slušně se nenávidí. S jakýmkoliv tématem, které není jednoznačně rozhodnutelné je to stejné. A není to jen problém "český", jak se mylně domnívá Aston. V Polsku je to lautr gans stejné, taktéž na Ukrajině nebo ve Francii.  

   Na netu teď běží "celonárodní debata" o Rusku, Ukrajině, povstalcích na východě, roli EU a NATO. No - kdyby jen na netu. Ten boj se probíhá i v jiných médiích, kde se rovněž vášnivě "argumentuje" pro tu nebo onu stranu. Spíše tedy pro tu opačnou, než pro Rusko. Nebudu spekulovat, nakolik je názor média determinován jeho vlastníkem či jeho podřízeností a už vůbec nechci argumentovat pro tu nebo onu stranu. Zajímá mě právě ten proces manipulace s lidmi. Je o často až podprahová informace, která se snaží rozhodnout. Třeba právě ta poznámka o dálničních známkách. Pan Tomáš Svoboda je několika slovy pasován do role obecního blba, který si bazíruje na nějaké nálepce. (Mimo jiné - dost by mě zajímalo, kam by se na ty obrněnce ta dálniční známka lepila... Nehledě na to, že by to musela být spíše ona "krabička" na kterou reaguji mýtné brány firmy KAPSCH.) Jsou to samozřejmě nepodstatné detaily, pitominky, včetně toho, kdo vlastně bude platit ty stovky tun nafty, které se na průjezd naší zemičkou v obrněncích spálí. 

   Jsme členy NATO a to je dobře. Už můj nadřízený na vojně mi v roce 1969 řekl, že my, ČSSR budeme vždy patřit na jednu nebo druhou stranu konfliktu těch velkých. Kdybychom se někdy dostali z pod vlivu CCCP (tehdy jsme byli zachránění sovětskými vojsky před kontrarevolucí), tak se hned dostaneme pod vliv USA. To mi tehdy řekl komunista, podplukovník - ale docela chytrý chlap. Už jenom proto, že byl komunista. (Jako důstojník a politruk prostě být komunista musel, to je snad každému jasné.)

   Měl ale recht, podplukovník. Pokud nechceme s některou stranou, supervelmocí  přímo splynout, musíme hrát roli satelitu - na jinou roli nemáme dost síly. Ani vojenské, ani hospodářské. Nicméně - můžeme (měli bychom) si zachovat vlastní úsudek. Nenechat se zpracovat propagandou - ať tou oficiální, tak tou z druhé strany. A to je problém. Mnohým se to do roku 1989 docela dařilo. Někteří  dokonce byli aktivní skoro veřejně a byli zváni disidenty. 
   S režimem nesouhlasili z různých důvodů - pokud jsem si všiml, každý z těch svých. A byli za to mocí pronásledováni. Někteří nesouhlasili jen tak "hospodsky" ale i ti byli občas udávání - inu jsme přece Češi. 

   Současný režim sice přituhuje, ale tu "protistátnost" zatím zjevně nepronásleduje. Spíše jakékoliv jiné verbální deviace, odchylky. Kdo má potřebu vlastnit zbraň je v principu podezřelý militant. Kdo netrpí multikulturními pocity je zase rasista - a to i v případě, že jenom jiné kulturní menšiny nemiluje. Že si dovolí říkat černochovi černoch a Cikánovi Cikán. Není tak nějak 
přijatelné nazývat věci pravými jmény. 


   Poměrně zvláštní je přístup státu k lidem, kteří nejsou ochotni bez reptání přijmout "všeobecný (prosazovaný) názor" na cokoliv. Třeba na události na Ukrajině nebo na aktivity islamistů. Tam se oficiální (většinová) média starají o nekonečný příval kritiky názorů těch, kteří nepapouškují jejich (jedině správné) stanovisko. 

   Pokud zůstávají v rovině "nemáte pravdu, je to jinak než si myslíte" je to v naprosté pochodě - jednotný názor je prý něco krajně nepřirozeného. Ale to nezůstává u nesouhlasu. Hned nato se začíná oponent nálepkovat. Labelmánie je rozšířená nejen u nás, ale v celém světě. Jistě, nálepkovat je jednoduché, daleko jednodušší, než  argumentovat, proč se ten druhý mýlí, proč nemá opravdu. 

  Ono to ani často nejde. Takže se použije vhodná nálepka. Něco pronese president Zeman - a už je z něj Ovar, Hradní opilec či Kremrole. Nesouhlas s jeho názorem by jeho oponenti logickými argumenty nezvládli, použijí tedy nadávky. Příklon oněch diskutérů k druhé straně (oni sami ji považují za jednolitou, homogenní) je jednoznačný a jednoduchý. Vše se koná podle nám starším známého hesla "Kdo není s námi je proti nám!" Je to (třeba) kryptokomunista a basta. Že je to heslo komunistické jim jaksi nevadí. (Červené karty - například.)

   Takže kdo nalézá jakékoliv  nesrovnalosti na argumentech a informacích "naší strany" - míněna je oficiální linie - je okamžitě  komunista, kremelský agent a tak dále. Vzhledem k tomu, že současná studená válka - nemylme se, ta stále běží, ačkoliv se nás média snaží přesvědčit o tom, že do ní teprve sklouzáváme - je válkou především informační či lépe řečeno desinformační a manipulace veřejností je obor, ve kterém jsem pracoval. Co jiného je divadlo: koupíte si lístek a jdete do temného hlediště posuzovat činy pseudohistorických, neskutečných postav a čím více tomu ději na prknech věříte, tím jste spokojenější a máte lepší pocit, že jste své peníze utratili dobře, ačkoliv za částku, kterou utratíte za jeden večer  byste mohli dobře večeřet třeba celý týden. Méně se mi líbí fakt, že se "hraje divadýlko" i mimo divadelní budovu.


   Vnímám tedy veškeré manipulace docela citlivě a umím si (snad) najít v relativně nepřehledné houštině informaci poměrně relevantní zdroje. A s podivem až despektem sleduji, že lidi, kteří jsou jinak rozumní se náhle stávají až téměř fanatiky. Prostě se přikloní k jedné straně, k jednomu pólu magnetu a z téhle pozice vnímají svět. Ano, je těžké se držet uprostřed, mezi póly. Je, jak si každý může ověřit praktiky nemožné najít střed. Jediná šance je, snažit se být co nejvíce "antimagnetickým". A nedbat na to, že vás jedni označují za kremroli, druzí za rasistu a třetí za ovčana či dokonce za nácka. Je to přesně to, čemu se říká "úhel pohledu". Jejich pohledu. Osobně považuji za důležité zachovat si osobní svobodu a úhel pohledu si volit podle své potřeby. Nenechat se přitáhnout kterýmkoliv pólem toho dnešního ideologického magnetu. 

   Málokdy ovšem opravdu víme, co se tam nebo onde ve skutečnosti stalo. Známe jenom  otisky té události, zprávy, názory. Snažím se proto používat co nejrelevantnější informační zdroje, výpovědi těch, kteří tam opravdu byli a ne rozkladů různých politologů, komentátorů a redaktorů. Protože pokud to neudělám, vidím svět jejich očima. A i když se ten pohled někdy dost podobá mému, není tak důvěryhodný. Alespoň virtuální skutečnost je třeba si sestavovat z mnohých zdrojů. Jinak si začnete nepozorovaně myslet to, co si propaganda (na kterékoliv straně) přeje. 

   Je pravda, že propaganda používá, spíše než psychologii goebellsovského typu smršti podobných zpráv, které útočí na člověka, kterého mají nějak přesvědčit. Ale protože zprávy nejsou na rozdíl od postupů používaných v III. říši koordinované, lze "opisování", které se projevují stejnými formulacemi a někdy i překlepy nebo pravopisnými chybami vysledovat. 
Je tedy třeba velké obezřetnosti, než si zprávu zařadíme do kategorie "velmi pravděpodobné".

   Diskuzí, kde se jednotliví diskutující nazývají fašisty, komouši, kremrolemi, hlupáky a podobnými čestnými tituly se neúčastním. Nemá to žádný smysl, není to diskuze o věci samé, ale o emotivním   postoji diskutérů. Což některým možná způsobí snížení duševního napětí, ale rozhodně nepřispěje k rozumné konfrontaci názorů. Ztráta času.    

   Nyní celou Českou Kotlinkou hýbe "problém" přesunu těžké techniky NATO z Litvy na základnu v Německu. Každá strana sporu, jak "kremrole" tak obdivovatelé USA toho používají pro propagaci svého názoru. Je sice pravda, že jednodušší a mnohem obvyklejší by bylo takový přesun realizovat po železnici. Ostatně pro vojáky NATO i mnohem komfortnější. 
   Argument, že se jedná o demonstraci síly vůči Rusku je směšný. Tady do Evropy Rusko dohlédne jen úplnou náhodou a pokud o těchto rozporuplných postojích bude své obyvatelstvo informovat, tak jen proto, aby zdůraznilo odmítavé postoje, které bude vydávat za postoje celého obyvatelstva. To snad (doufám) ideologové NATO (USA) vědí. Ale tahle demonstrace politické "síly" je určena hlavně pro zdejší obyvatele, kteří by si měli uvědomit možnosti NATO zasáhnout kdykoliv a kdekoliv a s automatickým souhlasem místní vlády. 

   Je to jakási super inspekce. Vojensky ten počet nemá velký význam - leda pro nějaký nevelký lokální konflikt. Ostatně - cvičení, které se konalo těsně před srpnovou invazi našich tehdejších spojenců z Varšavské smlouvy se také jmenovalo "Štít 68". A zrovna tak nebylo určeno pro tehdejší "západní svět", ale pro naše politické vedení. To, že si tehdejší reprezentace neuvědomila, že si SSSR nemůže dovolit "dezerci" Československa kamkoliv mimo "tábor míru a socialismu" a že ji tedy nepřipustí je právě naivita Dubčekovského vedení strany a státu. 


   Můj odhad je, že celý spektakulární přesun včetně zastávek a plánovaných "rozhovorů vojáků s občany" je stejného druhu. Zatím se rozhovory plánují jen v Praze ale myslím, že se "pro velký zájem veřejnosti" budou kont i na jiných místech. Vzbudit "zájem občanů" není s pomocí médií zas tak obtížné. Kdekterý kluk, malý i velký se rád půjde podívat na transportéry a US vojáku v plné polní. To se zas yak často na vlastní oči nevidí, že? A emotivní TV záběry z takových akcí se budou ve zpravodajství docela dobře vyjímat a celému světu potvrdí, že naše obyvatelstvo je šťastné, že je pod ochranou NATO a USA.


   Protože uvažuji tímto, ne až tak přímočarým způsobem, mnozí mě možná nazvou kremrolí i když to s mými (ne)sympatiemi k Rusku nijak nesouvisí. Inu, jsemť antimagnetický, s tím nic neudělám - a udělat ani nechci.







Poznámka: 

   Letadlo společnosti Germanwings, které dneska dopoledne havarovalo v Alpách bude také určitě propagandisticky "řádně vytěženo". Jsme zvědav, kdy se k této havárii začnou přihlašovat islamisté - nebo kdy je z této havárie začnou podezírat - ať už bude realita jakákoliv. Těm mrtvým to ani nepomůže, ani neuškodí. Ale show pokračuje...



Apendix:

Místo vlaječek USA dostali k mávání připravení hoši červené karty

Přehmat stolní společnosti jedné pražské kavárny způsobil, že nadšenci najatí k mávání americkým vojákům projíždějícím se po českých silnicích v obrněných vozidlech dostali krabice, ve kterých místo vlaječek USA byly červené karty.
 32.březen 2015 - 12:04

Jak se to stalo?

"Byl to omyl. Oslovili nás sice stejní lidé, kteří zajišťovali protest proti Milošovi Zemanovi a po Národní třídě náhodné příchozí 17. listopadu 2014 tehdy vybavovali červenými kartami. Tentokrát chtěli od nás získat lidi pro  mávání po českých silnicích projíždějícím vojákům USA. V kavárně jsme domluvili, že jim pomůžeme. Jen jsme  domluvili, kam přivezou  krabice s americkými vlaječkami," začal vyprávění kavárnický předák.

"Vše vypadalo velmi snadně a zdálo se, že to musí  vyjít. Partneři slíbili, že zajistí účast  televizních štábů, které  z těchto proamerických manifestací  natočí reportáže. Jenže selhal styčný důstojník jejich agentury, který  telefonicky objednával výrobu amerických vlaječek. Řekl, že jde o podobnou objenávku a stejné množství jako v listopadu. Ovšem ten chlapík  neumí dobře česky a plete si zejména měsíce a tak, když hovořil o listopadu,  myslel  červenec, kdy slaví Američané státní svátek. Proto naši regionální důvěrníci a jejich týmy mávačů před projíždějícími kolonami amerických vojáků dostali sice krabice včas, ale místo s vlaječkami uvnitř byly červené  karty. Tak se stalo, že naši mávači mávali jen dlaněmi, což v televizích nebylo k rozeznání od těch, kteří vedle nás hrozili na vojáky pěstmi,"  vysvětlil trapas s vítáním amerických vojáků chlapík, který si nepřál být jmenován.


Aneb: Sranda musi być i kdyby starke wieszali!

6 komentářů:

  1. Kocoure, vidím to podobně, snažím se o nadhled.
    Budu se nalézat na jíném foto lovu, ze kterého snad budou kloudné snímky, pak se ozvu. Tak o setkání přijdu. Nebýt toho, využil bych příležitost. Vypucuj si sklo, ať se máš čím pochlubit.

    OdpovědětSmazat
  2. V Alpách..taje hrozně sníh, je divné že již nyní, místní tomu říkají v překladu apský jarní taj. Co nás po přejezdu US kavalkády ještě čeká??
    Stejně jsem přesvědčen o plné účinnosti vývaru z pařátu krocana s ASP od Bajera, je to úplně na všechno,levné, i na ty neviditelné psi.
    4P listové trubičky plněné šlehačkou jso taky fajne.

    OdpovědětSmazat
  3. Nechat se naplnit "dobrem" jakéhokoliv druhu? Ale to snad ne...
    Raději přiznám, že jsem stále dutý, neinformovaný.

    OdpovědětSmazat
  4. Nejdůležitější ze všeho je, nepropadat nějaké černobílé iluzi, že na jedné straně jsou Hoši od Bobří řeky a na té druhé padouši. Nic takového, jsou to jen a pouze velmoci a jejich zájmy, nebo jde o to, jak moc těch zájmů chtějí dosáhnout a co všechno jsou kvůli tomu ochotni podstoupit či obětovat.

    Krom amerického pokusu vnutit se stůj co stůj do jižního podbřišku Ruska, který proběhl před časem prostřednictvím Gruzie a který se teď v poněkud velkorysejší podobě zopakoval prostřednictvím Ukrajiny s pokusem vypudit Rusy vojensky z Krymu, za tím nevidím nic moc dalšího. A ani ty pokusy o ruský jižní podbřišek mi nepřipadají jako nápady ani nějak oslnivé ani nějak inteligentní. Tedy krom toho, že pokouší-li se někdo o rozpoutání 3. světové, té správné jaderné, tak to zase ano, tady bych to jako úsilí vedoucí tím správným směrem hodnotit mohl.

    Všechny ty role jsou mi srdečně ukradené a lhostejné: Berlin-role, Brusel-role, Washington-role i Kreml-role. Jenže ta Kreml-rile je v tom tentokrát o dost víc pasivně a jen reaguje na to, co se stalo, nebo se chystá stát. Aktivnější roli v tom tedy hrají ty první 3 a jestli to nemá skončit průšvihem, měly by brzdit a dávat zpátečku.

    Na ty pojízdné motorisované plechovky bych se podíval z větší blízkosti docela rád, a také bych si je rád vyfotil, ale až do 31.3 jsem beznadějně zasekaný prací. Ta příležitost k vidění prostě přišla v blbém čase a za poněkud pohnutých okolností, a tak mi to zase až tak moc nemrzí. Třeba to klapne jindy a za lepších okolností.

    OdpovědětSmazat
  5. Nebude-li moc pršet, vezmu dlouhé sklo a půjdu si Amíky na památku vyfotit, jedou těsně (cca 4 km) kolem nás. Pokud mě tam nezabásnou policajti v domění, že jsem ruský špion. [;>/
    Svému synovi taky říkám Ami - jmenuje se totiž Adam.

    OdpovědětSmazat
  6. Focení:

    Kocoure, s focením držím palce. Ať Ti vyjde světlo i počasí.

    Já během těch 2 dní, co budou v Praze nebudu mít šanci se uvolnit. Jedině bych snad při troše štěstí možná mohl zajet 1. do Rozvadova, zase tak daleko to není, ale spíš budu vyspávat. Jeden už taky není nejmladší a nevydrží a neutáhne úplně všechno.

    OdpovědětSmazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)