Dodo aneb klídek...

 

Impotence jako životní krédo

   Na ostrově Mauricius kdysi žil jeden pták. Jmenoval se dodo. Živil se výhradně ovocem. Byl zřejmě pevně přesvědčen o tom, že když on na nikoho neútočí, že je tak zařízený celý svět. Dronte mauruicijský, jak se mu správně říká už  nežije - byl vyhuben, přesněji řečeno sežrán.

   Zdá se, že s naší mírumilovnou evropskou civilizací to dopadne stejně. Nejsme nejen schopni, ale ani ochotni se bránit. Vlny migrantů jsou čím dál tím vyšší, ale hlasy těch, kteří upozorňují na neudržitelnost situace jsou přehlušovány jinými hlasy, které nebezpečí bagatelizuj a jakákoliv slova o rychle vznikajícím problému buď odsuzují s podivnými nálepkami, které vlastně nic neříkají, nebo si z nich dělají legraci. A výroba virtuálních nálepek prosperuje. Naše - tedy spíše jejich - touha konat dobro se bezbřehá a sebevražedná. Problém je v tom, že jsme na jedné lodi a tu vedou naši kapitáni na skaliska. V té rozbouřené vodě nakonec skončíme všichni.

   Tvrdí nám, že tahle situace nemá žádné dobré řešení. Nevím, možná nemá - ale my se o žádné účinné řešení ani nepokoušíme. Oficiálně. Jenže situace nahrává neonacistům. A tady je zajímavé zjistit, že s nimi se systém dokáže docela účinně vypořádávat, i když nebezpečí z tohohle jevu je zatím nevelké. Takže pronásledujeme nejen myšlenky, ale i symboly - hákové kříže a podobně, i když ty byly vlastně jako symbol kdysi používány ve východních kulturách pro označení štěstí - a zprofanovali je až nacisté. Postihujeme i pseudosymboly - jisté kombinace čísel nebo tovární značky, které snad(!) něco řeknou členům takových organizací, ale veřejnosti jejich význam ozřejmili až jejich vykladači. Aktivita neonacistů ale poslední dobou roste, získávají více příznivců, ačkoliv se o jejich likvidaci snaží snad všichni oficiální politici.

   Vycházejme z faktu, že tak jako křesťanství a judaismus byly nezbytné při vzniku stávajících evropských států a Izraele jako jednotící idea, nyní je ale jednotící ideou pro rychle se rozšiřující celosvětový chalifát (stát) islám. A je jedno, že islámských směrů je několik a jejich vyznavači se mezi sebou zabíjejí - s křesťany to bylo kdysi stejné. Dodnes jsou boje mezi protestanty a katolíky v Irsku a teče tam čas od času krev. Jenže my stále oficiálně blábolíme cosi o náboženských svobodách a o morální nutnosti pomáhat potřebným.

   Mezitím se do Evropy hrnou nové vlny migrantů agresivně, "za lepším". A dost možná je mezi nimi daleko víc islámských bojovníků džihádistů, než si dokážeme připustit.* Vyhrůžky imámů a oficiálních představitelů islámského světa nebereme vážně - prý je to jen rétorika určená "pro vnitřní trh". I kdyby byla - mění to něco na tom, že vyzývají k likvidaci naší kultury? Nás všech, "nemuslimů"?

Docela trefná grafika k současné situaci. (Rozklikni.)

   Nejsme ochotni přizpůsobit naše evropské zákony nové situaci. Volně vpouštíme do země lidi, kteří nemají v 99% žádnou kvalifikaci a ani se o ni nebudou pokoušet. Dokonce se nebudou pokoušet ani o nějaké splynutí, asimilaci se zdejším obyvatelstvem. Očekávají ale, že se "o ně postaráme". A pokud se postaráme,  vytvoříme jim ghetta (nejsou ochotni se přizpůsobit obvyklému způsobu chování, odívání a vůbec života) a oni kromě konzumace sociálních dávek a drobnější kriminality (jsou na ni zvyklí)  začnou vzápětí vznášet požadavky. Náboženské i právní. Zkušeností ze severských zemí je dost, vyloučené lokality (no-go zones), kam si netroufá ani policie tam nejsou žádnou zvláštností. TV  rozhovor s Norkou středního věku a bezbarvého vzezření , která dává vinu za znásilnění mladé dívky jen jí samotné (neměla přece chodit sama do kina!) byl pro mne otřesný zážitek. Naprostá ztráta soudnosti a pudu sebezáchovy. Vymytý mozek, Mozeček. Lidé s méně stabilní povahou pak mohou začít uvažovat jako A.B. Breivik. Jsou takoví a přibývá jich. Pud sebezáchovy.  Nebo, chcete-li, "Každý tlak budí protitlak!"

   A pokud je označíme za neonacisty, klidně vám do očí řeknou, že pokud je tak chcete nazývat, tak nimi asi jsou. Nechtějí být vytlačeni, zlikvidování příchozími. Kulturou, která je nekompatibilní s kulturou naší. Jsou to většinou lidé prostého myšlení a větší přirozenou agresivitou, než je průměr populace. Často rváči, fotbaloví chuligáni. Toho faktu často argumentačně využívají jejich kritici. Ale není nakonec přirozené ve společnosti, kde se po internetu podepisují petice akademiků, bezzubě vyzývající k "chladné hlavě" při posuzování imigrace, ale zakazující publikaci "nesprávných názorů" - t.j. jiných, než mají oni) a odmítající tak i diskuzi s nimi. Namyšlení "majitelé jediné skutečné pravdy".

A tak vzniká "všelidový odpor" k současné imigraci. 70% obyvatelstva je proti. Lidé se pomalu sdružují, některé skupiny jsou agresivnější, některé méně, ale všechny jsou hlasitě dehonestovány různými "mutikulturalisty" a "sluníčkáři" kteří jsou často zaměstnáni ve veřejných sdělovacích prostředcích a nectí neutrální objektivitu novináře. Podporu mají v neziskových organizacích, které z přílivu migrantů profitují nebo doufají, že v blízké budoucnosti profitovat budou. Quislingové dneška, parazitující na těch, kteří "vytvářejí hodnoty" - jsou společnosti skutečně užiteční.

   A páni politici? Ti pochopitelně sbírají body do následujících voleb. Je docela legrační pozorovat,  jak mnohý středo-levý politik používá pravicové argumenty a naopak.

   Ale všichni svorně tvrdí, že současný stav nemá řešení. Ale kdo má přinést řešení, když ne politici? Vláda?  Asi to ale bude, jako téměř vždy při dějinných zlomech, "ulice".  Protože vynucená lidumilnost se nedá vynutit příkazem, zákonem a dokonce ani intenzívní mediální masáží. 

Ale při splnění několika podmínek:

• Nebudou to praktikující muslimové - v co kdo věří je nám jedno, ale okolí o tom nechce moc vědět. Tedy zákaz muslimských symbolů a organizací, vyžadovaný se stejnou přísností, jako zákaz symbolů nacistických.
• Nebudou vyžadovat žádné "zvláštní zacházení", žádná specifická  práva. Bude se striktně dodržovat právo hostitelské země. 
• Naučí se rychle naši řeč a budou zaměstnatelní, aby nebyli odkázáni na sociální dávky. Jejich dávky budou vypočítávané stejně jako u původních obyvatel.
• Podrobí se nějaké modifikaci přísahy, slibu, který musí skládat každý žadatel o americkém občanství. Tady se bude týkat i azylového pobytu - a nebudou mít například volební právo, dokud se nestanou plnoprávnými občany.
•   Komu se zdají tyhle podmínky nesplnitelné bude posuzován jako nežádoucí osoba a bude vyhoštěn tam, odkud přišel. Neprodleně, i za cenu rozdělení rodin.  

   Pokud nepřistoupíme k tomuto rovnému řešení bude nárůst migrantů stále větší, až nakonec hněv lidí dostoupí určité hranice a najde se nějaký charismatický "lidový vůdce" (a nebude podstatné, zda bude mít knírek či patku) a současná vládní garnitura bude rychle smetena. Tím myslím nejen státní, ale i tu celoevropskou. A vrátíme se o sto let zpět.

   Druhá varianta vývoje, zdá se že stejně pravděpodobná, je totiž rychlá islamizace Evropy a návrat o 600 let zpět se všemi atributy. Náboženským fanatismem i nevýkonnou ekonomikou - tady totiž není ropa, kterou lze prodat západním těžebním společnostem a za utržené peníze stavět v mrakodrapy jako v Dubaji. Bude to mít i jisté "morální"  výhody. Například gayové budou svou úchylku úzkostlivě tajit, protože homosexualita bude trestána smrtí. Taktéž nevěra manželky nebo neposlušnost dcery otci. Dluhy se budou vracet, pokud si dlužník bude chtít zachovat obě ruce a populace nebude příliš obézní, protože se bude každoročně slavit Ramadán. Nebudou tu překážet chrámy, kostely, galerie nebo knihovny - odporuje to totiž učení Prorokovu.

*/ Je zajímavé na agenturních fotografiích pozorovat, kdo k nám vlastně utíká. Jsou to převážně dobře živení a svalnatí mladí muži, kteří by mohli nebo dokonce měli uživit své rodiče, ženy a děti. Místo toho dají cca čtvrt milionu korun převaděči, aby je dostal do Evropy a pak platí další částky při překonávání hranic schengenského prostoru.  Kde vzali tolik peněz na území zmítaném válkou? Jak to, že mají na sobě značkové tepláky a tenisky? Jsou to takoví chudáci, za jaké se vydávají?

  A mají u sebe moderní mobily - dokonce se zdá že s platnými evropskými SIM kartami. Jsou to přece známé snímky, na kterých běženci volají hned z pláže na které přistáli. Vypadá to jako nálet hranatých světlušek.  To vše nahrává těm sýčkům, kteří tvrdí, že mezi mladými muži je spousta džihádistických buněk, které, až se dostanou do místa určení začnou konat. Džihád.

   Ale nejspíš to bude jenom další téma, o kterém se prý nesmí mluvit a psát. Takže byl-li to hoax nebo nebyl se dozvíme později, až přibude teroristických útoků. 

   Pokud je mezi běženci jen jedno promile radikálů, přibude jich letos do Evropy, tedy do Německa 800. To je dostatečný počet na několik desítek teroristických útoků. 

Dobrovolníků se najde dost.

    Omlouvám se za téma ve stylu "O červené punčošce". Ale to, co se děje v některých médiích mě hněvá, zlobí a irituje. Drzost některých komentátorů zaštiťovat se "národem" a "intelektuální elity" je bezbřehá. Nebo požadavek na solidaritu. Solidarita na rozkaz už ale solidarita není.  Další hlasatelé jediné a nezpochybnitelné pravdy! Asi jsme se toho komunismu nedokázali zbavit - a agresivního kapitalismu taky ne. Takže oscilujeme mezi nadnárodními monopoly a multikulturními sluníčkáři.  Jeden neví, co je horší. Oba antagonistické směry se nám snaží "vykecat díru do hlavy" a zabránit tak, abychom nedejbože použili té hmoty, co máme (snad) mezi ušima.  

A jak to vidí Němci? 

==============

Co se od "doby nesvobody" 1968 - 1989 změnilo? 

Přibylo jen více cenzury nebo spíš překřikování
a - již dávno naučené - autocenzury.
Dnes používáme mobily a internet.
Máme snad proto lepší informace?
Jste si jisti?

¨