 |
| Franz KAFKA |
...Šel jsem asi kilometr mezi migranty a na vlastní oči vidím, jak po několika stech metrech migranti zjišťují, že již nemají hlad či žízeň, a odhazují jídlo vedle cesty. Ta nová bunda nesedí, a tak ji odhodí, do večera je daleko, tak odhodí spacák...
Cesta do Srbska je lemována tunami odpadků. Makedonské děti sbírají do igelitových pytlů housky a chleby jako krmivo pro domácí zvířata. S plnými pytli jídla procházejí kolem sluníčkářů, kteří již mažou další bagety pro další várku migrantů.(Tomáš Jirsa na Neviditelném psovi.)
Celé tohle divadlo se z tragičnosti velmi rychle překlopí do burlesky, v okamžiku, kdy začnou všichni něco předstírat. Lhát, podvádět - každý jinak. Protože lež má krátké nohy jak praví úsloví a je úplně jedno, je-li to lež sluníčková, hate-free nebo xenofobní nebo její nejobvyklejší druh - lež politicky korektní, tedy propaganda mainstreamová.
Proto dnes budu bez poučování citovat básnické výplody všelikých sluníčkářů, mutikulturalistů atd.
Mirka Ábelová
Niečo s týmto svetom nie je v poriadku
6 ks fliaš s vodou stojí 1.50 €
Spýtavo sa na mňa pozerá
Či vziať viac
Čo pre nás znamená 1.50 €
Čo pre nich 6 ks fliaš
Cestou tam mlčíme
Potom odpadky a ľudia v parku
A odpadky a ľudia v parku
Deti a starí a plot
A policajt pri vstupe s rampou
-stravu rozdajte utečencom na ulici, tú neberieme, -hovorí
A potom 4 min. a 56 s
A všetky igelitky s oblečením fuč
Máte topánky? Cigarety? Ktoré sú detské veci? Niečo na zimu?
A všetko jedlo fuč
Dal si to správnym ľuďom?
Kto vlastne sú tí správni ľudia?
Sú správnejší?
Cestou späť mlčíme
A to, že niečo s týmto svetom nie je v poriadku
Je také zrejmé, ako dieťa
Ktoré schmatlo balík jabĺk z Lidla
A s chuťou sa do jedného z nich zahryzlo
A jako protiváha politicky jeden velmi nekorektní, xenofobní vtip:
Sedí Ahmed v Berlíně u řeky, špinavej, v roztrhanejch šatech, zkažený zuby a chytí zlatou rybku. Klasika. Tři přání atd.
Ahmed se zamyslí a říká: "Rybko, chtěl bych mít krásný zuby, jako lidi tady." Blik! A sedí v zubařském křesle a zubař pilně pracuje. Ahmed mu povídá, že nemá peníze a zubař na to, že je to placený z evropskejch fondů.
Jako druhé přání říká, že nechal doma svoje ženy, děti a rodiče a chtěl by s nimi hezky bydlet. Blik! Sedí v přijímacím pokoji vybavené vily a na stole čeká na jeho podpis smlouva, že vilu hrazenou z fondů EU pro uprchlíky v rámci "programu o slučování rodin" přebírá do užívání.
Ahmed se zamyslí a jako třetí přání říká, že by chtěl bejt modrookej blonďák jako Němci. Blik! Z Ahmeda je modrookej blonďák se zkaženejma zubama, a sedí v roztrhanejch šatech v Berlíně u řeky. Tak se ptá rybky, co to má bejt?
Rybka mu odpovídá: "Jseš bílej, tak se koukej starat sám!"
Surové? Styďme se!
III.
Zahání každý den exodus.
Žalují každý den exodus.
Nechtějí vidět exodus.
Někdo jim vnutil, že jsou sami.
Sami se jednoho dne probudili na planetě.
Přistihls je
při samomluvě, samohaně, samochvále.
Nakonec ten samožer se spoustou hlav,
hlávek zelných, stojí sám sobě v cestě,
máchá vidlemi, palcátem, Smetanou,
zaklíná se i svatými, a z prdele mu uniká plyn.
Přistihls je,
vypínají kozy, kojí o sto šest vlčata,
mění se v hordy morčat a krys, prosí o klystýr,
sní o čistokrevném kraji, o makovém koláči
a krajáči mléka, o řekách piva a kančích hodech.
Přistihls je,
jak se bojí minaretů, sousedů,
zdravého rozumu i citu.
Strach z nich dělá zlé mravence.
Přistihl ses.
Tento mladý (?) muž nechť mluví sám za sebe. Abychom zcela neztratili zbytky sebeúcty po takovém morálním výprasku, musíme se bránit humorem. Barva? Černá, proti lidskosti!
Muslimové přeběhnou německou hranici a začnou tancovat, zpívat, jásat .............
Jde okolo stará babička a ptá se: "Chlapci, copak to slavíte ?"
A jeden muslim odpoví: "Slavíme a radujeme se, už nás muslimů žije tady v Německu 8 milionů babko !!!"
Babka se zamyslí a povídá: "Já bych se tak neradovala mládenci, ono to není až zas tak dávno, co tady žilo víc jak 10 miliónu židů ........"
Ale mladí prokletí básníci ještě neřekli svoje poslední slovo!
Adam Borzič
Potmě
Uprchlíci nemůžou za vaše posraný životy
Uprchlíci nemůžou za vaše posraný životy
Ztracený iluze v pevnosti Evropy
Uprchlice nemůžou za tvůj posranej život
Postavenej z předsudků a pokřivenejch hodnot
Chceš nenávidět lidi jen protože jsou jiný
Ve vlhkejch snech se vidíš jak je střílíš
Obviňuješ druhý vůbec nevíš jak to chodí
Kdo nosí čí kabát kdo si za čím stojí
Absence myšlení jiní ti definují cíle
Katalogy lidí který je třeba nenávidět
Nechal sis namluvit co si máš myslet
Na co se dívat a co vlastně vidět
Vyprávějí ti vymyšlenej příběh
Imaginární okovy koncepce národa
Díky státu jsi zapomněl co je svoboda
Svoboda to jsou svobodný lidi
Tvůj hrudník ostnatým drátem oplotili
Jak se žije když umíš jenom nenávidět
Když přeješ lidem smrt a přeješ si je střílet
Migrace je otázka života a smrti a ne nějakej výlet
Jednou se budeš divit že tě nenávidí
V jejich srdcích Nezbylo místo pro cit
po tom co viděli jejich oči
Utopils jejich lidskost a soucit
V moři předsudků utopils jejich soucit
Fašistům jednadvacátýho století se říká slušný lidi
Český mámy svý děti vyzbrojily
Touhou po stavění zdí
Pokojíčky vyzdobený spektakulární lží
Polib mi prdel s jakýmsi státem
Až dneska večer usneš oplotím tě drátem
Nechám tě žít v soukromý totalitě
Tak si to chtěl Nebo jaks to myslel
Když si říkal že bys je střílel
(Tady jsem si dovolil opravit pár chybějících interpunkčních znamének a překlepů - patrně vzniklých při horečném záznamu básníkových úderných myšlenek do nejnovějšího tabletu Lenovo v některé Pražské kavárně - podle nářečí soudě. Podle příjmení je to Chorvat.)
Ale co... Buďme přece tolerantní.
Jiggs McDonald, moderátor Hall of Fame NHL v Ontariu, říká:
Jsem opravdu zmatený, že mnoho mých přátel je proti stavbě další mešity v Torontu. Myslím, že by mělo být cílem každého Kanaďana být tolerantní bez ohledu na jeho náboženské přesvědčení. Proto by mešita mělo být povolena, a to ve snaze prosazovat toleranci.
Proto také navrhuji, abychom otevřeli dva noční kluby hned vedle mešity, čímž podpoříme toleranci zevnitř mešity. Jeden z klubů by byl gay klub a mohli bychom ho nazvat "Turban Cowboy " a druhý, topless bar, by se jmenoval "You Mecca Me Hot".
Hned vedle by mohlo být řeznictví, které se specializuje na vepřové maso, a vedle něj pak restaurace s otevřeným vepřovým grilem s názvem" Iraq of Ribs".
Naproti přes ulici by mohl být obchod se spodním prádlem s názvem "Victoria Keeps Nothing Secret (Victoria nedrží nic v tajnosti)" se sexy figurínami ve výlohách, prezentujícími zboží, a na druhé straně obchod s lihovinami s názvem "Morehammered."
To vše by mohlo povzbudit muslimy, aby prokázali toleranci, kterou žádají po nás.
Ano, měli bychom podporovat toleranci a každý z nás v tom může sehrát svou roli tím, že toto předá dál. A pokud se právě nesmějete nebo neusmíváte ...
Je to buď tím, že právě spíte, nebo je právě půlnoc v oáze a je čas uložit vašeho velblouda do postele.
Ještě něco málo z rubriky "došlo mailem":
Jak správně vyplnit daňové přiznání?
(Tento článek byl zveřejněn v britském tisku.)
Na otázku "o kolik osob se staráte?" jeden občan odpověděl, že se stará o:
- 2,1 mil. ilegálních přistěhovalců,
- 4,4 mil. nezaměstnaných,
- 900 tis. kriminálníků v 85 vězeních,
- 650 kreténů v parlamentu a celou Evropskou komisi.
Administrace finančního úřadu mu vrátila přiznání s tím, že jsou jeho odpovědi nepřijatelné.
Dotyčný občan oponoval otázkou: "Proč? Na někoho jsem snad zapomněl?”
DRAZÍ UPRCHLÍCI, NEJEZDĚTE DO ČECH
neboť:
Dotyčný občan oponoval otázkou: "Proč? Na někoho jsem snad zapomněl?”
DRAZÍ UPRCHLÍCI, NEJEZDĚTE DO ČECH
neboť:
- 1. Český jazyk je jeden z nejtěžších na světě a bez jeho znalosti se v ČR neuživíte
- 2. Sociální dávky jsou jedny z nejnižších v Evropě
- 3. Minimální mzda je jedna z nejnižších
- 4. Český národ je tvořen z 80% nevěřícími
- 5. Celou historii nás okolní národy přepadávaly a obsazovaly a už si to nenecháme líbit
- 6. Máme bohaté zkušenosti s ideologiemi, takže odpor vůči islámské ideologii má 95 % obyvatel
- 7. Nenecháme si zastrašit naše děti bubáky v burkách
- 8. ČR je na první příčce na světě ve spotřebě piva. (Pro muslimy: pivo je nápoj s obsahem alkoholu.)
- 9. Většina Čechů miluje řízky a vepřové maso - naopak za prasata považujeme lidi,kteří se denně nemyjí a vyhazují odpadky na ulici,což je v muslimských zemích naopak považováno za naprosto normálnÍ
- 10.POLOVINA NÁRODA MÁ DOMA PSA A TOHO MÁ RADĚJI NEŽ VŠECHNY UPRCHLÍKY!
Ale jsem rád, že ty "smějícím se bestie" nejsou jenom Češi.
Že absurdnost dnešní situace vnímají i jiní.
 |
| Konec plotu. Ze série "Moje Sudety") |
Domnívám se, že kdyby mladí soudruzi aktivisté ráčili zkusit zjistit, kam že se to poděli kosovští Cikáni a Židé a jak pak že se to daří kosovským Srbům, možná by jim ledacos došlo a přestali by klást blbé otázky, případně přestali osočovat kdekoho a kdeco kolem.
OdpovědětVymazatNejčastěji u nás v život uváděným příslovím bývá to o těch prázdných sudech, co nejvíc duní. A dalo by se doplnit nějakým peprným v tom smyslu, že krom toho, že ty prázdné sudy postrádají jakýkoliv užitečný obsah, jsou dík té absenci obsahu navíc ještě neskutečně namyšlené a drzé.
Kocoure, konec plotu je moc pěkné foto.
OdpovědětVymazatCo se týče tématu, jsou to projevy frustrovaných lidí, kteří si tím kompenzují neschopnost řešit své vlastní problémy. Vítají jakékoli téma, které odvede jejich pozornost od nich samých.
"Seděl jsem stranou ostatních se sklenicí mléka a přemítal o svém truchlivém osudu." Adolf Hitler : Mein Kampf
Významným varovným příznakem je nedostatek smyslu pro humor.
Nedostatek smyslu pro humor / Obuvníkovi
OdpovědětVymazatMít smysl pro humor vyžaduje jistou minimální dávku inteligence, přirozené hravosti a nadhledu. To samozřejmě v mnoha případech naráží na otázku: „Kde brát, když ukrást se nedá?“.
Fotka plotu / Obuvníkovi:
OdpovědětVymazatFotka plotu a oblohy za ním, je krásná. Truchu přemýšlím, zda by jí to víc neslušelo v barvě a zda by to nakonec mnohem líp nevyznělo, kdyby se to nafotilo nějakým „středoformátem“. Trochu „švihlá“ zábava, pravda, ale pořád o 2-3 řády lepší, než psát odpudivě „nestravitelnou“ poezii, obsahující mraky gramatických chyb a plivající na všechno a všechny kolem, navíc bez jediného reálného důvodu tak činit. Krom poptávky finanční poptávky našich politických Quislingů, samozřejmě. To ale já pokládám za dobrý důvod otočit se k ním zády a poslat je do kamsi, nejlépe do definitivního propadla dějin.
Právě nebarevnost je zajímavá.
OdpovědětVymazatHravost...včera jsem vyrobil v pořadí pátou modifikaci špuntafónů, když nepočítám ty, kterými jsem oblažil bližní. Na nějakou dobu si bastlící dietu. Než dorazí díly pro zásadní upgrade notebooku. | zrcadlovka, já se z toho potento, pořád jak procházka minovým polem, dosáhnout reprodukovatelných výsledků.
Zrcadlovka / Obuvníkovi:
OdpovědětVymazatTo se časem zvládne a poddá. Inteligentnímu soustředěnému úsilí nic neodolá. Skýtá to víc možností a tak logicky déle trvá, než se s tím jeden sžije a naučí dělat. Filosofie je o dost jiná než u krabiček na mýdlo a na to je také potřeba si zvyknout.
Barva / Nebarva:
Obloha, která tam prosvítá, je nádherná a to by možná v barvě vylezlo lépe. Prokreslené detaily zase člověk lépe vnímá v tom černobílém provedení nebo aspoň na méně pestrém obrázku.
Ať už je to jak chce, konkrétní Kocourův obrázek v každém případě pěkný je tak, jak je.
Podobných "příběhů" běhá od lidí v mailech spousta. Tyhlety obrázky jsou ještě krotké. Nevíte, kdo kreslil toho Kafku?
OdpovědětVymazatObrázek Kafky / Astře:
OdpovědětVymazatŘekl bych, že jednak se to Kafkovi z fotografií docela podobá a zároveň působí pěkně „kafkovsky” depresivně. Kde ho Kocour splašil, Vám bude muset prozradit až se vrátí :-) Existují i vyhledávače obrázků, ale jednodušší a pohodlnější bude počkat na Kocoura a zeptat se ho.
Příběhů o invazi vydávané za „migraci“ je plný internet / Astře:
Ano máte pravdu, záběry z jihu Itálie, kde chátra táhla městem a demolovala cokoliv jí přišlo pod ruku, byly mnohem horší a zároveň mnohem výmluvnější. Kdysi si mladý nadporučík dělostřelectva, Napoleon Bonaparte vysloužil povýšení. Stalo se to za situace, kdy zdivočelá chátra začala při plundrování města překračovat meze přijatelného, Napoleon přikázal přivézt tříštivou munici a ani ne za pár dní byl klid. De Gaulle v roce 1968 také nechal policii dost „přitvrdit”, když už ten čurbes v Paříži nebral konce. Proč se sakra dnes nenajde nikdo takový? Dávno je na čase. Chová-li se někdo jako zdivočelá chátra, má také jako zdivočelá chátra i skončit a to je bradou vzhůru, pro výstrahu ostatním, kterým by se něčeho podobného zachtělo. To aby si to rozmysleli dřív, než se do toho pustí.
Draku, a já pořád proč máte nick drak. Už to vím! :-)
OdpovědětVymazatAle k té kresbě Kafky. Líbí se mi, je přesná, absolutně ho vystihuje. Je to taková velká zkratka, vypadá, jako celá jeho tvorba. Takové výrazivo mám ráda. A v písemném projevu jsou to třeba verše, nebo příběh ze života v co nejkratší podobě, kdy je to všechno podstatné mezi řádky. Malo tahů uhlem, málo slov, a přitom hodně obsahu. To podporuje fantazii.
Ten Kafka za Qvadrem u Máje - když jsem tam tuhle šla- byl zrovna v opravě. Nějak mu neběhaly správně součástky, takže se tvářil naprosto nekafkovitě. Byl zkrátka rozhozenej. Nějak jako po flámu. Ale aspoň jsem se mrkla do jeho útrob v tom soklu, na kterém hlava stojí. Tak to je úžasný, tisíce všelijakých udělátek tam běhá a svítí a bliká. No, rozbil se jim brzy. Celkem mě to dílo moc neuchvacuje. Je moc extravagantní - něco jako Kafka ve fraku.
Pátrala jsem po internetu, ten obrázek jsem nenašla. Škoda, Ráda bch viděla ještě jiné obrazy toho autora.
Drakovi - ke krabičce na mýdlo. Jestli jsem dobře pochopila, míněn tím je fotografický aparátek nevalné kvality. Mám jeden takový a dělám hezké fotky. Takže se svojí krabičky zastávám. Ale já jsem skromná umjelkyně, tím to asi bude. :-)
OdpovědětVymazatObrázek Kafky, co našel Kocour a mechanisovaná socha Kafky za Quadriem / Astře:
OdpovědětVymazatTo srovnání je z více hledisek zajímavé. Zatímco na obrázku je Kafka jak k poznání, že je to Kafka, tak zároveň jak říkáte, způsob zobrazení a vnímání obrázku dost koresponduje se stylem, jakým Kafka psal a k tomu navrch, ten obrázek vyvolává podobné pocity, jako Kafkovo dílo. Zkrátka dílo se autorovi zdařilo. Když se naopak podívám na tu sochu za Quadriem, tak bez nápovědy jsem dodnes nevěděl, že to má býk Kafka. Ta socha nijak kafkovsky nepůsobí, v žádném ohledu. Spíš působí jako pokus o zhmotnění digitální pixelizace, jevu jinak spíš nežádoucího, generovaného šetřením na technice. Když se porovná poměr cena / výkon, tak kam se hrabe ta socha na ten obrázek. A to se ta socha rozsypala dřív než za rok provozu? Co to je za šmejd? A aby to k něčemu bylo, to by jí museli vyrobit Švýcaři? To už máme tak „levé ruce“, nebo nedovedeme neošidit materiál? Hrůza. Na obrázek se zeptejte Kocoura, to bude nejrychlejší a nejsnadnější způsob:-)
Já v zásadě proti krabičkám na mýdlo nic nemám. Sám jsem konec konců začínal fotit s filmovou obdobou něčeho takového. Člověk ale musí vzít na vědomí, že ta věc má svá špatně překonatelná omezení a přizpůsobit se jim a zbytečně netrápit ani sebe, ani tu krabičku. Některá omezení se dají nějak obejít chytrostí a znalostí optiky a pod. A jiná zase ne a o některé věci ani netřeba se s tím pokoušet. Kocour s Obuvníkem tvrdí, že mnohem víc záleží na tom, kdo mačká spoušť nežli na tom aparátu samotném. Já neříkám, že to není pravda, na tom, kdo vidí a mačká spoušť hodně sejde, ale ta věc se spouští některé věci a situace prostě nezachytí, když to je mimo její možnosti.
TU MÁŠ KAFKU(O)
OdpovědětVymazat4p
Obrázky Kafky / EK:
OdpovědětVymazatDíky EK za odkazy na obrázky s Kafkou. Sice z toho nejsme o nic blíž k člověku, který ten obrázek namaloval, ale zato s velkou pravděpodobností víme, odkud ho Kocour vzal a že z té hromady, která se nabízí, vybral docela dobře.
Já sám za sebe musím poděkovat také. Objevila se tam fotografie Kafkovy sochy za Quadriem, na které je Kafka opravdu k poznání a mně došlo, že ta socha není tak hrozná, jak jsem si původně myslel, ona je jen umístěná na příliš stísněném prostoru a tak tam prostě jene a nijak nevyniká. Ona tam ani nijak vyniknout nemůže. Dívat se a vnímat se na ní a zároveň jí vnímat se dá jen z těch nejvzdálenějších úhlopříček a nato kolemjdoucí obvykle nemá ani chuť, ani čas, ani náladu. Na tak stísněné místo by to asi chtělo udělat jí tak asi v 2/3 velikosti na trochu vyšším podstavci? Nevím, takhle jak to je, to opravdu nepůsobí a když ano, tak spíš blbě a určitě jinak, než autor původně zamýšlel. Škoda.
Draku, vy to vždycky tak hezky srovnáte a shrnete na hromadu, že jsem z toho až dojata.
OdpovědětVymazatMně se ta socha vedle Q nelíbí (je to vůbec socha?) - je to stroj závislý na energii.Vypadne proud a kde je kouzlo? Obraz, to je jiná, socha z kamene nebo dřeva nebo železa.. Ale možná jsem zaostalá. Znáte pana Q ze Star treku? To je bytost, spíš jen přízrak, předvádějící svá kouzla - čaroděj, který může všechno a tak toho využívá bohatě, v jisté smyslu je pan Q syntézou umění, ale v té soše za Májem to všechno nevidím. A je pravda, že v tom prostoru zaniká. Jinak celkem snáším třeba Tančící dům nebo Novou scénu ND, i Žižkovskou TV věž jsem snadno přežila. Ta miminka, co po ní lezou, jsou od stejného autora, jako je Kafka. Dělají mi tam dobře. Kdykoliv jsem na Jiřáku nebo jedu kolem tramvají, tak jim v duchu mávám.
EKkokaoukovi - s díky jsem prohlédla celou galerii. Je tam jeden obrázek, trochu podobný tomu tady. Tolik kafek na hromadě, to je teda pěkná kafkárna :-)
OdpovědětVymazatMám takovou asociaci, kdysi jsem bydlela v Praze v Široké ulici. Z obrovských oken mojí ložnice jsem viděla starý Židovský hřbitov, kde na vysokánských stromech každé jaro sídlila hejna kavek (možná, že to byly vrány nebo havrani - všechny si je pletu) a to ptactvo v době páření a poté hnízdění a poté krmení holátek dělalo takový brajgl, že se tam od svítání do setmění nedalo existovat. To bylo krákorání a pískání a pištění. Nicméně - teď na to vzpomínám docela ráda. Byly to zvláštní zážitky ve spojení s tím hřbitovem a vůbec s dějinami toho místa. Vlastně jsem měla štěstí, že jsem podobnou atmosféru mohla prožívat. To člověk vidí a pocítí až zpětně.
Takže dík, EKokokokvíkkokodákakikirikí
Prohlížela jsem si ty Kafky znovu, tenhleten, co je tady - tam je! Až daleko dole, s jakými záhadným komentářem zřejmě v turečtině - buď je autorkou toho komentáře jistá Héléne Cixous, nebo možná je autorkou toho obrazu. Turečtinu či nějakou jinou podobnou divokou řeč neznám.
OdpovědětVymazatPro mě ne Kafka, ale bratři Čapkové.
OdpovědětVymazatPohyblivá socha u Quadria / Astře:
OdpovědětVymazatNevěděl jsem, že autorem sochy je David Černý, ale dílo jménem Kafka na jeho poněkud neuspořádaném webu je. Umělecké dílo to je a asi bude na místě říkat tomu pohyblivá socha, nenapadne-li někoho lepšího, nebo výstižnějšího. Rozměry, váhy a další parametry, jsou vcelku úctyhodné. Ono to i vypadá docela dobře, byla použita spousta hezkých, ušlechtilých materiálů, ale mrzuté je, že Kafka je na soše k poznání až zdaleka a po většinu dne mu chybí světlo. Prostě na tom místě kde je, nějak „nevyznívá“. A je to škoda, protože ta socha stála Davida nepochybně docela dost přemýšlení i práce a nepochybně to nebylo zadarmo.
David Černý rozhodně není jako umělec bez talentu a jako člověk má své určité specifické charisma. Párkrát jsem se s ním setkal a prohodil pár vět, poslechl si co říká podíval se co dělá a zanechalo to ve mně vcelku příznivý dojem.
Z toho, co David vytvořil se mi nejvíc ze všeho asi zalíbila ona neposedná batolata na žižkovské televizní věži a nezapomenutelný a docela dobře zpracovaný byl i vztyčený prostředníček na Vltavě naproti Hradu. Neznám všechna jeho díla a také nejsem „kulturožrout“ za každou cenu, když se mi něco nelíbí, nebo mi to zrovna neosloví na první pohled, nejsem na autora hnusný, ale lhát mu do očí, že se mi to líbí, když to není pravda, také nebudu. Budu-li schopen sdělit mu proč se mi to nelíbí tak, aby to mělo smysl a pomohlo mu to v další tvorbě, rád to udělám.
Tady prostě jaksi vynaložené prostředky a energie neodpovídají výslednému dojmu. Není to vina té pohyblivé sochy samotné, je to neodpovídajícím umístěním. A je-li socha pohyblivá, je zapotřebí pomyslet i na to, co se stane když zrovna dojde „šťáva“ a je potřeba, aby byla pěkná i když se nehýbe. To ona celkem je, ale ne tam kde je umístěná. No nic, dík té fotce na odkazu od EK, už na ní od nynějška budu hledět trochu jinak. Asi o něco příznivěji, když už teď vím, že je to náš pražský Kafka.
Bytosti Q ze Star Treku / Astře:
Star Trek mám rád obecně celý. Nicméně díly s bytostmi Q ze patří k mým nejoblíbenějším. Tu prakticky neomezenou moc tu jim ani moc nezávidím ani po ní příliš netoužím, mě mnohem víc fascinuje ta svoboda přemístění se v prostoru a čase odkudkoliv kamkoliv, tu bych velice rád měl.
Hutné vyjadřování se / Astře:
Kafku jsem četl strašně dávno, nevím už teď jistě jak na tom byl v tomto ohledu, myslím, že docela dobře, ale rád se vracím k Čapkovi a Peroutkovi a ti opravdu dokázali pár slovy vyjádřit velice mnoho. Trochu jim to závidím, já jsem bohužel „ukecanější“.
Obuvníkovi:
Astra jestli jsem to správně pochopil, chválila malíře, který pár tahy uhlem či čím to maloval velice dobře vystihl Kafku a jeho podstatné rysy. Zkrátka obrázek byl po pár tazích na světě a Kafka byl k poznání. Ale obecně vzato mohu-li si vybrat tak v knihovně bych raději sáhl po Čapcích než po Kafkovi.
A to já bych občas byla ráda Qmuškou na stropě, DRAKU, a koukala se a poslouchala, co se pode mnou děje. Bude to asi tím, že ženské jsou víc zvědavé. A jsem ráda, že též oblibujete Star trek. Takových nás moc není. Všechny díly nejsou stejně dobré, ale některé jsou výborné, a fantazie je tam tolik..
OdpovědětVymazatTaky Kafku nemusím, udělali z něho víc než si zasloužil. Mám též svoje stěžejní autory. A mojí oblíbenou knihou jsou Zvonkosy. Zaorálkův překlad je dokonalý. Musím se pochlubit - moje teta Hedvika byla Zaorálkovou ženou. Žili spolu v Roztokách u Prahy, a teta tady měla svůj ateliér. Byla sochařkou. Oba se úžasně doplňovali. Teta byla rozevlátá umělkně, on seriózní překladatel s obrovskm humorem. Nikdy nezapomenu na to, jak mu teta udělala gulášek a místo cibule pod maso nakrájela cibulky tulipánů. Špatně už ke stáru viděla. Šla pro cibuli do sklepa a nějak se přehmátla. A ještě když viděla celkem dobře, vezla jednou na motorce značky Ogar 25O na zádech v ruksaku bystu a v nějaké prudké zatáčce dostala smyk. Ruksak byl nějak špatně připevněný, v zatáčce vyletěl do škarpy a bysta byla v háji. Taková to byla divoženka.
No nic, to už jsem od tématu hoooodně daleko. Ale snad to kocour přežije ve zdraví.
Jo a zapomněla jsem vám sdělit, že dnešní den byl Dnem bez podprsenek. To jsem vyslechla ráno v nějakém rádiu. Touto závažnou informací se s vámi loučím a přeju dobrou a naschovávanou!
Budiž vám peřina lehká!
Ještě ke Q-čkům a Star Treku/ Astře:
OdpovědětVymazatMožná, že někdy za velmi výjimečných okolností bych se dal k něčemu takovému, jako je poslouchání cizích hovorů, ani tak zlákat jako obětovat se kvůli vyššímu principu či zájmu, třeba kvůli odhalení těch, kdož financují takové hajzly, jako je islámský stát a obchodují s nimi. Jinak ale ctím soukromí a podobné záležitosti a nejsem ani příliš zvědavá na životy a hovory, do kterých nejen mně, ale i komukoliv jiného nic není.
Co se Star Treku a obecně sci-fi týče, tak kdesi dílem v zanedbání a dílem ve zprasení výchovy mladé generace fanoušků udělali soudruzi z NDR chybu a omladina se nechala okouzlit kravinami jako je Harry Lotter a žánrem fantasy obecně. Nechci skuhrat nad tím, proč je to špatně a jak moc je to špatně. Je to prostě objektivní fakt a houby na tom změním. Nepochybně to úzce souvisí s rostoucí obecnou mírou neochoty pracovat a myslet. Tím je zhruba dán směr vývoje.
Držení se tématu a Kocourova případná nevole / Astře:
Držet se je zapotřebí především mezí slušnosti. Téma článku je záležitost velice orientační a nezávazná.
Kafka:
Mám pocit, že přehnaně positivní komentování čehokoliv a kohokoliv vzbudí v člověku nepřiměřená a realitě neodpovídající očekávání. To pak může pak při čtení vyvolat pocit zklamání. Autoři by proto měli být vychvalováni spíš zdrženlivěji a skromněji, případně by komentáře o autorech a dílech měly být brány s větší rezervou a pak by to nevedlo ke zbytečným zklamáním při střetu s realitou. Kafka psal docela hezky, ale byl profesí pojišťovák a střetával se až příliš často s lidskými tragédiemi, zjevně to poznamenalo jak jeho, tak jeho tvorbu, která je vcelku dost depresivní. Někdo to tak rád, přitahuje ho to, já to naopak spíš nevyhledávám a raději se tomu vyhnu. V okolí a reálném životě se toho smutného až tragického i bez Kafky najde víc než dost.
Den bez podprsenek:
Celý život chodím bez podprsenek, nevím proč bych to měl jakkoliv oslavovat :-)
Lehká peřina:
Peřina se nekonala, ta zatracená wokenní tamagoči mi to jejich pajdavou, neschopnou zdržovací zatvrzelou arogantní debilitou „sežrala“ celou noc. Teď to tedy ještě musím vydržet a trochu dohnat zpoždění, natáhnu se až odpoledne.
No jó, ještě k tomu Kafkovi, DRAKU. Je to tak - v depresích si nelibuju, ve svých ani v cizích. V tom je to zakopaný. Ale to není na tapetě těchto dnů.
OdpovědětVymazatVčerejší sváteční bezpodprsenkový den už se překulil do dne dalšího (kdo ví, kdo si zase vymyslel nějakovou ptákovinu, čemu Den zasvětit), a tak si oblíkám všechno možný,protože venku leje a jsou jen čtyři (stupně Celsia) - a vyběhnu jak ta bříza běličká, jak bez ...dál je tam něco o kozičce, ale nemůžu si vzpomenout, budu probíhat mezi kapkami deště jak ten ptáček, zmoklý jarabáček...a touto drobnou chvilkou poézie se s vámi loučím.... Zdar práci - a vaší zvlášť!
ST.
OdpovědětVymazatMalá poznámka, když už skáču do řeči. U té Kafkovy hlavy je důležité, že se netočí zároveň celá. A je zvláštní, že je lesklá a zrcadlující. Zvláštní není, že se rozbila - opak by nebyl kafkovský.
Jako čtenář beru Kafku na vědomí a - na shledanou, spíš sbohem. Je dost v reálném životě, co člověka deptá. Ne tak Čapkové, to je pravda. Každá doba vynese svůj idol, dnes je to Kundera, Murakami... Ani jednomu nedávám dlouhou šanci! Kafka "dozrál" až v 60: letech, před válkou prý málokoho zajímal. Určitý styl i autorský postoj je ale věčný.
Astro, nemusela jsi jakože zapomenout, že vyběhneš "ze stáda"... Zase se do houfu vrať i s kořistí!
Deprese / Astře:
OdpovědětVymazatNa deprese mi víc než bohatě stačí, abych musel sednout do auta v době, kdy je větší provoz. Zhovadilost řidičské obce v kombinaci se zločinnou nečinností dopravní policie, to vydá na slušnou dávku depresivních pocitů. Pravda mnohdy ta deprese přerůstá v touhu namontovat si místo klaksónu kanón a odstřelit s ním aspoň ty nejblbější dementy, co bezdůvodně ucpávají křižovatky tím, že do nich vjedou i když misí vidět, že neprojedou a zbytečně tak ucpou i příčný směr. Jeden Švýcar to komentoval slovy: „Oni tam semafory mají, ale jezdí jako by tam vůbec nebyly...“.
Počasí:
Byl jsem dnes ráno chvíli venku a byl takový „krut“, že mi to přinutilo až k mírnému klusu, ačkoliv běh vyloženě nemám rád.
Zdar ST! Jojo, vyběhla "ze stáda ta kozička", už jsem si to zapěla. Skleróza je na postupu. Chudák kozička, nejen :-)))
OdpovědětVymazatDoufám, že ty jsi právě do stáda přiběhla a ne jen na chvilku.
DRAKU, mám neotřelou radu. Jistě znáte ty hnusný hráče, co hrajou v autě na celou Prahu šílený ducducduc. Tady občas jeden podobný debil projíždí. Takže - jednou v zácpě někde tady v Záběhlicích jsme s kamarádkou čekaly, až se to rozjede a hrály jsme Ave Maria taktéž na plný pecky. A hned poté Měsíčku na nebi hlubokém.....To byste koukal, jak byli lidi nadšení. Mávání a véčkování, tuatam i prostředníček, ale málo, úsměvy a hned jsme byli všichni duševně fit. Jo, výtržnosti, to je moje.
I já mám za sebou v dnešním ránu poklus. Po pár desítkách metrů, v u"krutném" lijáku, jsem zakotvila v řeznictví, a již se vaří na sporáku uzené prasečí koleno. To bude maso! S křenem. Pro tohle počasí jedinečné kalorie :-)
Koleno / Astře:
OdpovědětVymazatAno v tohle počasí je koleno vyloženě dobrá volba. Jak energeticky, tak na klouby a tak vůbec celkově. Křen a pivo k tomu. Je to přesně takové to báječné, úplně obyčejné jídlo, které když je z dobrých surovin a dobře udělané, tak vlastně žádné náročné vymyšlenosti vlastně ani nejsou potřeba.
Duc, duc, duc / Astře:
Těchto hlučných tupounů jezdí docela hodně. Ta auta tak zvláštně nadskakují, vlastně to zvenku vypadá, jakoby „basák“ byl součástí pohonu vozu. Docela by mi zajímalo, jestli by jich ubylo, kdyby si léčbu hluchoty museli platit ze svého z toho důvodu, že s jí způsobili vlastní blbostí a za tu se přece má platit ne? Blbečci v nadskakujících autech a jejich chodníková obdoba, takoví co chodí po ulicích s nějakou velkou řvací bednou, asi byli důvodem, proč ve Spokojených státech byl vyhlášen zákon proti boji s hlukem (NPA = Noise Polution Act). Někdy mívám pocit, ža ni tady by nebylo od věci trochu zpřísnit pravidla soužití co se hluku týče. Bezohledných tupounů a hluchounů spíš přibývá, než naopak.
BUM/BUm/Bum/BÉÉ/MÉÉ
OdpovědětVymazatZatratil jsem značnou část "hluchu" jako vedlejší výsledek vlastní práce, to však nebrání v rozeznání mečění a bečení zaběhnutých berek a koz. Nejlépe je zažene zpět, tam kam patří, dobrý hlídací pes. Když nereagují a nadále okupují prostor vně určeného výběhu příjde petarda-darda, když ani to, tak ostrá střelba, jehněčí hřebínek v česnekové krustě je náramná bašta, krémová bramborová kaše k tomu, no.
Kdo z vás zná "pražské štěkny"? Poraďte.
4p
Povšimněte si, bratr GOGO vám řekne o co jde.
OdpovědětVymazatVšechna stěhování, módně migrace, vedou ke změně, trófám si tvrdit zničení původního stavu. Platí to obecně i …?
Vytlačené od někde, tlačí jinde a ničí základ stávajícího řádu. Většinou „říká“ jak to tam bylo hezké a já vám to „hezko“ nesu, nebo fčíl to je tam strašné, pomozte, podívejte jsme vstřícné, dobré, hodné a kdo ví co, podělme se! Dopadne to jinak, začnou se stěhovat další „hezkovnístrašnooni“ dobráci nezískovní štěkny. Pak podle zákonů fyziky dojde k nevratný (někdy těžko snad vratným) změnám. Budeme se bránit? I zde? Nebo kde? Kdy a vůbec?
Poznáváte se? Já ANO. GURU Jára se taky brání a ty jeho háčkovky...., no.
4P
Nyní do "arbaj-tu" buch,buch.............
Funkční:
OdpovědětVymazatPovšimněte si, bratr GOGO vám řekne o co jde.
Všechna stěhování, módně migrace, vedou ke změně, trófám si tvrdit zničení původního stavu. Platí to obecně i …?
4P
Nutno se vystříhat fanatiků a světců. Nejnebezpečnější je fanatik, který se má za světce.
OdpovědětVymazatDnes opatrně, moc se nedaří a k tomu prší!
4P
jen pro silné
OdpovědětVymazathttp://media.theync.com/vids/video11508.mp4
4P
Ad klip z hromadné popravy dekapitací:
OdpovědětVymazatNejde o zaznamenanou bestialitu (Bestialitu? V živočišné říši téměř vždy jde o získání potravy), ale o naše multikulturní "sluníčkáře" kteří z vlastní idiocie nebo za peníze (čí?) tohle zcela opomíjejí.
Jistě, ti co sem dnes proudí takoví nejsou. Nejsou takoví dneska. Ale až zjistí, že se nedočkají onoho ráje na zemi, který ve svých snech očekávali, že jsou přes všechna slova jen "přivandrovalecká špína", tak zahořknou. A dají na slova Mohamedova. Na ta horší - o právu na světovládu.
Doposud jsem nepochopil, zda mají tyhle propagandistické snímky nahnat zbytku světa strach, povzbudit souvěrce k činu nebo zbytek světa definitivně postavit proti sobě.
P.S.: Dovedete si představit, že tenhle klip uvede ČT ve vysílání bez střihů a rozmazání? A bez stupidních komentářů "vysvětlovačů"?
Propagandistické snímky:
OdpovědětVymazatNutno mít na paměti, že jsou to primitivové, kteří se řídí učením Pedofilovým, spatlaným to a naprosto protismyslně překrouceným paskvilem z učení původně židovského a křesťanského. Navíc učením prý dokonalým a neměnným. Je to obludnost, která je skoro k nepochopení, stará přes 1000 let a s implicitně zakázaným vývojem.
Oni se tím snaží vyvolávat strach v cílové oblasti. Protože na vědy moc nedají, zapomínají, že strach může vyvolati protiakci, jako je ozbrojení se, výcvik, vzbuzení nenávisti a touhy zakroutit někomu takovému krkem, vypíchnout mu oči, namotat mu střeva na nejbližší kandelábr, upálit ho zaživa atd, atp, zkrátka sprovodit taková sadistická hovada ze světa co nejtrýznivěji a hlavně navždy a provždy.
Já se obávám, že má-li na světě zavládnout jakýs takýs klid, bude muset ta zprasená, pedofilní a světovládná věrouka a totalita zmizet ze světa spolu s jejími šiřiteli, jinak to asi nebude možné. Dala by se eventuálně držet na teritoriu BV, za podmínek, že její nositelé by nesměli nikam cestovat a usazovat se kdekoliv jinde. Nicméně eliminovat jí spolu s jejími nositeli, mi přijde jako mnohem rozumnější a potenciálně do budoucna mnohem méně nebezpečný nápad.
Draku, podceňují fakt, že je tu stále ještě nezanedbatelné množství lidí typu "nasírám se rychle a rád" a "trvá mi než se naseru jenže když se naseru tak mi to hodně dlouho vydrží". Sluníčkový zbytek stojící frontu na podřezání je nepodstatný.
OdpovědětVymazatCo se týče Kotlinky, zásadním problémem jsou vlastní zločinci. Netrpění vlastních zločinců a jejich přísné trestání je vynikající prevence proti zločincům zvenčí. Jenže žába je vařena pomalu, přesvědčována, že zločin je nezbytnou daní za demokracii, že auto, chata není trezor, že v noci v parku a v temných uličkách je nebezpečno, a že kdo se bude tuze moc bránit, že na toho si státní moc převlečená za veřejnou tuze došlápne. Ovčana je nutno udržovat v bezmoci, protože když by se vzepřel zločincům, mohl by se vzepřít nám, skutečným vlastníkům státu.
Astro, to je zajímavé, o tom jsem nepřemýšlel ani nevěděl. Do dnešního dne jsem se bez podprsenky obešel. Tak nevím jak se ten den zachovat.
Kolega si rok co rok nechá narůst knír. Prý kvůli čemusi kvůli prostatě. neví, jak ve výsledku tohle funguje, ale připouštím že asi funguje, když prý je to světová záležitost. Ale nevšiml jsem si, že ženské by se solidarizovaly. Tedy v naprosté většině. Asi je to příznak hladu po rituálech. V představě, že ony zajistí štěstí, zdraví, bohatství...
Příští rok snad konečně nepromeškám ručníkový den.
Schu, jeden den v roce je též líbací. To bylo kdysi zábavnější - napsala jsem na webu tenkrát úvodník, my jsme tomu tam tak říkali, ke kterému se vždycky diskutovalo. Tenkrát se tam osazenstvo teprve vytvářelo, takže jsem si dala po několik týdnů práci a sledovala jsem mužské, jak se projevují a jak tedy na mě působí. A potom jsem je oslovila a napsala jsem, jakým způsobem bych toho kterého políbila a za co a proč. Mužských tam tenkrát bylo snad pětadvacet, byla to fuška, ale ve výsledku fajn zábava. Tuhle jsem na to narazila, tak jsem se zase potěšila. Nálada na tom webu byla veselá a přátelská. Ale ztratilo se to během let, jako všude. Samá politika, nadávky a hádky. Koho by to bavilo, mě tedy ne.
OdpovědětVymazatI tady pořád tiše doufám, že se to nezvrhne jen k politice, že všichni přece prožíváme i jiné věci, máme jiné zážitky a dokud se budeme umět bavit a smát a obdivovat ostatní za jejich úspěchy, bude to fajn. Zač by život stál, kdybychom si neuměli hrát.
Ručníkový den / Obuvníkovi:
OdpovědětVymazatJako stopnout si ručníkem vesmírný koráb a vypadnout, jako ve Stopařově průvodci galaxií? ? Proč ne, ale je to někde jinde výrazně lepší než tady? A kdy to vlastně je? Že bych to taky zkusil ;-)
Líbání / Astře:
Je to hezká záležitost, kterou rád provádím v soukromí a s nikým jiným si o tom nepovídám, nikomu po tom nic není ;-) Pány prý zdobí diskrétnost a přesto, že jsme v Čechách, kde se až dosud vždy všechno rozkecalo, rozkecá a nadále rozkecávat bude, tak já jsem v mnoha ohledech výjimka z pravidla. O určitých věcech nemluvím ze zásady a když je potřeba, udržím klapačku zavřenou, zejména když slíbím, že to udělám, prostě to dodržím. A nečiní mi to žádnou psychickou újmu :-)
Povídat si / Astře:
Povídám si rád o kdečem, a politika rozhodně nepatří k mým oblíbeným tématům, spíš naopak. Jenomže ona se ta politika tak nějak sama vnucuje, protože žijeme v turbulentní době, kdy doplácíme na to, že některé věci se dlouhodobě zametaly pod koberec, místo aby se řešily zásadně a tvrdě, tak jak je třeba a jiné se zase řešily tím nejblbější možným, či rovnou kontraproduktivním způsobem, Teď nám to všechno padá na hlavy a v dost nevhodný čas a navíc velmi blbým způsobem. Nicméně ani to mi nezabrání s potěšením si pokecat o čemkoliv jiném, jen trochu snesitelném a zajímavém.
Astro,Tvoji připomínku hraní si beru k srdci. Manželka mi občas říká, že za sebou pořád tahám kačera. Bojím se abych se neohlédl a kačer nikde... Musím si dát pozor. Život je opravdu krátký na to aby byl vyplňován trudnomyslnými politickými traktáty a hořekováním a vzájemným se utvrzováním jak moc to stojí za hovno, a že to bude ještě horší. Co by za to dal nevolník ze sedmnáctého století, kdyby se měl jako my.
OdpovědětVymazatPotěšil se Kocourovou fotkou, když padne pěkná mlha, pohraju si. Jestli se včas vykopu z pelechu, protože to chce brzy ráno. Tu zrcadlovku musím zmáknout. A dokopat se k výběru fotek, k úpravě a k tisku.
A tady mám také dloužek, slíbil jsem další povídání o focení a fotky.
Hraní si / Obuvníkovi:
OdpovědětVymazat17 století? 12. září dostali Turci slavně přes držku u Vídně, asi to sem tam oslavil i nějaký ten nevolník, když to pak papež vyhlásil za svátek :-) Ale v podstatě ano, doba, kdy není třeba udřít se až skoro k smrti, aby jeden neumřel hladem a měl trochu času i na sebe, své blízké a to, co má rád, ta nenastala až tak dávno, zhruba před 200 a něco lety a od té doby se to průběžně a kolísavě lepší.
Fotky si rád prohlédnu a povídání o focení rád přečtu a rád si pokecám o obojím. Tak šup do toho, Jste-li schopen ráno vstát, držím palce :-) Já bych ráno asi nevstal, spíš bych se musel tou nocí propracovat a pak, těsně před spaním ještě zvládnout to focení :-)
Ono je to tak:
OdpovědětVymazatNe, že by mi politika zabírala v životě moc času - jednak ji nezměníme, bude muset být mnohem hůř než teď, aby se něco stalo, jednak už pak může být pozdě - nebo si zvykneme.
Já jsem jenom přecitlivělý na manipulace. Textové, obrazové, zvukové. Je to moje profesionální deformace (divadlo i film je vlastně domluvená, placená manipulace - všichni ví, že to není skutečnost), a protože se kolem nás manipuluje pořád a "furt" - (souhlas s naším "bonmotovým" presidentem ve výroku "novinářská špína") tak, abych si ulevil, založil jsem tuhle svoji "Útulnu".
Že se nejvíc žurnalisticky podvádí v souvislosti s politikou není moje vina. Druhý samostatný svět podvodů je reklama.
Ono je to tak, aneb o profesionálních lhářích / Kocourovi:
OdpovědětVymazatProfesionálních lhářů a podvodníků je mezi námi hodně, jsou to zejména:
* politici a diplomaté,
* bankéři,
* rozliční aktivisté a alarmisté,
* mnozí majitelé nadnárodních firem,
* veřejnoprávní média,
* soukromá média,
* agentury pro tvorbu PR,
* agentury průzkumu a potažmo ovlivňování veřejného mínění,
* kriminálníci a podvodníci,
* reklamní agentury,
* obchodní zástupci a
* herci.
Mnoho zůstalo nejmenováno, ale tak nějak zhruba, střeleno od boku podle celospolečenské škodlivosti, bych tak zhruba řekl, že to sedí. Lhářů, podvodníků a manipulátorů je mezi námi prost strašně moc a tak se nedivme, že to všechno nakonec vypadá i dopadá nevalně.
Ti z té filmové a herecké branže a cirkusáci, jsou vlastně docela fajn lidi a slušní občané v porovnání třeba s politiky a bankéři ;-)
Draku,.... rád přečtu a rád si pokecám o obojím. Tak šup do toho, ...Jste-li schopen ráno vstát, držím palce :-) ... jsem rychlo přečetl:Jste-li schopen ráno vstát, vraždit .... :-) , no až jsem se lekl z pohledu do zrcadla, po druhém přečtení se omlouvám, jsem zase sám.
OdpovědětVymazat4P
K předstírání herců a jiných "umjelců":
OdpovědětVymazatMá to jeden důvod a jednu příčinu. Herec musí být populární, jinak nemá práci. Zvlášť když je "na volné noze" - a v Praze jich je poměrně hodně. (Tady by se na volné noze asi neuživili.)
A příčina: Pokud člověk každodenně vytváří na jevišti nebo před kamerou "postavu", nakonec se asi začne sám do nějako té role "herce" stylizovat. Má tak aspoň svojí jistotu, jedná tak, jak je zvyklý - za svoji postavu, ne za sebe sama.
Když odloží masku, bývá to často velmi zranitelný člověk, nejistý sám sebou a nezřídka se sklonem k alkoholu. Ale v podstatě hrozně hodný - i ti, co vystupují jako kovaní egoisté. A - bohužel - i přesně naopak.
Ale nebudu tu generalizovat. Chce to mít mezi nimi pár přátel a strávit s nimi aspoň kopu let. [;>)
Herci / StK:
OdpovědětVymazatHerci působí především v oblasti zábavy, tam jde pravda také o prachy a nějaký ten vliv a tržní podíl, ale přece jenom to není až tak drsné, odpudivé a špinavé na metody, jako mezinárodní politika a rvačky o vliv a suroviny. Kam se to třeba hrabe na alarmisticky-emisně oteplovací humbuk a jiné páky na velké prachy veřejné. Je to takové relativně transparentní a slušné prostředí, občas se ozve nějaký ten řev a rvačka kvůli dotacím, ale ve srovnání s jinými sférami lidského žití, je to vlastně jen takový jemný, slušný a nevinný čajový dýchánek. Ono i z hlediska dopadů na společnost, vlastně o nic moc nejde. Pravda, ony se ty sféry různě prolínají a někteří démoničtí jedinci pronikají z show businessu do reklamy či politky. Tam pak bývají ty reálné dopady horší. Ale v podstatě je považuji za vcelku milou a relativně neškodnou součást společnosti. Mohou pravda neblaze ovlivňovat výchovu mladé generace, ale tady bych řekl, že vlastní rodiče a politická sféra selhávají více a hůř.
Draku, zapoměls na právníky. Víš jak se pozná, že právník lže?
OdpovědětVymazatOtvírá ústa.
Vstávání je oštara. Jsem sova. Na časné buzení reaguji nerudně. Dá-li víkend a budu mít psavou, nějaké povídání spáchám. Jestli to už ve mně dozraje jak v koze. Měl jsem si koupit ve výrodeji ten vysněný kompakt. Sice "jen" 14 mega na APS-C, ale dost dobrý, nepoňoukající k vymejšelní příslušenství a hlavně všednodenně nositelný. Jenže chtěl sem se povýšit mezi zrcadlovkáře v představě, že teprve tím začne to pravé focení a dosáhnu nadoblačných výšin. Jak pošetilé!
Právníci / Obuvníkovi:
OdpovědětVymazatZapomněl i nezapomněl. Z určitého úhlu pohledu jsou právníci čímsi jako je jaderná fyzika a její aplikace. Lze míti jaderné elektrárny a je to prospěšné a žádoucí, lze míti ale i jaderné zbraně a tady už to s tou prospěšností tak jednoznačné není. V rukou severokorejského magora se mi to tak úplně nezdá, jako jejich dobré a bezpečné umístění... Nikdo ale netvrdí, že svět je bezpečné místo pro život že? Může přiletět nějaký ten šutr patřičných rozměrů a cosi možná horšího nežli by byla eventuální jaderná apokalypsa, bychom snadno a rychle mohli zažít a nepřežít také.
Právníci jsou navíc prolezlí celou společností a jsou spíše nástrojem v něčích rukách, nežli nějakou samostatnou a poměrně jednoznačně působící společenskou kategorií, jako třeba bankéři, či politici. Je to spíš profese, než cokoliv jiného. Jiná rovina.
Ale ano, máte pravdu, že přinejmenším z toho úhlu pohledu, že většina z nich nejspíš lže, jako když tiskne, ale na druhou stranu proč? Protože je někdo najme a platí je za to a chce to po nich. Kam bych je měl zařadit, když jsou integrální součástí všeho zmíněného?
Ve Spokojených státech by se dali zařadit kamsi na úroveň alarmistům a aktivistům. U nás v Evropě to není tak hrozné, jako tam, kde už se to úplně vymklo kontrole a jakékoliv přiměřenosti a je z toho příšerný miliardový průmysl třískající prachy ze všeho a všech, kde se dá něco uloupit za bílého dne. To hraje při výběru cíle oloupení tu správnou roli, aby tam byly prachy a aby se našla vhodná záminka ho o ně obrat.
U nás to sice není tak hrozné, zatím se ale zdá, že trendy vývoje znepokojivě ukazují na to, že se snažíme co to jenom jde ty Spokojené státy dohnat a předehnat. Celková ekonomická situace, kdy na jedné ubývá smysluplné práce, na té druhé nikdo nechce pracovat, ale každý se chce mít dobře, no a nikdo proti tomu nezasahuje ani výchovou doma ani celospolečenským tlakem a tak se nedivme, že to všechno tomuto neblahému trendu bohužel spíš hraje do ruky. Jediné co nás chrání, je celková menší hromada prachů k uloupení, než je v těch Spokojených státech.
Kdybych měl právníky někam vrazit jako samostatnou kategorii, bylo by to V Evropě kamsi mezi soukromá média a agentury na tvorbu PR. Co Vy na to?
Kompakt versus zrcadlova / Obuvníkovi:
OdpovědětVymazatTouhu po kompaktním aparátu, který by zvládl vše, od krajiny až po reportáž na fotbale či házené a také nezašuměné noční scény bez stativu z ruky sice chápu, sám bych něco takového rád, ale zatím je to projekt z říše sci-fi. Určitě se jednoho dne něco takového objeví, vývoj k tomu směřuje, jen si nejsem jist, že se něčeho takového dožijeme a to i přes to, že technika se vyvíjí poměrně rychle. Zatím platí, že určité úrovně kvality digitální fotografie nelze bez určité úrovně vlastností a kvality čipu a optiky dosáhnout a ta je dostupná zatím jen u zrcadlovek a bohužel za značné peníze. V čase se to lepší, ale nevím, jestli dost rychle.
Takže zatím držím palce se zrcadlovkou :-)
K aparátům:
OdpovědětVymazatKonečně mi došel "kukr" k CANONU. Je to vlastně jenom lupa v šachtě, která nedovolí proniknout okolnímu světlu k displeji. Už jsem něco takového stvořil k prvnímu malému digitálu, který jasem nosil po kapsách, ale bylo to skládací a muselo se to přidržovat rukou a tak to bylo "na dvě věci".
Tahle věc je domyšlená. Jenže jsem zjistil, že displej u zrcadlovky je jen pomocný, s malým rozlišením a bez vychytávek, jako automatické zvětšení detailu při zaostřování atd. Raději proto dělám s MZ-1000 i přes menší čip.
Ale už vím, po čem se budu koukat - po mirrorless "zrcadlovce" s možností používat dobré objektivy od CANONU, které (za nemálo peněz) už mám. Všechny umí "full format", takže asi takové tělo si snad ještě koupím. (Ano, vím, jsem nesmyslně rozhazovačný "pra-se". (Pracující senior.) Ale chci mít těch posledních pár roků života radost ze svého počínání.)
Zrcadlovka byla skvělá na film - optický hledáček byl fakt jen na "zamíření" - jak bude vypadat skutečný záběr se poznalo až po vyvolání filmu. Hloubka ostrosti atd. A taky možná jsem "zkažený" z videokamer, které používám profesionálně - vidím vlastně 80% výsledku na kartě. Takže mohu ledacos okamžitě korigovat a výsledek není jen odhad, ale nadpolovičním jistota. A tu potřebuji, když občas dostanu zakázku na nějaké focení. Nenafotíš pořádně - příště si už neškrtneš! Protože "zmáčknout" to umí každý, že?
Právník, advokát
OdpovědětVymazatto je takový agent 007 s povolením fabulovat. Tedy vykládat skutečnosti podle potřeb svého klienta, který ho platí.
Dobrý právník si může dovolit být drahý - a to je jeden z důvodů, proč si u nás jsou před zákonem všichni rovni, ale někteří jsou si rovnější.
S tím nic Draku nenaděláš. Znám se osobně je dvěma právníky a ti mi svou profesi vysvětlili poměrně dobře. O spravedlnost tu nejde. Jen o zákonnost. Protože "spravedlnost" neexistuje - respektive je to věc naprosto relativní.
Ostatně cynici z praxe říkají, že k soudu se nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek. Leckdy je to jen draze zaplacený papír.
OdpovědětVymazatKohn Roubíčkovi, který si na obchodní schůzku přivedl advokáta :
"Chtěj se soudit nebo obchodovat?"
Fullframe jako náhrada kinofilmu je anachronismus. Nyní je to náhrada středního či dokonce většího formátu. Velký snímač vyžaduje velkou optiku. Pokud někdo nepřijde s něčím lepším než dosavadní klasická optika. Velká optika je těžká a drahá. Snahy o zmenšování mají technické limity. Výhodnější je APS-C nebo dokonce 4/3. To v posledku, třebaže zpočátku přehlíženo, je dobrým kompromisem s dobrými výsledky. Se zlepšující se technologií je jako náhrada kinofilmu pro "běžné" focení dobře použitelný i jednopalcový snímač. Ten považuji za nynější minimum. Okolo ergonomické odolné tělo, pevné nebo vyměnitelné objektivy, elektronický hledáček ne v kapličce uprostřed jako z dob rollfilmů, ale na okraji, aby nos šel mimo. Ani tvar foťáku nemusí být jako z dob rollfilmů a vůbec už ne jako hranatá placka s válcem objektivu uprostřed. Může navázat ne někdejší experimenty s foťákem vypadajícím a drženým jako kamera. Tak lze lépe integrovat objektiv do kompaktního celku. Tak jako nynější automobily už dávno nepřipomínají motorizovaný kočár. Ostatně je to logické, protože nynější foťáky mají funkci kamery. Kvalitní hledáček a po straně výklopný displej. Přenosem do mobilu či tabletu (to už se objevuje) v připojeném držáku. Přetrvávající tvar foťáku nutící při držení vykrucovat zápěstí či loket nemá praktické opodstatnění. Například Panasonic FZ1000 by mohl mít takový tvar. Kompaktnější a možná i lehčí. Není důvod aby vypadal jako zrcadlovka na rollfilm. Nelíbí se mi nynější kočkopsi. Ano, z nostalgie se mi líbí retro jako například vyrábí Fuji. Moc. Například X30. Jenže obrazové výsledky snímače 2/3 dnes zaostávají...Musím pracovat s tím co je a na co mám.
Zajímavé úvahy Obuvníku, ale:
OdpovědětVymazat- větší plocha CCD nemusí znamenat větší počet pixelů, ale jejich větší rozměr,. A rozměr buňky je podstatný pro citlivost a odstup od šumu v mizerném světle. A mizerné světlo doprovází ty nejzajímavější záběry. ¨
K pixelům obecně: Jejich počet není podstatný, pokud to není aparát za jeden a půl milionu na krajinařinu. A tam je kvůli mnohem vyšší expoziční pružnosti pořád ještě výhodnější barevný film. Použít HDR je možné, pokud sebou objekt moc nemele (a pokud to není třeba panorama) avšak na mě HDR působí trochu matně. Nic tomu nemůžu vytknout, ale... Poznám to. Pak už jedině "ruční skládačka" jak ji dělám já, podle přirozených linií v obraze, ale to je příšerná otročina. Skoro jako skládačka při foceni makra (ty oblíbené "muší hlavy"). Zkusil jsem to na opravdu "mrtvém brouku" (starý procesor), jde to, ale nebaví mě to. Ani trochu.
- hledáček na stranu - jistě lze, ale já se třeba dívám do kukru levým okem, které na rozdíl od pravého nemám tupozraké. Není to moc, ale pro mě je to levé oko komfortnější. Z toho vyplývá, že hledáček musí být posuvný, tak aby dosáhl i na levé oko a pak je to konstrukce velmi podobná poloprofi kameře. Před šoupnutím do kufříku se to musí zasunout, poskládat atd.
Když se člověk šourá lesem za deště, aparát v pouzdře a občas vidí něco zajímavého a chce se mrknout hledáčkem, jak to bude vypadat, je to několikavteřinový úkon. Po desátém opakování toho "pakování" bych byl asi dost otrávený. Už teď dumám nad rychlozavíráním víka brašny (asi Neodym magnet) - abych nemusel mučit zipy. Po několika zkušenostech přenáším aparát v zapnutém pouzdře i když neprší. Nevím jak ty, ale já sebou na mokré trávě, namrzlé větvi pod sněhem po spádnici atd. přece jen občas prásknu na zem. I když si dávám pozor aby aparát padal co nejméně, někdy se aparát té země dotkne a pak je moc dobré to polstrování brašny.
A jako obvykle dodatek:
OdpovědětVymazatTaky je u tvaru aparátu dost důležité, aby se dalm držet a ovládat jednou rukou. Stává se mi to v ZOO - zábradlí proti blbečkům, kteří sahají na mříže třeba u lvů nebo jiných tvorů, kteří mohou ublížit je tak daleko, že nelze umístit objektiv mezi mříže nebo a u drobného pletiva tak blízko, aby se oka sítě rozostřila.
Pak fotím "na displej", kdy jednou rukou dávám aparát tak blízko, jak to jen jde. Automatické ostření podmínkou a expozice nastavena manuálně předem.
Kdybych přelezl zábradlí, tak by mě vykázali za ZOO. Jen výjimečně to ošetřovatelům nevadí a třeba mě pustí i do prostorů, kde se dá fotit bez mříží. Do "zákulisí".
Pražská Trója je pro fotografy z tohoto hlediska naprostým rájem.
http://jdem.cz/buab99
OdpovědětVymazattaké pěkné zercadlouky.
"""
Právo a spravedlnost a cynici z praxe:
OdpovědětVymazatMusím konstatovat, že cynici z praxe mají pravdu, právo a spravedlnost nejsou totožné a mnohdy by se i dalo s úspěchem tvrdit, že vyloženě stojí proti sobě. Abych se ale zastal práva jako takového, problém obvykle není v jeho znění, ale v tom kdo ho vykládá, v čí prospěch a proč tak činí. Zkrátka ten největší problém vězí v lidech a jejich průměrné nekvalitě a s tím samozřejmě ani ten sebelepší právní systém nic neudělá.
Digitální focení:
Připojím se ke Kocourovým výhradám. Já sám rozhodně nesdílím optimismus v tom smyslu že by „full frame“ nahrazoval kvalitou výsledky středoformáty, nebo i větší aparáty. Když se podívám na diapozitivy 9 x 12, tak to s tím se žádná digitálně pořízená fotografie zatím srovnat prostě nedá. A když se podívám na hodně dobré diapozitivy o velikosti kinofilmu a na dobrou fotku z full framu, pořád ještě ten diapozitiv vede jak barvami, tak prokresleným detailem. Zmenšování čipů i objektivů má svá optická i fyzikální úskalí, která se špatně překonávají a každý dílčí úspěch se zpravidla nakonec projevuje neblaze na ceně. A některé věci jsou jaksi natvrdo dány fyzickými rozměry fotografovaného či filmovaného objektu, snímače i objektivu a jen těžko se to dá nějak smysluplně obejít. To je prostě optika a k tomu navrch vlastnosti materiálů. Povrchy čoček, clony, to všechno je těžké zmenšit bez nepříznivých následků na kvalitu, zejména pak na kvalitu výsledného snímku v momentě, kdy dojde na špatné osvětlení. Dobrý foťák a optiku poznáte zejména za špatných světelných podmínek.
Změna designu aparátů:
Když se nad tím zkusíme zamyslet, tak optickými principy je dáno, že objektiv nějakým způsobem posbírá světlo, transformuje ho a výsledek pošle na plochu nějak velkého čipu. Toto dohromady nám dá nějaký tvar, se kterým moc nehneme ani rozměrově, ani tvarově, aspoň ne v okamžik, kdy se pořizuje snímek. S tím zbytkem se samozřejmě něco podniknout dá, ale i to má nějaké svoje možnosti a spoustu omezení. Ona se to plocha čipu zase tak moc neliší od filmu, takže se nedivme, že se digitální foťáky a kamery dost podobají těm původním filmovým. Jsou tu ale i prvky, které dříve nebyly a to jsou chytré procesory, ostřící systémy, displeje a s tím už se nějak kouzlit dá. Jak říkám, nevzpírám se změnám ale za podmínek, že budou dobře promyšlené a opodstatněné a nebudou se dít každou chvíli a jen proto, aby se děly. Neustálé změny grafického a ovládacího rozhraní u softwaru od malého a měkkého, je přesně ten případ, kdy jsou změny samoúčelné a spíš kontraproduktivní. Nerad bych se něčeho podobného dočkal i u fotoaparátů.
Optický hledáček:
Pozor, filmové zrcadlovky a nijak extrémně drahé, například Praktika a Zenit, měly čudlík, který zaclonil, takže se dalo podívat skrz hledáček, jakže to dopadne s hloubkou ostrosti a pod. Když tedy byl čas ho stisnout a podívat se že :-) Když nebyl, člověk jen zaostřil a stiskl spoušť a doufal v příznivou náhodu.
Draku, Sváťa Karásek, profík, porovnával fotky z kinofilmu a z osmimegového Sony 828. Se závěrem, že výsledky z digitálu jsou přinejmenším srovnatelné. Za dobrého světla. Co by kdyby nezahynul v Africe, řekl na nynější techniku jak pokročila.
OdpovědětVymazatDraku, kvalita snímačů se velmi zlepšila. Optika vyhovuje. Podobnost s filmovým je dána tradicí a obchodem. Profík přecházející z rollfilmu na digitál vyžadoval stejné držení a ovládání na jaké byl zvyklý. Aby přešel, bylo třeba mu rozvinout červený koberec. I kdyby elektronický hledáček měl rozlišení 8K, a byl jakkoli lepší než koukání přímo přes objektiv, bude vyžadovat práskání zrcadla. Protože chce zrcadlovku. Tak i na profi akcích je známkou profi fotografa zrcadlovka, tedy foťák, který vypadá jako zrcadlovka, která je znakem profíka. Bez toho to nejde. Modelka, politik či celebrita nebude pózovat před nějakou krabičkou. Ví jak má vypadat pořádný foťák. Naproti tomu jsou situace, že zrcadlovka je nežádoucí, protože nikdo nestojí o být focen nějaký paparazzi a s nějakými detaily a vůbec být focen profíky procujícími pro leckoho a pro výdělek. Tam je nutno použít malý mirrorles. Třebaže stejně výkonný jako zrcadlovka.
OdpovědětVymazatNěco na tom je, Schumachere. [;>))
OdpovědětVymazatNěkteré modely mirrorless mají generátor zvuků závěrky, na které je fotograf zvyklý - jen sebou necuknou jako pravé zrcadlovky. Já jsem u FZ 1000 zvolil to nejtišší pípnutí - bez jakéhokoliv zvukového doprovodu mi to připadalo, jako že to neexponovalo. Když je kolem nějaký větší šum, tak to stejně neslyším, ale uklidňuje mě, že to (asi) píplo. [;>)
Rozlišovací schopnost filmu a CCD už je opravdu srovnatelná, expoziční pružnost ještě zdaleka ne. T.j. všechno fotit alespoň v RAW, nejlépe HDR. Strašné nároky na místo na kartě a taky na čas - ukládání chvíli trvá. Aspoň Canonu. A zdvojování kontur - třeba jen hýbací lístečky na stromě často udělají značnou potíž. Na kterou ovšem přijdeš až při zpracovávání.
Nicméně profík není ztuhlý. Soudím podle svého oboru. Protože platí staré známé "Kdo chvíli stál, teď stojí opodál!" Technická a "stylová" zatuhlost neurčuje kvalitu profíka. Ani tak, ani onak. Ten "nejprogresivnější" nebývá ten nejlepší - ale hodně o tom kecá. Taktéž "tradicionalisté."
Jsem rád, že jsou ještě mezi námi vyznavači analogu - podařilo se mi prodat echodesku EMT (příšerná krabice 2 x 1,5 x 0,5 metrů, váha jeden a půl metráku) do jednoho soukromého pražského studia za slušný peníz. Jeho zákazníci* totiž výslovně vyžadovali analogové zpracování svých výkonů. Lampové mikrofony, efekty a málem analogový magnetofon. Do PC tam netočili, měli tam na to DAT. Takovému muzikantovi nevysvětlíš, že je to principiálně naprosto shodný způsob záznamu - jen že ta DAT může občas selhat - neb je to něco jako malilinkaté video.
Jednou to KOTEK-u napíšu, "Jak jsem lhával svým zákazníkům..." [;>))
*/ country a western
Nojo Draku, to je právě ono.
OdpovědětVymazatSlovy klasika "Furt se něco děje!" Jsou to obchodní triky, jak Joudu přesvědčit aby si koupil nový aparát, který nepotřebuje.
Je to stejné jako u audio a videotechniky. Cena a kvalita od určitého okamžiku přestávají být přímo úměrné, kvalita stagnuje, ale cena roste spolu s planými žvásty "odborníků". Téhle hry se nikdy neúčastním ani na jedné straně fronty.
Jenže to souvisí s "udržitelným rozvojem" a to už je otázka filosoficko-ekonomická.
===
Chvilku jsem koukal na filmeček o Margaret Tachterové. Jednak jsem konstatoval, že Oscar byl Meryl Streepové udělen právem (chvílemi jsem ztrácel přehled, na koho se koukám, jestli na originál nebo na herečku) ale hlavně mě napadlo: Jak by reagovala Iron Lady na nynější "uprchlickou krizi". Kdyby žila.
Kvalita snímačů / Obuvníkovi:
OdpovědětVymazatTo, že se kvalita postupně lepší ještě neznamená, že nějaké rozlišené v řádu 2,K, 3K nebo i 5K ať nežeru jedním směrem dohnalo záznamu kvalitou film.
Sváťa Karásek je kdo? Ten farář, písničkář, ožrala a kurevník a jinak fajn docela fajn chlap a velice zábavný společník? Poví Vám ledacos, z mnohého co poví, by jednomu upadla hlava, nebo by se potrhal smíchem ale o focení se toho od něj moc nedozvíte ;-)
Teď vážně :-) Sváťu Karáska, fotografa neznám, abych se mohl nějak kvalifikovaně vyjádřit k tomu, co říká o filmu a čipech, musel bych vědět, co přesně vyslovil a v jaké to bylo souvislosti. Co bylo účelem srovnání a jak bylo prováděno. Do té doby to nechme plavat. Takhle je to příliš kusé sdělení. Informace komprimací ztratila smysl.
Jednoduchým propočtem si můžete spočítat, že většina momentálně prodávaných čipů zvládne vyfotit jakž takž kvalitní fotku vhodnou k tisku tak asi na formát A3, v lepším případě A4. Potřebujete-li větší formát, musíte to buď vyfotit na film a naskenovat nějakým hodně dobrým filmovým skenerem, nebo máte možnost použít zvětšovací algoritmy, které jsou sice hodně dobré, ale jednak nejsou tak úplně zadarmo a druhak je dobré vědět, jak si o to zvětšení říci, aby z toho vylezlo něco aspoň trochu použitelného. Pravda ale 100%-ně je, že na „Honzíčky na nočníčku“ tisknuté bůh ví jak a bůh ví na co, ale většinou na malé formáty a zásadně nekalibrovaná zařízení a papír, pro poloslepé babičky, co si nekoupí ani pořádné brýle (většina z nich na ně bohužel nemá) je to většinou dobré až dost. Tisknout je dobré tak při 300 DPI, minumum, pod které nemá cenu jít je aspoň 150 DPI a z toho pak leze, že zatím jsou ty čipy příliš „malé“ a ten dynamický rozsah i když se to postupně lepší, tak ještě to zdaleka není ono. není proto řídkým jev, kdy to, co vidíte je úchvatné a kouknete se na to na monitoru a úchvatnost už se jaksi nekoná. Cosi se po cestě „sežralo“ a nezaznamenalo.
Ztuhlost či neztuhlost:
Když se něco vymyslí, tak buď to k něčemu je, a pak to má mít i nějakou trvanlivost a používá se to déle, než jednu sezónu, nebo je to na prd a pak nechápu, proč s tím vůbec lézt ven z fabriky.
Koupě a užívání:
Obecně vzato, raději budu používat delší dobu hezkou a třeba i dražší věc, kterou jsem si pečlivě vybral, než si každou chvíli kupovat nějakou vylevněnou srágorku, kterou s gustem zahodím protože mi lezla na nervy už asi minutu po koupi a nahradím jí něčím velmi podobným, jenom novějším.
Foťák je celkem fajn, objektivy taky a když, tak si časem pořídím nové tělo, už se mi jedno líbí, ale prachy pouze vydělávám a bohužel netisknu, takže to bude muset počkat :-)
Obchodníci s jejich triky jsou mi srdečně ukradení, a to jsem to řekl hodně slušně.
Drakovi
OdpovědětVymazatPrakticky: Nechávám dělat nástěnné fotky na plátně 60 x 60 až 60 x 90 cm ze záběrů o rozlišení cca 5200 x 3450 pixelů (někdy i výřez) a jsou shledány dost dobré (ostré) k oficiálnímu vyvěšení do veřejných prostor.
Jde to tedy na pozorovací vzdálebnost +/- 1,5 metru.
Prakticky:
OdpovědětVymazat1) Nevím jak to vznikalo ve zmiňovaném případě. Existují zvětšovací algoritmy a ne špatné, ale to už není tak úplně původní záběr, ale výsledek hodně dobrého výpočtu. Neříkám, že to nemůže vypadat dobře. Jen to už není tak úplně původní snímek.
2) Čím větší ta pozorovací vzdálenost je, tím víc se toho zraku „ztratí“ a je lépe ošálen.
3) Vyrábíme si každoročně nástěnné kalendáře. Velikost je A3 a A4. Originály jsou velké 4 256 x 2 832 pixely. Fotka zabere plochu necelé A 4, aby zbylo místo na textovou část. Ani když nepotřebujeme výřezy, tak máme docela plné ruce práce s tím, aby to bylo pěkné, barevně přijatelné a my s výsledkem spokojení. Děláme to už několik let a pravda, obdarovaní bývali spokojeni s ledasčím. My dva s kamarádem až s tím letošním.
Motám se kolem toho už docela dlouho a za tu dobu už o tom přeci jenom něco málo vím, i když vlastně ani nechci.
Drakovi
OdpovědětVymazatPořídit si nové tělo, a navíc - mít jedno vyhlídnuté, je pro laika dokonalá přestava něčeho úplně jiného. :-) Tak ať se vám líbí, draku, ať vám jde do ruky! Snad počká.... Tady se člověk někdy i dost dobře pobaví, díky!
Astře:
OdpovědětVymazatI když vím, co má Drak na mysli, stejně jsem se vnitřně pousmál při představě, že si pořídím nové tělo. Inu - nejsem kovaný technik. A to už neuvažuji o tom, že bych nové tělo pořídil své ženě (ať má taky radost) a optiku nechal původní.
Co se týče toho mého nového těla - stačilo by mi i starší, z výprodeje, tak asi čtyřicet let, bez běžných závad a zjevných známek opotřebení.
Drakovi:
OdpovědětVymazatNa kalendář se člověk dívá dost zblízka, aby si přečetl třeba kdo má svátek nebo jaké datum nulo v pátek. Na nástěnný obraz nikoliv a něco sežere i struktura plátna. Tedy nemusí být až tak ostrý. Ale to jsou podružnosti.
Pro mě je ostrost důležitá jen do té míry, aby neostrost primárně nerušila dojem. Taktéž souhlas barev (souhlas s mým monitorem myslím!) má u mě toleranci. Prostě obsah, sdělení, emoce je důvod, proč dělám fotky.
Ad rozlišení - dodatek:
Pixelizace a optická / pohybová neostrost někdy bývají dvě různé věci.
Když jsem kdysi dělal z BW kinofilmu zvětšeniny na výstavu, už při formátu 30 x 40 bylo vidět zrno. No a? Stříbro se seskupilo do větších částí. O tom ale přece není fotka.
Pixelizace, šum, aberace a bůhví, jak se všechny ty vady jmenují k technice fotografování prostě patři, dokonce jsou někdy i výrazovým prostředkem. Audio také šumí, nemá dokonalou stereobázi nebo frekvenční pásmo. Ale kvůli dokonalosti se to přece všechno nedělá - co je mi po snímku technicky téměř dokonalém, který dokonale vyjadřuje NIC. Nebo jen matný talent komponisty či nevýrazný výkon interpreta. Mám doma spoustu snímků starého černého jazzu z desek. Je mono, šumí, praská, je zkreslený, nemá výšky ani basy a je tam slyšet malé studiječko. A je to tak nádherná muzika!
S fotkami je to podobné. Už mám (mluvím za sebe) plné zuby technicky krásných fotek, které jsou všechny skoro stejné. Když někoho baví dosahování nedosažitelné dokonalosti a přitom námětem a provedením je to "sprostá nápodoba", kopie jak "z lisu", tak ať to klidně dělá. Já se ovšem neúčastním, protože to popírá smysl umělecké fotografie. Tu si má divák v optimálním případě odnést ve své hlavě a těšit se z ní, vzpomínat na ni - a ne ji studovat lupou.
Tady se holt Draku neshodneme.
Dodatek dodatku:
OdpovědětVymazatTím ovšem neomlouvám "umělecké fotografie", kde je pár mázů a vypadají jako když je někdo exponoval při pádu na zem po zakopnutí o práh hospody fotoaparátem SMENA. ¨
To je druhý konec břevna. Pokud není fotka srozumitelná většině, je to podvod a ne kumšt. ¨
A zase - není to jen o focení.
Jo těla, s těmi máme všichni nějaký problém. Jít a koupit další, to by bylo něco ku zdaru. Šla bych hned vybírat. Aby moc nevážilo, aby bylo fajn do ruky, aby poslouchalo moje myšlenky a plnilo je, aby bylo starý tak akorát - něco mezi dvaceti a padesáti, optika dokonalá. Mají to někde? Leda ve sci fi. Ovšem kdo si dokáže pustit fantazii na špacír, ten může taky dost.Jen to probuzení ze špacíru nebývá ohleduplné.
OdpovědětVymazatNové tělo:
OdpovědětVymazatNové tělo by bodlo i mně, jak jinak, ale to je takové sci-fi, že toho se určitě nedočkáme. Mozek přemístit jinam prostě nejde, navíc je to zmetek, co se rozpadá zaživa, takže by to nakonec stejně bylo k ničemu. No a co si budeme povídat, když jednoho furt něco bolí a čím dál tím víc, tak se zase až tak „necuká“, když si pro něj ta „zubatá“ přijde. Příroda, na rozdíl od lidí, dobře ví co dělá :-)
Čipy a prakticky:
Pixelizace, která vznikne dík malému rozlišení čipu, je obvykle děsná, zejména když „sežere“ prokreslení či texturu, která by v případě, že by byla zachována nesmírně „bodla“. Zejména když si jeden zapamatuje, jak to bylo doopravdy :-) No ale jeden taky nemůže mít všechno že :-)
Pohybové rozostření mi za určitých okolností nevadí. Fotím rád éra a ta se častokráte pohybují rychle, takže éra chci ostrá, a rozmázlé mohou být jen vrtule a rotory, případně ještě kondenzační čáry a samozřejmě pozadí. Je-li neostré éro, je zpravidla něco špatně :-) Krása éra tkví v kráse tvarů, dynamice pohybu, kontrastu s okolím, patině povrchů odlesků kabin a plechů, technika dovede být neskutečně hezká, když na to přijde. Lodě mají také nádherné tvary. Auta poslední dobou už tak moc, jsou až na pár výjimek dost ošklivá, byť se pořád ještě něco hezkého najde, když se hledá.
Nejsou na světě jenom éra a nenamítám v zásadě ani nic proti umělecky pojatým a provedeným fotkám, ale musí to něco vyjadřovat a musí tam aspoň něco aspoň nějak být k vidění, poznání a tudíž i přemýšlení, krom stupně umělcova podroušení před tím zakopnutím o práh hospody :-) Jakmile někdo chce pochválit snímek jen a pouze proto, že nemá barvy, je to rozmazané a jinak nic, tak ho prostě pošlu do háje a ani trochu se za to nestydím a nepřijde mi to ani trochu blbé.
A na světě je i příroda, zvířata a architektura a ty také fotím rád, ale u té architektury bych někdy s chutí a trýznivě vraždil ty zatracené sprejery a v přírodě zase ta prasata, co nevozí bordel na sběrné dvory.
A je tu i makrosvět a makro-fotky nám dávají možnost podívat se na svět kolem nás trochu jinak.
Nehoním dokonalost za každou cenu, nemohl bych jí zaplatit, ale nevzpírám se jí, když zaplatit jde :-)
Teprv včil jsem spatřil KONEC PLOTU. Přikoval mne a je to už odteďka pro mne fotografie roku. Je DOKONALÁ a já tímto slovem nehýřím! Z toho ještě něco bude.
OdpovědětVymazatNa dočtení diskuse, jak zjišťuji, už nemám šťávu. Nox dormienda est. V noci se má spat. Tak jenom zatím:
x Jsou to havrani, co bývají na tom hřbitově, jako na všech.
x Ten Kafka na té grafice, je mi líto, není TEN Franz, kterého osobně důvěrně padesát let znám. Je tam pár jeho rysů a to je vše. Sám o sobě ovšem ten portrétek je docela svižný, no.
x FK ovšem je zcela jiný druh literatury, pro zcela jiné čtení, jindy a za jiných okolností a k jinému účelu, než Karel Čapek ap. Srovnávat č t i v o s t ap. je mimo, sím.
Tož tak. Zavtra, zavtra, nur nicht heute.
Právě jsem redigoval jednomu úžasnému tvůrci kulturního dvouměsíčníku na úrovni (s celostátním dosahem a niveau) z Budějic jeho seznam podniků, kam to na východní Moravě posílá. Ano, jsou i (aji mimo matičku a Brno) tací, a v ČB!
Netvrdím že je to lepší než velké sklo, ale dopad je určitě lepší pokud nepadá na zrcadlo, že, ehmehm..
OdpovědětVymazathttp://jdem.cz/bua5s2
4P
Senátor Kubera:
OdpovědětVymazatSenátor Kubera není sklenář, ale showman. Občas se mu při těch jeho show povede upozornit na důležitá témata.
Nesleduji pana senátora, ale když na něj náhodou narazím, připadá mi, že to má v hlavě docela v pořádku. A že umí problém říct lidově? To je snad možná i plus.
OdpovědětVymazatKocoure, bazírovat na analogu a nakonec datka, protože, chápu, je tamněco co se točí a je to pásek, to je nářez. Ale když chtějí...
OdpovědětVymazatFocení, ano, záleží na obsahu. A...je to úžasná příležitost k pábení a kecání.
Mám cukání, že bych....vím, že je to pitomost, že tu dostanu vyhubováno že si vymejšlím a že si zadělávám, ale...vyndat to propustné zrcátko které užírá světlo a možná také trochu žere kontrast a ostrost. Znamená to ovšem přijít o samoostření. Zrcátko se sice dá nasadit, ale je to delikátní operace a není až tak levné. Ano vím. Plác přes pracky. Na experimenty je dost času až nafotím a až foťá bude mít něco za sebou. Místo toho vymejšlení. Když jsem ještě nenafotil. Kdybych nafotil jako o tom nakecám.
Nové tělo, ach ano. Mám je ještě nepříliš zhuntované, snažím se o předzhubnutí, abych se na zimu nevyžral. Lepší o triko víc než vrstva sádla. I boty se lépe zavazují, vešel se do deset let starých kalhot a výměna kol za zimní mi neadal fušku jako dřív. Tenže tělo je naprdnuté, nedostává kalorie jaké žádá. Celý rozklížený, rozlámaný. A mám bláznivé sny. Vedu dvojí život, noci plné bláznivých snů, ráno se probouzím utahaný. Asi je to z toho co se naukládalo v sádle a teď se uvolňuje. Nějaké pomíchané paměťové stopy.
Vyndání zrcátka / Obuvníkovi:
OdpovědětVymazatBuď bych to nedělal vůbec, nebo to aspoň odložil až na dobu po uplynutí záruky. Foťák bez samoostření je dost divný a přinejmenším problematicky použitelný zároveň. Dejte se raději do toho focení :-)
Hubnutí:
Soucítím, hubnutí je v mnoha ohledech dost náročný proces, zejména není jednoduché udržet disciplínu a trefit to správné množství dá také docela zabrat. Blbé je, že na rozdíl od kdejaké blbosti, třeba cigaret, jíst člověk, nechce-li umřít hladem, potřebuje a to nejlépe několikrát za den. To ho samozřejmě několikrát za den vystavuje neustálému pokušení a zároveň i možnosti to nádherně „zvorat“. Nicméně když se člověk podívá na lidi s cukrovkou II. typu, po infarktech, mrtvičkách a podobných „radovánkách“, hned si vzpomene a dobře ví, pročpak že to hubnutí podniká ;-) A co si budeme povídat, my, co ani trochu netíhneme k asketismu, to věru nemáme lehké :-)
Drak,
OdpovědětVymazatač mě nejspíš ještě neviděl, mluví patrně o mě. Býval jsem tlustý, měl jsem i infarkt a náběh na stařeckou cukrovku. Z té doby je i můj nick: STK - Starý Tlustý Kocour.
Ale během půl roku šlo 22 kilo dolů. Pak sice dvě kila přibyla, ale ve všech parametrech je to i tak lepší. Mnohem líp mi to "táhne" do kopců ať už pěšky nebo na motokole, cukrovka někam vyfičela (k nelibosti mého diabetologa - kapitační platba je kapitační platba) a další infarkt nenastal. Zatím.
Takže jsem musel změnit i nick na StK - Starý Kocour. [;>)
P.S.: A viděl jsem dneska opravdu dobré, silné divadlo - "Bohyně" v podání Městského divadla Zlín. Jak by řekl Brňák - "ŠPICA!"
Řeči o hubnutí / StK:
OdpovědětVymazatŘeči o hubnutí tady dnes, tedy včera ve 12:28 „nakousl“ Obuvník, tou jeho zmínkou, že se zabývá „předzhubnutím“. A co si budeme povídat, já taky nebýval a ani teď nejsem zrovna štíhlý kluk, byť už je to dnes o cca o 15-20 kg lepší ;-) A také toho nelituji, chudáci klouby, kdo se s takovým vypaseným mamutem má sakra tahat :-) Já jsem nabral ta kila, když jsem přestal kouřit. No a teď, než něco vrazím do huby, tak nad tím sakra přemýšlím, jestli to stojí za to.
Toho bych se nenadála, že i chlapi mají problémy s hubnutím a že si o tom dovedou i povídat. Hubnutí je doménou žen, ne? Já jsem se už dávno rozhodla - mít radost z jídla, nepřehánět ani jedno - jídlo ani radost - přitom zažívat nad potravinou orgie - chuťové. Kromě červené řepy a mořských "plodů" jím všechno. A něco i s rozkoší - třeba na másle dočervena opečená kolečka pokmínovaných brambor, s volským očkem uprostřed.
OdpovědětVymazatHubnutí / Astře:
OdpovědětVymazatChlapi mají problémy s hubnutím objektivně možná větší, než ženské, nemají totiž proti některým cévním a srdečním chorobám cca 50 let „hormonálního štítu“ tak, jako ženské, takže infarktem jsou kupříkladu ohroženi mnohem dřív. A protože u dámy u pánů hledí většinou na jiné věci, nežli na krásu, o to víc jsou pánové kulatí, protože papat jim obvykle chutná a na nějaké ty diety srdečně kašlou. Jenomže pak přijdou problémy, choroby, protivní a cyničtí doktoři, ti umí dobře říci: „No víte, on si vašnosta může vybrat, buď s ním do 2 - 3 let sekne mrtvička, cukrovka nebo infarkt, nebo s tou nadváhou něco udělá a bude líp...“ Někomu je to řečeno až při nějakém prvním průšvihu, kolapsu, infarktu a pod. Jsou mezi námi i nebojsové, kteří kašlou jak na příhody, tak na doktory, ale ti jsou obvykle dost rychle a drsně vyvedeni z omylu. A co si budeme povídat ono čerpat to zdravotní pojištění na sebe tím spíš nějak vydatněji, to není to, z čeho by se dalo nějak obzvlášť nadskakovat radostí, není to žádná výhra. Takže kdo má rozum, má kliku a je včas varován, snaží se ve vlastním zájmu s tím něco dělat. A není to snandé, jíst se musí několikrát denně a když je to dobré, což většinou je, svádí to spapat víc.
Řepa a mořské plody / Astře:
OdpovědětVymazatNemíval jsem rád červenou řepu a nejedl jí, mohou za to hnusné saláty či co to byla ta šlichta a hnusné přílohy ze socialistických školních a jiných jídelen. Stejně rak jsem neměl rád rajskou polévku. Mořské ryby jsem jedl vždy, ale mořské plody vypadají nevábně na pohled, tak jsem se jim vyhýbal.
Po listopadu 1989 jsem zašel do italské restaurace a dík obratnému číšníkovi, jsem prolomil bariéru té rajské polévky. Já polévky rád a když jsem se ho zeptal, kterou by mi doporučil, říkal, u nás jsou všechny dobré, ale ta rajská, ta je prostě božská. Já mu řekl, že po mých zkušenostech se školním jídelnami se neodvažuji si jí objednat. On mi řekl, že ať to zkusím, že když mi nebude chutnat, že mi jí nebudou účtovat. Objednal jsem si a byla božská, rád jsem jí zaplatil.
Nechuť a averzi k červené řepě jsem překonal o něco dřív, při cestách do bývalého SSSR jsem narazil na boršč, opravdu báječné jídlo a ten červený se bez řepy neobejde, je ho tam plno. Jenže na rozdíl od nejedlé šlichty v socialistických školních jídelnách, boršč byl báječný. A báječné byly i všelijaké saláty s červenou řepou, které také byly k jídlu.
Nechuť k mořským plodům jsem také časem překonal různým cestováním po světě a návštěvami restaurací, kde jsem si nechal doporučit, tam, kde si troufli mi to doporučit ještě jednou i když jsem říkal, že se toho bojím, jsem si dal říci a nelituji. Lituji jen doby, kdy jsem se těm mořským potvorám vyhýbal.
Zkrátka a dobře, když to připraví někdo, kdo tomu dobře rozumí, většinou to je moc dobré a nestojí za to se tomu vyhýbat :-) Vyhýbat se je třeba jen nepřiměřené konzumaci sladkostí, a živočišných tuků a chlastu :-)
Jo, nebudu se ve foťáku hrabat. Alespoň zatím :-)
OdpovědětVymazatCo hubnutí se týče, má to vícero příčin. Zdravotní ne až tak nutné, ale praktické kvůli výběru oblečení. Krom toho jsem líný anechce se mi tohat ta kila. ono se to nezdá jak je to rozloženo, ale stačí zvednout karton minělálek, to je nepatrně přes devět kilo a někam ho nést. To je sakra zátěž sakra úleva ho odložit. No a nosit to v sádle je totéž. A dva kartony, to už je hrozné. Srdce pumpa se nezdravě namáhá. Tělo je prevít, chystá se na zimu a strojí úklady kterak že se napápnout.Jenže přijdou Vánoce, a trocha toho radostného obžerství, pak se jaro zeptá.
Tak Žítkovské bohyně měly sukces, že? (Tak sa to praví u divadla.) Pseudofaktografický román sepsala má o pár desítiletí mladší kolegyně kunsthistorička, mám ho od ní s věnováním. A ti vynalézaví vlizdohájci, co tu teď mají volnou ruku v divadle, to hodili na jeviště; a vůbec jedou - zrovna letos zase sukces jak hrom - velkolepá vlastně zpěvohra Na szkle malowane. A v Ocelovém srdci to FURT EŠTĚ nehráli! A je tu taková hagiografie Velikého Tomáše, odvážná, nejednoznačná, začínající jeho startem a vzápětí koncem na firemním aeroportu, i s tím chudákem pilotem Broučkem; tím pádem(!) je čestně pohřben hned vedle Šéfa; a pokračuje to myticky posmrtnou (?) rekapitulací. A terazky tu činoherní herci předvádějí poctivě celou Prodanku - takový experiment. Fuška nelidská, ale svěží jak hrom!
OdpovědětVymazatTaky ale předloni podle mne nelidsky a hnusně přešlápli: Labyrint světa jako koncert softmetalové(?) kapely, prokládaný citáty biskupa Amose. Tož toto ne, mlaďoši. Totok by on nebrál, o tym ani řeči.
Všichni máme jistě tolik rozumu, abychom se dokázali stravovat racionálně a přiměřeně věku a chorobám. Závidím všem, kteří ve stresu trpí nechutenstvím, já když mám štrés, tak bych zblajzla slona. Tři uplynulé roky se na mě pěkně podepsaly. Mám naštěstí dvojí oblečení - na normální a na "tlustou". Teď jede to tlusté. Zbláznil se mi nějak metabolismus a já ne a ne zhubnout. To tahání "lahví" je dobrý příměr, každé kilo navíc prohání hlavně nohy a srdce.Ale já to zvládnu. Už mám zkušenosti.
OdpovědětVymazatA k těm mořským potvorám - jsem zrozena v Rybách, vždycky mi připadá, že pojídám kamarádky. Ryby mám ráda a tedy je jím, protože jsou pro zdraví nutné, ale k řepě mě nikdo nedonutí.
Alkohol nepiju, ne, že bych byla "vyléčená", ale prodělala jsem kdysi hustou chemoterapii a nějak se mi změnily chemické poměry v těle. Od té doby moje útroby víno a destiláty naprosto odmítají. Několikrát jsem to chtěla překonat, protože jsem strašně ráda pívala víno, ale nejde to. Vypiju doušek a mám tak moc nepříjemné pocity,že mi to za to nestojí. Takže bych řekla, že nějaký antabus je proti chemoterapii čajíček. :-) Už jsem to konzultovala s více lidmi, je to tak, celkem všichni prohlásili totéž. Odpor k alkoholu.
To Jakub:
OdpovědětVymazat"Bohyně" jsou výjimkou z moderny - jsou tak dobré, protože téma je tak dobré. Seděl jsem jako pipinka. Velice funkční, vtipná scéna, srozumitelná zkratka , výborná scénická muzika - ono se hned pozná, když se nad hudbou přemýšlí, potom ta muzika tak nějak zmizí, vsákne do hry, slouží.
Velmi dobré až vynikající herecké výkony. Odstupňované od burlesky až po tragedii. Člověk si ani neuvědomil, že ta legrace trvala skoro čtyři hodiny - pořád bylo na co se dívat, co poslouchat. Silné, dobré divadlo, jaké jsem už dlouho neviděl. (Mělo by se to udělat i jako rozhlasová hra - třeba na pokračování. Byla by to určitě krásná práce.)
Jinak "divadla - agitky" jsem si za život zažil dost a dost a je to obvykle trapárna. A je mi jedno, jestli je to "Chlapec s kytarou" o Miloši Sýkorovi, který údajně zachránil most mezi Moravskou a Polskou Ostravou (pamětnici ale říkají něco jiného) nebo o nejznámějším továrníkovi - lidumilovi ze Zlína.
O Prodance v činohře dost pochybuji děje a vztahů je libretu nanejvýš tak na dvacetiminutový skeč. Už jsem viděl Prodanku jako loutkové představení (dokonce jsem pro něj točil všechny operní podklady tak, aby děti rozuměly textu a tím pádem i hře) a byl to, jak říkají divadelníci, spíše "umělecký počin" než "kumšt".
Nedávno jsem byl hře "Lidumor aneb Má játra beze smyslu" a ač se herci snažili - a Aréna má velmi dobré herce - tak pro mě byl celkový dojem takový - bramboračkovitý. Slavný, německy píšící autor, (jak je u slavných autorů zvykem těžký alkoholik) popisuje bezvýchodný život ve vídeňském činžáku. Bigotní matka s dementním synem, sexem posedlá rodinka maďarských přistěhovalců a studená vdova, paní bytná. Jejich protínající se životní cíle a postoje.
Používání obscenit a obscénního jazyka v divadle nikdy neodsuzuji - ale když se situace několikrát opakuje, vztahy jsou už narýsovány a divák velmi podobnou situaci vidí třeba už potřetí, připadlo mi to jako "obscenita pro obscenitu".
Aréna má velmi dobrou pověst u mladého publika. U mě si ji poněkud pošramotila. Bude to asi tím, že už dávno nejsem mladý. Byl jsem na reprízu pozván - a po představení jsem rychle zmizel, abych nemusel nikomu ze zúčastněných lhát nebo hůř, říkat svou pravdu.
[;>/
x Ano - buď je to kumšt - nebo p o č i n . . . Tím je to smutně pregnantně shrnuto!
OdpovědětVymazatx Ano - člověk se někam dostaví, pozván. A buď hned nebo brzo mu dojde, že je před tím neřešitelným dilematem: mám tomu nadšenému malíři, herci, režisérce, muzikantovi, do jeho očekávajících nadšených očí...sdělit: Je mi líto - zážitek nula (v lepším případě), nehnuls ve mně ničím, nic mi to neřeklo, dokonce mi bylo pomalu trapně (nudně, chtěl jsem zoufale odejít) - opakuješ se, dokonce mne napadlo, že ses už definitivně vyčerpal... NEBO společensky hladit, lhát... a pak se stejně snažit už ho/ji nepotkávat - ?
Třetí možnost: zmizet a pak se snažit jej/ji pokud možno brzo nepotkat. Jenže je tu internet, telefon, ani kaváren není tolik -
x Rozhlasová hra - jo! To by bylo. Určitě! Předhodím to té skvadře. A sdělím, jak se to proti všem předpokladům naprosto zalíbilo vrcholnému profíkovi, co se mu už nelíbí skoro nic na tomto opakujícím se světě! Ty dámy jsou totiž zdejší elita. A scéna, a kostýmy - decentní náznakové důstojné kopanické kroje ap. Kroje na jevišti (to říkám širšímu publiku) jsou vůbec nástraha, problém, mina.
x Opakování několika simultánních zoufale se odvíjejících furt a furt stejných příběhů např sousedů - to ovšem je prostředkem k vyvolání tohoto účinu u diváků/čtenářů. ALE JAK K TOMU TI DIVÁCI PŘIJDOU?
x A teďka v rádiu - bože. Eště že jsem dopil kafe: vyprávějící lékař se spletl a při líčení, co dával dětskému pacientovi na prsa, místo endoskop řekl STROBOSKOP. Mně se okamžitě vybavil můj táta - pediatr, jak pouští na ty nebohé dětičky tohle...
Říct nebo neříct / Jakubovi S.: a StK:
OdpovědětVymazatJe to docela dilema. Stručně se k tomu dá říct, že jak komu a navíc za jakých okolností. Není to jednoznačné a může a také že bude se to případ od případu lišit. Trochu se to komplikuje tím, že jak tak mám ze života zkušenost, tak ten, komu by se to říci dalo, tedy tomu, kdo je realista, ten si na to většinou přijde sám. Netřeba mu to říkat. A ten komu to nemá cenu říkat, což je zpravidla extrém, který žije v jiné realitě než ostatní, aspoň dokud ta jeho jiná realita nesplaskne jako bublina při střetu s opravdovou realitou, tak ten zase obvykle zásadně a zarputile odmítá slyšet cokoliv, co je v rozporu s tou jeho realitou, ve které momentálně žije. Tady je většinou marné cokoliv říkat aspoň dokud nedojde k destrukci bubliny a pak už to stejně ví sám i bez okolí.
Závěr je, že nejlepší je stýkat se s realisty, problém je, že těch není zase tak moc. Také je dobré nemít ve svém okolí příliš těch, co žijí v jiné realitě, bývá to neuvěřitelně únavné. No a u té šedé zóny mezi těmi extrémy je nutné naučit se rozlišovat, kdy zmizet, kdy říci a kdy mlčet a dát věcem volný průběh. Není to jednoduché.
Stravování / Astře:
OdpovědětVymazatO rozum by asi tak nešlo, horší je to s okolnostmi, které není v našich silách ovlivnit a někdy, když člověk narazí na něco, co dobře chutná, tak nastávají problémy s pevnou vůlí :-) Není tak zase až tak těžké zůstat štíhlý vedle jídla, co není k jídlu, toho se dobrovolně přejí málokdo :-)
Alkohol / Astře:
Je to velice zajímavé, nevěděl jsem, že se chemoterapie dovede projevit tímhle způsobem. Navíc, když říkáte, že se to děje i jiným, bude to asi do nějaké míry pravidlem. Na druhou stranu, alkohol není k životu bezpodmínečně nutný a na světě kromě něho i spousta jiných báječných věcí.
Foťák / Obuvníkovi:
Já si myslím, že je to modré rozhodnutí, nehrabat se v něm.
Hubnutí / Obuvníkovi:
Ano, tahat kila navíc je nejenom namáhavé, ale v dlouhodobějším časovém horizontu to hrozí i zdravotními komplikacemi, takže důvodů, proč se snažit držet váhu v rozumných mezích je víc než dost. Krom toho mám poslední dobou pocit, že shánět oblečení, které by se krom jeho návrháře líbilo i mně, je docela problém. Dost za trest. A najít takové, které by se líbilo i mně i mojí lepší polovině, tak to je ještě větší problém. Takže krom těch důvodů, normálních důvodů, jako je ten netahat se s kily navíc, zdravotních, protože se rostoucím věkem roste pravděpodobnost, že nadváha způsobí i něco dalšího, nepatřičného, já mám ještě i ty „oděvní“ důvody udržet se váhou v rozumných mezích, protože shánět oblečení, to je pro mě docela hororový zážitek. Když se té potřebě vyhnu, jsem jen rád.
Kocoure, jistě jsi tady četl, jak jsme si psali o tom, jak různý žargon nebo všelijaké průpovídky a slova působí v různých částech naší země poněkud jinak. Tenkrát jsem se zmínila o tom, jak se mi jednou v živém vysílání z Prahy do Ostravy a naopak přihodilo fópa, když jsem se zeptala "jak vám dupou králíci". Kolegyně v Ostravě prý zcepeněla. A když šla hudba, rychle mi vysvětlila, co jsem to provedla. U vás to znamená něco úplně jiného než u nás.U nás prostě králíci jen dupou. Tím navazuju na výraz ve tvojí "vzkazovně" zde vpravo. V Praze a okolí a možná i jinde je tvůj výraz v "uvozovkách" naprosto neslýchaný. Nejsem nijak přepjatá, ale prosím, nemohl bys ho nahradit jiným slovem?
OdpovědětVymazat;-) Děkuju!
Beru ten pokus o cenzuru raději jako humor.
OdpovědětVymazatProtože to, co si ten člověk dovoluje s tak mizernými informacemi, jaké má, se slušným slovem prostě popsat nedá. Napadají mě spousty synonym, ale ani jedno není slušné. Češi snad nemají vlastní hrdost? Honor?
Ostatně to, co se (podle momentálních informací v TV a na netu) děje na pražském magistrátě taky ne. "Politkorektnost" není a nebude mou silnou stránkou.
Jednou měla do Ústavu přijít na prohlídku delegace jakási. A kulisáci se mezi sebou baví jako dlaždiči. Tak si je mistr zavolal a zakázal jakékoliv vulgarismy. Takže se ozývaly výkřiky jako "Dávej pozor ty mrkvičko!" "Sakulajda, teď jsi mi přiskřípl nohu!" "Ty jsi ale ... ... ty víš co!"
Bylo to dost legrační a dodnes na to vzpomínáme. Možná jsme už tehdy v roce 1975 zahájili používání "novořeči", newspeaku.
Češi s vlastní hrdostí / StK:
OdpovědětVymazatObávám se, že takových je tu málo. Ti kteří nějakou tu hrdost mají a ozvou se, jsou buď po smrti, to v tom horším případě, nebo po odjezdu někam jinam, do míst, kde se za tuto povahovou vlastnost zase tak moc nepronásleduje, to v tom lepším případě. Pár výjimek nějakým zázrakem přežívá i tady a potvrzují tak, že každé pravidlo má svoje výjimky. Takoví se ale zpravidla jen velmi málokdy dostanou ke slovu. A když se k němu dostanou, jsou hned nějak onálepkováni a znemožňováni.
A, sím, mohl bych jako nedovtipný a strašně unavený a ospalý filosof - filolog dostat bližší údaj, co v pravém sloupečku není mimo Moravu přijatelné? Nic takového tam jaksi nenalézám. Přitom tyhle věci - různé jazykové roviny, lokální posuny významu, šíře, odbornosti, akceptovatelnosti ap. patří přirozeně k mým raison d´étre, víte?
OdpovědětVymazatPro Jakuba:
OdpovědětVymazatPoužil jsem slovíčko "prcat". Což u nás na severu znamená buď pouštět větry nebo "sprcat někoho" z pozice nadřazenosti někoho zkritizovat, obvykle neprávem. V Čechách to ovšem znamená souložit. Další nespisovná synonyma jsou "seřvat", "pokefovat", "zjebat" "zmrdat" (slovensky) atd., atp. Mají různou emotivní sílu.
Myslím, že argotu a vulgarismů používám velmi střídmě. Ale nahrazovat je jen "slušňáckými" výrazy mi připadá tak nějak jalové, nepoctivé. Umělé.
Kromě významu (často nejednoznačného) má přece slovo i nějaký citový náboj. Emoci.
A tenhle způsob omezování "dovolených" a "nedoporučených", nevhodných" slov pomalu míří k dnešnímu "hyperkorektnímu" vyjadřování, kdy přestáváme mít možnost používat slova jako Cikán, černoch nebo pro genderově vyvážení přestáváme rozlišovat mezi ženami a muži.
Forma zřetelně vítězí nad (nepodstatným) obsahem.
Slovo, řeč, přestává být komunikačním prostředkem, ale stává se jen souborem zvuků s ambivalentním významem - podle vykladače. A výklady pak jsou pak často kluzké nebo i antagonistické. Jako kdysi - za dob nacismu i komunismu. Jak jednou historici nazvou současnou dobu nevím. Neobabylobnskou?
===============================
Možná, že podtitul tohohle blogu jednou doplním formulkou: "Pokud se vám to nelíbí, nečtěte to!"
P.S.: Poslední dobou nesnáším nadužívání slova "chytrý". Chytrý telefon, půjčka, pračka, nákup, zákon...
Slovo pro hlupáky.
Aha! Jo tohle.
OdpovědětVymazatAle prosím o velkorysost! Ona nezná posunutou hladinu síly běžného vyjadřování u lidí ze severu, a navíc u chlapů. A, na to si každý, když tam chvíli prodlévá, je v tom ponořen, jedná s nima... prostě zvykne. Musí. To má své důvody. Pobýval jsem tam léta každoročně měsíc s výstaváři na Černé louce, a byly to přeblahé časy. Málokde se navážou vztahy tak bleskově a bez okolků jako tam, věřte mi, prosím. Mám na to radar! A mám tam bráchu - okamžitě se stal Ostravakem, volbou!
Použití, bezděčné či záměrné, ústní či písemné silnější až takříkajíc vulgární varianty téhož významu znamená - pan domácí to velice dobře ví a cítí - prostě okamžité vložení emotikonu, toho o n é h o navíc - no dyť to říká a j i on, že. Stejnou funkci (ano, tak se to mezi filology ap. říká) má (jak jsem právě ukázal...) i slovo nářeční, z argotu, jiného blízkého jazyka, jiného vědeckého oboru - no a tak dál, a basta fidli a pokluzené -
- a je zítra. A to jsem šel k PC zavřít ho a padnout. H o u b y , sajtno. Nedá sa. Mosí sa! Tož vidíte. A je to čím dál stejné.
Ite, missa est.
JEJDA, CHLAPCI, to jsem tomu dala. Předešlu, že nejsem květinka, která nic nevydrží. Vyrostla jsem na Žižkově, to mluví samo za sebe. Ale! Jediný Jakub pochopil. Přepjatost není v mojí povaze zastoupená.
OdpovědětVymazatKOCOURE, nebuď naštvaný, že jsem se tě dotkla. Jak píšeš v "Přidejte svůj komentář", dovolila jsem si mít pouze jiný názor. Jinak mám někdy chuť rozbalit to tady vzteky tak, že by se internetový pánbíček pěkně červenal. Mohl jsi to tam nechat, neomdlívám ze slov. Na mdlobu je to málo, ačkoliv? Při četbě dobře napsané literatury se někdy rozkoší mdlít chce. A nemusí v ní člověk číst vulgarity. Ale to už je zase jiná kapitola.
JAKUBE, moc dobře vím, že pan domácí je citlivý chlap, kromě jiného i to je na něm impozantní, ale...no, nebudu to rozpatlávat. Přeju vám oběma hezký vikend!
Kafko, ty to vidíš...
OdpovědětVymazatV určitém prostředí je výrazivo vlastní námořníkům a dlaždičům normální. Jsou přímí a člověk ví, že nezáludní.
Kde mi vulgarismy strašně vadí, to je u ženských, které jsou krásné, načinčané, oblečené v tom nejdražším, cítí se být královnami a nade všemi, ale ani běžnou větu nesestaví, aniž by nebyly hulvátské. Potom, když člověk slyší pověstné dívky jedoucí na svá obvyklá stanoviště u silnice, jak se baví stejnými slovy (a samy o sobě mluví klidně jako o kurvách), je to vážně ve srovnání s předchozími úleva. Ty bych i o pomoc v případě nouze požádala spíš.
Pro zajímavost: V dokumentu TV o Marco Polo -vi (krásném dokumentu) stále opakovali, že Polo měl zlatý tablet, který mu umožňoval přístup všude. Také tu destičku ukázali.
Já jen doufám, že to byl vtip studenta, který měl rychle odevzdat překlad.
ST
To Astra:
OdpovědětVymazatAle proč bych měl být naštvaný? Jedině překvapený, že byť poněkud vulgární (pro Čechy) ale přece jen trefný (doufám) termín narazil.
Nemám rád žádná tabu, ve slovech, v názorech...
To, co napsala St. mě taky několikrát zarazilo. Chápu "slovník dlaždiče" třeba u baletky, která je udřená, otlučená od partnera, který to neumí, od šéfa, který chce prosadit do její role nějakou jinou a "klade pasti". Jenom musí člověk vědět, znát prostředí.
Nemám rád hry na inteligenty - Jakub ví, že to není pohrdání "intoši" ale "pseudointeligenty". Takovými, kteří nesou své vzdělání jako nedostižnou insignii, (zlatý tablet ? [;>) kteří inteligenci vlastně jen předstírají. Několikrát jsem se dostal do řeči s lidmi, o nichž jsem se nakonec dozvěděl, že jsou rektory univerzit, nebo se za čas stali pražskými rabíny. Hovořili skromně a moudře a - a rozuměl jsem jim. A poslouchal jsem mladé intelaktuály, kteří ač absolventi vysokých škol, žvanili nesmysly. Ale cítili se přitom "jako kdyby sežrali Šalamounovo [cenzurováno]. Kolem nich samí blbci...
Předstírání a faleš nemám rád. Když se to tak vezme - právě o tom tady pořád dokola píši. Jak o červené punčošce. Protože poslední dobou je kolem nás toho předstírání, falše a podvodu víc, než bylo "za starých časů". Ne, nezdá se mi to, už mi to potvrdilo hodně lidí, kterých si vážím. Slova ztrácejí původní význam, dostávají významy nové, takové kluzké, neurčité, falešné. Objevují se ne soudy, ale NÁLEPKY. Xenofob, neonacista, atd. Nejen z tohoto oboru. A nikdo už nepátrá jednak po původním významu slov, jednak po oprávněnosti tak někoho nazývat. A to mluvení "za někoho". Za český národ, za všechny horníky a dělníky z Kolbenky, za mladé lidi, za důchodce, za cyklisty, za nekuřáky... To mě hněvá. Je to vlastně jedna z manipulací.
A pak zakázaná témata. TABU. Když se někdo ohání "obchodním tajemstvím" nebo "mlčenlivostí", už tak nějak automaticky za tím cítím lumpárnu. Nemusí tam řádná být - ale vypadá to tak. Také je to o významu slov. Ochrana osobních údajů - máme na to dokonce úřad. Ale že kdejaký internetový obchod o vás sbírá pod záminkou "lepších a ještě lepších služeb" osobní údaje, sestavuje je do databází a prodává jiným obchodníkům tenhle povedený úřad moc nezajímá*. Když nešťastný obchodník vyvěsí ve výkladě fotky notorických zlodějů, vyfocených opři činu, zloděje, který si dává pozor, aby toho neukradl moc a nebyl to trestný čin je okamžitě popotahován a souzen. Zloděj nikoliv.
Ale to bych tu vykládal celou svoji životní "filosofii".
Mohl bych tu popisovat, co vše lze zaslechnout z mikrofonu, o němž se okolí domnívá, že je vypnutý. Neuvědomují si, že existuje něco jako "předposlech", který se požívá, aby zvukař věděl, že už může mikrofon "vyjet" do vysílání. Ale nebudu, příhod je spousta. Jenom si uvědomuji, že to tak prostě je. Netvářím se, že není.
Hezká, líbivá slova často kryjí ta nejhorší svinstva. A nakonec - někdy i naopak.
Tablet Marca Pola - jú!
OdpovědětVymazatAle co dyž de o návštěvu z naší doby - a On mu daroval k prokazování něčeho opravdu t a b l e t ? Myslete!
Tyhle špečky mi prosím moc dycky k potěšení i zoufalství profesionála předestřete!
A do pondělka su pod Světlovem, bez PC, budu topit a topit a lézt na střechu a snad aji na stromy a vůbec a tak. A číst a poslouchat Proglas a Vltavu a Brno a Poutníky a Žalmana a Budweizřici a tak a přemejšlet nad nesmrtelností chrousta. A telefonovat si s kamarádama a potomkama. Tož tak...
Jakube, to to nebyl endoskop. To byl fonendoskop. :-)
OdpovědětVymazatMnoho slov o lejnu. Zbytečná námaha, v podstatě si všichni rozumíme.
OdpovědětVymazatNapadlo mě, že jsem zapomněla na jednu pěknou příhodu. Jednou jeden soudruh byl straááášlivě moudrej a já už jsem to nemohla vydržet, tak jsem vzala kopírák (pro mládež - kopírák byl modrý papír, přes který se dělaly na psacím stroji kopie :-) - a zmatlala jsem soudruhovi ksicht, že byl jak šmolka. A přitom jsem ječela hovadooo hovadoooo ! Celkem žádná vulgarita. Kdybych spustila po žižkovsku, hodinu poté jsem už v rádiu nebyla.
KOCOURE, prosím tě, vrať tam to krásný český slovo zpátky, ať tam je. Má právo na život!
Mám hloupý telefon. Žádná věc se na mě nebude vytahovat!
OdpovědětVymazathttp://zpravy.tiscali.cz/otroci-nemoci-a-bila-rasa-10-nejdrsnejsich-antiuprchlickych-hlasek-267875?utm_source=zpravy&utm_medium=article&utm_campaign=inline-related
OdpovědětVymazatFoto : Prezident Miloš Zeman na návštěvě řeznictví....
První co mě napadlo, že skládá prezidentský slib.
V USA na Bibli....
Humor! Endoskop přece prohlíží "end" - konec.
OdpovědětVymazatChytrý Telefon / Obuvníkovi:
OdpovědětVymazatZrovna Vy byste se jich bát nemusel. Nicméně znám spousty lidí, jejichž chytrý telefon je chytřejší, nežli jeho majitel.
Fonendoskop a endoskop:
Fonendoskop se strká do uší, endoskop zpravidla někam jinam :-)
Uprchlická vlna:
Po světě je 57 států, kde funguje islám. Proč nejdou soudruzi vozembouchové požádat o pomoc ke svým bratřím ve víře? Protože by jim bratři ve víře v lepším případě nakopali zadnice, nebo rovnou uřízli hlavičky? Nejspíš ano a nejspíš proto, že moc dobře znají svoje „pappenheimské“. Je to invazní armáda biorobotů bez mozku, co se sem jde na rozkaz organizovaně namnožit a udělat tu z toho globální kalifát. Nevidím krom pokusu o řízenou destrukci civilisace a pokusu o asistovanou sebevraždu jediný racionální důvod proč jim jakkoliv pomáhat s výjimkou opuštění evropského území a to co nejdřív a pokud možno navždy.
Obávám se Draku,
OdpovědětVymazatže to nejsou bioroboti. Že jsou to spíše lumíci, které žene do světa přemnožení, způsobené jejich kulturou, která byla přizpůsobena jejich velkou úmrtností v jejich zemích, kdy se tam ještě netěžila ropa a oni náhle nezbohatli, a války, zažehnuté někým jiným. Můžeme spekulovat, zda jako side-efect jiných aktivit, nebo tyhle války měly právě tyhle boční projevy způsobit. Ale to už jsme v oblasti spikleneckých teorií. Biorobotů jsem si všiml jinde. Napíšu o tom.
Dík za (Z)Chladila, KOCOURE, vyslechla jsem s nostalgií až do konce. A když jsem potom chtěla ten magnetofon vykliknout, nešlo to a nešlo a Chladil chladil a chladil a chladil - až mi nakonec Firefox oznámil, že se zavařil. Tak jsem to všechno zrestartovala a znovu nastartovala a už je to zase v rychtyku.
OdpovědětVymazatVylezla mi jedna zasutá vzpomínka - jednou jsem ve skladu pásků hledala něco konkrétního, co jsem nutně potřebovala vytočit pro nějaku jinou práci. A šel kolem Milan. Ten nenechal žádnou sukni na pokoji. Tedy ani moji ne. Začal se nakrucovat jako páv a že mi pomůže. Můj idol to nebyl, takže jsem s díky odmítla. Vidíš, kam až může dovést jednu jedno slovo :-)
Kocoure, to je kolonoskop :-)
OdpovědětVymazatDraku, ke svým bratřím ve víře nejsou žádat proto, že jsou to jejich bratři ve víře, to znamená ve stejné mizérii. Tak jsou za lepším a svoji mizérii si nesou sebou aby tam kde se usadí ji zasadili a nechali růst a až ta bylina vše vyhubí a bude zle, seberou se a spolu s ní začnou hledat, kde by se usadili. To co hledají nejsou lepší klimatické podmínky pro hospodaření, voda, půda, nerostné bohatství a podobné zdroje. Zdroj, který hledají a který by navrtali tak jako jiní hledají ropné ložisko aby ho navrtali, je lidský hostitel, nositel kultury, která je zdrojem blahobytu za kterým jdou, ale současně jí pohrdají natož aby přispěli k jejímu rozvoji. Jako když utíkají od vody, kterou sami znečistili, k těm, kteří ji udržují čistou, aby jimi pohrdali, zničili jejich kulturu čisté vody a pak hledali další kde totéž zopakují.
Co se týče bohatých muslimů, všimni si, že jsou jimi převážně etničtí Arabové obývající ropné oblasti. A že etnických Arabů je mezi migranty minimum. Syřané, tak jako Íránci, Iráčané, Libanonci, Palestinci (skuteční, ne celá ta nesourodá směska), nejsou Arabové, původní nositelé islámu. Primárně totiž, přestože se to jeví jako záležitost náboženská, ve skutečnosti je to záležitost etnická. Také mnohé z toho co na islámu kritizujeme má původ v tom či onom etniku.
Přikláním se k drakovu výrazu "bioroboti", vystihuje líp, co všechny země čeká za osud. Plození u devadesáti procent téhle rasy bude jenom odkazem jejich nevzdělanosti, nasilností a primitivismu. Jejich potomci, kteří se rozmnoží po celém světě, budou v tom odkazu pilně pokračovat. Film Planeta opic je ve své fantazii sto let za opicema.
OdpovědětVymazatTo Schumacher / Astra:
OdpovědětVymazatEndoskop: Já ten výraz nepoužil. Ale líbil se mi jako alternativa. [;>)
Bioroboti versus lumíci: robota ať už bio nebo nebio musí někdo zkonstruovat a vyrobit. Ale hlavně naprogramovat. Lumíci mají to (pře)množení a migraci zabudovánu už od přírody. (Od Boha?) A já ty utečence považuji spíš za přírodní úkaz než na výsledek nějakého sofistikovaného snažení "někoho".
V podcastu mi vyskočil pěkný odkaz, zajímavé na něm je tvrzení pana profesora o četnosti falšovaných fotek a videa, kde tvrdí, že jde o 90%. Dovoluji si kontrovat, já tvrdím 99%.
OdpovědětVymazatAstře/ ne jen, neplačte,nebuďte v nás lítost, není to nic platné. Osobně je mi jedno jak se "to" jmenuje, za důležité považuji vědět kam to strčím a co čekám že budu vidět na vlastní oko.
4P
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1093836883-na-plovarne
Bez komentáře.
EK, ano jsou netušené možnosti. Kdepak Gliwice, vymazaný Slánský po kterém zbyla jen čepice. Jenže má to nějaké důsledky. I té mase blbejch pomalu dochází, že něco není v pořádku. Že tomu nemohou věřit. A protože je těžké či nemožné poznat, alespoň hned, jak to je, zkušenost pro jistotu velí nevěřit ničemu. Jako když někdo se srandy křičí "Topím se!". A když se opravdu topí, nikdo mu nepomůže. Ani se nezajímá. "Hele, zase nějaká sranda, Máňo." Ani se na své dece nenadzvedne. Malér je, když se topí někdo jiný. Je to nechtěné nebo i chtěný záměr vyvolat všeobecnou ignoranci, nedůvěru, rozklad? Jenže tohle má dvoje ostří.
OdpovědětVymazatSchumacher opět trefil hřebík.
OdpovědětVymazatJen dodateček: Je manipulace a manipulace. Něco jiného je odretušovatr něco rušivého v obraze, co ovšem nemá žádný vliv na informační ani emotivní účinek, je to jen technické nebo estetické řešení, něco jiného je retuš, kde se šikovným zdůrazněním (prosvětlení, ztmavení, rozostření) změní emotivní stránka fotka a něco jiného je retuš,která fakticky pozmění informaci z obrazu. To jsou ty vyretušované postavy, přikopírované tanky nebo nápisy na battledresech. To už jsou čisté podvody. Většinou se na ně přijde, existuje skupina lidí, kteří přímo vyhledávají původní obrázky nebo chyby v retuši, ale média obecně nemají chuť uveřejňovat nějaké opravy. Zvlášť když tu nafalšovanou fotku sama uveřejnila.
Drtuhým, neméně závažným problémem jsou "čtverečky". M?nohé záběry pak mají nulovou vypovídací hodnotu. Řekl bych, je by bylo lepší takové záběry vůbec neuveřejňovat.
Díky za odkaz na pana Flussera / EK
OdpovědětVymazatEK, díky za ten odkaz, docela jsem se potěšil rozhovorem 2 kultivovaných pánů na docela zajímavé téma.
Manipulace:
Dokud jde o zlepšení kvality snímku fajn, s tím nemám problém. Jakmile jde o úprqavu reality, je to už prachsropstý podvod zasluhujííc potrestání a pohrdání.
Čtverečky:
Pak je lepší ilustrace a slovo, nebo jen slovo.
Islám a jeho nositelé a šiřitelé / Obuvníkovi
Mně je srdečně ukradené, kdo jsou jeho nositelé a šiřitelé etnicky, rasově nebo jinak. Já jen chci, ať mi ten jejich bordel tady nešíří a nevnucují a nemnoží se tu jako krysy, tady lidí i bez nich dost. Nehledě k tomu, že s jejich množením se a agresivním přístupem k okolí je těžko považovat za lidi. Jak vtipně podotkla Astra, Planeta opic je 100 let za opicemi proti tomu, co by tady mohlo v dohledné době nastat, když si nedáme pozor.
Drobná errata:
OdpovědětVymazatNa tom balkónu paláce Kinských v ÚÚÚnoru 48 nepůjčil Klémovi beranici s. Slánský, nýbrž s. Clementis. To sa dobre vie. Nuž,byť priblízko mocných, a dokonca mať ich zavázaných - oj, také dačo sa platí bárs aj hlavou... nuž zaplatil.
Já o tom vím dost. Má tetička byla osobní tajemnicí s. Slánského. Takže si pro ni k malému synkovi jednou ve čtyry ráno taky přišli. Leč to je jiná pohádka!
Drobná errata / Jakubovi S.:
OdpovědětVymazatNějak to na mě po všech těch letech působí zapomenutě, odcizeně a naprosto neaktuálně. Ačkoliv rozumově jsem si vědom toho, že zapomenout by se na ty časy rozhodně nemělo, kdo zapomene, mohl by si zopakovat. jenže to nerozhoduji já, ale ta šedivá neustále oblbovaná a většinou i úspěšně oblbnutá masa, která se pořád ráda nechá zdárně zblbnout, nebo aspoň zneaktivnit natolik, že neklade odpor.
Oj - zapomenout atd. - jenom to ne!
OdpovědětVymazatKdo zapomene minulost, dříve či později si ji zopakuje!
Tzv. Únor musí být pořád v paměti, nezapomenut. Co s náma všema ss. Gottwald, Slánský, Zápotocký, Kriegel, Svoboda a spol.vyvedli.
Jakube,
OdpovědětVymazats tím zapomínáním se asi nedá nic dělat. I když si pamatuješ, stejně to přestává být tak nějak extra důležité. Vidím to na sobě. To, co mě v sedmdesátých letech žralo se přece nezměnilo a pamatuji vše docela přesně. Ale už to není to, co by mě žralo nejvíc.
Koukám dopředu, aniž bych stahoval kalhoty, pokud je brod v nedohlednu. Nicméně připouštím, že k nějakému brodu časem určitě dojdeme. Zase.
Ano: nejde o zapomínání, nýbrž o změnu relevance (poměrné) se vzdalováním do minulosti.
OdpovědětVymazatNo brody vždy po nějaké době na každé řece budou... jenom abysme byli eště taky my!!
K čemu brody, není-li pro koho.
Ale ano Jakube,
OdpovědětVymazatbrody a jiné překážky budou stále - nové a nové. Ale je docela irelevantní, zda pro nás, nebo pro někoho jiného.
[;>/