Je to název jednoho českého poválečného filmu, který viděl snad úplně každý, kdo má nad padesát. Vedle tlumeného holdu lidské odvaze zde Jiří Krejčík* poprvé od konce války ukázal, co zmůže všudypřítomný strach, a také zrušil falešnou iluzi o jednotě národa semknutého v boji s nepřítelem. Svůj film přitom postavil nejen na emotivně působivých hereckých výkonech, ale rovněž na výsostném režijním umění.
A přesně na tenhle film, který považuji za skvělý, tedy nadčasový a "nadpropagandistický" jsem si vzpomněl, když jsem v rádiu slyšel, že se v Praze objevil leták, který nazýval naše vojáky v Afganistanu "žoldáky", jejich přítomnost v v Afganistanu okupací a gratuloval "afghánským vlastencům". Text prý plný hněvu a nenávisti.
Taky měl ten letáček hned patřičnou odezvu:
"Policisté v této věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření z trestného činu podpory a propagace terorismu. Podle zákona bude až deseti lety vězení potrestán ten, „kdo veřejně schvaluje spáchaný teroristický trestný čin nebo pro něj veřejně vychvaluje jeho pachatele".
Inu - jedno staré české přísloví říká, že pro pravdu se lidé nejvíce hněvají.
Máme profesionální armádu. Vojáky, kteří bojují za peníze. Jejich další pohnutky neznám, asi tam bude i touha po dobrodružství a snad i něco jiného, nevím, žádného profesionálního vojáka neznám osobně. To, co říkají do TV kamer může, ale nemusí být pravda. Jistě že je smrt spolubojovníků citelně zasáhla - uvědomili si, že tam místo těch tří mohli být klidně i oni sami.
Nicméně vojákovi, který je za činnost v armádě placen říkat "žoldák" je v pořádku. Platu vojáka se žold říká nejméně od středověku.
Říkat afghánskému mladíkovi vlastenec je také v pořádku. Z jeho hlediska Talibánce je přítomnost cizích vojsk okupací jeho vlasti. Bez ohledu na to, jestli tam byla vojska pozvána jejich vládou - intervenci pěti "spřátelených" armád v roce 1968 také nazýváme okupací, přestože existoval (a prý nejeden) "zvací dopis" od naší tehdejší věrchušky - respektive její části.
Osmnáctiletý mladík se rozhodně nesnažil vzbudit strach mezi nevinnými občany, ale chtěl zabít několik okupantů, což se mu povedlo. Zabil tři a tři další vyřadil z boje.
Žonglování se slovy. Partyzáni byli v době II. světové války z jedné strany nazýváni vlastenci, z pohledu německé okupační armády to ale byli "Banditen und Terroristen". Stejně jako parašutisté Gabčík a Kubiš, kteří zabili Reinharda Heidricha. Pro nás hrdinové, pro Němce teroristé.
Ve filmu Vyšší princip, který se zabývá "schvalováním atentátu" na Heidricha a represemi z toho plynoucími nakonec prohlásí starý latinář v podání Františka Smolíka památnou větu: "Vražda na tyranu není zločinem!" Nazvat věci správným jménem vyžadovalo tenkrát hodně osobní odvahy., Zdá se, že se ta doba pomalu vrací.
Netroufnu si posuzovat, nakolik je přítomnost vojsk NATO v Afganistanu oprávněná a nutná a zda a co by se stalo, kdyby NATO své vojáky stáhla. Je jasné, že jsme v NATO smluvně vázáni a nemůžeme jen tak naše vojáky stáhnout. O tom ví daleko víc Tereza Spencer.
Neumím také odhadnout, co je hlavním důvodem, proč se naši vojáci dobrovolně hlásí do takovýchto misí - jestli jsou to jen ty peníze, touha po dobrodružství nebo něco jiného. V každém případě musí ten, kdo se rozhodne dělat profesionálního vojáka počítat s možností zranění nebo smrti. Je škoda jejich mladých životů a je to smutná záležitost.
Ale nejsou sami: daleko víc než žoldnéřů umírá řidičů kamiónů, policistů, hasičů atd. To je zase jejich "riziko podnikání". A nemají ani tryzny ani státní pohřby, jen občas se kolegové a veřejnost složí na podporu jejich osiřelých rodin.
Nicméně vyhrožování deseti lety vězení za názor je už opravdu ve stylu Protektorátu Čechy a Morava. Do mozku se mi neodbytně vkrádá jiné dávné heslo, heslo, o němž jsem byl přesvědčen, že už se nikdy v Evropě neobjeví. Protože máme demokracii a svobodu projevu. Opravdu ji máme? Mám pocit, že nová totalita pomalu, ale nezadržitelně nastupuje. Bude nacionálně-socialistická nebo neokomunistická? Nebo jiná?
Kdo nejde s námi, jde proti nám!
(Klement Gottwald)
=I=
*/ S panem režisérem Krejčíkem jsem před mnoha lety spolupracoval na jedné divadelní inscenaci. Tento výsostný cholerik, si v divadle znepřátelil kdekoho. Myslím, že jsme ho nenáviděli úplně všichni a přáli si, aby už byla premiéra a ten uřvaný nespravedlivý člověk odjel zpátky do Prahy. (Odjel, ale pak se občas vracel na reprízy a připomínkoval a připomínkoval. Prostě prudil.)
Ale dílo odvedl naprosto perfektní. Hrálo se pak mnoho let za obrovského zájmu publika.
Byl "Pension pro svobodné pány".
To je i můj názor. Uvědomuji si, že je pro mě nebezpečný. Protože někteří, s nasliněným prstem v politickém větru, což pro ně je příznačné bez ohledu odkud kam ten vítr vane, takový pokládají za trestuhodný. Ne nutně, že osobně by měli takový názor, mnohdy mají názor jiný, nebo dokonce žádný. Ale protože jsou z toho živi. Tentýž paragraf vykládají tak či onak, podle větru. Především mladí. Nehlubocí, bez historických vhledů, oportunní, indiktrinovaní, žijící jen dneškem. Cítím z toho puch normalizace. Nejen normalizace, ale i "Druhé republiky", protektorátu, i toho následujícího. Každý režim, každý, bez výjimky, má svoji "Biafru ducha." Pročítám prohlášení a argumenty, a říkám si, že tohle tady už bylo.
OdpovědětVymazatDějiny jsou stále jinak stejné.
A ten leták je pouhá sprostá provokace přizdisráče, jedouzníka, který se realizuje škrábáním po sousedově autě a jistě hrajícího Burešovu hru "UDAVAČKA".
OdpovědětVymazat4P
Můj názor je poněkud jiný. Nedostatek patriotismu uměle živený za „komanče“, sklony k sebemrskačství, „předposranost“, tento soubor vlastností snad 80% obyvatel nás přivedl do současné situace, kdy vládne v podstatě zločinecká banda za podpory vyčůraných přisluhovačů ve spolupráci s téměř neomezeným „velkým Bratrem“ za jásotu závistivého voliče.
OdpovědětVymazatDovolím si opravit komentář SK podle svého názoru.
„ Máme profesionální armádu. Vojáky, kteří bojují za peníze. Jejich další pohnutky znám, jsou to patrioti, je tam i touha po dobrodružství i něco jiného, vím, každého profesionálního vojáka neznám osobně. To co říkají do TV kamer je většinou, ale nemusí být pravda. Jistě že je smrt spolubojovníků citelně zasáhla - uvědomit si, že tam místo těch tří mohli být klidně i oni sami je nepředstavitelně stresující.
Nicméně vojákovi, který je za činnost v armádě placen říkat "žoldák" je poněkud pejorativní. I když platu vojáka se žold říká nejméně od středověku.“
Proč pejorativní?
Ani žádného „divadelníka“ A-Z, bych nenazval kašparem v žoldu státu, co jiného je jeho plat převážně původem z vybraných berní. A vůbec nemusím jeho umění konzumovat s láskou nebo pravdou.
Volič jako stádo ovládané médii podle poučky "nikdo ti nemůže dát, kolik já ti mohu slíbit" táhne za GURU bůčku (bůček miluju) a Březňáka za pět, chléb a hry, co jiného.
A teď hádejte, kdo mi bude podávat střelivo, i když na tom konečně nezáleží, když u toho nebude filozofovat.
*/ S panem režisérem Krejčíkem jsem před mnoha lety měl konflikt, křičel na mě neb jsem hlučel při natáčení, Božsky zasr..ej Eman!
4p
Jistě, herci i jejich "umělečtí slouhové" jsou opravdu "kašpaři v žoldu státu", tedy obvykle lehce nadpolovičním, málokdo se uživí 100% ze vstupného. Výtěžek ze vstupného kolísá mezi 40 - 60% nákladů.
VymazatTady si stát kupuje kulturu, jakou by rád - jinak kultura skončí jen u Karla Gotta a Kabátů. Ti se uživí spolehlivě. A taky Rolling Stones. [;>)
Nebo ještě hůř - u diskošek v bývalých železárnách nebo na louce kdesi v Čechách. Nerozporuji. A "žoldéř" není urážka. To je konstatování, že je někdo nájemným vojákem.
Je tu ale malý rozdíl: Lidí moc do divadla nebo na koncerty chodit nemusí, jak se říká "obecenstvo nemusí mít talent", ale bude-li návštěvnost po delší dobu opravdu tristní, stát (kraj, město) prostě divadlo nebo symfonický orchestr zavře.
U našich borců v Afghánu není žádné obecenstvo - jenom masívní nátlak amerických zbrojařů, aby se střílelo, protože jinak nebudou mít zisky. To místní "obecenstvo" neboli obyvatelstvo v Afghanisatnu (ale i jinde) o cizí vojska na už tak rozparcelované krajině (klanové či kmenové zřízení) opravdu nestojí. Ani ti nejkamarádštější z nich.
P.S.: Ten leták vyrobil přizdisráč a zaškavra. Nicméně kdyby se takto soudilo pokaždé, když někdo někoho sprostě verbálně napadne, došla by nám kapacita věznic do dvou týdnů. Pak bychom museli začít s popravami.
Mimo jiné - není to možná tak špatný nápad. Když zesne nenávistný člověk, jeho nenávist zmizí s ním. A že té (většinou anonymní) nenávisti je!
Viz můj dnešní podotek.
Dal bych je do bahnité jámy, ať si to spolu vyřídí ručně. Ledacos by si ozřejmili.
Je-li někdo profesionálním vojákem, neboli žoldákem, měl by s rizikem smrti počítat, k tomu povolání to riziko prostě patří. Tuny falešného mediálního patosu byly nepřehlédnutelné, nevkusné a odpudivé.
OdpovědětVymazatK vojenské přítomnosti v Afghánistánu bude nepochybně existovat nějaký reálný a dobrý ekonomický důvod, se kterým se nikdo v médiích chlubit nebude, zejména ne ten, kdo se z toho má ekonomicky dobře. Ideologické bláboly, kterými se maskuje ten reálný ekonomický důvod oné vojenské přítomnosti tam, mne opravdu nezajímají a odmítám se jimi jakkoliv zabývat. Postačí mi prostě vědět, že o tom pravém důvodu mohu leda tak spekulovat nad mapou surovinových zdrojů případně se na věc podívat z hlediska rozložení zájmů a sil angažovaných stran.
Ohledně naší přítomnosti v Afghánistánu mám poněkud rozpolcené pocity:
Na jednu stranu, z hlediska zájmů našeho státu mohu jen těžko posoudit, zda je k naší vojenské přítomnosti v Afghánistánu nějaký opravdu dobrý důvod. Považuji ale za významnou tu skutečnost, že vojáci tam stojí proti Talibanu, což jsou agresivní tupí bezmoci, kterých čím více padne, tím lépe v Afghanistánu i na planetě jako takové bude. Co se Talibanu týče, škoda rány, co padne vedle, takže do určité míry si myslím, že je ten pobyt vojsk i v jakémsi obecném, lidském a všeobecném zájmu.
Na druhou stranu, chápu i pocity místních, označujících to za okupaci. Sám bych opravdu nechtěl, aby se na našem území vyskytovala cizí vojska, která by držela u moci nějakou mnou a mými spoluobčany většinově nerespektovanou a nenáviděnou vládu, což ale je přesně jeden z popisů situace v Afghánistánu.
Osobně bych pokládal bych za rozumné a žádoucí se odtamtud v nějakém středně až dlouhodobém horizontu stáhnout, ale je mi jasné, že ve skutečnosti o tom rozhodnou jenom a pouze ty pravé ekonomicko-mocenské důvody, o kterých se v médiích nedozvíte vůbec nic.