Čekání na Augusta P.

 Je demokracie konečným kýženým cílem lidstva?

   Chodívám do ZOO často. Dostal jsem totiž permanentní vstupenku výměnou za pár fotek zvířátek. Dobrý obchod to byl. A trolejbus, který jezdí co deset minut mě tam zaveze (zatím) zadarmo, což zase zařídilo město. Revizoři se na mě podívají a ani nechtějí čmuchat kartičku - vidí, že už jsem přiměřeně  opotřebený. U brány v ZO
O už nemusím potvrzení o volném vstupu většinou ani vytahovat - znají mě tam od vidění. Takže kdykoliv, když mám čas, je přiměřené počasí a je takový den v týdnu, kdy ZOO není naplněna hlučnými mláďaty druhu Homo Sapiens, která vřískají, protože je jejich matky ani moc nevnímají, neboť právě řeší veledůležité problémy s "přítelkyní na telefonu".
   Ne ke každým zvířátkům cítím stejnou náklonnost. Jelenovití, žirafy nebo jiní kopytnatci na mě nereagují, neekomunikují ani pohledem a tak je i já míjím lhostejně. Se slony si nejsem tak jistý. Malé kočky se sice tváří blazeovaně, ale po několika návštěnách zjistíte, že si vás pamatují a - přijdou si k mříži beze slov "pokecat". Totéž dělají krkavci. Vidí mě na několik desítek metrů a zdraví.

   Svobodní, kterým jsem kdysi poslal nepatrnou částku na provoz strany mě t.č. zahlcují maily, kde mi vysvětlují, jak je důležitá "osobní svoboda". Točím teď texty filosofů minulého a předminulého století, které se zabývají vznikem a obsahem sociologie. Poněkud nezáživná práce - ale jen na první pohled. Ty myšlenky tam obsažené nejsou vůbec hloupé. Takže podvědomě musím porovnávat s dnešní realitou - ač se mi do toho moc nechce. 

   Vezmu jenom "současné téma - "Koronáč". Návrhy pravičáků (nebo jak jim teď říkat, když to slovo ztratilo svůj původní význam - možná že už ztratilo jakýkoliv význam - tedy snad liberálů jsou podobně zcestné, jako myšlenky komunistů, socialistů nebo zelených. Žádný z těchto směrů se nezabývá širším pohledem na svět. Jedni se snaží o "rovnost" mezi lidmi. Všem podle jejich potřeb, všichni podle svých schopností. Lidé nejsou stejní, nemají stejné schopnosti a mají různě velké potřeby - bohužel se ta potřeba a ty schopnosti nekryjí ani náhodou.  Bylo dost praktických pokusů (a někdy dost tragických) abychom si ověřili, že tohle prostě nefunguje, skončí to vždy totalitou, diktaturou. A převratyem nebo i revolucí.

   Zelení se zase snaží o "záchranu světa" podle nějakého návodu. Ale ten vypadá, jako by byl zpracovám nadnárodními korporacemi k jejich prospěchu. Nejbohatší bohatnou a ti obyčejní se mají uskrovňovat. Snaží se přesvědčit celé lidstvo, že se mají uskrovnit ve svých potřebách. (Oni sami ovšem nikoliv.) Tedy to evropské, již dříve civilizované. Zatím se jim to daří, protože k žádnému většímu omezení nedochází - disproporce a zdražování se řeší penězi, vytištěnými na dluh, který nebude možno splatit a systém se časem nutně zhroutí.  Východní státy a národy, které se právě rychle rozvíjejí se omezovat nenechají. Když potřebují energiii, tak si ji vyrobí jakýmkoliv způsobem bez ohledu na zbytek zeměkoule. Když jim něco chybí, třeba to, co jsme z důvodu úspor "outsourcovali" právě tam, tak nám to jednoduše nedodají. 

"Třeba se postavte na hlavu, blbí EuroAtlanťané!"  

   Liberálové s jejichj mantrou, že každý je odpovědný jen sám za sebe a (solidarita je pro ně sprosté slovo) jsou většinou tvrdými zastánci své vlastní teorie jen do okamžiku, když se oni sami dostanou do vážných potíží - a pak najednou volají o pomoc. Protože přece "platili daně" - o nich ovšem tvrdí, že mají být co nejmenší. 

Jimi proklamovaná "svoboda podnikání" je sice ověřena začátky kapitalismu jako dobrá, ale poslední dobou je to spíš volné pole pro všemožné podvodníky, ke kterým počítám i nadnárodní monopoly a kartely, které ty drobné konkurenty prostě polknout, koupí - aby jim nedělali konkurenci. A mohu si diktovat ceny.

   Takže každý směr má své vady a sloučení systémů vlastně ani není možné, jsou antagonistické. Co možné je, je ty systémy po několika desetiletích střídat. Velmi zhruba ve schématu: svoboda - demokracie - přívlastková demokracie - utužování vlády jedné strany (stran) - (ekonomika má vážné potíže) - snížení životní úrovně, revolta a její potlačení nebo vítězství - bezbřehá svoboda čili anarchie - pak opět revolta, protože se rozpadá ekonomika  - nástup diktátora (hospodářství se dává do pořádku) - ovšem lid si žádá více svobody, diktátor je svržen a nastáva opět demokracie a kolečko dějin může provést další otáčku...

   Ale k těm Svobodným a jim podobným. I Trikolóře jsem přispěl malou částkou a mrzí mě to.  Proč? Pro jejich "zásadový postoj" k epidemii. Vynechám teď jejich argumentaci, kdy dokazují, že žádná epidemie, natož pandemie, neexistuje. Jaksi - žiji mezi lidmi a vidím, slyším. Existuje a chystá se její čtvrtá vlna - doufejme, že ne tak vysoká, protože je část obyvatel naočkovaná a část C-19 už prodělala, takže má na určitou dobu zaručenou imunitu.

   Jenže se tady začíná argumentovat "osobní svobodou". Což je termín, který poslední dobou velmi špatně snáším, protože se za něj skryjí lecjaké zájmy. Individualita, svoboda je vlastně protipól solidarity, soudržnosti. Volá se po tom, aby neexistovala žádná omezení pro neočkované, aby nedocházelo k diskriminaci a následně k segragaci nebo jakémukoliv omezování neočkovaných. Kdyby takové názory převládly v minulých světových pandemiích tak už by ty Homo sapiens možná nestrašil - přesněji řečeno ne ten druh, který tu žil po celá staletí.  (Kdo by obsadil uvolněné území  nevím, ale určitě by se takový našel.)

   Když se to vezme jednoduše, je "osobní svoboda" pouhé sobectví, egismus. "Já se nenechám omezovat, po ostatních mi nic není!" Nenechám se očkovat, nenechám se testovat, budu chodit mezi lidi aniž bych nějak chránil sebe a ostatní. Jsem svobodný!

Pokud onemocním, je přece na státu, aby mě zachránil. Na tom státu, který by měl být "minimální"  nebo lépe žádný.  Pokud to ten stát nezvládne a budou unírat tisíce lidí a statisíce budou nemocní - a případně budou mít následky (znám osobně dva lidi s následky po prodělání C-19) bude to taky vina státu. 

  V žádném případě nevolám po nějakém druhu "covidové totality", stačilo by, kdybychom "osobní svobodu" doplnili "osobní zodpovědností" ve stejném množství - což se neděje. 

   Opravdu nevím, jaká je holá skutečnost. Vím jen to, co si můžu ověřit. Tito zastánci svobody, stále argumentující, že "nejsou přece ovce" ovce jsou. Jsou pod vlivem zběsilých, zcela neověřených a neověřitelných zpráv, které bývají základem těch dvou lehkovážných přístupů k pandemii. Je úplně jedno, jestli je C-19 přírodní nebo unikla z čínských laboratoří, podporovanými kapitálem z USA, nebo dokonce byla vyvíjena jako biologická zbraň. Je úplně jedno, odkud jsou ta čísla, vzájemně si odporující - každý si v tom informačním zmatku najde ta čísla, která mu vyhovují. Jak korona-alarmisté tak popírači. Popíračům se ani moc nedivím.    

   Může za to "svoboda projevu". potažmo sdělovací prostředky. To, co se kdysi šířilo po hospodách nabo ve "frontách na pomeranče" se teď šíří mnohonásobně snadněji a rychleji pomocí bulváru na síti. Ať už ne webech nebo pomocí řetězových mailů. A protože navíc stále platí Gaussova křivka IQ lidstva, je základ pro tyhle fámy dán právě jimi. Těmi vlevo od vrcholu. Velmi málo lidí si zjišťuje, kdo je vlastně informuje a proč. Opět z obou táborů. Jedni vyvolávají paniku vizemi o "mrazácích na mrtvoly" po ulicích (mimo jiné - v USA to byla jeden čas realita), jiní zase vše bagatelizují. 

   Je třeba (aspoň si to myslím) zahnat tuhle epidemii včas, tak, jak jsme se zbavili spalniček, dětské obrny nebo pravých neštovic. Už prakticky neexistují a přitom měly potenciál vyhubit podstatnou část lidstva. Tomu nepomůže ani jeden z krajních přístupů. Lidé, kteří volají po svobodě (a to se opakuji) budou, až se oni dostanou do problémů, volat po solidaritě. Solidarita se nedá přikázat. Tu člověk má nebo nemá. Nebo ji nemá dost. A to u některých vyvolává negativní reakce a šíří se extrémy - nenaočkovanec je nepřítel lidstva, měli by se internovat! Je to ovšem jen reakce na bezhlednost popíračů a odmítačů.  

   Ve středověku ovšem přežili jen ti, kteří se od nemocných segregovali. Očkování ani léčba tehdy neexistovaly, a tak byla isolace od potenciálně  jediná cesta, jak přežít. Uzavřená města, karannténa připlouvajících lodí do přístavů atd. 

   I tak tehdejší pandemie moru a jiných nemocí způsobily redukci obyvatelstrva Evropy na polovinu. "Koronáč" není zdaleka tak nebezpečný. Zatím. Bude-li se udržovat v populaci dost dlouho, bude ovšem mutovat. To viry dělají. A netušíme, do jaké podoby zmutuje. Proto by bylo lepší neposlouchat pesimisty, kteří opakují svou mantru, že "C-19 tu už s námi zůstane. Nikoliv. Nemusí, budou-li se lidé chovat odpovědně a nesobecky.* 

Dějiny to říkají jasně. Kdo je schopen porozumět, porozumí.

*/ Dnes jsem se zabýval fracouzským filosofem Alexisem de Tocquevillem.  Ten člověk dokázal myslet skoro dvěstě let dopředu. Při některých pasážích jsem měl pocit, že už tu v naší době byl a plasticky ji poopsal.