Zdravotnictvi - nezkrotitelný kapitalismus a neuřiditelný socialismus

Kapitalismus znamená, že majetek, výrobní prostředky jsou v soukromém držení a musí produkovat zisk, aby přežil. Co největší zisk, aby bylo možno investovat do dalšího kapitátu, který bude generovat ještě větší zisk. Pacient je jen prostředkem k získání peněz. Dojnou krávou 

Socialismus naopak pracuje s veřejnými prostředky, které byly získány povinnými odvody všech občanů - daněmi. Ti, kteří tyto prostředky přerozdělují podle nějakých politických schemat nejsou jejich vlastníky a tedy jim na výslkedku přliš nezáleží. Chtějí se co nejméně namáhat, protože jejich angažovanost není vždy patřičně finančně ohodnocena. Proto je tento systém neefektivní, ztrátový.

   Jistěže tenhle na kost ohlodaný popis systémů napadnou odborníci z jedné i druhé strany. Napíší filipiku, kde budou dovozovat, že to není tak jednoduché. Ale když vyšktrtáte všechny jejich "kdyby" a "za předpokladu" a "v případě", zbude nakonec to, co je psáno nahoře.

   Zcela neregulovaný průběh toho či onoho. Zdravotnictví třeba. Nechat všechny věci vyřešit lidi. Moc hezoučké nápady. Princip kapitalismu je zisk.  A tak se budou léčit jen ti, kteří na to budou mít.   Ostatně - bez ideologie to třeba popisoval americký seriál "Doktor House". Koho vyléčit, koho nechat, ať si s problémem poradí sám. Pravda - občas se mezi lékaři najde nějaký lidumil, který vyléčí i nepojištěného nebo málo pojištěného, ale vzápětí přijde pokárání z vedení nemocnice.

   Jistě, každý se má pojistit. Ať už na to má nebo nemá. Pokud volí mezi alkoholem či drogou a pojištěním je ta nechuť "pojišťovat se" docela nepochopitelná. Pokud volí mezi jídlem nebo bydlením a pojistkou, už to tak jednoznačné není. Jsou totiž takoví, kterým se prostě  moc pracovat nechce. 

   Kdo nepracuje, ať nejí. V pořádku.  Ale jsou i lidé, kteří pracovat nemohou. V místě není dost práce, na kterou by stačili. Fyzicky, intelektem. Stěhovat se nemohou, protože jsou tu rodinné vazby - třeba výpomoc rodičů s výchovou dětí. A nejsou dostupné byty. Buď finančně nebo i fyzicky.

   O tom, že ve zdravotnictví a ve farmacii zvláště jde v prvé řadě o zisk a nic jiného se může každý přesvědčit, když se podívá na reklamy na léky. Kdyby byla pravda jen desetina toho, co píšou u předražených léků - ehm zpět, abychom nenarazili, píší někde dole malým písmem, že se jedná o "doplněk stravy". U toho stačí, když nějak výrazně pacientovi neuškodí. Ceny jsou fantastické, historky o tom, jak někdo vynalezl zázračný lék taky. Adresace reklam také - tam, kde se reklamy objevují ten lék vynalezl buď geniální student nebo stařičký medicínský vědec z vašeho kraje či města. A oficiální zdravotnictví prý chce zabránit rozšíření onoho zázračného léku, protože by pak prý zkrachovalo. O tom jsem už psal. V podstatě náboženská sekta, která vám slibuje věčné zdraví a snad i věčný život.

   Ale když velké internetové technologické firmy dokáží "držet basu" s všelikými nátlakovými skupinami, progresivisty a jnými šmejdy a mazat nekonformní články a názory vůbec, proč nedokáží takto ochromit tyhle podvodníky,  ty "prodavače leštěných prdů"? Tuším, že zase jde o peníze. Barnumští prodavači čehokoliv (od elektroaut počínaje po pilulky na erekci konče) prostě dobře platí, v tom je celé to rozhodování, koho vymazat a koho ne.

   Ale zpátky ke zdravotnicví. Opravdu si někdo myslí, že podnikatelům je samaritánství tak nějak vrozené nebo se dá naučit? Pokud budete argumentovat Billem Gatesem nebo jinými multimiliadrdáři, tak mohu jen podotknout, že jednak jsou dostatečně bohatí na to, aby si opravdu mohli dovolit "pustit chlup". Ten "chlup" se v jejich výročních zprávách nijak neprojeví a navíc - pokud se to dobře prodá žurnalistům, naopak může zlepšit P.R. daného boháče - dnes tedy spíše koncertnu. Bill Gates si v Itálii koupil vzácné a zanedbávané antické sochy, nechal je na své náklady restaurovat a nechal je stát tam, kde byly. Přibyla na nich jen malá mosazná cedulka, že se jedná o výlučný majetek Microsoftu. Na jedné straně moc fajn, že někdo vložil své peníze do kulturní památky, na druhé, ze stejného důvodu perfektní reklama. 

    Takže uživatelům Windows nebude vadit, že zanedlouho vyjde nová verze toho operačního programu, která bude mít další vylepšení, které málokdo potřebuje, zato staré programy s ní nebudou kompatibilní a když si koupíte jejich kompatibilní verze, dražší, protože i ony zase mají pár vylepšení, o kterých, když nevíte tak je ani nepostrádáte, náhle zjistíte, že váš HW (železo) je už nechutně zastaralé a nový OS ani programy s ním "nemohou" pracovat. Takže všechno nové...

    Tohle je ale obor, kde se jednak můžete náporu na vaši peněženku bránit, jednak většinou nejde o život nebo o zdraví. Ve zdravotnictví je to jinak. Bezďák, kterého chytne zápal slepého střeva, nepojištěný, bude dneska odoperován za státní peníze a hned jak to jeho zdravotní stav dovolí opět vyšoupnut na ulici. Proč? Většinou proto, že si ten vágus nic jiného nepřeje. Pracovat se mu nechce, zadarmo ho nechají bydlet jen tam, kde bude dodržovat pravidla t.j.  nechlastat, umývat se atd. což mu též nevyhovuje. Což se nijak neliší od "pojištění" třeba v USA. Klientela, která si to může dovolit zvolí soukromou kliniku, kde bude péče odvislá od druhu pojistky. Takové kliniky a ordinace soukromníků máme i u nás. Pokud na to pacient má a opravdu to potřebuje má možnost. 

   Mám svoji nedávnou zkušenost. Když jsem se kvůli artritidickým kolenům obrátil na ortopeda v nemocnici, trvalo tři týdny, než jsem vůbec mohl přijít do ordinace a léčba byla naplánována za tři měsíce. Pokud jsem se nechtěl pohybovat po Ostravě jako skutečný stařec a s bolestmi, zkusil jsem soukromníka. Ordinace za tři dny (přihlášení přes portál 300.-), rentgen za další dva dny a léčba byla započata do týdne. Pomohlo to, leč - zaplatil jsem, kartička pojištěnce hradila jen tu první ordinaci. Celoživotní pojištění mi najednou bylo houby platné.

   Co vlastně chci podotknout? Nic proti soukromému zdravotnictví. Ale bude jen pro bohatší a bohaté klienty. Ti, kteří nemají dost peněz si kolena budou léčit Opodeldokem - pokud pomůže. Nebo si opatří levné berle z druhé ruky.

   Na druhé straně - asi bude lépe fungovat - už jenom proto, že klientů bude řádově méně a personál bude lépe placený. Tedy snad, zatím to vypadá, že soukromé kliniky mají nižší hladinu mezd než státní. Nemohou totiž stávkovat. Ale mezi lékaři se určitě najdou takoví, kteří budou žádat maximum peněz za minimum služeb. Doboručuji si třeba prostudovat ceny v "Hnízdě zdraví" MUDr. Hnízdila. Hnízdo "celostní medicíny" neboli "leštěných prdů". Prostě  placebo s barnumskou reklamou.

   To, co jste za celý život nastrkali do povinného zdravotního pojištění můžete klidně odepsat. Vaše Karta pojištěnce je k ničemu. Pro babku, která celý život dělala prodavačku v samoobluze nebo něco montovala u pásu, případně pro dojičku z JZD zbude opravdu jen tolik péče, kolik jim umožní platba za státního pojištěnce. A taky si počká si - pokud do té doby nemře. Lépe neonemocnět. 

  Ano, veřejné zdravotnicví opravdu je černá díra, do které spadnou jakkoliv velké finance, aniž by se to nějak viditelně projevilo. To je princip černé díry - každým příspěvkem se jen zvýší její hmota a finance bude ještě více přitahovat. Ale nebýt veřejného zdravotnictví, tak nám budou umírat nemajetní buď na ulici nebo v bytě.  A opravdu ne každý může být bohatý. Dost bohatý. Kdyby byli bohatí všichni, kteří poctivě pracovali, pohybovali bychom se ve vysněném komunistickém světě. Žijeme sice v počínajici totalitě, nikoliv však v komunismu,

MUDr. Jan Hnízdil
"Celostní lékař", majitel kliniky, přemýšlí o IQ svých pacientů

Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb. 

Chybička je v tom, že kdekdo má značné potřeby,

ale jen málokdo dostatečné schopnosti.

=================

   Nejsem socialista - neefektivnost příspěvkových organizací vidím třeba v našem Ústavu. Já bych nikdy nenechal povalovat po stole mikrofon za 80 000.- Kč, nekupoval věci, které se koupily jen proto, že zrovna byly peníze a pak leží ve skladě, jen rozbalené, celá léta. Prostě si to jako soukromník nemohu dovolit.

 

   Nejsem ale ani kapitalista, mám taxy, které mi zajistí jen tolik práce, kolik zvládnu a ještě mě to bude bavit. Nehodlám zakládat firmu s jedním stálým zaměstnancem a občasným "brigádníkem". Před smrtí to ani nemá cenu, rubáš nemá kapsy. Pracuji, protože mě to baví a možná to už umím. Jinak by si mě nemajímali. A až mě to bavit přestane, prodám zařízení a foťáky a budu už jenom chodit na procházky. Možná... [;>)