Inflace ?!!!

      Všechny nás činí nejistými růst cen, zejména energií, na pozadí plynové války a sankčních tanečků. Takže mým čtivem nyní není jen kniha, ale i statistiky pohybu cen, které zveřejňuje náš dobrý Český statistický úřad. Čísla ČSÚ jsem rozvedl v grafech na konci povídání. Tam jsou uvedeny i vysvětlivky pojmů. Inflace (růst cen) je změnou cen spotřebního koše (cenové hladiny), z jejichž podílů a rozdílů se počítají všechny ty inflační koeficienty. Základem pro porovnání cenových hladin je rok 2015, který je brán jako 100%. Tento text je obsahuje výsledky k 31.7.2022 a tyto porovnává se stavem k 30.6.2022.

Protože meziroční inflace už k 30.6.2022 (podíl hodnoty spotřebního koše za červen 2022 k témuž za červen 2021) byla přes 17 %, stojí za to si připomenout její vývoj:

„Za Babiše bylo lépe“

Ono to tak skutečně na první pohled vypadá. Průměrná mzda od roku 2015 vrostla o 42 % na 37 840 Kč v roce 2021, starobní důchodci si přilepšili od téhož roku o 36 % na 15 450 Kč. Vypadá to jako by ani nebyl covid, rostla reálná mzda; prostě měli jsme nakročeno ke světlým zítřkům.

Jenomže už v roce 2021, kdy o válce na Ukrajině nebylo ani slechu, natož pak vidu, se už začaly v cenové hladině dělat vlnky. Od roku 2015 stoupla cenová hladina spotřebního koše do konce roku 2020 jen na 112 %, tj. něco přes 2 % ročně, ale již koncem roku 2021 překročila 119 % - 7 % za rok.

V tom roce se již začaly projevovat účinky covidových omezení, narušení dodavatelských vztahů (kolik stálo ve Škodovce aut jen pro nedostatek čipů?) a napumpovaných peněz do udržení zaměstnanosti (které se projevily výrazným zvýšením schodku státního rozpočtu). Tady (tedy za Babiše) se začala rodit inflace nízké nabídky a vysoké poptávky.

„Fialova drahota“

Náš současný premiér zdědil časovanou nálož inflace. Ale i on přiložil ruku k dílu, tím, že nedělá téměř nic a tuto zděděnou nálož doplněnou o energetickou bombu velké ráže nechá působit na domácnosti a podniky (ať si to užijí).

Už letos v lednu překročila cenová hladina 124 % (+5%) a Putinovy tanky stály ještě za hranicemi Ukrajiny. To byla cenová rána, ale jak šel čas, vypadá jen jako drobné poranění.

Meziměsíční nárůst inflace v lednu byl zatím největší od roku 2015 a to ještě nevznikla plynová a sankční válka. V lednu nastoupily vlivy nejen vysoké poptávky, ale byl i velmi významný meziměsíční růst cen elektřiny (39%) a zemního plynu (31%). Přestal totiž působit vliv odpočtu DPH energií a to co nám Babiš ušetřil, to nám Fiala sebral. Projevila se i vyšší spotřební daň u tabáku a alkoholu (to už byl celý Fiala).

Od února pod taktovkou naší vlády už ale jedeme pěkně s kopce (nebo spíše nahoru): každý měsíc přidává inflace (výška vodní hladiny) přes 2 %, což před covidem byla úroveň jednoho roku. Od února se k problémům inflace z titulu nízké nabídky přidaly i inflační tlaky, které produkují sankční tanečky. Ty dále narušily dodavatelské řetězce a nabídková inflace bude brzy nahrazena, resp. už je nahrazena nákladovou inflací. Výsledek: cenová hladina v červnu stoupla na 135 %, v červenci na 137 %.

Plynová válka a růst nákladů na energie jsou nedobré signály pro budoucnost.

Jsou ekonomové (doma či v zahraničí) kteří věští velmi temnou až katastrofickou budoucnost. To hlavní nás prý teprve čeká v zimě (nedostatek a ceny elektřiny a plynu).

Dnes se vedou řeči o solidaritě; ovšem zůstane jen u řečí, jak známe z pokrývek na ústa při covidu (ale už nyní se zabavují podzemní zásobníky plynu jiným zemím; a už nyní řada zemí deklaruje „my se dělit nebudeme“). Ti, co budou na konci potrubí, budou mít smůlu.

To spolu s výdobytky GreenDealu (emisními odpustky, uzavíráním nejen uhelných, ale i jaderných elektráren, ekologickým zemědělstvím bez prdících krav, ovšem i bez hnojiv - nebudou jejich výrobní složky: ty krávy a zemní plyn) může být smrtícím koktejlem pro ekonomiku každé země.

Těch pár přilepšení nestojí za řeč, takže cenové nůžky se neúprosně svírají pro valnou část obyvatel. Důchodci jsou jediní, jímž při růstu cen roste příjem podle zákona. I oni ale mohou být mít takový podíl energií ve svém spotřebním košíku, že - pokud bych to mohl zlehčit výrokem Felixe Holzmanna - budou muset prodat kamna, aby měli na uhlí. Zaplatím energie, zaplatím nájem a co zůstane na jídlo? To je nebo bude hamletovská otázka pro celou řadu lidí.

Ten spotřební koš má v sobě totiž jednu či dvě záludnosti: jednak se stanoven podle průměrné spotřeby jednotlivých komponent – ale důchodci či mladé rodiny mají jiné priority pro položky v koši - jednak hodně záleží na tom, zda jsem samozásobitel, bydlím ve svém, netopím elektřinou či plynem a nejezdím autem. Takže jsou mezi námi skupiny, kteří ještě inflaci pořádně neokusili, ale ještě více bude těch, kteří budou oprávněně tvrdit, že jejich životní náklady vzrostly více, než jim lže ČSÚ.

Jsem zvědavý na podzimní manifestace prezidentského kandidáta Středuly, tam může být mzdové dusno. Určitě budou (a už jsou) úpravy mezd, ovšem i ty budou působit proinflačně. Jenom Milion chvilek nic nepálí – je vybojováno.

Současný premiér zatím přiložil ruku k dílu tím, že vysílá signály.

Ceny elektřiny a minoritní akcionáři ČEZu? Nelze jim brát právo na zisk (ve Francii to jde?).

Zajištění plynu: Německo nám jej zajistí. Velká důvěra našeho premiéra v našeho spojence.

Zásobníky plynu: kolik zásob patří nám a na jak dlouho vydrží? Odpověď: na pár dní.

Pevné ceny plynu a přímé smlouvy s Gazpromem jako Maďarsko? Ale fuj. S tím Orbánem ještě zatočíme (soudružsky nebo demokraticky, ono to vyjde nastejno).

V tom mizerném socialistickém školství mě učili, že politika je nástavba ekonomiky. Samozřejmě je to jinak: politika a ekonomika jsou dvě na sobě nezávislé kategorie, které se dají spojit asi jedině defenestrací.

Role ČNB je nezáviděníhodná. Zodpovídá za cenovou a měnovou stabilitu. Na ceny moc nemá vliv, a měnu udržuje jen rozpouštěním devizových rezerv, zvyšováním úrokových sazeb – díky bohu za samostatnou měnu - a také díky tomu, že eurová a dolarová oblast je také postižená inflací (ovšem my jsme téměř premianti). ECB by ráda také zvýšila sazby, ale potopila by tím zejména Itálii. Tam (v eurozóně) se zadělává na průšvih směřující k možnému vystoupení Německa z eurozóny - a návrat k marce - pro již neúměrné náklady s udržováním financí rozmařilého jihu). To bude konec eura i EÚ.

Predikce ČNB k inflaci je v současné době (srpnu) realističtější: meziroční inflace 16,5% (průměr roku), v listopadu se možná dotkne 20 %. Tenhle výhled ČNB proti minulému vedení banky více respektuje reálie.

Skutečnost může být mnohem horší (především díky růstu cen energií závěrem roku, které se promítnou do cen výrobků, nákladů domácností na tyto výrobky a energie bydlení); budou kolabovat podniky a poroste nezaměstnanost. Výsledek: nižší příjmy rozpočtu z daní a vyšší výdaje sociálního charakteru. A také: nebude-li nabídka, porostou dále ceny. Výsledek: stagflace, tj, inflace při propadu tvorby hodnot.

K tomu připočtěme současný propad rozpočtu (v něm podpora imigrace a Ukrajiny samotné, vyšší výdaje na armádu – superstíhačky, růst důchodů i mezd) a je zaděláno na další a nemalé zadlužení.

Ale dosti strašení a pojďme se pokusit znázornit, kam to všechno směřuje.

-----------------

Náš Český statistický úřad produkuje řadu tabulek, ve které je pro mně nejzajímavější bázický index cen (to je ta hladina nebo cenový index), který porovnává současnou hodnotu spotřebního koše (současnou hladinu cen) k roku 2015 (100%) a dále meziroční inflace, což je nárůst tohoto indexu za meziroční období. Ale nejprve pár dat (jinak doporučuji navštívit web ČSÚ).

Ceny červen 2022

Meziročně vzrostly spotřební ceny v červnu o 17,2 %, což bylo o 1,2 procentního bodu více než v květnu.

Bázický index cen dosáhl 135 %.


Ceny červenec 2022

Meziročně vzrostly spotřební ceny v červenci o 17,5 %, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu.

Meziměsíčně vzrostly spotřební ceny v červenci o 1,3.

Bázický index cen dosáhl 136,8 %

Výhledy v růstu cen (inflace):

V závěru textu jsou uvedeny grafy, které představují velmi jednoduché modely vývoje inflace, pracují s klouzavým průměrem za 12ti měsíční období ve dvojí podobě:

klouzavý prúměr je upraven o předpoklad postupného odeznění důvodu inflace (varianta A)

klouzavý průměr je ponechán bez úprav (varianta B). Uvádím jej jen jako – doufám – kuriozitu, protože tento model předpokládá průměrnou meziroční inflaci kolem 20%, což zastaví ekonomiku země. Kuriozitou se ale stane, až odezní ceny energetických nosičů. Pokud se je podaří stabilizovat a snížit, bude se jednat o kuriozitu. Jestli-že ale ceny energetických nosičů udusí ekonomiku, stane se černou realitou.

U obou podob grafů platí, že:

modrá křivka jsou skutečnosti;

černá křivka představuje výhled inflace;

červená a zelená křivka jsou mezní hodnoty výhledu inflace (+- 20%).

Černá čárkovaná křivka je výhled, který odpovídal situaci k 30.6.2022; slouží k posouzení trendu, který inflace učinila od tohoto data. Vidíme-li čárkovanou křivku nad plnou křivkou černé barvy, je to dobré, život překonal matematiku a lepší se to. Je-li to opačně, opět zvítězil život, ale je to špatně.

Nemohu se opřít o nic hodnověrného, co by mě opravňovalo k tvrzení, že to bude tak a ne jinak. Mohu jen doufat že nákladová inflace (růst cen vstupů) spolu s nabídkovou inflací (růstem přijmů) se nezvrhne v hyperinflaci a že půjde spíše o optimistickou variantu ad a). Ta by alespoň umožňovala jednou říci, že je po dešti. Většina z nás bude mít víc peněz, za které si méně koupí.

Závěr pro současnost:

V červenci se výhled proti červnu o něco málo zhoršil (meziroční inflace měla podle výhledu z dat k 30.6.2022 poklesnout na 17,1%)

Maximum meziroční inflace lze očekávat v závěru roku (21 %).

Vysvětlivka: cenová hladina je součet cen ve spotřebním koši (ve váženém procentním vyjádření jednotlivých položek).

Spotřební koš (% podílu ze 100)

Potraviny a nealko	18%
Alkohol a tabák	9%
Odívání a obuv	4%
Bydlení, voda, energie, palivo	27%
Vybavení bytu a opravy	6%
Zdraví	3%
Doprava (soukromá i veřejná)	10%
Pošta a spoje	3%
Rekreace a kultura	8%
Vzdělávání	1%
Stravování a hotely	6%
Ostatní	5%

Vysvětlivka: za základ uvádí ČSÚ rok 2015, kdy vážený průměr položek koše by stanoven jako 100%. Ke konci každého měsíce se znova počítá vážená průměrná hodnota spotřebního koše v cenách toho měsíce a ta je porovnávána s hodnotou za rok 2015. Nárůst této hodnoty je inflací – růstem cen za toto období. Meziroční inflace je v % vyjádřený podíl hodnot spotřebního koše za období 12 měsíců.

Vývoj cen podle sortimentu spotřebního koše

Napsal: Homer Simpson