Globální oteplení nebo nová doba ledová?

   Dánští vědci předpovídají zastavení teplého Golfského proudu, který zajišťuje mírné klima na evropském kontinentu. Jakým kataklyzmatům budou Evropané čelit, pokud se chmurné předpovědi naplní?

   Vědci z univerzity v Kodani analyzovali výsledky klimatických modelů a učinili několik hlasitých prohlášení najednou: Golfský proud se zastaví a Evropu čeká nová doba ledová. Podle jejich odhadů může výrazné ochlazení začít již v roce 2025, poté, co zmizí atlantická poledníková převratná cirkulace, jejíž proudový systém zahrnuje slavný Golfský proud.

  Unáší podél slané a teplé vody tropické části oceánu do severního Atlantiku. Tepelný výkon proudu je 15 bilionů wattů, což je zhruba o řád více než celková spotřeba energie lidstva. Díky této obrovské energii je klima západní a severní Evropy tak mírné, zejména v chladném období. V důsledku globálního oteplování však arktický led aktivně taje, v důsledku čehož se do Atlantiku dostává velké množství studené sladké vody, která zase může „rozbít“ oceánský dopravník. Pokud k tomu dojde, klima severní Evropy bude stejné jako na Aljašce nebo v severní Kanadě.

   "Můžeme čelit takovým klimatickým změnám, kterým moderní civilizace ještě nikdy nečelila. Podle některých odhadů bude ochlazení v Evropě tak výrazné, že nebude možné farmařit v Anglii, Severním Irsku a řadě dalších zemí," zdůrazňuje profesor z Kodaňské univerzity Peter Ditlevsen.

   Nyní evropské zemědělství netrpí chladem, ale extrémním horkem : Španělsko, Itálii a Řecko zachvátilo katastrofální sucho. Tímto tempem se Apeniny, Pyreneje, Balkán mohou v dohledné době změnit v poušť.

   Všude navíc hoří. V Portugalsku je v těchto dnech "červený" stupeň nebezpečí požáru. Řecký ostrov Rhodos zachvátil požár, kde jsou nyní místo luxusních lesů vypálené pustiny.

   Sever Evropy přitom na rozdíl od jihu zavlažují nebývalé lijáky. V Norsku se po silné bouři „Hans“ ve městě Hemsedal propadla přehrada. Proudy vody spláchly celé budovy, tisíce lidí byly evakuovány z oblasti katastrofy.

   A v italských Alpách onehdy byla během sněhové bouře zaznamenána nejnižší letní teplota v celé novodobé historii pozorování: teploměry klesly na -10 stupňů.

   Mnoho odborníků spojuje horečku počasí v Evropě s globálními procesy. Předně s fenoménem El Niño, který letos začal nabírat na obrátkách.

   Na mapě teploty povrchových vod v Tichém oceánu se El Niño objevuje v celé své kráse u pobřeží Peru a Chile. Voda je zde po celé léto 3-4 stupně nad normou. Ve srovnání s těmito anomáliemi vypadají odchylky povrchové teploty severního Atlantiku velmi skromně: maximum je půl stupně a u pobřeží Evropy hlavně ve směru „plus“. Určité oslabení Golfského proudu má tedy zatím jen malý vliv na povrchovou teplotu severního Atlantiku a nemá cenu s tím spojovat současné povětrnostní katastrofy v jižní Evropě. Dosud se podařilo udržet rovnováhu: není dostatek sladké vody z tání ledu, aby výrazně zpomalila Severoatlantický proud. Ale v určitém okamžiku může být křehká rovnováha narušena.

Předpověď nové doby ledové tady už resonovala kolem roku 1970-80. A nic...

Aneb - kdo ví. Může být tak, může být i onak.

(Převzato z ruských zdrojů)