Ts, ts, ts...

   Tu a tam se  náhodou dostanu ke zprávám, které snad ani nejsou propaganda, ale evokují totální pitomost a pokrytectví aktérů i zpravodajců.

   Viděl jsem už spoustu záběrů z činnosti ukrajinských verbířů, kteří se snaží dostat na frontu aspoň nějaké "bojovníky". Loví je na  ulicích v obchodech, nočních klubech - prostě kde se dá. Kvalita rekrutů je nepodstatná, musí prostě na frontu dodat určitý počet kusů "kanonen futteru"  "púšočného mjasa" či jak se tomu říká. Seberou klidně otce na procházce s dítětem v kočárku a ten kočárek i s děckem nechají stát na ulici. Jsou to lovci lidí, kteří jsou poháněni jednak nenávistí k Rusku, jednak pohrůžkou, že pokud nedodají patřičný kontingent, budou muset na tu frontu sami. 

   Pochopitelně že vojáci získáni takovým způsobem moc nebojují a jen se snaží přežít aby se mohli vzdát. Jsou promícháni s několika fanatiky, trestanci, kteří se dali na frontu za příslib odpuštění trestu - a to i ženami z ženských věznic a tak v první linii většinou nemají odvahu se vzájemně domluvit a dezertovat jako celek. Nikdy neví, kdo by je mohl zradit a nějaké "skutečný Ukrajinec" by jim vpálil kulku do zad.

   To jsou fakta, potvrzená spoustou záběrů z mobilů většinou z oken nebo z dálky. Do činnosti "loveckého komanda" se vměšují jen tím natáčením na mobil, nanejvýš nějakou tahanicí bez úspěchu. Jen výjimečně se podaří ženským ten únos zmařit - většinou jen, když se jedná o rodinného příslušníka (manžela, bratra otce). A spíše na vesnici než ve městě. Takže vzpouzení se lovcům a srdceryvné volání "Pomogítě!" se většinou míjí účinkem. Úspěšnější bývají sprinteři, kteří obtloustlým pohůnkům utečou nebo zkušení rváči, kteří těm několika uniformovaným prostě dají do držky a utečou až pak.

   Zdá se, že ten způsob získávání nových vojáků musí být známý na celé Ukrajině. Pak ovšem nechápu, proč mládež riskuje a chodí do nočních klubů a na beatové koncerty. Proč se prochází po ulicích s kočárkem, když se s ním tak špatně utíká. Proč se jejich okolí rychle neaktivizuje a nezaútočí na verbířské komando. Že by to bylo jako u nás - nehas co tě nepálí? Nebo ti chycení počítají s tím, že se jim podaří uplatit verbíře, aby je pustili což se asi děje dost často. Jenže cena stoupá a ne každý postižený na úplatek má. Takže na frontu jdou ti chudí - a verbíři mají další dobrý důvod dělat tu svou "práci". Být podobná situace u nás, možná by to dopadlo stejně. 

 ======

   Nad německými vojenskými objekty se už delší dobu v noci objevují nějaké, patrně (prý) ruské drony. Záběry, které to mají dokazovat většinou obsahují nějaký poskakující světelný bod bez jakýchkoliv podrobností. který může být čímkoliv. Takže novinářská senzace.

   Nikoho z čackých německých novinářů (většinou televizních) nezarazilo, jak se tam, do hloubi německého území, ty drony dostaly. Drony, které se pohybují tak potichu, že nejsou slyšet a mají tak obrovský dolet. Možnost je, že drony jsou vypouštěny z německého území a pak je na místě otázka, kdo je vypouští. Kolik ruských "krtků" žije v Německu.  Protivzdušná obrana je ovšem nečinná, žádné stíhačky nestartují. Na zem nikdy žádný takový dron nedopadl, takže jediný důkaz je ten roztřepaný bod v záběru mobilního telefonu. Diváci se neptají, jak je to možné, ale velmi se pohoršují, co si ti Rusové dovolují. 

   Milí Germáni, kdyby to byli Rusové, tak by ty vaše základny klidně třeba i bombardovali. Ovšem - proč? A ne, že by nebylo možno pozorovat vojenské objekty i v noci, ale ve dne je to přece jen snazší. 

=====

   Vpravdě virální video proběhlo předevčírem síti. Je na něm Starmer, Macron a Merz, hlavy třech nesilnějších evropských států, které se snaží, aby konflikt na Ukrajině náhodou neutichl ve vlaku na cestě ze zbytečné návštěvy Zelenského v Kyjevě. Sedají si ke stolu, kamery už běží a najednou si Emanuel Macron všimne, že na stole leží cosi, co může být posmrkaný papírový ubrousek. "Nenápadně" ho stopí, přendá do druhé ruky a (asi) zastrčí do kapsy. Merz se mezitím pokouší "nenápadně" uklidit jakýsi podlouhlý předmět, který by mohl být třeba tužkou nebo malou lžičkou. 

Novináři ovšem hned začali spekulovat, že ten bílý ubrousek mohl být sáčkem s kokainem a ten podlouhlý předmět před Merzem zase lžičkou, kterou se kokain aplikuje do nosu. Těch spekulací se pochopitelně s nadšením chopila ruská TV a ten záběr se opakoval v každých zprávách. No proč by to nemohlo být jak to vysvětluje bulvár, když ti "tři králové" navíc vraceli od Volodymyra Zelenského, o jehož náchylnosti k drogám už nepochybuje asi nikdo. Třeba to byl Volodymyrův dárek na cestu.

   Že tentokrát asi měl bulvár dobrý postřeh jsem pochopil další den, kdy se v západním (a pochopitelně i naším) informačním prostorem začaly šířit zprávy, že to opravdu byl opravdu jen papírový kapesník a ta lžička prý tam byla proto, aby si páni potentáti mohli zamíchat cukr v čaji. Zajímavé ovšem je, že pro tři hlavy států tam byla jenom jedna lžička a hlavně - v těch sklenicích byla naprosto čirá tekutina, patrně minerální vod(k)a.

   Další den se objevil skutečný "deep fake", kde se  ve stejném prostředí, v salónku ve vlaku, ti "tři králové" svléknou do spodního prádla a vesele poskakují kolem stolu. Pochopitelně tohle video v oficiálních zprávách nebylo a neuronové síti taky chvíli trvá, než vygeneruje takový snímek. 

   Ony jsou ty "dýpfejky" poslední dobou velmi populární (jsou i na stránkách Vidlákova blogu) a je vidět, že programy na jejich výrobu jsou a jsou dostupné komukoliv. Z čehož vyplývá, že doba pokročila a to, co vidíte na obrazovce zdaleka nemusí být realita. A s tím bude třeba počítat, jejich technická kvalita je už velmi dobrá, prakticky nerozeznatelná. Napodobení hlasu už a jeho přiřazení ke tváři libovolného politika je naprosto běžný postup, který používá ukrajinská propaganda, která tak ruským politikům vkládá do úst jakékoliv prohlášení, které se ji hodí.

=====

   Opravdu už nastává doba virtuální reality. Dneska se například dohodli činoherci, že použijí neuronovou síť, aby vytvořila hudbu, která se bude podobat písním skupiny Abba, protože hra je o ní, ale nesmí se použít originální hudba Abby, "protože autorská práva". A to náš Ústav není zrovna na špici používání výpočetní techniky.