Quod licet Iovi, non licet bovi

  Rčení se do češtiny obvykle překládá „Co je dovoleno Bohovi, není dovoleno volovi.“ 

Ukazuje existenci dvojího metru (ať už oprávněného, či nikoli) a v zásadě znamená, že to, co smí či má povoleno dělat důležitá osoba nebo skupina, ostatní (tj. obyčejní lidé) dělat nesmí.

  Socioložka se zaměřením na stárnutí Lucie Vidovićová (48 let): Z evolučního hlediska nedává smysl, abychom tady měli seniory. Z hlediska evoluce má smysl se rozmnožit a umřít. Existuje teorie pro přežití babiček, podle níž mělo v historických dobách dítě větší šance na přežití, pokud byla v klanu přítomná matčina matka. Byla to určitá evoluční výhoda. Ale to už dnes neplatí. A už vidím to spravedlivé rozhořčení čtenářů, nicméně mít seniory tedy nepřináší žádnou výhodu.

   Mila Lucinko, tady kusek za Katowitzama je taky udržovany komplex z palenych cihel, obehnany dratama, aby byl ordnung a je uplně neobyvany. Aji nedaleko od Prahy mate Terezino město, tež mi připada nevyužite. Zastav se a pobavime se o tym, v jakem věku by se tam ti evolučni senyjoři mohli koncentrovat. Ale pospěš si, bo jestli stanovime povinny věk na 50, tak za dva roky ti to už jede...

(Větvička)

K obraně země jsou v Rusku vychovávány už děti. 

Mladá armáda má 200 tisíc členů

   Dva týdny před prezidentskými volbami se v Rusku množí akce na podporu armády a za zvýšení obranyschopnosti země. K zájmu o ozbrojené složky se Kreml snaží přitáhnout i ruskou mládež. Organizace Mladá armáda už má přes 200 tisíc dětí. Osm tisíc těch nejlepších přijelo na svůj první mládežnický vlastenecký sraz.

  „Mládež musíme vychovávat, odtáhnout ji od počítačů a notebooků, je potřeba je naučit mít rádi sebe, svou rodinu, vlast a zemi. Vychovat vlastence,“ řekl Vladimír Ovsjannikov z Organizace Mladá armáda.

   Mnohé z těchto dětí se chtějí stát příslušníky ruské armády. „Můžu zemi pomáhat tak, že ji budu bránit v jakékoliv situaci. Před jakýmkoliv útokem. Jsem připraven se obětovat,“ uvedl člen Mladé armády Vladimír Golubcov.

Malí táborníci na Ukrajině cvičí na válku, 

velí jim ostří hoši z Azova

   Místo koupání a hraní volejbalu strávily stovky dětí ve válkou rozštěpené Ukrajině léto rozborkou a sborkou útočných pušek kalašnikov a zdokonalováním se v umění války. Poté, co vražedný konflikt na východě vstoupil do třetího roku, se někteří rodiče starají o to, aby jejich děti byly připraveny bojovat proti proruským separatistům.

Členové dobrovolnického praporu Azov, kteří prosluli krajně pravicovými názory a válčením na východní frontě, vypracovali pro děti dvoutýdenní polovojenský program (více o batalionu Azov zde). Výcvik v sedmi táborech po celé zemi už absolvovalo více než 850 dětí.

Výcvik, který se zaměřuje na bojové sporty a tělesná cvičení, je prosáknut nacionalistickými idejemi. „Ukrajino, svatá otčino hrdinů, vstup do mého srdce!“ zpívá při vztyčování ukrajinské vlajky stovka dětí v maskovacích uniformách v táboře kousek od Kyjeva. Každé z nich přitom na srdci drží ruku sevřenou v pěst.

Mnoho rodičů říká, že jim dělá dobře vědomí, že jejich děti jsou dobře připraveny na život v zemi, která je ve válce.

Anton Krjuk, otec dvanáctiletého hocha, který byl na táboře v červenci, doufá, že jeho dítě nebude muset jít do války na východě. Zároveň ale říká: „Dokud toto šílenství s Ruskem neskončí, měl by vědět, jak bránit svou vlast. Můžeme se spoléhat jen na sebe.“

Národní garda, spadající pod ministerstvo vnitra, je de facto soukromá armáda, kterou původně platil oligarcha Ihor Kolomojskyj. Současné zdroje financování nejsou známé a jednotka tvrdí, že spoléhá na soukromé dary.

Členové jednotky čelili mnoha obviněním z porušování lidských práv ve válečné oblasti. Mezinárodní organizace Human Rights Watch a Amnesty International ve společné zprávě loni uvedly, že získaly důvěryhodná svědectví o mučení a „dalších ohavných zločinech“, kterých se dopouštějí ukrajinské dobrovolnické jednotky včetně Azova.

V bojích mezi Ruskem podporovanými separatisty a vládními jednotkami na východě Ukrajiny bylo od roku 2014 zabito skoro 10 000 lidí a navzdory tomu, že má platit příměří, prakticky denně stále umírají či jsou zraňováni vojáci i civilisté.

Do protektorátu přijížděly statisíce německých dětí. 

Aby se z nich stali věrní nacisté

   Válečné hry, vojenské pochody s vlajkami i nacistické pozdravy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak vypadalo dětství některých německých dětí, které část války strávily v Československu. V rámci nacistického programu vysílání dětí na venkov (Kinderlandverschickung, KLV) se mladí Němci dostali do tehdy relativně bezpečného protektorátu, kde je měli pečlivě vybraní vychovatelé přetvořit v říšského člověka budoucnosti. Původní myšlenka na odsun dětí z bombardovaných německých měst do bezpečí tak v sobě skrývala spíše snahu vychovat si budoucí věrné vojáky Wehrmachtu. Někteří z nich na pobyt na českém území mají hezké vzpomínky, jiní zmiňují, že v táborech panoval náročný vojenský dril, cenzura, nemožnost pohybu a drsní vychovatelé.

   „Ředitelem tábora byl esesák, který nosil pouze uniformu, a jeho zástupcem byl takový ‚mini-Goebbels‘, který nám rád za trest zadával, abychom se učili zprávy Wehrmachtu nazpaměť,“ popsal Hans Währisch, který byl v táboře KLV na zámku ve Lnářích a své vzpomínky poskytl kolínskému pamětnickému projektu Jugend! Deutschland 1918-1945.

   „Projekt německé vlády označovaný jako Erweiterte Kinderlandverschickung (rozšířené vysílání dětí na venkov, dále jen KLV), zaváděný rovněž na území protektorátu, vnímal Čechy a Moravu, alespoň ve srovnání s ostatními německými regiony a okupovanými územími, jako bezpečné prostředí, jehož zázemí vytvářelo příhodné podmínky pro realizaci programu, výjimečného z hlediska rozsahu i charakteru. Částečně to jistě může vypovídat o sebevědomí okupantů a třeba i o jejich podcenění odbojového hnutí,“ popisuje historička Radka Šustrová ve studii Pro výcvik a ochranu německých dětí! Zřizování táborů KLV na území Protektorátu Čechy a Morava ve sborníku Securitas Imperii.

   Německé děti tehdy neměly být vysílány pouze do protektorátu, ale především na východní a jihovýchodní území okupovaná nacisty. Program přesunu dětí na venkov přitom nebyl ničím novým. V Německu se objevil už za první světové války a v letech po ní, kdy se německé děti posílaly do zemědělských oblastí a menších měst především kvůli nedostatku potravin ve velkých městech a „hojnosti“ venkova.

   Právě na tento úspěšný program chtěli navázat i nacisté. „Německá propaganda nicméně pracovala zejména s motivem „humanitárního“ charakteru projektu, který měl posloužit mnohem přívětivějšímu přijetí této idey ze strany německého obyvatelstva a současně zamezit všeobecnému šíření strachu,“ popisuje Šustrová. Neméně důležitý, respektive důležitější byl ale pro nacisty aspekt správné výchovy mládeže –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ chtěli také dostat děti z vlivu rodičů a také církve. Výuka náboženství i bohoslužby byly v táborech přísně zakázány. Jediná správná měla být nacistická ideologie.

SVAZARM

   Vzpomínám si z mládí na Svazarm. Svaz pro spolupráci s armádou.Radiotechnické kroužky, letečtí modeláři, střelecké kroužky atd. Ale děcka (i já, taky jsem byl dítě i když se to nezdá) se naučila základům radiotechniky, orientaci v terénu, (Hon na lišku),  základy rádiového spojení a nakonec i tu morseovku - a kolikrát se jim to v životě hodilo. 

   Na politické školení si nějak nevzpomínám. Buď žádné nebylo nebo jsem ho už zapomněl. A  absolventi takových kurzů, svazarmovci,  měli pak v základní vojenské službě náskok, tedy častější vycházky. A hlavně naučili se kázni a ta dnešním mladým "mamánkům" dost často chybí a pak v životě tvrdě narážejí. V dospělosti to bolí víc než v dětství - padá se z větší výšky.

======================================================

Source:

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/do-protektoratu-prijizdely-statisice-nemeckych-deti-aby-se-z-nich-stali-verni-naciste-365409

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ukrajina-deti-prazdniny-bojovy-vycvik.A170805_092752_zahranicni_ert

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/k-obrane-zeme-jsou-v-rusku-vychovavany-uz-deti-mlada-armada-ma-200-tisic-clenu-84983