Prohledat tento blog

čtvrtek 10. září 2026

Prostě si to nedokáží odpustit...


 
 Jsou mezi námi lidé, kteří si prostě nedokáží odpustit vlastní sebeprezentaci. Gayové, puberťáci, politici neobvyklého založení atd. Takže máme, i mimo Pochody Hrdosti, jemné, sladce vonící hochy, kteří mluví poněkud specifickým způsobem, tak, aby je všichni poznali, potetované výrostky a "výrostkyně" chodící v rozličných kostýmech s piercingem, tak aby se vzájemně poznali, ale hlavně, aby je rozpoznalo šedé publikum - ti nudní a otravní starci nad třicet. 



   Nic proti tomu, nebyli jsme jiní. Džíny do zvonu, vlasy po ramena, většinou nemyté a u ucha něco šíleně zkresleně hrajícího big beat. S přibývajícím věkem a změněným společenským postavením se většina rebelů začala oblékat a chovat stejně, jako ti, kterými pohrdali. Někteří nikoliv, ale aspoň si ty vlasy pravidelně myli. 

   S tetováním je to trochu horší. Baletka s potetovanýma nohama nemá šanci na hlavní role. Možná jsou nějaké role napsané pro "Ilustrované ženy", ale většinou choreografové požadují "přírodní vzhled" a i talentované baletky s dokonalými postavami si pak musejí tetování zakrývat, aby kýžené role dostaly. 

   U mužů je to jednodušší, i byznysmenovi může z pod límečku nebo manžety vyčuhovat ozdobená kůže z mládí a toleruje se to. Horší je to třeba na obličeji nebo krku, zvláště pak, když tetování je přiměřeně blbé - odpovídající věku kdy si ho nechal udělat.

   O riziku tetování se už přesvědčili mnozí, kteří průběhem času změnili politický názor nebo ho už nechtěli prezentovat. Byl v Moskvě jeden člen ostrahy britského velvyslanectví. Slušné zaměstnání. Pan Čop tuto funkci vykonával několik let, než se přes internet seznámil s mladou, vnadnou Ukrajinkou, které ho požádala o nějaké informace, protože žila před tím na Krymu - a ráda by se tam zase vrátila. Ale vadí ji v tom Rusové - nemá je ráda. Ruské občanství pana Čopa ji nevadilo. A ta lepá děva ho za nějaký čas seznámila s ukrajinským blogerem Karpenkem, který Rusy nenáviděl takřka z popisu práce. 

  Čop, etnický Ukrajinec s ruským občanstvím ho sám kontaktoval a nabídl se, že z pozice strážného ochranky může zjistit kdo, kdy přijíždí a odjíždí na to britské velvyslanectví. To Karpenka zaujalo a slíbil Čopovi, který si říkal Marat, že za jeho informace zařídí, aby se, až dodá potřebné informace, mohl stát ukrajinským vojákem. (To samo o sobě vypovídá o duševním obzoru strážného Čopa - Marata.) Marat tedy pilně pomocí nějaké sociální sítě hlásil na Ukrajinu požadovaná data.

   Jenže ho zradila ta snaha nějak zviditelnit své vnitřní přesvědčení. Jeho kolegové z ostrahy si všimli, že má na pravém rameni vytetovaný ukrajinský trojzubec. A tak nelenili a nahlásili ho bezpečnostním orgánům Ruska. Práskači jsou všude, i v ostraze. Ti jej začali sledovat a až zjistili o co jde, tak ho zajistili. Přitom se zjistilo, že ukrajinská bezpečnostní služba připravovala atentát na britského velvyslance. To by způsobilo velký  mezinárodní skandál, přičemž by pochopitelně bylo obviněno Rusko. 

   Takže Čop - Marat je ve vyšetřovací vazbě, hrozí mu doživotí - a to všechno jen proto, že si v mládí nechal vytetovat trojzubec a nepomohlo mu ani to, že nosil dlouhé rukávy i v parném létě. 

   Proč to všechno mi jasné není. Jestli Čop doufal, že se jednou, po službě ve vybraných ukrajinských oddílech, vrátí s vítěznou ukrajinskou armádou do Moskvy a pojme onu krásnou ukrajinskou volavku za ženu nevím. Mimo jiné - mi se ta žena nelíbí ani trochu. Ordinérní děvka.

  Ale že je tetování nebezpečná věc je snad všem zcela jasné.


Žádné komentáře:

Okomentovat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)