Velká témata a hologram

KORONÁČ

   Tisk je zahlcen důsledky "pademiečky". Tisk, internet, rozhlas i TV má své téma, které převrací stále dokola, zve tam odborníky různých kvalit, politiky většiou "vládního vyznání" i běžné lidi. Když se vyberou jen ty vhodné rozhovory, lze dokázat, že si národ myslí naprosto cokoliv. Je to jen otázka výběru, co odvysílám a co smažu. Takže se spekuluje o tom, že soudy budou zahlceny žalobami na stát, že svými protiepidemiologickými opatřeními někomu omezil podnikání a způsobil škodu.

Chvála roušky

Co v islámu trvalo staletí, u nás trvalo dny.

Tlupa

Z jednoho dobrého blogu:

...dnešní EU k těm hranicím a koncentrákům rapidně spěje… Za potlesku vovčanů… Měj na paměti, kolik Němců a kterých soc, skupin nadšně volilo Hitlera. V roce 91 jsem sám v Moskvě u Levitina viděl, kolik Rusáků a i jinejch národnotí stále ještě adorovalo Lenina – a starej Žid Levitin marně poukazoval, že to byl stejnej hajzl, jako jiní diktátoři… Některý věci lidem nevysvětlíš!

Zcela zpátečnická poznámka

   Už jsem zde o tom také dávno psal, ale kapitalismus, resp. to, co z jeho principů a mechanismů v dnešním světě dosud přežilo, se od někdejšího generování nabídky, uspokojující (autentickou) poptávku, přeškolil na modifikování, stimulování či přímé vytváření takové poptávky, kterou pak dokáže uspokojit svojí nabídkou, zejména nabídkou šuntu. Do výroby té poptávky směřuje velká část – dost možná většina – jeho úsilí. Někdejší (a stále trvající) autentickou poptávku sice dosud dokáže zčásti uspokojit také, leč téměř všecek jeho „růst“ jest růstem produkce šuntu.

Disidenti

Postřeh z tramvaje

   Poslední dobou se nějak nemůžu zbavit zánětu šlach na noze a tak se je snažím moc neprovokovat a jezdím ten jeden a půl kilometru do Ústavu tramvají. Město to dalo pro přestárlé zadarmo, tak co...

   V tramvaji by se měla nosit rouška. Příkaz doby. Pokud je pravdivé heslo "Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě!" tak nezbývá než se ujistit, že takových 90% cestujících ten úzus dodržuje a má nasazený náhubek. Jen asi tak každý desátý riskuje raději pokutu (ale poslední dobou jsem policistu viděl jen jednou) a jezdí "prostohubý" - bez roušky. Někteří ji mají pod bradou a kdyby se schylovalo ke kontrole, tak si bleskem nasadí a budou dělat jako by nic.

   Přirozené "rozvolnění" se dalo čekat, propozice věrchušky jsou poněkud zmatečné a nejasné. Vlastně se jí ani nedivím protože informace od epidemiologů jsou rozporuplné a tlak těch, kteří nemohou vydělávat asi dost enormní. Věrchuška se je snaží uplatit. Pochopitelně z peněz nás všech. Ovšem pokud se situace s nákazou zhorší, asi opět přituhne.  Nemohu posoudit - náš Ústav byl zcela utěsněn jen 14 dní a tak mě to stálo jen polovinu výplaty. A důchod mi došel celý. 

   Národ se rozdělil na "chřipečkáře", kteří nebezpečí nákazy popírají a marginalizují (do okamžiku, než se sami nakazí jako Boris Johnson),  a na koronaalarmisty, kteří hrozí snad vyhynutím lidstva po meči i přeslici, ale čísla, byť nemalá, jsou procentuálně spíše na straně "chřipečkářů". Ale o tom už bylo napsáno mnoho zbytečných slov aniž by to na situaci mělo jakýkoliv vliv.

   Jak si tak jedu ty tři stanice, začal jsem si všímat bezrouškářů. A zjistil jsem, že jsou si dost podobní.

   Dělí se do dvou skupin: Muž, asi tak 35 - 55 let, většinou proplešlý, s břichem nebo naopak vyhublý chlápek v sepraných džínách s hřívou hlasů a vousů - typ Rumcajz -  který se bystře rozhlíží po okolí a čeká, až ho někdo upozorní, že by si ji snad měl nasadit a je evidentně připravený se okamžitě pustit do hádky. Pokud se nikdo takový nevyskytne, zhrzeně vystoupí a na truc si venku zapálí cigáro.

   Nebo mladý muž/pár, s i-phonem a fajfkami v uších, který tak demonstruje, že už má svou vůli a že mu nikdo nebude poroučet. Je-li to pár, tak se obvykle ostentativně líbá. Jejich odhodlání ale není tak silné, jako u "přednasraného" samce předchozí skupiny, protože když nastoupí někdo kdo by mohl snad být revizor, bleskem si oba roušky nasadí a tváří se, jako by se s rouškou už narodili.

Jak vidno, bezrouškové jsou nějak napružení. Inu, karanténa se na někom podepíše a někdo už je zkrátka takový. Spolužák Kuchrýk dostal aspoň jednou měsíčně na budku, provokoval, on prostě musel, přesto, že byl malý a sporý. Takže na tu budku dostával pravidelně. 

   Ostatní většinou mají roušky jak-takž nasazené,  často jim sice kouká nos - ale nechtějí konfilkt s kýmkoliv. Nemají chuť se s tím zaobírat. Prostě běžní ovčané. I já  patřím mezi ně. Rouška mě sice otravuje, potí se mi pod ní huba, ale ne natolik, aby mi to stálo za vybočení z řady. Nebo za hádku.

   Je zajímavé, že jsou to vizáží podobné typy jako mnozí disidenti sedmdesátých a osmdesátých let. S některými jsem se setkal, netuše, že jsou to ti "protirežimní buřiči", to jsem se často dozvěděl ex post.

   Ale vizáž a předpřipravenost na hádku je s "rouškovými disidenty" docela spojuje.

Binární lidé

   Přežil jsem, když nás chytli v lesích na Slovensku a dostal jsem se jako malý kluk do vězení v Nitře. Velitel věznice byl „esesák“, který mi zachránil život. V tu dobu už jsem byl s člověkem, který se o mě měl starat. Židovským zubařem, který se jmenoval Simon Polák, a jeho ženou. Ten velitel mu říká: „Tady kdysi bylo několik židovských zubařů, ti už jsou pryč, přineseme celou ordinaci. Ty nám tady uděláš zuby a já tě tady budu držet kvůli tomu dítěti. Když tě pošlu dál, tak z Nitry z vězení půjdete přímo do koncentráku Sereď na Slovensku a ze Seredi do Osvětimi.“ Ukázal na mě a dodal: 

„A to dítě půjde rovnou přes komín.“

Elektromobilita aneb výhled do budoucnosti.

Napsal Schumacher

Technologie elektromobility a infrastruktura se vyvíjejí nejen směrem k příznivějšímu poměru cena-výkon, ale i novému obchodnímu modelu.  Auto jako služba.

Nahlédněme do zářivé budoucnosti:

Osvětlovači

Průvodci tmou. V současném mediálním prostoru bloudíme hlubokou info-tmou. Informací je ve skutečnosti spousta - ale natolik si odporují, jako by nebyly. V těch záblescích pravd / fake news / lží a překvapivých odhalení se nám nabízejí průvodci tou šlamastikou. Osvědčení na to většinou nemají, zato velkou snahu to "prostému lidu" vysvětli řádně, dialekticky, po komunisticku svém! "Kdo není se mnou, je proti mě! Krleš!!"  

Skutečnost je ovšem jinde. 

Kultura a zisk

...Za druhé, umění a byznys nejsou vzájemně odporující si, či kvalitativně odlišené pojmy. Pokud nějaká kulturní scéna má zisk a úspěšně hospodaří je to naopak indikátorem dobré kvality jejich produkce. Úspěšné a divácky oblíbené kulturní scény hospodařící bez účasti dotací jsou naopak ty, které bychom si měli hýčkat.

Petr Hlávka

Výkřiky ze tmy

 
 

   Často užívaný  obrat. Těch hlasů je ale mnoho, je to přímo chorál. Ze tmy nebo  polotmy. 

   Postižených se ony výkřiky většinou nedotknou, buď je ani neuslyší nebo jsou pod jejich "rozlišovací schopnost". 

    Ovšem náhodné kolemjdoucí ta kakofonie otravuje, kazí náladu.