...aneb o vymývání mozků.
(Obvyklé téma tohoto blogu)
Sedím si tak ve čtvrtek v kuchyni u snídaně a jako každé ráno poslouchám rádio. Je to opravdu dobré rádio, jenže u nás běží slabou půlhodinku denně, jen po dobu mé snídaně - na jakýkoliv hluk v bytě si se ženou moc nepotrpíme - inu profesionální deformace. Takže většinu dne je ticho. Jen kocouři něco občas podotknou. A pravidelně hlučné zvony z blízké kostelní věže. Ráno, v poledne a k večeru. Mimo to jen když někdo umře. Nebo se, nedejbože, žení.