Prohledat tento blog

úterý 12. listopadu 2013

Výkaz pozorování aneb Kocouří Rozhledy #4

Stokrát nic umořilo osla...


   Došel mi mail od důvěryhodné osoby. Spíše je humorný než senzační, ale nějak se po jeho přečtení neusmívám pod vousy.



Kanadská pacifistka napsala kanadským úřadům a stěžovala si na zacházení s teroristy zatčenými v Afghánistánu.


Ministr obrany jí odpověděl:




Vážená občanko,

Děkuji za Váš dopis, ve kterém vyjadřujete starost o to, jak zacházíme s teroristy Talibanu a Al Kájdy, kteří jsou v rukou kanadské armády. Zabýváme se stížnostmi, které dostáváme od občanů, jako jste Vy, a vytvořili jsme nový pacifistický a intergrační program pro teroristy. 

V souladu s tímto programem jsme se rozhodli vybrat jednoho teroristu a umístit ho do Vaší rodiny. Příští pondělí budete mít ve svém domě pana Alí Mohameda Amé Ben Mahmuda (můžete mu říkat jednoduše Amé). Očekávám, že ho dobře přijmete a budete o něj pečovat tak, jak jste vyžadovala ve svém protestním dopise. Je pravděpodobné, že si budete muset najít nějaké pomocníky pro tuto misi. Naše oddělení u Vás každý týden provede kontrolu, abychom ověřili, že stále máte na mysli principy dobrého zacházení, které jste vyžadovala ve Vašem dopisu. Musím Vás upozornit, že Amé je extrémně nebezpečný psychopat, ale věříme, že s vnímavostí, kterou jste prokázala ve Vašem dopisu, se Vám podaří překonat tuto obtíž. Připomínáme, že Váš host se jeví extrémně efektivní v boji muže proti muži, že umí zabíjet tužkou nebo nůžkami na nehty. Kromě toho je Amé expert ve výrobě výbušnin z věcí, které se vyskytují běžně v domácnostech. Proto prosím mějte pod kontrolou tyto věci, i když – podle Vašeho názoru – dejte pozor, abyste se tím snad nějak nedotkla či neurazila pana Amého. Terorista se nebude s Vámi a s Vašimi dcerami chtít příliš bavit nebo nějak spojit (s výjimkou sexuálního spojení), jelikož on považuje ženy za prosté předměty. Toto je velmi citlivý aspekt, protože u něj byly pozorovány násilné tendence k ženám, které nedodržují islámská pravidla oblékání, takže věřím, že Vám nebude vadit nosit burku. Tím zvýšíte respekt ke kultuře a víře, který jste zmínila ve svém dopise. 

Ještě jednou Vám děkuji za Váš zájem a obavu, vážíme si osob, jako jste Vy, a budeme informovat naše spoluobčany o Vaší spolupráci. 

Hodně štěstí.

S úctou 

Gordon O’Connor.
Ministr obrany

Poznámka:
Přestože se to zdá být propaganda, dopis je skutečný a byl publikován v tisku. 

Kocourova poznámka: neověřeno, čili  N.T. Ale i jako HOAX je to varující.


   Ale, ale, přátelé ze svobodného západu a severu, co se to o vás dozvídám? Že by přestávala platit vaše neotřesitelná víra ve světlou budoucnost multikulturnosti?
A teď navážu na stále přítomné téma Velkého Bratra. Pan Eda Sněhota se rozhodl spasit svět před americkým zločineckým pronikáním do soukromí politiků, úřadů i prostých, nic netušících ovčanů a na krátký čas, než bylo nastoleno našimi  čackými žurnalisty téma nové, čerstvé toto počínání bylo tohle počínání NSA (Národní úřad pro bezpečnost) kritizováno téměř jako zločin proti lidskosti. Jenže - my můžeme té špionáži do značné míry zabránit. Odhlaste tedy internet, neplaťte už nikdy kartou a zahoďte mobilní telefon. Když ještě budete chodit v čepici se štítkem nebo v  klobouku, staženém  hluboko do čela a budete se několikrát denně převlékat, Velkému Bratrovi velmi ztížíte jeho práci. Nicméně počítačovým systémům pro rozeznávání tváří a postav stejně neuniknete - jen se tak dostanete do "užšího výběru" subjektů, o které je třeba se zajímat, protože se chovají divně, nebezpečně. Nehledě na to, že jako člověk bez mobilu a bez bankovní karty jste podezřelý sám o sobě.
   Novináři nás varují - ani o BB raději nemluvte. Strejda Google je mocný pán a mohl by si na vás zasednout. Musíte se ale smířit s tím, že budete informováni z jednoho zdroje. 
Klid přátelé, já vím, že je mnoho TV stanic a celé přehršle rádií - ale zprávy a dokonce i komentáře jdou vlastně z jednoho zdroje - ze světových agentur. A ty jsou stále pod vlivem. Tedy ne, že by chlastaly, ale jsou pod vlivem svých vlastníků nebo i donátorů.  Ti se pak postarají o primární cenzuru informací. "Zdrojové" jsou veškeré informace (snad kromě ryze lokálních, nedůležitých) a to i ty obrazové. Ti "slušnější" na konci řetězce aspoň přestříhají pořadí záběrů, ti méně slušní nechají reportáži původní, agenturní podobu. A komentář. V té rychlosti, abychom byli první (všimněte si, jak si na tom žurnalisté zakládají - "byli jsme první, kteří diváky informovali o ...")  je rychlejší opsat první uveřejněný komentář k dané události  - (a ještě rychlejší je ho zkopírovat stylem Ctrl+C a Ctrl+V).  Že se tak s komentářem kopírují i stylistické prohřešky nebo přímo překlepy nebo nesmysly nikoho moc nezajímá. Jen ty šťouraly, kteří se podivují, že si všichni myslí totéž...




   Pořád se mluví o nedostatku peněz a různých černých děrách, kde peníze  mizí "za horizontem událostí". Protože když někdo peníze dostává od eráru, nikdy jich nebude dost. O to se už příjemci postarají. 
   Kultura je jednou z opravdu hlubokých a skutečně černých děr. Všichni, úplně všichni chtějí nějaké dotace, aby prý mohli produkovat opravdu kvalitní kulturu. A to, co je nebo není kvalitní kultura určují oni sami nebo jejich spřátelení novináři, z nich si někteří hrdě říkají kritici. Dělí se na divadelní, filmové, literární a výtvarné. To, co je jim společné jsou dvě vlastnosti: ublíženost, že to nejsou oni, kteří tvoří umění a pak mohou přijímat hold publika, obecného i odborného - a poplatnost. Svému rodnému městu, zemi, straně. Někdy je to přímo poplatnost úplatná. Někdy se dokonce zdá, že skutečné Umění se pozná hlavně podle toho, že produkuje prázdná hlediště kin i divadel, TV je uváděno třeba ve dvě ráno a spoustu knih, které jdou z tiskárny rovnou do starého papíru. Obrazy pak zaplňují depozitáře muzeí a galerií a čeká se, zda se náhodou nenajde zazobaný milionář, který potřebuje "cosi na chodbu" svého zámečku.


   Když má něco skutečný úspěch, to jest plné sály, uvádí se  v "prime time" a jsou nutné dotisky titulů (o prodeji obrazů se budeme bavit až po smrti malířů), ti ostatní hned začnou řvát známá naučená hesla o komercionalizaci kultury, pokleslosti vkusu publika a trapné podbízivosti. Často se používají slova jako pseudolidové, barvotiskové, prvoplánové a podpásové umění. Či dokonce řemeslo - v domnění, že označením někoho za "řemeslníka" lze urazit.* A představa, že by takoví měli dostat nějakou dotaci v těch neúspěšných vyvolává velký vztek a závist. Oni, kteří si svou činnosti - jen považte - slušně vydělávají. 
Jenže je třeba uvážit, jestli divadlo nebo film, na který skoro nikdo nepřijde si nějakou podporu vůbec zaslouží. Jestli to nakonec není mrhání prostředky nás všech. Novoučké, nikdy neotevřené  knihy naházené v makulatuře a zabalené obrazy v depozitáři ve mě nevyvolávají pocit, že to přesně tak má být. Jestli by se nakonec nemělo přispívat jen "na vstupenku" nebo "na prodaný výtisk". Aby se nám ta "
Hochkulture" už úplně neodpojila od svých diváků, posluchačů a čtenářů. Aby nebyla něčím, čemu se v Praze prý říká "samožer" a měla nějaký smysl. Aby dokázala donést mnoha lidem krásu a možná i trochu toho poučení. 



   Poprvé jsem slyšel o internetu právě ve Slušovicích. Už si nepamatuji, jak se to stalo, ale náš Ústav tam tehdy pořádal zájezd. Nepracovní, poznávací. Dojeli jsme do vesnice, kde všechno vypadalo normálně - až nato, že místo obvyklého hřiště tam měli závodiště pro koně. Pan docent Čuba nás svěřil poměrně zdatnému člověku, který nám vysvětlil, "jak to tam chodí". Že lidé jsou odměňováni podle toho, kolik pracují a ne podle toho, jak jsou staří nebo mladí, že "výkony" jsou zpracovávány na počítačích, jednotlivé sekce spojeny přes telefonní modemy například se skladovým hospodářstvím atd. Prostě na tu dobu věci nevídané a neslýchané. Tam nám také ukazovali možnosti internetu - tehdy sítě pro praktické šíření informací. O obrázcích nebo hudbě nemohlo být ani řeči, jediným výstupem byl alfanumerický výstup na obrazovce černobílého - totiž černo zeleného televizoru. Ale po chvilce se na obrazovce objevil "lodní plavební řád" zvoleného přívozu / trajektu v jednom z norských fjordů. A bylo možno zvolit kterého z nich chci použít a jaký je stav obsazení trajektu. Momentální, okamžitý. Prostě ta zelená písmenka vypovídala o nějaké situaci kdesi u polárního kruhu. Byl to pro mě obrovský zážitek. Když k tomu přičtu ještě obchodní dům pro zaměstnance (a hosty Slušovic) kde bylo dost zboží a dost z něj bylo v ostatních obchodech nevídané, tzv. tuzexové (kdo si ještě pamatuje, co to byl Tuzex?) a pak oběd v restauraci s výhledem na závodiště, kde trénovali jacísi jezdci na koních. Oběd jsme si museli zaplatit - ale stál asi tak osm korun. Inu - závodní jídelna. Pak jsem vsedli do autobusu a vrátili se do reálného socialismu, kde chyběl třeba i toaletní papír. Takže to pro nás byl výlet do budoucnosti. Snad. Ale ta budoucnost se nenaplnila tak, jak by člověk čekal. Místo toho máme současnost, kde je implementován "tržní mechanismus" - každý se na všem možném snaží co nejvíc "trhnout". Po něm pak potopa. A najít na internetu praktickou, potřebnou informaci znamená proklikat se haldami, celými vesmíry barevných, agresívních reklam, které mi nabízejí boží, které vůbec nechci (kontextová reklama) nebo  zboží, o které jsem měl zájem před časem (reklama přes "koláčky"). To je zase práce "strejdy Googla. Ne, že by se nakonec informace neobjevila - ale hledejte informaci v takovém množství balastu. Prostě to "zadarmo" je zaplaceno velmi protivným a agresívním prostředím. Jeden by si i připlatil, aby nemusel vytrvale obnovovat všeliké filtry, které tomu obtěžování částečně zabrání. 

Diskuze (blogy) na netu - podobná záležitost. Rád si přečtu, co si myslí ten nebo onen - ale už delší doby nečtu, co si o tom jeho názoru myslí jiní. Diskuze pod články jsou většinou naplněny příspěvky, které jsou napsány "za účelem pohádání se" nebo jako prezentace naprosto rigidního "světonázoru" diskutérova. Pořád dokola - když člověk vidí jméno, už ani nemusí číst, co si daný diskutér myslí. 
Takže na Slušovice vzpomínám s úctou a na docenta Čubu rovněž. A nijak mi nevadí, že byl a snad ještě je komunistou. 


Jó, kdyby všichni komunisté byli takoví...
(Jó, kdyby, nebyly by ani ryby...)




*/ právě nedostatek řemesla, řemeslné zručnosti často provází výboje těch, kteří se sami rádi prohlašují za umělce. Ale bez perfektně zvládnutého řemesla nedokáží k divákovi nebo posluchači dopravit své sebezajímavější myšlenky nebo emoce. A pak se cítí ublížení. Ještě horší je, když není co k divákovi, posluchači nebo čtenáři dopravovat. Pak se obvykle konstatuje, že se jedná o tupé, necitlivém publikum. A je vymalováno.





==ooOOoo==

A na závěr pár odkazů:


USA a Izrael přišly o hlasovací právo v UNESCO, neplatilyTady jeden s jistotou neví, jestli to právě není UNESCO, kdo si podřezává větev, na které sedí.


A pan doktor David Ráth je na svobodě. Dneska večer vystupoval postupně na třech TV stanicích v přímém přenosu. Naprosto jednoznačně to nejdůležitější, co se kolem nás stalo. A normálně uvažujícím lidem se zase otevírala kudla v kapse, když tvrdil, že netušil, co je v krabici od vína. Prý tohle v odposlechu není. Ale jak se tam ty peníze dostaly a kdo je tam dal odmítá pan doktor jakkoliv vysvětlovat a tazatele odkazuje na státního žalobce. 
Chucpe, chucpe chucpe! 
Nejsem násilnický typ, je mi možno nadávat do očí, aniž bych ztratil sebekontrolu, ale za tuhle drzost by pan doktor opravdu zasloužil "malou výchovnou facičku sbalenou pěstí". Nebo raději několik.


A tohle jste věděli?  Já to o novinářích tušil a teď se mi to potvrdilo. Ale jak jsou na tom politici? Že by se opravdu vymykali?


Pro pobavení (?!?) - takhle diskutuje český ovčan:




A s tím tady žijeme...



A na závěr jedna malá  SF: (pozor, jedná se o HOAX!)


27 komentářů:

  1. Nádhera všecko, žel frčím do betle, pali - zítra než vyleze zoncna valím do Kromcu na konferenci.
    Škoda že ten dopis toho CAN ministra je höchstwahrscheinlich virtuální... mohl by reálný ministr takto napsat ó hrůzo, ta odvaha - p r a v d u ?
    Hostivický bigamista: o desíti měl neuvěřitelný - a dlouhý - interview, na nějž se sám objednal, na 24. Chucpe, obrana útokem, lepší drzé čelo než atd., vrcholně hnusná nebezpečná lidmi manipulující svině (promiňte chytrá zvířátka!). Na*rath. Omlouvám se.
    V souvislosti s touo kauzou jsem velmi hrdý na své nejbližší, to zde ale nelze. Provedl to před tím půldruhým rokem tým jednoho odborníka na fin. kriminalitu od sv. Bartoloměje.

    OdpovědětVymazat
  2. Jakže se řekne ponašimu krysa? Potkan? Die Ratte?
    Rathe!

    OdpovědětVymazat
  3. Google:
    Never ass-ume!
    To není pravda, osel nechcíp! Podívejte se!
    http://google-latlong.blogspot.co.uk/2013/01/never-ass-ume.html

    OdpovědětVymazat
  4. Nevím, jak to vidí ghúl (gooole),
    ale já ho viděl a vyfotil takto. Byl hned u vrátnice ZOO. Ovšem na druhé straně - když jsem pak šel domů, už tam nebyl. Buď ho odklidili do restaurace (oslí maso je prý pochoutka) nebo sám vstal a někam odešel. Inu, dnes už nemůžete věřit ničemu, ani té oslí mrtvole!

    OdpovědětVymazat
  5. Buď pochváleno divadlo,
    kde autor šetří slovy
    a nechá, aby napadlo
    to hlavní divákovi.

    Jo, to by ještě mlád.

    OdpovědětVymazat
  6. Kanadský dopis:

    Dopis je prostě nádherný. Je až příliš pravdivý a krásný na to aby opravdu mohl být odeslán z dnešních oficiálních míst, poslední dobou až příliš pokřivených, neupřímných, zbabělých a prolhaných. Je to typický síťový HOAX (srandička, vtípek), nicméně vtípek trefný, pravdivý a peprný, tedy hodně přiléhavý a k místu.

    Velký bratr (BB) a svoboda na internetu:

    http://www.economist.com/node/18894910

    http://www.ted.com/talks/eli_pariser_beware_online_filter_bubbles.html

    Není tu sice důvod k panice, ale k zamyšlení se, vytvoření si názoru a zaujetí postoje ale nepochybně ano.

    Slušovice:

    Co se týče pokusů o zavádění kapitalistických metod řízení, odměňování, obchodování a pod, lze říci, že Slušovice byly svého druhu unikátem v ČR, ale byly jím i proto, že zpočátku musel jejich šéf Čuba projevit notný kus odvahy k tomu, aby to v tom socialistickém svinčíku vůbec zkusil zprvu bez podpory a jistoty přikrytí shora, to přišlo až později, takže svého druhu pionýrský počin to byl, bolševiky v republice to rozdělilo na novátory v čele se Štrougalem a konzervy v čele s Husákem, takže to mělo své odezvy i "nahoře". Na druhou stranu ale, by to bez té protekce nemohlo mít dlouhého trvání. Když pak přišel listopad, brzy bylo po slávě i náskoku, zkouškou trhem Slušovice neprošly, byly rozparcelovány na kousky a zprivatisovány dřív, než byste řekli "Čuba" a mrkli okem. Zkrátka a dobře byl to fenomén doby a mělo to jak stinné, tak i dobré stránky, jako všechno.

    Kultura:

    Nemám zhola nic proti podpoře kultury, ale odmítám poslouchat nemístně hlasitý a hlavně neurvalý až sprostý řev ze strany příjemců dotací kdykoliv, kdy se sníží příjmy státu a přijde řeč na to, že by se adekvátně tomu měly snížit i výdaje. A krom vědy jsem snad ještě neslyšel kultivovanou a slušnou reakci na něco takového. Asi by bylo žádoucí stanovit nějaká srozumitelná pravidla a pak už je jen dlouhodobě dodržovat, ale obávám se, že dík tomu, že je ve hře subjektivní faktor, se toho klidu asi nedočkáme nikdy, ledaže bychom ty dotace seškrtali až na nulu, ale i to by bylo řešení. V modelu, kde by firmy a lidé platili méně daní, by si určitě našli projekty, kterým dle svých osobních sympatií nějaké peníze dali sami, aniž by se jim do toho musel míchat nějaký zkorumpovaný politický a úřednický padouch. Věřím, že spousta projektů by to nakonec přežila bez úhony a nakonec na tom byli stabilněji a lépe, než teď.

    OdpovědětVymazat
  7. Proč by se měl obraz posuzovat až po smrti autora? Zdeněk Hajný nebo Reon Argondian s odbytem svých obrazů žádný problém nemají.

    OdpovědětVymazat
  8. Obrazy samozřejmě každý může posuzovat, a posuzuje, třeba ihned po jejich shlédnutí, a třeba ještě mokré na štaflích v autorově ateliéru či kde. Kocourovi tanulo na mysli (doporučuji pozornosti tuhle nádhernou českou vazbu) dočasně konečné (/c/ JS) - první - zhodnocení úmrtím uzavřeného díla ve smyslu celého díla. Pozor, kontrolní otázka: může něco tanout jinde než na mysli? A včil mudrujte.

    OdpovědětVymazat
  9. Jakube!
    Nešlo mi ani tak o posuzování, jako o prodejnost, cenu. A ta po smrti malíře obvykle několikanásobně stoupne - už jenom proto, že daný člověk už nikdy nic nenamaluje. Na obrazech Luboška Procházky jsem sice moc nezbohatl, ale trochu přece. A dostával jsem ty obrázky za malé úsluhy kamarádovi - nějaké focení atd. Problém je v tom, že se mi je nechce prodat, i ldyž je nemám kam pověsit.
    Památka víte, památka na kamaráda...

    OdpovědětVymazat
  10. Aha. No to je ta klasická zrada toho, že člověk ví, že má ve své sbírečce (čehokoliv), sbírané padesát let třeba, obrovskou hodnotu. A když by mělo být nejhůř, prodá to či ono či celou sbírku a bude pokluzené... Čerta s voctem! Neodloučí se, dyby na chleba nebylo. ostatně nejen chlebem... Že. Mám pár bibliofilií a vzácných prvních vydání a faksimilí a ap., že dát je v nejhorším do kufříku a odnést k dobrému antikváři... Či jediný menší obrázek nejdražšího krajináře Vysočiny, co mi skromně visí na chatě (a měl bych rázem na další pobyt třeba v Izraeli)... Cha.
    MÍT V NĚČEM MAJLANT. Jo. Zlatý voči.

    OdpovědětVymazat
  11. Dnešní Ota Ulč - čtěte!! Pro toho, kdo o tom nic netuší, či odmítal věřit z druhé ruky - sila. Bohužel. A reakce zakomplexovaných nul dole - totéž.
    ANO - ANI PODÍVAT SE. A už obžaloba. No a já se ovšem večer, mám-li minout (ano, už i tady) několi tmavých hochů s blýskajícím bělmem v neholených tvářích nad nechutným oblečením, taky chráním střetu mého pohledu s jejich. Nenávist. Výhrůžka. Pohrdání. Síla.
    Včera jsem zakoupil 18 publikací o Židech u nás. 18 cm na výšku. To se potomci nesmí dovědět. No, na podlaze v obýváku je eště místo... Rozkoše českého intelektuála.

    OdpovědětVymazat
  12. Jistě, a vyřeší to až přetečení poháru. Nebo asteroid či sopečná kaldera. Mělo by k tomu dojít včas, pokud ještě žije těch pár milionů "našich". Nepřibýváme. Nadějí je tedy jen Rusko?
    ===
    Jenže, kdybychom náhodou udrželi civilizaci na té úrovni, jakou má a nepropadli se do středověku: Co bude pak? Kdo bude ohrožovat pomalý, přirozený "vývoj kupředu" svými sice partikulárními, ale zato striktními požadavky?
    Židé? Ortodoxní katolíci? Nebo jaké další náboženství?
    Herr Gott!!!

    OdpovědětVymazat
  13. Omlouvám se - nereálné alternativy nepromýšlím.
    Tak jo - jako takovou milou jímavou pohádku z neuskutečněné budoucnosti. Sajfaj - no tak ano.
    Nějaké náboženství může vyvstat a bleskově stanout v přízni milosti mas kdykoliv. Třeba sekulární. Mnohem spíš sekulární. Jedno jsme od Šumavy k Seulu zažili, ne? A dovedl by si to někdo v roce 1913 byť jen náznakově představit?

    OdpovědětVymazat
  14. Ten oslíček...! Pořád se k němu vracím.
    Ukazoval jsem je dětem na Hvaru, krásné magarce. A vysvětloval, jak je nespravedlivé pokládat je za hloupé.
    Žebravý oslíku šedý, ztrápenější než / kára, kterou taháš, / ty, který nemůžeš už, který nemůžeš, / přiznej, že štěstí nemáš? // O pár ran víc či méně, co to pro tebe je? / To není proto, žes líný... a ještě čtyry sloky. Klasika. Baskický francouzsky básnící dobový idol. Přeložil uprostřed Velké války jeden šestadvacetiletý doktůrek filosofie na jednom zámku mezi Prahou a Vary, kde půl roku vychovával (neúspěšně) šestnáctiletého fracka - syna zámeckého pána (později aktivní nacista). Po večerech překládal Francouze. Víte oba, že.

    OdpovědětVymazat
  15. K těm vírám a náboženstvím:

    Ano, svatého Marxe, Engelse, Lenina, Gottwalda, Stalina a další, jsme tu měli. A copak tady dnes nemáme globálně oteplovací třeštění? To, co je pro jedny jen chladnokrevný kalkul a víc než dobrý business, je pro značnou část mas náboženstvím, dík kterému ty zloděje nechají s radostí nás všechny okrádat a když to někdo zpochybní, mít tu možnost, skončil by jako Jan z Husi na hranici, když čas od času vidím ty vypatlané, uřvané, fanatické mozky, nepochybuji ani vteřinu o tom, že mít tu možnost, udělali by to bez mrknutí okem.

    OdpovědětVymazat
  16. Draku, Já vidím jako novodobé náboženství i to, že přijde někdo bohatý a čestný (nejlépe z byznisu) a udělá pořádek a bude dobře.
    minule VeVerky kolem 10%
    teď Babiš a Okamura dohromady přes 25
    příště??? (co třeba takhle Krejčíř?)

    OdpovědětVymazat
  17. No, ti všechni jsou právě ti "lidé na náměstí, kteří obdivují císařovy nové šaty. A kterým kazí radost ten drzý chlapeček, který vykřikuje to, co doopravdy vidí".

    Ale zdá se Draku, že každé náboženství se může zvrhnout. Prostě - člověk má mít určitý odstup od všeho, co se mu vtlouká do hlavy. A dívat se svýma očima, poslouchat "na vlastní uši" a pokud to jde, věc si i očichat, ohmatat a olíznout.
    Když najde nějaký rozpor, má primárně věřit svým smyslům. (Neplatí to pro optické triky. Ale tam pomůže obvykle obyčejné pravítko nebo kružítko...)
    Zprostředkovaně věřit jen ověřeným zdrojům a pořád kontrolovat, jestli jsou to opravdu ty ověřené. Že se za ně nevydává někdo jiný*.

    A stejně to vždycky nepomůže...

    */ Třeba stránky své banky při internetbankingu... [;>))

    OdpovědětVymazat
  18. kapitánu Nemovi:

    No a nezapomínejme na Sládka a jeho úžasný projekt, byť to bylo přeci jen něco trochu jiného. Nicméně výkřiky o obnově území a znovupřipojení Podkarpatské Rusi dávaly tušit, že když už nic jiného, tak aspoň o zábavu nebude nouze. Ano, tenhle úhel pohledu ohledně VeVerek, Bárty, Andrejů Bonsaí Babišů, Tomíků Kanimůr a jejich dalších případných následovníků s Vámi sdílím, je to cosi mezi potřebou v něco věřit, a hlavně až příliš bytostnou potřebu důsledně pobývat mimo realitu. Dobré je cokoliv, co umožní pošetilost, lehkomyslnost, či vyloženě zjevnou idiocii. Nechápu, proč je svět takhle zařízený, ale funguje to. Funguje to spolehlivě a dobře, řekl bych, že padouši a manipulátoři všeho druhu mají celkem snadný život, v každém případě mnohem snadnější, než kdokoliv pravdomluvný, jako byl třeba W. Churchill.

    OdpovědětVymazat
  19. Kapitáne,
    Babišové a Okamurové jsou "navolení" proto a jen proto, že ti, co tu už byli a měli podíl na moci (často velmi dlouhodobý) se stačili "odkopat" tak dokonale, že už nebyli pro člověka, který má ještě nějakou sebeúctu volitelní. Říkají tomu protestní volba. Já volil Svobodné - protože neměli šanci se někam dostat. Myslím, že Babišáci a Okamůry dopadnou stejně jako Veverky, hned jak se zašpiní.

    A přijdou pak ještě důraznější hoši. Třeba ti s hvězdou na klopě. Pěticípou a rudou. Nebo jejich protipóly. Politici si opravdu hrají. Ne s ohněm, ale s něčím ještě nebezpečnějším. S lidskou trělivostí.

    OdpovědětVymazat
  20. StK:

    Průšvih je ten, že jen málokdo je schopen si udržet nějaký odstup a udělat si svůj vlastní úsudek na dění kolem sebe. Těch co jsou schopní a ochotní to dělat, je ještě míň. Množina těch, co jsou ochotní kvůli morálním principům skončit jako Jan z Husi, je mizivě málo, mimo jiné i proto, že mnohdy určitě umřeli dřív, než stihli zanechat potomstvo. Absence vlastního úsudku je pak vyřešena převzetím nějakého sugestivně a manipulativně podstrčeného, když to ovlivní dostatečně velkou skupinu mamlasů, je svým způsobem pro padouchy vyhráno. Jakoby příroda rozumem, charakterem a odvahou, šetřila jako šafránem...

    OdpovědětVymazat
  21. Re Okamura:
    (www.hnutiusvit.cz/novinky/)
    "poslanecký klub hnutí Úsvit přímé demokracie rozhodl o předložení dvou novel zákona o dani z přidané hodnoty, které zde máme připravené již v paragrafovaném znění. O tyto úpravy žádají léta živnostníci, firmy i podnikatelské svazy – Hospodářskou komorou počínaje, Svazem průmyslu konče.

    V prvním návrhu novely zákona navrhujeme, aby si plátce DPH nárokoval odpočet daně až po zaplacení faktury a zároveň ten, kdo odvádí daň na výstupu, platil daň až po přijetí platby.

    Platit daň z příjmu, který jsem neměl, je přece nejen do nebe volající hloupost, ale také do nebe volající nespravedlnost. Z praxe známe případy, kdy neplatič nejen nezaplatil fakturu, ale zároveň si za tuto fakturu nechal od státu vyplatit vratku DPH – za platbu, kterou nezaplatil.

    A naopak – slušný živnostník nejenže nedostane od podvodníka platbu za svoje zboží nebo službu, ale navrch ještě musí zaplatit DPH za to, o co byl v podstatě okraden. Slušní podnikatelé se tak cizí vinou dostávají do platební neschopnosti, což má pak negativní vliv také na pracovní místa.

    Trpět nespravedlnost jen proto, aby měl Finanční úřad jednodušší život, nám nepřijde systémové. Přednost musí mít v tomto případě občan, živnostník či firma a NE pohodlí a lenost státu.

    V tomto duchu je také druhá námi navrhovaná právní úprava zákona o DPH. Ta ruší zákonné ručení za odvod daně z přidané hodnoty příjemcem plnění od nespolehlivého plátce.

    Chtít po občanech či firmách, aby zodpovídali za to, zda jejich obchodní partner platí, či neplatí daně, to je také z hlavy nějakého mimozemšťana. Pokud stát chce, aby neplatiči daní nepodnikali, ať jim zruší firmy, nebo je sankcionuje jinak. Ale nemůže opět vlastní povinnosti převádět na druhé. Tím spíše, že občan nemá šance ani moc nadějí v reálném čase zjišťovat aktuální platební morálku cizích firem. Některé obchody probíhají v delším horizontu a ze solidní firmy se často přes noc i díky druhotné platební neschopnosti může kdykoli stát neplatič.

    Opravit jasné bezpráví je logické a je spíše psychiatrickou záhadou, proč se dosavadní politici dodnes takové úpravě bránili.

    Pokud namítnete, že jsme také politici – tak ano – my ovšem nic planě neslibujeme, my zde předkládáme hotové návrhy zákonů, které stačí pouze schválit parlamentem."
    ---
    Pokud se jim podaří opravit alepoň pár takovýchle zákonů, tak hlas pro ně nebyl promarněn. A i kdyby to přes ostatní strany neprošlo, tak se aspoň pokusili, zatímco ostatní strany tyhle absurdity už dlouhá léta ignorují.

    OdpovědětVymazat
  22. ZŽ:

    Já se obávám, že takhle jednouché to není. Pohybuji se v podnikatelském prostředí dlouho, naplno od roku 1994. S jeho problémy jsem tedy obeznámen víc než dobře a na nefukčnost a nepoužitelnost jak legislativy, tak i justice, jsem už narazil. Zprostředkovaně pořád, osobně naštěstí jenom jednou, protože jak se říká, poprvé je to smůla, podruhé trestuhodná blbost. Takže od té doby se některým situacím vyhýbám a tím je to vyřešené.

    Spasitelů přicházejících na naši scénu jsem už za život viděl hodně, nespasil situaci zatím ještě ani jeden. Proč si myslíte, že zrovna Bonsai Babiš nebo Tomík Kanimůra, budou jiní?

    Zkrátím to, musím i přes to, že je pátek, všech bláznů svátek a doba již poměrně pokročila, pořád ještě pracovat. Pak, přijdou na řadu koníčky a vzdělávání se, takže času není nazbyt.

    Nové subjekty na scéně:

    Bonsai Babiš:

    Bonsai Babiš krom toho, že je silně podezřelý ze spolupráce s StB, je mimo jakoukoliv pochybnost i parasit přisátý na státní penězovody týkající se biopaliv 1. generace. To, že se na něj dosud nevyvalil a nepraskl žádný zlobbistický skandál, je spíš dílem štěstěny a určité obratnosti a řekněme i zaměřenosti orgánů převážně nečinných v trestním řízení jiným směrem. To, že dostal ve volbách 20%, je děsivým projevem ignorance a nemoudrosti našich spoluobčanů. Já si myslím, že se to časem dostatečně projeví. Protestující tedy moc nemysleli.

    Tomík Kanimůra:

    Slibuje hezky, je ale velikou otázkou, co předvede časem. Osobně si od něho a jeho party nic neslibuji, tím pádem, dočkám-li se splnění aspoň nějakého z jeho slibů a projeví-li se to positivně v našem každodenním životě, budu jenom rád. Zatím je to jen poněkud nečitelný a nepředvídatelný subjekt, s poněkud "kafemlejnkovým" vnějším projevem.

    U nás i v Evropě to pomalu ale jistě dozrává k vidlím. Projevuje se to značně skeptickými postoji vůči unii, společné měně, multikulturalismu, přistěhovalectví, neschopnosti policie a justice, které spíš chrání grázly před slušnými lidmi, nežli naopak. Unie má zdárně nakročeno k rudozelené diktatuře a ty skeptické postoje zase podporují tu nahnědlou variantu vývoje. Ani jedna z variant není nic moc. Co si myslíte, že na tomhle Tomík Kanimůra asi tak dokáže změnit?

    OdpovědětVymazat
  23. Draku,
    "Tomík Kanimůra" s těmi pár poslanci moc nezmůže. Pokud se ale neznečistí a bude předkládat srozumitelnou formou podobné rozumné návrhy, jako výše citovaný, může v dalších volbách uspět lépe než v těch spoučasných Babiš (a je docela možné, že se panstvo pohádá a ty volby budou dřív).
    Pakliže ne, spěje to opravdu k "nemožnosti vyřešit problémy demokratickou cestou", a pak bych raději viděl nějakou diktaturu nahnědlého typu, než rudo zelenou. Ta by totiž byla za současné mezinárodní situace s vysokou pravděpodobností značně a nevratně devastující.
    Proto vítám Okamuru jako jednu z mála příležitostí k tomu, aby se současná politická krize vyřešila ještě uvnitř hranic, vymezujících demokratický politický prostor.

    OdpovědětVymazat
  24. > Nové subjekty na scéně

    Pokud stejným způsobem nezanalysujeme také staré subjekty na scéně, tak to nemá valnou vypovídací hodnotu.

    > je silně podezřelý

    Vražda v salónním kupé:
    "Víte s kým mluvíte? Se sprostým vrahem!"
    "No dovolte!"
    "Přinejmenším se sprostým podezřelým."

    > parasit přisátý na státní penězovody týkající se biopaliv

    Lidová moudrost praví "blbej kdo dává, blbější kdo nebere". Proč by nesál, když stávající strany nastavily prostředí, které to umožňuje. A i kdyby se ukázalo, že skutečně uplácel, tak mnedle nechat se uplatit je horší zločin než nabídnout úplatek.

    > se na něj dosud nevyvalil a nepraskl žádný zlobbistický skandál

    Hlustvisihák:
    "Pije?"
    "Já nevím,já ho při tom nikdy neviděl."
    "Tak já píšu: Pije, ale přede mnou to tutlá."

    > že dostal ve volbách 20%, je děsivým projevem ignorance

    Mě se to naopak zdá moudřejší než volit ty, na které se to už dávno vyvalilo a prasklo.

    > Tomík Kanimůra

    Není to poněkud dětinské komolit jména?

    > to pomalu ale jistě dozrává k vidlím.

    Kdopak by asi z těch vidlí měl prospěch? Titíž co v Sýrii.

    > Co si myslíte, že na tomhle Tomík Kanimůra asi tak dokáže změnit?

    Vůbec nic. Myslím že to s největší pravděpodobností nakonec dopadne stejně, jako kdyby bratr Čuchraj zhasl světýlko, nebo ufouni stavěli kladku, nebo se přepólovalo zemské dynamo. Ale to neznamená, že se máme flegmaticky vzdát bez boje.

    OdpovědětVymazat
  25. Nahnědlou diktaturou jsou multikulturalisti. Jednak diskriminace je diskriminací bez ohledu na polaritu, a druhak i ta polarita je stejná jako u těch nacistů a fašistů: domorodci podle nich mají uvolnit životní prostor rozpínajícím se kolonistům.

    OdpovědětVymazat
  26. ZŽ:

    O starých subjektech na scéně nemluvím, postupně se znemožnily už všechny, nezastávám se jich a mluvit o nich považuji za ztrátu času.

    Trvám na tom, že 20% pro velmi pravděpodobného agenta StB a navíc pro dotačního zloděje, je prostě hrůza. Hrůza proto, že se najde tolika lidí, co se nechají takhle zblbnout. Ještě víc se jich nechalo oblbnout oranžádami, což jsou ale ti, s jejichž pomocí byla, mimo jiné, "privatisována" Mostecká Uhelná, kteréžto klubko svinstva rozplétali Švýcaři za mohutného sabotování českých orgánů převážně nečinných v trestním řízení.

    Co tedy čekáte, nebo si slibujete od tohoto "materiálu", rozložení ve sněmovně a Virózy na Hradě? Já nic moc dobrého, cokoliv positivního bude jen milým překvapením. Zkrátka a dobře, nikterak se nezastávám starých subjektů na scéně, jen nesdílím ten optimismus z těch nových a konkrétního rozložení sil a situace. Spíš z toho mám dost obavy. Zemanova úřednická vláda navíc mohutně čistí a teď se ještě chystá protlačit sněmovnou zákon, který ten vzniklý čurbes zabetonuje na léta. Kdykoliv slyším o tom, že věc, co se nevyřídila ani za desítky let, se najednou musí zvládnout za měsíc do konce roku, tak bych všechny ty termity napíchal na vidle, všechny, bez rozdílu stran, předchůdce i současné.

    No, myslím, že to máte trochu pomotané, hnědí, tedy Hitler s Mussolinim, a spíš jen ten Hitler, proháněli komínem ty nepůvodní a nedomácí, své domácí si spíš hýčkali. Domácí hubili, ale na cizích územích, v tom je podstatný rozdíl. Ve velkém hubili své domácí Lenin a především pak Stalin. O něco podobného se pokoušejí jiným způsobem i bruselští. Nicméně ať je to tak nebo onak, sebranka a spodina je to oboje, bez ohledu na barevné odstíny, na tom se shodnout určitě dá. A není oč stát ani v jednom případě, ale ti hnědí dle mé definice jsou ti méně nebezpeční.

    OdpovědětVymazat
  27. To musím Jakubeteprve zjistit - poslechnu si to a snad si i vzpomenu, co jsem to tam dal. Je to skládané ne podle nějakého plánu, systému, ale podle mých momentálních pocitů - jeden úryvek se mi asocioval druhý přes všemožné parametry. Situace ve hře, lidé, téma árie - baletu.
    Divadlo bylo včera poloplné (či poloprázdné - cca 250 lidí, většinou mladých) a počítám tak třetina z nich ani netušila, co si má myslet. Jednou se i smáli: tichu. Takže spíš průšvih. Ale zase mě několik lidí (z Ústavu a to i spřátelených) požádalo o tu montáž/koláž (prý "na památku") a ředitel tu koláž chce nechat vyvěsit na Ústavní web jako kvíz. Kdo uhodne 80 % ukázek, dostane roční předplatné pro dva lidi. Ale jak tak dumám, asi nám to předplatné zůstane - jsou tam občas (nechtěně) strašné "špeky". Třeba Hirošima - balet na "konkrétní hudbu" Ivana Bukovčana.
    Nebo scénické hudby z činoher ze sedmdesátýách let.
    Takže strpení, budu ten seznam muset udělat tak jako tak...

    OdpovědětVymazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)