Když ještě Václav Havel žil a byl jako disident a vězeň zvolen (pravda, trochu násilím) presidentem, velice jsem si ho vážil. Mluvil s rozmyslem, jeho věty byly sice složité, ale pochopitelné. Byl jsem hrdý na svého presidenta, který do úřadu nastoupil takřka z vězení, z nedalekých Heřmanic, což je okrajová čtvrť Ostravy. Na Letné bylo tehdy podle střízlivých odhadů téměř milion lidí. A fandili mu a věřili. Krásná ilustrace přicházející změny, příhoda skoro pohádková. Kdokoliv může dělat cokoliv aneb Honza málem králem.
Je čtvrté výročí úmrtí Václava Havla. V novinách a v televizi téměř není důležitější zprávy. Na jeho Hrádečku u plotu hoří snad dvacet svíček. Když tehdy zemřel, vytvořili autoři Lukáš Gavlovský a Roman Švejda plastiku Srdce. Použili na ni vosk z tisíců nedohořených svíček, které musely být odklízeny z pietních míst vzniklých po smrti Václava Havla spontánně po celém Česku. Dva metry vysoká a přes dvě tuny vážící vosková plastika byla odhalena 9. února 2012 na piazzettě Národního divadla. Byla to slavná událost, ale už v létě se řešilo, jak zamezit změknutí a zborcení díla...
Dnes bylo ve zprávách několik reportáží ze vzpomínkových akcí. Jedna z nich byla v Praze. Tři sta lidí se jí zúčastnilo. Tedy dvě desetiny promile obyvatel. Na každého účastníka připadlo 4 155 Pražanů, kteří zůstali doma nebo byli na předvánočních nákupech.
Proč odkaz Václava Havla tak strašně pozbyl důležitosti? Myslím, že je to dáno hlavně tím, že se za jeho odkazem začali schovávat nejen jeho tehdejší "spolupoutníci", kteří s jeho odchodem z funkce presidenta ztratili hodně na svém vlivu, ale mnozí další, kteří z Havlova odkazu začali používat části, vytržené tak, aby se jim hodily do krámu. Celá tzv. "pražská kavárna" vlastně vychází z jeho odkazu, ale spíše na jeho odkazu jen parazituje. Jenže to je jak se říkám "jízda na mrtvém koni". Takto "používaný" odkaz je podobný odkazu jiných, již dávno zapomenutých nebo dokonce zatracených velikánů. Dokonce "autorská práva" na "Lavičku Václava Havla" v Tel Avivu, kterou se jeho "pohrobci" pokoušeli městu prodat za 30 000.-. Po značném rozhořčení veřejnosti sice od toho ustoupili, ale myslím, že ani za ten nápad by je Václav Havel nepochválil.
Stále odvolávání se na jeho dílo, jeho ideje a myšlenky nakonec i u mě vytvořily ke jménu Václav Havel jakousi nechuť. Nikdy jsem si jej nestavěl na piedestal, mluvil jsem s ním jenom jednou, jen pár frází, z nichž se nedalo usoudit nic (a to ještě nebyl president), ale docela rád jsem ho poslouchal v neděli v Hovorech z Lán, které jsem ale často nedoposlouchal do konce, protože mě jeho bručivý monotónní hlas uspal. Byl to ale člověk, který nemluvil tak, jak jsme bývali od potentátů zvyklí. Jeho slova byla "smysluplná". (Myslím, že tohle slovo skoro vymyslel právě on.)
Dnešní potentáti, ať už se na Havla odvolávají nebo ho naopak zatracují už ale zase mluví tak, jako bývalá komunistická věrchuška. A to není jen náš Slávek Sobotka, ale i všelicí činovníci EU - ale nakonec ui ten Barrack Obama. Kdy jsou ty doby rétorů, kteří na shromáždění prohlásili "Ich bin ein Berliner!" a sklidili nadšený potlesk tisíců. Teď už jenom na tom výroku parazitují jiní. Kdekdo je Charlie Hebdo, kdekdo něco jiného.
Povrchní žvásty, následované šílenstvím na sociálních sítích, které, jak se zdá, nahrazují demonstrace na náměstích. Je to pohodlnější, bezpečnější a dá se přitom popíjet káva a něco chroustat. A oč je to pohodlnější a bezpečnější o to má taková podpora menší význam.
Taková "elektronická existence" se nebojí někoho tvrdě napadnout ani v diskusi. Protože ví, zvláště když je kryta nickem nebo falešnou identitou, že mu přes hubu nikdo nedá. Do očí by to nikomu nedokázal zopakovat, ani kdyby jeho oponent byl o dvacet centimetrů menší a třicet kilo lehčí. A navíc - zdaleka to nemusí být skutečná osoba. Je to třeba jen kousek kódu, programu, v počítači někoho, kdo chce tak demonstrovat, že má "širokou podporu veřejnosti".
A s médií je to podobné. Kdyby bylo možno za lži a manipulace novináře trestat, byly by zprávy mnohem kratší a uměřenější. Tak jenom vzniká ve společnosti vlastně zcela zbytečné napětí - a není možno svobodně diskutovat o skutečně důležitých věcech.
Na to teď nemáme čas - nálepkujeme protivníky.
Fotka je ze dvorku před ateliérem Olbrama Zoubka v Praze.
P.S.: Tu sochu dívky (zcela vpravo) potkávám často. Stála dlouho ve foyer v našem Ústavu, pak jsem ji vezl vrátit Zoubkovi (vaří vynikající kafe!) a naposledy jsem ji potkal v Litomyšli na zámku.
P.S.: Tu sochu dívky (zcela vpravo) potkávám často. Stála dlouho ve foyer v našem Ústavu, pak jsem ji vezl vrátit Zoubkovi (vaří vynikající kafe!) a naposledy jsem ji potkal v Litomyšli na zámku.
Odkaz Václava Havla zajisté nepozbyl důležitosti. Měl-li kdy jakou, má ji i nadále. Ale připomínat si čtvrté úmrtiny kohokoliv (kromě našich nejbližších, které si připomínáme každým rokem), to už hraničí s posedlostí. Navrhuji omezit se napříště na násobky pěti, nebo lépe, deseti. Napřesrok si připomeňme páté úmrtiny, připijme si na jeho počest z Lahvičky Václava Havla, a pak si od něj dejme na pár let voraz. V opačném případě hrozí reálné nebezpečí, že se nám Havel omrzí. A to dokonce i těm, kteří ho měli rádi...
OdpovědětVymazatExistence špatných novinářů a politiků není závažný problém. Tím je neexistence těch dobrých.
OdpovědětVymazatA svobodně diskutovat o skutečně důležitých věcech možno je. Ještě žádná generace neměla k dispozici tak svobodné prostředí jako máme my v podobě internetu. Chce někdo vydávat noviny nebo dokonce provozovat televizí kanál? To dnes může na internetu téměř bez nákladů.
Že to nedokážeme využít, za to i můžeme sami.
Václav Havel nebyl havlistou.
OdpovědětVymazatNásobky 5-ti, lépe 10-ti E.K:
OdpovědětVymazatAno, všeho moc škodí, i toho nejlepšího. No a je-li to nejlepší navíc nejen nadužívané, ale zároveň s tím překrucované, využívané a zneužívané, no tak to už nejenom škodí, ale přímo volá po rasantním zatrhnutí něčeho takového.
Mediální scéna / ZŽ:
Ano, to konstatování, že problémem je především neexistence těch dobrý, to je dobře „trefené“. Nějaké dobré přece jenom máme, takže existují. Bohužel ale nejsou na místech, kde by byli dobře vidět a slyšet a tím pádem není ten jejich vliv dost silný.
Havel nebyl Havlistou / Obuvníkovi:
Ano, to je velmi krátká věta s nesmírně hutným sdělením.
Zneužití jakékoliv! ideje je asi zákon vývoje.
OdpovědětVymazat(I když "humanitární bombardování" je echt Havlův výrok.)
Otázka:
OdpovědětVymazatKterá strana konfliktu v Sýrii bombarduje "humanitárně"?
Američané? Turci? Francouzi? Rusové? Saudové?
Bombardování v Sýrii:
OdpovědětVymazat„Humanitárně“ bombardují Saudové, Turci, Spokojené státy a Žabožrouti. Usilují tím o svržení „diktátora“ Asada a „demokratické“ zvolení nějakého islámského diktátora, podobně, jako se to stalo předtím v Egyptě, případně pod záminkou něčeho takového chtějí Sýrii uvrhnout v chaos, i když na ten by, podobně jako na ten libyjský, asi doplatili všichni, byť nejvíc tedy Syřané a o to možná jde. Zkrátka jedněm se hodí „tlačit“ ke zdi Rusko a vychylovat tím globální rovnováhu ve svůj prospěch a jiným zase vadila Sýrie a chtějí vychýlit regionální rovnováhu ve svůj prospěch a některým vyhovuje od všeho toho trochu. Jak jedni, tak druzí i třetí si zahrávají s nepředvídanými a nechtěnými následky, které za určitých okolností mohu významně poškodit i je samotné. Nemyslím si, že by předvídavost a zdravý úsudek stály za rozhodnutími pustit se do těchto akcí, spíše naopak. Podobné pocity jako dnes my možná mívali lidé v době karibské krize, i když zrovna ta mi ve srovnání s tím, co se děje a oč jde dnes, připadne jako úsměvná epizodka.
Když jsme se přes Havlovo bombardování dostali až na Blízký východ, tak musím konstatovat, že tamní situace je (mi) nejasná. Ani Tereza Spencer možná nemá úplně jasno. Otázkou je, zdali je v tom "maglajzu" možné vůbec nějaký postoj zaujmout. O sféru vlivu jde, to jediné jasné je.
OdpovědětVymazatBombardování Srbska, zvlášť civilních cílů jako televize, považůsytátuuji za akt agrese a válečný zločin. Podpora UCK a mafiánského kosovsko albánkého "státu", to vše namířeno proti Rusku, se vymstila. Václav Havelv něčem měl dobré postřehy, v nečem byl naprosto mimo.Bohužel, i on ač to sám tak kritizoval, podlehl záři reflektorů a síle moci.Svým působem byl politickým mučedníkem, třebaže jeho mučednictví, jestli to tak vůbec lze nazvat, bylo frešácké. Na rozdíl od osudů jiných. Když se podíváte na výběr adorovaných, Václav, Nepomucký, Hus, Palach, Vonka a nakonec Václav Havel, mají něco společného. Naše kulturní tradice nefandí hrdinům a nakopávačům cizích prdelí.
OdpovědětVymazatVýběr obdivovaných:
OdpovědětVymazatNeozbrojená statečnost je obvykle až příliš sebe-záhubná. Jako příklad to rozhodně není vhodné k následování a už vůbec ne ve větším počtu. Za zmínku z mého úhlu pohledu stojí určitě Jan Hus, protože oblbovat a lhát se prostě nemá a kšeftovat a relativizovat s morálkou a manipulovat také ne, tečka, není k tomu co dodat. Vašek Havlů byl zase mnohdy takový úplně normální, vřele lidský kořala a sukničkář, to já občas, v dobách již strašně dávno minulých, býval také ;-) A Vašek Havlů býval také milý filosofující chlapík, co mnohé dění a záležitosti doby dovedl postřehnout a pojmenovat tím pravým jménem a okomentovat tím správným způsobem. Po smrti jeho první ženy Olgy se významně začala horšit kvalita lidí v jeho okolí a nejspíš to i ovlivnilo k horšímu jeho schopnost se správně orientovat v okolním dění.
Já osobně jsem od mládí obdivoval především ty, kdož jako legionáři pomohli založit na troskách monarchie náš stát a pak ty, kdož za další války bojovali v řadách RAF, nebo jako pěšáci u Tobruku, Dukly, nebo ty, kdož přiletěli jako parašutisté a poslali po zásluze ke všem čertům Heydricha. Myslím si, že zbraně v těžkých dobách k chlapům patří, grázly totiž jenom hubou a morální silou zastavit nejde a jestliže si to někdo myslí, tak je naprosto mimo realitu.
E.K. není EK, OK přátelé?
OdpovědětVymazat4P
@EK - Ach pardon, on už tu jeden EK obchází. Neuvědomil. Omlouvám. Napříště přizpůsobím!
OdpovědětVymazat@Drak - Ano, Havel s Olgou a Havel bez Olgy skoro jako by byly dvě zcela odlišné osoby. Během let po úmrtí paní Olgy zaznívaly dokonce takové hypotézy, že velká část toho, pod čím je podepsán Václav Havel, vyšla ve skutečnosti z její hlavy. Že ona to vymyslela, a on to vstřebal a formuloval. Když umřela, tak už neměl co vstřebávat a tudíž ani co formulovat, a podle toho to vypadalo. Škoda, že ten vývoj osobnosti VH v druhé polovině 90. let nebyl podroben nějakému systematickému psychologickému sledování, mohly z toho být zajímavé materiály...
@EK: Ano, mám tentýž pocit.
OdpovědětVymazatŘíkám pocit, protože fakta neznám. Ale paní Olga, dělnice u Bati, účetní, skladnice, prodavačka i uvaděčka v divadlem byla přece jen blíž průměrnému Čechovi než (byť velmi dobrá) komická herečka Dagmar Veškrnová.
A zásadní rozdíl - Olga si brala disidenta, Dagmar presidenta.
Vašek Havlů / Nonek / StK:
OdpovědětVymazatJestliže to někdo sledoval, nechlubil se tím, nicméně i kdyby ne, až tak dalece to nevadí, mnohé se dá dohnat i zpětně, materiálů je dosti a možná naopak bude i lepší, že uplyne nějaký ten čas, který otupí případné zbytečné a iracionální vášně, které by třeba mohly nastat, kdyby se v tom někdo začal vrtat zbytečně brzy.
Já si myslím, a nakonec nejenom já, že častokrát je chlap tak dobrý, jak dobré jsou ženské v jeho okolí. Ony jsou totiž častokrát velice nenápadné, protože je třeba ani trochu nebaví a neláká záře reflektorů a blesky fotoaparátů. O to líp jim to zpravidla myslí a o to líp jsou na tom zpravidla i charakterově. Dámy hrají v našich životech kolikrát mnohem větší roli, nežli by vůbec kdy byl Pán Tvorstva ochoten byť i jen připustit, jenže fakta hovoří jasnou řečí, kdo je nadán viděním vidí, kdo vidět nechce, ignoruje to a někdo dokonce tak zarputile a vytrvale, že na tom trvá i když si o to doslova roztříská hubu.
Smrt partnera, na kterého je někdo zvyklý desítky let, může a také obvykle drtivě zasáhne. Toto se přihodilo i VH. On před smrtí Olgy a on po smrti Olgy už nebyl ten samý. Blbé je, že se to na něm podepsalo tak moc a tak blbě a potažmo ale samozřejmě i na nás všech.
Kocoure, nemyslím si, že by v případě rozdílů mezi Olgou a Dagmar šlo o blízkost mezi nimi a lidem a to jen a pouze na základě profese. Lid častokrát přímo zbožňuje komedianty, viz třeba Pavlásek ve finále taneční soutěže že :-) Jenže lid nezbožňuje všechny, ty lidovější má obvykle mnohem raději, nežli ty namyšlené. Olga si získávala lidi svým zvláštním způsobem a silnou roli v tom hrála její tichá skromnost. V tomto ohledu zůstala Dagmar daleko vzadu, nedostižně. Byla prostě jiná a hlavně nebyla ani tak inteligentní, jako Olga, ani tak zkušená a už vůbec ne skromná.
Líbí se mi, co a jak jste tady napsali o těch dvou ženách, pánové. Všechno tak, jak bylo. Správně!
OdpovědětVymazat2 Drak:
OdpovědětVymazatKumštýře mohou lidi obdivovat, mít rádi - ale skutečně mu rozumět nemusí (a obvykle taky nerozumí.) A netýká se to jen herců. Spisovatelé jsou na tom stejně.
Láska "lidu" je ale vrtkavá. A to v obou případech. Ano, ženy mají velký vliv na muže. A někdy je to i naopak. A někdy je to vliv dobrý a někdy naopak.
Nojo, co s tím...?
Nic, jen s tím počítat.
Navrátiv se z prvního Štědrého večera dětí mé cerky v matičce (budou tři...), stručně po římsku prostě zatím jen přitakám ad pí O. a pí D.: Ita est. Ano, tak jest. Respektive tak bylo.
OdpovědětVymazatproSTK
OdpovědětVymazat..Nojo, co s tím...?
Nic, jen s tím počítat......
A na konec "jen" počkat.
4P
A ta TEREZA S.........
OdpovědětVymazatVšichni (ona )TO!Vědí, ale kdo za tím stojí ví jen B a paní Buchtová....
4P
další až podle obdarování, jen ten rozum se nevrací. EHMEHM
ECCO Terezko, nějak su mimo...
OdpovědětVymazatjen rychle na pravo.
OdpovědětVymazatVzkazy:
* Tak tohle je síla! Nicméně - kdekdo to tušil. Jenom se o tom u nás (v EU) nesmí psát
4P
Jestli tě to utěší, KOCOURE, nejsi mimoň sám! EKO myslí Specerovou, zdá se. A je z toho ještě větší mimoň, než my dva.
OdpovědětVymazatPosílám vánoční pozdravení. Časoprostor nám nedovoluje podat si ruce, tak alespoň tady, symbolicky.
OdpovědětVymazat2 STK
OdpovědětVymazatPro mě je Sýrie jasně daná tím, že za Asada (otce i syna) žily v Sýrii nemuslimské menšiny relativně klidným životem (v porovnání s prakticky jakýmkoli jiným státem, kde převažují muslimové).
2 Drak Pražský
1. Obávám se, že Olga měla na VH vliv, jaký asi ocení s odstupem další generace. Je docela možné, že ho do jisté míry "vytvořila" do té podoby, která dostala důvěru coby první polistopadový president.
2. Hrdinství VH v opozici vůči režimu má ovšem tu stinnou stránku, že VH byl bezdětný, takže si mohl dovolit věci, jaké si rodiče dětí, aby jim nezpůsobil režim nějakou větší újmu, prostě dovolit nemohli. Riskoval jen sebe, a ne osoby na něm závislé.
VH / A.S.P.:
OdpovědětVymazatAno, VH vidím dosti podobně, jen drobně upřesním:
On a Olga riskovali v dobách před listopadem jen sebe sama a toho druhého. Už když máte někoho, na kom vám záleží, tak zranitelný jste, sice na tak moc a tak silně, jako přes vlastní dítě, ale jste.