Nedá se to vypnout, Astone, nedá. Z několika důvodů. Přes internet jen už ovládáno spousta systémlů a i když se v závažnějších případech jedná o sítě od netu nějakým způsobem isolované, vždy někdo vymyslí způsob, jak se do nich dostat a ovládnout je. Spousta informací prochází i veřejnou částí. Od příštího roku přibudou i e-recepty. Vypnutím sítě by nastal chaos srovnatelný s válečným stavem, kdy by se musela vymýšlet náhradní řešení na mnoho systémů. E-obchodování, e-bankovnictví, e-jízdní řády a rezervace, dokonce i e-televize - propojeni jednosměrné TV sítě s internetem. O informačních (a desinformačních) funkcích internetu nemluvě.
Vypnutí sítí by se rovnalo vojenskému napadení - ostatně si myslím, že to bude ve válečném stavu jedno a z defenzívních opatření. Případně útočných - pokud útočník bude přesvědčen, že tím způsobí nepříteli škodu. A i kdyby zůstal internet v provozu, budou se budovat různé "ohnivé zdi", aby se informace z jedné strany nedostaly na tu druhou.
Docela by mě zajímalo, jakým způsobem by se změnila současná informační válka na internetu i jinde. Zatím to vypadá, že tam bojuje místní "pátá kolona" s vládními silami a cizí státy do toho boje zasahují jen minimálně i když se nás establishment pokouší přesvědčit, že se to děje masivně.
Zatím se "filtry" na internetovou komunikaci nasazují jen minimálně, protože se provoz rychle převede jinými cestami a tam nemá policie ani vojsko obvykle své odposlechové (špehovací) body, prostředky a tak ztrácí nejen kontrolu, ale i dohled nad tím, co se děje.
Získat kontrolu nad tím, co si lidé myslí a sdělují je čím dál tím těžší až nemožné. Protože na informačním "trhu" je spousta propagandy různého zaměření a propaganda se navíc neznatelně prolíná s reklamou (MikeJePan). Dneska už začínám mít podezření, že i reklama na ruskou vodku nebo na dovolenou v Egyptě je politikum. Jenže netuším, kdo za koho "kope".
Už se zdaleka nevládne tak snadno, jako když vycházely jen troje noviny (pod kuratelou HSTD, pak UPS) a vysílaly tři rozhlasové stanice (pod tímtéž dohledem) a zbytek světa byl zarušen rušičkami, prohlídkami na hranicích a výše zmíněnými úřady.
Neexistenci (nebo jen nepřesvědčivou, latentní existenci) cenzury se snaží nahradit média mainstreamu stejně jako kdysi. Jenže jsou spíše otravní než úspěšní a dělají tím vlastně ideovým cílům věrchušky medvědí službu. "Lid", už znovu zvyklý na propagandu, si totiž prostě všechno obrátí do negativu.
Často je propaganda tak úpěnlivá, že paroduje to, co má propagovat.
Zatím se pokusy věřchušky, pražské kavárny případně sluníčkářů dostat internet pod kontrolu (čti pod svou kontrolu) u nás nepovedly. A až se to jednou některé zájmové skupině povede, informační toky si brzy najdou jiné cesty, stejně jako voda, prosakující do sklepa.
Poslední slovo má Neviditelný pes a Aston:
"Zdá se, že lidstvo svými sociálními sítěmi zplodilo cosi, co se vymyká rozumovému uchopení. Jako by se otevřela Pandořina skřínka a vyletěli běsi. Džin se do láhve hned tak vecpat nedá, jakmile ho jednou pustíme na svobodu. Zároveň je to varování, co všechno ještě přijde, až se sugestibilita zprostředkovaného vnímání zesílí."
Kocourova poznámka stranou:
Strávil jsem dva minulé roky stovky hodin před opičími ubikacemi, abych pořídil několik dobrých fotek. A při tom čekáni na záběr jsem si všiml, že v tlupě primátů je to s předstíráním (lží, propagandou) vlastně stejné, jako u lidí. Vždy jim (i nám) slouží ke získání nějakých výhod, benefitů. Ať už je to jídlo, postavení v tlupě nebo sex.
Síť je jen prostředek. K dobrému i zlému. Jakýkoli nástroj dostupný hlupákům zvyšuje jejich destrukční i sebedestrukční možnosti. Jestliže je někdo natolik hloupý, že se sám zahubí, nezaslouží si žít.
OdpovědětVymazatPříroda se zbavuje různě defektních. Bez toho by nebyl vývoj. Většina těch, kteří "trpí" kyberšikanou a sebepoškozováním na základě informací šířených (nejen) elektronickými médii, je defektní. Je nositelem defektů genetických, kulturních, nebo obojích.
Problémem kyberšikanovaného, který je "dohnán" k sebevraždě je jeho patologická závislost na kyberšikaně. Na "sociální" sítě o sobě důvěrné informace, slídí, kdo kde o něm zjevil něco hnusného, aktivně sa zapojuje, sdílí kontakty. Žije ve virtuálním světě. A především se tuze nudí a má hovno co na práci. Nemá přirozené sociální kontakty a zájmy. A nenechá si poradit ani pomoci. Když je mu dáno nové telefonní číslo a nový mail, zakrátko je mají jeho "tyrani" a "kyberšikana" pokračuje. Oběť je ráda obětí. Být obětí je závislost. Příběhy kuberšikanovaných a podlehnuvších návodům na sebezničení jsou jako přes kopírák.
Závislost na cizí autoritě. Na autoritě, která není v rodině. Když lidé nežijí spolu ale jen vedle sebe. Pak je divení jak se mohlo strát co se stalo.
Jestliže někdo pořád leze do hospody kde je smrad, drahé mizerné jídlo a pití, a pravidelně tam dostává přes držku, třebaže je spousta dostupných lepších hospod, není mu pomoci. Stejně na Intermetu.
Ano! Já to vím.
VymazatProč to ale nevědí dokonce snad ani netuší novináři a věrchuška?
Proč aspoň nemlčí, když mají zábrany to říct na plnou hubu?? U novinářů to celkem chápu - není o čem psát, protože to, co se psalo včera má fousy až po zem. Ale dívat se jak to přežvykuje Chovanec - to je k vzteku.
Jinak - nikdy by mě nenapadlo se přihlásit do Ksitoknihy nebo podobných. Netoužím o sobě někam sypat nicotné informace. Stejně jako nechodím bez gatí.
Ano, síť je jen a pouze prostředek tak, jako spousta jiných věcí kolem nás a stejně jako ty jiné věci kolem nás je třeba jí umět používat. Čím dál tím rozšířenější domněnka, že moje bezpečí je problémem někoho jiného, nežli především mě samotného, je zcestná. Kdo si něco takového myslí, doplatí na to a odskáče si to. Chápu, že když oba dva rodiče musí docházet do práce, že není úplně snadné udělat si dostatek času na děti a jejich výchovu a najít na to dost energie a sil, ale je to nezbytné, žádný ouřada, žádný zákon či státní počin to za ty rodiče neudělá a nesejme z nich to břemeno a tu odpovědnost. Přání a touhy mnohých, aby jim stát usnadnil život a výchovu prostě nejsou reálné. Na to přeci jeden nepotřebuje ani 3, ani 2 a dokonce ani jeden vysokoškolský diplom, aby to pochopil, nebo snad ano?
VymazatZačínám mít internetu plný zuby i duši. Lidi si tu plácají játra, navzájem se oblbujou, a kdyby psali zlato, ničemu a nikomu to nepomůže. Je to dobrá síť pro schizofreniky a kecálky.Omlouvám se všem, kdo si to vztáhli na sebe. Jsem jedna z vás, takže nadávám i sobě. Je to ničidlo času, neplodná tůň, jsou to vyhaslý kamna v zimě a samota v návalu lidí.Je to mraveniště, kde ale není žádný řád. NEBAVÍ MĚ TO!
VymazatAstro, síť je zrcadlo svého uživatele, je přesně takový, jakým způsobem ho uživatel užije, nebo k němu přistoupí, určujícím je tedy ta olysalá opice mezi židlí a klábosnicí. Cokoliv ta opice zvoře, nebo udělá blbě, nebo se jí něco přihodí, že jí dík její naivitě někdo oblbne, obere, zmanipuluje, naštve, nebo se stane cokoliv jiného dalšího, uchýlí se ta opice k oblíbenému psychologickému oslímu můstku a shodí svou vlastní blbost, lenoru, neprozíravost a cokoliv dalšího na tu síť... Ona přece není blbí, hloupá, neschopná, hnusná, atd, atp, to ta zatracená síť...
VymazatPosldní dobou se, Astro, zabývám spíše informátory než informacemi. Ti, kteří jsou konzistentní přijdou vložit do krabičky "jedlé". Ti, kteří mění názory častěji než ponožky odhazuji do koše "nestravitelné". Dá to vytřídění sice práci, ale pak aspoň jednoho nebolí žaludek, když konzumuje nějaké ty "informace".
Vymazat===
Z poslední doby: Zapnul jsem HD v hlavě a uvědomil si, jak se pozvolna rozpadá Katolická církev - a tím pádem i náboženství. Beru to podle kvality papežů: Wojtyla -> Ratzinger -> dnešní kryptokomunista a sluníčkář František.
Neboli "nastavováním druhé tváře" agresorům dosáhneme jen zničení naší vlastní kultury. Copak říká papa František na vypalování křesťanských kostelů v muslimnských zemích? Co na zabíjením křesťanů kvůli víře? Co na daně, které musí platit muslimům za svou víru? Díval jsem se do překladů jeho projevů - a "Franta mlčí".
Protože papež je prvním zástupcem Boha na Zemi, znamená to, že Bůh od křesťanů dal ruce pryč?
Pár drobných poznámek
VymazatToho času na výchovu potomků asi zbude většinou přijatelně když:
- člověk není workoholikem
- nebo se nenechá zblbnout reklamou co všechno musí mít a nebere si další práci
- nebo nemuukoukat všechny nesmyslné seriály v televizi
- a našlo by se ještě leccos dalšího případně různé kombinace
Ano hlavní problém SÍTĚ je ta olysalá opice mezi klábosnicí a židlí, jenže 90% z nich nebo víc nemá schopnosti (ať už mentální nebo technicko odborné) na to, aby bez podpory nebo ochrany síť bezpečně používala.
Co s tím? Síť pro pár procent těch schopných? + případně pár dalších procent co mají na to si podporu zaplatit? Těch co na to mají je určitě mnohem méně než polovina dospělé populace, ale volební právo má prakticky celá dospělá populace. A na struny závisti brnkají a závistivé ovečky úspěšně lapají ....
Přesně tak kapitáne a stejně jako 90 % nenení schopni si poradit si trochu slušně se sítí, tak si není schopno poradit ani se sebou samými a vlastním životem, natož pak s výchovou dětí. Podle toho to také vypadá. Volební právo ale bohužel mají. Podle toho to také vypadá. Co s tím? těžko říct, vrátit se v čase zpátky do dob, kdy volí a rozhoduje jen ten, co udrží zbraň a platí daně? Sice nic moc, ale rozhodně to fungovalo o dost lépe.
VymazatAby se někdo necítil uražen přiznávám, že také nejsem schopen používat síť bez občasné rady a vzdálené pomoci.
VymazatKapitáne, je dobré znát svá omezení, já se třeba nepouštím do stavby hudebních nástrojů, moc toho o tom nevím a tak to nechávám povolanějším. Kdybych se tím zabývat chtěl, jednak si něco o tom přečtu a také bych zkusil bych najít někoho, kdo by do začátku trochu „zaučil“.
VymazatZkrátka a dobře když něco nevím, tak se zeptám zkušenějších, kteří o tom něco vědí a není na tom zeptání se vůbec nic divného, pitomého či potupného. Pitomé spíš je nezeptat se a „naběhnout“ si pak nevědomky rovnou na vidle.
Ano, síť já užívám prakticky, je to nejrychlejší možnost, jak něčemu pomoct, něco pošoupnout nebo dobře zařídit.
OdpovědětVymazatZkraje připomínám boj za dvě lavičky na zastávce tramvají, který jsem prostřednictvím sítě ukončila vítězně. Tentokrát mám tučnější sousto, do kterého jsem se zakousla a nehodlám povolit.
Je zapotřebí udělat něco s tramvajovou linkou číslo 23. To už je mašinérie na velkou bitvu. Napsala jsem námitku Městskému úřadu pro Prahu 2. Obdržela jsem komunální odpověď, jako za komančů. To mi zvedlo moje vlastenecké mandle a rozhodla jsem se pro boj. Náhodně mi padly do noty nově vzniklé noviny, nazvané "Jejich dvojka - aneb co si v radničních novinách nepřečtete".Hodlají se zabývat přešlapy Úřadu a stavět věci na správné nohy. Přeposlala jsem jim veškerou svoji korespondenci s Úřadem, kterou vzali za své a v boji mi pomůžou. Držte mi palce, já se nedám, aspoň takhle nějak dobře zúročím smysl internetu.Nemlátím prázdnou slámu
Astro správně. Využiješ svůj čas a síť jako nástroj k tomu, abys pomohla jiným i sobě. Hlavně se udrž natolik v klidu, aby se Tě hloupé či arogantní odpovědi, nebo i ty obojího druhu najednou, prostě nechaly klidnou a Ty Jsi jen vždy pohotově vymyslela způsob, jak jim takto poskytnutou „munici“ co nejlépe omlátit o palice. Praha není jediné město na světě, které z jakéhosi zvráceného a úchylného důvodu bojuje proti svým vlastním obyvatelům, ale na druhou stranu, když si to ti obyvatelé nenechají líbit a budou se ozývat, nebudou to ti zmetci aspoň mít tak snadné. Na druhou stranu ale by bylo nemoudré nechat se tím utýrat.
VymazatBaže, Dráčku. Takhle já si představuju boj - já sama samičká můžu něco udělat ve prospěch mnoha lidí. Takže o tom jen prázdně nekafrám, ale konám. A konám vždycky, když cítím, že je to zapotřebí a že já to zvládnu. Pouštět se do bojů jen hubou je marnost nad marnost a škoda času, který si člověk krade pro nic za nic z vlastního života.
VymazatVytáčet se nenechám, mám silný pud sebezáchovy, maximálně mě něčí blbost podšprajcne a já se pak snažím ještě víc.Dobře jsi zhodnotil,že Úřad občas pracuje proti občanům, to už je otázka další, protože se na ni ptáš PROČ. A to je potom politika, prachy a hádanice a strkanice. Ozývá se většinou vždycky ten, komu je křivděno. Tak jsem to vzala na sebe za ostatní, kteří nemají třeba možnost se domáhat toho, co je zapotřebí. Ta tramvaj se týká starších a starých lidí a možnosti používat ji. Žije jich v téhle oblasti více než polovina, ostatní jsou mladí a nebo jezdí auty.Nejmíň měsíc jsem si dělala soukromou anketu - bavila jsem se s lidmi na téma, jak vám ta tramvaj po změně obslužnosti pomáhá...všichni jen nadávají. Takže to mě vyhecovalo. Já totiž taky nadávám.
K sociálním sítím:
OdpovědětVymazatPřipadá mi to tam jako v hospodě, kde jeden překřikuje druhého a řeší se tam naprosté hovadiny. Důležité je "být slyšen" a to za jakýchkoliv podmínek. I sebe destrukčních. Ono se stačí podívat na některé "jutubery". Pro pár souhlasných kliknutí si klidně rozbíjejí hlavu flaškou od šampáňa nebo cihlou, strkají si hořící raketu do zadku nebo chodí po kraji střechy mrakodrapů. Teprve až spadnou nebo jim rachejtle roztrhá zadek mají pocit, že jsou slavní. Ovšem nanejvýš na pár dní a jen v určité komunitě podobně smýšlejících. Pak tam někdo jiný na YT natočí něco ještě šílenějšího - ten zas bude králem. Tohle jsem si uvědomoval, když jsem četl Schumacherovo konstatování.
Opice, nic než mladé hloupé opice.
Máme tu to naše příjemné zákoutí a je nám tu celkem dobře ne? Proto sem čas od času rád zavítám. A an druhou stranu opravdu necítím jakoukoliv potřebu překřikovat se s umíněnými osly kdekoliv jinde, to je lepší a hlavně mnohem zdravější sebrat se a jít ven :-)
VymazatKocoure, to je v pořádku. Ať si delají co chtějí. Ale ať pak neotravují se svými nářky, nedožadují se pomoci.
VymazatI když, ani to mně nevadí. Vadí mi jiní lidé, kteří to tahají mimo prostor, kam nechodím a snaží se z toho udělat můj problém.
Včetně policejních manévrů a blbých keců kolem toho.
Jak někdo úžasný si na internetu pustil někou 3,14 a v důsledku toho skočil pod vlak. Problém je u holek, v jejich nácti, jedna, která je větší 3,14 než druhá, tu druhou zmanipuluje k sebevraždě. Aby při tom nebyla sama. Kdo má čas lozit po netu aby se tak choval jako hovězí, je mu houby zle. Tohle je choroba z luxusu.
Obuvníku, v podstatě souhlas. Jedni debilové, zpravidla ti mladiství, z nedostatku rozumnějšího a účelnějšího trávení času, ubíjejí ho mnozí debilním kravinami, někdy s blbými následky. Jiní debilové, už dospělí, kvůli tomu nemístně otravují a buzerují, dost dobře nechápu proč. Měli by je poslat do háje.
VymazatMám podezření, že celý ten humbuk kolem té zatracené Modré velryby může být součástí mediální palebné přípravy k tomu, aby se rozhýkaní osli a ubečené hloupé ovce daly snadno a ochotně dokopat k tomu, aby si dobrovolně nechaly nasadit „Velkého Bratra“, který je bude na internetu a asociálních sítích oficiálně ochraňovat a ve skutečnosti šmírovat, filtrovat, manipulovat a zneužívat informace tam získané. Ne že by se to už dávno nedělo, ale přeci jen to není tak úplně legální a tak úplně v pořádku. Mnozí zjevně chtějí, aby už konečně bylo.
OdpovědětVymazatStella
OdpovědětVymazatMy vyžilejší (já) máme nějakou imunitu a ještě nějaké zbytky (já) orientace.
Ale ti nejmladší jinou než virtuální realitu často nepoznali. Což je nejdřív problém jejich rodičů. Pro děcka je internet slovo boží.
Z Velkého Bratra, ze záměru, bych strach neměla. Všechno nezvládne.
V rádiu jistojistě zase říkali, že Velryba existovala. Jenže to bleskově přitahuje pozornost....
Stello, nechce-li se někdo věnovat dítěti, je to prosté, metod antikoncepce je hromada a je to podle mě lepší řešení, než přivádět na svět nešťastníka, o kterého nestojí ani jeho vlastní rodiče.
VymazatTo Stella / Drak:
VymazatPovažuji za základní povinnost rodiče, aby se postaral o toho tvora, kterého přivedl na svět až do doby, kdy je tvor schopný samostatné existence - ale ani o den déle. Pokud mi něco vadí jsou to "děťátka", která využívají služeb "mamma hotelu" a nijak se nerevanšují. Považují to za samzřejmost. Moji rodiče mi v okamžiku, kdy jsem začal vydělávat (bylo mi patnáct) okamžitě napařili příspěvek do domácnosti. Teď už vím, že to byla malá částka - ale tak nějak jsem tenkrát pochopil, že musím kooperovat. A poznal jsem cenu peněz. U svého kluka jsem udělal totéž. Ani já ani on jsme nikdy neměli tendenci "padat do dluhových pastí" a podobné věci.
Ovšem když si matka za služby "mammahortelu" osobuje právo mluvit do života již dospělému člověku je něco dost špatně.
Kocoure, já sice začal vydělávat později, ale jakmile jsem začal vydělávat, automaticky jsem začal přispívat. Jestli by mi byli bývali po pár výplatách řekli netuším a už nemám možnost se zeptat.
VymazatPánové samozřejmě, že starat se a postarat se o dítě je povinností rodičů až kamsi k rozhraní mezi dětstvím a dospělostí. A začít učit dítě, aby se umělo starat se samo o sebe, je potřeba čím dříve, tím lépe. A když už dospěje, je zapotřebí držet se na uzdě a nekecat mu příliš do života, spíš se v tomto ohledu držet na uzdě a napovídat mu případně spíš dobře míněnými dotazy nežli větami „... ale měl(a) bys spíš udělat... “. A také je nutné smířit se s tím, že dítě se může rozhodnout jinak, než bychom to udělali my na jeho místě, ale je to jeho život a my to musíme respektovat. Tohle na tom bývá někdy docela těžké, ale je nutné to umět. Narůstající počty problémů a „mamánky“ v mamáhotelech ale dávají jasně najevo, že s výchovou se v poslední době mnoho špatného a vyloženě nesprávného. Děje se to nejspíš proto, že výkon ekonomiky mnohým dovoluje ztrácet čas naprosto bezcennými kravinami a netrápit se příliš myšlením nad tím, co je podstatné a důležité a co vůbec ne a podle toho to pak ale s mnohými dopadne.
VymazatDraku, v podstatě souhlasím
VymazatJen mě napadlo, jestli mamánci v mamahotelech nejsou alespoň částečným produktem nynější doby, kdy paternalistický stát člověkovi na jedné straně osekává oblasti kde se může svobodně rozhodovat s tím, že potom ponese následky a na druhé straně v podstatě nařizuje rodičům jak mají děti vychovávat a činí je zodpovědnými i za nepříliš významná bebí.
zkrátka, doba vymknutá z kloubů šílí
Asi by byla zajímavá statistika jaké procento mamahotelů provozují samoživitelky a kolika z nich se podařilo otce odstřihnout tak dokonale, že nemá ani hlas poradní.
Kapitáne, nepochybně se na tom to soudobé šílení do nějaké dost poznatelné míry nepochybně podílí, to víte ty blbé, následování nehodné příklady z jakéhosi úchylného důvodu „táhnou“ mnohem líp, než ty dobré. Sociologická studie na toto téma by nepochybně byla zajímavá. Kdyby s tím někdo něco chtěl podniknout, bylo žádoucí takovou studií začít.
VymazatJenomže policie se tou 3,14 musí zabývat, protože navádění k sebevraždě je trestné. Kdyby se nezabývala, tak nějaká 3,14 bude řvát, že se nezabývá.
OdpovědětVymazatObuvníku, nevadí mi, že se tím zabývá policie, ta to má v tichosti ověřit a v tichosti uzavřít, nic víc a nic méně od ní nikdo nechce. Mně vadí mi ten debilní humbuk kolem toho a magoři v bedně, s očima vyvalenýma navrch hlavy, co tam řvou, jako když je na nože berou. To byl ale hloupý exemplář, ten dnešní, ten snad věří i tomu, že v novinách se tiskne pravda a na „teorii“ o chemtrails pravděpodobně taky...
VymazatSlovy klasika: "Zlatý prciny" :-) Krásný den všem z "hospůdky"!
OdpovědětVymazatI tak se to dá vyjádřit :-)
VymazatÚvaha fotografická
VymazatVyzvedl jsem opravený objektiv, ten co je na fotce zrcadlovky v koteku. Podle první zkoušky se zdá, že ostří přesně. Tak dušička má pokoj. Jenže co s tím, když komplet s foťákem váží přes kilo.
Při procházkách jsem si zvyknul na kompaktíky. Lehké, kapesní, příruční, netížící, nepřekážející. Ne vyrazit s brašnou "Jdu fotit." Kdepak. Ne děsit svět "Pozor fotograf!" Svět je lekavý a chová se. Říkám si "člověče, musíš jen tak nalehko,nenápadně, kdyby něco přišlo do cesty. Abys to nevyplašil." Včera jsem šel přes Václavské náměstí, uprostřed výstava oceněných plakátových fotografií. Prohlížím a říkám si "před tím, že bych měl padnout na pozadí?" Banality, dvanáct do tuctu. Takových a daleko lepších, co lepších, úchvatných, je plný Internet. Když tohle vidím, přechází mě chuť "dělat umění". Není lepší místo toho jen tak se dívat? Jdu podívat se ke Škodovi, na foťáky. V přízemí knihy fotografií a o focení. Akty. Záplava oblin, bradavek a zákoutí. To už není haute cuisine fotografování. To je fotořezničina. Tisíckrát to samé.
A na cestách? Není lepší jen tak se dívat? Místo focení koupit si pár pohlednic? A pro "Já a Eifellovka" mít v kapse obyčejný kompaktík? Když už. Místo toho obtížený brašnou s vybavením se plouhám městem či krajinou a místo abych vnímal a v sobě ukládal všechno to pěkné za zajímavé, hekticky se zabývám výběrem objektivu, clonou, časem, světlem a vším možným nastavením. Abych nakonec z procházky nic neměl a na disku příbyly další mega a gigabajty které snad jednou budou prohlédnuty, zkritizovány a s příslibem, že "z toho by něco mohlo být" tiše zapomenuty.
Tak si říkám "člověče, máš to zapotřebí?"
Člověče, tohle dilema jsem si už vyřešil
VymazatChodím, dívám se, případně žasnu a tu a tam něco "buchnu". Bez jakýchkoliv ambicí. Vlastně s tím, že to zběžně zkouknu až to půjde z foťáku na disk a asi při tom trochu promažu ty nejhorší technické nepodarky. A že možná někdy, až jednou ... až už nebudu moci a budu mít čas, že se k tomu třeba vrátím a připomenu si, kde jsem byl a jak tam bylo pěkně. Ono přece jen, když je nějaký doklad, mozek snadněji přehrává sovislosti.
A jinak, ano, zrcadlovka s dalším objektivem má kilo a půl, ale je to Zrcadlovka. Když zadám povel, sklapne kufry a provede. Asi se kompakty už doooost zlepšily pokud jde o rychlost a citlivost, už to nějak nesleduji, ale myslím si, že daleko větší snímač má furt něco do sebe. A že 2 skla s menším rozsahem zoomu se lépe vykorigují než jedno ultra.
Vlastně je to jako vždy v technice. Něco za něco. A je každého věc co si vybere. Já zatím to kilo matroše navíc. Zatím dnes. A co bude zítra? Zítra
Panstvo, je tu fůra fotografů. Takže hned jak se zbavím MUZ-OPT-y (muzikálu/operety) tady nadhodím téma: Proč vůbec fotit?!
VymazatPro Kotek mám nafocené nějaké zlepšováčky a udělátka pro bezzrcadlovku - taky k tomu musím napsat text. A pro přátele článek o tom, jak se dělá s mirorrlessem CANON M5. Zatím krátce - dobře. Kvalita zrcadlovková, přehled ultrazoomový. Váha tak nějak mezi tím. Ale tělo skoro nic neváží. Objektivy ano. Měl jsem půjčený "kratší dlouhé sklo" pro Canon (Thajwan) - umělá hmota obal i část čoček. No - je lehké a levné. To jsou jediné plusy.
S objektivem je to stejné jako s mikrofonem. Jsou mikrofonky zvíci čočky (hrách je proti nim velký), fungují - ale ten zvuk je jakýsi... Dtto skla. Dobré sklo je těžké - a drahé. Takže střídám ultrazoom a bezzrcadlovku, v tašce mám pořád kompaktík KODAK za 500.- Poslední dobou jsem nejlepší fotky udělal tím kapesním nesmyslem za 500.-
Ale pořád dumám o smyslu. Já ho pro sebe mám. Místo abych žvanil, udělám fotku. Když se povede, je za několik stran textu.
===
Ono je to těžké. Romeo a Julie. Téma jak hrom. Je už jako klasická činohra, moderní adaptace, dva různé balety a dvě opery.
Takže se "naši" (Boris Urbánek a Jarek Nohavica) rozhodli, že to udělají jako muzikál. To tu ještě nebylo. Zítra a pozítří budu s Jarkem a budu se ho ptát PROČ!?
S fotkama je to dost podobné.
Jak by se mělo dělat s canonem M5, než výborně?
VymazatAž na ty těžké objektivy. Buď sklo uvnitř nahradit úžasným vrstvami opatřeným plastem, nebo úplně nová technologie. Jenže když je použitelné starší sklo, proč toho nevyužít. A jak se zvykne na elektronický hledáček ukazující plusmínus co z togo vyleze, zpátky se už nechce.
Mně vadí tahat připojený přespůlkilový hrnec 16-50 F2,8. To je nějakého skla.
Naproti tomu pevná 35 f1,8 je lehoučká.
Jenže mrňavý samsung nx mini fotí téměř tak dobře, když je obstojné světlo. A retro Fuji x30 výborně ostřící a na dvanáct mega i kreslící, to je v technickým mezích univerzál. A ten úžasný hledáček, kdybych se musel rozhodvat, který jediný z těch foťáků si nechat, rozhodně Fuji.
Fotím proto, že mi těší to dělat a že mi i těší si něco z toho, vytisknout, nebo to zpracovat a vystavit, případně si to někdy projít podle témat a podívat se, jak se mi jejich zachycení mění postupně v čase a prostoru a jak se na tom podepisuje technika ve smyslu toho, co je po ruce za skla a těla a jak se vyvíjím já, jako ten, co tu techniku používá. Kdyby mi to netěšilo, dělat to nebudu. Jestli tahám kilo nebo tři, je mi celkem fuk, tahám to podle toho, co potřebuji zachytit a jak a čím a k čemu a proč.
VymazatTO "focení" TY fotky..... od té doby co jsou na disku snad ani nemám chuť je prohlížet, svatební album s první barevnou na ORWU z Flexaretky 6x6, je něco jiného, škoda, mění barvu do červena a negativ je eeeeeeeeeeee...kde asi? Určitě bych ho ani už neumněl vyvolat, bože, zvětšovák i barevnou hlavu ještě mám. Není to číro.Br...
OdpovědětVymazat4P
HA! Tady probíhá jakási neohlášená stávka. Svádí to k nějakému podnětnému blábolu. Jenže - co je to podnět? Někomu se zdá být blbé to, jinému ono. Bitvy probíhají vedle nás i v nás. O těch vedle se mudruje snadno, nemají tendenci nás zahubit (aspoň zatím). Ale co ty v nás? Hypoteticky vám nastíním děj. Žijete si v klídku, všechno jde tak jak má, štěstí si vede svou, když tu najednou - hlebumbác - ocitnete se nahatý(á) na nějakém tom doktorském vyšetřovacím loži a je vám sdělena diagnóza, z níž vám zastydne krev i tam, kde ji nemáte. Jakpak se k tomu lze postavit? Co se na to dá říct, co dělat? Kam jít? Komu to říct, kde začít, jak to skončí, kdy to skončí, jak já k tomu přijdu, co moje milovaná, co můj milovaný, rodiče, děti, bože, co jsem to ještě chtěl(a) všechno udělat, je to tak důležité!.....................................
OdpovědětVymazatJe ještě něco horšího. Když člověk zjistí, že je mrtvej.
VymazatJá radši jiná témata než nevyhnutelně objektivně předurčená. Když už si něco představovat, tak radostné. A ne si život kazit nepěknými představami.
Včera byl v Langhansu na setkání s Ondřejem Neffem. Pokec o čem jiném, než o focení. Těším na další v červnu. Pozvánka bude na Digineffu.
Astro, čas je vzácny statek, který na rozdíl od jiných se nedá nijak nahradit a proto je třeba ho dobře a správně využít...
VymazatJenže - co je to podnět?
OdpovědětVymazatNení to to co stojí před přísudkem? EEEEEEE, asi se pletu
4P
Stella
OdpovědětVymazatMilá Astro, zažilas a zažila jsem. Nevěřila jsem tomu, že se dá v tom přijetí nové nepříznivé skutečnosti zabydlet. Ale opravdu dá. S vědomím ohraničení - ze všech stran. Což je, a není útěcha.
Četla jsem: Dcera onemocněla, blouznila, tak v noci poslali pro kněze...
Co na to ti nemocní, pokud přítomnost kněze vnímali? Počítali s touto možností automaticky?
Vypořádat věci, dokud je člověk při smyslech, dát pokyny. A - pak už je to na jiných. Naše úzkost je nesdělitelná. To, co je dnes na NČ, nelže, ale - to je
pro živého a chtějícího žít těžko přijatelné a důvěryhodné. Člověk je v určitou chvíli prostě - sám. A šlus.