Rusko, náš nový nepřítel?

Autor: Schumacher

   Slyším volání „Do zbraně!“ Jenže - proti komu? Je ohrožena bezpečnost České republiky či dokonce existence Českého národa? Anebo jde o využití zdejších zdrojů pro cizí obchodní a mocenské zájmy? Kdo je naším nepřítelem? Kdo nás zamýšlí vyhubit či zotročit? Naším nepřítelem nebýval kdosi z daleka. Podle historické zkušenosti jím většinou byl soused. Výjimkou byla Osmanská říše, která prakticky byla sousedem Rakouska. V dávnějších dobách jím byly hordy z dalekého jihovýchodu. Jenže Osmanská říše, alespoň formálně, jako člen NATO je naším spojencem. Zbývá Rusko, které kdysi samo ty hordy porazilo. Což v případě například Krymských Tatarů je mu nyní omlacováno o hlavu. Jenže Rusové v užším či širším pojetí, nás nikdy nezamýšleli vyhubit či zotročit. Naproti tomu byli cílem agrese "vyspělého" Západu. Bonapartovo tažení, Krymské války. Bylo to Rusko, které okupovalo La Rochelle a snažilo se dostat přes Kanál? Nebylo to právě Rusko, na kterém ztroskotala dvě největší tažení na východ? Chápu potřebu zastavit šíření "komunistického" režimu, i snahu se z něj vymanit. Chápu tak směřující dobovou propagandu. S koncem Sovětského svazu nastal propagandistický zmatek, který však netrval dlouho.

   Byl nám představen nový, horší nepřítel. Rusko. Menší, slabší, ale o to strašnější. Co si Západ netroufl proti Sovětskému svazu, kterým se cítil, jak bylo vykládáno, smrtelně ohrožen, troufá si proti Rusku. Hospodářsky, politicky a nakonec vojensky obsazuje někdejší Sovětský "cordon sanitaire". Čím Rusko je slabší, tím více Západ křičí, že jím je ohrožen mír, demokracie a lidská práva. Přímo či nepřímo prostřednictvím "nevládních organizací" , podporou „protikremelských“ oligarchů, snaží se ovlivňovat vnitřní politické poměry ve snaze Rusko rozložit aby se rozpadlo tak jako Sovětský svaz. Používá k tomu osvědčenou záminku porušování lidských práv rozličných jurodivých exotů, ovlivňování voleb, vojenských intervencí v zahraničí, vměšování do cizích záležitostí, podpory separatistů, vraždění zrádců-přeběhlých agentů tajných služeb. Jako by tak sám nečinil. Ale jistěže, jenže to je něco jiného. Jsou to jeho zájmy. Spolu s tím se hospodářskými "sankcemi" snaží vyvolat odpor proti vládě. Při pohledu do minulosti se odhaluje pravý účel, kterým nebyla ochrana lidských práv a zrušení "komunistického systému", z obecných vnitřních příčin přirozeně upadajícího, ale hospodářská expanze na východ, pokračování "Drang nach Osten" jinými prostředky. Případně o vojenskými, naskytla-li by se příležitost, například při ve vnitřním mocenském boji v Rusku. K tomu účelu by bývalý cordon sanitaire sloužil, tradičně, jako nástupní prostor. Jako obětovaný prostor.

   Nepřipomíná to něco nám známého? Boj za práva utiskované menšiny, tak hrůzně utiskované, že bylo nutno přikročit k zotročení a vraždění Českého národa? S lapidárním konstatováním, že „My soukmenovci si to můžeme říci otevřeně na tomto území nemá co pohledávat a po vítězné válce to vyřešíme.“ Zaznělo toto z ruské strany? Slovem či dokonce skutkem? Jenže, namítnete, co oběti „stalinského teroru„ i u nás? Prosím nepleťte ruské se sovětským, třebaže v sovětském „komunismu“ bylo promítnuto mnoho ruského. Jaké bylo ruské bytí před více než sto lety? Prvními obětmi byli Rusové a národy Ruska. Ostatně převedeno do té podoby se na Západ odrazilo to co tam exportoval. O hrůzách Francouzské revoluce, zvané Velké, ale měla by být zvána krvavou, se mlčí. I o zločinech Bonapartovy armády. Tam i při tažení na východ, především v Rusku. Bonaparte je národním hrdinou a při každoročních oslavách krvavé revoluce, která byla počátkem a vzorem se setkávají evropští státníci. Kteří nám z hlasatelen káží o demokracii, lidských právech, spravedlnosti, humanitě.

Představme si, že takto by v Německu bylo oslavováno převzetí moci Adolfem Hitlerem. Setkávali by se evropští státníci. K tomu nechybělo mnoho...

   Proč je po nás požadováno, abychom vynakládali vyšší procento rozpočtu na "obranu", rozuměj na nákup zbraní? Napadají mě tři důvody.

1. Obchodní - nákup zbraní "správného" původu.

2. Odčerpání prostředků, které by místo toho mohly být vynaloženy na vyšší konkurenceschopnost a zvýšení životní úrovně, tím je udržována a prohlubována závislost a snižována konkurenceschopnost.

3. Uzbrojení Ruska postavením rozpočtu NATO, nejen Spojených států, proti rozpočtu Ruska. Nákupem budoucího šrotu, ničím jiným dnes koupené zbraně zítra nejsou, nutit Rusko k vyšším nákladům na zbrojení. Rusko je ve výrazně obtížnější situaci než Sovětský svaz. Bez Ukrajiny, která prakticky je nepřítelem. Bez okrajových území někdejších svazových republik na jihu s významnými zdroji. Bez Pobaltí. Bez cordon sanitaire ostatních zemí Varšavské smlouvy. O ty naopak posílilo NATO. Poměr sil se o to výrazněji změnil. Rusko je slabší než Sovětský svaz. V poměru k Západu je výrazně slabší. Není "komunistické". Komunistická strana se dokonce stala okrajovou a generační výměnou přirozeně slábne. Jako všude. „Komunisté“ zde prakticky nemají většině co nabídnout. Komunistická hrozba tedy skončila. Naproti tomu oficiálně "komunistická" Čína ovládaná „Komunistickou“ státostranou aspiruje na světovou velmoc číslo jedna. Snaží se o přístup ke světovým zdrojům, například v Africe, opuštěné někdejšími koloniálními velmocemi, v Jižní Americe, ale i a v tom bude v budoucnu problém, v Rusku, na Sibiři. Pomalými systematickými kroky obsazuje svět. I lidským kapitálem násobně převyšuje USA a převyšuje i "Západ". A to není řeč o Indii. Navíc pokud jde o USA jako světovou velmoc což se vývojem, ze setrvačnosti, stávají se jen virtuální představou, a jsou Čínou doháněny i v důsledku snižujícího se podílu populace nositelky kultury, té, která vložena do tavicího kotle zrodila USA a dostala je na vrchol. Je jen otázkou relativně krátkého času, kdy budou předehnány a odstaveny na vedlejší kolej. Pak je tu islám, ale to je téma pro další jiný rozbor.

   To všechno nevadí? V porovnání s Čínou, Rusko je ostrovem relativní svobody. Ach ano, Čína nemá zdroje, naopak sama je hledá, a hlavně, je už příliš silná. Časy, kdy stačilo poslat pár dělových člunů jsou pryč. V něčem je svět jiný než před stoletím, i než před několika desetiletími. Třebaže v tom základním, pohledem do dějin kam až záznamy sahají, je stále stejný. Ale, kdo by před padesáti lety měl představu, že budeme montovnou korejských aut? A že brzy začneme dovážet auta čínská a dokonce i Vietnamská? Ani v největší fantazii, však i na japonskou produkci pohlíželi jako na aušus. Otázkou je za co… Svět se dynamicky mění. Jenže setrvačnost lidského myšlení je velká. Kolik lidí, bohužel nacházející se i na význačných rozhodovacích postech, (abych byl objektivní, na obou stranách) myšlenkově žije v době Sovětského svazu?

   Ptám se, jaké nebezpečí nám hrozí z Ruska? Proti jakému nepříteli máme zbrojit? S jakými náklady a na jaké zbraně v závislosti na obranné doktríně? Máme nějakou? Jaký je reálný účel vynakládání peněz daňových poplatníků na armádu? K čemu prakticky je naše armáda natolik zredukovaná, že kdyby na to přišlo, nebyla by schopna ochránit hranice proti vlně migrantů? Která je použitelná jako pomocný sbor pro ochranu velmocenských zájmů (v předstírání, že jsou našimi zájmy) v zahraničí, či pro případ pacifikace odporu v případě občanské války. Jenže ani pro to nepotřebuje nakupovat tanky a další těžkou a nákladnou výzbroj. Kdo a proč to potřebuje? O co komu jde v téhle hře? O co se hraje? Komu zvoní hrana?

Санкт-Петербург
 (Nicméně myslím, že Petrohrad musí být zničen.)

Autor: Schumacher

Nemohu si pomoci, musím přidat  malé video: 

Tohle je Čína dnes. A my pořád cosi meleme o nebezpečném Rusku...