Referndum? Kdepak! Ani nápad!

Několik postřehů o referendu

„Nevěřte těm, kdož tvrdí, že hlas lidu je hlasem Božím. Vždyť zběsilost davu je vždy blízka šílenství“. 

(Alcuin z Yorku, poradce Karla Velikého)

   V naší Kotlince se o možnosti uspořádat celostátní referendum mluví už dlouho a zbytečně. Odpor k němu je ze strany věrchušky pravdu značný. Pochopitelně - jde o jejich teplá místa. Ne okamžitě, ale v delším intervalu by se mohlo zjistit, že  zákonodárné sbory jsou hypertrofované a že tam nejsou ti lidé, kteří představují vůli lidu. Populace, abych nepoužíval slovník z minulého režimu. Takže se argumentuje, proč je referendum nevhodný nástroj rozhodování. A stavějí se takové podmínky pro jeho vypsání a pro jeho závaznost, že by jeho praktické provedení nebylo téměř možné.

   Argumenty jsou mnohé. Třeba že by populace mohla být "svedena" momentální propagandou a volila by "proti systému". Dokonce jsem četl argument, že by mohlo dojít k manipulaci s výsledky, ale k tomu může dojít i při normálních volbách, ne? 

   Že "rozpoltí národ". Jistě, referendum má pomocí odpovědí na jednoduchou otázku zjistit většinové mínění. Někdo bude pro a někdo proti. A někdo se zdrží., protože neví. To snad je principem demokracie. Nebo není? 

   Formulace otázky je další zádrhel pro konání referenda, Aby "nebyla návodná". Aby byla jednoznačná, Aby klad,a jenom jednu otázku a ne celý postoj k problému,. Prostě - když se chce, nic nemusí být jednoduché. 

   Že referendum prosazují jen "populisté". Tady si musíme říct, kdo je populista. Populista je ten, kdo souzní s názorem veřejnosti. "Vox populi, vod Deí!" Na tohle mají odpůrci referenda jeden, stále opakovaný citát, že hlas lidu není hlasem Božím. 

   Co je tedy Boží hlas? To, co vykládá církev svatá? To snad ne! Tedy to, co tvrdí politici? Nebo činovníci EU? Nebo co tvrdí věrchuška sama? Protože ví všechno nejlépe?

   Také se tvrdí, že "prostý lid" nedokáže posoudit složitost rozhodování o některých věcech. Tedy že je hloupý. To je argument argument intelektuálních elit (pražské kavárny) jako vyšitý. Chybička je v tom ta, že ony elity jsou elitami jen z vlastního rozhodnutí. Nestanovila je žádná vyšší moc. To, že někdo umí krásně zpívat, napsat dobrou báseň nebo natočit film neříká nic o tom, že by měl mít pravdu v otázkách jako je naše politické směřování v Evropě či zda akceptovat masovou imigraci. A na spoustu dalších otázek, které budou mít přímý nebo nepřímý vliv na další život většiny populace. Názory kavárníků jsou dány jejich momentálním postavením ve společnosti a také v neposlední řadě jejich očekáváním věcí budoucích. 

   Referenda se u nás ale běžně konají. O tom, jestli má být někde parkoviště nebo park, kudy má vést obchvat vesnice a jestli se mají vypudil herny z městyse nebo mít z jejich daní užitek. Někdy se pořádají o úplně marginálních otázkách, někdy se jich neúčastní dost lidí a jsou neplatná. Většinou končívají těsným výsledkem, protože tohle je asi úděl všech referend. Pokud je ve společnosti většinový názor jasně patrný, není třeba pořádat referendum.

  O celostátních referendech se ale ale nechtějí politici v žádném případě dohodnout. A dílčí referenda prohlašují za nezákonná a jejich organizátory za zločince. Viz ne tak dávné referendum o Katalánsku. Nebo problémy v Británii. Referendum proběhlo s nevelkým, ale jasným výsledkem ale Dolní sněmovna klade Brexitu takové překážky, že je nemůže Tereza Mayová realizovat. Další referenda, (Irsko, Holandsko) která se dokonce opakovala tak dlouho, až jejich výsledek byl po masivní ideologické masáži takový, jak si věrchuška přála. 

Katalánské události 

   Referendum je prostě fenomén, který je používám v politickém boji jako hypotetický klacek. Hypotetický proto, že kdyby u nás k vyhlášení referenda mělo dojít, věrchuška by použila jakékoliv prostředky, aby mu zabránila. Jako ve Španělsku, kde se použila pro potlačení nálad ve společnosti policie a organizátoři byli obvinění z velezrady. 

    Tak se to dělá. Lidé by si totiž uvědomili svou moc a vládě by se vládlo  daleko hůř. I  proto jsou pokusy vyhlásit "referendum o pořádání referenda". 

   Ani to ale není dost bezpečné, tak referendum o referendu se bude konat, pouze pokud je prý o něj společenský zájem. Takže se zaúkoluje nějaký ústav pro výzkum společenského mínění, který dodá přesně takové výsledky, které  vláda potřebuje. 

   A další a další protiargumenty. Třeba, že referendum je drahé. Nemusí být, když se přifaří (přidá) k nějakým jiným celostátním volbám. Ale prý by z toho byli voliči zmatení. Ty šílené plachty z posledních komunálních voleb je nemátly? 

   Nakonec není třeba se nad tou neochotou vládnoucí garnitury podivovat. Pravděpodobně mají rozpracované taková nebo onaká rozhodnutí, za nimiž stojí lobbisté a referendum by jim mohlo udělat škaredou čáru přes rozpočet. Tedy ten jejich, soukromý. Nebo dokonce zpochybnit smysl jejich vlastní existence. Takže se straší veřejnost a kladou se pasti. 

   Referendum je nepochybně nebezpečné, protože při jeho uzákonění by mohlo změnit směřování země. Což zatím mohou jenom politici. Čili i politici jsou nebezpeční. Politici jsou voleni - a tedy i volby jsou nebezpečné, A o falešných předvolebních slibech přece ví každý, kdo si si jen trochu pamatuje. "Vymývání mozků" se přitom používá naprosto stejně jako by se používalo při vypisování referenda. 

   Jenomže nehrozí žádné nesplněné sliby - referendum může být neplatné, pokud bude nízká účast (veřejnost daný problém netrápí)* nebo může dopadnout tak nebo onak - podle vůle voličů. Jen by  byli ze systému vyřazení politici a lobbisté. A to je hlavní důvod, proč politici nechtějí přímou demokracii dopustit. Kapři si přece nevypustí vlastní rybník. 

   Zajímavé je, že když si chce vláda a parlament "umýt ruce" jako biblický Pilát, celostátní referendum klidně vyhlásí jako při  našem vstupu do EU. Ovšem vyhlásit referendum o opačném kroku prý nelze. Nemůže se prý hlasovat o něčem, co je dané mezinárodními smlouvami. A náš vstup do EU nebyl stvrzován mezinárodní mi smlouvami?! 

Jak praví již klasický výrok Václava Klause:

O peníze jde až v první řadě!

*/ Například jak mají být zahnuté banány nebo zda je správné místo otec a matka uzákonit název rodič 1 a rodič 2 a podobně veledůležité otázky.

Omluva. 

Používám ruské slovo "věrchuška", protože vystihuje onu sešlost lépe, než veškeré výrazy oficiální.