1984?

   Kouření bývalo v Nizozemsku velmi běžnou záležitostí, ještě před třiceti lety se kouřilo třeba i při nakupování v samoobsluhách. Dnes je všechno jinak. Během velmi krátké doby se z kuřáků stali vyvrhelové. Těžko říct, co bude následovat. Budou se jednou zavírat do klecí tlouštíci? Bude cukrová policie zabavovat drobotině na ulici bonbóny? A hranolková policie mastnou stravu? Bude konzumace alkoholu postavena na roveň hrdelnímu zločinu? A kdy přijdou na řadu motoristé, nebo ti, kdo si pořádně nečistí zuby? Anebo ti, kdo nechodí pravidelně běhat? Vyrábět cukrovou vatu bude stejný zločin, jako vařit pervitin nebo pěstovat konopí. Nechme se překvapit…

   Ne, kouření opravdu není nic, co by bylo potřeba k životu. Je škodlivé, zkracuje život  - a leze do peněz. Tyhle dvě premisy bychom si měli zapamatovat.

   Podobných lidských aktivit je spousta. K aktivitám uvedeným v článku bych přidal třeba cyklistiku - považte jen, kolik cyklistů se stane obětí dopravních nehod a kolik z nich ohrožuje jízdou po chodníku chodce, pro které je chodník určen. Nebo turistika: Turisté ničí okolní přírodu, nedrží se jen na značených stezkách, dělají hluk a tím plaší hnízdící ptactvo a odhazují odpadky mimo místa k tomu určená. Fotbaloví fanoušci, kteří jednak páchají výtržnosti a to nejen na stadionech, ale i v okolí,  vyvolávají spory a rvačky. Hráči počítačových her, kteří se místo sportování hrbí u PC nebo tabletu, nevnímají okolí, padají pod dopravní prostředky a další den jsou unavení a nepodávají tak patřičné výkony v pracovním procesu. 

   Takhle můžeme pokračovat dále a dále a na každé lidské činnosti nalézat cosi negativního. Už i rození dětí bylo některými aktivistkami označeno za nebezpečné pro zeměkouli. Kupodivu se ta "hluboká myšlenka" nezabývala porodností v rozvojových zemích, kde způsobuje nemožnost uživit tak rychle rostoucí populaci, ale natalitou v zem t.č. rozvinutých, kde vychovat dítě není tak velký problém. Ne fyzický.

   Každé nenarozené dítě prý sníží obávanou "uhlíkovou stopu".  Možná že ta myšlenka přichází trochu pozdě: O tom měli přemýšlet už rodiče téhle aktivistky a nepočít ji. Nakonec by to zmíněná dáma ještě mohla napravit a spáchat sebevraždu. To co vydýchala a vyprděla už se vzít zpátky nedá, ale aspoň by to nepokračovalo, že ano?   

Ovšem na druhé straně...

   Když lidé přestanou fetovat, kouřit, pít, jíst tučná jídla, omezí nebezpečné aktivity jako sport nebo hraní her budou patrně žít o dost déle. Nebo jim to tak bude připadat.

(Bezdětní vegetariáni jsou hodně smutné povahy.) 

   To bude mít dva základní celospolečenské vlivy - lidé přestanou utrácet peníze za zbytečnosti jako jsou cigarety, sladkosti, alkohol, auta, motocykly, bicykly a vůbec za věci které nejsou ta přísně racionální, nutné k životu.  Koloběh zboží a peněz se značně zpomalí a ekonomika se tak dostane do problémů. Nejen kvůli tomu.

   A lidé se začnou dožívat  vyššího věku -  někteří třeba i proti své vůli. Bude potřeba jim zajistit důchody, lékařskou péči, starobince - tedy domovy důchodců. Ale nebude z čeho brát, děti se přece nenarodily, aby se nezhoršovala uhlíková stopa a nenastalo globální oteplení a nebude dost ošetřovatelů, lékařů atd. A i kdyby bylo, nebude dost peněz na jejich zaplacení a na vybudování potřebného zvýšeného počtu nemocnic a domovů důchodců. Imigranti to dělat nebudou, ti, pokud se "otevřeme světu" tímhle způsobem budou co nejusilovněji "dojit" sociální systém, aby se měli lépe než u nich doma. To že tady budou násilím prosazovat tu svou "civilizaci!" se raději ani nezmiňuji.

   Možná je to moje "pádivé myšlení" nebo naopak schopnost vidět věci v souvislostech. Katastrofa začíná celkem nenápadně zákazem kouření a jiných činností a výzvami k nerození dětí.

   Ta výzva k nerození dětí je až smrtelně hloupá. Kdyby se německá učitelka Verena Brunschweigerová, která ho začala propagovat jen trochu lépe učila, věděla by, že život se musí obnovovat. Plození potomků je základní nutností k udržení vlastního druhu při životě.

   Týká se to veškerého života na Zemi a určitě i jinde. dokonce se dá empiricky odvodit, že pokud někdy někde vznikne civilizace (společnost) strojů, bude výroba nových strojů (dětí) stejnou nutnosti jako u civilizace biologické, té naší. 

   Ze dvou základních důvodů: Každý organismus/mechanismus se opotřebovává a i když už dokážeme měnit ty nejvíce opotřebené části (u aut i u lidí), nedokážeme zabránit entropii, nepřesnostem v systému což nutně vede k dysfunkčnosti organismu - tedy ke smrti.  Porucha v MATRIXU?

   Druhý důvod je ten, že děti mají možnost se vyhnout chybám svých rodičů, být dokonalejší a daný druh se bude s každou následující generací vylepšovat. Pokud nebude a neobstojí v konkurenčním bojí tak vyhyne. Což je pro život jako takový rovněž potřebný parametr. 

   Představte si, že by tu s námi žili dinosauři. Savci by se nevyvinuli, zůstali by v podzemí a my bychom byli něco jako inteligentnější krtci. Jaké lety k planetám! Asi bychom o vesmíru nevěděli nic. 

   A to je třetí důvod, proč se množit.  Je třeba zaujmout ve svém biotopu dominantní  postavení. Podle jednoduché poučky - myslím že z Kiplingovy Knihy džunglí - "Žer, nebo budeš sežrán". A je jedno, kde je tvé  místo v potravním řetězci.  

Život. Jakýkoliv.

   Tož takové věci mě napadají, když si v neděli dopoledne přečtu článeček o zákazu kouření v jednom holandském městečku.