Environmentalistické uvažování je hodně podivné. Pracuje sice s nepopiratelnými fakty, ale nedokáže jim přiřadit rozumnou míru závažnosti. Míchá dohromady věci závažné i marginální. A ty nejzávažnější často nebere v úvahu vůbec.
Globální oteplování nejspíš opravdu nastává i když ne tak rychle, jak to předpověděly zfalšované "hokejkové" grafy. Nastává oteplování klimatu, jak nastalo v dějinách matičky Země už mnohokrát. Stejně jako nastávaly doby ledové, kdy nám naše planeta skoro celá zamrzla. A pak zase rozmrzla. To vše bez zásahu člověka, protože ten tady ještě nebyl.
Jenže CO2 není jediný skleníkový plyn, je to kromě jiných i vodní pára a metan. Pokud si najdete nárůst množství oněch "zločinných plynů", zjistíte, že množství CO2 není rozhodující. Podstatný vliv má vodní pára a metan. Množství vodní páry ve vzduchu neovlivníme, navíc je jako nositel vody naprosto nezbytná. Na uvolňování metanu z permafrostu opravdu lidská činnost mnoho vlivu nemá.
Problémem je odtávání zamrzlého povrchu na Sibiři, se stoupající teplotou se zvyšuje. Uvolňuje se tak hodně podpovrchového metanu, tedy skleníkového plynu, který zvyšuje teplotu atmosféry a neumíme tomu nijak zabránit. Je to kladná zpětná vazba a jev bude pokračovat dále i kdybychom omezili produkci CO2 na nulu. I kdybychom snad přestali dýchat. Určitě ale nebude pokračovat donekonečna, metan uvězněný v pod zemí jednou dojde. Pak se proces zastaví a začne se ochlazovat, množství ledu, který dobře odráží sluneční paprsky bude vzrůstat, teplota začne klesat, opět kladná zpětná vazba, permafrost bude opět zamrzat a bude blokovat metan z rozkládající se flóry. Nastane další doba ledová.
Ostatně - to odtávání dokazuje, že Sibiř nebyla vždy tak zmrzlá jak je dneska. Dnes by tam mamuti asi nepřežili. Z toho a z jiných archeologických objevů je patrné, že už teplých period bylo mnoho a byly následované malými i velkými dobami ledovými. Tohle si pamatuji (a nejen já) ještě ze školy.
Žijeme prostě v době meziledové a další doby ledové ze Země dožije až nastane správný čas. Jestli tu ještě bude Homo Sapiens nevíme.
Současná hysterie mi připadá, jako když se člověk, neznalý zeměpisu (asi nechodil do české školy), poprvé ocitne při přílivu na břehu moře. Zjistí, že voda stále stoupá a vypočte si, kdy zalije pobřeží - a začne zběsile prchat do hor. To je totiž přesně způsob uvažování klimatických alarmistů. Prodlužováním (extrapolací) křivek, o nich nevíme, jaký mají tvar ani amplitudu. Mladí lidé, kteří snadno ovládají počítače, si takové myšlení nechávají hysterickými švédskými školačkami implantovat do hlavy. Greta je řízena buď hlupáky, kteří se snaží o nějakou "spásu lidstva" nebo, ale to je jen domněnka, chytráky, kteří tímto (po)hnutím sledují nějaké cíle, o nichž nic nevíme. Nebo je to jen způsob jejího tatíka, jak na sebe upoutat pozornost.
Pro mě neuvěřitelné. Asi jako příhoda, kdy jsem zjistil, že náš hlavní ajťák, zkušený síťař, který se lehce pohybuje v prostředí počítačových sítí, kde já osobně mám stále pocit, že jsem na minovém poli, kde jedním stiskem nesprávného tlačítka můžu všechno pokazit, nezná Ohmův zákon!
Co tím zmateným povídáním chci říct? Že je pro mě zcela nepochopitelné celé toto hnutí. Lidé, kteří umí psát a číst a znají taje výpočetní techniky nejsou schopni ani ochotni si na internetu najít relevantní informace a vykřikují nesmysly o tom, že můžeme zastavit oteplování zastavit, pokud to uděláme nejpozději do dvanácti let, pokud přestaneme jezdit auty, létat letadly, topit v kamnech, chovat dobytek nebo mít děti. Nic nemůžeme. Můžeme se jen přizpůsobit změně klimatu. To je celé.
Že člověk může zeměkouli nehezky zaneřádit je bezesporu pravda. Jenže zase tu vidíme nerespektování důležitosti znečištění. Ano, problém plastů existuje, v oceánech se hromadí nerozložitelné plasty na určitých místech, vytvářejí tak plovoucí ostrovy nebo zaneřádí podle směru mořských proudů a převládajících větrů určitá pobřeží. Mořská fauna trpí a devastující vliv člověka je velmi patrný.
Už v mládí nám vedoucí turistických a horolezeckých oddílů (skauti tehdy byli zakázáni, ale skautský přístup k přírodě ne) vtloukali do hlavy, že když odcházíme z přírody, má zůstat pokud možno taková, jaká byla než jsme do ní vstoupili. Tedy spalitelné odpadky spálit, rozložitelné zakopat a ostatní si odnést zpátky domů. nelámat větve, nekalit potůčky a studánky. V té době, kdy se na jednom místě nekoncentrovalo tak obrovské množství lidí jako při dnešním rozvoji "turismu" to šlo splnit. Dneska už to nejde. Jsou místa, kde je taková hustota návštěvníků, že nepomáhá ani značně sofistikované řešení úklidu odpadů.
O stádnosti jsem už psal.
O stádnosti jsem už psal.
Ale k věci: environmentalisté se pokoušejí zabránit znečištění rozličnými zákazy. Plastových brček, tašek, kelímků i šťourátek do uší. Někdy je náhrada obtížná, někdy je nesmyslná. Například papírové tašky, které se rozmočí i při lehkém dešti. Spotřebuje se spousta papírové hmoty, která se z recyklované papírové masy dá vyrobit jen z malé části, takže zase musíme kácet stromy. Kelímky se také dají nahradit papírovými jako za našeho mládí. Ale ty se musí něčím napustit, aby udržely kapalinu, třeba i horkou a to navoskování nedokáže. Napustí-li se papírový kelímek nějakou plastickou penetrací, zase se jedná o těžko rozložitelné látky. Neprošel ani pokus o zálohování PET lahví - odpor velkovýrobců a obchodníků je, zdá se, nepřekonatelný, protože sběr a recyklace plastových lahví je násobně nákladnější, než jejich výroba z nového materiálu. Snad by pomohl výkup plastických hmot, ale ten by musel být financován státem a nebyla by to vůbec levná záležitost. Snad jen ty čistící tyčinky do uší by se daly nahradit dřevěnou špejlí jako tomu bylo ještě nedávno.
Jenže na množství odpadů ve světových mořích to nebude mít žádný viditelný dopad, protože většina plastového odpadu pochází z rozvojových zemní, kde se s odpadky zachází zcela jinak. A tenhle zažitý způsob nedokážeme odtud, ze "západního světa", zastavit. Museli bychom ty země vojensky obsadit.
Veškeré restrikce přicházející z EU jsou tedy poněkud nesmyslné. Nanejvýš sníží luxus pro spotřebitele. Ať problémy CO2 či plastového odpadu jsou, takto řešeny, jen natíráním zábradlí na horní palubě Titanicu. Něco se tedy dělá, je to vidět, pracujeme, ale katastrofě to nemůže ani trochu zabránit. Například je zajímavé, že největší problémy v Londýně nejsou PET lahve ani PE tašky, ale vlhčené ubrousky, které se používají na ledacos. Třeba na otírání dětských prdýlek. Ubrousky se ve vodě pochopitelně nerozkládají a tak, spláchnuty do WC, dokonale zacpávají kanalizační roury, česla čističek odpadních voda a v Temži začínají vytvářet celé ostrovy. Ale o tom se moc nepíše.
K tomu, abychom uspořádali mezinárodní akci a plastové ostrovy v oceánech zlikvidovali (pokud jsem četl, nějaký německý student už dokonce vymyslel způsob, jak je sesbírat z vodní hladiny) není mezinárodní vůle. Ono by to stálo nemalé peníze a politicky by to proto bylo neprůchodné. My tam sice vyvážíme výrobky v plastu, ale neodpovídáme za to, jak s nimi po spotřebě místní obyvatelstvo naloží. Takže vyrobíme nějaký EU zákaz a budeme pochváleni, jak se o to naše životní prostředí staráme. Jako obvykle je to čisté pokrytectví.
Zkušený lodní cestovatel se při zjištění, že se loď potápí nebude zabývat ničím jiným, než hledáním záchranného člunu a získáním místa na něm a nebude pořádat demonstrace proti kapitánovi lodě. Prostě se přizpůsobí situaci. Chce jen přežít. Nic rozumnějšího není.
Mám vtíravý pocit, že píšu pořád to samé. Možná je to tím, že se na nás valí pořád ta samá lavina nesmyslných zpráv.
Jeden si pak musí ověřit, že ještě z nich nezešílel. Nebo neutrpěl "stockholmský syndrom".
Jeden si pak musí ověřit, že ještě z nich nezešílel. Nebo neutrpěl "stockholmský syndrom".
Tak si opakuje to rozumné jako mantru zachránkyni.
Původ této environmentalistické hysterie lze najít v americkém volebním boji, když neuspěl demagog Al Gore. Tehdy se spojil s indickým železničním inženýrem Pachaurí a založili aktivistickou buňku. Nazvali ji "Panel".
OdpovědětVymazatStejná metoda, jako současná Greta, dokonce dostal i ten Al Gore jakousi Nobelovku.
Na rozjetý vlak, na který ti politikové tak toužebně čekali, hledali důvod, proč zvyšovat daně, naskakují průběžně houfy "vědců". V očekávání tučných grantů, krásných konferencí na Hauwaji nebo Tuamotu, ochotně potvrzují, že do xx let Země zajde horkem a záplavami.
Realitu jistě lze vyčíst z dějin- Vinohrady v Praze bývaly za Karla IV opravdu vinohrady, bohužel však, od té doby se ochladilo. Jestliže nyní začíná mírné oteplení, nikdo neví, zda to za pár roků zase nezmizí- ale nové daně, to je jednosměrka. Klima kolísá, daně mohou výhradně růst.
Nejste Vy náhodou cynik, Mildo? Jako já?
OdpovědětVymazatSpíš realista, věřím jenom statistikám a tvrzením, které jsem si sám ověřil. Za svých 81 roků jsem takových politických kampaní zažil mnoho. Především zkorumpované učitele, zkorumpované politiky- těch, kterým lze věřit, jsem našel opravdu málo. O peníze šlo ve velké většině až v první řadě.
VymazatHodné děti přijdou brzo do nebe, syčáci jsou tady všude.
Přesně tak, stejně jako před tím je to mediální palebná příprava v přípravě na chudobu, kterou nám zařídí rozličné emisní a jiné, třeba rozmnožovcí povolenky a ekozlobbistické daně. Na tom všem se napakuje pár grázlů a většinu tím oberou. Žluté vesty jsou jemným předobrazem toho, co časem nevyhnutelně přijde, půjde-li to takhle dál.
VymazatAno, co nepálí, tak moc „nefunguje“, aspoň ne proti bacilům. Kdosi z kuchařů míhajících se v našem světě postřehl, že čím více pálivých prostředků ochrany jídla se použije, tím déle jídlo vydrží, aniž by potřeboval ledničku, nebo tepelnou úpravu. Dalo by se říci, že spojenými silami se s bacily bojuje lépe a snadněji.
Vymazat
OdpovědětVymazatMildu i Kocoura tímto srdečně zdravím z Královských Vinohrad.Hoďte mi vzpomínku, mám šílenou chřipku! Chroptím, kašlu, smrkám už čtvrtý den i noc kolem dokola.Takže daně i klima jdou momentálně mimo mě.Jako i dalších mnoho věcí.
Ahoj Astro, na virová onemocnění horních cest dýchacích, kam patří i mrcha chřipka, je nejlepší chleba se sádlem a s cibulí, to ty mrchy tuze nerady a tak to jejich odchod významně urychluje :-)
VymazatJá vím, Dráčku, a mám to ráda, ale momentálně tady mám jen tu cibuli a 4 stroužky česneku, takže si udělám česnečku, leč bez sádla. :-) Aspoň něco.
VymazatMilá Astro,
Vymazatchřipka léčená antibiotiky trvá 7 dní, chřipka léčená čajem s rumem také 7 dní. Samozřejmě však je třeba brát aspirin, levnější je generikum acetylin a jiné tabletky s kyselinou salicylamidovou. Doporučil bych 400 nebo 500 mg před spaním. Nemá se však brát, pokud existuje sklon ke kvácení, třeba z nosu.
Cibuli a česnek používám denně, je to cesta k dlouhověkosti. Antioxydanty a antibiotické účinky známé už tisíce let.
Na každý salát patří špetka nejlépe mořské soli, nadrobno nasekaná cibulka, lžíce vinného octa. Česnek má nejlepší účinek nasekaný na drobno a rozetřený se špetkou soli, třeba špičkou nože na prkýnku. Pak seškrábnout, dat do octa a tím udělat tu marinádu.
Přeji rychlé uzdravení!
Mildo, není místo toho octa lepší citronová nebo limetková šťáva? ocet mi někdy připadne zbytečně drsný.
VymazatCitron je mi trochz moc kyselý, italské balsamico moc uměle nafintěné. Já používám docela levný Bzenecký ocet, za ty peníze se jim nevyplatí to moc pančovat.
VymazatTaké se hodí na marinování cibule- nakrájenou cibuli si do toho octa na hodinku- dvě naložím, pak spláchnu čistou vodou, nechám okapat a dám do ledničky. Na salát tím cibule ztratí tu štiplavost. Jiná metoda je, tu cibuli spařit horkou vodou. Ale teplo ničí vitaminy, považuji studenou marinádu za lepší.
Mně zatím všechny octy, které jsem kdy zkusil, připadly trochu víc dryáčnické, nežli citrony, ale možná je to jen zvyk.
VymazatDo salátu si dám cibuli jak je, štiplavost ztratí kontaktem se solí, zbytkem salátu a hlavně olejem, pro mě se to tím zjemní dost na to, aby mi to nepřipadalo nepříjemné. Spíš naopak, kdybych tu cibuli zjemnil víc, už by se mi to asi ani nelíbilo. Nicméně tohle je individuální záležitost a těžko v tom stanovit nějaké rozmné meze a pravidla. Jeden kousne do hodně pálivé papričky a nic, ani to s ním nehne a jiný je na hranici omdlení.
Ta štiplavost je zřejmě dána už těmi silicemi, které mají i léčivé účinky. Bacilům se po nich udělá špatně a nezlobí. Totéž i česnek, zázvor a křen.
VymazatDo salátu si dávám jalapeňos, to jsou španělské pálivé papričky zrovna tak snesitelně ostré. Rád mám i ty řecké, ty nejsou rozvařené, jako české feferonky. Ale ty "jemné" čili "mild" to není ono. Co nepálí, také bacilům nevadí.
Ahoj, Mildo. To jsou dobré rady, ale já měla zrovna před velkým nákupem, když mě to skolilo. Čili téměř vyjedená domácnost a jako na potvoru, všichni, co by byli ku pomoci někam vyrazili - buď přímo do světa nebo na hroby mimo Prahu.
OdpovědětVymazatNo nic, jsou horší věci v žití, aspoň zhubnu. :-)
Mějte se krásně!
Astro, nemám času nazbyt, ale kdybys se mi ozvala, drobný nákup bych ti obstaral, protože bych si ten čas prostě udělal. Navíc když nikam vyloženě nemusím, tak taky nikam nejedu, takže bys měla dost velkou šanci zastihnout mě.
VymazatAstro, bude předvánoční shon. Kdybys potřebovala, číslo na mě máš.
OdpovědětVymazat