Jak nahradit myšlení vírou

Pár řádek o blozích, cizích názorech a tak...

   Nemám rád, nadávání na nepřítomné, věčné stěžování si na zlý osud, život atd. Na vládu, na cokoliv. Kromě toho, že je to zcela kontraproduktivní je to i frustrující. Život nám prostě připraví mnohá omezení, překážky a zkoušky. Mít z toho vytrvale špatnou náladu nebo se ji snažit vyvolat u druhých není k ničemu. Lepší je se situací vyrovnat systémem  "nejmenších ztrát". Když vás policista vyzve, ať si nasadíte roušku je nejrozumnější si ji nasadit, i když kolem vás dvou není v okolí sto metrů nikdo jiný. A až odejde, zase si i sundat. Protestní chování má smysl jen tehdy, když dokáže něco změnit.   

   Omezil jsem předevčírem svoji aktivní účast na jednom blogu. Tedy - za ta léta už na třetím. Opustil jsem tak před časem Defensův blog kde jsem i psával i jeden další. Moje názory tu a tam totiž nesouhlasily s píšící většinou v dané bublině a byl jsem proto považován za vetřelce.

   Blog, původně otevřený široké diskuzi se často  nakonec stane doménou pro určitou skupinku lidí, která vetřelce označuje tu za komunistu, tu za fašistu,  tu za hlupáka. Ne zrovna přímo, do takových diskuzí snad ani není třeba vstupovat, ale jakmile projevíte jiný názor než je v dané sektě tím hlavním, jste pozvolna považován za poněkud nežádoucího. 

   Účast na blogu nakonec není povinná, názory té malé skupiny už vlastně znáte, víte jak bude kdo reagovat na dění okolo i na vaše slova. "Provokovat", t.j. říkat něco, co se "nesluší" je zbytečné. S jejich již zkamenělými politickými a společenskými názory to stejně nehne. Nakonec - proč by mělo. Navíc  - jejich faktická bezmocnost cokoliv reálně ovlivnit vede tyhle pravověrné k tomu, že jejich výrazivo hrubne a schopnost poslouchat jiné názory klesá. Jejich vlastní názory jsou stále pevnější až začínají připomínat dogmatickou sektu. Hodně frustrovanou sektu. Bloger sám na to nemá valného vlivu. Leda by zakázal diskuzi. Ovšem - proč potom cokoliv psát na blog? Bez reakce, bez zpětné vazby?

   Jistě, i tam se najdou lidé, kteří nejsou tak pevně věřící a používající ten vysmívaný selský rozum - ale vyměňovat si s nimi názory "veřejně" nelze, vždy se najde nějaký "pravověrný", který po trollím způsobu do diskuze zasáhne a uvede je "na pravou míru". V podstatě je to cenzura.  Někteří lidé to mají v povaze. 

Takže jsem se odizoloval. Zkusím za pár dnů/týdnů, jestli se tam nezmění atmosféra a pokud ne, tak si tenhle odkaz smáznu. I školáky nejnižších tříd brzy přestane bavit hra mlýnek.

=======

   Objevil jsem náhodou dva blogy, kde jsou zajímavé myšlenky. Rozhodl jsem se si z nich tu a tam něco málo "vypůjčit" - snad mi to autoři odpustí, kdybych tu dával jen odkazy, bylo by obtížné se orientovat k čemu něco podotýkám. Odkazy jsou na konci. Takže jsem si vybral dva blogery, se kterými bych mohl klidně diskutovat a budu komentovat kousky jejich textů. 

   Rodí se šmírovací společnost, založená na neustálém sběru a zpracování dat o občanech. Státy rozšiřují kamery, programy na rozpoznávání obličejů, uchovává se poloha našich mobilů, každý automobil jedoucí po zpoplatněných komunikacích bude evidován a informačně vytěžován. Platí, tak jako vždy v lidských dějinách, že co je technicky možné se stává časem i etickým a také se uskuteční.

   Už se uskutečňuje - jsme někde ve 3/4 procesu. Sami na sebe prozrazujeme i největší intimity - nedbáme na prastaré heslo, které bylo vyryto na každé vojenské vysílačce, ba i na polním telefonu: "POZOR! NEPŘÍTEL NASLOUCHÁ!" Vesele na sociálních sítích prozrazujeme i to, co bychom neřekli ani dobrému kolegovi v práci, natož neznámému na ulici. V domnění, že digitální prostor je bezpečný. Nemůže být většího omylu. Krytí vlastní identity nickem je jen velmi iluzorní - něco jako bederní rouška. 

   Bude stačit sloučit databáze. A vnutit lidem "chytrou" domácnost přiojenou na internet. Pomocí násilí, nějakou nad-státní mocí. Ale asi to nebude zapotřebí - najde se spousta lidí, kteří si takové věci koupí dobrovolně a za nemalé peníze. Ale co bude nadnárodní věrchušce platné, když bude vědět i obsah mé ledničky? A jak často a jakém prášku peru prádlo v pračce? Když nebudu mít  na to, abych ledničku naplnil? 

   Za chvíli se z nás stanou exponáty jako v panoptiku. Čína a Indie mají dohromady 2,4 miliardy lidí. Co kdyby se polovina z nich k nám rozhodla přijet? Kde jsou meze? Měli bychom turismu, zvláště z kulturně odlišných oblastí, klást překážky, a ne jej podporovat. Prospěch z něj má pár prodejců kýčů, falzifikátů a poskytovatelů nezdaněného ubytování. Zátěž nesou všichni občané. Jde o klasickou ukázku individualizace zisků a socializace nákladů. 

   Zkrachují prodavači suvenýrů, předražené restaurace a hotely, nájmy RBNB bytů. Služby pro cizince. No a co?! Je spousta volných míst. Prostě z pana restauratéra nebo hoteliéra bude někdo jiný.  Mezi lidská práva přece nepatří být hoteliérem, taxikářem nebo vlekařem. Mohlo se stát cokoliv jiného, nemusí to být pandemie aby přišli o možnost vykonávat profesi, kterou si vybrali za jiných, příznivějších podmínek. Pokud se chtějí postavit státní moci (teď neřeším, nakolik je stávající státní moc v Kotlince kompetentní pandemii řešit, nevypadá zrovna na premianta) tak ať to dělají. Jejich problém - ale ať do toho netahají ostatní, kteří jsou nuceni řešit jiné problémy. Většinou podstatně horší. 

    Zaměstnavatel může již dnes zaměstnance kdykoliv zatáhnout do práce s pomocí mobilu, laptopu a všudypřítomného datového připojení. Dochází tak, přes formální poskytování dodatkové dovolené a různých dnů zdánlivé volnosti („sick day“) k prodlužování pracovní doby na 24 hodin a 7 dnů v týdnu.

   Já takhle pracoval pětačtyřicet let. Podnik mi nejprve zařídil telefon domů a dokonce mi ho platil, pak jsem dostal služební mobil i když jsem ho nechtěl. Internet jsem si pak už zařídil (a platím si ho) sám. Mohu v dnešním kovidovém období výzvu k home-office práci odmítnout, jsem externista, není pro mě finančné podstatná neb jsem v mezích svých skromných možností zajištěný. Sám nevím, proč to neudělám. Možná mi lichotí, že jsem ještě někomu potřebný. Nebo se bojím nudy. Kdo ví.

    Každý kolaps je doprovázen rozpadem práva, vládou silnějších nad slabšími, ztrátou majetku a civilizačních služeb. Věru, nečekají nás pěkné časy. Bude hůř. 

   To není floskule. Nejsem si jist a s Marianem Kechlibarem o tom vedu polemiku, že nynější Evropané (my) jsme potomky těch, kteří přežili velké morové rány ve středověku, když vymřela znační část populace, Tehdy přežili jen egoisté, kteří nikomu nepomáhali, nemocné odháněli od svých domovů,  starali se jen o sebe a své přežití.  A přežili. Altruisté se nakazili a vymřeli. Od těch dob je křesťanská církev dialektickým spolkem. Biblická přikázání platí jen velmi omezeně.

   Teď jde o to, jestli je to vhodný přístup k bližním i dnes, kdy není akutní nebezpečí násilné smrti, je co jíst a ještě panuje jakýsi řád. Ten právě egoisté ruší, snaží se ho přizpůsobit svému pojetí světa. Bohužel se neshodnou v tom, jaký to svět by vlastně měl být. Že ani sami mezi sebou je samozřejmé. 

A. Alverová: 

"Jazyk je klíčem k duši voliče. Když chcete voliče oblafnout a znáte řeč metafor, podprahových významů, může za vámi jít beránek třebas i na jatka. Fakta v této hře neplatí ani za zlámanou grešli.“

=====

O míře egoismu v Kotlince 

   Jeden příspěvek na téma co bych dělal, byl-li bych náhle vyšší mocí dosazeným svrchovaným diktátorem. Tam by to bylo ještě jednodušší. Dal bych lidu hry, hospody i lyže. Pro potřeby své a klíčových ozbrojených složek bych předělal Homolku zpět na SANOPS. A nechal bych to vycukat.,

Výroba by šla na plné pecky aby se plnila kasa.

Bojím se, že to není šibeniční humor. že tu promluvilo hluboké podvědomí.

   Zmíněný blog je plný manažerů, vysokoškolských učitelů, projektantů, vědeckých pracovníků,  ba i právníci se tam najdou. Sami úspěšní lidé, kteří občas neodolají se pochlubit svým životem bez starostí. Svými statky. Svou nezávislostí. Nezávislostí? Opravdu?

   Pokud se půjdete podívat na blogy, ze kterých cituji, doporučuji, možná se podivíte, že diskuze pod nimi byla zastavena. Je to pochopitelné. Nebezpečný není nadávající ovčan, který nazývá premiéra nebo opoziční politiky nepěknými jmény, ale občan, který přemýšlí v souvislostech. Z různých úhlů.

To je skutečný, nebezpečný nepřítel řádu. A pochopitelně i informačních kanálů v médiích. Ty mají také raději jen souhlas nebo odpor, s tím se dá pracovat.

   Ale když někdo srovnává? To přece nejde, na příklady a srovnávání jsme tu my, média. My ti občane místo informací důrazně doporučíme, co si máš myslet. Co číst a co nečíst. A nestarej se občane, kdo nás platí a za co. Ty se raději rozčiluj, kam odjela premiérova žena nebo kde obědval někdo z mediálně známých vůdců opozice. Případně jásej, když najdeš někde názor, který potvrzuje tvoje přesvědčení a dávej ho jako důkaz, že ta tvá víra je jediná správná.

   Koronáč plní ty nejčernější předpovědi, Kotlinka švejkuje nebo se rozčiluje jako trucovité pětileté dítě. Vláda činí jedno pitomé rozhodnutí za druhým a my na ně potřebujeme reagovat tak, abychom mohli fungovat a ne k tomu zaujímat razantní stanoviska. Přežít nejen fyzicky, ale i psychicky. 

   Vláda a speciálně Andy Babiš prý může "za fšechno"  A vládní činovníci současní i bývalí si prý mastí kapsy obchodováním s vakcínami, léky i rouškami. Může být a asi tak i je, tahle reakce na zvýšenou poptávku je správná - vydělat, pokud poptávka trvá. Těch dobrých obchodníků máme desetitisíce, protože na hysterii s pandemií vydělávají hlavně oni. Roušky, respirátory, desinfekce, vitamíny. Každý z těch výrobků  je nejlepší, nejúčinnější  a neuvěřitelně předražený. Najít předražení o 1 000% není nesnadné, 500% je průměr. Opravdu si někdo myslí, že  všichni tihle vykukové "mají na Andyho telefon"? Všichni jsou to "zbrojnoši Babišovi"? 

   Krásný příklad byl vidět před dvěma dny: Nabídka vakcíny Sputnik z Arabských emirátů, vyrobená v Indii, za cca desetinásobnou cenu, s platbou předem, které nabízela nějaká osoba s ruským jménem. 

    Asi byla velmi překvapena, když to "zlý Babiš  naivnímu Petříčkovi" nedovolil. Nebo spíše nebyla, tihle obchodníci počítají s tím, že místo na hejla narazí na normálně uvažujícího obchodníka. 

  No - nepovedlo se, zkusíme jinde. Kdo byl rozhořčen, byli novináři Jedni proto, že se vakcína nekoupila, jiní zase proto, že hrozil nákup ruské, považte ruské vakcíny bez certifikace EU. 

No prostě strašné. A o tom se psalo čtyři dny, než to zhaslo. 

   Poslední dobou se objevují hlasy, nejen na netu ale i v TV a rádiu vyzývající k tomu, aby se k problémům nevyjadřovali lidé, kteří o nich vědí jen málo nebo skoro nic a jen ventilují svůj "názor". Často to bývají lidé známí a otitulovaní. Jenže odbornost v jednom oboru často nebývá přenosná na obory jiné. Ano, kdekdo pozná, že houslista hraje falešně.  Ale sám na housle neumí a ani nedokáže poradit, jak se má hrát čistě. 

   Souzním s těmi názory - ale určitě marně. Někteří lidé prostě musí něco podotknout, jinak by možná vybuchli tí vnitřním přetlakem. Pak z toho vzniká něco, co by se nejspíš dalo nazvat slovním průjmem. Samozřejmě, podle počtu pravděpodobnosti se tam čas od času musí objevit rozumná myšlenka. Ale kdo ji má v tom maglajzu poznat?

P.S.: 

   Americká biatlonistka Susan Dunkleeová si stěžuje na pracovníky servisu v Novém Městě na Moravě, kde probíhají závody světového poháru. Američanku pobouřil kalendář s polonahými ženami, který visí na okně v buňce českých servismanů. „Když vidím takovéto fotografie, cítím se nepohodlně a objektivizovaně,“ prohlásila Dunkleeová a vyzvala k boji za rovnost žen a mužů.

Vypadá to, že těm mladým, krásným, ale často hloupým modelkám jednoduše závidí.

Zdroje:

https://vilembarak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=755517

https://novakdavid.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=736114